Array ( [0] => 15521376 [id] => 15521376 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bellona [uri] => Bellona [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Bellona, známá jako římská bohyně války, je fascinující postavou, jejíž existenci můžeme chápat jako symbol inspirace a odhodlání. V románské kultuře byla ctěna jako síla, která pomáhá udržovat rovnováhu mezi konfliktem a mírem. Bellona nebyla vnímána pouze jako zosobnění války, nýbrž také jako patronka strategické moudrosti a spravedlivého boje. Jako sestra boha války Marta a dcerou boha Jupitera, Bellona představuje důležitý aspekt života v té době – potřebu čelit výzvám s odvahou a rozvahou. Její kult byl rozšířen v římských armádách, kde byla uctívána nejen pro svou moc, ale i pro povzbuzení a vnitřní sílu, kterou přinášela vojákům. Bellona je často zobrazována se zbrojí, kopím a štítem, což symbolizuje její schopnost chránit a bojovat za spravedlivé příčiny. Její přítomnost připomíná, že v každém konfliktu existuje příležitost k růstu a změně. Úspěch v boji a úsilí o mír jsou i nadále aktuální temata, která inspirují jednotlivce a společnosti k tomu, aby hledali rovnováhu a harmonii i v náročných časech. Dnes je Bellona po staletích stále považována za symbol odhodlání a transformační síly, která nás povzbuzuje k tomu, abychom se postavili svým obavám a čelili překážkám s vírou ve světlou budoucnost. Jako archetyp spravedlnosti a strategického myšlení, Bellona nám připomíná, že i v těžkých časech lze nalézt cesty k míru a úspěchu. [oai_cs_optimisticky] => Bellona, známá jako římská bohyně války, je fascinující postavou, jejíž existenci můžeme chápat jako symbol inspirace a odhodlání. V románské kultuře byla ctěna jako síla, která pomáhá udržovat rovnováhu mezi konfliktem a mírem. Bellona nebyla vnímána pouze jako zosobnění války, nýbrž také jako patronka strategické moudrosti a spravedlivého boje. Jako sestra boha války Marta a dcerou boha Jupitera, Bellona představuje důležitý aspekt života v té době – potřebu čelit výzvám s odvahou a rozvahou. Její kult byl rozšířen v římských armádách, kde byla uctívána nejen pro svou moc, ale i pro povzbuzení a vnitřní sílu, kterou přinášela vojákům. Bellona je často zobrazována se zbrojí, kopím a štítem, což symbolizuje její schopnost chránit a bojovat za spravedlivé příčiny. Její přítomnost připomíná, že v každém konfliktu existuje příležitost k růstu a změně. Úspěch v boji a úsilí o mír jsou i nadále aktuální temata, která inspirují jednotlivce a společnosti k tomu, aby hledali rovnováhu a harmonii i v náročných časech. Dnes je Bellona po staletích stále považována za symbol odhodlání a transformační síly, která nás povzbuzuje k tomu, abychom se postavili svým obavám a čelili překážkám s vírou ve světlou budoucnost. Jako archetyp spravedlnosti a strategického myšlení, Bellona nám připomíná, že i v těžkých časech lze nalézt cesty k míru a úspěchu. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| jiné=[[Bellona (ostrov)]] - [[atol]] v souostroví [[Šalomounovy ostrovy (souostroví)|Šalomounovy ostrovy]]}} [1] => [2] => [[Soubor:Bruxelles Bellone 905.jpg|náhled|Busta Bellony od [[Jean Cosyn|Jeana Cosyna]], 1697, [[Brusel]]]] [3] => [4] => '''Bellona''' ([[Latina|latinsky]] ''Bellōna'', z ''bellum'' „válka), původně '''Duellona''', je římská bohyně války, pravděpodobně [[Sabinové|sabinského]] původu. Byla považována za sestru či manželku boha [[Mars (mytologie)|Marta]], toho doprovázela do bitvy oblečená do pancíře a přilby, s pochodní, kopím či kyjem v ruce, a řídila Martův vůz. Byla ztotožňována s řeckou [[Enýó]] a ta zase s taktéž řeckou [[Eris|Eridou]], od počátku 1. století byla ztotožňována s [[Kappadokie|kappadockou]] bohyní [[Má]], jejíž kult do Říma uvedl [[Lucius Cornelius Sulla]] a která nejspíše měla chrám na [[Kapitol]]u.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Neškudla [6] => | jméno = Bořek [7] => | titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova [8] => | vydavatel = Libri [9] => | místo = Praha [10] => | rok = 2004 [11] => | strany = 36 [12] => | isbn = 80-7277-264-3 [13] => }} [14] => [15] => Původně neměla většího významu, nebyly jí zasvěceny žádné svátky, neměla svého [[flamen]]a a ani o ní není znám prakticky žádný mýtus. Chrám jí nechal postavit až v roce 296 př. n. l. [[Appius Claudius Caecus]] po vítězství nad [[Etruskové|Etrusky]] a byl zasvěcen 2. června o tři roky později. Stál na [[Martovo pole|Martově poli]] v blízkosti [[Circus Flaminius|Circu Flaminiu]]. Protože stál mimo [[pomerium]], posvátnou vnitřní část Říma, byly zde přijímáni cizí vyslanci a vojevůdci vracející se z války. Nacházel se zde také ''columna bellica'', sloup symbolizující nepřátelskou hranici na který [[fetiálové]] vrhali kopí při vyhlášení války.{{Citace elektronické monografie [16] => | příjmení = [17] => | jméno = [18] => | odkaz na autora = [19] => | titul = Encyclopædia Britannica - Bellona [20] => | url = https://www.britannica.com/topic/Bellona [21] => | datum vydání = [22] => | datum aktualizace = [23] => | datum přístupu = 15.1.2018 [24] => | vydavatel = [25] => | jazyk = en [26] => }} [27] => [28] => Její kněží zvaní ''bellonarii'' či ''fanatici'' při slavnostech na její počest pochodovali městem v tmavém oblečení doprovázeni divokým křikem, trumpetami, cimbálů a bubnů. Poté v chrámu obětovali svou krev a zraňovali se noži na rukou, nohou a ramenou, což nejspíše souviselo s identifikací Bellony s Má. [29] => [30] => == Nerio == [31] => '''Nerio''', též '''Neria''', '''Nerienes''' či '''Nerina''' je římská, původně [[Sabinové|sabinská]], bohyně, [[personifikace]] [[Mars (mytologie)|Martovy]] mužné síly či jeho manželka. Někdy byla ztotožňována s Bellonou či [[Minerva|Minervou]]. Její jméno vychází ze [[sabinština|sabinského]] ''ner'' „muž“ a to zase z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] kořene ''*h2nér'' „muž, moc, síla“. V [[Latina|latině]] ze sabinského slova vychází také ''neriōsus'' „energický, pevný“ a [[cognomen]] ''Nero'' užívané v [[gens Claudia]]. Martova ''nerio'' svým významem odpovídá ''virites'' a ''hores'' náležející [[Quirinus|Quirinovi]].{{Citace monografie [32] => | příjmení = Palmer [33] => | jméno = Robert E. A. [34] => | titul = The Archaic Community of the Romans [35] => | url = https://archive.org/details/archaiccommunity00palm [36] => | vydavatel = Cambridge University Press [37] => | místo = Cambridge [38] => | rok = 2009 [39] => | strany = [https://archive.org/details/archaiccommunity00palm/page/n179 167] [40] => | isbn = 978-0521124768 [41] => }}{{Citace monografie [42] => | příjmení = Puhvel [43] => | jméno = Jaan [44] => | odkaz na autora = Jaan Puhvel [45] => | titul = Srovnávací mytologie [46] => | vydavatel = Lidové noviny [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 1997 [49] => | isbn = 80-7106-177-8 [50] => | strany = 179 [51] => }} [52] => [53] => == Reference == [54] => [55] => [56] => == Externí odkazy == [57] => * {{Commonscat}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => [60] => [[Kategorie:Římské bohyně]] [61] => [[Kategorie:Bohyně války]] [62] => [[Kategorie:Fiktivní a mytické ženy bojovnice]] [] => )
good wiki

Bellona

Jeana Cosyna, 1697, Brusel Bellona (latinsky Bellōna, z bellum „válka), původně Duellona, je římská bohyně války, pravděpodobně sabinského původu. Byla považována za sestru či manželku boha Marta, toho doprovázela do bitvy oblečená do pancíře a přilby, s pochodní, kopím či kyjem v ruce, a řídila Martův vůz.

More about us

About

V románské kultuře byla ctěna jako síla, která pomáhá udržovat rovnováhu mezi konfliktem a mírem. Bellona nebyla vnímána pouze jako zosobnění války, nýbrž také jako patronka strategické moudrosti a spravedlivého boje. Jako sestra boha války Marta a dcerou boha Jupitera, Bellona představuje důležitý aspekt života v té době – potřebu čelit výzvám s odvahou a rozvahou. Její kult byl rozšířen v římských armádách, kde byla uctívána nejen pro svou moc, ale i pro povzbuzení a vnitřní sílu, kterou přinášela vojákům. Bellona je často zobrazována se zbrojí, kopím a štítem, což symbolizuje její schopnost chránit a bojovat za spravedlivé příčiny. Její přítomnost připomíná, že v každém konfliktu existuje příležitost k růstu a změně. Úspěch v boji a úsilí o mír jsou i nadále aktuální temata, která inspirují jednotlivce a společnosti k tomu, aby hledali rovnováhu a harmonii i v náročných časech. Dnes je Bellona po staletích stále považována za symbol odhodlání a transformační síly, která nás povzbuzuje k tomu, abychom se postavili svým obavám a čelili překážkám s vírou ve světlou budoucnost. Jako archetyp spravedlnosti a strategického myšlení, Bellona nám připomíná, že i v těžkých časech lze nalézt cesty k míru a úspěchu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sabinové','Mars (mytologie)','Latina','atol','Kategorie:Fiktivní a mytické ženy bojovnice','Kategorie:Římské bohyně','gens Claudia','Praindoevropský jazyk','sabinština','personifikace','fetiálové','pomerium'