Array ( [0] => 15518779 [id] => 15518779 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Benben [uri] => Benben [3] => Pyramidion-satellite-khéops.jpg [img] => Pyramidion-satellite-khéops.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Benben je v egyptské mytologii významný symbol, který představuje stvoření, obnovu a další pozitivní aspekty života. Obvykle se zobrazuje jako pyramida nebo vysoký obelisk a byl spojen s bohem Atumem, který je považován za tvůrce světa. Podle mytologie se Benben objevil na počátku času nad vodami chaosu, kde Atum, symbolizující tvořivou sílu, vzešel. Tento motiv je příkladem, jak starověká kultura viděla cyklus života a neustálou obnovu, což zůstává inspirující i v dnešním světě. Benben tedy symbolizuje naději a pozitivní začátky, které se vždy mohou zjevit i v těžkých časech. V oblasti umění a architektury se Benben stal inspirací pro stavebníky pyramid a dalších náboženských struktur. Jeho duchovní význam a estetická hodnota se odrážejí v mnoha aspektech egyptské kultury, která i dnes oslovuje lidi hledající hlubší smysl a krásu v životě. Celkově lze říci, že Benben představuje světlo a inspiraci, které lze nalézt v každé životní etapě, připomínající, že cesta k obnově a pozitivním změnám je vždy otevřená. [oai_cs_optimisticky] => Benben je v egyptské mytologii významný symbol, který představuje stvoření, obnovu a další pozitivní aspekty života. Obvykle se zobrazuje jako pyramida nebo vysoký obelisk a byl spojen s bohem Atumem, který je považován za tvůrce světa. Podle mytologie se Benben objevil na počátku času nad vodami chaosu, kde Atum, symbolizující tvořivou sílu, vzešel. Tento motiv je příkladem, jak starověká kultura viděla cyklus života a neustálou obnovu, což zůstává inspirující i v dnešním světě. Benben tedy symbolizuje naději a pozitivní začátky, které se vždy mohou zjevit i v těžkých časech. V oblasti umění a architektury se Benben stal inspirací pro stavebníky pyramid a dalších náboženských struktur. Jeho duchovní význam a estetická hodnota se odrážejí v mnoha aspektech egyptské kultury, která i dnes oslovuje lidi hledající hlubší smysl a krásu v životě. Celkově lze říci, že Benben představuje světlo a inspiraci, které lze nalézt v každé životní etapě, připomínající, že cesta k obnově a pozitivním změnám je vždy otevřená. ) Array ( [0] => {{Hieroglyfický zápis|D58:N35-D58:N35-O24}} [1] => [[Soubor:Bennu.jpg|vpravo|náhled|Pták [[Benu]] na pahorku benben]] [2] => '''Benben''' (odvozováno z [[egyptština|egyptského]] [[sloveso|slovesa]] ''veben'' – ''„zářit“'', ''„vzejít“'', ''„povstat ve skvělosti“''{{Citace monografie [3] => | příjmení = Hart [4] => | jméno = George [5] => | rok = 2001 [6] => | titul = Egyptské mýty [7] => | vydavatel = Lidové noviny [8] => | místo = Praha [9] => | isbn = 80-7106-223-5 [10] => | počet stran = 126 [11] => | strany = 20 [12] => | překladatelé = Ivo Šmoldas [13] => }}) je ve [[starověký Egypt|staroegyptské]] [[egyptská mytologie|mytologii]] prvotní pahorek pevné země, který se při zrození světa vynořil z kosmického praoceánu [[Nun]] a na němž vznikl život. Jde o obecně rozšířenou egyptskou představu nacházející svůj odraz ve všech tamních mytologických tradicích. Představa benbenu je pravděpodobně odvozena od každoročně se opakující egyptské existenciální zkušenosti [[nil]]ské záplavy a jejího opadání, kdy se při ústupu vody postupně obnažovaly první kusy suché země. Vyjadřovala časově i prostorově „tvůrčí síly prvotní události“{{Citace monografie [14] => | příjmení = Eliade [15] => | jméno = Mircea [16] => | odkaz na autora = Mircea Eliade [17] => | rok = 1995 [18] => | titul = Dějiny náboženského myšlení 1: od doby kamenné po eleusinská mystéria [19] => | vydavatel = ISE [20] => | místo = Praha [21] => | isbn = [22] => | počet stran = 429 [23] => | strany = 91 [24] => | překladatelé = Kateřina Dejmalová et al [25] => }} a božské přítomnosti ve světě. Proto byl podle představ [[starověcí Egypťané|Egypťanů]] každý [[egyptský chrám|chrám]] původně ''„ostrovem stvoření“'' – prvotním místem, na nějž se snesl v něm uctívaný [[egyptští bohové|bůh]],{{Citace monografie [26] => | příjmení = David(ová) [27] => | jméno = Rosalie [28] => | rok = 2006 [29] => | titul = Náboženství a magie starověkého Egypta [30] => | vydavatel = BB/art [31] => | místo = Praha [32] => | isbn = 80-7341-698-0 [33] => | počet stran = 485 [34] => | strany = 191 [35] => | překladatelé = Hana Vymazalová [36] => }} a v [[Pozdní doba|Pozdní době]] byl s benbenem ztotožňováno [[Naos (Egypt)|naos]], v němž byl umístěn [[kult]]ovní obraz. [37] => [38] => Nejvýraznější roli benben hraje v koncepci [[Devatero|Devatera]] z [[Iunu]], kde byl přímo uctíván jako [[Náboženský fetišismus|posvátný kámen]]. Byl zde pokládán za prvotní zhmotněnou podobou stvořitelského [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečního]] [[egyptští bohové|boha]] [[Atum]]a (případně [[Re (bůh)|Rea]]) a v [[kult]]u představován kamenným fetišem pravděpodobně nepravidelného kuželového tvaru a podle některých názorů [[meteorit|meteorického]] původu{{Citace monografie [39] => | příjmení = Verner [40] => | jméno = Miroslav [41] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [42] => | příjmení2 = Bareš [43] => | jméno2 = Ladislav [44] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [45] => | příjmení3 = Vachala [46] => | jméno3 = Břetislav [47] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [48] => | rok = 2007 [49] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [50] => | vydavatel = Libri [51] => | místo = Praha [52] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [53] => | počet stran = 528 [54] => | strany = 4135 [55] => }} uchovávaným ve zdejším [[egyptský chrám|chrámu]] jako jeho skutečný fyzický pozůstatek. Doložen je ovšem pouze nepřímo z [[egyptské náboženství|náboženských]] [[staroegyptské písemnictví|textů]].{{Citace elektronické monografie [56] => | url = http://egypt.ff.cuni.cz/EgTez/ [57] => | titul = Český egyptologický tezaurus [58] => | jazyk = česky [59] => | datum přístupu = 2009-06-06}} Badatelé předpokládají, že významově je třeba jej ztotožnit také s iunským posvátným sloupem ''iun'' a že jeho stylizovanou podobou je [[obelisk]] a [[pyramidion]]. Podle některých názorů je od něj odvozen tvar [[egyptské pyramidy|egyptských pyramid]]. [60] => [61] => V [[Iunu|iunské]] kosmologii [[egyptští bohové|bůh]] [[Atum]] stojící v čele [[Devatero|Devatera]] podle [[Texty pyramid|Textů pyramid]] ''„povstal jako benben v domě benu“'': stvořitelský sluneční bůh se vynořil jako první pevný bod v [[Nun|praoceánu nebytí]], případně se zrodil jako pták ''[[benu]]'' a s křikem, jímž prolomil ticho a tmu dosavadního nebytí, usedl na v tom okamžiku se objevivší prvotní pevnou zemi. Ta současně odpovídá východnímu horizontu, kde se „rodí“ [[Slunce]]; proto snad měl [[obelisk]] jako [[kult]]ické znázornění benbenu zachycovat první sluneční paprsky za úsvitu.{{Citace monografie [62] => | příjmení = David(ová) [63] => | jméno = Rosalie [64] => | rok = 2006 [65] => | titul = Náboženství a magie starověkého Egypta [66] => | vydavatel = BB/art [67] => | místo = Praha [68] => | isbn = 80-7341-698-0 [69] => | počet stran = 485 [70] => | strany = 94 [71] => | překladatelé = Hana Vymazalová [72] => }} Benben je tedy obrazem sebestvoření [[stvoření|stvořitele]], od něhož teprve se další proces tvoření odvíjí. Jedním ze způsobů, jímž iunská [[kosmologie]] další tvoření přibližuje, je motiv Atumovy [[masturbace|masturbační]] [[ejakulace]] nebo (méně často uváděného) [[autofelace|spolknutí vlastního]] [[Ejakulát|spermatu]]{{Citace monografie [73] => | příjmení = Janák [74] => | jméno = Jiří [75] => | rok = 2005 [76] => | titul = Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta [77] => | vydavatel = Libri [78] => | místo = Praha [79] => | isbn = 80-7277-235-X [80] => | počet stran = 220 [81] => | strany = 36 [82] => }}{{Citace monografie [83] => | příjmení = Naydler [84] => | jméno = Jeremy [85] => | odkaz na autora = [86] => | rok = 1999 [87] => | titul = Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného [88] => | vydavatel = Volvox Globator [89] => | místo = Praha [90] => | isbn = 80-7207-245-5 [91] => | počet stran = 301 [92] => | strany = 46 [93] => | překladatelé = Miroslav Krůta [94] => }}  – protože stvořil sám sebe a byl jediný, musel (pokud měl proces pokračovat) sám sebe také oplodnit. George Hart v tomto smyslu podává vysvětlení, že ''benben'' mohl být pokládán za zkamenělý pozůstatek Atumova spermatu.{{Citace monografie [95] => | příjmení = Hart [96] => | jméno = George [97] => | rok = 2001 [98] => | titul = Egyptské mýty [99] => | vydavatel = Lidové noviny [100] => | místo = Praha [101] => | isbn = 80-7106-223-5 [102] => | počet stran = 126 [103] => | strany = 14 [104] => | překladatelé = Ivo Šmoldas [105] => }} [106] => [107] => Jinou verzí prvotního pahorku [[analogie|analogickou]] benbenu je ''ostrov plamenů'' také doložený v [[Texty pyramid|Textech pyramid]].{{Citace monografie [108] => | příjmení = Verner [109] => | jméno = Miroslav [110] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [111] => | příjmení2 = Bareš [112] => | jméno2 = Ladislav [113] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [114] => | příjmení3 = Vachala [115] => | jméno3 = Břetislav [116] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [117] => | rok = 2007 [118] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [119] => | vydavatel = Libri [120] => | místo = Praha [121] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [122] => | počet stran = 528 [123] => | strany = 349 [124] => }} Protože stejně jako předchozí pojetí v sobě spojuje povstání pevného základu světa vyjádřené motivem [[ostrov]]a uprostřed vod a zrození slunce představované náhlým vzplanutím jeho záře, je s největší pravděpodobností původně jen jiným slovním opisem téže představy. Nejpozději v období počátku [[Střední říše]] se ''ostrov plamenů'' objevuje v jedné z verzí kosmologie z [[Chemenu]], podle níž ke [[stvoření světa]] došlo tajemnou činností [[Osmero|Osmera]] složeného ze čtyř dvojic prvotních [[egyptští bohové|bohů]]. Tato božská skupina ovšem není stvořitelem ve stejném smyslu jako [[Atum]], spíše ve svém souhrnu reprezentuje kvality preexistujícího světa – praoceánu [[Nun]]. Počátkem vší existence je až objevení se ostrova, na němž se zrodí slunce. George Hart uvádí, že tvůrci této koncepce mohli být přesvědčeni, že Osmero předcházelo [[Devatero|Devateru]],{{Citace monografie [125] => | příjmení = Hart [126] => | jméno = George [127] => | rok = 2001 [128] => | titul = Egyptské mýty [129] => | vydavatel = Lidové noviny [130] => | místo = Praha [131] => | isbn = 80-7106-223-5 [132] => | počet stran = 126 [133] => | strany = 27 [134] => | překladatelé = Ivo Šmoldas [135] => }} což by znamenalo, že tyto dva mýty nepopisují zrod světa odlišně, ale mohou se doplňovat.{{Citace monografie [136] => | příjmení = Naydler [137] => | jméno = Jeremy [138] => | rok = 1999 [139] => | titul = Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného [140] => | vydavatel = Volvox Globator [141] => | místo = Praha [142] => | isbn = 80-7207-245-5 [143] => | počet stran = 301 [144] => | strany = 63 [145] => | překladatelé = Miroslav Krůta [146] => }} V tomto smyslu může být představa Osmera reinterpretací Devatera: popisovala by procesy směřující k Atumově sebestvoření a ''ostrov plamenů'' by byl označením stavu, kterým Atum své sebestvoření v podobě benbenu uskutečňuje. [147] => [148] => == Odkazy == [149] => === Reference === [150] => [151] => [152] => === Související články === [153] => * [[Benu]] [154] => * [[Pyramidion]] [155] => * [[Tatenen]] [156] => [157] => {{Pahýl}} [158] => {{Portály|Starověký Egypt}} [159] => [160] => [[Kategorie:Egyptská mytologie]] [161] => [[Kategorie:Sluneční kult ve starověkém Egyptě]] [162] => [[Kategorie:Mytické ostrovy]] [] => )
good wiki

Benben

Pták Benu na pahorku benben Benben (odvozováno z egyptského slovesa veben - „zářit“, „vzejít“, „povstat ve skvělosti“) je ve staroegyptské mytologii prvotní pahorek pevné země, který se při zrození světa vynořil z kosmického praoceánu Nun a na němž vznikl život. Jde o obecně rozšířenou egyptskou představu nacházející svůj odraz ve všech tamních mytologických tradicích.

More about us

About

Obvykle se zobrazuje jako pyramida nebo vysoký obelisk a byl spojen s bohem Atumem, který je považován za tvůrce světa. Podle mytologie se Benben objevil na počátku času nad vodami chaosu, kde Atum, symbolizující tvořivou sílu, vzešel. Tento motiv je příkladem, jak starověká kultura viděla cyklus života a neustálou obnovu, což zůstává inspirující i v dnešním světě. Benben tedy symbolizuje naději a pozitivní začátky, které se vždy mohou zjevit i v těžkých časech. V oblasti umění a architektury se Benben stal inspirací pro stavebníky pyramid a dalších náboženských struktur. Jeho duchovní význam a estetická hodnota se odrážejí v mnoha aspektech egyptské kultury, která i dnes oslovuje lidi hledající hlubší smysl a krásu v životě. Celkově lze říci, že Benben představuje světlo a inspiraci, které lze nalézt v každé životní etapě, připomínající, že cesta k obnově a pozitivním změnám je vždy otevřená.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'egyptští bohové','Devatero','kult','Nun','Atum','Texty pyramid','egyptský chrám','obelisk','Iunu','Náboženský fetišismus','sluneční kult ve starověkém Egyptě','ostrov'

Atum

Atum je egyptský bůh, kterého lze nalézt v egyptské mytologii.

Devatero

Iunu

Kult

Nun

Obelisk

Ostrov