Array ( [0] => 15489124 [id] => 15489124 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Benzen [uri] => Benzen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Benzen [2] => | obrázek = Benzene structure.png [3] => | velikost obrázku = 280 px [4] => | popisek = Struktura benzenu - různé chemické vzorce a tvar molekuly [5] => | systematický název = benzen [6] => | anglický název = benzene [7] => | číslo CAS = 71-43-2 [8] => | číslo EINECS = 200-753-7 [9] => | indexové číslo = 601-020-00-8 [10] => | sumární vzorec = C6H6 [11] => | vzhled = bezbarvá kapalina [12] => | molární hmotnost = 78,11 g/mol [13] => | teplota tání = 5,5 °C [14] => | teplota varu = 80,1 °C [15] => | hustota = 0,878 6 g/cm³ [16] => | rozpustnost = 1,79 g/l (''25 °C'') [17] => | viskozita = 0,652 cP (''20 °C'') [18] => | dipólový moment = 0 [[Debye|D]] [19] => | R-věty = {{R|45}} {{R|46}} {{R|11}} {{R|36/38}} {{R|48/23/24/25}} {{R|65}} [20] => | S-věty = {{S|53}} {{S|45}} [21] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Benzene | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/241 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}
{{Nebezpečí}} [22] => | H-věty = {{H|225}} {{H|350}} {{H|340}} {{H|372}} {{H|304}} {{H|319}} {{H|315}} [23] => }} [24] => '''Benzen''', popř. '''[[benzol]]''' ''(příp. pod značkou „⌬“ či „⏣“)'', je [[organická sloučenina]] ([[Uhlovodíky|uhlovodík]] patřící mezi [[areny]]) se sladkým [[vůně|zápachem]]. Při pokojové teplotě je to bezbarvá, [[hořlavina|hořlavá]] a [[jed|toxická]] [[kapalina]] známá pro své [[karcinogen]]ní účinky.[[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny|International Agency for Research on Cancer]]: [http://www.inchem.org/documents/iarc/suppl7/benzene.html Benzene - Summaries & Evaluations] Benzen má menší [[hustota|hustotu]] než [[voda]] a ve vodě je jen málo [[rozpustnost|rozpustný]].{{Citace periodika [25] => | příjmení = Arnold [26] => | jméno = D. [27] => | titul = Solubility of Benzene in Water [28] => | periodikum = Industrial & Engineering Chemistry Chemical & Engineering Data Series [29] => | ročník = 1958 [30] => | číslo = 3 [31] => | strany = 253 [32] => | doi = 10.1021/i460004a016 [33] => | příjmení2 = Plank [34] => | jméno2 = C. [35] => | příjmení3 = Erickson [36] => | jméno3 = E. [37] => }} Hořením se uvolňují [[saze]]. Uhlovodíkový zbytek ([[funkční skupina]]) vytvořený od benzenu se nazývá [[fenyl]]. V přírodě se benzen vyskytuje např. v [[Ropa|ropě]]. [38] => [39] => == Historie == [40] => Benzen objevil roku 1825 [[Spojené království|britský]] vědec [[Michael Faraday]] v ropě. V roce 1833 se povedlo [[Německo|německému]] chemikovi [[Eilhard Mitscherlich|Eilhardu Mitscherlichovi]] připravit benzen [[destilace|destilací]] [[kyselina benzoová|kyseliny benzoové]] a sloučeninu pojmenoval ''benzin''. O dvanáct let později izoloval benzen z [[dehet|dehtu]] anglický chemik [[Charles Mansfield]]. Čtyři roky po svém objevu začal jako první na světě průmyslově vyrábět benzen svojí metodou. [41] => [42] => Prvním, kdo znázornil benzenové jádro nákresem s kruhem odpovídajícím sdíleným elektronům, byl roku 1861 [[Karlovy Vary|karlovarský]] rodák, chemik [[Johann Josef Loschmidt]]; není však prokázané, že znal podrobně zvláštní strukturu benzenu. Tu objevil až roku 1865 německý chemik [[Friedrich August Kekulé]], potomek [[emigrace|emigranta]], který odešel z [[Čechy|českých]] zemí po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] v roce 1620. [43] => [44] => == Struktura molekuly benzenu == [45] => [[Soubor:Stamps of Germany (BRD) 1964, MiNr 440.jpg|náhled|Molekula benzenu na německé [[Poštovní známka|poštovní známce]]]] [46] => [[Molekula]] má tvar šestiúhelníku, v jehož vrcholech jsou [[atom]]y [[uhlík]]u; ke každému z nich se váže jeden atom [[vodík]]u. Protože atomy uhlíku jsou [[oxidační číslo|čtyřmocné]], v nejjednodušším přiblížení lze vazby mezi nimi považovat střídavě za [[jednoduchá vazba|jednoduché]] a [[dvojná vazba (chemie)|dvojné]] (tj. [[konjugovaná vazba|vazby konjugované]]). Vzdálenost mezi atomy uhlíku je obecně pro tyto vazby odlišná, avšak v benzenu její hodnota odpovídá přibližně průměru mezi délkou jednoduché a dvojné vazby. Ukazuje se, že [[elektron]]y v benzenu jsou delokalizované v celém jádru molekuly, což se často v strukturním vzorci označuje pomocí kruhu vepsaného do [[šestiúhelník]]u. Benzenové jádro je velmi stabilní a je součástí řady dalších [[chemická sloučenina|sloučenin]], například [[polyaromatické uhlovodíky|polyaromatických uhlovodíků]], jako je [[naftalen]]. [47] => [48] => == Příprava == [49] => * [[frakční destilace|frakční destilací]] [[dehet|dehtu]] [50] => * [[dekarboxylace|dekarboxylací]] [[kyselina benzoová|kyseliny benzoové]] [51] => *: [[kyselina benzoová|C6H5COOH]] → C6H6 + [[oxid uhličitý|CO2]] [52] => * [[dehydrogenace|dehydrogenací]] [[cyklohexan]]u [53] => *: [[cyklohexan|C6H12]] → C6H6 + 3H2 [54] => * [[hydrogenace|hydrogenolýzou]] [[toluen]]u [55] => *: [[toluen|C6H5CH3]] + H2 → C6H6 + [[Methan|CH4]] [56] => * trimerizací [[ethyn]]u [57] => *: 3 CH≡CH → C6H6 [58] => * suchou destilací směsi benzoátu sodného a hydroxidu sodného [59] => [60] => == Využití == [61] => [[Soubor:Benzol.JPG|náhled|Bezvodý benzen pro analýzu]] [62] => Benzen se používá v [[průmysl]]u jako důležité [[rozpouštědlo]] a jako výchozí látka mj. pro výrobu [[léčivo|léčiv]], [[kompaktní disk|kompaktních disků]], [[plast]]ů, syntetické [[pryž]]e, [[pigment|barviv]] a [[výbušnina|výbušnin]]. V malém množství se přidává do [[benzín]]u pro zlepšení [[oktanové číslo|oktanového čísla]]. Využívá se i k výrobě [[kosmetika|kosmetických]] přípravků. Pomocí benzenu se připravují také další důležité chemikálie, především [[styren]], který se používá na výrobu [[polystyren]]u, [[fenol]] a [[cyklohexan]] používaný při zpracování [[nylon]]u. [63] => [64] => == Zdroje v prostředí a zdravotní rizika == [65] => Podstatným zdrojem benzenu v prostředí jsou zplodiny z [[automobilová doprava|automobilové dopravy]], ale i jeho vypařování z motorových [[palivo|paliv]] během manipulace, distribuce a skladování.[[Miroslav Šuta]]: ''Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví'', Český a Slovenský dopravní klub [[1996]], {{ISBN|80-901339-4-0}} Srovnatelným zdrojem [[siloxan]]ů však mohou být pouhé hygienické prostředky.https://phys.org/news/2018-04-daily-emissions-personal-products-car.html - Daily emissions from personal care products comparable to car emissions: study [66] => [67] => Vdechování malého množství benzenu může způsobit [[bolest hlavy]], pocit [[únava|únavy]], zrychlení [[tepová frekvence|srdečního tepu]], chvění a [[bezvědomí|ztrátu vědomí]]. Velká koncentrace benzenu ve vzduchu může mít za následek i [[smrt]]. Benzen poškozuje [[kostní dřeň]] a způsobuje [[chudokrevnost]]. Benzen je [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny|IARC]] klasifikován jako [[karcinogen]] skupiny 1 (rakovinotvorný pro [[člověk]]a), přičemž způsobuje zejména [[Leukemie|leukemii]] a [[rakovina plic|rakovinu plic]]. [68] => [69] => == Znečištění v Česku == [70] => Znečištění ovzduší benzenem monitoruje [[Státní zdravotní ústav]] na 21 měřících stanicích v [[Česko|České republice]]. Platný limit činí 5 [[mikrogram|μg]]·m−3 v ročním průměru a v roce 2005 byl překročen na 3 stanicích v [[Ostrava|Ostravě]] a na jedné v [[Praha|Praze]]. Nejvyšší roční průměr v Ostravě činil 10,26 μg·m−3, v [[Praha 2|Praze 2]] v Legerově ulici 5,3 μg·m−3. Asi 9,3 % obyvatel monitorovaných oblastí žije v prostředí, kde znečištění překračuje platný limit.[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, {{ISBN|978-80-87308-00-4}}) [71] => [[Soubor:33_80_798_8_839-8_D-GATXP_Chalupki.jpg|náhled|Železniční cisterna na přepravu benzenu]] [72] => [73] => Benzen je lidský karcinogen. V potravinách nesmí být obsažen. [[Benzoan sodný]] v kombinací s askorbovou kyselinou ([[Vitamín C]]) se mění na benzen. Použití benzoanů jako konzervačních činidel u potravin je striktně omezeno.{{doplňte zdroj}} [74] => [75] => == Reference == [76] => [77] => [78] => == Související články == [79] => * [[Toluen]] [80] => * [[Xylen]] [81] => * [[Nitrobenzen]] [82] => * [[Anilin]] [83] => * [[Styren]] [84] => * [[Fenol]] [85] => * [[Naftalen]] [86] => * [[Antracen]] [87] => [88] => == Externí odkazy == [89] => * {{Commonscat}} [90] => * {{Otto|Benzol}} [91] => * {{Otto|Benzolová theorie}} [92] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20090228063048/http://www.irz.cz/latky/benzen Benzen] – charakteristika látky v [[Integrovaný registr znečišťování|Integrovaném registru znečišťování]] [93] => * {{en}} [[Světová zdravotnická organizace|WHO]]: [https://web.archive.org/web/20030803125924/http://www.euro.who.int/document/aiq/5_2benzene.pdf Benzene], Air Quality Guidelines – Second Edition, Chapter 5.2 [94] => [95] => {{Areny}} [96] => {{Funkční skupiny}} [97] => [98] => {{Autoritní data}} [99] => {{Portály|Životní prostředí|Chemie}} [100] => [101] => [[Kategorie:Aromatické uhlovodíky]] [102] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 1]] [103] => [[Kategorie:Polutanty]] [104] => [[Kategorie:Ropné produkty]] [105] => [[Kategorie:Antidetonační činidla]] [106] => [[Kategorie:Uhlovodíková rozpouštědla]] [107] => [[Kategorie:Aromatická rozpouštědla]] [] => )
good wiki

Benzen

Benzen, popř. benzol (příp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyselina benzoová','cyklohexan','karcinogen','toluen','dehet','Karlovy Vary','konjugovaná vazba','hydrogenace','Charles Mansfield','hustota','Ropa','fenol'

Cyklohexan

Dehet

Fenol

Hustota

Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství hmoty obsažené v určitém objemu.

Hydrogenace

Karcinogen

Ropa

Toluen