Array ( [0] => 15481514 [id] => 15481514 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Beryllium [uri] => Beryllium [3] => Solar Activity Proxies.png [img] => Solar Activity Proxies.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Be [3] => | protonové číslo = 4 [4] => | nukleonové číslo = 9 [5] => | název = Beryllium [6] => | latinsky = Beryllium [7] => | nad = [8] => | pod = [[Hořčík|Mg]] [9] => | vlevo = [[Lithium]] [10] => | vpravo = [[Bor (prvek)|Bor]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Kovy alkalických zemin [14] => | číslo CAS = 7440-41-7 [15] => | skupina = 2 [16] => | perioda = 2 [17] => | blok = s [18] => | koncentrace v zemské kůře = 2,8 až 10 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = přibližně 0,000 000 6 mg/l [20] => | obrázek = Be-140g.jpg [21] => | emisní spektrum = Beryllium spectrum visible.png [22] => | vzhled = šedý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 9,012182 [25] => | atomový poloměr = 105 pm [26] => | kovalentní poloměr = 96 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 153 pm [28] => | elektronová konfigurace = [He] 2s2 [29] => | oxidační čísla = 2, 1 [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Šesterečná [33] => | hustota = 1 848 kg/m3 [34] => | tvrdost = 5,5 [35] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [36] => | teplota tání = 1 287 [37] => | teplota varu = 2 469 [38] => | molární objem = 4,85×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 10,456 kJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 223,764 kJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 1791K [42] => | rychlost zvuku = 12 870 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 1825 Jkg−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 2,5×107 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 36 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 200 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −1,85 V [49] => | elektronegativita = 1,57 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 899,5 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1757,1 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 14848.7 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 44 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 7 [59] => | značka = Be [60] => | výskyt = stopově [61] => | poločas = 53,12 dne [62] => | způsob = [[Záchyt elektronu|ε]] [63] => | energie = 0,861 89 [64] => | nukleonové číslo produktu = 7 [65] => | značka produktu = [[Lithium|Li]] [66] => | způsob2 = [[záření gama|γ]] [67] => | energie2 = 0,477 [68] => | nukleonové číslo produktu2 = [69] => | značka produktu2 = – [70] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [71] => | nukleonové číslo = 8 [72] => | značka = Be [73] => | výskyt = stopově [74] => | poločas = 7×10−17s [75] => | způsob = [[částice alfa|α]] [76] => | energie = [77] => | nukleonové číslo produktu = 4 [78] => | značka produktu = [[Helium|He]] [79] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [80] => | nukleonové číslo = 9 [81] => | značka = Be [82] => | výskyt = 100% [83] => | počet neutronů = 5 [84] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [85] => | nukleonové číslo = 10 [86] => | značka = Be [87] => | výskyt = stopově [88] => | poločas = 1,51x106 let [89] => | energie = 0,55688 [90] => | způsob = [[záření beta|β−]] [91] => | nukleonové číslo produktu = 10 [92] => | značka produktu = [[Bor|B]] [93] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [94] => | nukleonové číslo = 11 [95] => | značka = Be [96] => | výskyt = umělý [97] => | poločas = 13,76 s [98] => | energie = 11,50946 [99] => | způsob = [[záření beta|β−]] [100] => | nukleonové číslo produktu = 11 [101] => | značka produktu = [[Bor|B]] [102] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [103] => | nukleonové číslo = 12 [104] => | značka = Be [105] => | výskyt = umělý [106] => | poločas = 21,3 ms [107] => | energie = 11,7084 [108] => | způsob = [[záření beta|β−]] [109] => >99% [110] => | nukleonové číslo produktu = 12 [111] => | značka produktu = [[Bor|B]] [112] => | energie2 = 3,1707 [113] => | způsob2 = [[záření beta|β−]][[vyzáření neutronu|n]] [114] => <1% [115] => | nukleonové číslo produktu2 = 11 [116] => | značka produktu2 = [[Bor|B]] [117] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [118] => | nukleonové číslo = 14 [119] => | značka = Be [120] => | výskyt = umělý [121] => | poločas = 4,35 ms [122] => | energie = 18,07 [123] => | způsob = [[záření beta|β−]] [[vyzáření neutronu|n]] [124] => 99,996% [125] => | nukleonové číslo produktu = 13 [126] => | značka produktu = [[Bor|B]] [127] => | energie2 = 27,96 [128] => | způsob2 = [[záření beta|β−]] [[částice alfa|α]] 0,004% [129] => | nukleonové číslo produktu2 = 10 [130] => | značka produktu2 = [[Lithium|Li]] [131] => }} [132] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS06}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Beryllium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5460467 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-25 }}
{{Nebezpečí}} [133] => | R-věty = {{R|49}},{{R|25}},{{R|26}},{{R|48/23}},{{R|36/37/38}},{{R|43}} [134] => | S-věty = {{S|53}},{{S|45}} [135] => }} [136] => '''Beryllium''' (chemická značka '''Be''', {{Vjazyce2|la|Beryllium}}) někdy také '''berylium''', je nejlehčím z řady kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý [[Kovy|kov]] o značně vysoké teplotě tání. Velmi dobře propouští [[rentgenové záření]] a [[Ionizující záření|ionizující]] [[záření gama]]. Beryllium a jeho soli jsou mimořádně [[jed|toxické]].{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Beryllium Toxicity: Who Is at Risk of Exposure to Beryllium? [138] => | periodikum = www.atsdr.cdc.gov [139] => | url = https://www.atsdr.cdc.gov/csem/beryllium/who_risk.html [140] => | datum vydání = 2021-02-09 [141] => | jazyk = en-us [142] => | datum přístupu = 2023-08-22 [143] => }} [144] => [145] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [146] => [[Soubor:Beryllium 1.jpg|150px|Kovové beryllium|náhled|vlevo]] [147] => Beryllium je tvrdý (rýpe do skla), křehký (za normální teploty) a poměrně těžce tavitelný kov. Za červeného žáru je beryllium tažné. Vede špatně [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Je [[supravodiče]]m I. typu za teplot pod 0,26 K. Práškovité beryllium vyvolává kožní ekzémy a poškozuje dýchací cesty. Elementární kovové beryllium lze dlouhodobě uchovávat např. překryté vrstvou alifatických uhlovodíků jako [[petrolej]] nebo [[Motorová nafta|nafta]], s kterými nereaguje. [148] => [149] => Beryllium je na suchém [[vzduch]]u stabilní (nereaguje s [[kyslík]]em za pokojové teploty). S [[voda|vodou]] reaguje pouze na povrchu a pokrývá se tenkou vrstvou [[oxid berylnatý|oxidu berylnatého]], oxidace dále za normální teploty neprobíhá. V přírodě se setkáváme pouze se [[chemická sloučenina|sloučeninami]]. [150] => [151] => Kovové beryllium se za normální teploty nerozpouští v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] (ve zředěné kyselině se pouze [[pasivace|pasivuje]]), za vyšší teploty se oxiduje velmi živě. S ostatními [[Kyseliny|kyselinami]] se beryllium slučuje už za normální teploty. Beryllium se také rozpouští v roztocích [[hydroxidy|hydroxidů]]. Se zředěnými roztoky [[hydroxidy|hydroxidů]] reaguje teprve za tepla a s koncentrovanými již za pokojové teploty. [152] => [153] => Beryllium je nejlehčí [[Monoizotopický prvek|prvek s jediným stabilním izotopem]], a to 9Be. [154] => [155] => == Historický vývoj == [156] => Beryllium v roce [[1798]] objevil francouzský chemik [[Louis Nicolas Vauquelin]] jako součást minerálu [[beryl]]u a ve [[smaragd]]ech, které mají stejné struktury (smaragd obsahuje pouze o 2 % více chromu) (je zajímavé, že k závěru, že [[beryl]] a [[smaragd]] jsou podobné, dospěl přibližně 2000 let před objevem tohoto prvku i [[Plinius starší]]). [157] => [158] => Při objevu beryllia nebylo jasné jeho oxidační číslo a relativní atomová hmotnost – uvažovalo se Be2+ o hmotnosti 9,4 nebo Be3+ o hmotnosti 14,1. Tuto nejasnost objasnil o 70 let později teprve [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev]] na základě svého periodického zákona. Podle něj nemá trojmocný [[chemický prvek|prvek]] s [[relativní atomová hmotnost|relativní atomovou hmotností]] okolo 14 v blízkosti [[dusík]]u v [[periodická tabulka|periodické tabulce prvků]] místo, ale dvojmocný [[chemický prvek|prvek]] s [[relativní atomová hmotnost|relativní atomovou hmotností]] okolo 9 by dokonale zaplnil mezeru mezi [[lithium|lithiem]] a [[Bor (prvek)|borem]]. [159] => [160] => Tento kov se v mnohých vlastnostech podobal hliníku, ale nebyl schopný tvořit [[kamenec|kamence]] (podvojné sloučeniny, které se ve středověku používaly k barvení látek). Kov dostal ve [[Francie|Francii]] název ''glucinium'', který upomíná na sladkou chuť berylnatých solí (všechny berylnaté soli jsou prudce jedovaté). [161] => [162] => Kovové beryllium bylo poprvé připraveno roku [[1828]] nezávisle dvěma vědci. [[Friedrich Wöhler]] i [[Antoine Bussy]] provedli nezávisle na sobě redukcí [[chlorid berylnatý|chloridu berylnatého]] kovovým [[draslík]]em. Příprava čistého beryllia se povedla teprve roku 1898 [[Paul Lebeau|Lebeauovi]], který elektrolyzoval taveninu [[fluorid berylnatý|fluoridu berylnatého]] s [[fluorid sodný|fluoridem sodným]]. [163] => [164] => == Výskyt v přírodě == [165] => [[Soubor:Beryllium OreUSGOV.jpg|náhled|vlevo|Ruda beryllia]] [166] => [[Soubor:Beryl emeralds cut XH.jpg|náhled|vlevo|Vybroušený smaragd]] [167] => Díky jeho poměrně velké reaktivitě se v přírodě setkáváme pouze se sloučeninami beryllia. Ve všech svých sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Be2+. Kromě berylnatých solí vytváří beryllium i komplexy [BeO2]2− a [Be(OH)4]2−. [168] => [169] => V [[zemská kůra|zemské kůře]] je beryllium obsaženo v množství 3–10 mg/kg, mořská voda vykazuje mimořádně nízký obsah beryllia – přibližně 0,6 ppt Be (nanogram/litr) – a ve výskytu se řadí na stejnou úroveň jako [[cín]], [[europium]] nebo [[arsen]]. Ve [[vesmír]]u patří beryllium přes svoji velmi nízkou atomovou hmotnost mezi poměrně vzácné prvky – na jeden jeho atom připadá přibližně 4,5 miliardy atomů [[vodík]]u. [170] => [171] => Nejdůležitějším minerálem s obsahem beryllia je aluminosilikát [[beryl]] Be3Al2(SiO3)6. Mineralogie zná mnoho různých odrůd berylu, z nichž nejznámější jsou jistě drahé kameny zelený [[smaragd]] a modrý [[akvamarín]] (beryl je součástí koruny britské královny). Z dalších minerálů s větším obsahem beryllia lze uvést například [[chryzoberyl]] Al2[BeO4], [[bromellit]] BeO, [[herderit]] CaBe(F,OH)PO4, [[euklas]] BeAlSiO4(OH), [[fenakit]] Be2[SiO4] a [[Gadolinit-(Y)|gadolinit]] Y2Fe2+Be2Si2O10. Další vzácné minerály beryllia jsou například [[helvín]] (Fe,Mn)4[Be3Si3O12]S, [[danalit]] [Fe,Zn]4[Be3Si3O12]S, [[leukofán]] CaNaBe(Si2O6)F, [[melinofan]] (Ca,Na)2Be(Si,Al)2(O,F)7, [[trimerit]] MnBeSiO4 a [[bertrandit]] Be8[Si2O6]·[SiO4]2(OH)4. [172] => [173] => [[Beryl]] je lehce získatelný, protože tvoří povrchová ložiska a těží se v [[Brazílie|Brazílii]], [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Afrika|Africe]], [[Indie|Indii]], [[Anglie|Anglii]], [[Norsko|Norsku]], [[Španělsko|Španělsku]] a na [[Ural]]e. V [[Česko|České republice]] se [[beryl]] vyskytuje v těžitelném množství na [[Šumava|Šumavě]]. Zásoby beryllia jsou odhadovány na 4×106 tun. [174] => [175] => == Výroba == [176] => Beryllium se získává pražením [[beryl]]u s [[hexafluorokřemičitan sodný|hexafluorokřemičitanem sodným]] při teplotě 700 až 750 °C, vyloužením rozpustného fluoridu vodou a následným srážením [[hydroxid sodný|hydroxidem sodným]] při [[pH]] asi 12. Beryllium se nejčastěji připravuje redukcí [[fluorid berylnatý|fluoridu berylnatého]] [[hořčík]]em při teplotě okolo 1300 °C. [177] => [178] => Druhá nejčastější průmyslová výroba kovového beryllia probíhá [[elektrolýza|elektrolýzou]] směsi roztaveného [[chlorid berylnatý|chloridu berylnatého]] a [[chlorid sodný|sodného]] na [[rtuť]]ové katodě v ochranné atmosféře plynného [[argon]]u. [179] => [180] => Beryllium lze připravit také elektrolýzou taveniny směsi [[fluorid berylnatosodný|fluoridu berylnatosodného]] NaBeF3 a [[trifluoroberylnatan barnatý|trifluoroberylnatanu barnatého]] Ba[BeF3]2. Malé množství beryllia se dá také připravit rozkladem [[Azid berylnatý|azidu berylnatého Be2N6]] [181] => [182] => == Využití == [183] => [[Soubor:Be foils.jpg|náhled|200px|vlevo|Plíšky beryllia]] [184] => [[Soubor:Beryllium Copper Adjustable Wrench.jpg|náhled|vlevo|Nastavitelný klíč ze slitiny beryllia]] [185] => Minerály beryllia se využívají ve šperkařství jako [[drahokam]]y a [[polodrahokam]]y. Nejznámější a největší [[drahokam]]y [[beryl]]u jsou usazeny v [[Britská imperiální koruna|anglické koruně]]. [186] => [187] => Mimořádně důležitou vlastností kovového beryllia je jeho velmi vysoká propustnost pro [[rentgenové záření]] a nízkoenergetické [[neutron]]y. Proto je cenným materiálem především v jaderné energetice, kde slouží v [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] ke konstrukci neutronových zrcadel a je součástí [[Moderátor neutronů|moderátorových]] tyčí. [188] => [189] => Vysoká propustnost pro rentgenové záření se úspěšně využívá jak při kontrole provozu jaderných reaktorů, tak především při konstrukci rentgenových analyzátorů kovů. Vzorek analyzovaného materiálu je přitom umístěn tak, aby jej od zdroje rentgenového záření oddělovalo okénko z čistého beryllia o síle pouze několika [[mikrometr]]ů. Tím se dosahuje maximálního průchodu všech vysoce energetických fotonů použitého rentgenova záření a silně tak roste citlivost analýzy. [190] => [191] => V metalurgii jsou [[slitina|slitiny]] beryllia především s [[měď|mědí]] ceněny především pro svoji vysokou tvrdost, pevnost a zároveň dobrou [[elektrická vodivost|elektrickou]] a [[tepelná vodivost|tepelnou vodivost]] (např. Cu + 2 % Be = beryliový bronz, který se vyrovná nejkvalitnější nemagnetické oceli). [192] => [193] => Slitiny se používají často v [[elektronika|elektronice]] pro výrobu odolných elektrických kontaktů nebo speciálních elektrod pro [[obloukové svařování]]. Nízká hustota a vysoká pevnost slitin beryllia vede k jejich využití pro konstrukci součástí [[letadlo|letadel]] a [[kosmická loď|kosmických lodí]]. Speciální slitiny s mědí se používají na výrobu nejiskřivého ručního nářadí; [[kladivo|kladiv]] ap. určených pro používání v provozech, ve kterých hrozí nebezpečí výbuchu. [194] => [195] => Pro svou nízkou hmotnost (o třetinu nižší než [[hliník]] a o 60% než [[titan (prvek)|titan]]), vysokou tuhost a rychlost zvuku v tomto materiálu (vlastní [[rezonance]] membrány jsou v neslyšitelném [[Zvukové spektrum|spektru]]) se využívá pro konstrukci špičkových elektrodynamických vysokotónových [[reproduktor]]ů.{{Citace elektronické monografie [196] => | příjmení = [197] => | jméno = [198] => | autor = EXCELIA HIFI [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Focal JM Lab Electra 1007 Beryllium [201] => | url = http://www.excelia-hifi.cz/focal-electra-1007-be.html [202] => | datum vydání = 2005 [203] => | datum přístupu = 2010-08-08 [204] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718172046/http://www.excelia-hifi.cz/focal-electra-1007-be.html [205] => | datum archivace = 2011-07-18 [206] => | nedostupné = ano [207] => }} [208] => [209] => [[Oxid berylnatý]] BeO se využívá na lisování žáruvzdorných kelímků, které odolávají teplotě nad 2000 °C.{{Citace elektronického periodika [210] => | titul = Beryllium oxide ceramic substrate(BeO) [211] => | periodikum = Great Ceramic [212] => | url = https://great-ceramic.com/product/beryllium-oxide-ceramic-substrate-beo/ [213] => | jazyk = en-US [214] => | datum přístupu = 2023-07-11 [215] => }} Je také katalyzátorem při výrobě některých organických látek. [216] => [217] => == Sloučeniny == [218] => [219] => === Anorganické sloučeniny === [220] => * [[Hydrid berylnatý]] BeH2 je bílá tuhá látka, která se svými vlastnostmi velice podobá [[hydrid hlinitý|hydridu hlinitému]]. Vodou se rozkládá za vzniku [[vodík]]u a [[hydroxid berylnatý|hydroxidu berylnatého]] a [[methanol]]em za vzniku [[vodík]]u a methanolátu berylnatého. Připravuje se reakcí [[Chlorid berylnatý|chloridu berylnatého]] s [[hydrid lithný|hydridem lithným]] nebo dimethylberyllia s [[tetrahydridohlinitan lithný|tetrahydridohlinitanem lithným]]. [221] => * [[Oxid berylnatý]] BeO je bílý kyprý prášek, který je velmi obtížně rozpustný ve vodě. Žíháním s uhlíkem vzniká [[karbid berylnatý]], který se svými vlastnostmi podobá [[karbid hlinitý|karbidu hlinitému]]. Oxid berylnatý se připravuje žíháním [[hydroxid berylnatý|hydroxidu berylnatého]] nebo i jiných berylnatých solí, které se teplem rozkládají. [222] => * [[Hydroxid berylnatý]] Be(OH)2 je bílá práškovitá látka, která je ve vodě nerozpustná, ale rozpouští se v [[kyseliny|kyselinách]] na berylnaté soli a v [[hydroxidy|hydroxidech]] na hydroxoberylnatany. Připravuje se srážením berylnatých solí roztoky alkalických [[hydroxidy|hydroxidů]]. [223] => [224] => ==== Soli ==== [225] => Soli a sloučeniny beryllia se velmi podobají solím a sloučeninám [[hliník]]u. Většina berylnatých solí se ve vodě rozpouští a jen část se rozpouští hůře nebo vůbec, všechny soli mají bílou barvu (nebo jsou bezbarvé), pokud není anion soli barevný ([[manganistan]]y, [[chromany]]). Berylnaté soli vytváří snadno [[Podvojná sůl|podvojné soli]] i [[Komplexní sloučenina|komplexy]]. Je to díky toho, že má beryllium amfoterní povahu – reaguje s [[Kyseliny|kyselinami]] za vzniku berylnatých solí Be2+ a s [[hydroxidy]] za vzniku komplexních anionů tetrahydroxyberylnatanových [Be(OH)4]2− a jejich zahříváním („rozkladem“) lze vytvořit berylnatanový anion BeO22−, tyto aniony jsou také bezbarvé. [[Berylnatany]] nemají praktické využití a ve vodném roztoku nejsou příliš stabilní. [226] => [227] => * [[Fluorid berylnatý]] BeF2 je bezbarvá, rozpustná, silně hygroskopická krystalická látka. V roztoku velmi snadno tvoří podvojné soli. Připravuje se reakcí [[hydroxid berylnatý|hydroxidu berylnatého]] s [[kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorovodíkovou]]. [228] => * [[Chlorid berylnatý]] BeCl2 je sněhobílá, rozpustná krystalická látka, která snadno taje (teplota tání 405 °C) a vypařuje se. Velmi ochotně vytváří adiční sloučeniny s organickými látkami. Připravuje se zahříváním beryllia v atmosféře [[chlorovodík]]u nebo [[chlor]]u. [229] => * [[Dusičnan berylnatý]] Be(NO3)2 je bezbarvá, rozpustná látka. Používal se ke zpevnění žárových těles v plynových svítidlech. Připravuje se podvojnou záměnou při reakci [[síran berylnatý|síranu berylnatého]] s [[dusičnan barnatý|dusičnanem barnatým]] nebo rozpouštěním [[hydroxid berylnatý|hydroxidu berylnatého]] v [[kysleina dusičná|kyselině dusičné]]. [230] => * [[Uhličitan berylnatý]] BeCO3 je bílá práškovitá látka, která je nerozpustná ve vodě. Vzniká reakcí [[hydroxid berylnatý|hydroxidu berylnatého]] s [[kyselina uhličitá|kyselinou uhličitou]], nebo lépe srážením roztoku berylantých solí roztoky alkalických uhličitanů. [231] => * [[Síran berylnatý]] BeSO4 je bílá krystalická látka, která se ve vodě nerozpouští. V roztoku velmi snadno tvoří s jinými sírany podvojné sloučeniny. Připravuje se reakcí [[hydroxid berylnatý|hydroxidu berylnatého]] s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [232] => [233] => === Organické sloučeniny === [234] => Mezi organické sloučeniny beryllia patří zejména berylnaté [[soli organických kyselin]] a berylnaté [[Alkoxid|alkoholáty]]. K dalším berylnatým sloučeninám patří nejrůznější organické [[Komplexní sloučenina|komplexy]] berylnatých sloučenin. Zcela zvláštní skupinu organických berylnatých sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [235] => [236] => == Zdravotní rizika == [237] => [[File:Chronic beryllioisis - Case 293 (15528999565).jpg|náhled|vlevo|Projev chronické berylliózy na plicích]] [238] => Beryllium a především jeho soli jsou ze zdravotního hlediska velmi rizikové. Jsou jak přímo toxické, tak potenciálně [[karcinogen]]ní, tedy schopné vyvolat [[rakovina|rakovinu]] nebo alespoň zvýšit riziko jejího výskytu. Vysoká toxicita beryllia je nejspíše způsobena jeho schopností vytěsnit [[hořčík]] z enzymů{{Citace monografie|titul=Be Beryllium: The Element. Production, Atom, Molecules, Chemical Behavior, Toxicology|url=https://books.google.com/books?id=V7f0CAAAQBAJ|vydavatel=Springer Science & Business Media|počet stran=333|isbn=9783662103173|jazyk=en}}. [239] => [240] => Při dlouhodobém vdechování zvýšeného množství [[aerosol]]u a mikroskopických částeček s obsahem beryllia vzniká plicní choroba – chronická [[berylióza|beryllióza]]. Je známa již z první poloviny [[20. století]] a prokazatelně postihuje pracovníky, kteří byli dlouhodobě vystaveni pobytu v prostředí s vysokým obsahem prachových částic na bázi beryllia. Jisté procento případů berylliózy obvykle bohužel přerůstá v plicní rakovinu. [241] => [242] => Největší zdravotní riziko pro organismus ale představuje příjem berylnatých solí v potravě nebo pitné vodě. Zvýšený příjem solí beryllia způsobuje prokazatelně značné riziko vzniku rakovinného bujení. Z tohoto důvodu je beryllium považováno za jeden z velmi vážných rizikových faktorů a jeho výskyt v pitné vodě a potravinách je neustále monitorován, přičemž povolené limity koncentrací patří k nejnižším z běžně sledovaných prvků. [243] => [244] => == Odkazy == [245] => [246] => === Reference === [247] => [248] => [249] => === Literatura === [250] => * Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [251] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [252] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [253] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [254] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [255] => [256] => === Externí odkazy === [257] => * {{Commonscat}} [258] => * {{Wikislovník|heslo=beryllium}} [259] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=4 Chemický vzdělávací portál] [260] => * {{en}} [http://www.atsdr.cdc.gov/csem/beryllium/ ATSDR Case Studies in Environmental Medicine: Beryllium Toxicity] U.S. [[Department of Health and Human Services]] [261] => * [http://education.jlab.org/itselemental/ele004.html It's Elemental – Beryllium] [262] => [263] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [264] => {{Autoritní data}} [265] => {{Portály|Chemie}} [266] => [267] => [[Kategorie:Beryllium| ]] [268] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [269] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 1]] [270] => [[Kategorie:Kovy]] [271] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Beryllium

Beryllium (chemická značka Be) někdy také berylium, je nejlehčím z řady kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání. Velmi dobře propouští rentgenové záření a ionizující záření gama.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hydroxid berylnatý','beryl','hydroxidy','vodík','smaragd','hořčík','Bor (prvek)','chlorid berylnatý','Oxid berylnatý','Komplexní sloučenina','Kyseliny','rentgenové záření'

Beryl

Hořčík

Hydroxidy

Hydroxidy jsou chemické sloučeniny, které obsahují hydroxidovou skupinu OH-.

Kyseliny

Smaragd

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.