Array ( [0] => 14692076 [id] => 14692076 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bruggy [uri] => Bruggy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bruggy [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Rozenhoedkaai Brugge.jpg [4] => | popisek = [5] => | znak = BEL COA Bruges.svg [6] => | vlajka = Flag of Bruges.svg [7] => | zeměpisná šířka = [8] => | zeměpisná délka = [9] => | stát = Belgie [10] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Belgie|Jazyk. společenství]] [11] => | název vyššího celku = [[Vlámské společenství]] [12] => | pojem celku 3 = [[Administrativní dělení Belgie|Region]] [13] => | název celku 3 = [[Vlámsko]] [14] => | pojem celku 4 = Provincie [15] => | název celku 4 = [[Západní Flandry]] [16] => | pojem celku 5 = Arrondissement [17] => | název celku 5 = [[Arrondissement Bruggy|Bruggy]] [18] => | administrativní dělení = [19] => | loc-map = {{LocMap |Belgie |label=Bruggy |position=bottom |width=250 |lat=51.216667 |long=3.233333 |float=center |caption= }} [20] => | vznik = [21] => | zakladatel = [22] => | web = https://www.brugge.be/ [23] => | obecní úřad = [24] => | telefonní předvolba = 050 [25] => | psč = [26] => | typ statistického celku = Počet zastupitelů [27] => | název statistického celku = 47 [28] => | název dle unesco = historické centrum města Bruggy [29] => | typ = kulturní dědictví [30] => | kritérium = ii, iv, vi [31] => | id = 996 [32] => | rok zařazení = 2000 [33] => }} [34] => '''Bruggy''' ([[nizozemština|nizozemsky]] ''Brugge'', [[francouzština|francouzsky]] ''Bruges'') se nacházejí na severozápadě [[Belgie]] přibližně 90 km od [[Brusel]]u. Jsou správním a historickým centrem [[Administrativní dělení Belgie|provincie]] [[Západní Flandry]]. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. [35] => [36] => Bruggy bývají často označovány jako „[[Benátky]] severu“, jelikož jsou protkány sítí kanálů, tvořených řekou [[Reie]]. Plavba čluny po městských kanálech je oblíbenou turistickou atrakcí. Kanály rovněž spojují Bruggy s jinými městy, jako např. [[Gent]], [[Ostende]] a [[Zeebrugge]]. [37] => [38] => Historické centrum Brugg bylo roku [[2000]] zapsáno do [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. Jeho podoba se za poslední staletí příliš nezměnila, a proto si uchovalo svůj [[středověk]]ý ráz a [[architektura|architekturu]]. Nachází se v něm velké množství [[gotická architektura|gotických staveb]]. Roku [[2002]] byly Bruggy spolu se [[Seznam měst ve Španělsku|španělským městem]] [[Salamanca]] vybrány jako [[Evropské hlavní město kultury]]. [39] => [40] => == Historie == [41] => [[Soubor:BelfryBruges.jpg|náhled|vlevo|Věž Belfried na náměstí Markt]] [42] => Již před 2000 lety byla v místě dnešních Brugg galorománská osada. Název Bruggy se však začal objevovat až v [[9. století]] v listinách a na [[mince|mincích]] a vznikl pravděpodobně ze [[stará severština|staroseverského]] slova ''„bryggja“'', které znamená ''„přístavní molo“''. Bruggy totiž již od raného středověku sloužily jako námořní [[přístav]] a jejich obyvatelé se věnovali obchodu s [[Anglie|Anglií]] a se [[Skandinávie|Skandinávií]]. Město mělo svoji [[pevnost (stavba)|pevnost]] na místě dnešního Burgu. [43] => [44] => V [[11. století]] došlo k prudkému rozvoji Brugg, které se staly obchodním centrem celoevropského významu. Kolem roku [[1050]] však došlo k zanesení vodních cest, které spojovaly Bruggy s [[moře]]m. Situace se opět změnila roku [[1134]], kdy obrovská záplavová vlna zasáhla [[Vlámsko|vlámské]] pobřeží a vznikl hluboký kanál [[Zwin]], který se táhl od moře až k dnešnímu [[Damme|Dammu]]. [45] => Bruggy byly průplavem spojeny s kanálem Zwin, a měly tak přístup k moři. Přesto však bylo třeba využívat předpřístavy Damme (založený roku [[1180]]) a [[Sluis]] ([[1290]]). [46] => [47] => Roku [[1127]] byly vybudovány [[Hradba|hradby]] a příkopy, které ohraničovaly plochu o rozloze 86 hektarů. O rok později Bruggy získaly městská práva. Ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] pokračoval rychlý ekonomický růst Brugg coby obchodního a posléze i finančního centra. Do Brugg se sjížděli obchodníci z celého kontinentu, aby prodávali své zboží. Významným obchodním artiklem bylo vyhlášené vlámské [[sukno]], které se vyrábělo v různých městech ve Flandrech (mj. v [[Gent]]u). [48] => [49] => Sukno se vyrábělo z [[Textilní živočišná vlákna|vlny]], a proto byly velice důležité obchodní kontakty s Anglií a [[Skotsko|Skotskem]], které byly známé kvalitní produkcí této suroviny. [50] => V roce [[1253]] se Bruggy staly jedním ze tří hlavních center [[hanza|hanzovního]] spolku v oblasti [[Severní moře|Severního moře]] (společně s [[Londýn]]em a [[Bergen]]em). [51] => Roku [[1277]] do Brugg připluli kupci z [[Janov (Itálie)|Janova]], a tak byly poprvé navázány obchodní kontakty se [[Středomoří]]m. Příchod janovských kupců do Brugg znamenal počátek obchodu s [[koření]]m z Východu a jsou s ním spojeny nové techniky v oblasti bankovnictví a finančnictví. Roku [[1314]] připluli rovněž obchodníci z Benátek. V průběhu [[14. století]] do Brugg přicházeli obchodníci z mnoha dalších zemí, jako např. [[Portugalsko]], [[Kastilie]] nebo [[Florencie]]. Roku [[1309]] byla založena [[burza]] a město se postupně zaplňovalo bankéři z širokého okolí, zejména však z [[Itálie]] a přímo z Brugg. [52] => [53] => Počet obyvatel města ve 13. až [[15. století|15. stol.]] rostl; podle některých pramenů v Bruggách roku [[1500]] žilo 50 tisíc obyvatel, podle jiných až 100 tisíc. Roku [[1297]] byly zbudovány nové hradby, které měly chránit plochu o výměře 430 hektarů. [54] => [55] => Navzdory mohutnému ekonomickému vzestupu se nedá říct, že by život v Bruggách byl poklidný a bezproblémový. Největším problémem byly propastné majetkové rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. [56] => Na jedné straně byli obyčejní občané (chudí řemeslníci a obchodníci), na druhé pak bohatí podnikatelé (patricijové). Tato nerovnost vedla k četným nepokojům a konfliktům. Významnější povstání proběhla v letech [[1280]] a [[1436]]–[[1438]], byla však tvrdě potlačena. V květnu [[1302]] došlo k události známé jako „[[bruggská jitřní mše]]“. Obyčejní občané tehdy povstali proti nadvládě [[Francie|francouzského]] krále [[Filip IV. Francouzský|Filipa IV. Sličného]] nad flanderským hrabstvím a proti majetným vrstvám. [57] => [58] => Vůdci povstání byli [[Peter de Coninck]] a [[Jan Breydel]], jejichž pomník dnes stojí na náměstí ''Markt''. Dne [[18. květen|18. května]] 1302 povstalci povraždili francouzskou posádku a patricije, kteří sympatizovali s Francií. Francouzi byli odhaleni tím, že nedokázali správně vyslovit slova ''„Schild en Vriend“'' (česky ''„štít a přítel“''). Francouzský král poté vyslal do Flander své [[jezdectvo]] a dne [[11. červenec|11. července]] došlo k bitvě známé jako „[[Bitva u Courtrai|bitva zlatých ostruh]]“ u města [[Kortrijk]]u. Francouzští jezdci v ní utrpěli těžkou porážku. To mírně zlepšilo situaci řemeslníků v Bruggách a posílilo vládu flanderského hraběte. [59] => [60] => Ve 14. stol. postihlo Bruggy kromě nepokojů a politické nestability i několik [[epidemie|epidemií]]. Roku [[1369]] se dcera posledního hraběte flanderského provdala za [[Burgundsko|burgundského]] vévodu [[Filip Smělý|Filipa Smělého]], a Flandry se tak sloučily s Burgundskem. Roku [[1384]] se Bruggy staly sídlem burgundských vévodů a začalo další období rozkvětu. V té době začala ustupovat produkce látek a do popředí se dostal obchod s luxusním zbožím a bankovní služby. [61] => [62] => Koncem 15. stol. došlo k postupnému zanesení kanálu Zwin, a Bruggy tak ztratily přístup k moři, a tím i možnost provozovat námořní obchod. Vůdčí pozici v oblasti obchodu ve Flandrech po Bruggách převzaly [[Antverpy]] a začalo období postupného úpadku Brugg. Mezinárodní obchod v Bruggách sice fungoval i nadále, ale nikdy ne v takové míře jako v dobách největšího rozkvětu. Roku [[1600]] byly Bruggy pouze provinčním městem a v roce [[1850]] dokonce nejchudším městem Belgie. [63] => [64] => Ekonomický úpadek Brugg trval až do konce [[19. století]]. Během tohoto nepříznivého období se město příliš neměnilo a to je důvod, proč si jeho centrum dodnes uchovalo středověký ráz. [65] => Na konci 19. stol. město začali objevovat turisté, a to částečně díky románu [[Georges Rodenbach|Georgese Rodenbacha]] „Bruges la morte“ („Mrtvé Bruggy“) z roku [[1892]]. [66] => [67] => V průběhu [[20. století]] se Bruggy staly významným turistickým centrem, které navštíví více než milión turistů ročně. Kromě toho došlo k rozvoji [[průmysl]]u a roku [[1907]] byl zahájen provoz přístavu v [[Zeebrugge]] a vybudován kanál spojující tento přístav s Bruggami. [68] => [69] => == Zajímavá místa == [70] => [71] => === Náměstí === [72] => [[Soubor:Beginenhof (2541438498).jpg|náhled|vlevo|vnitřní náměstí zdejší [[bekináž]]e]] [73] => Takřka ve středu historické části města se nachází náměstí ''Markt''. Bylo založeno údajně roku [[958]] hrabětem [[Balduin II. Flanderský|Baudouinem II.]] Uprostřed tohoto náměstí se nachází pomník Petera de Conincka a Jana Breydela, vůdců bruggské jitřní mše roku 1302 (viz výše). V jihovýchodní části Marktu se nachází tržnice Halle, založená roku [[1240]], jakož i 83 metrů vysoká věž Belfried (Beffroi, společně s dalšími 56 [[Zvonice v Belgii a Francii|francouzskými a belgickými zvonicemi]] figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO), která je dominantou náměstí. Východní část náměstí zaujímají Provinciaal Hof (sídlo správních orgánů provincie Západní Flandry) a poštovní úřad. Obě budovy byly postaveny v [[novogotika|novogotickém slohu]] na místě bývalého tržiště se suknem. [74] => [75] => Druhým důležitým náměstím v Bruggách je ''Burg''. Na tomto náměstí kdysi stála pevnost, která měla chránit město před útoky [[Normané|Normanů]]. Na východní straně Burgu se nachází Justiční palác (Gerechtshof), vybudovaný v [[18. století|18. stol.]] v novogotickém slohu. Dalšími významnými stavbami na náměstí Burg jsou gotická radnice (Stadhuis) ze 14. stol. a [[Bazilika svaté Krve|bazilika sv. Krve]] (Basiliek van het Heilig Bloed). [76] => [77] => Mezi další náměstí patří dvůr bekiní – tzv. [[bekináž]]. Nachází se v jižní části historického centra a společně s dalšími 12 bekinážemi ve Vlámsku figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o uzavřený, zdí obehnaný blok budov, které obývaly [[Beghardi a bekyně|bekyně]] – ženské náboženské sdružení uvnitř římsko-katolické církve, založené ve 13. století pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by se však odloučily od světa. [78] => [79] => === Kostely === [80] => Turisticky nejatraktivnější je [[Kostel Panny Marie (Brugy)|kostel Panny Marie]] (Onze-Lieve-Vrouwekerk), postavený z větší části ve 13. století. Je známý svou cihlovou věží, vysokou 122 m, která je druhou nejvyšší kostelní věží v Belgii (nejvyšší věž má [[Katedrála Panny Marie (Antverpy)|katedrála Panny Marie v Antverpách]], která je vyšší o 1 metr) a zároveň zřejmě nejvyšší cihlovou stavbou v [[Evropa|Evropě]].{{zdroj?}} V tomto kostele je umístěna velice cenná [[Michelangelo Buonarroti|Michelangelova]] socha Madony s dítětem. [81] => [82] => Některé další kostely v Bruggách: [83] => * Bazilika sv. Krve (Basiliek van het Heilig Bloed) [84] => * Jeruzalémský kostel (Jerusalemkerk) [85] => * Kostel sv. Anny (Sint-Annakerk) [86] => * Kostel sv. Magdaleny (Sint-Magdalenakerk) [87] => * Sint-Walburgakerk [88] => * Kostel sv. Jakuba (Sint-Jacobskerk) [89] => * Kostel sv. Jiljího (Sint-Gilliskerk) [90] => * Katedrála Spasitele (Katedraal St-Salvator) [91] => [92] => === Muzea === [93] => Za jedno z nejznámějších [[muzeum|muzeí]] v Bruggách je považováno [[Groeningse Museum]]. Jsou zde vystavena díla vlámských umělců od 15. století po současnost včetně [[malíř]]ů bruggské školy. [94] => Mezi autory vystavovaných děl patří např. [[Jan van Eyck]], [[Hans Memling|Hans van Memling]], [[Gerard David]], [[Rogier van der Weyden]] a [[Hieronymus Bosch]]. [95] => [96] => V Bruggách najdeme rovněž muzeum Hanse Memlinga, které bylo zřízeno ve špitálu sv. Jana (Sint-Janshospitaal). [97] => [98] => Další muzeum bylo vytvořeno v [[Bekináž|Begijnhofu]] (Dvoře bekyní), který pochází z roku [[1245]]. V Begijnhofu se nachází kostel a domky ze [[17. století]], z nichž jeden je přístupný veřejnosti. Najdeme v něm mimo jiné starý nábytek a sbírku starých [[krajka|krajek]]. Kromě toho dnes Begijnhof slouží jako ženský [[klášter]]. [99] => [100] => [101] => Image:Bruges view from the belfry.JPG|Pohled z věže Belfried [102] => Soubor:Bruges_De_Burg.JPG|Pohled na náměstí Burg [103] => Soubor:StadhuisBrugge.jpg|Radnice na náměstí Burg [104] => Image:Windmill Brugge.jpg|Jeden ze 4 větrných mlýnů [105] => [106] => [107] => == Sport == [108] => Ve městě se nacházejí [[fotbal]]ové kluby [[Cercle Brugge KSV]] a [[Club Brugge KV]]. [109] => [110] => == Osobnosti města == [111] => * [[Jan van Eyck]] ([[1385]]–[[1441]]), nizozemský malíř pozdní gotiky [112] => * [[Gilles Binchois]] (kolem [[1400]]–[[1460]]),burgundský hudební skladatel a spoluzakladatel franko-vlámské školy [113] => * [[Hans Memling]] ([[1433]]–[[1494]]), vlámský gotický malíř [114] => * [[Filip I. Kastilský]] ([[1478]]–[[1506]]), burgundský vévoda [115] => * [[Eugène Charles Catalan]] ([[1814]]–[[1894]]), belgicko-francouzský matematik [116] => * [[Frank Vanhecke]] (* [[1959]]), belgický vlámský politik [117] => [118] => == Partnerská města == [119] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Burgos]], [[Španělsko]] [120] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Salamanca]], [[Španělsko]] [121] => * {{flagicon|Belgie}} [[Bastogne]], [[Belgie]] [122] => * {{flagicon|Německo}} [[Bad Arolsen]], [[Německo]] [123] => * {{flagicon|Belgie}} [[Mons]], [[Belgie]] [124] => [125] => == Bruggy v kultuře == [126] => * film [[V Bruggách]] (2008) [127] => [128] => == Odkazy == [129] => === Reference === [130] => [131] => [132] => === Související články === [133] => * [[Seznam měst v Belgii]] [134] => [135] => === Externí odkazy === [136] => * {{commonscat}} [137] => * {{Commons|Brugge}} [138] => * {{Wikislovník|heslo=Bruggy}} [139] => * {{Otto|heslo=Bruggy}} [140] => * [http://www.brugge.be/ Oficiální stránka města] (v [[nizozemština|nizozemštině]], [[francouzština|francouzštině]], [[angličtina|angličtině]] a [[němčina|němčině]]) [141] => * [https://web.archive.org/web/20070715044119/http://www.flandry.cz/bruggy Bruggy, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR] (česky) [142] => * [http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=925 Procesí svaté krve – Bruggy, Belgie] (česky) [143] => * [http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=924 Onze Lieve Vrouwekerk – Kostel Panny Marie, Bruggy] (česky) [144] => * [http://www.formatage.org/branches/realisations/bruges2002/index.html#dossier Prezentace Bruggy 2002 od Université du 3ème âge de Liège] (ve francouzštině) [145] => * [https://web.archive.org/web/20060424031433/http://www.visit-bruges.com/ Navštivte Bruggy] (stránka o Bruggách v angličtině) [146] => [147] => {{Západní Flandry}} [148] => {{Belgie}} [149] => {{Světové dědictví – Belgie}} [150] => {{Autoritní data}} [151] => {{Portály|Belgie}} [152] => [153] => [[Kategorie:Bruggy| ]] [154] => [[Kategorie:Přístavní města v Belgii]] [155] => [[Kategorie:Města ve Vlámsku]] [156] => [[Kategorie:Obce v provincii Západní Flandry]] [157] => [[Kategorie:Světové dědictví (Belgie)]] [158] => [[Kategorie:Hanza]] [159] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [160] => [[Kategorie:Přístavní města Severního moře]] [] => )
good wiki

Bruggy

Bruggy (nizozemsky Brugge, francouzsky Bruges) se nacházejí na severozápadě Belgie přibližně 90 km od Bruselu. Jsou správním a historickým centrem provincie Západní Flandry.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Belgie','Administrativní dělení Belgie','Salamanca','Španělsko','Západní Flandry','Hans Memling','Vlámsko','francouzština','Jan van Eyck','14. století','Gent','Zeebrugge'