Array ( [0] => 15487745 [id] => 15487745 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Barva [uri] => Barva [3] => Iglesia de Barva de Heredia.JPG [img] => Iglesia de Barva de Heredia.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Barva je subjektivní vnímání lidského zraku, které vzniká stimulací světelných paprsků oční sítnicí. Jedná se o jednu z hlavních vjemových modalit, které jsou schopny zrakové buňky vnímat. Barva je důležitým nástrojem pro komunikaci, identifikaci a rozpoznávání objektů ve světě kolem nás. Ve světě umění a designu hraje barva zásadní roli při vytváření emotivních, estetických a symbolických významů. Existuje i fyzikální definice barev, která je založena na různých vlnových délkách elektromagnetického záření. Podle fyzikální teorie se barvy dělí na primární (červená, zelená, modrá) a sekundární (žlutá, azurová, purpurová). Barvy mohou mít různé vlastnosti, jako je jasnost, sytost, kontrast a odstín. V české Wikipedii je na stránce Barva podrobně popsáno, jak lidské oko vnímá barvy, jak barevné spektrum vzniká, jaké jsou základní a odvozené barvy, jak se barvy používají v umění a další zajímavosti spojené s barevným vnímáním. Ve článku jsou uvedeny i odkazy na další související téma, jako je barevný model RGB, CMYK, RYB nebo barevné kontrasty. [oai] => Barva je subjektivní vnímání lidského zraku, které vzniká stimulací světelných paprsků oční sítnicí. Jedná se o jednu z hlavních vjemových modalit, které jsou schopny zrakové buňky vnímat. Barva je důležitým nástrojem pro komunikaci, identifikaci a rozpoznávání objektů ve světě kolem nás. Ve světě umění a designu hraje barva zásadní roli při vytváření emotivních, estetických a symbolických významů. Existuje i fyzikální definice barev, která je založena na různých vlnových délkách elektromagnetického záření. Podle fyzikální teorie se barvy dělí na primární (červená, zelená, modrá) a sekundární (žlutá, azurová, purpurová). Barvy mohou mít různé vlastnosti, jako je jasnost, sytost, kontrast a odstín. V české Wikipedii je na stránce Barva podrobně popsáno, jak lidské oko vnímá barvy, jak barevné spektrum vzniká, jaké jsou základní a odvozené barvy, jak se barvy používají v umění a další zajímavosti spojené s barevným vnímáním. Ve článku jsou uvedeny i odkazy na další související téma, jako je barevný model RGB, CMYK, RYB nebo barevné kontrasty. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=barvě [[světlo|světla]] v [[optika|optice]]}} [1] => '''Barva''' je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku. Vlnová délka záření je ovlivněna buď charakterem zdroje záření, nebo charakterem odrazové plochy, nebo charakterem průsvitného prostředí, kterým prochází, případně kombinovaně více faktory. Živočichové s odlišným zrakovým ústrojím mají předpokládaně jiný typ vjemů.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Šikl [3] => | jméno = Radovan [4] => | titul = Zrakové vnímání [5] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/829661598 [6] => | vydání = 1. vyd [7] => | vydavatel = Grada [8] => | místo = Praha [9] => | počet stran = 312 s. [10] => | isbn = 978-80-247-3029-5 [11] => | isbn2 = 80-247-3029-4 [12] => | oclc = 829661598 [13] => }} [14] => [15] => Barvou se zabývají vědecké teorie chemická, fyzikální, fyziologická, kognitivně-psychologická,{{Citace monografie [16] => | příjmení = Fassati [17] => | jméno = Tomáš [18] => | titul = Světlo - zrak - vnímání [19] => | vydání = 1 [20] => | vydavatel = ČVUT [21] => | místo = Praha [22] => | rok vydání = 2019 [23] => | isbn = 978-80-01-06579-2 [24] => }} estetická{{Citace monografie [25] => | příjmení = Itten [26] => | jméno = Johannes [27] => | titul = Umění barvy : subjektivní prožívání a objektivní poznávání jako cesta ke vnímání umění [28] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1291382864 [29] => | vydání = Studijní vydání [30] => | místo = V Praze [31] => | počet stran = 90 stran [32] => | isbn = 978-80-7331-546-7 [33] => | isbn2 = 80-7331-546-7 [34] => | oclc = 1291382864 [35] => }} a také teorie komunikace{{Citace monografie [36] => | příjmení = Šmok [37] => | jméno = Ján [38] => | titul = Úvod do skladby kinematografického obrazu [39] => | vydání = 1 [40] => | vydavatel = FAMU [41] => | místo = Praha [42] => | rok vydání = 1974 [43] => }}. [44] => [45] => {| class="wikitable" [46] => ! Barva [47] => ! Rozsah [[vlnová délka|vlnových délek]] [48] => ! Rozsah [[frekvence|frekvencí]] [49] => |- [50] => | [[červená]] [51] => | bgcolor="#FF0000" | ~ 625–800 [[nano|n]][[metr|m]] [52] => | bgcolor="#FF0000" | ~ 480–375 [[Tera|T]][[Hertz|Hz]] [53] => |- [54] => | [[oranžová]] [55] => | bgcolor="#FF6600" | ~ 590–625 nm [56] => | bgcolor="#FF6600" | ~ 510–480 THz [57] => |- [58] => | [[žlutá]] [59] => | bgcolor="#FFFF00" | ~ 565–590 nm [60] => | bgcolor="#FFFF00" | ~ 530–510 THz [61] => |- [62] => | [[zelená]] [63] => | bgcolor="#008000" | ~ 520–565 nm [64] => | bgcolor="#008000" | ~ 580–530 THz [65] => |- [66] => | [[tyrkysová]] ([[azurová]]) [67] => | bgcolor="#00D4D4" | ~ 500–520 nm [68] => | bgcolor="#00D4D4" | ~ 600–580 THz [69] => |- [70] => | [[modrá]] [71] => | bgcolor="#0000FF" | ~ 430–500 nm [72] => | bgcolor="#0000FF" | ~ 700–600 THz [73] => |- [74] => | [[fialová]] (purpurová, nachová) [75] => | bgcolor="#8000FF" | ~ 400–430 nm [76] => | bgcolor="#8000FF" | ~ 750–700 THz [77] => |} [78] => [79] => Tabulka uvádí [[barevné spektrum]] světla rozdělené podle barev, odpovídající [[vlnová délka|vlnové délky]] a [[frekvence]] [[monochromatické záření|monochromatického záření]]. Za hranicemi na straně červené resp. fialové barvy leží pásma [[infračervené záření|infračerveného]] a [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]], které již lidské oko nevnímá, ale jsou ho schopni vnímat někteří jiní živočichové vybavení čípky příslušného rozsahu. [80] => [81] => Další možné barvy či odstíny vznikají skládáním základních (spektrálních) barev. Tak např. pozorujeme [[bílá|bílou]] barvu v případě, že dopadající [[elektromagnetické záření|záření]] vnímají všechny tři druhy čípků, a [[černá|černou]], pokud záření nevnímají žádné z nich. [82] => [83] => Barevný vjem světla může být odlišný vzhledem ke světlému nebo tmavému pozadí či okolí předmětu. Například barva vnímaná jako žlutá či oranžová vzhledem k relativně tmavému pozadí/okolí se vzhledem ke světlému ([[jas]]nějšímu) pozadí/okolí jeví jako hnědá, i když daný světelný tok je stejný. [84] => [85] => == Barva objektů == [86] => Barva objektu záleží na jeho fyzikálních vlastnostech a na vnímání pozorovatele. Z hlediska fyzikálního můžeme říci, že povrch má barvu světla, které odráží nebo vyzařuje. V případě odrazu závisí na složení spektra dopadajícího světla a na tom které složky spektra tohoto světla povrch odráží a které pohlcuje a s jakou intenzitou. Stejně tak záleží na úhlu pozorování objektu. [87] => [88] => == Jazyk a barva == [89] => [90] => {{Viz též|Název barvy}} [91] => [92] => Vnímání barev je subjektivní záležitost, protože přechody mezi jednotlivými barvami barevného spektra jsou plynulé. Podle studie Berlina a Kaye (1969) každý jazyk na světě rozlišuje 2 – 12 základních barev. Základní barvy se skládají z jednoho slova (tedy ne např. světlezelená), užívají se s vysokou frekvencí a o jejich užívání panuje mezi mluvčími jazyka shoda. [93] => [94] => Jazyky, které rozlišují mezi pouze dvěma barvami, vždy nejprve rozlišují mezi tmavou barvou a světlou barvou. Posléze se k nim vždy přidává červená – tím pádem tři nejzákladnější barvy jsou černá, bílá a červená. Následuje zelená nebo žlutá, pak druhá z dvojice těchto barev, a následně modrá. Všechny jazyky se šesti barvami obsahují černou, bílou, červenou, zelenou, žlutou a modrou. [95] => [96] => Později se vyvinou i názvy pro ostatní barvy. Čeština má, podobně jako angličtina a němčina, jedenáct základních barev: černou, bílou, červenou, zelenou, žlutou, modrou, hnědou, šedou, oranžovou, růžovou a fialovou. [97] => [98] => Ruština a italština mají dvanáct barev – rozlišují mezi světle modrou (rusky ''goluboj'') a tmavě modrou (rusky ''sinij''). Vyčlenění světle modré jakožto tyrkysové mezi základní barvy bylo nedávno potvrzeno i pro angličtinu, a to spolu s barvou lila (světle fialová) – podle studie z r. 2015 tak má současná angličtina 13 základních barev.{{Citace elektronického periodika [99] => | příjmení = Aron [100] => | jméno = Jacob [101] => | titul = Lilac and turquoise are as basic as red and orange [102] => | periodikum = New Scientist [103] => | rok vydání = 2015 [104] => | měsíc vydání = únor [105] => | den vydání = 4 [106] => | url = http://www.newscientist.com/article/dn26913-lilac-and-turquoise-are-as-basic-as-red-and-orange.html [107] => | jazyk = anglicky [108] => }} [109] => [110] => == Colorterapie == [111] => Colorterapie, také jinak léčení pomocí barev, je technika, která se využívala již ve starém Egyptě. Barvy způsobují fyziologicky a sociálně vázaná specifická působení na lidskou psychiku, jehož dobrou znalost můžeme využít k harmonizaci tělesných pochodů prostřednictvím harmonizace psychiky. [112] => [113] => U této terapie záleží například na barvě pokoje, oblečení či ložního povlečení. Proto mohou být v interiérech specificky využity zelené, modré nebo žluté stěny, které navozují u člověka konkrétní pocity klidu, chladu nebo energie. Vizuální vjemy je ovšem nezbytné podpořit sluchovými, případně hmatovými. Barevné stěny v hlučné nemocnici nic nepomohou. [114] => [115] => == Literatura pro výuku o barvách == [116] => Pro výuku jsou vhodné především publikace, které nejen problematiku vhodně popisují, ale také obsahují dostatek polygraficky kvalitních barevných ilustrací. Vzhledem k vyjadřování jemných významových rozdílů podpoří výuku lépe české texty než cizojazyčné. Pro pedagogy je pak důležité, aby knihy obsahovaly dostatek odkazů na seriózní zdroje. Mohou se proto spolehnout, že to co vyučují, není jen tradovaná, nepodložená konvence. Patří mezi ně např.: [117] => * [[Ludvík Baran|Baran, Ludvík]]: Barva v umění, kultuře a společnosti. 1. vyd. Praha: FAMU, 1978. 315 s. Učební text vysokoškolského pedagoga umožňuje především získání přehledu po množství často protiřečivých poznatků. Neobsahuje barevné ilustrace. [118] => * [[Tomáš Fassati|Fassati, Tomáš]]: Praktická globální vizuální komunikace I. Světlo, zrak, vnímání. ČVUT, Praha, 2019, 252 s. [119] => * Fassati, Tomáš: Praktická globální vizuální komunikace II. Barvy a tvary. ČVUT, Praha, 2019, 355 s. Učební text teoretika komunikace a vysokoškolského pedagoga obsahuje problematiku fyzické, kognitivní a komunikační teorie barev. Je důsledně doplněn řadou názorných barevných ilustrací. Vzhledem k tomu, že jde o e-knihy, je možné je využít k promítání při výuce dataprojektorem. [120] => * Hanuš, Karel: Barva v architektuře. Její zákonitosti a kompozice. Státní technické nakladatelství, Praha, 1957,147 s. [121] => * Hanuš, Karel: O barvě. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1969, 92 s. Dvojice knih architekta a pedagoga Karla Hanuše je přínosná jedním z nejdůslednějších popisů problematiky barev, ale je ilustrována jen černobílými schématy. [122] => * Itten, Johannes: Umění barvy. Subjektivní prožívání a objektivní poznávání jako cesta ke vnímání umění. Akademie múzických umění, Praha, 2021, 90 s. Dílčí pohled na teorii barvy z pozice uměleckého výzkumu pedagoga Bauhausu. Bohatě doplněno barevnými ilustracemi. [123] => * Pleskotová, Petra: Svět barev. Albatros, Praha, 1987, 200 s. Publikace je svým stylem výkladu určena pro mládež, pro širokou laickou veřejnost. Je hojně barevně ilustrována, ale obsahuje málo odkazů ke zdrojům. [124] => * [[Ján Šmok|Šmok, Ján]]: Skladba kinematografického obrazu, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1972 Učební text obsahuje systematické zpracování velké části teorie barvy. Zahrnuje i popis tradičních estetických systémů. Není však ilustrován. [125] => [126] => == Odkazy == [127] => === Reference === [128] => [129] => [130] => === Související články === [131] => * [[Kolorimetrie (vnímání barev)]] [132] => * [[Aditivní míchání barev]] [133] => * [[Subtraktivní míchání barev]] [134] => * [[RGB]] [135] => * [[CMYK]] [136] => * [[Elektromagnetické spektrum]] [137] => * [[Obecný barevný kód]] [138] => * [[Psychologie barev]] [139] => * [[Gamut]] [140] => * [[Machovy proužky]] [141] => * [[Seznam barev]] [142] => * [[Zrak]] [143] => * [[Barevná teplota]] [144] => * [[Fotografický filtr#Korekce barev|Fotografické filtry pro korekci barev]] [145] => * [[Kolorování]] [146] => * [[Vzorník barev RAL]] [147] => * [[Barevný model]] [148] => * [[Barevný prostor]] [149] => [150] => === Externí odkazy === [151] => * {{Commonscat|Colors}} [152] => * {{Commons|Colors}} [153] => * {{Wikicitáty|téma=Barva}} [154] => * {{Wikislovník|heslo=barva}} [155] => * {{Vlastnost na Wikidatech|P462}} [156] => [157] => {{Barvy}} [158] => {{Autoritní data}} [159] => [160] => [[Kategorie:Barva| ]] [161] => [[Kategorie:Barvy]] [162] => [[Kategorie:Optika]] [163] => [[Kategorie:Elektromagnetické záření]] [] => )
good wiki

Barva

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'frekvence','vlnová délka','Obecný barevný kód','Kolorování','Barevná teplota','Seznam barev','Gamut','CMYK','Barevný model','Subtraktivní míchání barev','Kategorie:Barva','Ján Šmok'

CMYK

Frekvence

Gamut

Kategorie:Barva

Kolorování