Array ( [0] => 15482569 [id] => 15482569 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bavlna [uri] => Bavlna [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:A Baumwolle Kapsel offen1.JPG|náhled|200px|Otevřená tobolka se zralou bavlnou]] [1] => '''Bavlna''' je jemná bílá substance sestávající z vláken získávaných ze semen rostlin, které patří k rodu ''Gossypium'' ([[bavlník]]).{{Citace elektronické monografie [2] => | titul = cotton [3] => | url = http://www.dictionary.com/browse/cotton [4] => | datum vydání = 2017 [5] => | datum přístupu = 2017-04-06 [6] => | vydavatel = Dictionary [7] => | jazyk = anglicky [8] => }} [9] => [10] => Na začátku 21. století se bavlna podílela cca třetinou na světové spotřebě [[textil]]ních vláken, bavlnou se zabývá (od pěstování bavlníku až po obchod s bavlněnými výrobky) asi 200 milionů lidí.Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, {{ISBN|3-87150-848-9}}, str. 52-59 [11] => [12] => == Z historie bavlny == [13] => Podle dosavadních poznatků se pěstoval bavlník na textilní vlákno už před několika tisíci lety, jak o tom svědčí nálezy ze 4. tisíciletí př. n. l. v Pákistánu,{{Citace elektronické monografie [14] => | titul = Agri-History of Cotton in India [15] => | url = http://www.cicr.org.in/Research_Notes/cotton_history_india.pdf [16] => | datum vydání = 2017 [17] => | datum přístupu = 2017-04-06 [18] => | vydavatel = cicr [19] => | jazyk = anglicky [20] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304193138/http://www.cicr.org.in/Research_Notes/cotton_history_india.pdf [21] => | nedostupné = ano [22] => }} nebo 7000 let staré textilie z Egypta nebo z Mexika.{{Citace elektronické monografie [23] => | titul = World Cotton History [24] => | url = http://cottonaustralia.com.au/uploads/factsheets/CA_FACT_COTTON%20WORLD%20HISTORY.pdf [25] => | datum vydání = 2017 [26] => | datum přístupu = 2017-04-06 [27] => | vydavatel = cottonaustralia [28] => | jazyk = anglicky [29] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150312044114/http://cottonaustralia.com.au/uploads/factsheets/CA_FACT_COTTON%20WORLD%20HISTORY.pdf [30] => | datum archivace = 2015-03-12 [31] => | nedostupné = ano [32] => }} [33] => Systematické pěstování bavlníku za účelem prodeje vláken bavlny začalo v Egyptě, v Indii a v Peru.''Cotton Trading Manual'', Elsevier 2005, {{ISBN|978-1-84569-092-2}} Ze 7. století před n. l. pochází asi nejstarší písemná zmínka o exportu bavlny – z Indie do (dnešního) Iráku. Do Evropy se prodala první bavlna asi o 200 let později a do Číny v 6. století n. l.Riello: Cotton The Fabric that Made the Modern World, Cambridge University Press 2013, {{ISBN|978-1-107-00022-3}} [34] => [35] => Až do konce 18. století neexistovaly ani o pěstování ani o spotřebě bavlny žádné souhrnné údaje. Z jednotlivých základních informací se dá jen velmi zhruba odvodit, že spotřeba [[ruční předení|(ručně) spřádané]] bavlny nepřesáhla několik tisíc ročních tun. Podíl bavlny na celkové spotřebě textilních vláken nepřesahoval 5 % ([[ovčí vlna|vlna]] 77 %, [[len]] a [[konopí]] 18 %). Teprve po zavedení strojní výroby příze a s vynálezem [[vyzrňování bavlny|vyzrňovacího stroje]] došlo ke značnému nárůstu spotřeby bavlny. V Anglii byla v roce 1771 uvedena do provozu první průmyslová [[waterframe|přádelna bavlny]] na světě, první továrnu tohoto druhu ve střední Evropě postavil v roce 1797 Rakušan ''Leitenberger'' ve [[Verneřice|Verneřicích]] (okres Děčín).Seibt: ''Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Band 4'', Oldenbourg Verlag 1981, {{ISBN|978-3-486-50591-7}}, str. 102 [36] => [37] => Od roku 1791 do konce 20. století se zvýšila celosvětová spotřeba z 213 000 tun na téměř stonásobek. Zpracování bavlny se v tomto období, obzvlášť ve 20. století přesunulo z Evropy a USA do Asie: [38] => ==== Světový den bavlny ==== [39] => Světový den bavlny se slaví 7. října. Tento den byl zahájen v roce 2019.{{Citace elektronického periodika [40] => | titul = World Cotton Day 2020 [41] => | periodikum = www.wto.org [42] => | url = https://www.wto.org/english/news_e/news19_e/ddgaw_05dec19_e.htm [43] => | jazyk = en [44] => | datum přístupu = 2021-02-14 [45] => }}{{clear}} [46] => == Spotřeba bavlny == [47] => [48] => {|class="wikitable" [49] => |- [50] => !Rok [51] => !{{Nowrap|Produkce t×10³}} [52] => !Producenti (podíl v %) [53] => !Spotřebitelé (podíl v %) [54] => |- [55] => |1791 ||213|| Čína (40)nepotvrzený odhad, Indie (28), Brazílie (21) || Evropa (10), pěstitelské země (90) [56] => |- [57] => |1882 ||2 282|| USA (56), Indie a Pákistán (20), Čína (11)||Anglie (30), ostatní Evropa (24), USA (18) [58] => |- [59] => | 2001 ||19 936|| Čína (25), USA (21), Indie a Pákistán(21)|| Čína (27), Indie a Pákistán (24), USA (8) [60] => |- [61] => |} [62] => [63] => Ve 2. dekádě 21. století (2011–2015) dosáhla průměrná spotřeba bavlny 26,2 miliony tun ročně{{Citace elektronické monografie [64] => | titul = Global cotton production [65] => | url = https://www.statista.com/statistics/259392/cotton-production-worldwide-since-1990/ [66] => | datum vydání = 2017 [67] => | datum přístupu = 2017-04-06 [68] => | vydavatel = statista [69] => | jazyk = anglicky [70] => }} a výroba příze se dále přemísťuje do zemí, ze kterých pochází surovina: [71] => [72] => {{clear}} [73] => {| class="wikitable" [74] => ! colspan=5|Hlavní producenti bavlny (t×10³) [75] => |- [76] => !Pořadí [77] => !Stát [78] => !2010 [79] => !2014 [80] => !2020 [81] => |- [82] => | 1 || Čína|| 5,970||6,532 || 5,911 [83] => |- [84] => | 2 || Indie|| 5,683 || 6,423 || 6,131 [85] => |- [86] => | 3 || USA || 3,942 ||3,553|| 3,180 [87] => |- [88] => | 4 || Pákistán|| 1,869 ||2,308 ||1,202 [89] => |- [90] => | 5 || Brazílie|| 974 ||1,524 || 2,757 [91] => |- [92] => | 6 || Uzbekistán|| 1,136 ||1,052 || 948 [93] => |- [94] => | 7 || Turecko|| 817 ||828||656 [95] => |- [96] => | 8 || Austrálie|| 387 || 501|| 115 [97] => |- [98] => | 9 || Argentina|| 230|| 205|| 367 [99] => |- [100] => | 10 || Turkmenistán|| 225|| 210|| 168 [101] => |- [102] => ! colspan="2" | Svět celkem || 22,714 || 25,234 || 24,200 [103] => |- [104] => |colspan=5 | ''Zdroj: [[FAO|UN Food & Agriculture Organization]]''{{Citace elektronické monografie|url=http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx|vydavatel= [[FAO|UN Food & Agriculture Organization]]|titul=Production of Cotton by countries|year=2011|datum přístupu=2013-08-26}} [105] => |} [106] => [107] => == Pěstování bavlníku == [108] => Statistika z roku 2015 uvádí 77 států od tropů po nejteplejší oblasti mírného pásu,{{Citace elektronické monografie [109] => | titul = Cotton Production [110] => | url = http://www.indexmundi.com/agriculture/?commodity=cotton [111] => | datum vydání = 2016 [112] => | datum přístupu = 2017-04-06 [113] => | vydavatel = index mundi [114] => | jazyk = anglicky [115] => }} ve kterých se pěstuje bavlník na asi 2,4 % světové orné půdy. Z cca 50 známých druhů se na začátku 21. století systematicky pěstují k získávání („výrobě“) textilních vláken následující tzv. „kulturní“ druhy: [116] => * '''Bavlník chlupatý''' (''Gosypium hirsutum'') se pěstuje jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizněGillham, Bell, Arin, Matthews, Rumeur, Hearn: ''Cotton Production for the Next Decade'', World Bank Technical Paper Number 287, The World Bank, 1995, {{ISBN|0-8213-3312-7}}, str. 25. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19–38 mm.{{Citace elektronické monografie [117] => | titul = Gossypium hirsutum [118] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013695 [119] => | datum vydání = 2017 [120] => | datum přístupu = 2017-04-06 [121] => | vydavatel = eFlora [122] => | jazyk = anglicky [123] => }} [124] => * '''Bavlník keřovitý''' (''Gossypium Barbadense'') pochází z ostrova Barbados. Dává nejcennější druhy bavlny, které se pěstují zejména v USA, Peru, Egyptě a prodávají např. pod obchodními názvy [[Bavlna Pima|Pima]], [[Bavlna Sea Island|Sea Island]], [[bavlna Giza|Giza]] aj. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky od 35 do nejméně 50 mm. Podíl na světové sklizni obnáší asi 8%{{Citace elektronické monografie [125] => | titul = Gossypium barbadense [126] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013692 [127] => | datum vydání = 2017 [128] => | datum přístupu = 2017-04-06 [129] => | vydavatel = eFlora [130] => | jazyk = anglicky [131] => }}{{#tag:ref|Údaj o podílu 8 % potvrzuje např.Gordon / Hsieh: Cotton: Science and Technology, Woodhead Publishing 2007, {{ISBN|978-1-84569-026-7}}, str. 72, naproti tomu podle{{Citace elektronické monografie [132] => | titul = The Long Staple Market [133] => | url = http://79.170.40.180/cotlook.com/public_download/LS2007.pdf [134] => | datum vydání = 2007-08-08 [135] => | datum přístupu = 2017-04-06 [136] => | vydavatel = cotlook [137] => | jazyk = anglicky [138] => }} a{{Citace elektronické monografie [139] => | titul = Bremen Cotton Report [140] => | url = https://baumwollboerse.de/wp-content/uploads/2014/05/report.pdf [141] => | datum vydání = 2012-01-12 [142] => | datum přístupu = 2017-04-06 [143] => | vydavatel = baumwollboerse [144] => | jazyk = německy [145] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304105745/http://baumwollboerse.de/wp-content/uploads/2014/05/report.pdf [146] => | datum archivace = 2016-03-04 [147] => | nedostupné = ano [148] => }} dosahuje podíl ''Gossypium Barbadense'' v 21. století méně než 3 %.|name="xx"|group="pozn."}} [149] => * '''Bavlník bylinný''' (''Gossypium herbaceum'') pochází z Indie, pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a také v jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15–26 mm.{{Citace elektronické monografie [150] => | titul = bavlník bylinný [151] => | url = http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/bavlnik-bylinny [152] => | datum vydání = 2012-2013 [153] => | datum přístupu = 2017-04-06 [154] => | vydavatel = AtlasRostlin [155] => | jazyk = česky [156] => }} [157] => * '''Bavlník stromový''' (''Gossypium arboreum'') pochází z Afriky, pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně, v afrických zemích aj. Rostlina dává poměrně hrubá vlákna o délce 22–24 mm.{{Citace elektronické monografie [158] => | titul = Gossypium arboreum [159] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013690 [160] => | datum vydání = 2017 [161] => | datum přístupu = 2017-04-06 [162] => | vydavatel = eFlora [163] => | jazyk = anglicky [164] => }} [165] => [166] => Vlákna z bylinného a stromového bavlníku se podílejí na celosvětové sklizni cca 2 % [167] => [168] => === Vegetační doba === [169] => K růstu je nutných 150–200 dnů bez mrazu, 10–30 m³ vody na kg vláken. Půda má být málo kyselá až málo alkalická, dobře odvodněná nebo jílovitý písek. Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30–40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky. 10–12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina vyzrává 175–225 dnů po vysetí. [170] => [171] => Na bavlníku narůstá 5–30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny. Po sklizni se rostliny odstraní a používají jako hnojivo, příp. jako palivo. [172] => [173] => === Zavlažování === [174] => Na začátku 21. století byly asi 3/4 osevních ploch uměle zavlažováno. [175] => [176] => Způsoby zavlažování: [177] => * Více než 95 % plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se však ztrácí 40–60 % vody vypařením. [178] => * Asi 2 % ploch se zalévá umělým deštěm, dosahuje se až 90% využití vody, metoda však vyžaduje nákladné investice. [179] => * Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1 % ploch. [180] => [181] => Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy.{{Citace elektronické monografie [182] => | titul = Infothek Baumwolle: Bewässerung [183] => | url = http://www.proplanta.de/Baumwolle/Bewaesserung-Pflanzenbauliche-Basisinformationen-Baumwolle_Pflanze1171633438.html [184] => | datum vydání = 2017 [185] => | datum přístupu = 2017-04-06 [186] => | vydavatel = proplanta [187] => | jazyk = německy [188] => }}{{Citace elektronické monografie [189] => | titul = Mediagalerie: Pflanze Baumwolle [190] => | url = http://www.proplanta.de/Fotos/Bewaesserung-der-Baumwolle-in-ausgewaehlten-Anbaulaendern_Bild1165837340.html [191] => | datum vydání = 2017 [192] => | datum přístupu = 2017-04-06 [193] => | vydavatel = proplanta [194] => | jazyk = německy [195] => }} [196] => [197] => === Náklady na pěstování === [198] => Během růstu bavlníku se vynakládá při konvenčních metodách pěstování asi 620 pracovních hodin/ha a při plné modernizaci 70–125 h/ha. [199] => [200] => '''Spotřeba chemikálií''' na tunu bavlny: [201] => * 400 kg hnojiv [202] => * 40 kg insekticidů [203] => * 1,2 kg prostředků na opadání listů (před sklizní) [204] => [205] => '''Snížení výnosu''' vlivem škůdců se odhaduje na 34 %, z toho 16 % hmyzem, 12 % nemocemi a 6 % plevelem. [206] => [207] => '''Státní podpora''' pěstitelům bavlny. V období 2002/2003 obnášela v celosvětovém průměru 0,17 US$/kg, z toho např.: Čína 0,07 – Egypt 0,05 – Mali 0,03 – USA 0,26 – Řecko 0,92 – Španělsko 1,12.{{Citace elektronické monografie [208] => | titul = Agrarhandel und nachhaltigge Entwicklung [209] => | url = http://www.diss.fu-berlin.de/diss/receive/FUDISS_thesis_000000011568 [210] => | datum vydání = 2013 [211] => | datum přístupu = 2017-04-06 [212] => | vydavatel = FU Berlin [213] => | jazyk = německy [214] => }} [215] => [216] => === Geneticky modifikovaná semena bavlníku === [217] => V roce 2012 se pěstovala geneticky modifikovaná, zvaná také [[hybridní vlákna|hybridní]] nebo ''Bt-bavlna'' ve 20 státech, z toho např. v Indii 95 % a v Číně 50 % sklizně.{{Citace elektronické monografie [218] => | titul = Indien bald mit eigenem Standard [219] => | url = https://www.fashionunited.de/News/Leads/Indien_bald_mit_eigenem_Standard_f%FCr_Bio-Baumwolle_2012081312358/ [220] => | datum vydání = 2012-08-13 [221] => | datum přístupu = 2017-04-06 [222] => | vydavatel = FashionUnited [223] => | jazyk = německy [224] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170419101150/https://www.fashionunited.de/News/Leads/Indien_bald_mit_eigenem_Standard_f%FCr_Bio-Baumwolle_2012081312358/ [225] => | datum archivace = 2017-04-19 [226] => | nedostupné = ano [227] => }} [228] => Pěstování semen je kontrolováno skoro všude (až na USA a Turecko) státními institucemi. Ve 3. dekádě 21. století se na celosvětové roční produkci 42 milionů tun podílela hybridní semena cca 75 %.{{Citace elektronické monografie [229] => | titul = Global cottonseed production [230] => | url = https://statista.com/statistics/259489/worldwide-production-of-cottonseed/ [231] => |datum vydání = 2023-02-08 [232] => | datum přístupu = 2023-03-26 [233] => | vydavatel = Statista [234] => | jazyk = anglicky [235] => }} Spotřeba hybridních semen se kalkuluje s 10-12 kg/ha za cenu 100-200 USD.{{Citace elektronické monografie [236] => | titul = Developments in the Global Cotton Market [237] => | url = https://wto.org/english/tratop_e/agric_e/item_3_icac_21112019_e.pdf [238] => |datum vydání = 2023-02-08 [239] => | datum přístupu = 2023-03-26 [240] => | vydavatel =International Cotton Advisory Commitee [241] => | jazyk = anglicky [242] => }} [243] => [244] => Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 %{{Citace elektronické monografie [245] => | titul = Postřehy z prvních … [246] => | url = http://www.gate2biotech.cz/postrehy-z-prvnich-sedmnacti-let-pestovani-transgennich-plodin/ [247] => | datum vydání = 2013-05-27 [248] => | datum přístupu = 2017-04-06 [249] => | vydavatel = Gate2Biotech [250] => | jazyk = česky [251] => }}) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu.{{Citace elektronické monografie [252] => | titul = Bavlna – špatné svědomí našich skříní [253] => | url = http://www.sedmagenerace.cz/bavlna-spatne-svedomi-nasich-skrini [254] => | datum vydání = 2006 [255] => | datum přístupu = 2017-04-06 [256] => | vydavatel = 7.G [257] => | jazyk = česky [258] => }}{{Citace elektronické monografie [259] => | titul = Baumwollanbau – Probleme und Lösungsansätze [260] => | url = http://www.vhs-inzigkofen.de/fileadmin/vhs-heim/kursbilder/3_Politik_Paedagogik/03056_Powerpoint_Agbahey_Baumwollanbau.pdf [261] => | datum vydání = 2015-04-27 [262] => | datum přístupu = 2017-04-06 [263] => | vydavatel = Universität Hohenheim [264] => | jazyk = německy [265] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170419003554/http://www.vhs-inzigkofen.de/fileadmin/vhs-heim/kursbilder/3_Politik_Paedagogik/03056_Powerpoint_Agbahey_Baumwollanbau.pdf [266] => | datum archivace = 2017-04-19 [267] => | nedostupné = ano [268] => }} [269] => [270] => === Organická bavlna === [271] => Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy. [272] => [273] => V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle kterých: [274] => [275] => * půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem, nebo [276] => * se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna, nebo [277] => * se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem. [278] => [279] => Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost. [280] => [281] => Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci. Produkce (vyzrněné) organické bavlny 180 971 tun za období 2017/2018 představovala podíl 0,7 % na světové produkci všech druhů bavlny.{{Citace elektronické monografie [282] => | titul = Global production of organic cotton [283] => | url = https://www.just-style.com/news/global-production-of-organic-cotton-surges-by-56_id137545.aspx [284] => | datum vydání = 2019-11-15 [285] => | datum přístupu = 2020-10-05 [286] => | vydavatel = just-style [287] => | jazyk = anglicky [288] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201204175517/https://www.just-style.com/news/global-production-of-organic-cotton-surges-by-56_id137545.aspx [289] => | datum archivace = 2020-12-04 [290] => | nedostupné = ano [291] => }} Naproti tomu podle informací [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] dosáhla celosvětová sklizeň organické bavlny v roce 2018 cca '''6,4 milionů tun'''.{{Citace elektronické monografie [292] => | titul = Agricultural Outlook 2021-2030 [293] => | url = https://oecd-ilibrary.org/sites/7980a57f-en/index.html?itemId=/0/component/7980a57f-en [294] => |datum vydání = 2023 [295] => | datum přístupu = 2023-03-26 [296] => | vydavatel =OECD [297] => | jazyk = anglicky [298] => }} [299] => [300] => === Ekologické aspekty pěstování bavlny === [301] => Ve srovnání s výrobou důležitých chemických vláken má pěstování bavlny z části nepříznivější vliv na využívání přírodních zdrojů a na zatížení životního prostředíEngelhardt: ''Schwarzbuch Baumwolle'', Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160–178, {{ISBN|978-3-552-06197-2}}: [302] => {| border="1" class="wikitable" [303] => !Faktor / Druh vlákna [304] => !bavlna [305] => !polyester [306] => !viskóza [307] => |- [308] => |Spotřeba vody (m3/t) [309] => |align="center"| 5 800 [310] => |align="center"| 100 [311] => |align="center"| 400 [312] => |- [313] => |Spotřeba energie (gigajoule/t) [314] => |align="center"| 55 [315] => |align="center"| 95 [316] => |align="center"| 100 [317] => |- [318] => |Znečištění ovzduší (ekvivalent CO2/t) [319] => |align="center"| 2,0 [320] => |align="center"| 4,1 [321] => |align="center"| 3,5 [322] => |- [323] => |Relat. znečištění půdy (%) [324] => |align="center"| 100 [325] => |align="center"| 9,2 [326] => |align="center"| 5,7 [327] => |- [328] => |Potřeba pěstit. plochy (ha/t) [329] => |align="center"| 1,3 [330] => |align="center"| — [331] => |align="center"| 0,7 [332] => |- [333] => |} [334] => [335] => == Sklizeň == [336] => Celosvětový průměrný výnos se udával za rok 2019 se 765 kg [[vyzrňování bavlny|vyzrněné bavlny]] na hektar půdy.{{Citace elektronické monografie [337] => | titul = World cotton production [338] => | url = http://fibre2fashion.com/news/textile-news/world-cotton-production-projected-2-5-up-in-2019-20-266002-newsdetails.htm [339] => |datum vydání = 2020-03-20 [340] => | datum přístupu = 2022-07-23 [341] => | vydavatel =Fibre2Fashion [342] => | jazyk = anglicky [343] => }} [344] => [345] => Protože bavlna nedozrává stejnoměrně, musí se sklízet ve 2–4 etapách. Na začátku 21. století byl u celosvětové sklizně poměr ruční ke strojové sklizni 70/30 %. [346] => [347] => Při ručním sběru se počítá s výkonem 20–110 kg [[vyzrňování bavlny|nevyzrněné bavlny]] / pracovní den, což odpovídá zhruba 0,5–3,5 kg vyzrněné bavlny za pracovní hodinu. [348] => [349] => Při strojním sběru se kalkuluje (např. v roce 2013) se 110 $/akr, tj. cca 0,30 €/kg.{{Citace elektronické monografie [350] => | titul = Maximazing Harvester Capacity [351] => | url = http://www.cottoninc.com/fiber/AgriculturalDisciplines/Engineering/Cotton-Harvest-Systems/Cotton-Pickers/Harvester-Capacity-Productivity/ [352] => | datum vydání = 2017 [353] => | datum přístupu = 2017-04-06 [354] => | vydavatel = Cotton Incorporated [355] => | jazyk = anglicky [356] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170408150918/http://www.cottoninc.com/fiber/AgriculturalDisciplines/Engineering/Cotton-Harvest-Systems/Cotton-Pickers/Harvester-Capacity-Productivity/ [357] => | nedostupné = ano [358] => }} Ke strojové sklizni [[bavlník]]u se používá ''sklízeč bavlny'' ([[Sklízeč bavlny|''Cotton Picker'']]) nebo ''sklízeč tobolek'' ([[Sklízeč tobolek|''Stripper'']]). [359] => [360] => == Vlastnosti vlákna == [361] => {| class="wikitable sortable" [362] => |+Složení bavlněného vlákna a jeho doprovodných látekH.-K. Rouette: ''Handbuch Textilveredelung'', Band 1: Ausrüstung, Deutscher Fachverlag, Frankfurt a. Main, 2006, {{ISBN|3-86641-012-3}} [363] => |- [364] => ! Komponenty [365] => ! Bavlněné
vlákno (%) [366] => ! Primární
stěna (%) [367] => ! Doprovodné
rostlinné látky (%) [368] => |- [369] => | Celulóza || style="text-align:center" | 88–96 || style="text-align:center" | 52 || style="text-align:center" | 23–28 [370] => |- [371] => | Pektiny || style="text-align:center" | — ||style="text-align:center" | 12 ||style="text-align:center" | — [372] => |- [373] => | Pentozány || style="text-align:center" | — ||style="text-align:center" | — ||style="text-align:center" | 5–10 [374] => |- [375] => | Lignin ||style="text-align:center" | — ||style="text-align:center" | — ||style="text-align:center" | 22–26 [376] => |- [377] => | Vosky || style="text-align:center" |0,4–1,0 ||style="text-align:center" | 7 || style="text-align:center" | 5–7 [378] => |- [379] => |Popel ||style="text-align:center" | 0,7–1,6 || style="text-align:center" | 14 || style="text-align:center" | 2,6–2,8 [380] => |- [381] => | Proteiny ||style="text-align:center" | 1–2 ||style="text-align:center" | 12 ||style="text-align:center" | 2–4 [382] => |- [383] => | Vápník ||style="text-align:center" | 0,1 || style="text-align:center" | — ||style="text-align:center" | 3,7 [384] => |- [385] => | Magnezium ||style="text-align:center" |0,07 ||style="text-align:center" | — ||style="text-align:center" | 0,7 [386] => |- [387] => |} [388] => [389] => {| class="wikitable" [390] => |+ Fyzikální vlastnosti bavlněného vlákna [391] => |- [392] => !Spec. hmotnost [393] => |1,51 g/cm³Pickering (Hrsg.): Properties and performance of natural-fibre composites. Woodhead Publishing, Cambridge 2008, {{ISBN|978-1-84569-267-4}} [394] => !Modul elasticity [395] => |4,5–11 GPa (za sucha)Bobeth (Hrsg.): Textile Faserstoffe. Springer Verlag, Berlin/ Heidelberg 1993, {{ISBN|3-540-55697-4}} [396] => |- [397] => !Délka [398] => | 15–56 mm [399] => !Tažnost [400] => |6–10 % (za sucha) [401] => |- [402] => !Průměr [403] => | 12–35 µm [404] => !Tepelná vodivost [405] => |0,54 W/m·K [406] => |- [407] => !Pevnost v tahu [408] => |287–800 [[MPa]] [409] => !Elektrická vodivost [410] => |107 Ωcm [411] => |- [412] => !Spec. pevnost [413] => |15–55 cN/[[tex (jednotka)|tex]] (za sucha) [414] => !Navlhavost [415] => |8 % [416] => |} [417] => [418] => K dalším vlastnostem patří např. odolnost proti kyselinám, dobré izolační schopnosti, nízká odolnost proti slunečnímu záření a povětrnostním vlivům.Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 96 [419] => [420] => == Klasifikace (třídění) bavlny == [421] => Bavlna se lisuje ve vyzrňovacích stanicích do balíků (průměrně cca 200 kg). Z každého balíků se zde odebírají 2 vzorky (2 × cca 120 g), které se manuálně testují a porovnávají s úředními standardy (vzory). Podle výsledku testu se každý balík zařazuje do určité jakostní třídy. Z balíků s vlastnostmi v určitém rozsahu hodnocení se tvoří [[výrobní partie (textil)|partie]] (''lot, batch'').{{Citace elektronické monografie [422] => | titul = Spot Contracts of Cotton Bales [423] => | url = http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:SKCMQ7JmjJ8J:www.nationalspotexchange.com/Cottonmeet/Bhavik_Mehta.ppt+&cd=4&hl=de&ct=clnk&gl=de [424] => | datum vydání = 2017 [425] => | datum přístupu = 2017-04-06 [426] => | vydavatel = National Spot Exchange [427] => | jazyk = anglicky [428] => }} [429] => [430] => Vzorky se testují většinou ve státních zkušebnách, jen menší část světové sklizně bavlny testují soukromí klasifikátoři (Brazílie, Austrálie). Pro rozlišení úrovně kvality vlákna používá (na začátku 21. století) každá větší pěstitelská země své zvláštní klasifikační systémy, méně významné regiony se většinou řídí americkými standardy. [431] => [432] => === Klasifikace s pomocí elektronických přístrojů === [433] => {{Viz též|Micronaire}} [434] => Asi od roku 1960 jsou ve vývoji poloautomatické přístroje, které mohou nahradit práci klasifikátorů. [435] => [436] => V roce 2014 bylo ve světě instalováno 2300 zařízení ''High Volume Instrument'' (HVI), která klasifikují v objektivních číselných hodnotách: délku, stejnoměrnost a rozdělení staplu, zralost, pevnost, barvu, množství a velikost nežádoucích příměsí. [437] => [438] => V USA nahradil systém HVI od roku 1991 manuální klasifikaci středněvlákných bavln a podobným způsobem organizuje testování vláken např. Čína, Pákistán, Uzbekistán a další státy. Výrobce HVI udává, že se s pomocí tohoto přístroje klasifikuje (2014) 95 % celosvětové sklizně bavlny.{{Citace elektronické monografie [439] => | titul = HVI Classic [440] => | url = http://www.cottoninc.com/fiber/quality/Fiber-Management/Conferences/2005-Singapore/ApplicationsofHVI.pdf [441] => | datum vydání = 2005 [442] => | datum přístupu = 2017-04-06 [443] => | vydavatel = Unster [444] => | jazyk = anglicky [445] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161020163947/http://www.cottoninc.com/fiber/quality/Fiber-Management/Conferences/2005-Singapore/ApplicationsofHVI.pdf [446] => | datum archivace = 2016-10-20 [447] => | nedostupné = ano [448] => }} [449] => [450] => Pro komplexní hodnocení kvality bavlny byly vyvinuty různé matematické vzorce, do kterých se dosazují údaje z HVI, např. [451] => [452] => * Index kvality vláken FQI = UHM x UI x STR / MIC [453] => [454] => * Index spřadatelnosti MFQI=(UHM x UI x STR x (1+SF)) / MIC [455] => [456] => kde je: UHM – střední hodnota horní poloviny staplu (mm), [457] => UI - % stejnoměrnosti, [458] => STR – cN/tex, [459] => EL – tažnost (%), [460] => SF - % krátkých vláken, [461] => MIC – maicronaire [462] => [463] => Podle indexu MFQI byly např. v roce 2010 hodnoceny [[bavlna ELS|bavlny ELS]] (nejvyšší MFQI = možnost nejjemnější příze): [464] => [465] => {| border="1" class="wikitable" [466] => |'''Stát''' [467] => |'''Druhy bavlny''' [468] => |'''MFQI''' [469] => |- [470] => |Indie [471] => |DCH 32 [472] => |align="center"|257,45 [473] => |- [474] => |Súdán [475] => |Bakarat [476] => |align="center"|261,1 [477] => |- [478] => |Čína [479] => |132 [480] => |align="center"|302,41 [481] => |- [482] => |USA [483] => |UBN Pima [484] => |align="center"|312,07 [485] => |- [486] => |Egypt [487] => |Giza 87 [488] => |align="center"|352,56 [489] => |- [490] => |Indie [491] => |Suvin [492] => |align="center"|355,17 [493] => |- [494] => |Egypt [495] => |Giza 45 [496] => |align="center"|411,67 [497] => |- [498] => |}{{Citace elektronické monografie [499] => | titul = Characterization of Egyptian Cotton [500] => | url = https://academia.edu/4088354/CHARACTERIZATION_OF_EGYPTIAN_COTTON [501] => |datum vydání = 2011-11-27 [502] => | datum přístupu = 2023-03-02 [503] => | vydavatel = Indian Journal of Fibre [504] => | jazyk =anglicky [505] => }} [506] => [507] => == Obchod s bavlnou == [508] => V 21. století se většina bavlny zpracovává v pěstitelských zemích. Mezinárodní obchod s bavlnou se týká méně než 30 % celkové produkce, jeho hodnota obnášela cca 6 miliard €. [509] => [[File:Cotton prices.webp| thumb|250px| Průměrné ceny bavlny v USD/libru (453 g)]] [510] => Pěstitelé (často družstevně organizovaní) nechávají surovou bavlnu [[vyzrňování bavlny|vyzrnit]] a balíky se spřadatelnými vlákny prodávají specializovaným velkoobchodníkům (příp. dopravcům), u kterých je nakupují zpracovatelé (v naprosté většině výrobci příze) na základě obchodních vzorků (viz kap. ''Klasifikace bavlny''). [511] => [512] => Cena bavlny, resp. celosvětový cenový trend se orientuje mimo jiné na každodenních záznamech Burzy komodit (''commodity exchange'') v New Yorku. [513] => Na tvorbu cen má vliv dlouhá řada faktorů (od předpovědi počasí až např. po cenu nafty).{{Citace elektronické monografie [514] => | titul = Cotton Futures [515] => | url = http://www.indexmundi.com/commodities/?commodity=cotton&months=12 [516] => | datum vydání = 2017-04-06 [517] => | datum přístupu = 2017-04-06 [518] => | vydavatel = index mundi [519] => | jazyk = anglicky [520] => }} [521] => [522] => Od roku 2004 se udává jako reprezentativní hodnota denní průměr pěti ''nejlevnějších kotací'' ze 16 druhů bavlny zaznamenaných na východoasijských burzách. Údaje sestávají z indexu A = aktuální ceny a B = kotace na příští sezónu.{{Citace elektronické monografie [523] => | titul = The Cotlook Indices – an explanation [524] => | url = https://cotlook.com/information-2/the-cotlook-indices-an-explanation/ [525] => |datum vydání = 2023-03-24 [526] => | datum přístupu = 2023-03-25 [527] => | vydavatel = Cotton Outlook [528] => | jazyk = anglicky [529] => }} [530] => [531] => Na regionálních burzách se zaznamenávají ceny druhů, se kterými se obchoduje v dané oblasti. Např. Brémy, Izmir, Bombaj, Šanghaj aj. Příklad cen na Brémské burze v lednu 2012 (CIF v €/kg): egyptská (cca 36 mm) 2,63 €, USA Pima (cca 36 mm) 3,33 €, súdánská dlouhovl. 2,79 €, USA (cca 27 mm) 1,98 €. Obchody se uzavírají zčásti až 24 měsíců před dnem dodávky. [532] => [533] => == Zpracování bavlny == [534] => V 21. století se bavlna používá skoro výhradně na výrobu [[příze]] (až na nepatrné množství [[netkané textilie|netkaných textilií]]). [535] => Z dostupných informací se dá jen zhruba odvodit, že asi polovina spotřebované bavlny se směsuje v přízích s chemickými vlákny (převážně s [[polyesterová vlákna|polyesterem]]){{Citace elektronické monografie [536] => | titul = Global Dynamics [537] => | url = http://faculty.mu.edu.sa/public/uploads/1335215531.4299%D8%A7%D8%B3%D8%AA%D9%87%D9%84%D8%A7%D9%83%20%D8%A7%D9%84%D8%AE%D9%8A%D9%88%D8%B7.pdf [538] => | datum vydání = 2007 [539] => | datum přístupu = 2017-04-06 [540] => | vydavatel = JTATM [541] => | jazyk = anglicky [542] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170812012331/http://faculty.mu.edu.sa/public/uploads/1335215531.4299%D8%A7%D8%B3%D8%AA%D9%87%D9%84%D8%A7%D9%83%20%D8%A7%D9%84%D8%AE%D9%8A%D9%88%D8%B7.pdf [543] => | datum archivace = 2017-08-12 [544] => | nedostupné = ano [545] => }}{{Citace elektronické monografie [546] => | titul = Global and China Blended Yarn [547] => | url = http://www.qyresearchreports.com/report/global-and-china-blended-yarn-industry-2014-market-research-report.htm [548] => | datum vydání = 2014 [549] => | datum přístupu = 2017-04-06 [550] => | vydavatel = QY Research [551] => | jazyk = anglicky [552] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170327072417/http://www.qyresearchreports.com/report/global-and-china-blended-yarn-industry-2014-market-research-report.htm [553] => | datum archivace = 2017-03-27 [554] => | nedostupné = ano [555] => }} [556] => [557] => === Zhotovení směsi vláken (partie) pro výrobu příze === [558] => Pro racionální výrobu příze je nutné předzásobení surovinou na dobu nejméně 3 měsíců (6000–7000 balíků bavlny pro provoz střední velikosti). Balíky s materiálem z několika různých proveniencí a lotů se skladují u přepravce nebo ve vlastních prostorách přádelny. Ze zásoby suroviny se sestavují přádní partie obvykle po 40–50 balících.Kampen: Vorlesung Prof. J.Lünenschloß „Verfahren und Maschinen der Garnherstellung“, TH Aachen [559] => [560] => Průměrná hodnota jakostních ukazatelů (délka, pevnost vláken atd.) musí odpovídat předem stanovené výši, hodnoty jednotlivých balíků se smějí odchylovat od průměru maximálně o 10 %. Jednotlivé partie se zpracovávají odděleně. Pokud se však dá ze zásoby balíků sestavit více partií tak, aby jejich průměrné hodnoty byly (až na nepatrné odchylky) srovnatelné, zpracovávají se bez přerušení v jednom sledu.Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 358-359 [561] => [562] => Balíky se navážejí do mísírny provozu přádelny, zbaví obalu a v moderních provozech (asi od roku 1970) odebírá pojízdný automatický rozvolňovač z každého z nich chomáčky 50–100 gramů vláken. Ty se spojují do rouna, které se na [[čechradlo|čechradlech]] dále rozvolňuje na vločky o váze cca 10 g a zbavuje asi 3–5 % nežádoucích příměsí. Materiál se pak rozděluje do 6–8 svislých šachet mísicího stroje, pod kterými se směsuje celý obsah (300–400 kg) tak, že se bavlna ze všech šachet klade vodorovně nad sebe a odvádí ke zpracování na [[mykání|mykacích strojích]].{{Citace elektronické monografie [563] => | titul = Faservorbereitung [564] => | url = http://www.rieter.com/de/machines-systems/produkte/faservorbereitung/ [565] => | datum vydání = 2017 [566] => | datum přístupu = 2017-04-06 [567] => | vydavatel = QY Research [568] => | jazyk = anglicky [569] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170422071059/http://www.rieter.com/de/machines-systems/produkte/faservorbereitung [570] => | datum archivace = 2017-04-22 [571] => | nedostupné = ano [572] => }} [573] => [574] => Mísení bavlny s umělými vlákny se provádí zpravidla při zpracování na [[protahovací stroj|protahovacích strojích]]. [575] => [576] => == Použití textilií z bavlny a ze směsí s bavlnou == [577] => Podle příručky textilního odborníka z roku 1981: [578] => * 65–70 % [[oděv]]y (prádlo a svrchní oblečení) [579] => * 18–20 % [[bytový textil|bytové textilie]] (ložní a stolní prádlo, záclonovina, nábytkové potahy) [580] => * 10–12 % [[technické textilie]] (filtry, obvazy, šicí nitě) [581] => [582] => == Galerie == [583] => [584] => Soubor:C21a.jpg|Vlákna bavlny cca 400× zvětšená [585] => Soubor:John Deere cotton harvester kv01.jpg|Strojní sklizeň v USA [586] => Soubor:Cotton jins in use.jpg|Vyzrňování bavlny v 1. polovině 20. století [587] => Soubor:Edgar Germain Hilaire Degas 016.jpg|Klasifikace bavlny v roce 1873 (olejomalba) [588] => Soubor:BaumwollboerseBremen-1.jpg|Burza bavlny v Brémách [589] => Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R96987, Bremen, Schiff mit Baumwolle aus USA wird gelöscht.jpg|Překládání balíků americké bavlny v brémském přístavu (1949) [590] => Soubor:Batteur 1.JPG|Rozvolňovací a čechrací stroj na bavlnu z roku 1970 [591] => Soubor:Brooklyn Museum - Wall Hanging (Kalamkari) - overall.jpg|Indická bavlněná tkanina ze 17. století [592] => Soubor:Bobinas de hilo de algodón mercerizado - Cotton thread reels.jpg|Šicí nitě (mercerovaná bavlna) [593] => File:Etaproof organic cotton.jpg| Tkanina z organické bavlny (100x zvětšeno) [594] => [595] => [596] => == Odkazy == [597] => === Poznámky === [598] => [599] => [600] => === Reference === [601] => === Literatura === [602] => * Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 96-97 [603] => * Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9 (1970), str. 505 [604] => * Jabran/Chauhan: ''Cotton Production'', John Wiley & Sons 2020, ISBN 9781119385493 [605] => === Související články === [606] => * [[Bavlnářská příze]] [607] => * [[Bavlnářská tkanina]] [608] => * [[Bavlnářství]] [609] => * [[Česací stroj]] [610] => * [[Denim]] [611] => * [[Kartoun]] [612] => * [[Klot]] [613] => * [[Průtah]] [614] => * [[Přádelna]] [615] => [616] => === Externí odkazy === [617] => * {{commonscat}} [618] => {{Autoritní data}} [619] => [620] => [[Kategorie:Bavlna| ]] [621] => [[Kategorie:Rostlinná textilní vlákna]] [] => )
good wiki

Bavlna

Otevřená tobolka se zralou bavlnou Bavlna je jemná bílá substance sestávající z vláken získávaných ze semen rostlin, které patří k rodu Gossypium (bavlník). Na začátku 21.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'FAO','vyzrňování bavlny','bavlník','bytový textil','protahovací stroj','Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj','Sklízeč bavlny','výrobní partie (textil)','Bavlna Pima','netkané textilie','bavlna ELS','Bavlnářská příze'

Bavlník

Bavlník je rostlina z čeledi slézovitých, která je považována za významnou plodinu kvůli produkci bavlny.