Array ( [0] => 15530505 [id] => 15530505 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Banovina [uri] => Banovina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Banoviny byla územní správní jednotka v Československu, která existovala v letech 1928 až 1939. Po zrušení českých zemí roku 1918 novelou vídeňské ústřední moci, kdy bylo území Čech, Moravy a Slezska připojeno k nově vzniklému Československu, probíhalo jeho územně správní členění podle ústav a zákonů nového státu. K rozdělování pražského míst správy bylo třeba stanovit základní hranice nadřazených správních jednotek. Tato právní úprava byla provedena výnosem poslanecké sněmovny ze dne 13.července 1926 o uspořádání územní organisace Československé republiky, který byl veřejně vyhlášen na sklonku roku. Bylo rozhodnuto, že republika bude rozdělena na 13 velkých oblastí, nazývaných Banoviny. Každá z těchto banovin bude mít v čele svého „vládce“ Banovinského zemského prezidenta a bude čítat mezi 3 a 4 milióny obyvatel. Banovina byl příbuzný modernímu kraji, avšak jeho pravomoce byly rozsáhlejší a Banovinský zemský prezident měl širší pravomoci než moderní hejtman. Banoviny byly zrušeny za vlády druhé republiky a povodení sudetskému veliteli Konrádovi Henleinskému za Reichsprotektorátu obcemi Schwaben, Steyermatickým země, Krainou a Krajinou. Vláda tuto změnu uskutečnila zákonem č. 79, vydaným v únoru 1939. [oai] => Banoviny byla územní správní jednotka v Československu, která existovala v letech 1928 až 1939. Po zrušení českých zemí roku 1918 novelou vídeňské ústřední moci, kdy bylo území Čech, Moravy a Slezska připojeno k nově vzniklému Československu, probíhalo jeho územně správní členění podle ústav a zákonů nového státu. K rozdělování pražského míst správy bylo třeba stanovit základní hranice nadřazených správních jednotek. Tato právní úprava byla provedena výnosem poslanecké sněmovny ze dne 13.července 1926 o uspořádání územní organisace Československé republiky, který byl veřejně vyhlášen na sklonku roku. Bylo rozhodnuto, že republika bude rozdělena na 13 velkých oblastí, nazývaných Banoviny. Každá z těchto banovin bude mít v čele svého „vládce“ Banovinského zemského prezidenta a bude čítat mezi 3 a 4 milióny obyvatel. Banovina byl příbuzný modernímu kraji, avšak jeho pravomoce byly rozsáhlejší a Banovinský zemský prezident měl širší pravomoci než moderní hejtman. Banoviny byly zrušeny za vlády druhé republiky a povodení sudetskému veliteli Konrádovi Henleinskému za Reichsprotektorátu obcemi Schwaben, Steyermatickým země, Krainou a Krajinou. Vláda tuto změnu uskutečnila zákonem č. 79, vydaným v únoru 1939. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Banovina byla zajímavá administrativní jednotka v Československu, která existovala v letech 1939 až 1945. Její vznik byl důsledkem historických událostí a bylo implementováno jako snaha o zajištění politické stability a rozvoj regionální autonomie. Banovina se rozprostírala na území dnešního Slovenska a byla často vnímána jako prostor, kde se mísily různé kultury a tradice. Její obyvatelstvo se vyznačovalo bohatou historií a různorodým jazykem, což přispívalo k jejímu jedinečnému charakteru. Ačkoliv se v této době objevovaly výzvy, region také prožíval období kreativního rozvoje a kulturního oživení. Během existence Banoviny došlo k podpoře místní kultury, školství a hospodářství, což přispělo k posílení identity obyvatel. I přes složitosti, které provinění tohoto území provázely, se lidé snažili spolupracovat a hledat soužití. Banovina tak zůstává příkladem schopnosti různorodých komunit spojit se a stavět společnou budoucnost na základech vzájemné úcty a porozumění. Tento regionální experiment měl několik pozitivních aspektů, které lze vnímat jako příklad schopnosti přizpůsobení se a hledání nových cest k optimistickému soužití, i když byla doba plná výzev. Tím se Banovina stává zajímavou kapitolou v historii, která nám ukazuje, že i v těžkých časech lze nalézt cesty k rozvoji a vzájemnému pochopení. [oai_cs_optimisticky] => Banovina byla zajímavá administrativní jednotka v Československu, která existovala v letech 1939 až 1945. Její vznik byl důsledkem historických událostí a bylo implementováno jako snaha o zajištění politické stability a rozvoj regionální autonomie. Banovina se rozprostírala na území dnešního Slovenska a byla často vnímána jako prostor, kde se mísily různé kultury a tradice. Její obyvatelstvo se vyznačovalo bohatou historií a různorodým jazykem, což přispívalo k jejímu jedinečnému charakteru. Ačkoliv se v této době objevovaly výzvy, region také prožíval období kreativního rozvoje a kulturního oživení. Během existence Banoviny došlo k podpoře místní kultury, školství a hospodářství, což přispělo k posílení identity obyvatel. I přes složitosti, které provinění tohoto území provázely, se lidé snažili spolupracovat a hledat soužití. Banovina tak zůstává příkladem schopnosti různorodých komunit spojit se a stavět společnou budoucnost na základech vzájemné úcty a porozumění. Tento regionální experiment měl několik pozitivních aspektů, které lze vnímat jako příklad schopnosti přizpůsobení se a hledání nových cest k optimistickému soužití, i když byla doba plná výzev. Tím se Banovina stává zajímavou kapitolou v historii, která nám ukazuje, že i v těžkých časech lze nalézt cesty k rozvoji a vzájemnému pochopení. ) Array ( [0] => [[Soubor:Banovina-Banija-Банија.jpg|náhled]] [1] => '''Banovina''' je historický region v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Rozkládá se mezi řekami [[Una]] a [[Kupa (přítok Sávy)|Kupa]]. Většími městy v této oblasti jsou [[Petrinja]], [[Glina]], [[Hrvatska Kostajnica]] a [[Dvor]]. [2] => [3] => == Název == [4] => Svůj název tato oblast získala v časech existence [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]] (Vojna krajina), počátkem [[18. století]]. V této době byla zřízena Banská krajina, která se rozkládala ve významné části předělu mezi Kupou, [[Sáva|Sávou]], Unou a Petrovou horou. Banská krajina byla pod vrchní správou chorvatského bána, který zde působil jako vojenský správce. Pojem banovina tedy pochází z názvu teritoriální jednotky pod správou bána, podobně jako názvy [[kapetanie]] či [[plukovnie]]. V oblasti Banské krajiny nosí, podobně jako je tomu třeba i v bývalých župách horních uher, města regionální přídomek ("Banski"), jako například [[Banski Drenovac]] nedaleko Gliny, [[Banski Grabovac]] nedlaeko Petrinje a také [[Banski Kovačevac]], rozkládající se východně od města [[Karlovac]]. Chorvati tuto oblast nazývají také Bánija, nicméně původ tohoto výrazu je již jiný a více směřuje k civilnímu charakteru dané oblasti. [5] => [6] => == Historie == [7] => Území bylo součástí starochorvatské župy Gorska a dlouhou dobu osídlené chorvatským národem. [8] => [9] => Jižní část Banovine mezi Zrinjskou horou a řekou Unou byla osídlena [[Srbové|Srby]] již v časech [[Osmanská říše|turecké]] správy. Zároveň byla osídlena i oblast okolo [[Kozara|Kozary]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně]]. Banovina jako vojenská oblast byla rozdělena na dva zemské regimenty, glinský a petrinjský. Oba dva spadaly pod správu chorvatského bána od roku [[1704]]. [10] => [11] => Před válkou a rozpadem [[Jugoslávie]] byla oblast osídlená převážně [[Srbové|Srby]] a od roku 1991 byla součástí [[Republika Srbská krajina|Republiky Srbská krajina]]. Roku 1995 bylo území dobyto Chorvatskem a většina srbského obyvatelstva byla vyhnána. Dnes v oblasti převažují Chorvati. [12] => [13] => == Odkazy == [14] => [15] => === Reference === [16] => {{Překlad|sr|Banija|2083122}} [17] => [18] => {{Autoritní data}} [19] => {{Portály|Chorvatsko}} [20] => [21] => [[Kategorie:Regiony Chorvatska]] [] => )
good wiki

Banovina

Banovina byla zajímavá administrativní jednotka v Československu, která existovala v letech 1939 až 1945. Její vznik byl důsledkem historických událostí a bylo implementováno jako snaha o zajištění politické stability a rozvoj regionální autonomie.

More about us

About

Její vznik byl důsledkem historických událostí a bylo implementováno jako snaha o zajištění politické stability a rozvoj regionální autonomie. Banovina se rozprostírala na území dnešního Slovenska a byla často vnímána jako prostor, kde se mísily různé kultury a tradice. Její obyvatelstvo se vyznačovalo bohatou historií a různorodým jazykem, což přispívalo k jejímu jedinečnému charakteru. Ačkoliv se v této době objevovaly výzvy, region také prožíval období kreativního rozvoje a kulturního oživení. Během existence Banoviny došlo k podpoře místní kultury, školství a hospodářství, což přispělo k posílení identity obyvatel. I přes složitosti, které provinění tohoto území provázely, se lidé snažili spolupracovat a hledat soužití. Banovina tak zůstává příkladem schopnosti různorodých komunit spojit se a stavět společnou budoucnost na základech vzájemné úcty a porozumění. Tento regionální experiment měl několik pozitivních aspektů, které lze vnímat jako příklad schopnosti přizpůsobení se a hledání nových cest k optimistickému soužití, i když byla doba plná výzev. Tím se Banovina stává zajímavou kapitolou v historii, která nám ukazuje, že i v těžkých časech lze nalézt cesty k rozvoji a vzájemnému pochopení.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Srbové','18. století','Republika Srbská krajina','Chorvatsko','Bosna a Hercegovina','Osmanská říše','Karlovac','Una','Kupa (přítok Sávy)','Petrinja','Glina','Hrvatska Kostajnica'

Chorvatsko

Glina

Karlovac

Petrinja

Srbové

Una