Array ( [0] => 15480479 [id] => 15480479 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Belgie [uri] => Belgie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Belgie [2] => | úřední název = Koninkrijk België
Royaume de Belgique
Königreich Belgien [3] => | úřední název česky = Belgické království [4] => | vlajka = Flag of Belgium.svg [5] => | článek o vlajce = Belgická vlajka [6] => | znak = Great Coat of Arms of Belgium.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Belgie [8] => | mapa umístění = EU-Belgium.svg [9] => | rozloha = 30 689 [10] => | rozlmisto = 136 [11] => | procent vody = 0,7 [12] => | nejvyšší hora = [[Signal de Botrange]] [13] => | výška nejvyšší hory = 694 [14] => | počet obyvatel = 11 697 557, z toho [[Vlámové]] 57 %, [[Valoni]] 33 % [15] => | obyvmisto = 82 [16] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [17] => | hustota = 376 [18] => | hustmisto = 22 [19] => | HDI = 0,937 [20] => | HDIvývoj = nárůst [21] => | HDIvýše = velmi vysoký [22] => | HDI aktuální k = 2021 [23] => | HDImísto = 13 [24] => | jazyk = [[nizozemština]] ([[vlámština]]), [[francouzština]], [[němčina]], [[valonština]] [25] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] 60,6 %, [[islám]] 7,4 %, [[Protestantismus|protestantství]], [[anglikánství]] a [[judaismus]], bez vyznání 28 % [26] => | hlavní město = [[Brusel]] (Brussel, Bruxelles, Brüssel) [27] => | datum vzniku = [[1830]] [28] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Nizozemsko|Nizozemsku]]; nezávislost uznána až roce 1831 [29] => | státní zřízení = [[federace|federativní]] [[konstituční monarchie]] [30] => | funkce1 = Král [31] => | vládce1 = [[Filip Belgický|Filip]] [32] => | funkce2 = Předseda vlády [33] => | vládce2 = [[Alexander De Croo]] [34] => | článek o hymně = Belgická hymna [35] => | hymna = Brabançonne [36] => | měna = [[euro]] [37] => | kód měny = EUR [38] => | HDP/ob. = 65 813{{Citace elektronické monografie | korporace = MMF | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023) | url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=124,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 | datum přístupu=2023-11-15}} [39] => | HDP/ob.misto = 20 [40] => | HDP aktuální k = 2023 [41] => | Gini = 24,9 [42] => | Gini aktuální k = 2022 [43] => | čas = +1 [44] => | ison = 056 [45] => | iso3 = BEL [46] => | iso2 = BE [47] => | mpz = B [48] => | doména = be [49] => | předvolba = +32 [50] => | commonscat = Belgium [51] => | soubor hymny = The Brabanconne.ogg [52] => | motto = {{lang|nl|''Eendracht maakt macht''}} (holandsky)
{{lang|fr|''L’union fait la force''}} (francouzsky)
{{lang|nl|''Einigkeit macht stark''}} (německy) [53] => | motto překlad = V jednotě je síla [54] => }}'''Belgie''' ({{Vjazyce2|nl|''België''}}, {{Vjazyce2|fr|''Belgique''}}, {{Vjazyce2|de|''Belgien''}}), plným názvem '''Belgické království''', je [[stát]] v severozápadní [[Evropa|Evropě]]. Na severu sousedí s [[Nizozemsko|Nizozemskem]], na východě s [[Německo|Německem]], na jihovýchodě s [[Lucembursko|Lucemburskem]], na jihozápadě s [[Francie|Francií]] a na severozápadě se [[Severní moře|Severním mořem]]. Rozkládá se na ploše 30 689 km2{{cite web|url=https://bestat.statbel.fgov.be/bestat/crosstable.xhtml?view=90c1e218-dc4f-4827-824d-9b25abfefe59|title=be.STAT|publisher=Bestat.statbel.fgov.be|date=26 November 2019}}{{cite web|title=Belgium country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17205436|website=BBC News|access-date=17 October 2023|date=17 October 2023}} a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel,{{Cite web|title=Structuur van de bevolking {{!}} Statbel|url=https://statbel.fgov.be/nl/themas/bevolking/structuur-van-de-bevolking|access-date=3 June 2022|website=statbel.fgov.be}} což z ní činí [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|22. nejhustěji osídlenou zemi světa]] a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako [[Nizozemí (region)|Nizozemí]], což je historicky poněkud větší region než skupina států [[Benelux|Beneluxu]], neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je [[Brusel]]; dalšími velkými městy jsou [[Antverpy]], [[Gent]], [[Charleroi]], [[Lutych]], [[Bruggy]], [[Namur]] a [[Lovaň]]. [55] => [56] => Belgie je suverénní stát a [[Federace|federativní]] [[konstituční monarchie]] s [[Parlamentní systém|parlamentním systémem]]. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony:{{Citace monografie [57] => | příjmení = Pateman [58] => | jméno = Robert [59] => | příjmení2 = Elliott [60] => | jméno2 = Mark [61] => | titul = Belgium [62] => | url = https://books.google.cz/books?id=lV-k7lGyKl4C&pg=PA27&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [63] => | vydavatel = Marshall Cavendish [64] => | počet stran = 148 [65] => | strany = 27 [66] => | isbn = 978-0-7614-2059-0 [67] => | jazyk = en [68] => }} [[Vlámsko|Vlámský region]] (Flandry) na severu, [[Valonsko|Valonský region]] (Valonsko) na jihu a [[Bruselský region|Region hlavního města Bruselu]].{{Cite book|url=http://www.const-court.be/en/basic_text/belgian_constitution.pdf|title=The Belgian Constitution|date=May 2014|publisher=Belgian House of Representatives|location=Brussels, Belgium|page=5|quote=Article 3: Belgium comprises three Regions: the Flemish Region, the Walloon Region and the Brussels Region. Article 4: Belgium comprises four linguistic regions: the Dutch-speaking region, the French-speaking region, the bilingual region of Brussels-Capital and the German-speaking region.|access-date=10 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150810142522/http://www.const-court.be/en/basic_text/belgian_constitution.pdf|archive-date=10 August 2015|url-status=dead}} Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: [[Vlámské společenství|vlámského společenství]], které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a [[Francouzské společenství|francouzského společenství]], které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé [[Německojazyčné společenství Belgie|německy mluvící společenství]], které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v [[Francouzština|francouzštině]] a [[Nizozemština|nizozemštině]],{{Cite journal|last=Janssens|first=Rudi|url=https://journals.openedition.org/brussels/520|title=Language use in Brussels and the position of Dutch|journal=Brussels Studies|publisher=Brussels Studies [Online]|year=2008|doi=10.4000/brussels.520|language=en|access-date=17 July 2018|doi-access=free}} ačkoli většinovým jazykem a [[lingua franca]] je [[francouzština]].{{cite web|author=Leclerc, Jacques|date=18 January 2007|title=Belgique • België • Belgien—Région de Bruxelles-Capitale • Brussels Hoofdstedelijk Gewest|url=http://www.tlfq.ulaval.ca/axl/EtatsNsouverains/bruxelles-capitale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070609031824/http://www.tlfq.ulaval.ca/AXL/EtatsNsouverains/bruxelles-capitale.htm|archive-date=9 June 2007|access-date=18 June 2007|work=L'aménagement linguistique dans le monde|publisher=Host: Trésor de la langue française au Québec (TLFQ), [[Université Laval]], Quebec|language=fr|quote=C'est une région officiellement bilingue formant au centre du pays une enclave dans la province du Brabant flamand (Vlaams Brabant)}} [69] => [70] => * {{cite web|title=About Belgium|url=http://www.belgium.or.kr/page60.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20081002031948/http://www.belgium.or.kr/page60.html|archive-date=2 October 2008|access-date=21 June 2007|publisher=Belgian Federal Public Service (ministry) / Embassy of Belgium in the Republic of Korea|quote=the Brussels-Capital Region is an enclave of 162 km2 within the Flemish region.}} [71] => [72] => * {{cite encyclopedia|year=2007|title=Flanders (administrative region)|encyclopedia=Microsoft Encarta Online Encyclopedia|publisher=Microsoft|url=http://uk.encarta.msn.com/encnet/refpages/RefArtTextonly.aspx?refid=781531490|access-date=21 June 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20090615191444/http://uk.encarta.msn.com/encnet/refpages/RefArtTextonly.aspx?refid=781531490|archive-date=2009-06-15|quote=The capital of Belgium, Brussels, is an enclave within Flanders.|url-status=dead}} [73] => [74] => * {{cite web|author=McMillan, Eric|date=October 1999|title=The FIT Invasions of Mons|url=http://www.ncata.org/doc/Oct99.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070626185804/http://www.ncata.org/doc/Oct99.pdf|archive-date=26 June 2007|access-date=21 June 2007|work=Capital translator, Newsletter of the NCATA, Vol. 21, No. 7, p. 1|publisher=National Capital Area Chapter of the American Translators Association (NCATA)|quote=The country is divided into three autonomous regions: Dutch-speaking Flanders in the north, mostly French-speaking [[Brussels]] in the center as an enclave within Flanders and French-speaking Wallonia in the south, including the German-speaking ''Cantons de l'Est''.}} [75] => [76] => * {{cite web|author=Van de Walle, Steven|title=Language Facilities in the Brussels Periphery|url=http://perswww.kuleuven.be/~u0025631/pdf/RANDBRUS.pdf|url-status=dead|archive-url=https://www.webcitation.org/5kwPxLurr?url=http://uk.encarta.msn.com/encnet/refpages/RefArtTextonly.aspx?refid=781531490|archive-date=31 October 2009|access-date=21 June 2007|publisher=[[KULeuven]]—Leuvens Universitair Dienstencentrum voor Informatica en Telematica|quote=Brussels is a kind of enclave within Flanders—it has no direct link with Wallonia.}} Jazyková rozmanitost Belgie a s ní spojené politické konflikty se odrážejí ve složitém systému správy země, který tvoří šest různých vlád. [77] => [78] => Centrální poloha Belgie od [[Středověk|středověku]] znamenala, že tato oblast byla relativně prosperující a obchodně i politicky propojená se svými většími sousedy. Dnešní podoba země vznikla po belgické revoluci v roce 1830, kdy se oddělila od [[Spojené království nizozemské|Spojeného království nizozemského]], k němuž bylo po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce 1815 připojeno jižní Nizozemsko (zahrnující většinu dnešní Belgie). Název zvolený pro nový stát je odvozen od latinského slova ''Belgium'', které bylo použito v "[[Galské války|galských válkách]]" [[Julius Caesar|Julia Caesara]] k popisu nedalekého regionu v období kolem roku 55 př. n. l.C. Julius Caesar, ''De Bello Gallico'', book 8, [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.02.0002:book=8:chapter=46&highlight=belgium chapter 46]. Belgie byla také dějištěm bojů evropských mocností a vysloužila si přezdívku "bojiště Evropy",{{cite book|title=Rezension zu (Review of) Cook, Bernard: Belgium. A History|isbn=978-0-8204-5824-3|date=17 February 2003|quote=die Bezeichnung Belgiens als "the cockpit of Europe" (James Howell, 1640), die damals noch auf eine kriegerische Hahnenkampf-Arena hindeutete|language=de|author=Haß, Torsten|publisher=FH-Zeitung (journal of the [[Fachhochschule]])|url=http://www.fh-kehl.de/zeitung/rezensionen/2003/cook,belgium.htm|access-date=24 May 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20070609152931/http://www.fh-kehl.de/zeitung/rezensionen/2003/cook%2Cbelgium.htm|archive-date=9 June 2007|url-status=dead}}—The book reviewer, Haß, attributes the expression in English to [[James Howell]] in 1640. Howell's original phrase "the cockpit of [[Christendom]]" became modified afterwards, as shown by: [79] => [80] => * {{cite web|title=The Hydra No.1 New Series (November 1917)—Arras And Captain Satan|author=Carmont, John|work=War Poets Collection|publisher=Napier University's Business School|url=http://www.napier.ac.uk/warpoets/Hydraissues/Hyn01/hyn01a03.html|access-date=24 May 2007|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080511040638/http://www2.napier.ac.uk/warpoets/Hydraissues/Hyn01/hyn01a03.html|archive-date=11 May 2008}}—and as such coined for Belgium: [81] => [82] => * {{cite web|title=Nuttall Encyclopaedia of General Knowledge—Cockpit of Europe|quote=Cockpit of Europe, Belgium, as the scene of so many battles between the Powers of Europe.|author=Wood, James|year=1907|url=http://www.fromoldbooks.org/Wood-NuttallEncyclopaedia/c/cockpitofeurope.html|access-date=24 May 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20110809172927/http://www.fromoldbooks.org/Wood-NuttallEncyclopaedia/c/cockpitofeurope.html|archive-date=9 August 2011|url-status=live}} (See also [[The Nuttall Encyclopaedia]]) přičemž tuto pověst posílily ve 20. století obě [[Světová válka|světové války]]. [83] => [84] => Belgie se podílela na [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]]{{cite web|title=New Order? International models of peace and reconciliation—Diversity and civil society|author=Fitzmaurice, John|year=1996|publisher=Democratic Dialogue Northern Ireland's first think tank, Belfast, Northern Ireland, UK|url=http://cain.ulst.ac.uk/dd/report9/report9d.htm|access-date=12 August 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20110513081653/http://cain.ulst.ac.uk/dd/report9/report9d.htm|archive-date=13 May 2011|url-status=live}}{{cite web|title=Belgium country profile|date=27 August 2006|publisher=EUbusiness, Richmond, UK|url=http://www.eubusiness.com/Belgium/belgium-country-profile/|access-date=12 August 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20091007053429/http://www.eubusiness.com/Belgium/belgium-country-profile|archive-date=7 October 2009|url-status=live}} a v průběhu 20. století vlastnila [[Belgické kolonie|řadu kolonií]] v [[Afrika|Africe]].{{cite web|author=Karl, Farah|author2=Stoneking, James|year=1999|title=Chapter 27. The Age of Imperialism (Section 2. The Partition of Africa)|url=http://www.args.k12.va.us/academics/history/Stoneking/chapters/world2/world27.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070925221249/http://www.args.k12.va.us/academics/history/Stoneking/chapters/world2/world27.pdf|archive-date=25 September 2007|access-date=16 August 2007|work=World History II|publisher=Appomattox Regional Governor's School (History Department), Petersburg, Virginia, US}} V letech 1885-1908 se [[Svobodný stát Kongo]], který byl v soukromém vlastnictví [[Seznam belgických králů|belgického krále]] [[Leopold II.|Leopolda II.]], potýkal s rozsáhlými krutostmi a nemocemi; po protestech veřejnosti v Evropě Belgie toto území anektovala jako kolonii.{{cite news|last=Gerdziunas|first=Benas|date=17 October 2017|title=Belgium's genocidal colonial legacy haunts the country's future|website=The Independent|url=https://www.independent.co.uk/news/long_reads/belgium-s-genocidal-colonial-legacy-haunts-country-s-future-a7984191.html|accessdate=22 June 2021}} Belgická koloniální říše získala nezávislost v letech 1960-1962.{{Cite web|last=Braeckman|first=Colette|date=1 June 2021|title=Belgium's role in Rwandan genocide|url=https://mondediplo.com/2021/06/11rwanda|access-date=20 January 2022|website=Le Monde Diplomatique}} Druhá polovina 20. století byla poznamenána rostoucím napětím mezi nizozemsky a francouzsky mluvícími občany, které bylo živeno jazykovými a kulturními rozdíly a nerovnoměrným hospodářským rozvojem Flander a Valonska. Tento přetrvávající antagonismus vedl k několika dalekosáhlým státním reformám, jejichž výsledkem byl přechod od unitárního k federálnímu uspořádání v letech 1970-1993. Navzdory reformám napětí přetrvává: zvláště výrazné separatistické nálady panují mezi Vlámy, jazykové zákony, jako například zákon o obcích s jazykovým vybavením, jsou zdrojem mnoha sporů{{cite web|title=Bilingual island in Flanders|work=UCL|author=Buoyant Brussels|url=https://www.ucl.ac.uk/dutchstudies/an/SP_LINKS_UCL_POPUP/SPs_english/brussels/eiland.html|access-date=5 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160524135618/http://www.ucl.ac.uk/dutchstudies/an/SP_LINKS_UCL_POPUP/SPs_english/brussels/eiland.html|archive-date=24 May 2016|url-status=live}} a období sestavování vlády po [[Všeobecné volby v Belgii 2010|federálních volbách v roce 2010]] je světovým rekordem - 589 dní.{{cite news|date=6 December 2011|title=Belgian government sworn in, ending 18-month crisis|work=[[Expatica]]|url=http://www.expatica.com/be/news/belgian-news/belgian-government-sworn-in-ending-18-month-crisis_193630.html|url-status=dead|access-date=8 December 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20140202144509/http://www.expatica.com/be/news/belgian-news/belgian-government-sworn-in-ending-18-month-crisis_193630.html|archive-date=2 February 2014}} Nezaměstnanost ve Valonsku je více než dvakrát vyšší než ve Vlámsku, které po druhé světové válce zažívalo rozmach.{{cite news|url=https://www.ft.com/content/c45dfbd4-7349-11e5-bdb1-e6e4767162cc|title=Belgium: A nation divided by more than two languages|website=Financial Times|date=3 November 2015|access-date=19 July 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170809172755/https://www.ft.com/content/c45dfbd4-7349-11e5-bdb1-e6e4767162cc|archive-date=9 August 2017|url-status=live|url-access=subscription|last1=Robinson|first1=Duncan}}{{cite web|url=https://statbel.fgov.be/nl/themas/werk-opleiding/arbeidsmarkt/werkgelegenheid-en-werkloosheid#panel-13|title="Werkgelegenheid en werkloosheid"|author=|access-date=9 August 2023}} [85] => [86] => Belgie je [[Vyspělá země|vyspělou zemí]] s vyspělou [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokopříjmovou ekonomikou]]. Belgie je jedním ze šesti zakládajících členů [[Evropská unie|Evropské unie]] a její hlavní město [[Brusel]] je také ''de facto'' hlavním městem samotné [[Evropská unie|Evropské unie]], neboť se zde nachází oficiální sídla [[Evropská komise|Evropské komise]], [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] a [[Evropská rada|Evropské rady]] a jedno ze dvou sídel [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] (druhým je [[Štrasburk]]). Belgie je také zakládajícím členem [[Eurozóna|eurozóny]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO), [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Benelux|Beneluxu]] a [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. V Bruselu také sídlí řada významných mezinárodních organizací, například [[Severoatlantická aliance|NATO]]. [87] => [88] => == Název == [89] => Název ''Belgie'' vychází z římské provincie [[Gallia Belgica]]. Tuto severovýchodní část [[Galie]] obývaly kmeny [[Keltové|keltského]] (tj. [[Belgové]]) a [[Germáni|germánského]] (tj. ''Germani cisrhēnani'') původu. V 18. století bylo francouzské přídavné jméno ''belge'' nebo ''belgique'' považováno za ekvivalent ''nizozemského'' „holandský“; například krátce existující nezávislý belgický stát z roku 1790 se ve francouzštině nazýval ''États '''belgiques''' unis'' a v nizozemštině se obvykle nazýval ''Verenigde '''Nederlandse''' Staten''.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Mabille [91] => | jméno = Xavier [92] => | titul = Histoire politique de la Belgique: facteurs et acteurs de changement [93] => | vydání = 4. éd., complétée d'une postface [94] => | vydavatel = CRISP [95] => | místo = Bruxelles [96] => | počet stran = 505 [97] => | isbn = 978-2-87075-072-8 [98] => }} Později se používání ''belge'' a ''belgique'' stále více omezovalo na jižní Nizozemsko, dnešní Belgii. [99] => [100] => == Dějiny == [101] => {{Podrobně|Dějiny Belgie}} [102] => [[Soubor:Spiennes - Minières néolithiques de silex (3).jpg|vlevo|náhled|[[Neolitické pazourkové doly ve Spiennes|Pazourkové doly ve Spiennes]]]] [103] => Na území Belgie, nedaleko městečka [[Engis]], byly v letech 1829–30 objeveny vůbec první pozůstatky lidského druhu, který pak získal jméno podle pozdějších objevů v údolí [[Neandertal]] v Německu – [[Neandertálec|člověk neandrtálský]]. Neandrtálci žili na území Belgie již 100 000 let př. n. l. [104] => [105] => V [[neolit]]u zasahovala na belgické území [[kultura s lineární keramikou]]. Specifické na jejích projevech v Belgii bylo jinde nepříliš obvyklé opevňování vesnic zdmi. K nejcennějším pozůstatkům po této kultuře patří [[Neolitické pazourkové doly ve Spiennes|doly ve Spiennes]], kde neolitičtí obyvatelé těžili [[Pazourek|pazourky]], a které byly roku 2000 zapsány na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [106] => | příjmení = [107] => | jméno = UNESCO World Heritage [108] => | titul = Neolithic Flint Mines at Spiennes (Mons) [109] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [110] => | vydavatel = [111] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1006/ [112] => | datum vydání = [113] => | jazyk = en [114] => | url archivu = [115] => | datum přístupu = 2019-07-22 [116] => }} První [[Zemědělství|zemědělskou]] kulturou na území Belgie byla [[michelsberská kultura]].[[Soubor:Tongeren_Romeinse_wallen.jpg|vlevo|náhled|Zeď z římských časů ve městě [[Tongeren]] (Římany zvaném Atuatuca)]]Na konci [[Doba bronzová|doby bronzové]], okolo roku 1750 př. n. l., území začaly osidlovat [[keltové|keltské kmeny]]. V dobách [[Starověký Řím|římské říše]] byly tyto kmeny, nacházející se v oblasti mezi Severním mořem, [[Rýn]]em, [[seina|Seinou]] a [[marna|Marnou]] (tj. na jihu dnešního Nizozemska, v Belgii, severní Francii a na západě Německa), označovány [[Latina|latinským]] slovem ''Belgae'', tedy [[Belgové]].{{Citace elektronického periodika [117] => | titul = Belgae {{!}} ancient people [118] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [119] => | url = https://www.britannica.com/topic/Belgae [120] => | jazyk = en [121] => | datum přístupu = 2021-05-23 [122] => }} Odtud pochází název státu Belgie. Z genetického výzkumu však vyplývá, že dnešní [[Belgičané]] mají s dávnými Belgy pramálo společného. V letech 59 – 52 př. n. l. si Belgy podrobil římský vůdce [[Julius Caesar]] a připojil jejich území k [[Římská říše|Římské říši]]. Ve svých zápiscích přitom Belgy označil za „nejstatečnější z [[Galové|Galů]]”. V roce 27 př. n. l. byla z území Belgů vytvořena provincie [[Gallia Belgica]] s hlavním městem v [[Remeš]]i.{{Citace elektronického periodika [123] => | titul = Belgica {{!}} ancient province, Europe [124] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [125] => | url = https://www.britannica.com/place/Belgica-ancient-province-Europe [126] => | jazyk = en [127] => | datum přístupu = 2021-05-23 [128] => }} Část dnešního belgického území spadala i do římské provincie [[Dolní Germánie|Germania Inferior]]. [129] => [[Soubor:Maastricht Reliquary bust of Saint Servatius 26092015 03.jpg|náhled|200x200pixelů|[[Servác z Tongeren]]]] [130] => V letech 406–407 pak území dnešní Belgie osídlil [[germáni|germánský kmen]] [[frankové|Franků]]. Severní část dnešního území se velmi germanizovala, zatímco na jihu zůstali [[Latina|latinsky]] hovořící [[Galsko-římská kultura|Galořímané]] - to byl prapočátek současného jazykového rozštěpení země. V roce 450 Frankové expandovali do [[Galie]], kde založili [[Franská říše|Franskou říši]], jejíž součástí byla i Belgie. Během 7. století byla Belgie [[Christianizace|christianizována]], přičemž klíčovou úlohu sehrál [[Servác z Tongeren]].{{Citace periodika [131] => | příjmení = Roosens [132] => | jméno = Héli [133] => | titul = Traces de christianisation dans les centres urbains de l'ancienne Belgique. [134] => | periodikum = Revue du Nord [135] => | datum vydání = 1987 [136] => | ročník = 69 [137] => | číslo = 272 [138] => | strany = 5–15 [139] => | doi = 10.3406/rnord.1987.4271 [140] => | url = https://www.persee.fr/doc/rnord_0035-2624_1987_num_69_272_4271 [141] => | datum přístupu = 2021-05-23 [142] => }} [143] => [144] => Po rozpadu [[franská říše|Franské říše]] [[Karel Veliký|Karla Velikého]] došlo k rozdělení belgického území mezi západofranskou říši [[Karel II. Holý|Karla Holého]] a říši [[Lothar I. Franský|Lothara I.]] Hranici mezi oběma říšemi tvořil tok řeky [[Šelda|Šeldy]]. Později se většina Belgie, včetně východních [[Vlámsko|Flander]], stala součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], zatímco většina Flander byla lénem [[Francouzské království|francouzského krále]]. [145] => [146] => V průběhu středověku se oblast postupně rozdrobila na množství drobných [[feudalismus|feudálních]] států ([[Brabantské vévodství]], [[Flanderské hrabství]], [[Dolní Lotrinsko]] ad.). Nicméně ve [[14. století|14.]] a [[15. století]] řadu z nich sjednotili [[Burgundské vévodství|burgundští vévodové]]. V roce [[1477]] [[Karel Smělý]] zahynul v [[Bitva u Nancy|bitvě u Nancy]], čímž burgundští vévodové vymřeli. Belgii a vůbec celé Nizozemí zdědili [[Habsburkové]]. Vzniklo [[Habsburské Nizozemí]], v 16. století nazývané [[Sedmnáct provincií]], to poté, co řada z jeho součástí získala jistou autonomii, na území dnešní Belgie zejména [[Lutyšské knížecí biskupství]]. [147] => [148] => [[Soubor:Wappers belgian revolution.jpg|náhled|vlevo|Výjev z [[Belgická revoluce|Belgické revoluce]]]] [149] => Ke klíčovému zlomu došlo za [[Osmdesátiletá válka|Osmdesátileté války]] ([[1568]]–[[1648]]), která se v posledních třiceti letech kryla i s [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] ([[1618]]–[[1648]]). Zatímco severní Nizozemí si dokázalo uchovat nezávislost, jeho jižní část, dnešní Belgie, byla dobyta [[Španělé|Španěly]] a připadla [[Španělští Habsburkové|španělské]], později [[Rakouští Habsburkové|rakouské]] větvi [[Habsburkové|Habsburků]]. Na konci [[18. století]] se během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] Belgie nakrátko zmocnili Francouzi. Roku [[1815]], po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] porážce u [[Bitva u Waterloo|Waterloo]] na současném belgickém území, se Belgie stala součástí [[Spojené království nizozemské|Spojeného království nizozemského]]. Po 15 letech, v roce [[1830]], však vypukla v [[brusel]]ském [[Operní scéna|operním domě]] [[La Monnaie]] [[Belgická revoluce|revoluce]], která vedla ke vzniku samostatného Belgického království, které se stalo nezávislou a neutrální [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]].{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = Belgická revoluce 1830 [151] => | periodikum = leporelo.info [152] => | url = https://leporelo.info/belgicka-revoluce-1830 [153] => | datum přístupu = 2021-05-23 [154] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210523144416/https://leporelo.info/belgicka-revoluce-1830 [155] => | datum archivace = 2021-05-23 [156] => }} Jako první belgický král usedl na trůn o rok později [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] Nizozemci a velmoci uznali Belgii [[Londýnská smlouva (1839)|londýnskou smlouvou z roku 1839]]. [157] => [[Soubor:Cartoon by British caricaturist 'Francis Carruthers Gould' depicting King Leopold 2, and Congo Free State.jpg|náhled|Britská karikatura krále [[Leopold II. Belgický|Leopolda II.]]]] [158] => [[Berlínská konference]] z roku 1885 darovala [[Afrika|africké]] území nazvané [[Svobodný stát Kongo]] belgickému králi [[Leopold II. Belgický|Leopoldovi II.]] jakožto jeho osobní državu. Tím začala jedna z nejkontroverznějších kapitol belgických dějin. V Kongu byla zavedena [[nucená práce]] domorodců a Leopold II. žádal po Konžanech plnění tvrdých kvót na výrobu [[Slonovina|slonoviny]] a [[kaučuk]]u. Jejich plnění bylo vymáháno brutálními metodami, které ve svém souhrnu připomínaly [[Genocida|genocidu]]. Odhaduje se, že během Leopoldovy tyranie zemřelo téměř 10 milionů Afričanů, mnozí z nich podlehli nemocem jako [[neštovice]] nebo [[spavá nemoc]], které se v [[Konžská pánev|Konžské pánví]] začaly šířit v důsledku kolonizace.[https://books.google.com/books?id=8DSa_viBgsgC#v=onepage John D. Fage, ''The Cambridge History of Africa: From the earliest times to c. 500 BC'',] [[Cambridge University Press]], 1982, s. 748. {{ISBN|0-521-22803-4}} Statisíce lidí byly vystaveny trestu useknutí ruky.{{Citace elektronického periodika [159] => | příjmení = Králík [160] => | jméno = Jan [161] => | titul = Belgický král Leopold II. se dá srovnávat s Hitlerem či Stalinem. Na zvěrstva v Kongu si už ale málokdo vzpomene [162] => | periodikum = Muži v Česku [163] => | url = https://www.muzivcesku.cz/belgicky-kral-leopold-ii-se-da-srovnavat-hitlerem-ci-stalinem-zverstva-kongu-si-uz-malokdo-vzpomene/ [164] => | datum vydání = 23.10.2018 [165] => | datum přístupu = 2021-02-23 [166] => }} Mezinárodní kritika přiměla krále Leopolda II. roku 1908 svou osobní državu předat belgickému státu se statusem „klasické“ [[kolonie]]. Od té doby byla nazývána [[Belgické Kongo]]. Belgická vyšetřovací komise z roku 1919 odhadla, že počet obyvatel Konga se za belgické vlády snížil na polovinu počátečního stavu.{{Citace periodika [167] => | příjmení = [168] => | jméno = [169] => | titul = Krutost Evropanů v Africe? Král Leopold II. byl masový vrah [170] => | periodikum = [171] => | datum = [172] => | ročník = [173] => | číslo = [174] => | strany = [175] => | jazyk = cs [176] => | url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/188251-krutost-evropanu-v-africe-kral-leopold-ii-byl-masovy-vrah/ [177] => | datum přístupu = 2018-11-11 [178] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181111215322/https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/188251-krutost-evropanu-v-africe-kral-leopold-ii-byl-masovy-vrah/ [179] => | datum archivace = 2018-11-11 [180] => | nedostupné = ano [181] => }} {{Wayback|url=https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/188251-krutost-evropanu-v-africe-kral-leopold-ii-byl-masovy-vrah/ |date=20181111215322 }}{{Citace elektronického periodika [182] => | titul = Belgický král je v Kongu, o zvěrstvech svého předka Leopolda II. mlčí [183] => | periodikum = iDNES.cz [184] => | url = https://zpravy.idnes.cz/belgicky-kral-je-v-kongu-o-zverstvech-sveho-predka-leopolda-ii-mlci-1di-/zahranicni.aspx?c=A100630_112250_zahranicni_ipl [185] => | datum vydání = 2010-06-30 [186] => | datum přístupu = 2018-11-11 [187] => }} Během [[První světová válka|první světové války]] Belgičané z území Konga obsadili také území [[Ruanda-Urundi]] (dnešní [[Rwanda|Rwandu]] a [[Burundi]]), které tehdy bylo kolonií [[Německé císařství|Německého císařství]]. V roce 1924 jim [[Společnost národů]] toto území svěřila do koloniální správy. [[Soubor:Destruction_on_the_Western_Front,_1914-1918_Q6208.jpg|náhled|Zničené město [[Ypry]], 1918|vlevo]] [188] => Během [[Německý vpád do Belgie (první světová válka)|první světové války]] byla Belgie přes svoji deklarovanou neutralitu napadena Německem, v rámci [[Schlieffenův plán|Schlieffenova plánu]] útoku na Francii obchvatem. Velká část bojů na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontě]] se odehrála v západních částech Belgie. Počáteční měsíce války jsou někdy nazývány „znásilnění Belgie“ kvůli řadě německých excesů. Belgie během okupace též čelila potravinové krizi. Mezinárodní pomoc zorganizoval budoucí americký prezident [[Herbert Hoover]]. Jeho organizace nakonec sytila až 10 milionů lidí denně. Často je to označováno za jeden z nejpozoruhodnějších humanitárních výkonů v dějinách.{{Citace elektronického periodika [189] => | příjmení = Braswell [190] => | jméno = Sean [191] => | titul = How Herbert Hoover Saved Belgium [192] => | periodikum = OZY [193] => | url = https://www.ozy.com/true-and-stories/how-herbert-hoover-saved-belgium/35372/ [194] => | datum vydání = 2016-03-19 [195] => | datum přístupu = 2021-05-23 [196] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210527163627/https://www.ozy.com/true-and-stories/how-herbert-hoover-saved-belgium/35372/ [197] => | datum archivace = 2021-05-27 [198] => }} V závěru války se na území Belgie odehrála i neblaze proslulá [[bitva u Yper]], kde byl prvně užit bojový plyn [[yperit]].{{Citace elektronického periodika [199] => | titul = Utrpení vojáků bylo enormní. Před 100 lety Němci v Belgii poprvé použili yperit [200] => | periodikum = iROZHLAS [201] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [202] => | vydavatel = Český rozhlas [203] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [204] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/utrpeni-vojaku-bylo-enormni-pred-100-lety-nemci-v-belgii-poprve-pouzili-yperit_1707091030_jra [205] => | jazyk = cs [206] => | datum přístupu = 2019-07-19 [207] => }} [208] => [209] => Po válce, v níž Němci nakonec prohráli, získala Belgie krom některých německých kolonií v Africe i dva [[Prusko|pruské]] okresy [[Eupen]] a [[Malmedy|Malmédy]], a tedy i [[Němčina|německy]] mluvící menšinu, již má na svém území dosud. V roce [[1921]] byla založena [[Belgicko-lucemburská ekonomická unie]] (v účinnost vešla v roce 1922). Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením [[Měnová unie|měnové unie]], kdy bylo možno používat až do zavedení eura [[belgický frank]] na lucemburském území a naopak. [210] => [[Soubor:Fort van Breendonk.jpg|náhled|[[Fort Breendonk|Pevnost Breendonk]], místo nacistických krutostí]] [211] => Německé síly [[Bitva o Belgii|vtrhly do země]] znovu v květnu 1940.{{Citace elektronického periodika [212] => | příjmení = [213] => | jméno = [214] => | titul = Kde začala druhá světová válka v Belgii [215] => | periodikum = www.mzv.cz [216] => | vydavatel = [217] => | url = https://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/akce_staleho_zastoupeni/jak_zacala_druha_svetova_valka_v_belgii.html [218] => | datum vydání = [219] => | url archivu = [220] => | datum přístupu = 2019-07-19 [221] => }} Přes 40 000 Belgičanů (více než polovina byli [[Židé]]) během následné okupace zabily. Neblaze proslula [[Fort Breendonk|bývalá pevnost v Breendonku]], nedaleko [[Mechelen]]u, kterou nacisté použili k věznění Židů, politických vězňů a odbojářů.{{Citace elektronického periodika [222] => | titul = Peklem si za války prošli také Židé v Belgii. Nejhorší byl tábor v pevnosti Breendonk [223] => | periodikum = Radiožurnál [224] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/peklem-si-za-valky-prosli-take-zide-v-belgii-nejhorsi-byl-tabor-v-pevnosti-7202636 [225] => | datum vydání = 2018-05-08 [226] => | jazyk = cs [227] => | datum přístupu = 2019-07-19 [228] => }} Belgický odboj mj. zorganizoval evakuaci asi 14 000 spojeneckých letců na [[Gibraltar]]. Navíc, belgické Kongo sehrálo také značnou roli jako zásobárna surovin, včetně [[Uran (prvek)|uranu]] - uran použitý v [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]] a v [[Atomová bomba|atomových bombách]] vypuštěných Američany na [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|Hirošimu a Nagasaki]] pocházel právě odtud.{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení = LINDNER [230] => | jméno = TOMÁŠ [231] => | titul = Špionážní mise století, aneb příběh amerických agentů, kteří v srdci Konga zajistili uran pro první jadernou bombu [232] => | periodikum = Hospodářské noviny [233] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-66130060-spionazni-mise-stoleti-aneb-pribeh-americkych-agentu-kteri-v-srdci-konga-zajistili-uran-pro-prvni-jadernou-bombu [234] => | datum vydání = 2018-05-06 [235] => | jazyk = cs [236] => | datum přístupu = 2019-07-19 [237] => }} Po válce přinutila generální stávka krále [[Leopold III. Belgický|Leopolda III.]], aby abdikoval, neboť mnoho Belgičanů se domnívalo, že během války spolupracoval s Němci.{{Citace periodika [238] => | příjmení = Vanderstappen [239] => | jméno = Tom [240] => | titul = The Brussels Times - Leopold III: The Belgian king who was forced to abdicate after the Second World War [241] => | jazyk = en-gb [242] => | url = http://www.brusselstimes.com/opinion2/9607/leopold-iii-the-belgian-king-who-was-forced-to-abdicate-after-the-second-world-war [243] => | datum přístupu = 2018-11-11 [244] => }} Nahradil ho jeho syn [[Baudouin I. Belgický|Baudouin I.]] [245] => [[Soubor:Ministersconferentie_van_de_West_Europese_Unie_in_Den_Haag_begonnen_Minister_Sp,_Bestanddeelnr_915-6680.jpg|vlevo|náhled|Belgický premiér a jeden z otců evropské integrace [[Paul-Henri Spaak]]]] [246] => Již roku 1944 byla vytvořena [[Benelux]]ská celní unie, v roce 1960 byla nahrazena Beneluxskou ekonomickou unií. V roce 1949 byla Belgie zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Stala se rovněž zakládajícím členem [[Evropské společenství uhlí a oceli|Evropského společenství uhlí a oceli]] (ESUO) v roce 1951, [[Evropské společenství pro atomovou energii|Evropského společenství pro atomovou energii]] (Euratomu) a [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] (EHS) v roce 1957, které daly základ budoucí [[Evropská unie|Evropské unii]]. Klíčovou osobností počátku integračního procesu, jak beneluxského, tak západoevropského, byl mnohonásobný belgický ministr zahraničí a premiér [[Paul-Henri Spaak]]. Belgičtí politici se posléze díky belgické angažovanosti v evropském integračním procesu, a ovšem také díky vytrénovanosti v umění komplikovaného kompromisu (vzhledem k vícenásobnému rozštěpu belgické politické scény od 60. let) stali velmi úspěšní v získávání vysokých postů v evropských institucích: [[Jean Rey]] byl předsedou [[Evropská komise|Evropské komise]] (1967-1970), [[Herman Van Rompuy]] prvním stálým prezidentem Evropské unie (2009–2014){{Citace elektronického periodika [247] => | příjmení = Palata [248] => | jméno = Luboš [249] => | titul = Evropským prezidentem je neznámý Belgičan Herman Van Rompuy {{!}} Svět [250] => | periodikum = Lidovky.cz [251] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/evropskym-prezidentem-je-neznamy-belgican-herman-van-rompuy.A091119_153242_ln_zahranici_mtr [252] => | datum vydání = 2009-11-19 [253] => | jazyk = cs [254] => | datum přístupu = 2022-03-02 [255] => }}, [[Jean Duvieusart]] a [[Victor Leemans]] předsedy [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. [256] => [257] => Od konce druhé světové války postupoval rychle proces [[dekolonizace]]. [[Belgické Kongo]] získalo nezávislost v roce 1960 a [[Ruanda-Urundi]] o dva roky později. Kongo v roce 1960 opustilo téměř 100 000 Evropanů včetně většiny státních úředníků.[http://www.economist.com/world/mideast-africa/displayStory.cfm?story_id=12079340 Flight from Angola], ''The Economist '', 16. srpna 1975. Belgičtí důstojníci podporovali separatisty z [[Katanga (stát)|Katangy]] a podíleli se na zavraždění prvního konžského premiéra [[Patrice Lumumba|Patrice Lumumby]].{{Citace elektronického periodika [258] => | titul = Belgian parliament debates Lumumba murder [259] => | periodikum = BBC News [260] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1802737.stm [261] => | datum_vydání = 5. února 2002 [262] => }} [263] => Poválečné belgické ekonomice silně pomohl americký [[Marshallův plán]]. Třicet poválečných let pak bylo ve znamení mimořádného ekonomického růstu, jednoho z nejvyšších v západní Evropě. Začalo se hovořit o belgickém hospodářském zázraku. Růst však nebyl rovnoměrný, týkal se zejména Flander, které rychle předčily kdysi blahobytnější Valonsko. [[Soubor:Staking_Vlaamse_studenten_te_Leuven,_voor_de_gevangenis_werd_de_menigte_uit_elkaar_geslagen.jpg|náhled|Zásah policie proti vlámským studentům roku 1968, krize skončila rozdělením [[Katolická univerzita v Lovani|univerzity v Lovani]]]] [264] => To zesílilo národnostní spor mezi Vlámy a Valony, který se od 60. let stal klíčovým tématem belgické politiky. Prvním signálem vážného problému byl rozpad univerzity v [[Lovaň|Lovani]] na vlámskou a francouzskou univerzitu v roce [[1968]]. Řešením měla být důsledná federalizace. Ta proběhla v pěti etapách v období od roku 1970 do roku 2001. Roku [[1970]] byl do ústavy zanesen princip tří „kulturních společenství“ (vlámské, frankofonní a germanofonní) a tři územní „regiony“. V roce [[1980]] z názvů společenství odpadlo slovo „kulturní“, všechna tři společenství a rovněž [[Vlámský region|vlámský]] i [[Valonský region|valonský]] region zřídila své „rady“ (parlamenty) a „exekutivu“ (vlády). Rada i vláda vlámského společenství se však sloučila s radou a vládou vlámského regionu. V letech [[1988]]–[[1989]] zřídil vlastní parlament a vládu i [[Bruselský region|Region Brusel – hlavní město]], současně byla regionům předána pravomoc nad veřejnými pracemi a dopravou a společenstvím působnost v oblasti vzdělávání. V roce [[1993]] se do ústavy dostala formulace, že „Belgie je federální stát, který se skládá ze společenství a regionů“, čímž se stala Belgie federací ''de iure'', a společenství a regiony získaly další kompetence. Pátou etapou federalizace byly v roce [[2001]] Lambermontská a Lombardská dohoda, kterou do kompetence regionů přešlo i zemědělství, mořský rybolov, zahraniční obchod, otázky volebních výdajů, financování politických stran a regionální rozvoj. Lombardská dohoda rozdělila parlament Bruselského regionu na frankofonní a vlámskou část se zákazem majorizace.[http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belgie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000809/ Belgie – základní informace o teritoriu] {{Wayback|url=http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belgie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000809/ |date=20080124034050 }}, BussinesInfo.cz, zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR [265] => [266] => V 90. letech 20. století otřásla Belgií série souběžných afér, které ukázaly malou funkčnost státního aparátu, vysokou [[Korupce|korupci]], ba prorostlost justice se zločinem. Největší otřes způsobila aféra [[Pedofilie|pedofilního]] vraha [[Marc Dutroux|Marca Dutrouxe]].{{Citace elektronického periodika [267] => | příjmení = [268] => | titul = Marc Dutroux: Případ zvrhlého pedofila otřásl celou Belgií [269] => | periodikum = Blesk.cz [270] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi-zapomenute-zlociny/687280/mucil-znasilnoval-a-tryznil-mlade-divky-marc-dutroux-znemoznil-belgickou-justici-a-znepokojil-celou-spolecnost.html [271] => | datum vydání = 2021-08-14 [272] => | jazyk = cs [273] => | datum přístupu = 2022-03-01 [274] => }} Podezřelá neschopnost justice vraha dopadnout přivedla v roce 1996 do ulic 300 000 Belgičanů (tzv. Bílý pochod).{{Citace elektronického periodika [275] => | příjmení = Šedivá [276] => | jméno = Marie [277] => | titul = Pochod v bílém [278] => | periodikum = Týdeník Respekt [279] => | url = https://www.respekt.cz/tydenik/1996/44/pochod-v-bilem [280] => | datum vydání = 1996-10-28 [281] => | jazyk = cs [282] => | datum přístupu = 2023-04-24 [283] => }} Podobné rozhořčení vyvolala tzv. dioxinová aféra roku 1999, kdy se ukázalo, že vláda začala měřit množství [[Polychlorované bifenyly|polychlorovaných bifenylů]] v potravinách až několik měsíců poté, co byla informována o jejich nadměrném množství v belgických vejcích a drůbeži, a že bez otevření věci médii by se patrně snažila vše ututlat.{{Citace periodika [284] => | příjmení = Bernard [285] => | jméno = Alfred [286] => | příjmení2 = Broeckaert [287] => | jméno2 = Fabrice [288] => | příjmení3 = De Poorter [289] => | jméno3 = Geert [290] => | titul = The Belgian PCB/Dioxin Incident: Analysis of the Food Chain Contamination and Health Risk Evaluation [291] => | periodikum = Environmental Research [292] => | datum vydání = 2002-01-01 [293] => | ročník = 88 [294] => | číslo = 1 [295] => | strany = 1–18 [296] => | issn = 0013-9351 [297] => | doi = 10.1006/enrs.2001.4274 [298] => | jazyk = en [299] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0013935101942744 [300] => | datum přístupu = 2022-03-01 [301] => }}{{Citace elektronického periodika [302] => | titul = Dioxiny byly i v belgických paštikách na našem trhu [303] => | periodikum = iDNES.cz [304] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a-spotrebitel/dioxiny-byly-i-v-belgickych-pastikach-na-nasem-trhu.A_1999M161T03A [305] => | datum vydání = 1999-07-21 [306] => | jazyk = cs [307] => | datum přístupu = 2022-03-01 [308] => }} Skandál Agusta ve stejné době ukázal, že dvě nadnárodní společnosti získaly belgické vojenské zakázky díky korupci.{{Citace elektronického periodika [309] => | příjmení = [310] => | jméno = [311] => | titul = Verdikt aféry Agusta - Dassault se blíží [312] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [313] => | url = https://hn.cz/c1-959279-verdikt-afery-agusta-dassault-se-blizi [314] => | datum vydání = 1998-09-01 [315] => | jazyk = cs [316] => | datum přístupu = 2022-03-01 [317] => }} Roku 1995 rozbouřila emoce další aféra, vražda vládního inspektora Karla Van Noppena. Ten vyšetřoval zneužívání [[Růstový hormon|růstových hormonů]] farmáři a obchodníky s masem.{{Citace elektronického periodika [318] => | příjmení = [319] => | jméno = [320] => | titul = Kvůli růstovým hormonům se dříve střílelo [321] => | periodikum = spotrebitele.dtest.cz [322] => | url = https://spotrebitele.dtest.cz/clanek-3871/kvuli-rustovym-hormonum-se-drive-strilelo [323] => | jazyk = cs [324] => | datum přístupu = 2022-03-01 [325] => }} Posléze byla odhalena celá „hormonová mafie“.{{Citace elektronického periodika [326] => | příjmení = Butler [327] => | jméno = Katherine [328] => | titul = Belgians march in memory of 'hormone mafia' victim [329] => | periodikum = The Independent [330] => | url = https://www.independent.co.uk/news/world/belgians-march-in-memory-of-hormone-mafia-victim-1319918.html [331] => | datum vydání = 1996-02-20 [332] => | jazyk = en [333] => | datum přístupu = 2022-03-01 [334] => }} [335] => [[Soubor:Dreihütten Straßenschild.jpg|vlevo|náhled|Povinné dvojjazyčné nápisy jsou často terčem útoků zastánců rozdělení Belgie]] [336] => Po roce 2000 zesílily na vlámské straně [[Rozdělení Belgie|snahy o úplné rozdělení Belgie]]. Nacionalistická strana [[Vlaams Belang|Vlámský zájem]] (''Vlaams Belang'') požadovala „sametový rozvod“, za jehož vzor považuje [[Zánik Československa|rozdělení Československa]] v roce 1993, rovněž [[Christen-Democratisch en Vlaams|vlámští křesťanští demokraté]] podporují další prohlubování autonomie. Hlavní překážkou rozdělení je dvojjazyčné hlavní město Brusel.Johanna Grohová: ''Rozpadne se Belgie?''; ''Češi Belgii nerozumí, i když jsme si podobní''; ''Rozvod po Česku'', série článků v MF Dnes, 22. 1. 2008, str. A10 Dne [[13. listopad]]u [[2006]] belgická televize odvysílala [[fiktivní vyhlášení vlámské nezávislosti]], za tento žert bylo vedení televize kritizováno. V roce 2014 vznikla vládní koalice, jejíž součástí byla poprvé v historii separatistická [[Nová vlámská aliance]],[https://zpravy.idnes.cz/separatiste-vlada-belgie-rozdeleni-dur-/zahranicni.aspx?c=A141011_135905_zahranicni_skr Belgie má poprvé v historii vládu, ve které jsou i separatisté]. ''iDNES.cz.'' 11. října 2014. která usiluje o rozdělení Belgie.[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/belgie-do-roku-2025-zanikne-tvrdi-vlamsti-separatiste_368117.html Belgie do roku 2025 zanikne, tvrdí vlámští separatisté]. Týden. 8. ledna 2016.[[Soubor:Tchemiguel_Liège_Willy_Demeyer.jpg|náhled|Starosta města Lutychu Willy Demeyer oddává homosexuální pár]]Belgie má od 90. let 20. století velmi liberální politiku, v roce 2002 povolila jako druhá země na světě (po Nizozemsku) [[Eutanazie|eutanazii]]{{Citace periodika [337] => | titul = Belgium legalises euthanasia [338] => | datum vydání = 2002-05-16 [339] => | jazyk = en-GB [340] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1992018.stm [341] => | datum přístupu = 2019-07-20 [342] => }}, v roce 2003 pak jako druhá na světě (opět po Nizozemsku) umožnila sňatky osob stejného pohlaví a roku 2005 adopci dětí homosexuály.{{Citace elektronického periodika [343] => | titul = Belgie povolila sňatky homosexuálních párů [344] => | periodikum = Novinky.cz [345] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [346] => | vydavatel = Borgis [347] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/1769-belgie-povolila-snatky-homosexualnich-paru.html [348] => | datum přístupu = 2019-07-20 [349] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190720093920/https://www.novinky.cz/zahranicni/1769-belgie-povolila-snatky-homosexualnich-paru.html [350] => | datum archivace = 2019-07-20 [351] => }}{{Citace elektronického periodika [352] => | titul = Belgie povolila homosexuálům adopce {{!}} Svět [353] => | periodikum = Lidovky.cz [354] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/belgie-povolila-homosexualum-adopce.A060421_102704_ln_zahranici_vvr [355] => | datum vydání = 2006-04-21 [356] => | jazyk = cs [357] => | datum přístupu = 2019-07-20 [358] => }} [359] => [360] => Problémem 21. století se stalo přistěhovalectví, zejména z [[Islám|muslimských]] zemí. To bylo dlouho podporováno, mj. i kvůli tomu, že přistěhovalci „ředili“ národnostní problém a politici dlouho věřili, že právě oni budou tmelem rozdělené společnosti. Velká část muslimských přistěhovalců však belgickou identitu nepřijala. S nástupem vlny [[Sunnitský islám|sunnitského]] [[Islámský fundamentalismus|fundamentalismu]] se řada belgických muslimů radikalizovala - po [[Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015|teroristických útocích v Paříži roku 2015]], při nichž bylo zavražděno 130 lidí, se ukázalo, že teroristická síť má zázemí právě v Belgii, a že státní aparát není schopen tomuto problému čelit.{{Citace elektronického periodika [361] => | titul = Teroristy v Paříži řídili dva muži z Belgie, policii stále unikají [362] => | periodikum = Novinky.cz [363] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [364] => | vydavatel = Borgis [365] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/391200-teroristy-v-parizi-ridili-dva-muzi-z-belgie-policii-stale-unikaji.html [366] => | datum přístupu = 2019-07-20 [367] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190720093922/https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/391200-teroristy-v-parizi-ridili-dva-muzi-z-belgie-policii-stale-unikaji.html [368] => | datum archivace = 2019-07-20 [369] => }} [370] => [371] => == Státní symboly == [372] => === Vlajka === [373] => [374] => {{Podrobně|Belgická vlajka}} [375] => [376] => Belgická vlajka je tvořena listem o poměru stran 13:15 se třemi svislými pruhy: černým, žlutým a červeným. Poměr stran námořních vlajek je 2:3, užívá se ale běžně i na souši. [377] => [378] => === Znak === [379] => [380] => {{Podrobně|Státní znak Belgie}} [381] => [382] => Belgický státní znak má tři verze, znak malý, střední a velký. '''Malý''' státní znak je tvořen černým [[Štít (heraldika)|štítem]] se zlatým lvem s červenou zbrojí, převýšený korunou, z níž splývají stuhy. Pod štítem je zavěšen řetěz [[Řád Leopolda II.|řádu Leopolda II.]], za ním jsou zkřížena dvě žezla – s „Rukou Spravedlnosti“ a se lvem. Pod znakem je heslo buď ve francouzské verzi „L´Union fait la Force” nebo ve vlámské verzi „Eendracht maakt macht ({{Vjazyce2|cs|V jednotě je síla}}). '''Střední''' znak, který se v současnosti téměř nepoužívá, je doplněn o [[štítonoš]]e – dva vpřed hledící lvy. '''Velký''' znak (královský) je navíc převýšený [[Hermelín (kožešina)|hermelínovým]] pláštěm s korunou. Na štítu je otevřená burgundská přílba s královskou korunou a černo-zlatými [[Přikryvadla|přikryvadly]]. Nad štítem je korouhev ve státních barvách s brabantským štítem, za stanem jsou zkříženy zlaté korouhve se znaky tradičních provincií. [383] => [384] => === Hymna === [385] => [386] => {{Podrobně|Belgická hymna}} [387] => [388] => Belgická hymna je píseň ''Brabançonne'' ({{Vjazyce2|cs|''Píseň [[Brabantsko|Brabantska]]''}}). Autorem textu je divadelní herec a revolucionář Louis-Alexandre Dechet, později slova upravil belgický premiér [[Charles Rogier]], hudbu napsal François Van Campenhout. [389] => [390] => == Geografie == [391] => {{Podrobně|Geografie Belgie}} [392] => [[Soubor:Belgium relief location map.jpg|náhled|Reliéf]] [393] => [[Soubor:20141109 Diksmuide and around, seen from IJzertoren 11.jpg|náhled|[[Polder]]y podél řeky [[Yser]]]] [394] => [[Soubor:Frahan JPG01.jpg|náhled|Pohoří [[Ardeny]]]] [395] => [396] => Belgie sdílí hranice s Francií (620 km), Německem (167 km), Lucemburskem (148 km) a Nizozemskem (450 km). Její celková rozloha, včetně vodní plochy, je 30 689 km2. Zajímavostí je, že před rokem 2018 byla celková plocha uváděna 30 528 km2. V roce 2018 však byly použity nové metody měření a výpočtu. Na rozdíl od předchozích výpočtů tento zahrnoval oblast od pobřeží k linii [[Slapové jevy|odlivu]], což ukázalo, že země je o 160 km2 větší, než se dříve předpokládalo.{{Citace elektronického periodika [397] => | titul = België is 160 km² groter dan gedacht [398] => | periodikum = Het Laatste Nieuws [399] => | url = https://www.hln.be/binnenland/belgie-is-160-km-groter-dan-gedacht~a3d8d378/?referrer=https%3A%2F%2Fen.wikipedia.org%2F [400] => | datum vydání = 2019-01-10 [401] => | datum přístupu = 2022-02-03 [402] => }} [403] => [404] => [[geomorfologie|Geomorfologicky]] se Belgie dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu (plató) v centrální části Belgie, a na hornaté [[Ardeny]] na jihovýchodě země. Nížiny při pobřeží sestávají převážně z písečných dun a tzv. [[polder]]ů. Centrální rovina zabírá většinu Belgie. Je to jemně zvlněná oblast s úrodnou půdou, protkaná sítí mnoha vodních toků – mezi nejvýznamnější patří [[Máza]] (niz. ''Maas'', fr. ''Meuse'') a [[Šelda]] (niz. ''Schelde'', fr. ''Escaut''). Třetí oblast, Ardeny, je hornatá a zalesněná, s nepříliš úrodnou půdou a nevhodná pro zemědělství. Částečně zasahuje i do severní Francie. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie, [[Signal de Botrange]], o výšce 694 metrů. [405] => [406] => Historicky se Belgie člení na 10 provincií. [407] => [408] => Vlámsko na severu zahrnuje (od západu k východu): [409] => * [[Západní Flandry]] [410] => * [[Východní Flandry]] [411] => * [[Vlámský Brabant]] [412] => * [[Antverpy (provincie)|Antverpy]] [413] => * [[Limburk (belgická provincie)|Limburk]] [414] => [415] => Valonsko na jihu zahrnuje: [416] => * [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]] [417] => * [[Valonský Brabant]] [418] => * [[Namur (provincie)|Namur]] [419] => * [[Lutych (provincie)|Lutych]] [420] => * [[Lucemburk (belgická provincie)|Lucemburk]] [421] => [422] => Belgické klima je přímořské, spadá do [[mírný podnebný pás|mírného podnebného pásu]]. Srážky jsou časté ve všech ročních obdobích. Průměrná teplota v lednu je 3 °C, v červenci 18 °C. Průměrné srážky činí 65 milimetrů v lednu, v červenci 73 milimetrů. [423] => [424] => Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění (jedné z nejvyšších na světě) a ke svému umístění, musí Belgie čelit vážným ekologickým problémům. Například zpráva z roku [[2003]]Pearce, Fred ([[5. březen]] [[2003]]). [http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn3458 Sewage-laden Belgian water worst in world] {{Wayback|url=http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn3458 |date=20051222215713 }}. New Scientist. tvrdí, že kvalita říční vody v Belgii je nejhorší v [[evropa|Evropě]] a jednou z nejhorších ve 122 zkoumaných zemích světa. Belgie nicméně vychází velmi dobře z hodnocení kvality ochrany životního prostředí, podle [[Environmental Performance Index]], který vypracovává [[Yaleova univerzita]], má 15. nejlepší ochranu přírody na světě (k roku 2018).{{Citace elektronického periodika [425] => | příjmení = [426] => | jméno = [427] => | titul = 2018 EPI Results [428] => | periodikum = epi.envirocenter.yale.edu [429] => | vydavatel = [430] => | url = https://epi.envirocenter.yale.edu/epi-topline?country=&order=field_epi_rank_new&sort=asc [431] => | datum vydání = [432] => | jazyk = en [433] => | datum přístupu = 2018-11-12 [434] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180315090733/https://epi.envirocenter.yale.edu/epi-topline?country=&order=field_epi_rank_new&sort=asc [435] => }} Belgie má vysokou míru recyklace odpadů, třetí nejvyšší v Evropě, přičemž samotný Vlámský region vůbec nejvyšší – 65% (evropský průměr je 35 %).{{Citace elektronického periodika [436] => | příjmení = [437] => | jméno = [438] => | titul = Belgie získává lepší pozice v recyklaci odpadů [439] => | periodikum = EnviWeb.cz [440] => | vydavatel = [441] => | url = http://www.enviweb.cz/96288 [442] => | datum vydání = [443] => | jazyk = cs-CZ [444] => | datum přístupu = 2018-11-12 [445] => | url archivu = [446] => }} [447] => [448] => == Politika == [449] => {{Podrobně|Politický systém Belgie|Seznam představitelů Belgie|Seznam premiérů Belgie}} [450] => {{pahýl část}} [451] => [[Soubor:Palais de la Nation (DSC01812).jpg|náhled|Budova belgického federálního parlamentu v Bruselu]] [452] => [[Soubor:Brussel Kanselarij 1.JPG|náhled|240x240pixelů|Sídlo [[Premiér Belgie|premiéra Belgie]]]] [453] => Belgie je [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]] s [[Federace|federální]] [[Parlamentarismus|parlamentní demokracií]]. Hlavou státu je [[Belgická monarchie|král]] a v čele vlády stojí [[Premiér Belgie|premiér]]. Počet vlámsky a francouzsky mluvících ministrů ve federální vládě musí být shodný. [454] => [455] => Federální parlament je dvoukomorový, skládá se z Komory zástupců a Senátu. Senát je v současnosti složen z 50 senátorů jmenovaných parlamenty komunit a regionů a z 10 kooptovaných senátorů. Před rokem 2014 byla většina členů Senátu volena přímo. 150 poslanců dolní komory je voleno [[Poměrný volební systém|poměrným volebním systémem]], v 11 volebních obvodech. Belgie má ze zákona [[Povinná volební účast|povinnou volební účast]], takže má dlouhodobě jednu z nejvyšších volebních účastí na světě. Neúčast u hlasování je sankcionována - pokutou 25-50 euro za jednorázovou neúčast a při opakovaném ignorování voleb může být občanu i odebráno aktivní a pasivní volební právo (právo volit i právo být zvolen).{{Citace elektronického periodika [456] => | titul = Povinná volební účast? Recept na štěstí to není, Evropa od ní ustupuje [457] => | periodikum = iDNES.cz [458] => | url = https://zpravy.idnes.cz/povinna-volebni-ucast-zeman-d11-/domaci.aspx?c=A141018_114414_domaci_jw [459] => | datum vydání = 2014-10-19 [460] => | datum přístupu = 2018-11-11 [461] => }} [462] => [463] => Dějiny parlamentarismu začínají v Belgii již roku 1831, kdy volební právo získali muži starší 25 let, pokud byli plátci pozemkové daně. Všeobecné volební právo (pro muže) bylo zavedeno v roce 1893, po generální stávce, jež ho požadovala. Nebylo ovšem zcela rovné - vzdělaní a vlastníci půdy měli více hlasů. Rovné všeobecné volební právo bylo zavedeno roku 1919, a tehdy také byla zavedena povinnost hlasovat. Smysl tohoto opatření byl, aby bohatí zaměstnavatelé nemohli vyvíjet tlak na své zaměstnance, aby nešli volit. Ženám bylo volební právo uděleno až roku 1948. [464] => [465] => Podle principu územního je Belgie rozdělena na tři regiony: [[Vlámsko]] (Flandry), [[Valonsko]] a [[Bruselský region|region Brusel]]. Každý region a každé společenství má vlastní vládu i parlament, jen Vlámsko a Vlámské společenství má orgán jediný. Pro všechny pak v zemi působí orgány federální. [466] => [467] => Vzhledem ke komplikovaným národnostním vztahům a množství stran (neexistují strany federální), je skládání federální vlády často mimořádně komplikované. Unikátní situace nastala po volbách v roce 2010, kdy se vládu podařilo sestavit až 541 dní od voleb, což je světový rekord (přičemž dosavadní rekord byl víc než zdvojnásoben).{{Citace elektronického periodika [468] => | titul = Rekordní bezvládí je u konce, Belgie má po 541 dnech novou vládu [469] => | periodikum = iDNES.cz [470] => | url = https://zpravy.idnes.cz/rekordni-bezvladi-je-u-konce-belgie-ma-po-541-dnech-novou-vladu-plq-/zahranicni.aspx?c=A111206_153948_zahranicni_aha [471] => | datum vydání = 2011-12-06 [472] => | datum přístupu = 2018-11-11 [473] => }} [474] => [475] => === Lidská práva === [476] => V roce 2002 Belgie jako druhá země na světě uzákonila [[Eutanazie|eutanazii]].{{Poznámka|Belgie tak učinila dne 23. září 2002, už dříve ve stejném roce tuto možnost uzákonilo [[Nizozemsko]].{{Citace periodika [477] => | titul = Právo na smrt - eutanazie: Kde je asistovaná sebevražda povolená? [478] => | periodikum = EuroZprávy.cz [479] => | url = https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/77965-pravo-na-smrt-eutanazie-kde-je-asistovana-sebevrazda-povolena/ [480] => | datum přístupu = 2020-11-25 [481] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181112021549/https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/77965-pravo-na-smrt-eutanazie-kde-je-asistovana-sebevrazda-povolena/ [482] => | datum archivace = 2018-11-12 [483] => | nedostupné = ano [484] => }} {{Wayback|url=https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/77965-pravo-na-smrt-eutanazie-kde-je-asistovana-sebevrazda-povolena/ |date=20181112021549 }} V minulosti provádělo nedobrovolnou eutanazii například [[nacistické Německo]].{{Citace elektronické monografie [485] => | titul = Eutanázie (1939 - 1941) [486] => | url = https://www.holocaust.cz/dejiny/holocaust/historicky-kontext/eutanazie-1939---1941/ [487] => | vydavatel = Holocaust.cz [488] => | datum_přístupu = 2020-11-25 [489] => }}}} Usmrcení je povoleno za přesně vymezených podmínek a jako v jediné zemi světa není věkově omezeno. Od roku 2014 mohou o zákrok zažádat i děti mladší dvanácti let; první dětská eutanazie byla provedena v roce 2016.{{Citace elektronického periodika [490] => | titul = První dítě v Belgii podstoupilo eutanazii, o smrt samo požádalo lékaře [491] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [492] => | url = https://zpravy.idnes.cz/detska-eutanazie-belgie-0sm-/zahranicni.aspx?c=A160917_114435_zahranicni_mlb [493] => | datum vydání = 2016-09-17 [494] => | datum přístupu = 2020-11-25 [495] => }}{{Poznámka|Dětská eutanazie byla v Belgii povolena na přání části lékařů a zdravotníků, kvůli nesnesitelným bolestem některých dětí. Podle zákona musí nezletilý žadatel trpět smrtelnou nemocí, být vystaven „nesnesitelnému fyzickému utrpení“ a o usmrcení žádat opakovaně. Podle zprávy z roku 2018 byl v období let 2016–2017 zákrok proveden u třech nezletilých ve věku 9, 11 a 17 let, jejichž stav zahrnoval [[nádory mozku]], [[Svalová dystrofie|svalovou dystrofii]] a [[Cystická fibróza|cystickou fibrózu]] a byl příslušnou komisí vyhodnocen jako beznadějný. Eutanazii dětí starších dvanácti let umožňuje kromě Belgie ještě [[Nizozemsko]], ostatní země světa eutanazii nezletilých osob neumožňují vůbec.{{Citace elektronického periodika [496] => | příjmení1 = Hodjat [497] => | jméno1 = Arya [498] => | titul = Belgium Approved Euthanasia of 3 Minors, Report Finds [499] => | periodikum = VOANews.com [500] => | datum_vydání = 2018-07-25 [501] => | url = https://www.voanews.com/europe/belgium-approved-euthanasia-3-minors-report-finds [502] => | datum_přístupu = 2020-11-25 [503] => | jazyk = en [504] => }}}} Počet vykonaných eutanazií každoročně stoupá, v roce 2019 dosáhl 2655 případů.{{Citace elektronické monografie [505] => | titul = Number of registered euthanasia instances in Belgium from 2002 to 2019 [506] => | url = https://www.statista.com/statistics/1098051/number-of-euthanasia-instances-registered-in-belgium/ [507] => | vydavatel = [[Statista]] [508] => | datum_přístupu = 2020-11-25 [509] => | jazyk = en [510] => }} [511] => [512] => V roce 2003 byla uzákoněna možnost uzavřít manželství osobám stejného pohlaví (jako v druhé zemi na světě, opět po Nizozemsku). Zákonem bylo později homosexuálním manželským párům dovoleno i osvojování dětí.{{Citace elektronického periodika [513] => | příjmení = [514] => | jméno = [515] => | titul = Belgičtí gayové se mohou brát v kostele [516] => | periodikum = Aktuálně.cz [517] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [518] => | vydavatel = Economia [519] => | odkaz na vydavatele = Economia [520] => | jazyk = cs [521] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/belgicti-gayove-se-mohou-brat-v-kostele/r~i:article:166693/ [522] => | datum přístupu = 2018-11-11 [523] => | datum = 2006-06-01 [524] => }} [525] => [526] => V 19. a 20. století některé belgické zoologické zahrady vystavovaly jako „exponáty“ černochy především z [[Belgické Kongo|Belgického Konga]]. Naposledy došlo k výstavě lidí roku 1958.{{Citace elektronické monografie [527] => | příjmení = [528] => | jméno = [529] => | titul = Belgium comes to terms with 'human zoos' of its colonial past [530] => | url = https://www.theguardian.com/world/2018/apr/16/belgium-comes-to-terms-with-human-zoos-of-its-colonial-past [531] => | vydavatel = [532] => | místo = [533] => | datum vydání = [534] => | datum přístupu = 2020-11-08 [535] => }} [536] => [537] => === Administrativní rozdělení === [538] => {{Podrobně|Administrativní dělení Belgie}} [539] => 10 provincií tvoří 2 regiony a Brusel je 3. regionem: [540] => [541] => {| class="wikitable" style="text-align:center" align="right" style="vertical-align:right;" [542] => |+ Belgie se dělí na tři jazyková společenství a tři regiony.''' [543] => ||[[Soubor:Vlaamse Gemeenschap in Belgium.svg|150px|Vlámské společenství]]
'''[[Vlámské společenství]]''' [544] => [545] => ||[[Soubor:Franse GemeenschapLocatie.png|150px|Valonsko-bruselská federace]]
'''[[Francouzské společenství Belgie|Francouzské společenství]]''' [546] => ||[[Soubor:Duitstalige GemeenschapLocatie.png|150px|Německojazyčné společenství]]
'''[[Německojazyčné společenství|Německojazyčné
společenství]]''' [547] => |- [548] => ||[[Soubor:Flemish Region in Belgium.svg|150px|Vlámsko]]
'''[[Vlámský region]]''' [549] => ||[[Soubor:Walloon Region in Belgium.svg|150px|Valonsko]]
'''[[Valonský region]]''' [550] => ||[[Soubor:BelgiumBrussels.png|150px|Bruselský region]]

'''[[Bruselský region]]''' [551] => |} [552] => [553] => {| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0 [554] => |- [555] => | colspan=3 |
[556] => |- valign=top [557] => | '''region'''
• provincie || '''provinční město''' || align="right" | '''obyvatel'''
([[2006]]) [558] => |- [559] => | colspan=3 |
[560] => |- valign=top [561] => | colspan=2 | '''[[Vlámský region]]''' (Vlaams Gewest) || align="right" | '''6 078 600''' [562] => |- valign=top [563] => | • [[Antverpy (provincie)|Antverpy]] || [[Antverpy]] || align="right" | 1 688 493 [564] => |- valign=top [565] => | • [[Vlámský Brabant]] || [[Lovaň]] || align="right" | 1 044 133 [566] => |- valign=top [567] => | • [[Východní Flandry]] || [[Gent]] || align="right" | 1 389 450 [568] => |- valign=top [569] => | • [[Západní Flandry]] || [[Bruggy]] || align="right" | 1 141 866 [570] => |- [571] => | • [[Limburk (belgická provincie)|Limburk]] || [[Hasselt]] || align="right" | 814 658 [572] => |- [573] => | colspan=3 |
[574] => |- valign=top [575] => | colspan="2" | '''[[Valonský region]]''' (Région Wallone) || align="right" | '''3 413 978''' [576] => |- valign=top [577] => | • [[Valonský Brabant]] || [[Wavre]] || align="right" | 366 481 [578] => |- valign=top [579] => | • [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]] || [[Mons]] || align="right" | 1 290 079 [580] => |- valign=top [581] => | • [[Lutych (provincie)|Lutych]] || [[Lutych]] || align="right" | 1 040 297 [582] => |- valign=top [583] => | • [[Lucemburk (belgická provincie)|Lucemburk]] || [[Arlon]] || align="right" | 258 547 [584] => |- valign=top [585] => | • [[Namur (provincie)|Namur]] || [[Namur]] || align="right" | 458 574 [586] => |- [587] => | colspan=3 |
[588] => |- valign=top [589] => | colspan=3 | '''[[Bruselský region]]''' (Région Capitale Bruxelles / Brussels Hoofdstedelijk Gewest) [590] => |- valign=top [591] => | || [[Brusel]] || align="right" | '''1 018 804''' [592] => |- [593] => | colspan=3 |
[594] => |} [595] => [596] => [[Soubor:Grand Place Bruselas.jpg|náhled|[[Grande-Place v Bruselu]]]] [597] => [598] => === Města === [599] => * [[Brusel]] (1 018 029) [600] => * [[Antverpy]] (448 709) [601] => * [[Gent]] (226 220) [602] => * [[Charleroi]] (200 578) [603] => * [[Lutych]] (195 576) [604] => * [[Bruggy]] (117 351) [605] => [606] => == Ekonomika == [607] => {{Podrobně|Ekonomika Belgie}} [608] => [[Soubor:Ougree 16.jpg|náhled|Ocelárna v [[Ougrée]] poblíž [[Lutych]]u.]] [609] => Belgie je vysoce rozvinutý průmyslový stát s velkou koncentrací výroby a intenzivním zemědělstvím. Hlavní průmyslová odvětví jsou [[hutnictví]], strojírenství, [[chemie]] a [[textilie|textil]]. Hlavními průmyslovými oblastmi jsou [[Brusel]], [[Antverpy]], [[Lutych]] a [[Gent]]. Těžba [[uhlí]] se již téměř zastavila. Zemědělství je vysoce produktivní, živočišná produkce převažuje nad rostlinnou. Využití půdy: [[Pole|orná půda]] 27 %, [[Louka|louky]] a [[pastvina|pastviny]] 20 %, lesy 21 % a voda 6 %. Důležitý je chov [[prase|prasat]], [[Tur domácí|skotu]], [[Domácí drůbež|drůbeže]] a [[ovce|ovcí]], význam má i [[rybolov]]. Pěstuje se [[pšenice]], [[ječmen]], [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[Chmel otáčivý|chmel]] a [[jablko|jablka]]. Typické jsou menší farmy s vysokými [[hektar]]ovými výnosy. Dopravně nejvýznamnější jsou přístavy Antverpy a [[Oostende]] se spojením do [[Spojené království|Velké Británie]] a [[ropa|ropný]] terminál [[Zeebrügge]]. Nejatraktivnějšími turistickými středisky jsou Brusel, Antverpy, [[Bruggy]], Oostende, [[Waterloo (Belgie)|Waterloo]], [[Spa]] a [[vrchovina]] [[Ardeny]]. [610] => [611] => Ke známým belgickým firmám patří pivovarnický koncern [[Anheuser-Busch InBev]], největší pivní firma světa (její tradiční belgickou značkou je třeba [[Stella Artois]]) či výrobce elektroniky [[Agfa]]. [612] => [613] => Belgie se dlouhodobě potýká s vysokým [[Dluhová krize v eurozóně|zadlužením]], které v roce 2019 činilo 105,1 % HDP.{{Citace elektronického periodika [614] => | titul = Dluh EU i eurozóny dál roste, nejzadluženější zůstává Řecko [615] => | periodikum = Novinky.cz [616] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [617] => | vydavatel = Borgis [618] => | datum_vydání = 20. července 2019 [619] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/510971-dluh-eu-i-eurozony-dal-roste-nejzadluzenejsi-zustava-recko.html [620] => | datum přístupu = 2019-07-20 [621] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190720110833/https://www.novinky.cz/ekonomika/510971-dluh-eu-i-eurozony-dal-roste-nejzadluzenejsi-zustava-recko.html [622] => | datum archivace = 2019-07-20 [623] => }} Nejhorší situace veřejných financí byla však na konci 80. let 20. století, kdy se zadlužení vyšplhalo na 120% HDP. [624] => [625] => V letech 1832 až 2002 byl belgickou měnou [[belgický frank]]. V roce 2002 však Belgie převzala jednotnou evropskou měnu [[euro]]. [[Belgické euromince]] zobrazují portrét panovníka. [626] => [627] => === Doprava === [628] => V Belgii je velmi rozvinutá síť [[železnice|železnic]], [[dálnice|dálnic]], [[silnice|silnic]] a vodních cest. V Antverpách, Gentu a [[Zeebrügge]] se nachází jedny z největších evropských přístavů. Dříve v Belgii bývala velmi rozvinutá síť tzv. [[Vicinální dráhy v Belgii|vicinálních drah]] – kombinace železnice a tramvajových tratí. Její pozůstatky jsou stále patrné v některých městských a příměstských tramvajových tratích. V Bruselu se taktéž nachází [[Metro v Bruselu|metro]] a významné mezinárodní [[Letiště Brusel|letiště]]. [629] => [630] => == Obyvatelstvo == [631] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Belgie}} [632] => [[Soubor:Belgium demography.svg|náhled|300px|Demografický vývoj Belgie]] [633] => Dne 1. ledna 2006 žilo v Belgii 10 511 382 lidí, z toho 6 078 600 ve Vlámsku, 3 413 978 ve Valonsku a 1 018 804 v Bruselském regionu.[http://www.statbel.fgov.be Oficiální statistiky] [634] => [635] => Belgie má vysokou [[hustota zalidnění|hustotu zalidnění]] (365 obyv. na km²), v Evropě má vyšší pouze Nizozemsko a několik malých států, jako např. [[Monako]]. Nejvyšší hustotu zalidnění má oblast známá jako ''„vlámský diamant“'', kterou vymezují aglomerace [[Brusel]]u, [[Antverpy|Antverp]], [[Gent]]u a [[Lovaň|Lovaně]]. Další velká města jsou [[Lutych]], [[Charleroi]], [[Mons]], [[Kortrijk]], [[Bruggy]], [[Hasselt]] a [[Namur]]. Nejnižší hustotu zalidnění mají [[Ardenny]]. Belgie má velmi vysokou míru [[urbanizace]] – ve městech žije 98,2 % obyvatel (2021).{{Citace elektronického periodika [636] => | titul = Belgium [637] => | periodikum = The World Factbook [638] => | vydavatel = CIA [639] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/belgium/#people-and-society [640] => | datum přístupu = 2022-03-01 [641] => }} [642] => [643] => Asi 98 % dospělé populace je [[negramotnost|gramotných]].[http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=BE Jazyky v Belgii na stránkách www.ethnologue.com] Školní docházka je povinná od šesti do osmnácti let, ale mnoho Belgičanů studuje až do 23 let. V rámci zemí [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] má Belgie 3. nejvyšší procento lidí ve věku 18–21 let zapsaných na vyšší školu nebo univerzitu. Podíl lidí s [[Analfabetismus#Funkční negramotnost|funkční negramotností]] je však znepokojivý – v letech 1994–1998 činil 18,4 %. [644] => [645] => Belgické páry vykazují největší rozvodovost na světě{{Doplňte zdroj}} – neobstojí zhruba 64 ze 100 manželství. [646] => [647] => Zvláštním rysem belgické společnosti je vysoká [[Sebevražda|sebevražednost]] (v to se nepočítá [[eutanazie]]). Ta je nejvyšší v západní Evropě a jedna z nejvyšších ve vyspělém světě (vyšší je jen v Pobaltí a Jižní Koreji).{{Citace elektronického periodika [648] => | titul = WHO {{!}} World Health Organization [649] => | periodikum = gamapserver.who.int [650] => | url = https://gamapserver.who.int/gho/interactive_charts/mental_health/suicide_rates/atlas.html [651] => | datum přístupu = 2022-03-01 [652] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220224163820/http://gamapserver.who.int/gho/interactive_charts/mental_health/suicide_rates/atlas.html [653] => | datum archivace = 2022-02-24 [654] => }} Podle odhadů z roku 2012 je průměrná délka života 79,65 let. Plodnost v roce 2017 činila 1,64 dítěte na jednu ženu.{{Citace elektronického periodika [655] => | titul = Children born per woman [656] => | periodikum = Our World in Data [657] => | url = https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman [658] => | datum přístupu = 2022-03-01 [659] => }} Průměrný věk v roce 2021 byl 41,6 roku. [660] => [661] => === Etnické skupiny === [662] => Značnou část belgické populace tvoří [[Vlámové]] a [[Valoni]].{{Citace elektronického periodika |titul=The World Factbook, CIA (2006) |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/be.html |datum přístupu=2009-10-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190912231952/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/be.html |datum archivace=2019-09-12 }} Zbývajících 25 % představují přistěhovalci ze [[severní Afrika|severní Afriky]] (zejména z [[Maroko|Maroka]] a [[Alžírsko|Alžírska]]), ze [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] (zejména z [[Konžská demokratická republika|Konga]]) a z [[Turecko|Turecka]], ale také příslušníci dalších [[Evropa|evropských]] národů (zvláště [[Italové]], [[Francouzi]] a [[Portugalci]]).[http://www.npdata.be/BuG/155-Vreemde-afkomst/Vreemde-afkomst.htm BuG 155 – Bericht uit het Gewisse – 01 januari 2012]. npdata.be (1 January 2012). Největší skupinu přistěhovalců v Belgii tvoří Maročané se 400 000 lidmi. Druzí jsou tradiční evropští přistěhovalci – Italové. Třetí [[Turci]].{{Citace elektronického periodika [663] => | titul = 'Voor het eerst meer Marokkaanse dan Italiaanse migranten' [664] => | periodikum = Het Belang van Limburg [665] => | url = https://www.hbvl.be/cnt/oid467914 [666] => | jazyk = nl-BE [667] => | datum přístupu = 2022-03-01 [668] => }} Statbel zveřejnil v roce 2021 údaje, z nichž vyplývá, že 67,3 % belgického obyvatelstva je belgického etnického původu a 32,7 % cizího původu. Studie také zjistila, že 74,5 % obyvatel regionu Brusel bylo nebelgického původu.{{Citace elektronického periodika [669] => | titul = Diversity according to origin in Belgium [670] => | periodikum = statbel.fgov.be [671] => | url = https://statbel.fgov.be/en/themes/population/origin [672] => | datum přístupu = 2022-03-01 [673] => }} [674] => [675] => === Jazyky === [676] => {{bar box [677] => |float = right [678] => |title = Rozdělení jazyků v Belgii [679] => |bars = [680] => {{bar percent|[[Nizozemština|nizozemština (vlámština)]]|DarkSlateGray|59}} [681] => {{bar percent|[[francouzština]]|DarkSlateGray|40}} [682] => {{bar percent|[[němčina]]|DarkSlateGray|1}} [683] => }} [684] => Po jazykové stránce je Belgie nejednotná. Nizozemsky mluví přibližně 60 % obyvatel, francouzsky 40 % a německy necelé 1 %. Francouzsky se hovoří převážně na jihu země, vlámsky zase na severu. Němčina se užívá na malé části území na východě Belgie. [685] => [686] => Brusel, ve kterém žije 8 % obyvatel, je oficiálně [[Bilingvismus|bilingvní]] (francouzsko-nizozemský). Původně se v Bruselu mluvilo převážně nizozemsky, avšak poté, co Belgie získala roku 1830 nezávislost, převládla v hlavním městě francouzština, která byla jediným oficiálním jazykem. [687] => [688] => Jak [[vlámština]] (belgická varianta nizozemštiny), tak [[belgická francouzština]] vykazují drobné rozdíly ve slovní zásobě a sémantice oproti variantám užívaným v Nizozemsku a ve Francii. [689] => [690] => === Náboženství === [691] => {{Viz též|Římskokatolická církev v Belgii|Islám v Belgii}} [692] => [[Soubor:Antwerpen - Onze-Lieve-Vrouwekathedraal (3).jpg|náhled|[[Katedrála Panny Marie (Antverpy)|Katedrála Panny Marie]] v Antverpách]] [693] => Nejrozšířenějším náboženstvím je [[katolicismus]], ve Vlámsku se k němu hlásí 76 % obyvatel, ve Valonsku 66 %. Role katolické víry je historicky významná: vznik Belgie lze chápat jako oddělení katolické části původního Nizozemska od jeho části [[Protestantismus|protestantské]]. Protestantů je dodnes v Belgii minimum, asi 1 procento.{{Citace elektronického periodika [694] => | titul = Belgie - [695] => | periodikum = www.cundr.cz [696] => | url = http://www.cundr.cz/belgie/zakladni-informace/ [697] => | datum přístupu = 2018-11-11 [698] => }} Roste ale počet [[Islám v Belgii|muslimů]]. Už v roce 2008, ještě před velkou [[Evropská migrační krize|migrační krizí roku 2015]], byl jejich počet určen na 6 % (v hlavním městě Bruselu 23,6 %), tedy 628 751 osob. Již tehdy šlo o největší poměr muslimů v populaci v Evropě.{{Citace elektronického periodika [699] => | titul = V Belgii žije nejvíc muslimů v poměru k většinové populaci [700] => | periodikum = iROZHLAS [701] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [702] => | vydavatel = Český rozhlas [703] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [704] => | url = https://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/v-belgii-zije-nejvic-muslimu-v-pomeru-k-vetsinove-populaci--814968 [705] => | datum přístupu = 2018-11-11 [706] => }} [[Židé|Židovská]] komunita čítá okolo 40 000 osob a její největší část tradičně sídlí v Antverpách (asi 18 000 osob). Je to poslední evropská židovská komunita, kde se ještě udržel jazyk [[jidiš]]. V zemi existuje 45 aktivních [[Synagoga|synagog]] (30 z nich je v Antverpách). Podle výzkumu [[Eurobarometr]]u z roku 2015 tvoří lidé bez vyznání 32 % populace, ve Valonsku je to 45 % obyvatel. [707] => {{pahýl část}} [708] => [709] => == Kultura == [710] => Kulturní život Belgie se rozvíjí hlavně uvnitř všech tří národnostních společenství. Kromě Královské vojenské akademie totiž nemá Belgie žádné dvojjazyčné univerzity ani jednotná média, společné kulturní či vědecké instituce. [711] => === Literatura === [712] => [[Soubor:Belgische detective schrijver bij het beeldje van Maigret in het Amstelhotel, Bestanddeelnr 919-5217.jpg|náhled|150px|[[Georges Simenon]] se sochou [[Komisař Maigret|Maigreta]]]] [713] => [[Soubor:Schtroumpf Galerie Horta.jpg|vlevo|náhled|Pomník [[Šmoulové|Šmoulů]] v Bruselu]] [714] => Spisovatel [[Maurice Maeterlinck]] získal [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]].{{Citace elektronického periodika [715] => | titul = The Nobel Prize in Literature 1911 [716] => | periodikum = NobelPrize.org [717] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1911/summary/ [718] => | jazyk = en-US [719] => | datum přístupu = 2020-08-22 [720] => }} [[Charles de Coster]] obnovil slávu postavičky [[Till Eulenspiegel|Enšpígla]].{{Citace elektronického periodika [721] => | příjmení = [722] => | jméno = [723] => | titul = Ecce Homo - Charles de Coster [724] => | periodikum = Český rozhlas Brno [725] => | vydavatel = [726] => | url = https://brno.rozhlas.cz/ecce-homo-charles-de-coster-6470112 [727] => | datum vydání = 2004-05-07 [728] => | jazyk = cs [729] => | url archivu = [730] => | datum přístupu = 2020-08-22 [731] => }} Průkopníkem vlámštiny v druhdy převážně frankofonní Belgii byl [[Hendrik Conscience]]. [[Guido Gezelle]] psal západním vlámským dialektem. [[Hugo Claus]] proslul vlámsky psaným románem ''Smutek Belgie''.{{Citace elektronického periodika [732] => | příjmení = [733] => | jméno = [734] => | titul = Zemřel belgický spisovatel Hugo Claus [735] => | periodikum = Hospodářské noviny [736] => | vydavatel = [737] => | url = https://vikend.ihned.cz/c1-23421770-zemrel-belgicky-spisovatel-hugo-claus [738] => | datum vydání = 2008-03-19 [739] => | jazyk = cs [740] => | url archivu = [741] => | datum přístupu = 2020-08-22 [742] => }} Francouzsky psali symbolistický básník [[Emile Verhaeren]], [[Marguerite Yourcenar]] či [[Henri Michaux]]. Dnes třeba [[Jan Theuninck]] či [[Amélie Nothomb]]. [743] => [744] => Jedním z neslavnějším detektivkářů světa byl [[Georges Simenon]], jenž stvořil postavu [[Komisař Maigret|komisaře Maigreta]].{{Citace elektronického periodika [745] => | příjmení = [746] => | jméno = [747] => | titul = Georges Simenon, otec komisaře Maigreta [748] => | periodikum = www.i60.cz [749] => | vydavatel = [750] => | url = https://www.i60.cz/clanek/detail/9146 [751] => | datum vydání = [752] => | jazyk = cs [753] => | url archivu = [754] => | datum přístupu = 2020-08-22 [755] => }} Ten proslul mj. mimořádnou autorskou plodností, stal se autorem 500 knih.{{Citace elektronického periodika [756] => | titul = Georges Simenon, 86; Creator of Inspector Maigret Wrote 500 Books [757] => | periodikum = Los Angeles Times [758] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1989-09-07-mn-2201-story.html [759] => | datum vydání = 1989-09-07 [760] => | jazyk = en-US [761] => | datum přístupu = 2022-01-11 [762] => }} Maigret je hrdinou 75 jeho románů. Učinil ze Simenona sedmnáctého nejpřekládanějšího spisovatele všech dob a zdaleka nejpřekládanějšího spisovatele belgického. [763] => [764] => Velkou tradici má belgický [[komiks]]. Tvůrcem slavného [[Tintin]]a byl [[Hergé]], dalšími významnými komiksovými autory byli [[André Franquin]] (tvůrce ''[[Gaston (komiks)|Gastona]]''), [[Morris (kreslíř)|Morris]] (tvůrce ''[[Lucky Luke|Lucky Luka]]'') či [[Peyo]] (tvůrce ''[[Šmoulové|Šmoulů]]''). V Belgii ročně vyjde zhruba 800 komiksových titulů. Komiksy tvoří zhruba 60 % produkce místních nakladatelství. Komiksová scéna uživí okolo 650 kreslířů.{{Citace elektronického periodika [765] => | příjmení = Klement Hůlková [766] => | jméno = Barbora [767] => | titul = Komiks: národní chlouba Belgie [768] => | periodikum = Radynacestu.cz [769] => | vydavatel = [770] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/komiks-belgie/ [771] => | datum vydání = [772] => | url archivu = [773] => | datum přístupu = 2020-08-22 [774] => }} [775] => [776] => === Hudba === [777] => [[Soubor:DufayBinchois.jpg|náhled|vlevo|[[Guillaume Dufay]] a [[Gilles Binchois]], zakladatelé [[Franko-vlámská škola|franko-vlámské školy]]]] [778] => V 15. století byla Belgie epicentrem rozvoje evropské vážné hudby, jak dosvědčuje dílo [[Guillaume Dufay|Guillauma Dufaye]] či [[Gilles Binchois|Gillese Binchoise]], klíčových skladatelů první generace (někdy zvané burgundská) tzv. [[Franko-vlámská škola|franko-vlámské školy]], jež vytvořila evropskou renesanční [[Polyfonie|polyfonii]].{{Citace elektronického periodika [779] => | titul = Franco-Netherlandish school {{!}} musical composition style {{!}} Britannica [780] => | periodikum = www.britannica.com [781] => | url = https://www.britannica.com/art/Franco-Netherlandish-school [782] => | jazyk = en [783] => | datum přístupu = 2022-01-12 [784] => }}{{Citace periodika [785] => | příjmení = Giselbrecht [786] => | jméno = Elisabeth [787] => | titul = Diversity in the performance of Franco-Flemish polyphony [788] => | periodikum = Early Music [789] => | datum vydání = 2014 [790] => | ročník = 42 [791] => | číslo = 3 [792] => | strany = 481–483 [793] => | issn = 0306-1078 [794] => | url = https://www.jstor.org/stable/43307096 [795] => | datum přístupu = 2022-01-12 [796] => }} V generaci druhé byli klíčovými osobnostmi znovu Belgičané: [[Johannes Ockeghem]] a [[Alexander Agricola]]. Ve třetí pak [[Jacob Obrecht]], rodák z Gentu, či [[Pierre de La Rue]], který se narodil v [[Tournai]]. Také ve čtvrté generaci nalezneme významné belgické rodáky: [[Adrian Willaert|Adriana Willaerta]], jenž spatřil světlo světa nejspíše v [[Roeselare]], [[Cipriano de Rore|Cipriana de Rore]] z [[Ronse]] či [[Jacob Arcadelt|Jacoba Arcadelta]] z [[Namur]]u. Pozdní franko-vlámskou školu reprezentují především [[Orlando di Lasso]], rodák z [[Mons]]u, a [[mechelen]]ský skladatel [[Philippe de Monte]].[[Soubor:TV-uitzending Domino Jacques Brel tijdens de opname in Amsterdam, Marcanti, Bestanddeelnr 914-8399.jpg|náhled|Šansoniér [[Jacques Brel]]]]Poté se těžiště vývoje evropské hudby přesunulo mimo území Belgie, ale v [[Lutych]]u se kupříkladu narodil [[César Franck]], významný hudební skladatel [[19. století]], jenž většinu života prožil v [[Paříž]]i. Pracoval jako varhaník a vyučoval skladbu. Jako skladatel se však prosadil až v pozdějším věku, zejména svou ''Symfonií d moll'' a ''Sonátou pro housle a klavír A dur''. Z interpretů vážné hudby vynikli houslisté [[Eugène Ysaÿe]] a [[Henri Vieuxtemps]]. [797] => [798] => Francouzský [[šanson]] obohatil [[Jacques Brel]]. V oblasti [[jazz]]u se stal legendou [[Toots Thielemans]], proslulý svou hrou na [[Harmonika|foukací harmoniku]]. V pop-music 20. století se mezinárodního věhlasu dočkal francouzsky zpívající [[Salvatore Adamo]]. Belgičané se začali poměrně hodně prosazovat v globálním popu v nedávné době. Celosvětové hity měli [[rap]]er s rwandskými kořeny [[Stromae]] (zejm. ''Alors en dance''), [[Kate Ryan]], [[Lara Fabian]] či [[Gotye]]. Ve skupině [[Transglobal Underground]] se proslavila zpěvačka [[Natacha Atlas]]. [799] => [800] => Velmi populární je v Belgii elektronická hudba – elektronický festival [[Tomorrowland (festival)|Tomorrowland]] je největší na světě.{{Citace elektronického periodika [801] => | titul = Nejúspěšnější festival? Tomorrowland vydělal přes dvě miliardy {{!}} Zajímavosti [802] => | periodikum = Lidovky.cz [803] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/nejvydelecnejsi-festival-na-svete.A140814_103946_ln-zajimavosti_ape [804] => | datum vydání = 2014-08-16 [805] => | jazyk = cs [806] => | datum přístupu = 2020-08-22 [807] => }} [808] => [809] => === Film === [810] => [[Soubor:Dardenne brothers in Bologna.jpg|náhled|[[Bratři Dardennové]]]] [811] => Nejslavnějšími belgickými filmovými tvůrci jsou [[bratři Dardennové]], již prosluli sociálními dramaty. Společně dvakrát získali [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] v [[Filmový festival v Cannes|Cannes]] (1999, 2005). [[Gérard Corbiau]] získal roku 1994 [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]], v roce 1997 ho napodobil [[Alain Berliner]]. Režisérka [[Chantal Akermanová]] byla představitelkou [[Feminismus|feministického]] avantgardního filmu. [812] => [813] => [[Jean-Claude van Damme]] se stal hvězdou [[Akční film|akčních snímků]]. V Belgii se narodila (v rodině holandské šlechty) i hollywoodská hvězda [[Audrey Hepburnová]]{{Citace elektronického periodika [814] => | titul = Audrey Hepburnová: nevinná tvář, dobré srdce, vosí pas a plochá hruď [815] => | periodikum = iDNES.cz [816] => | url = https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy-sex/neobycejne-zeny-audrey-hepburnova.A120716_120043_spolecnost_jup [817] => | datum vydání = 2012-07-18 [818] => | datum přístupu = 2020-08-22 [819] => }} nebo [[Johnny Galecki]], známý rolí [[Leonard Hofstadter|Leonarda Hofstadtera]] v komediálním seriálu ''[[Teorie velkého třesku]]''.[[Soubor:Pressekonferenz Django Berlinale 2017 03.jpg|náhled|vlevo|[[Cécile de France]]]] [820] => [821] => Ke známým belgickým hercům, kteří se prosadili spíše v Evropě a na domácí scéně, patří [[Marie Gillain]]ová, [[Jan Decleir]], [[Benoît Poelvoorde]], [[Matthias Schoenaerts]], [[Jérémie Renier]], [[Déborah François]]ová nebo [[Émilie Dequenneová]], která za svůj výkon ve filmu ''Rosetta'' získala cenu pro nejlepší herečku na [[Filmový festival v Cannes|filmovém festivalu v Cannes.]]{{Citace elektronického periodika [822] => | titul = Rosetta - Francouzský institut v Praze [823] => | periodikum = web.archive.org [824] => | url = http://www.ifp.cz/Rosetta [825] => | datum vydání = 2017-08-31 [826] => | datum přístupu = 2022-01-11 [827] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170831001824/http://www.ifp.cz/Rosetta [828] => | datum archivace = 2017-08-31 [829] => }} Stejnou cenu získala i [[Natacha Régnierová]]{{Citace elektronického periodika [830] => | příjmení = [831] => | jméno = [832] => | titul = V Cannes se rozdávaly ceny [833] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [834] => | url = https://hn.cz/c1-952628-v-cannes-se-rozdavaly-ceny [835] => | datum vydání = 1998-05-25 [836] => | jazyk = cs [837] => | datum přístupu = 2022-01-11 [838] => }}, jež je zároveň i první belgickou herečkou, jež získala francouzskou filmovou cenu [[César]] a stejně tak první Belgičankou oceněnou [[Evropské filmové ceny|Evropskou filmovou cenou]] pro nejlepší herečku. Césara, za vedlejší roli, získala v roce 2006 i [[Cécile de France]].{{Citace elektronického periodika [839] => | titul = Prix et nominations : César 2006 [840] => | periodikum = Allociné.fr [841] => | url = https://www.allocine.fr/festivals/festival-128/edition-18350552/palmares/ [842] => | datum přístupu = 2022-01-11 [843] => }} [844] => [845] => Server ''Culture Trip'' vyhlásil v roce 2016 deset nejlepších belgických filmů, zvítězilo drama ''Přerušený kruh'' z roku 2012. Následovaly snímky ''Býčí šíje'' (2011), ''Daens'' (1992), ''Kluk na kole'' (2011), ''C'est arrivé près de chez vous'' (1992), ''Terč: Zabiják'' (2003), ''Slib'' (1996), ''Rosetta'' (1999), ''Toto hrdina'' (1991) a ''Dva dny, jedna noc'' (2014). Výběr naznačuje stoupající úroveň belgické kinematografie od 90. let 20. století.{{Citace elektronického periodika [846] => | příjmení = White [847] => | jméno = Sophia [848] => | titul = 10 Belgian Films Every Cinephile Should See [849] => | periodikum = Culture Trip [850] => | url = https://theculturetrip.com/europe/belgium/articles/10-belgian-films-every-cinephile-should-see/ [851] => | datum vydání = 2015-03-09 [852] => | datum přístupu = 2022-01-11 [853] => }} O vzestupu mluví i prostá statistika produkce, zatímco například v roce 1985 belgická kinematografie vyprodukovala pouhých sedm filmů, o dvacet let později to bylo již 28 snímků za rok.{{Citace elektronického periodika [854] => | titul = World Film Production/Distribution: Global production total soars as local films gain market share [855] => | periodikum = Screen Digest 6/2006 [856] => | url = http://www.fafo.at/download/WorldFilmProduction06.pdf [857] => | datum přístupu = 2022-01-12 [858] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110706091418/http://www.fafo.at/download/WorldFilmProduction06.pdf [859] => | datum archivace = 2011-07-06 [860] => }} [861] => [862] => === Výtvarné umění === [863] => [[Soubor:Pieter Bruegel the Elder - Children’s Games - Google Art Project.jpg|náhled|''Dětské hry'' od [[Pieter Brueghel|Pietera Brueghela]] (1560)]] [864] => Belgie je známá vyspělým výtvarným uměním a architekturou. Na jejím území se vyvíjely všechny významné evropské umělecké slohy, od románských, gotických, barokních a renesančních architektur, přes vlámské renesanční a barokní stavby a obrazy, až k renesanční vokální hudbě v jižní části nížin.[[Soubor:Rene Magritte by Wolleh.jpg|náhled|vlevo|[[René Magritte]] na snímku [[Lothar Wolleh|Lothara Wolleha]]]]Řada osobností tohoto regionu ovlivnila světové umění. V Belgii se narodili významní malíři 15. století [[Rogier van der Weyden]], nejvýznamnější představitel rané nizozemské školy, a [[Hugo van der Goes]]. Pracoval zde i [[Pieter Brueghel starší]], známý malíř [[16. století]] a zakladatel malířské dynastie, i jeho slavný syn [[Jan Brueghel starší]]. V [[17. století]] formoval evropské malířství [[Peter Paul Rubens]]. Dalšími významnými malíři různých epoch na dnešním belgickém území byli mj. tzv. „vlámští primitivisté“ [[Jan van Eyck]] a [[Hans Memling]], později [[Quentin Massys|Quinten Matsijs]], [[Jacob Jordaens]] a zvláště [[Anthony van Dyck]]. Nejvýraznějšími osobnostmi 19. století byli romantik [[Antoine Wiertz]], realista [[Constantin Meunier]], symbolista [[Fernand Khnopff]] či impresionistka [[Anna Bochová]]. Představitelem [[secese]] byl malíř [[Henry van de Velde]]. Z [[20. století]] je nutno zmínit jména [[Constant Permeke]], [[René Magritte]], [[Paul Delvaux]] a [[James Ensor]]. [[Symbolismus|Symbolistou]] byl litograf [[Félicien Rops]]. K [[Tachismus|tachismu]] a [[Abstraktní expresionismus|abstraktnímu expresionismu]] náležel [[Pierre Alechinsky]].{{Citace elektronického periodika [865] => | titul = The Greatest Belgian Painters Every Geek Will Recognize [866] => | periodikum = www.thefamouspeople.com [867] => | url = https://www.thefamouspeople.com/belgian-painters.php [868] => | jazyk = en-US [869] => | datum přístupu = 2019-03-25 [870] => }} V počínajícím [[21. století]] jsou mezinárodně známí malíři [[Luc Tuymans]] a [[Michael Borremans]]. [871] => [872] => Nejvýznamnější sbírky výtvarného umění v Belgii schraňuje státní [[Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique]] v Bruselu. Instituce je tvořena šesti samostatnými muzei umění, jedno vystavuje umění starých mistrů, druhé díla moderní a tři jsou věnována konkrétním malířům. Nejvýznamnějším z nich je [[Musée Magritte]], věnované dílu proslulého surrealisty. Mimo hlavní město patří k nejdůležitějším sbírkovým institucím [[Muzeum výtvarných umění]] v Gentu nebo [[Muzeum Groeninge]] v Bruggách. [873] => [874] => === Památky === [875] => [[Soubor:The Atomium during civil twilight (DSCF1135).jpg|náhled|upright|vlevo|[[Atomium]]]] [876] => [[Soubor:Tournai JPG006.jpg|náhled|upright|[[Katedrála Notre Dame (Tournai)]]]] [877] => [[Soubor:Manneken Pis, Brussels (DSCF4467).jpg|náhled|[[Čurající chlapeček]]]] [878] => [[Soubor:Belgium-6598 - Palace (13935156270).jpg|vlevo|náhled|[[Královský palác v Bruselu]]]] [879] => [[Victor Horta]] byl jedním z nejdůležitějších představitelů [[Secesní architektura|secese]] v architektuře, čtyři jeho bruselské městské domy z konce 19. století byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.{{Citace periodika [880] => | titul = Městské domy Victora Horty: Vlny a ornamenty mistra secese [881] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [882] => | datum = 2015-07-06 [883] => | jazyk = en [884] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/mestske-domy-victora-horty-vlny-ornamenty-mistra-secese [885] => | datum přístupu = 2018-11-12 [886] => }} {{Wayback|url=https://www.stoplusjednicka.cz/mestske-domy-victora-horty-vlny-ornamenty-mistra-secese |date=20181112223340 }} Na seznam Světového dědictví UNESCO byla zapsána i románsko-gotická [[Katedrála Notre Dame (Tournai)|Katedrála Notre Dame]] v Tournai, celé náměstí [[Grande-Place v Bruselu]] s proslulými cechovními domy a monumentální [[Bruselská radnice|Bruselskou radnicí]]. Secesní je i další památka UNESCO [[Palác Stoclet]] v obci Woluwe-Saint-Pierre, z dílny českého rodáka [[Josef Hoffmann|Josefa Hoffmanna]], s vnitřní výzdobou [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]]. V Belgii se nachází i jedna ze sedmnácti [[Le Corbusier]]ových staveb zapsaných na seznam Světového dědictví, a to Vila Guiette v Antverpách. Na seznam bylo zapsáno i celé historické centrum [[Bruggy|Brugg]]. [887] => [888] => Krom těchto památek patří k turisty nejvyhledávanějším proslulé [[Atomium]] v Bruselu postavené u příležitosti mezinárodní výstavy [[Expo 58]]. Stavba je vlastně modelem krystalové mřížky železa zvětšená v poměru 155 miliard k jedné. Žádný z turistů většinou nemine ani fontánku [[Čurající chlapeček]], vyhledávané jsou i vrcholně gotické skvosty [[Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly]] v Bruselu, [[Katedrála Panny Marie (Antverpy)|Katedrála Panny Marie]] v Antverpách nebo [[Katedrála svatého Bavona]] v Gentu. Jednou z největších secesních staveb Evropy je [[Bazilika Sacré-Cœur (Brusel)|Bazilika Sacré-Cœur]] v Bruselu. [889] => [890] => Belgie má nejvíce středověkých hradů na metr čtvereční v Evropě (např. [[Gravensteen]] v Gentu). Oficiálním sídlem krále je [[Královský palác v Bruselu]], ačkoli reálně král s rodinou žijí na [[Zámek Laeken|zámku Laeken]]. Královský palác je vystavěn v historistním stylu, stejně jako monumentální [[Justiční palác (Brusel)|Justiční palác]] v Bruselu. Brusel je také sídlem řady institucí Evropské unie, která zde nechala vystavět pro tyto instituce i řadu budov jako na např. palác [[Berlaymont]], hlavní sídlo Evropské komise, a [[Justus Lipsius (budova)|budova Justus Lipsius]], kde zasedá Evropská rada. [891] => [892] => V Antverpách byl roku 1928 postaven také první mrakodrap v Evropě – [[Boerentoren|Torengebouw]].{{Citace periodika [893] => | titul = Krajina čokolády, piva, waflí i hradov. Prečítajte si niekoľko zaujímavosti o Belgicku [894] => | periodikum = Zaujímavý Svet [895] => | datum = 2018-11-04 [896] => | jazyk = sk-SK [897] => | url = https://www.zaujimavysvet.sk/krajina-cokolady-piva-wafli-i-hradov-precitajte-si-niekolko-zaujimavosti-o-belgicku/ [898] => | datum přístupu = 2018-11-12 [899] => }} {{Wayback|url=https://www.zaujimavysvet.sk/krajina-cokolady-piva-wafli-i-hradov-precitajte-si-niekolko-zaujimavosti-o-belgicku/ |date=20181112141423 }} [900] => [901] => === Kuchyně === [902] => {{Podrobně|Belgická kuchyně}} [903] => [[Soubor:Pralines cut.jpg|náhled|upright|Belgické [[pralinky]] jsou vyhlášenou specialitou]]Obrovskou tradici má výroba [[Čokoláda|čokolády]]. První byla v Belgii vyrobena již roku 1635. Dnes se jí vyrobí okolo 170 000 tun ročně. Belgie každý rok vyváží čokoládu v hodnotě 2,8 miliard eur. V letech 2000–2018 se čokoládový export zdvojnásobil, z 300 000 tun na 600 000 tun.{{Citace elektronického periodika [904] => | titul = Jak belgická je belgická čokoláda? Tradiční značky skupují cizinci, i katarská královská rodina {{!}} Firmy a trhy {{!}} Lidovky.cz [905] => | periodikum = Lidovky.cz [906] => | url = https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/belgie-zaziva-krizi-tradicni-vyrobce-cokolady-miri-do-rukou-katarske-kralovske-rodiny.A180531_102614_firmy-trhy_pkk [907] => | jazyk = cs [908] => | datum přístupu = 2018-11-12 [909] => }} K nejznámějším značkám belgické čokolády patří Leonidas, Godiva, Côte d'Or či Neuhaus, ale typickými jsou i malovýrobci čokolády, jichž je v Belgii přes 400.{{Citace periodika [910] => | příjmení = [911] => | jméno = [912] => | titul = Přežije klasická belgická čokoláda? [913] => | periodikum = TÝDEN.cz [914] => | datum = 2012-12-27 [915] => | ročník = [916] => | číslo = [917] => | strany = [918] => | jazyk = cs [919] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/prezije-klasicka-belgicka-cokolada_256541.html [920] => | datum přístupu = 2018-11-12 [921] => }} Neoblíbenější formou čokoládového výrobku v Belgii však není čokoláda tabulková jako třeba v ČR, ale [[Pralinky|pralinka]] – belgické pralinky jsou celosvětově známým pojmem.[[Soubor:Brussels waffle.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Vafle]], belgický kulinářský vynález]]Podobnou tradici mají [[vafle]], belgický vynález a národní jídlo. V Belgii se prodávají v mnoha formách, často jako [[rychlé občerstvení]] na ulicích. Existují dva hlavní druhy belgických vaflí, bruselské a lutyšské. Bruselské jsou pravidelného obdélníkového tvaru, lehké, nadýchané, křupavé, s velkými kapsami. Lutyšské (''gaufres liégeoise'') jsou zaoblené, menší, obsahují vepřové sádlo a jsou o dost sladší než bruselské. Na jejich kvalitu dohlíží Bratrstvo lutyšských vaflí.{{Citace elektronického periodika [922] => | titul = Belgické vafle, to je národní poklad - Metro.cz [923] => | url = http://www.metro.cz/belgicke-vafle-to-je-narodni-poklad-dt3-/metrolive.aspx?c=A170304_114800_metro-life_jsk [924] => | datum vydání = 2017-03-05 [925] => | datum přístupu = 2018-11-12 [926] => }} [927] => [928] => Za národní jídlo jsou rovněž považovány [[hranolky]]. Pravé belgické hranolky jsou dvakrát osmažené, a to nikoli v oleji, ale zásadně v sádle. Jsou silně osolené a jsou často podávány jako samostatné jídlo (s mnoha verzemi omáček), nikoli jako příloha, nejčastěji v pouličních stáncích, jichž je v Belgii přes 5000. Belgičan sní průměrně 75 kilogramů hranolků ročně (to je o třetinu víc než v USA, kde jsou hranolky jinak také velmi populární). Hranolky se jedly v Belgii zřejmě již v 16. století, ale první pouliční stánek byl otevřen roku 1838.{{Citace elektronického periodika [929] => | titul = Belgie je rájem hranolků. Píší se o nich básně a studují odborné školy {{!}} Dobrá chuť {{!}} Lidovky.cz [930] => | periodikum = Lidovky.cz [931] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/belgie-je-rajem-hranolku-pisi-se-o-nich-basne-a-studuji-odborne-skoly.A100802_114305_dobra-chut_ter [932] => | jazyk = cs [933] => | datum přístupu = 2018-11-12 [934] => }} Belgičané jsou citliví na teorii o tom, že hranolky mají francouzský původ a uvádějí řadu důkazů o jejich původu belgickém.{{Citace periodika [935] => | příjmení = Radačičová [936] => | jméno = Simone [937] => | titul = Tradiční belgické hranolky budou kratší [938] => | periodikum = Hospodářské noviny [939] => | datum = 2018-09-21 [940] => | ročník = [941] => | číslo = [942] => | strany = [943] => | jazyk = cs-CZ [944] => | url = https://archiv.ihned.cz/c1-66250570-tradicni-belgicke-hranolky-budou-kratsi [945] => | datum přístupu = 2018-11-12 [946] => }} Spor o dvojí smažení hranolek v roce 2017 vedl ke střetu s Evropskou komisí.{{Citace elektronického periodika [947] => | titul = Komise nám chce sebrat hranolky, zlobí se Belgičané. Smaží je nezdravě [948] => | periodikum = iDNES.cz [949] => | url = https://ekonomika.idnes.cz/eu-a-zakaz-tradicni-vyrobu-belgickych-hranolek-fq6-/eko-zahranicni.aspx?c=A170621_094720_eko-zahranicni_are [950] => | datum vydání = 2017-06-21 [951] => | datum přístupu = 2018-11-12 [952] => }} [953] => [[Soubor:Belgian frites shop.jpg|náhled|Stánek s belgickými hranolkami]] [954] => K hranolkům se obvykle nabízí tradiční belgická [[majonéza]]. Její složení je dokonce od roku 1955 upraveno zákonem: minimální podíl tuku musí být 80 procent a vaječného žloutku 7,5 procenta. Proti tomuto diktátu se však dnes bouří někteří výrobci, kteří argumentují, že trh si žádá již méně tučné výrobky.{{Citace periodika [955] => | příjmení = [956] => | jméno = [957] => | titul = Tradice vs. kondice. Belgie možná povolí zdravější formu své majonézy [958] => | periodikum = ČT24 [959] => | datum = [960] => | ročník = [961] => | číslo = [962] => | strany = [963] => | jazyk = cs [964] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1559330-tradice-vs-kondice-belgie-mozna-povoli-zdravejsi-formu-sve-majonezy [965] => | datum přístupu = 2018-11-12 [966] => }} [967] => [968] => Ke specialitám belgické kuchyně patří též gratinované [[Čekanka obecná|čekankové]] puky, vařené [[Slávka jedlá|slávky]] či ''tomatte-crevette'' – chuťovka z garnátů s majonézou vložených do vydlabaného rajčete. [969] => [970] => Velkou tradici má rovněž výroba [[Pivo|piva]], která se dostala i na seznam kulturního světového dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [971] => | titul = Belgické pivo se dostalo na seznam světového dědictví UNESCO [972] => | periodikum = Novinky.cz [973] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [974] => | vydavatel = Borgis [975] => | jazyk = cs [976] => | url = https://www.novinky.cz/muzi/422268-belgicke-pivo-se-dostalo-na-seznam-svetoveho-dedictvi-unesco.html [977] => | datum přístupu = 2018-11-12 [978] => }} V Belgii existuje rekordních 1500 různých piv, proslulá jsou trapistická, tedy silně fermentovaná klášterní piva. Pivovarnický koncern [[Anheuser-Busch InBev]] je největším na světě.{{Citace elektronického periodika [979] => | titul = Největší výrobce piva na světě Anheuser-Busch koupí SABMiller, majitele Prazdroje [980] => | periodikum = iROZHLAS [981] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [982] => | vydavatel = Český rozhlas [983] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [984] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/nejvetsi-vyrobce-piva-na-svete-anheuser-busch-koupi-sabmiller-majitele-prazdroje_201510131605_mkaspar [985] => | datum přístupu = 2018-11-12 [986] => }} [987] => [988] => Pivo je pro Belgičany něco jako víno pro Francouze a to co sladová whisky pro Skoty. Většina spotřebovaného vína se dováží z Francie, Německa a Lucemburska, ale obvykle naleznete v nabídce i jeden nebo dva druhy z Itálie, Spojených států, Chile a jiných zemí. Káva je dost silná a obvykle podávána s malou sušenkou nebo čokoládou. Čaj se většinou podává ve skle s plátkem citrónu a bez mléka. Výběr bylinkových čajů je bohatý.{{Citace monografie [989] => | příjmení = Jakub Labounek [990] => | jméno = [991] => | příjmení2 = Berlitz Publishing/Apa [992] => | jméno2 = [993] => | titul = Belgie [994] => | vydání = 1. české vydání (2004) [995] => | vydavatel = RO-TO-M [996] => | místo = [997] => | rok vydání = 2004 [998] => | počet stran = [999] => | strany = 144 [1000] => | isbn = 80-86704-25-4 [1001] => }} [1002] => [1003] => == Věda == [1004] => [[Soubor:Ilya Prigogine 1977.jpg|náhled|[[Ilja Prigogine]], nositel Nobelovy ceny]] [1005] => Nositelem [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] je [[François Englert]], [[Nobelova cena za chemii|za chemii]] [[Ilja Prigogine]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] [[Christian de Duve]], [[Corneille Heymans]], [[Jules Bordet]] a [[Albert Claude]]. [[Georges Lemaître]] nastolil slavnou hypotézu o vzniku vesmíru [[Velký třesk|Velkým třeskem]].{{Citace elektronického periodika [1006] => | příjmení = Rejman [1007] => | jméno = Daniel [1008] => | titul = Otec velkého třesku [1009] => | periodikum = vesmir.cz [1010] => | vydavatel = [1011] => | url = https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/09/otec-velkeho-tresku.html [1012] => | datum vydání = [1013] => | url archivu = [1014] => | datum přístupu = 2020-08-22 [1015] => }} [[Andreas Vesalius]] posunul poznání v oblasti anatomie, chemik [[Jean-Baptiste van Helmont]] založil studium plynů, [[Abraham Ortelius]] byl tvůrcem prvního [[Atlas (kartografie)|atlasu]]{{Citace monografie [1016] => | příjmení = Broecke [1017] => | jméno = M. P. R. van den [1018] => | příjmení2 = Broecke [1019] => | jméno2 = Marcel Peter René van den [1020] => | příjmení3 = Krogt [1021] => | jméno3 = P. C. J. van der [1022] => | titul = Abraham Ortelius and the First Atlas: Essays Commemorating the Quadricentennial of His Death, 1598-1998 [1023] => | url = https://books.google.cz/books/about/Abraham_Ortelius_and_the_first_atlas.html?id=HKMYAQAAMAAJ&redir_esc=y [1024] => | vydavatel = HES [1025] => | počet stran = 446 [1026] => | isbn = 978-90-6194-388-4 [1027] => | poznámka = Google-Books-ID: HKMYAQAAMAAJ [1028] => | jazyk = en [1029] => }}, kartografii ovlivnil i matematik [[Gerhard Mercator]], jeho [[Mercatorovo zobrazení]] se užívá dodnes. [[Leo Baekeland]] vynalezl [[bakelit]] a [[fotografický papír]]{{Citace elektronického periodika [1030] => | příjmení = [1031] => | jméno = [1032] => | titul = Chemik Leo Baekeland objevil bakelit [1033] => | periodikum = ČT 24 [1034] => | vydavatel = Česká televize [1035] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1422053-chemik-leo-baekeland-objevil-bakelit [1036] => | datum vydání = 6. 2. 2009 [1037] => | url archivu = [1038] => | datum přístupu = 2020-08-22 [1039] => }}, [[Étienne Lenoir]] první úspěšný stacionární plynový spalovací motor, [[Zénobe Gramme]] první prakticky využitelný motor na stejnosměrný proud. [[Solvayův proces]] objevil chemik [[Ernest Solvay]]. Fyzik [[Joseph Plateau]] jako první představil iluzi pohybujícího se obrazu. Vynálezcem [[saxofon]]u byl [[Adolphe Sax]].{{Citace elektronického periodika [1040] => | příjmení = [1041] => | jméno = [1042] => | titul = Adolphe Sax: skoro neznámý vynálezce skvělého saxofonu [1043] => | periodikum = www.i60.cz [1044] => | vydavatel = [1045] => | url = https://www.i60.cz/clanek/detail/7028 [1046] => | datum vydání = [1047] => | jazyk = cs [1048] => | url archivu = [1049] => | datum přístupu = 2020-08-22 [1050] => }} Významnými matematiky byli [[Eugène Charles Catalan]], [[Jean Bourgain]], [[Pierre Deligne]], [[Simon Stevin]] či [[Jacques Tits]]. [[Robert Cailliau]] pomáhal vynalézt systém [[World Wide Web|WWW]]. [1051] => [[Soubor:Jean Froissart.jpg|vlevo|náhled|231x231pixelů|[[Jean Froissart]]]] [1052] => Kronika [[Jean Froissart|Jeana Froissarta]] patří k nejvýznamnějším historiografickým dílům středověku. [[Henri Pirenne]] byl významným historikem-[[Medievistika|medievalistou]]. Humanista [[Justus Lipsius]] se pokoušel vytvořit křesťanskou verzi [[Stoicismus|stoicismu]].{{Citace elektronické monografie [1053] => | titul = Lipsius, Justus {{!}} Internet Encyclopedia of Philosophy [1054] => | url = https://iep.utm.edu/lipsius/ [1055] => | datum přístupu = 2020-08-22 [1056] => | jazyk = en-US [1057] => }} Do humanistického okruhu patřil i nakladatel a tiskař [[Christophe Plantin]]. [[René Descartes|Descartovo]] dílo rozvíjel filozof [[Arnold Geulincx]]. Průkopníkem užití statistických metod v sociologii byl [[Adolphe Quetelet]], jinak též astronom. [[Victor D'Hondt]] je tvůrcem [[D'Hondtova metoda|metody rozdílení volebních mandátů]]. Jako literární teoretik proslul [[Paul de Man]]. [[Paul Otlet]] byl průkopníkem informační vědy. Marxistickým teoretikem byl [[Ernest Mandel]], [[Chantal Mouffeová]] je politoložkou [[Poststrukturalismus|poststrukturalistické]] a [[Postmarxismus|postmarxistické]] orientace. [1058] => [1059] => Základním stavebním kamenem nizozemské vědy jsou univerzity. V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Belgie (k roku 2021) dvě univerzity v první stovce. Nejvyšší prestiž má [[Gentská univerzita]], která je žebříčkem vyhodnocena jako 71. nejlepší na světě. Kdysi šlo o první vysokou školu v Belgii, která začala vyučovat vlámsky. Druhou nejkvalitnější školou v Nizozemsku má být [[Katholieke Universiteit Leuven]] (87. na světě), známá svým dramatickým rozdělením roku 1968.{{Citace elektronického periodika [1060] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1061] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1062] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1063] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1064] => }} [1065] => [1066] => == Sport == [1067] => [[Soubor:Eddy Merckx Canada 1974 WK.jpg|náhled|[[Eddy Merckx]], pětinásobný vítěz [[Tour de France]]]] [1068] => Tenistky [[Kim Clijstersová]] a [[Justine Heninová]] byly světovými jedničkami. [[Eddy Merckx]] byl legendárním cyklistou, stejně jako jeho velký soupeř [[Freddy Maertens]]. Belgičtí cyklisté mají na kontě nejvíce vítězství na [[Tour de France]], pomineme-li domácí Francouze. V Belgii se jezdí i známé cyklistické závody [[Kolem Flander]] a [[Lutych–Bastogne–Lutych]]. [1069] => [1070] => Legendou motorového sportu, zejména závodu [[24 hodin Le Mans]], je [[Jacky Ickx]]. Šest zlatých olympijských medailí vybojoval lukostřelec [[Hubert Van Innis]].{{Citace elektronického periodika [1071] => | příjmení = Stanley [1072] => | jméno = John [1073] => | titul = Best Olympic Archers of All-Time: #4 Hubert van Innis [1074] => | periodikum = World Archery [1075] => | url = https://worldarchery.org/fr/news/141566/meilleurs-archers-olympiques-de-tous-les-temps-4-hubert-van-innis [1076] => | datum vydání = 2016-06-17 [1077] => | jazyk = fr [1078] => | datum přístupu = 2020-08-22 [1079] => }} K nejúspěšnějším atletům patří skokanka do výšky [[Tia Hellebautová]], běžci na dlouhých tratích [[Gaston Reiff]] a [[Gaston Roelants]] či sedmibojařka [[Nafissatou Thiamová]]. K dalším úspěšným sportovcům pak plavec [[Frédérik Deburghgraeve]], nebo judisté [[Robert Van de Walle]] a [[Ulla Werbroucková]]. [[Arthur van Doren]] byl dvakrát vyhlášen nejlepším pozemním hokejistou světa.http://www.fih.ch/global-stars/hockey-stars/player-of-the-year-past-winners/ [1080] => [[Soubor:The Belgium national team line-up before the match against Brazil, 6 July 2018.jpg|vlevo|náhled|[[Belgická fotbalová reprezentace|Belgická reprezentace]] na [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|MS 2018]], svém nejúspěšnějším (3. místo)]] [1081] => [[Belgická fotbalová reprezentace]], přezdívaná „Rudí ďáblové“, dosáhla největšího úspěchu na [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa roku 2018]], kde vybojovala bronzovou medaili.{{Citace elektronického periodika [1082] => | titul = Belgičané slaví historický úspěch. V boji o bronz zdolali s přehledem Anglii {{!}} Fotbal [1083] => | periodikum = Lidovky.cz [1084] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/fotbal/belgicane-slavi-historicky-uspech-v-boji-o-bronz-zdolali-s-prehledem-anglii.A180714_150439_ln-sport-fotbal_dak [1085] => | datum vydání = 2018-07-14 [1086] => | jazyk = cs [1087] => | datum přístupu = 2020-08-22 [1088] => }} Jádrem tohoto mužstva byli [[Thibaut Courtois]], [[Romelu Lukaku]], [[Eden Hazard]] či [[Kevin De Bruyne]]. Z fotbalistů starších generací jsou známí především brankáři [[Jean-Marie Pfaff]] a [[Michel Preud'homme|Michel Preud'homm]], záložníci [[Jan Ceulemans]] a [[Enzo Scifo]] či útočníci [[Paul Van Himst]] a [[Raymond Braine]], který mezi světovými válkami oblékal dres pražské [[AC Sparta Praha|Sparty]].{{Citace elektronického periodika [1089] => | titul = Bony, či Kweuke? Nej cizince měla Sparta z Belgie za 1500 měsíčně [1090] => | periodikum = iDNES.cz [1091] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/raymond-braine.A131112_212120_fotbal_ot [1092] => | datum vydání = 2013-11-13 [1093] => | datum přístupu = 2020-08-22 [1094] => }} Belgičané mají i zlato z [[Fotbal na Letních olympijských hrách 1920|olympijských her roku 1920]], kde ho získali v proslulém skandálním finále, z něhož na protest odešlo mužstvo [[Československá fotbalová reprezentace|Československa]].{{Citace elektronického periodika [1095] => | příjmení = Kolář [1096] => | jméno = František [1097] => | titul = Ostuda, Čechoslováci vyloučeni z turnaje. Jak ‚Káďa‘ Pešek zavelel fotbalistům k odchodu do šatny [1098] => | periodikum = Lidovky.cz [1099] => | url = https://www.lidovky.cz/serialy/1920-cs-fotbalovy-skandal-a-prvni-ceske-zlato-v-roce-1924.A210709_104403_ln_specialy_lianr [1100] => | datum vydání = 2021-07-23 [1101] => | jazyk = cs [1102] => | datum přístupu = 2023-04-24 [1103] => }}{{Citace elektronického periodika [1104] => | příjmení = Morkes [1105] => | jméno = František [1106] => | titul = Velký fotbalový skandál [1107] => | periodikum = Plus [1108] => | vydavatel = Český rozhlas [1109] => | url = https://plus.rozhlas.cz/velky-fotbalovy-skandal-6647256 [1110] => | datum vydání = 2010-09-24 [1111] => | jazyk = cs [1112] => | datum přístupu = 2023-04-24 [1113] => }} Nejúspěšnějším belgickým klubem je [[RSC Anderlecht|Andrelecht Brusel]], který dvakrát vyhrál [[Pohár vítězů pohárů]] ([[Pohár vítězů pohárů 1975/76|1976]], [[Pohár vítězů pohárů 1977/78|1978]]) a [[Evropská liga UEFA|Evropskou ligu]] ([[Pohár UEFA 1982/83|1983]]). Vítězem Poháru vítězů pohárů je i [[KV Mechelen]] ([[Pohár vítězů pohárů 1987/88|1988]]). V [[Liga mistrů UEFA|Lize mistrů]] (dříve Poháru mistrů evropských zemí) došly ovšem nejdále z belgických klubů [[Club Brugge KV|Bruggy]], které v sezóně [[Pohár mistrů evropských zemí 1977/78|1977/78]] podlehly až ve finále [[Liverpool FC|Liverpoolu]]. Belgie v roce [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1972|1972]] pořádala [[Mistrovství Evropy ve fotbale|mistrovství Evropy]], roku [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2000|2000]] ho spolupořádala s Nizozemskem. [1114] => [1115] => Belgie pořádala [[Letní olympijské hry 1920|letní olympijské hry roku 1920]], v [[Antverpy|Antverpách]]. Na [[Circuit de Spa-Francorchamps]], nedaleko města [[Spa]], se každoročně koná závod [[Formule 1]] [[Grand Prix Belgie]]. [[Van Dammeho memoriál]], konaný na [[Stadion krále Baudouina|Stadionu krále Baudouina]] v Bruselu, patří k nejprestižnějším atletickým závodům a je součástí seriálu [[Diamantová liga]]. [1116] => [1117] => == Belgická města v obrazech == [1118] => [1119] => [1120] => Soubor:Brussels Cinquantenaire R03.jpg|[[Brusel]] [1121] => Soubor:Port cranes at Zeebrügge, Belgium 2.JPG|[[Hafen von Brügge-Zeebrügge]] [1122] => Soubor:Grote Markt at night (Antwerpen).jpg|[[Antwerpen]] [1123] => Soubor:OlV toren en Boerentoren Antwerpen vanaf Linkeroever.jpg|[[Antwerpen]] [1124] => Soubor:Montagnebueren2.jpg|[[Lutych]] [1125] => Soubor:La Batte Liège.JPG|[[Lutych]] [1126] => Soubor:Brugge-CanalRozenhoedkaai.JPG|[[Bruggy]] [1127] => Soubor:Oostende Europacentrum 01.jpg|[[Ostende]] [1128] => Soubor:Charleroi - Belfry - 1.jpg|[[Charleroi]] [1129] => Soubor:Ghent - centre.jpg|[[Gent]] [1130] => Soubor:Dyle Bridge Mechelen.JPG|[[Mechelen]] [1131] => Soubor:Oude Markt Leuven.jpg|[[Lovaň]] [1132] => Soubor:Aalst Belfort 3.jpg|[[Aalst (Belgie)|Aalst]] [1133] => Soubor:Namur 2007 35.JPG|[[Namur]] [1134] => Soubor:Belgium-Waterloo-The-Thombs-1900.jpg|[[Waterloo (Belgie)|Waterloo]] [1135] => [1136] => [1137] => == Odkazy == [1138] => === Poznámky === [1139] => {{Poznámky}} [1140] => [1141] => === Reference === [1142] => {{Překlad|en|Belgium|1185085425}} [1143] => [1144] => === Literatura === [1145] => * {{Citace monografie [1146] => | příjmení = Hulicius [1147] => | jméno = Eduard [1148] => | rok = 2006 [1149] => | titul = Belgie [1150] => | vydavatel = Libri [1151] => | místo = Praha [1152] => | stránky = [1153] => | poznámka = [1154] => | isbn = 80-7277-191-4 [1155] => }} [1156] => [1157] => === Související články === [1158] => * [[Fiktivní vyhlášení vlámské nezávislosti]] [1159] => * [[Pohřebiště belgických panovníků]] [1160] => [1161] => === Externí odkazy === [1162] => * {{Commonscat|Belgium}} [1163] => * {{Wikislovník|heslo=Belgie}} [1164] => * {{Osmrelace|52411}} [1165] => * {{Wikizprávy|kategorie=Belgie}} [1166] => * {{Wikicesty|průvodce=Belgie}} [1167] => * {{en}} {{nl}} {{fr}} [http://www.ilotsacre.be Mapa Bruselu] [1168] => * [http://www.flandry.cz Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR] [1169] => * [http://www.turistika.cz/staty/detail/belgie Info a rady od turistů a cestovatelů o Belgii] [1170] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Belgie - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_20.html | datum vydání = 2005-08-04 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120315001614/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_20.html | datum archivace = 2012-03-15 | nedostupné = ano }} [1171] => * {{Citace elektronické monografie [1172] => | titul = Belgium - Amnesty International Report 2011 [1173] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/belgium/report-2011 [1174] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1175] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1176] => | jazyk = anglicky [1177] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904003800/http://www.amnesty.org/en/region/belgium/report-2011 [1178] => | datum archivace = 2011-09-04 [1179] => | nedostupné = ano [1180] => }} [1181] => * {{Citace elektronické monografie [1182] => | titul = Belgium (2011) [1183] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=7996 [1184] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1185] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1186] => | jazyk = anglicky [1187] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225414/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=7996&year=2011 [1188] => | datum archivace = 2011-08-23 [1189] => | nedostupné = ano [1190] => }} [1191] => * {{Citace elektronické monografie [1192] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1193] => | titul = Background Note: Belgium [1194] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2874.htm [1195] => | datum vydání = 2011-02-08 [1196] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1197] => | vydavatel = U.S. Department of State [1198] => | jazyk = anglicky [1199] => }} [1200] => * {{Citace elektronické monografie [1201] => | korporace = CIA [1202] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1203] => | titul = The World Factbook - Belgium [1204] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/be.html [1205] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1206] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1207] => | jazyk = anglicky [1208] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190912231952/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/be.html [1209] => | datum archivace = 2019-09-12 [1210] => | nedostupné = ano [1211] => }} [1212] => * {{Citace elektronické monografie [1213] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bruselu [1214] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Belgie [1215] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/belgie-2010-10-01.pdf [1216] => | datum vydání = 2010-10-01 [1217] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1218] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1219] => | jazyk = česky [1220] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111075821/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/belgie-2010-10-01.pdf [1221] => | datum archivace = 2012-01-11 [1222] => | nedostupné = ano [1223] => }} [1224] => * {{Citace elektronické monografie [1225] => | příjmení = Doucy [1226] => | jméno = Arthur J. M [1227] => | spoluautoři = a kol. [1228] => | titul = Belgium [1229] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/59268/Belgium [1230] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1231] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1232] => | jazyk = anglicky [1233] => }} [1234] => [1235] => {{Belgie}} [1236] => {{Evropa}} [1237] => {{Navboxes [1238] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1239] => | list = {{OECD}} [1240] => {{EU}} [1241] => {{NATO}} [1242] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1243] => }} [1244] => {{Monarchie}}{{Belgie v tématech}}{{Autoritní data}} [1245] => {{Portály|Belgie}} [1246] => [1247] => [[Kategorie:Belgie| ]] [1248] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1830]] [1249] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1250] => [[Kategorie:Státy EU]] [1251] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1252] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1253] => [[Kategorie:Království]] [1254] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [] => )
good wiki

Belgie

Belgie , plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lutych','Brusel','Bruselský region','Bruggy','Gent','Antverpy','Lovaň','Namur','Vlámský region','Charleroi','Valonský region','Nizozemsko'

Antverpy

Bruggy

Brusel

Charleroi

Gent

Lovaň

Lutych

Namur

Nizozemsko