Array ( [0] => 14662986 [id] => 14662986 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Francouzština [uri] => Francouzština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské. Je jedním z úředních jazyků Evropské unie, frankofonie a dalších mezinárodních organizací. Francouzština se také rozšířila do mnoha zemí světa díky francouzské kolonizaci. V České republice se francouzština vyučuje na většině středních a vysokých škol, a to jak jako povinný předmět, tak jako volitelný jazyk ke studiu. Francouzština je také populární mezi českými turisty, protože Francie je oblíbenou turistickou destinací. Na stránce se dozvíte více o historii francouzštiny, základních gramatických pravidlech, fráze a slovní zásobě. Také se zde dozvíte o francouzské literatuře, filmu a hudbě. [oai] => Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské. Je jedním z úředních jazyků Evropské unie, frankofonie a dalších mezinárodních organizací. Francouzština se také rozšířila do mnoha zemí světa díky francouzské kolonizaci. V České republice se francouzština vyučuje na většině středních a vysokých škol, a to jak jako povinný předmět, tak jako volitelný jazyk ke studiu. Francouzština je také populární mezi českými turisty, protože Francie je oblíbenou turistickou destinací. Na stránce se dozvíte více o historii francouzštiny, základních gramatických pravidlech, fráze a slovní zásobě. Také se zde dozvíte o francouzské literatuře, filmu a hudbě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Francouzština
Français [2] => | rozšíření = [3] => [[Francie]], [[Alžírsko]], [[Belgie]], [[Benin]], [[Burkina Faso]], [[Burundi]], [[Čad]], [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]], [[Džibutsko]], [[Francouzská Guyana]], [[Francouzská Polynésie]], [[Gabon]], [[Gambie]], [[Guadeloupe]], [[Guinea]], [[Haiti]], [[Itálie]], [[Kambodža]], [[Kamerun]], [[Kanada]], [[Komory]], [[Konžská republika|Kongo]], [[Laos]], [[Libanon]], [[Lucembursko]], [[Madagaskar]], [[Mali]], [[Martinik]], [[Mauricius]], [[Mayotte]], [[Monako]], [[Niger]], [[Nová Kaledonie]], [[Pobřeží slonoviny]], [[Réunion]], [[Rovníková Guinea]], [[Rwanda]], [[Saint Pierre a Miquelon]], [[Senegal]], [[Seychely]], [[Středoafrická republika]], [[Švýcarsko]], [[Togo]], [[Tunisko]], [[Vanuatu]], [[Vietnam]], [[Wallis a Futuna]] [4] => | mluvčích = [5] => * 115 milionů rodilých mluvčích [6] => * 300 milionů uživatelů [7] => | klasifikace = [8] => * [[Indoevropské jazyky]] [9] => ** [[Románské jazyky]] [10] => *** [[Západorománské jazyky]] [11] => | písmo = [[Latinka]] [12] => | úřední jazyk = [13] => státní – [14] => [[Francie]], [[Andorra]], [[Belgie]], [[Benin]], [[Burkina Faso]], [[Burundi]], [[Čad]], [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]], [[Džibutsko]], [[Francouzská Guyana]], [[Francouzská Polynésie]], [[Gabon]], [[Guadeloupe]], [[Guinea]], [[Haiti]], [[Kamerun]], [[Kanada]], [[Komory]], [[Konžská republika|Kongo]], [[Libanon]], [[Lucembursko]], [[Madagaskar]], [[Mali]], [[Martinik]], [[Mauricius]], [[Mayotte]], [[Monako]], [[Niger]], [[Nová Kaledonie]], [[Pobřeží slonoviny]], [[Réunion]], [[Rovníková Guinea]], [[Rwanda]], [[Saint Pierre a Miquelon]], [[Senegal]], [[Seychely]], [[Středoafrická republika]], [[Švýcarsko]], [[Togo]], [[Vanuatu]], [[Wallis a Futuna]] [15] => [16] => regionální – [17] => [[Gambie]], [[Údolí Aosty]] ([[Itálie]]), [[Normanské ostrovy]] ([[Spojené království]]) [18] => | regulátor = [19] => * ''Francie'' – [http://www.academie-francaise.fr/ Académie française] a [http://www.culture.gouv.fr/culture/dglf/ Délégation générale à la langue française et aux langues de France] [20] => * ''Belgie'' – [http://www.cfwb.be/franca/fram001.htm Service de la langue française] [21] => * ''Quebec'' – [http://www.oqlf.gouv.qc.ca/ Office québécois de la langue française] [22] => | ISO6391 = fr [23] => | ISO6392B = fre [24] => | ISO6392T = fra [25] => | ISO6393 = fra [26] => | SIL = FRA [27] => | wikipedie = [[:fr:Accueil|fr.wikipedia.org]] [28] => | mapa rozšíření = Countries where French is an official language.svg [29] => }} [30] => '''Francouzština''' (dříve též nazývaná '''franština'''Např. ještě v roce 1991 vydaná učebnice ''Franština pro mediky'' (Brno, Masarykova univerzita)) je [[Románské jazyky|románský jazyk]], je státním jazykem např. ve [[Francie|Francii]], [[Belgie|Belgii]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Kanada|Kanadě]] a v některých [[Afrika|afrických zemích]]. [31] => [32] => Francouzština jako samostatný jazyk se formovala přibližně v 6.–8. století ve [[Franská říše|franské říši]], kde se v bývalé římské provincii [[Galie]] užívala [[vulgární latina]] ([[galorománština]]) ovlivňovaná [[Germánské jazyky|germánskými jazyky]] [[Frankové|Franků]] a dalších kmenů. [[Starofrancouzština]] se užívala v severní části bývalé Galie a označovala se také jako [[Oïlské jazyky|langue d'oïl]], pro odlišení od jižní [[Okcitánština|okcitánštiny]] (langue d'oc). Za nejstarší doklad francouzštiny je obvykle považována [[Štrasburské přísahy|štrasburská přísaha]] [[Karel II. Holý|Karla Holého]] z roku 842. Koncem středověku se francouzština prosadila jako oficiální jazyk království a v novověku se vyvinula klasická literární francouzština. Po francouzské revoluci začala být francouzština prosazována jako nástroj národního sjednocení země, kde se mluvilo množstvím místních jazyků a dialektů, tzv. „patois“. [33] => [34] => == Vznik a vývoj == [35] => [36] => === Původ === [37] => Prvopočátky vývoje francouzštiny jako [[Románské jazyky|románského jazyka]] jsou spojovány s postupným pronikáním římského [[vojevůdce]] [[Iulius Caesar|Julia Caesara]] do [[Galie]] v letech 58 až 52 př. n. l. Vítězní Římané se ujali administrativy v zemi a úředním jazykem se stala [[latina]] (především ve formě mluvené ''vulgární latiny''). [38] => [39] => Původní keltský jazyk Galů přežíval i nadále, a to převážně v mluvené podobě na venkově, zčásti i v městských domácnostech. [40] => [41] => Tento proces, který se označuje jako romanizace, probíhal od jihu země a rozdíly v nářečích lze pozorovat ještě dnes. Tzv. [[Okcitánština|provençal]], nářečí kraje [[Provence]], je svou výslovností velmi podobné [[italština|italštině]]. [42] => [43] => === Období Germánů === [44] => [[Germáni]] pronikali na galská území v pozdním [[starověk]]u. Vulgární latina se postupně vytrácela a přežívala pouze ve formě latiny klasické, která se stala od roku [[313]] vyhlášením [[Edikt milánský|Ediktu milánského]] jediným jazykem [[bohoslužba|bohoslužeb]]. [45] => [46] => Země byla relativně roztříštěná a vyvíjela se místní nářečí (''patois''), z nichž nejvýznamnější je nářečí [[Ile-de-France|'Île-de-France]]. Postupně se utvořily tři hlavní jazykové oblasti: [47] => * ''Nářečí severu země – la langue d'oïl'', označované podle toho, že ano (oui) se v tomto nářečí vyslovuje jako oïl. [48] => * ''Nářečí jihu země – la langue d'oc'', označované podle toho, že ano (oui) se v tomto nářečí vyslovuje jako oc. Nepatří vlastně do francouzštiny, jazykověda je považuje za samostatný románský jazyk, [[okcitánština|okcitánštinu]]. [49] => * ''Nářečí frankoprovensálská - le francoprovençal'', ve východní oblasti, v okolí měst [[Lyon]], [[Ženeva]] a [[Grenoble]]. Nepatří vlastně do francouzštiny, jazykověda je považuje za samostatný románský jazyk, ''[[Franko-provensálština|franko-provensálštinu]]''. [50] => [51] => ==== Vliv germánských jazyků na francouzštinu ==== [52] => * Vznik tzv. ''h aspiré'', které má vliv na vázání slov. Zatímco v [[germánské jazyky|germánských jazycích]] se hláska 'h' vyslovuje, ve francouzštině tomu tak není. Ve slovech s 'h' germánského původu nelze provádět [[elize|elizi]] (např. le Havre /ləavʀ/, ale l'hôtel /lɔtɛl/). [53] => * Vzniká charakteristický přízvuk francouzštiny (''accent pointu''), většinou na koncové [[slabika|slabice]] slova. Protože v germánských jazycích je přízvuk na první slabice, došlo k redukci výslovnosti koncových slabik u původních latinských slov. Tak např. z latinského slova TĒLA se vyvinulo francouzské 'toile' /twal/ s tzv. ''němým e'' na konci. [54] => * V románských jazycích je [[přídavné jméno]] umístěno většinou za [[podstatné jméno|podstatným jménem]]. Díky vlivu germánských jazyků lze některá krátká přídavná jména ve francouzštině nalézt před podstatným jménem (např. un petit garçon). [55] => [56] => === Období šíření křesťanství === [57] => V roce [[496]] se franský král [[Chlodvík I.]] oženil s [[burgundsko]]u kněžnou Klotildou a přijal i její [[katolictví|katolickou]] víru. Tak se katolické křesťanství stalo oficiálním náboženstvím [[Franská říše|Franské říše]]. Znovu se vrátil vliv latiny, která se vyvinula do různých nářečí. [58] =>
[59] => [60] => ==== Karel Veliký a počátky francouzštiny ==== [61] => Ještě v období vlády [[Karel Veliký|Karla Velikého]] se nedalo mluvit o francouzštině jako takové. Jazyk, kterým se v té době mluvilo, byl složen z mnoha nářečí a souhrnně jej francouzština označuje jako ''la langue romaine''. [62] => Karel Veliký dbal na šíření kultury a miloval klasickou latinu. Zakládal školy jak pro obyčejný lid při každé farnosti, tak školy pro vzdělance při každém [[klášter|klášteře]], kde se vyučovalo klasické latině. (Tato tradice však po jeho smrti zanikla a mnoho škol bylo zrušeno a opuštěno.) [63] => Z [[Anglie]] si pozval mnicha [[Alquin]]a, jehož úkolem bylo postarat se o znovunalezení pravidel klasické latiny. Ta se stává jediným jazykem vzdělanců a jediným psaným jazykem. Pro tyto účely vzniklo nové písmo, které se nazývá [[Karolina (písmo)|karolinská minuskula]]. Z karolinské minuskuly vznikla později malá písmena abecedy, kterou používáme dnes i my – nazývá se [[latinka]]. Velká písmena ([[majuskule]]) byla převzata z antických nápisů. [64] => [65] => Po smrti [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíka Pobožného]], syna Karla Velikého, byla [[Franská říše#Rozdělení Franské říše|země rozdělena]]. Mezi Ludvíkovými syny dochází k bojům o moc a [[Ludvík II. Němec|Ludvík Němec]] a [[Karel II. Holý|Karel Holý]] uzavírají [[Aliance|alianci]] proti staršímu bratru [[Lothar I. Franský|Lotharovi]]. Za tímto účelem vzniká ''[[Štrasburská přísaha]]'', dokument, který jako první v písemné podobě dokládá podobu staré francouzštiny (''la langue romaine''). [66] => [67] => Jazyk, který díky šíření kultury vzniknul v období [[Karolínská renesance|karolinské renesance]], se ve francouzštině nazývá ''la langue franque'' nebo ''la langue francienne'', tedy základ moderní francouzštiny. [68] => [69] => ==== Změny jazyka v tomto období ==== [70] => [[Soubor:Knowledge French EU map.png|náhled|Znalost francouzštiny v Evropské Unii|268x268px]] [71] => Obnova klasické latiny měla vliv především na slovní zásobu. Vznikala tzv. ''dubleta'', tedy dvě slova různé pravopisné i fonetické formy, která pocházela ze stejného latinského základu. Příčinou je dvojí podoba [[latina|latiny]]. Vulgární latina, kterou používal prostý lid, dala za vznik jednomu tvaru, vznikajícímu přirozenou cestou, a latina klasická, kterou používali učenci, dala za vznik druhému tvaru. Tato slova vznikala uměle a vyplňovala mezery ve slovní zásobě, bylo-li třeba popsat nový jev. [72] => Např. z latinského hospitalem vzniklo přirozeným vývojem ''hôte'' (hostitel) nebo ''hôtel'' (hotel) a uměle bylo vytvořeno ''hôpital'' (nemocnice). [73] => [74] => Změny v pravopise: [75] => * Změna souhlásky c na [[spřežka|spřežku]] ch /ʃ/ (např. z latinského ''castelum'' vzniká ''château'') [76] => * Souhláska 's' v některých případech mizí před samohláskami, místo ní se nad samohláskou píše [[cirkumflex]] ^ (např. z latinského ''insula'' vzniká ''île'' – ostrov) [77] => * V pravopise mizí souhláska 'l' a mění se na [[spřežka|spřežku]] 'au' /o/, která se v mnoha případech už ani v latině nevyslovovala (např. z latinského ''auba'' vzniká ''aube'' - úsvit) [78] => [79] => == Francouzština ve světě == [80] => Z francouzštiny pochází velká část mezinárodních slov – 45 % slov v dnešní [[Angličtina|angličtině]] má francouzský (a zprostředkovaně přes francouzštinu vlastně latinský) původ.{{cite web|url=http://fren.athabascau.ca/why_study.php|title=Why Study French|publisher=Athabasca University|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-09-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20211124044617/http://fren.athabascau.ca/why_study.php|datum archivace=2021-11-24|nedostupné=ano}} Francouzština je mezinárodním diplomatickým jazykem, komunikačním jazykem [[Evropská unie|EU]], [[Severoatlantická aliance|NATO]], [[Organizace spojených národů|OSN]] a dalších mezinárodních organizací; po 2. světové válce je však vytlačována angličtinou a její celosvětový význam je menší (přes snahu francouzské vlády podporovat [[Frankofonie|šíření jazyka v zahraničí]]). [81] => [82] => == Abeceda a výslovnost == [83] => Francouzština se píše [[latinka|latinkou]] s [[diakritika|diakritickými znaménky]]. Písmena s[[Diakritika| diakritikou]] se v abecedním pořadí řadí tak, jako by diakritiku neobsahovala, tj. např. slovo ''mère'' je v abecedě mezi slovy ''merci'' a ''mettre''. [84] => [85] => {| class="wikitable" [86] => |+ Základní abeceda [87] => |- [88] => | velká písmena || A || B || C || D || E || F || G || H || I || J || K|| L || M || N || O || P || Q || R || S|| T || U || V|| W || X || Y || Z [89] => |- [90] => | malá písmena || a || b || c || d || e || f || g || h || i || j || k|| l || m || n || o || p || q || r || s|| t || u || v|| w || x || y || z [91] => |- [92] => | výslovnost || a || b || k/s|| d || e || f || g/ž || – || i || ž || k|| l || m || n || o || p || k|| r || s/z|| t || ü || v|| v || s/z|| i/j || z [93] => |} [94] => {| class="wikitable" [95] => |+ Písmena s [[Diakritické znaménko|diakritikou]] a [[Ligatura (písmo)|ligatury]] [96] => |- [97] => | velká písmena || À ||  || [[Æ]]|| [[Ç]] || [[Ë]]|| È || [[É]]|| Ê || [[Ï]]|| Î || [[Ô]]|| [[Œ]]|| [[Ü]]|| Ù || Û || [[Ÿ]] [98] => |- [99] => | malá písmena || à || â || æ || [[ç]] || ë || è || é || ê || ï || î || ô || œ || ü || ù || û || ÿ [100] => |- [101] => | výslovnost || a || a || ä || s || e || e || e || e || i/j || i || o || ö || u || ü || ü || i/j [102] => |} [103] => [104] => [105] => [106] => Francouzština používá částečně [[spřežkový pravopis]] – ''ch'' [ʃ], ''gn'' [ɲ], ''ou'' [u], ''ch'' [ʃ], ''que'' [kɛ, k], ''gue'' [gɛ, g], ''aux'' [o] atd. U [[Samohláska|samohlásek]] má [[Opozice (lingvistika)|rozlišovací funkci]] otevřenost, nikoli délka jako v češtině. Dlouze se mohou (ale nemusí) vyslovovat přízvučné slabiky, pravidelně se dlouze vyslovuje přízvučná samohláska před [v], [ʀ], [z], [ʒ], [vʀ] (např. père [pɛ:ʀ] otec). [107] => [108] => Písmeno e v nepřízvučné slabice se nečte vůbec nebo jen redukovaně [ə], na konci slova se nečte, ale ovlivňuje čtení předchozí souhlásky (gris [gri] šedý grise [gri:z] šedá). Zpravidla se nečte koncové -s, pokud není [[Vázání|vázáno]] s dalším slovem začínajícím samohláskou (les âmes [lezɑm] duše – plurál). Redukce výslovnosti souhlásek se uplatňuje také u dalších zakončení slov, např. -ez, -er se vyslovuje [-e]. [109] => [110] => Tři diakritické značky se nazývají „přízvuk“ (fr: ''accent''), protože jsou převzaty z označování [[Přízvuk ve starořečtině|přízvuku ve starořečtině]]. Ve skutečnosti však neoznačují různé přízvuky, ale částečně odlišnou výslovnost, částečně jde o historický pozůstatek, který v některých případech graficky rozlišuje [[Homonymum|homonyma]]. [111] => * ''Accent aigu'' (ostrý přízvuk) – é – se čte jako zavřené [e] (např. étudiant [etydjɑ̃]); pozor: neznačí jako v češtině prodlouženou výslovnost [112] => * ''Accent grave'' (tupý přízvuk) – à, è, ù – v případě è označuje otevřené [ɛ] (např. mère [mɛ:ʀ] matka). Jinak má jen rozlišovací funkci: ''ou'' „nebo“ – où „kde“ [113] => [114] => *''Accent circonflexe'' ([[cirkumflex]]) – â, ê, î, ô, û – česky vokáň, připomíná obrácený háček, „stříška“.  označuje zadní [ɑ], ê otevřené [ɛ] a ô naopak zavřené [o]. Často označuje ''oněměné s'', tedy historické písmeno s v pozici před souhláskou, které se přestalo vyslovovat (např. ''fenêtre'' [fənɛtr] „okno“ z lat. ''fenestra'') [115] => [116] => Další znaménka [117] => * ''[[Trema]]'' (dvojtečka nad samohláskou) – ë, ï, ü, ÿ – používá se ve spojení dvou hlásek, pokud chceme zachovat jejich samostatnou výslovnost. Tyto hlásky by jinak fungovaly jako spřežky a jejich výslovnost by byla redukovaná toliko na jediný [[foném]] (např. maïs [mais], ale mais [mɛ]). [118] => * ''C cédille'' ([[cedilla]]) – [[ç]] – vyslovuje se jako [s] a používá se před tzv. tvrdými samohláskami „a“, „o“ a „u“ (např. François [fʀɑ̃sła]). [119] => [120] => Písmeno -s- mezi dvěma samohláskami se čte [z], dvě -ss- se čtou [s]: poisson (ryba) × poison (jed), dessert (dezert) × désert (poušť). [121] => [122] => [123] => == Gramatika == [124] => Francouzština je [[flektivní jazyk]], rozlišuje mužský a ženský [[Jmenný rod|rod]], dvě [[Číslo (mluvnice)|čísla]] a tři osoby. Na rozdíl od češtiny nezná střední rod ani rozlišování [[Mluvnický pád|pádů]], naopak jako čeština hojně užívá [[Mluvnická shoda|mluvnické shody]]. Mnohé [[Ohýbání|tvary slov]] se ve [[Výslovnost|výslovnosti]] neliší, např. [ami] může znamenat přítel, přítelkyně, přátelé (ami, amie, amis, amies), [parl] může znamenat: mluvím, mluvíš, mluví, k rozlišení tvarů pomáhá pravidelné používání [[Člen (mluvnice)|členů]] (l'ami × les amis), přivlastňovacích a osobních [[Zájmeno|zájmen]] a také [[vázání]], kdy počáteční samohláska oživuje výslovnost koncové souhlásky předchozího slova (''cher ami'' [šɛrami] drahý příteli × ''chers amis'' [šerzami] drazí prátelé). [125] => [126] => === Podstatná jména === [127] => U [[Podstatné jméno|podstatných jmen]] se rozlišují dva rody. Běžné je [[přechylování]] pomocí typických přípon, obecně ale nelze z tvaru slova určit rod, uvádí se ve [[Slovník|slovníku]]. Množné číslo se tvoří koncovkou -s, která se však zpravidla nevyslovuje. Podstatné jméno se rodem a čísle [[Mluvnická shoda|shoduje]] s členy, přivlastňovacími zájmeny, přídavnými jmény a v některých případech s [[Příčestí|příčestím]] minulým (participe passé). [128] => [129] => === Členy === [130] => Určitý [[Člen (mluvnice)|člen]] v jednotném čísle před souhláskou je ''le'' pro mužský a ''la'' pro ženský rod, pokud slovo začíná samohláskou dochází u obou tvarů k elizi: ''l''' (např. ''l'ami, l'amie''). Určitý člen v množném čísle je ''les'', před samohláskou se váže (les chiens [le šjē] „psi“ × les amis [le zami] „přátelé“). Neurčitý člen v jednotném čísle ''un, une'', v množném čísle ''des'', často redukováno na ''de, d'''. Funkci určitého členu muže nahradit zájmeno (např. ''mon, ce, quel'' „můj, tento, který“), které se také shoduje. [131] => [132] => === Zájmena === [133] => Francouzština používá následující [[osobní zájmeno|osobní zájmena]]: [134] => [135] => {|class="wikitable" [136] => |- [137] => | || [[Jednotné číslo]] || výslovnost || [[Množné číslo]] || výslovnost [138] => |výsl. před samohláskou [139] => |- [140] => | 1. osoba || je, j' || [ʒə], [ʒ] || nous || [nu] [141] => |[nuz] [142] => |- [143] => | 2. osoba || tu || [tü] || vous || [vu] [144] => |[vuz] [145] => |- [146] => | 3. osoba - [[mužský rod]] || il || [il] || ils || [il] [147] => |[ilz] [148] => |- [149] => | 3. osoba - [[ženský rod]] || elle || [el] || elles || [el] [150] => |[elz] [151] => |} [152] => Kromě toho se používá neurčitá zájmena ''il (il pleut'', „prší“) a ''on (on sait jamais'' „nikdy se neví/nikdy nevíš“). Používá se [[tykání]] a [[vykání]] podobně jako v češtině. [153] => [154] => === Číslovky === [155] => Ve francouzštině se u [[Číslovka|číslovek]] 70–99 vyskytují pozůstatky užívání [[Dvacítková soustava|dvacítkové soustavy]]. Tradičně se to považuje za dědictví od keltských [[Galové|Galů]], je však možné, že to pochází od germánských [[Normané|Normanů]], což by potvrzovaly podobné prvky u číslovek v [[Dánština|dánštině]]. Číslovky kombinují desítkovou a dvacítkovou soustavu, např. číslovka 70 je ''soixante-dix'', doslova „šedesát deset“. Doslovný překlad 80 ''quatre-vingts'' je „čtyři dvacet“, 92 se řekne „čtyři dvacet dvanáct“. Může se jednat o potřebu předejít záměně s podobně znějícími číslovkami. Výrazy septante (70) a nonante (90) se používají oficiálně ve Švýcarsku a Belgii, jsou běžné také v Itálii (Val d'Aoste), Kongu a Rwandě. Huitante (80) se používá ve Švýcarsku, v některých kantonech i oficiálně. [156] => [157] => === Slovesa === [158] => Systém [[Čas (mluvnice)|slovesných časů]] je mnohem bohatší než v [[čeština|češtině]]. Francouzština rozlišuje šest minulých časů ([[passé composé]], imparfait, plus-que-parfait, passé simple, passé antérieur a passé récent), jeden přítomný a tři budoucí (futur simple, futur antérieur a futur proche). V běžné francouzštině se však používají jen některé z nich. [159] => [160] => == Počet slov == [161] => Běžná francouzština používá asi 32 000 slov, z nichž 20 000 je vědeckého nebo [[Přejaté slovo|cizího původu]] a 12 000 je francouzského původu. Nejobsáhlejší francouzské slovníky obsahují až 90 000 slov.{{Citace elektronické monografie| titul = Combien y a-t-il, à ce jour, de mots dans la langue française ? – odpověď na otázku, kolik je francouzských slov (francouzsky)| url = http://institutions.ville-geneve.ch/fr/bm/interroge/archives-interroge-question-reponse/?id_detail=739| datum přístupu = 2019-09-24| vydavatel = Bibliothèques municipales de la Ville de Genève| url archivu = https://web.archive.org/web/20200131223951/http://institutions.ville-geneve.ch/fr/bm/interroge/archives-interroge-question-reponse/?id_detail=739| datum archivace = 2020-01-31| nedostupné = ano}} [162] => [163] => == Příklady == [164] => [165] => === Číslovky === [166] => {| cellspacing="7" [167] => |- [168] => | '''Francouzsky''' || '''Česky''' [169] => |- [170] => | un || jeden [171] => |- [172] => | deux || dva [173] => |- [174] => | trois || tři [175] => |- [176] => | quatre || čtyři [177] => |- [178] => | cinq || pět [179] => |- [180] => | six || šest [181] => |- [182] => | sept || sedm [183] => |- [184] => | huit || osm [185] => |- [186] => | neuf || devět [187] => |- [188] => | dix || deset [189] => |} [190] => [191] => == Vzorový text== [192] => [[Otčenáš]] (modlitba Páně): [193] => : Notre Père, qui es aux Cieux, [194] => : que ton nom soit sanctifié, [195] => : Que ton règne vienne, [196] => : que ta volonté soit faite [197] => : sur la terre comme au ciel. [198] => : Donne-nous aujourd’hui [199] => : notre pain de ce jour, [200] => : pardonne-nous nos offenses [201] => : comme nous pardonnons aussi [202] => : à ceux qui nous ont offensés, [203] => : et ne nous laisse [204] => : pas entrer à la tentation [205] => : mais délivre-nous du mal. Amen. [206] => [207] => {{Vzorový text [208] => |VDLP=ano [209] => |Komentář= [210] => |Jazyk 1=francouzsky [211] => |Text 1=Tous les êtres humains naissent libres et égaux en dignité et en droits. Ils sont doués de raison et de conscience et doivent agir les uns envers les autres dans un esprit de fraternité. [212] => }} [213] => [214] => == Odkazy == [215] => [216] => === Poznámky === [217] => [218] => [219] => === Reference === [220] => [221] => [222] => === Externí odkazy === [223] => * {{Commonscat}} [224] => * {{Wikislovník|heslo=francouzština}} [225] => * {{Wikislovník|kategorie=Francouzština}} [226] => * [http://slovniky.lingea.cz/Francouzsko-cesky Francouzsko-český slovník online] [227] => * [http://francouzstina-testy.onlinejazyky.cz ''Online test z francouzštiny zdarma''] [228] => {{InterWiki|code=fr|Francouzská}} [229] => {{Wiktionarylang|code=fr|Francouzská}} [230] => [231] => {{Románské jazyky}} [232] => {{Oficiální jazyky EU}} [233] => {{Autoritní data}} [234] => {{Portály|Jazyk|Francie}} [235] => [236] => [[Kategorie:Francouzština| ]] [237] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [238] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [239] => [[Kategorie:Jazyky Alsaska]] [240] => [[Kategorie:Jazyky Belgie]] [241] => [[Kategorie:Jazyky Francie]] [242] => [[Kategorie:Jazyky Itálie]] [243] => [[Kategorie:Jazyky Švýcarska]] [244] => [[Kategorie:Jazyky Kanady]] [245] => [[Kategorie:Jazyky Korsiky]] [246] => [[Kategorie:Jazyky Bretaně]] [247] => [[Kategorie:Jazyky USA]] [248] => [[Kategorie:Jazyky Afriky]] [249] => [[Kategorie:Jazyky Severní Ameriky]] [250] => [[Kategorie:Jazyky Jižní Ameriky]] [251] => [[Kategorie:Jazyky Austrálie a Oceánie]] [252] => [[Kategorie:Jazyky Gabonu]] [253] => [[Kategorie:Jazyky Mauricia]] [254] => [[Kategorie:Jazyky Monaka]] [255] => [[Kategorie:Jazyky Wallisu a Futuny]] [256] => [[Kategorie:Jazyky Francouzské Guyany]] [257] => [[Kategorie:Jazyky Réunionu]] [258] => [[Kategorie:Jazyky Nové Kaledonie]] [259] => [[Kategorie:Jazyky Saint Pierru a Miquelonu]] [260] => [[Kategorie:Jazyky Mayotte]] [261] => [[Kategorie:Jazyky Svatého Bartoloměje]] [262] => [[Kategorie:Oïlské jazyky]] [263] => [[Kategorie:Jazyky Francouzských jižních a antarktických území]] [] => )
good wiki

Francouzština

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Belgie','Francie','Románské jazyky','Kanada','Švýcarsko','Mayotte','Rovníková Guinea','Kamerun','Rwanda','Okcitánština','Libanon','Mauricius'

Belgie

Francie

Kamerun

Kanada

Libanon

Mauricius

Mayotte

Okcitánština

Rwanda

Švýcarsko