Array ( [0] => 15484063 [id] => 15484063 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rwanda [uri] => Rwanda [3] => Rwanda Nyanza Mwami Palace.jpg [img] => Rwanda Nyanza Mwami Palace.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Rwandy [2] => | úřední název česky = Rwandská republika [3] => | úřední název = Repubulika y'u Rwanda
République Rwandaise
Republic of Rwanda [4] => | vlajka = Flag of Rwanda.svg [5] => | velikost vlajky = 110px [6] => | článek o vlajce = Rwandská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Rwanda.svg [8] => | velikost znaku = 90px [9] => | článek o znaku = Státní znak Rwandy [10] => | hymna = Rwanda Nziza [11] => | článek o hymně = Rwandská hymna [12] => | motto = Ubumwe, Umurimo, Gukunda Igihugu [13] => | článek o mottu = Rwandské motto [14] => | motto překlad = Jednota, práce, vlastenectví [15] => | mapa umístění = Location Rwanda AU Africa.svg [16] => | velikost mapy = 290px [17] => | hlavní město = [[Kigali]] [18] => | rozloha = 26 338 [19] => | rozlmisto = 144 [20] => | procent vody = 5,3 [21] => | nejvyšší hora = [[Karisimbi]] [22] => | výška nejvyšší hory = 4507 [23] => | čas = +2 [24] => | počet obyvatel = 13 246 394 [25] => | obyvmisto = 76 [26] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [27] => | hustota = 470 [28] => | hustmisto = 22 [29] => | HDI = 0,536 [30] => | HDIvývoj = růst [31] => | HDIvýše = nízký [32] => | HDImísto = 157 [33] => | HDI aktuální k = 2018 [34] => | jazyk = [[rwandština]], [[francouzština]], [[angličtina]], [[svahilština]] [35] => | národnosti = [[Hutuové]] (85 %), [[Tutsiové]] (14 %), [[Twa]] (1 %) [36] => | náboženství = [[katolíci]] (43,7 %), [[protestanti]] (37,7 %), [[muslim]]ové (2,0 %) [37] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [38] => | datum vzniku = [[1. červenec|1. července]] [[1962]] [39] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Belgie|Belgii]] [40] => | funkce1 = Prezident [41] => | vládce1 = [[Paul Kagame]] [42] => | funkce2 = Předseda vlády [43] => | vládce2 = [[Edouard Ngirente]] [44] => | měna = [[rwandský frank]] [45] => | kód měny = RWF [46] => | HDP/ob. = 1 762{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [47] => | HDP/ob.misto = 169 [48] => | HDP aktuální k = 2015 [49] => | Gini = [50] => | Gini aktuální k = [51] => | ison = 646 [52] => | iso3 = RWA [53] => | iso2 = RW [54] => | mpz = RWA [55] => | předvolba = +250 [56] => | doména = rw [57] => | commonscat = Rwanda [58] => }} [59] => [[Soubor:Rwanda July 2015 UN map.svg|náhled|297x297pixelů|Mapa Rwandy]] [60] => '''Rwanda''', plným názvem '''Rwandská republika''' ({{Vjazyce2|en|''Republic of Rwanda''}}, {{Vjazyce2|fr|''République Rwandaise''}}, {{Vjazyce2|rw|''Repubulika y'u Rwanda''}}), je malý [[vnitrozemský stát|vnitrozemský]] stát ve [[Střední Afrika|Střední Africe]]. Sousedí s [[Uganda|Ugandou]] (na severu), [[Tanzanie|Tanzanií]] (na východě), [[Burundi]] (na jihu) a s [[Konžská demokratická republika|Demokratickou republikou Kongo]] (na západě). Hlavním městem je [[Kigali]]. Rozloha je 26 338 km². V roce 2022 žilo ve Rwandě 13,2 milionu obyvatel.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Rwanda Population (2019) - Worldometers [62] => | periodikum = www.worldometers.info [63] => | url = https://www.worldometers.info/world-population/rwanda-population/ [64] => | jazyk = en [65] => | datum přístupu = 2019-12-28 [66] => }} Drtivá většina obyvatel se hlásí ke [[křesťanství]], buď ke [[římskokatolická církev|katolické]] církvi nebo k [[protestanti|protestantské]]. Jako [[úřední jazyk]] se používá [[angličtina]]. [[Rwandština]] a [[francouzština]] jsou další používané jazyky, v menší míře [[svahilština]]. Ve Rwandě žijí tři etnické skupiny, a to početnější [[Hutuové]], méně početní [[Tutsiové]] a pouhé procento [[Twaové|Twa]]. V minulosti byly mezi těmito dvěma nejpočetnějšími etniky nesváry a spory, vedoucí až ke [[Rwandská genocida|genocidě v roce 1994]], která si během čtyř měsíců vyžádala kolem půl milionu obětí.{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = Rwanda genocide of 1994 {{!}} Summary, Background, Deaths, & Facts {{!}} Britannica [68] => | periodikum = www.britannica.com [69] => | url = https://www.britannica.com/event/Rwanda-genocide-of-1994 [70] => | jazyk = en [71] => | datum přístupu = 2023-05-11 [72] => }} Od roku 2009 je Rwanda členem [[Commonwealth]]u.{{Citace elektronického periodika|periodikum = iHNed.cz|autor = mil|url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-39244080-britsky-commonwealth-se-rozsiril-54-clenskou-zemi-je-rwanda|odkaz na autora = IHNed.cz|titul = Britský Commonwealth se rozšířil, 54. členskou zemí je Rwanda|jméno = ČTK}} [73] => [74] => == Historie == [75] => === Nejstarší osídlení === [76] => Historie nejstaršího osídlení Rwandy není příliš dobře prozkoumána, na základě skutečnosti, že oblast [[národní park Nyungwe|národního parku Nyungwe]] [77] => byla teplá a úrodná i během [[Würm|poslední doby ledové]] se předpokládá příchod lidí již v [[neolit]]u. Předpokládá se, že tito původní obyvatelé byli [[Pygmejové]] skupiny [[Twa]], kteří na tomto území žijí dodnes. Tito [[lovci a sběrači]] byli později vytlačeni početnějšími [[bantuové|bantuskými kmeny]]. Bantuové se na území Rwandy usadili pravděpodobně v [[6. století|6.]]–[[8. století]] a zde se postupně stali zemědělci a splynuli do jednoho etnika – [[Hutuové|Hutuů]]. Ve [[13. století]] začaly z [[jih]]u na území Rwandy postupně pronikat [[pastevci|pastevecké]] kmeny z [[Bantuské jazyky|bantuské jazykové skupiny]] – [[Tutsiové]]. [78] => [79] => Tutsiové si Hutuy postupně podrobili a v [[15. století]] byl jejich vůdce [[Ruganzu Bwimba]] schopen založit tzv. [[Rwandské království|království Banyarwanda]], které zaniklo až koncem [[19. století]]. [80] => [81] => === Koloniální období === [82] => Na konci 19. století započali [[Němci]] hledat oblasti, jež by mohli ovládnout a získat tak nové [[kolonie]]. A tak se tato oblast stala jejich kořistí, v roce 1890 je [[Ruanda–Urundi]] (jak se oblasti dříve říkalo) německou kolonií. Vládnoucí vrstvě Tutsiů bylo poskytnuto mnoho výhod (bylo jim poskytnuto evropské vzdělání atd.). Byli také prosazováni do vedení kolonie, a tak se rozdíl mezi Tutsii a Huty stále více prohluboval. Proto se zvyšoval odpor Hutuů proti německé a tutsijské nadvládě. V roce [[1916]] přebrala koloniální vedení nad [[Ruanda–Urundi|Ruandou–Urundi]] [[Belgie]]. Stejně jako Němci, tak také Belgičané zvýhodňovali menšinové Tutsie. Hutuové nemohli vykonávat vysoké pozice ve státě a byli v podstatě belgickou vládou [[Diskriminace|diskriminováni]]. Snaha Belgie odlišit tyto dvě skupiny od sebe byla naplněna, když každý občan dostal identifikační kartu, která udávala jeho tutsijskou či hutuskou příslušnost. [83] => [84] => V roce [[1948]] po vzniku [[Organizace spojených národů|OSN]] zůstala [[Ruanda–Urundi]] pod správou Belgie, ovšem pod dohledem OSN. V 50. letech 20. století vznikly první [[Politická strana|politické strany]] ve Ruandě a Urundi. Strany vznikly na základě příslušnosti k jedné či druhé skupině obyvatel. Většina stran požadovala nezávislost a odchod Belgičanů z oblasti. Té se Rwandě i Burundi dostalo již v roce [[1962]], kdy skončil belgický mandát a Belgie prohlásila oba státy za nezávislé. V [[Burundi]] přetrval starý model státu, zůstalo [[Monarchie|monarchií]] a do čela se postavili opět Tutsiové. Rozdílná situace byla ve Rwandě, kde byla již v roce [[1961]] svržena monarchie a vyhlášena republika. Zdejší Tutsiové byli vytlačeni z vedení státu a jejich místo zaujali Hutuové. [85] => [86] => === Nezávislost a napětí mezi Hutuy a Tutsii === [87] => Od roku [[1946]] byla Rwanda poručenským územím [[Organizace spojených národů|OSN]]. Roku [[1959]] došlo ke vzniku první politické strany, Národního svazu Rwandy. Tato strana požadovala zrušení poručenského systému a zisk nezávislosti pro Rwandu. Ve stejném roce došlo ke vzniku dvou politických stran Hutů, které se snažily o zrušení feudálních výsad Tutsiů. Následně byla svržena Tutsijská monarchie a Tutsiové byli odstraňováni z politického života. Velká část z nich tak odcházela do sousedních zemí, především do Burundi. Roku 1960 získala Rwanda autonomii a volby vyhráli Hutuové. [[28. leden|28. ledna]] [[1961]] došlo k vyhlášení republiky. V roce 1961 se také konalo referendum o budoucím uspořádání země. Výsledkem byl poměr 4 : 1 obyvatel pro zrušení [[monarchie]]. [88] => [89] => Rwanda se stala opravdu nezávislou [[27. červen|27. června]] [[1962]], kdy přestala být nadále poručenským územím OSN. Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Burundi, se chystali na budoucí vpád do Rwandy. Požadovali návrat bývalého režimu do Rwandy. K tomu opravdu došlo roku [[1963]], kdy Tutsiové do Rwandy provedli invazi. V důsledku tohoto útoku došlo k masivním represím, které byly zaměřeny proti zbývajícím Tutsiům ve Rwandě. Výsledkem bylo asi 12 000 zabitých Tutsiů a jejich útěk do okolních zemí jako jsou [[Uganda]], [[Tanzanie]], [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]] (tehdy Zaire) a [[Burundi]]. Mezi roky [[1959]] a [[1964]] tak uprchlo ze Rwandy celkem asi 150 000 Tutsiů. [90] => [91] => Roku [[1973]] došlo k vojenskému puči pod vedením generála [[Juvénal Habyarimana|Juvénala Habyarimany]]. Ten svrhl vládu strany ''Mouvement Démocratique Républicain'' a také dosavadního prezidenta [[Grégoire Kayibanda|Grégoirea Kayibandu]]. Moc nyní dostal Národní výbor za mír a národní jednotu. Juvénal Habyarimana se tak stal prezidentem a založil vlastní stranu. Dále dal vypracovat ústavu, podle níž se Rwanda stala republikou v čele s prezidentem. Roku [[1991]] se Rwanda stala [[Pluralismus (politická teorie)|pluralitním státem]]. [92] => [93] => V roce 1990 vtrhla do Rwandy povstalecká armáda Tutsiů. Ta se dříve zformovala v Ugandě z Tutsiů, kteří kdysi do Ugandy z Rwandy uprchli (tzv. RPF – [[Rwandská vlastenecká fronta]]). Na severu země tak začala občanská válka. RPF dosáhla brzo významných úspěchů. Vládní jednotky na to reagovaly zabíjením Tutsiů. Nastalo příměří, ale už v lednu roku 1991 došlo k dalším bojům. Další příměří bylo podepsáno v dubnu roku 1993, kdy došlo k rozhovorům mezi rwandskou vládou a RPF a k rozdělení moci v zemi. Toto však nevyšlo a boje neskončily. Roku [[1994]] bylo sestřeleno letadlo, na jehož palubě se nacházeli prezidenti Rwandy a Burundi. Následovala obrovská vlna násilí. [94] => [95] => === Občanská válka a genocida === [96] => Vyvrcholením dlouhodobého zvyšování politického napětí byla [[Občanská válka ve Rwandě|občanská válka]] od roku 1990 a [[rwandská genocida]] roku [[1994]], jejímiž oběťmi byli Tutsiové a umírnění Hutuové. Nejprve došlo k násilnostem v hlavním městě [[Kigali]], poté ve zbytku země. Zavražděno bylo asi 800 000 lidí, hovoří se o jedné z největších [[genocida|genocid]] 20. století. Situaci nezachránila ani OSN, musela být povolána vojska z [[Francie]]. 2,5 milionů Rwanďanů však v dobách války [[uprchlictví|uprchlo]] před válkou do sousedních zemí, většina do [[Konžská demokratická republika|Zairu]]. Krátce po rozpoutání se válka rozšířila i do okolních zemí, byl svržen [[Konžská demokratická republika|zairský]] prezident, nepokoje vypukly i v [[Burundi]]. Zairské příhraničí bylo vyhlášeno Francií za bezpečnostní zónu. Ještě okolo roku 2000 byla situace velmi napjatá. Podle dokumentaristy [[Joris Postema|Jorise Postemy]] mír ve Rwandě závisí na prezidentovi [[Paul Kagame|Paulu Kagameovi]] a obě skupiny se sebe vzájemně bojí.{{Citace elektronického periodika [97] => | příjmení = Polochová [98] => | jméno = Iveta [99] => | titul = Rwanda? To je sopka ucpaná špuntem. Výbuch hrozí stále [100] => | periodikum = iDNES.cz [101] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [102] => | datum vydání = 2014-04-03 [103] => | datum aktualizace = [104] => | datum přístupu = [105] => | ročník = [106] => | číslo = [107] => | strany = [108] => | url = http://zpravy.idnes.cz/dvacet-let-genocida-rwanda-dci-/zahranicni.aspx?c=A140403_2052684_zahranicni_bva [109] => | issn = [110] => }} [111] => [112] => == Státní symboly == [113] => === Vlajka === [114] => {{Podrobně|Rwandská vlajka}} [115] => [116] => Rwandská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy o poměru šířek 2:1:1 v barvách jasně modrá, žlutá a zelená. V [[Vexilologické názvosloví|horním cípu]] je žluté slunce s 24 paprsky. [117] => [118] => === Znak === [119] => {{Podrobně|Státní znak Rwandy}} [120] => [121] => Rwandský státní znak je státní pečeť, tvořená kruhovým, bílým polem, lemovaným tmavě zeleným [[Lano|lanem]], dole s uzlem ([[ambulanční spojka]]). V bílém poli je v přirozených barvách domorodý koš s víkem s hnědým vzorem, dole podložený modrým [[Ozubené kolo|ozubeným kolem]]. Z kola vyrůstají podél koše (opět v přirozených barvách) klas [[Čirok|sorga]] a větévka [[Kávovník|kávovníku]]. Nad košem je zlaté slunce a nad ním je žlutá stuha (na koncích několikrát přeložená) s černým nápisem REPUBULIKA Y'U RWANDA ({{Vjazyce2|cs|Republika Rwanda}}). Po stranách jsou zobrazeny (neobvykle ze strany) dva okrové, domorodé [[Štít|štíty]]. Pod uzlem je další žlutá stuha s národním [[Motto|mottem]] UBUMWE – UMURIMO – GUKUNDA IGIHUGU ({{Vjazyce2|cs|Jednota, práce, vlastenectví}}). [122] => [123] => === Hymna === [124] => {{Podrobně|Rwandská hymna}} [125] => [126] => Rwandská hymna je píseň ''Rwanda Nziza'' ({{Vjazyce2|cs|''Krásná Rwanda''}}). Autorem písně je Jean-Bosco Hashakaimana, slova napsal Faustin Murigo. [127] => [128] => == Politika == [129] => === Přehled nejvyšších představitelů státu === [130] => * 28. ledna 1961 – 26. listopadu 1961 – Dominique Mbonyumutwa – prezident; MDR-PARMEH [131] => * 26. listopadu 1961 – 5. července 1973 – Grégoire Kayibanda – prezident; MDR-PARMEH [132] => * 5. července 1973 – 1. srpna 1973 – [[Juvénal Habyarimana]] – předseda Výboru pro mír a národní jednotu; voj. [133] => * 1. srpna 1973 – 6. dubna 1994 – Juvénal Habyarimana – prezident; voj., MRND, MRNDD [134] => * 8. dubna 1994 – 18. července 1994 – Théodore Sindikubwabo – úřadující prezident; MRNDD [135] => * 19. července 1994 – 23. března 2000 – Pasteur Bizimungu – prezident; FPR [136] => * 24. března 2000 – 22. dubna 2000 – [[Paul Kagame]] – prozatímní prezident; FPR [137] => * od 22. dubna 2000 – Paul Kagame – prezident; FPR [138] => [139] => V roce 2024 Rwanda uzavřela dohodu s [[Spojené království|Velkou Británií]], v rámci které se za finanční kompenzaci zavazuje [[Plán deportací do Rwandy|přijímat z Velké Británie deportované]] [[Imigrace|imigranty]].{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = ČT24 [141] => | jméno = ČTK [142] => | titul = Britský parlament odsouhlasil kontroverzní deportace migrantů do Rwandy [143] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [144] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/britsky-parlament-odsouhlasil-kontroverzni-deportace-migrantu-do-rwandy-348492 [145] => | jazyk = cs [146] => | datum přístupu = 2024-04-24 [147] => }} [148] => [149] => == Demografie == [150] => V zemi žijí dvě znesvářené etnické skupiny, [[Hutuové]] a [[Tutsiové]]. V současnosti, v rámci snahy o usmíření a zabránění dalším konfliktům, není povoleno rozlišovat obyvatele podle etnických skupin a platí pouze označení Rwanďané.[http://www.clovekvtisni.cz/download/pdf/203.pdf Člověk v tísni]{{Nedostupný zdroj}} V zemi jsou úředními jazyky [[rwandština]], [[francouzština]] a [[angličtina]]. Některé menšiny mluví i [[svahilština|svahilsky]]. [151] => [152] => === Náboženství === [153] => Podle [[Statistika|statistiky]] z roku 2020 je [[Náboženství|náboženská]] příslušnost ve Rwandě následující: [[Protestantismus|protestantské církve]] 57,7%, [[Katolická církev|římští katolíci]] 38,2%, [[Muslim|muslimové]] (převážně [[Sunnitský islám|sunnitští]]) 2,1%, další náboženství ([[tradiční africká náboženství]], [[svědkové Jehovovi]]…) 1 %, bez vyznání nebo nezjištěno 1 %.{{Citace monografie [154] => | titul = Rwanda [155] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/rwanda/ [156] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [157] => | jazyk = en [158] => }} Někteří [[Křesťan|křesťané]] (napříč [[Denominace|denominacemi]]) vyznávají zároveň některé z lokálních tradičních náboženství ([[vícečetná náboženská identita]]), případně [[synkretismus]] křesťanství a tradičního náboženství.{{Citace periodika [159] => | příjmení = Havelka [160] => | jméno = Ondřej [161] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [162] => | titul = Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality [163] => | periodikum = Theologická revue [164] => | datum vydání = 2022 [165] => | ročník = 92 [166] => | číslo = 3 [167] => | strany = 291–309 [168] => }} Rozšířen je [[kult předků]], náboženské fenomény jako [[Nkisi Nkondi]]{{Citace elektronické monografie [169] => | příjmení = Havelka [170] => | jméno = Ondřej [171] => | titul = Nkisi Nkondi: mocné fetišové figury centrální Afriky [172] => | url = https://info.dingir.cz/2021/11/nkisi-nkondi-mocne-fetisove-figury-centralni-afriky/ [173] => | vydavatel = Dingir [174] => | datum přístupu = 2022-10-24 [175] => | jazyk = cs [176] => }} a rozličná tradiční [[Bantuové|bantuská]] náboženství, jejichž společným jmenovatelem je víra v nejvyššího [[Bůh|Boha]],{{Citace elektronické monografie [177] => | příjmení = Havelka [178] => | jméno = Ondřej [179] => | titul = Méně známá africká náboženství 2/4: střední Afrika [180] => | url = https://info.dingir.cz/2022/06/mene-znama-africka-nabozenstvi-2-4-stredni-afrika/ [181] => | vydavatel = Dingir [182] => | datum přístupu = 2022-10-24 [183] => | jazyk = cs [184] => }} který se ve Rwandě nazývá [[Imana]].{{Citace monografie [185] => | příjmení = Wiredu [186] => | jméno = Kwasi [187] => | titul = A companion to African philosophy [188] => | vydání = 1 [189] => | vydavatel = Wiley [190] => | místo = Malden [191] => | rok vydání = 2006 [192] => | strany = 236–237 [193] => }} [194] => [195] => == Ekonomika == [196] => {{Aktualizovat|část|Hovoří se zde v budoucím čase o letech 2011 a 2012}} [197] => Vinou občanské války se téměř celá ekonomika zhroutila. Země musí dovážet ohromné množství potravin a veškeré zboží. Vyváží se [[káva]] a [[čaj]]. [198] => [199] => V současnosti{{kdy?}} ve Rwandě probíhá státní program označovaný jako „Vize 2020“, v rámci něhož se z převážně zahraniční rozvojové pomoci investují značné částky do vzdělání obyvatelstva. V zemi se budují telekomunikační centra, vybavená [[počítač]]i, [[skener]]y a další kancelářskou elektronikou, a též připojením k [[internet]]u. V těchto centrech probíhají školení místních obyvatel, především žen. Ti se zde učí kromě práce s počítači také základům [[podnikání]]. Žáci se již v základních školách setkávají se speciálními levnými počítači, pomocí nichž probíhá výuka a na počítačích vypracovávají i domácí úkoly. Podle plánu vlády by již v roce [[2012]] měly mít své počítače všechny děti ve věku od devíti do dvanácti let.{{Citace periodika [200] => | příjmení = Linder [201] => | jméno = Tomáš [202] => | titul = Jak se staví tygr [203] => | periodikum = Respekt [204] => | datum vydání = 2010-05-21 [205] => }} [206] => [207] => Další rozvoj vzdělání a ekonomiky zatím brzdí nedostatek [[elektřina|elektřiny]] a špatné propojení internetu na světovou síť. V roce [[2011]] by ale měla být spuštěna komerční těžba [[Methan|metanu]] v jezeře [[Kivu]], jenž se bude spotřebovávat v nové [[elektrárna|elektrárně]], která by měla mít větší výkon než všechny dosavadní rwandské zdroje dohromady. Z [[Keňa|Keni]] do Rwandy již směřuje [[optický kabel]] s rychlým internetem. [208] => [209] => == Města == [210] => * [[Kigali]] (hlavní) [211] => * [[Biumba]] [212] => * [[Remera]] [213] => * [[Kibungu]] [214] => * [[Rwamagana]] [215] => * [[Kayonza]] [216] => * [[Nyakayaga]] [217] => * [[Gabiro]] [218] => * [[Nyakatale]] [219] => * [[Gisenye]] [220] => * [[Butaré]] [221] => * [[Kibingo]] [222] => [223] => == Odkazy == [224] => === Reference === [225] => [226] => [227] => === Související články === [228] => * [[Burundi]] [229] => * [[Ruanda–Urundi]] [230] => * [[Rwandská genocida]] [231] => * [[Občanská válka ve Rwandě]] [232] => * [[Kolonialismus]] [233] => * [[Hutuové]] [234] => * [[Tutsiové]] [235] => * [[Historie konfliktu Hutuů a Tutsiů]] [236] => [237] => === Externí odkazy === [238] => * {{Commonscat}} [239] => * {{Commons}} [240] => * {{Wikislovník|heslo=Rwanda}} [241] => * {{Wikizprávy|kategorie=Rwanda}} [242] => * {{Citace elektronické monografie [243] => | titul = Rwanda - Amnesty International Report 2011 [244] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/rwanda/report-2011 [245] => | datum přístupu = 2011-08-19 [246] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [247] => | jazyk = anglicky [248] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110820002607/http://amnesty.org/en/region/rwanda/report-2011 [249] => | datum archivace = 2011-08-20 [250] => | nedostupné = ano [251] => }} [252] => * {{Citace elektronické monografie [253] => | titul = Rwanda (2011) [254] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8120 [255] => | datum přístupu = 2011-08-19 [256] => | vydavatel = [[Freedom House]] [257] => | jazyk = anglicky [258] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230925/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8120&year=2011 [259] => | datum archivace = 2011-08-23 [260] => | nedostupné = ano [261] => }} [262] => * {{Citace elektronické monografie [263] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [264] => | titul = BTI 2010 — Rwanda Country Report [265] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Rwanda.pdf [266] => | datum vydání = 2009 [267] => | datum přístupu = 2011-08-19 [268] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [269] => | místo = Gütersloh [270] => | jazyk = anglicky [271] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520204404/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Rwanda.pdf [272] => | datum archivace = 2011-05-20 [273] => | nedostupné = ano [274] => }} [275] => * {{Citace elektronické monografie [276] => | korporace = Bureau of African Affairs [277] => | titul = Background Note: Rwanda [278] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2861.htm [279] => | datum vydání = 2011-04-12 [280] => | datum přístupu = 2011-08-19 [281] => | vydavatel = U.S. Department of State [282] => | jazyk = anglicky [283] => }} [284] => * {{Citace elektronické monografie [285] => | korporace = CIA [286] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [287] => | titul = The World Factbook - Rwanda [288] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rw.html [289] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [290] => | datum přístupu = 2011-08-19 [291] => | jazyk = anglicky [292] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211116/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rw.html [293] => | datum archivace = 2018-12-24 [294] => | nedostupné = ano [295] => }} [296] => * {{Citace elektronické monografie [297] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Nairobi [298] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Rwanda [299] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rwanda-2011-01-20.pdf [300] => | datum vydání = 2011-01-20 [301] => | datum přístupu = 2011-08-19 [302] => | vydavatel = Businessinfo.cz [303] => | jazyk = česky [304] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111064736/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rwanda-2011-01-20.pdf [305] => | datum archivace = 2012-01-11 [306] => | nedostupné = ano [307] => }} [308] => * {{Citace elektronické monografie [309] => | příjmení = Clay [310] => | jméno = Daniel [311] => | příjmení2 = Lemarchand [312] => | jméno2 = René [313] => | titul = Rwanda [314] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/514402/Rwanda [315] => | datum přístupu = 2011-08-19 [316] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [317] => | jazyk = anglicky [318] => }} [319] => [320] => {{AU}} [321] => {{Afrika}} [322] => {{Commonwealth}} [323] => {{Autoritní data}} [324] => {{Portály|Geografie}} [325] => [326] => [[Kategorie:Rwanda| ]] [327] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [328] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [329] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [330] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [331] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [332] => [[Kategorie:Republiky ve Společenství národů]] [333] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1962]] [] => )
good wiki

Rwanda

Mapa Rwandy Rwanda, plným názvem Rwandská republika , je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Demokratickou republikou Kongo (na západě).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Burundi','Hutuové','Tutsiové','Kigali','Konžská demokratická republika','Ruanda-Urundi','1962','angličtina','Paul Kagame','francouzština','svahilština','Twa'

1962

Angličtina

Burundi

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Hutuové

Kigali

Ruanda-Urundi

Svahilština

Svahilština je bantuský jazyk, který se používá zejména ve východní Africe, především ve státech Tanzanie, Keňa, Demokratická republika Kongo a Ugandě.

Tutsiové