Array ( [0] => 15497104 [id] => 15497104 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bezvěrov [uri] => Bezvěrov [3] => Bezvěrov, obecní úřad II.jpg [img] => Bezvěrov, obecní úřad II.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Bezvěrov je malebná obec v okrese Plzeň-sever, nacházející se v malebné přírodě Českomoravské vysočiny. Tato lokalita je známá svou jedinečnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří vytvářejí silnou komunitu. Bezvěrov nabízí krásné přírodní scenérie, které lákají k procházkám a aktivitám v přírodě. Obec má bohatou historii, která sahá až do středověku. Historické budovy a tradice zde svědčí o péči předchozích generací, které se snažily udržet kulturu a zvyky skvěle zakořeněné v místní komunitě. V posledních letech se zde daří různým projektům zaměřeným na udržitelnost a rozvoj turistického ruchu, což přispívá k oživení místní ekonomiky. Bezvěrov je ideálním místem pro ty, kteří chtějí uniknout shonu velkých měst a načerpat novou energii v harmonickém prostředí. Obec spojuje tradiční hodnoty s moderními přístupy, což vytváří unikátní místo pro život, rekreaci i práci. Bezvěrov si zaslouží být znám jako místo s pozitivními perspektivami a bohatou komunitní životní kulturou. [oai_cs_optimisticky] => Bezvěrov je malebná obec v okrese Plzeň-sever, nacházející se v malebné přírodě Českomoravské vysočiny. Tato lokalita je známá svou jedinečnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří vytvářejí silnou komunitu. Bezvěrov nabízí krásné přírodní scenérie, které lákají k procházkám a aktivitám v přírodě. Obec má bohatou historii, která sahá až do středověku. Historické budovy a tradice zde svědčí o péči předchozích generací, které se snažily udržet kulturu a zvyky skvěle zakořeněné v místní komunitě. V posledních letech se zde daří různým projektům zaměřeným na udržitelnost a rozvoj turistického ruchu, což přispívá k oživení místní ekonomiky. Bezvěrov je ideálním místem pro ty, kteří chtějí uniknout shonu velkých měst a načerpat novou energii v harmonickém prostředí. Obec spojuje tradiční hodnoty s moderními přístupy, což vytváří unikátní místo pro život, rekreaci i práci. Bezvěrov si zaslouží být znám jako místo s pozitivními perspektivami a bohatou komunitní životní kulturou. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=obci na Kralovicku|stránka=Bezvěrov (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Bezvěrov [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [5] => | okres = Plzeň-sever [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Kralovice]] [7] => | pověřená obec = [[Manětín]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 330 41 [10] => | počet ZSJ = 11 [11] => | počet částí obce = 11 [12] => | počet katastrálních území = 10 [13] => | adresa = Bezvěrov 101
330 41 Bezvěrov [14] => | web = http://www.bezverov.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = info@bezverov.cz [17] => | starostka = Jana Petrů [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | obrázek = Bezvěrov, kaplička.jpg [20] => | popisek = Kaplička [21] => | NUTS3 = CZ032 [22] => }} [23] => '''Bezvěrov''' ({{Vjazyce2|de|''Bernklau''}}) je [[vesnice]] a spolu s deseti dalšími částmi též obec v [[Okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]. V celé obci žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. [24] => [25] => == Geografie == [26] => Bezvěrov se nachází v sedle mezi kopci Bofort (715 m) a Zámecký vrch (Pernglauberg; 711 m) v [[Tepelská vrchovina|Tepelské vrchovině]]. V Bezvěrově pramení [[Manětínský potok|Manětínský]] a [[Úterský potok]]. Obcí prochází silnice [[Evropská silnice E49|20/E49]] mezi [[Úněšov]]em a [[Toužim]]í. [27] => [28] => Sousední vesnice jsou Horní Luhov, Luhov, Komárov a Hrádek na severu, Buč, Služetín a Vlkošov na severozápadě, Krašov a Kamenná Hora na západě, Chudeč a Čestětín na jihovýchodě, Dolní Jamné na jihu, Nová Víska a Žernovník na jihozápadě, Ostřetín, [[klášter Nový Dvůr|Nový Dvůr]] a Branišov na západě, Nežichov a Třebouň na severozápadě. [29] => [30] => == Historie == [31] => {{Neověřeno část}} [32] => [[První písemná zmínka]] o Bezvěrovu pochází z roku [[1379]]. V zakládací listině [[klášter Kladruby|kláštera Kladruby]] z roku 1239 zmiňovaná obec Besmirov popř. Bezverovo nelze přesně přiřadit, protože v úvahu přicházejí všechny tři obce, které dnes jméno Bezvěrov nesou. [33] => [34] => Od roku 1396 je doložena existence pevnosti na Zámeckém vrchu, která byla pravděpodobně založena bratry Linhartem a Tůmou z Kamenné Hory. Mezi roky 1502 a 1555 byla pevnost sídlem rodu Bärenklau z Schönreuthu, který ji roku 1548 přestavěl. Následně proběhlo mnoho změn vlastníků a vesnice patřila mezi jinými Kelnerovi z Bezvěrova, Theinerovi z Thein nebo Zedtwitzovi z Liebensteinu. Od roku 1617 vlastnil statky Nikolaus Ratschin z Ratschina. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] mu byl roku 1623 majetek zkonfiskován a panství Bezvěrov s vesnicemi [[Krašov (Bezvěrov)|Krašov]], Těšetín, [[Kamenná Hora]], [[Vojtěšín]], [[Račín (Nečtiny)|Račín]] a Tysová byly prodány Vilémovi z Vřesovic. Ten postoupil vlastnictví roku 1626 [[Julius Jindřich Sasko-Lauenburský|Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému]] na [[Toužim]]i, který Bezvěrov připojili k panství [[Brložec (Štědrá)|Brložec]]. Roku 1837 zdědil statky Bezvěrov Alfred Beaufort-Spontini. [35] => [36] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] byl Bezvěrov/Bernklau od roku 1850 součástí okresu [[Kralovice]]. Roku 1867 založil Eduard Kavalier, syn zakladatel [[Kavalierglass|sázavských skláren]] [[František Kavalír (sklář)|Františka Kavalíra]], sklářskou huť Nová Sázava, která vyráběla křišťálové sklo. Její chod byl roku 1923 zastaven.{{Citace elektronické monografie [37] => | titul = Historie [38] => | url = https://www.bezverov.cz/obec/historie/ [39] => | vydavatel = Obec Bezvěrov [40] => | datum_přístupu = 2024-04-12 [41] => }} [42] => [43] => Roku 1930 žilo v Bezvěrově 637 obyvatel. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byla obec roku 1938 připojena k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké Říši]] a patřila až do roku 1945 k okresu Žlutice. Roku 1939 měla obec 578 obyvatel. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byli němečtí obyvatelé [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni do Německa]]. Mezi roky 1949 a 1960 patřila obec k [[Toužim|okresu Toužim]]. Od 1. ledna 1961 je součástí [[okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]]. Zároveň byly připojeny obce Krašov a [[Vlkošov]] (s částí [[Potok (Bezvěrov)|Potok]]). Roku 1976 následovalo připojení obcí [[Dolní Jamné]] (s částmi [[Chudeč]], [[Nová Víska (Bezvěrov)|Nová Víska]], Očehora (Ranitzenhäuseln příp. Hotschehora), Račín I. a II. a [[Světec (Bezvěrov)|Světec]]) a [[Služetín (Bezvěrov)|Služetín]] (s částí [[Buč]]). Ke dni 25. 2. 2008 zde žilo 662 obyvatel, z toho je 341 mužů a 321 žen.[http://www.mvcr.cz/adresa/p/bezve/index.html Aktuální statistické informace z MVČR]{{Nedostupný zdroj}} [44] => [45] => == Obyvatelstvo == [46] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 746 obyvatel (z toho 367 mužů), z nichž bylo 161 Čechoslováků, 584 Němců a jeden cizinec. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale dva byli evangelíky a 64 lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 637 obyvatel: 51 Čechoslováků, 585 Němců a jednoho příslušníka jiné národnosti. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žili čtyři evangelíci, tři členové nezjišťovaných církví a třicet lidí bez vyznání. [47] => [48] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q56414759}} [49] => [50] => == Obecní správa a politika == [51] => V letech 2010–2014 byla starostkou Iveta Mašková, od roku 2014 do svého úmrtí dne 11. dubna 2020 funkci starosty vykonával Jan Matoušek, od 5. května 2020 je starostkou Jana Petrů. [52] => [53] => == Části obce == [54] => * '''Bezvěrov''' [55] => * [[Buč]] [56] => * [[Dolní Jamné]] [57] => * [[Chudeč]] [58] => * [[Krašov (Bezvěrov)|Krašov]] [59] => * [[Nová Víska (Bezvěrov)|Nová Víska]] [60] => * [[Potok (Bezvěrov)|Potok]] [61] => * [[Služetín (Bezvěrov)|Služetín]] [62] => * [[Světec (Bezvěrov)|Světec]] [63] => * [[Vlkošov]] [64] => * [[Žernovník (Bezvěrov)|Žernovník]] [65] => [66] => V katastrálním území Bezvěrov stojí také osada Ostřetín. Ta byla zmíněna v roce 1183 v darovací listině [[Bedřich (kníže)|knížete Bedřicha]] [[Manětín (zámek)|manětínským johanitům]]. Kvůli vypálení za [[Husitské války|husitských válek]] zůstala pustá až do druhé poloviny 17. století, kdy byl na jejím místě založen poplužní dvůr Wustung, jenž byl po roce 1850 přičleněn administrativně k Bezvěrovu. Dnes slouží bývalý dvůr k chovatelským účelům. Součástí vsi byla [[tvrz]], jejímž pozůstatkem je [[tvrziště]] 200 metrů severně od dvora. [67] => [68] => == Pamětihodnosti == [69] => * Historické pískovcové hraniční kameny mezi panstvími Theusing a Pürles z roku 1623 [70] => * [[Kaple]] svatého Floriana, zbudovaná ve druhé polovině 19. století [71] => * Bývalá sklářská huť Kavalier, technická památka [72] => * Litinový [[krucifix]] na silnici do Manětína z roku 1886 [73] => * Východně od vesnice se nachází středověké [[tvrziště]] [[Liběšov]]. [74] => * Největší [[sluneční hodiny]] v České republice (oficiálně byly představeny o jarní rovnodennosti 20. března 2018, funkci [[gnómon]]u, ukazatele slunečních hodin, plní stožár vysílače Krašov) [75] => * tvrziště u dvora Ostřetín [76] => [77] => == Galerie == [78] => [79] => File:Bezvěrov, bytovka.jpg|Bytovka [80] => File:Bezvěrov, obecní úřad II.jpg|Obecní úřad [81] => File:Bezvěrov, pomník II.jpg|Pomník padlým [82] => File:Bezvěrov, rybník.jpg|Rybník [83] => File:Bezvěrov, pošta.jpg|Pošta [84] => [85] => [86] => == Reference == [87] => [88] => {{Citace elektronické monografie [89] => | titul = Historie obcí [90] => | url = http://www.bezverov.cz/informace-o-obci-bezverov/historie/historie-obci/ [91] => | datum přístupu = 2021-02-12 [92] => | vydavatel = Obec Bezvěrov [93] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210410195159/http://www.bezverov.cz/informace-o-obci-bezverov/historie/historie-obci/ [94] => | datum archivace = 2021-04-10 [95] => | nedostupné = ano [96] => }} [97] => {{Citace periodika [98] => | příjmení = Karel [99] => | jméno = Tomáš [100] => | titul = Tvrziště Medvědí doupě u Ostřetína [101] => | periodikum = Hláska [102] => | rok vydání = 2015 [103] => | ročník = XXVI [104] => | číslo = 3 [105] => | strany = 37–39 [106] => | url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl%C3%A1ska%202015-3.pdf [107] => }} [108] => {{Citace elektronické monografie [109] => | titul = Bezvěrov [110] => | url = https://mapy.cz/turisticka?x=13.0619046&y=49.9904901&z=13&source=muni&id=1408 [111] => | vydavatel = Seznam - mapy.cz [112] => | datum přístupu = 2018-03-21 [113] => }} [114] => {{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = Blažek [116] => | jméno = Ivan [117] => | titul = V Bezvěrově na Plzeňsku mají největší sluneční hodiny v ČR a nejspíš i na světě [118] => | periodikum = Novinky.cz [119] => | vydavatel = Borgis [120] => | url = https://www.novinky.cz/koktejl/466742-v-bezverove-na-plzensku-maji-nejvetsi-slunecni-hodiny-v-cr-a-nejspis-i-na-svete.html [121] => | datum vydání = 2018-03-20 [122] => | datum přístupu = 2018-03-21 [123] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180321131057/https://www.novinky.cz/koktejl/466742-v-bezverove-na-plzensku-maji-nejvetsi-slunecni-hodiny-v-cr-a-nejspis-i-na-svete.html [124] => | datum archivace = 2018-03-21 [125] => }} [126] => {{Citace periodika [127] => | příjmení = Rožmberský [128] => | jméno = Petr [129] => | titul = Bezvěrovské tvrze [130] => | periodikum = Hláska [131] => | rok = 1996 [132] => | ročník = VII [133] => | číslo = 4 [134] => | strany = 49 [135] => | url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hláska7-4.pdf [136] => | issn = 1212-4974 [137] => }} [138] => {{Citace monografie [139] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [140] => | svazek = I. Čechy [141] => | vydavatel = Státní úřad statistický [142] => | místo = Praha [143] => | rok = 1924 [144] => | počet stran = 596 [145] => | vydání = 2 [146] => | strany = 285 [147] => }} [148] => {{Citace monografie [149] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [150] => | svazek = I. Země česká [151] => | vydavatel = Státní úřad statistický [152] => | místo = Praha [153] => | rok = 1934 [154] => | počet stran = 614 [155] => | strany = 162 [156] => }} [157] => [158] => [159] => == Externí odkazy == [160] => * {{Commonscat}} [161] => * {{Otto|heslo=Bezvěrov}} [162] => * {{Oficiální web}} [163] => * {{RÚIAN}} [164] => [165] => {{Části české obce}} [166] => {{Okres Plzeň-sever}} [167] => {{Autoritní data}} [168] => {{Portály|Česko|Geografie}} [169] => [170] => [[Kategorie:Bezvěrov| ]] [171] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever]] [172] => [[Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině]] [173] => [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever]] [174] => [[Kategorie:Slavkovský les pro obnovu venkova]] [] => )
good wiki

Bezvěrov

Bezvěrov je vesnice a spolu s deseti dalšími částmi též obec v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský. V celé obci žije obyvatel.

More about us

About

Tato lokalita je známá svou jedinečnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří vytvářejí silnou komunitu. Bezvěrov nabízí krásné přírodní scenérie, které lákají k procházkám a aktivitám v přírodě. Obec má bohatou historii, která sahá až do středověku. Historické budovy a tradice zde svědčí o péči předchozích generací, které se snažily udržet kulturu a zvyky skvěle zakořeněné v místní komunitě. V posledních letech se zde daří různým projektům zaměřeným na udržitelnost a rozvoj turistického ruchu, což přispívá k oživení místní ekonomiky. Bezvěrov je ideálním místem pro ty, kteří chtějí uniknout shonu velkých měst a načerpat novou energii v harmonickém prostředí. Obec spojuje tradiční hodnoty s moderními přístupy, což vytváří unikátní místo pro život, rekreaci i práci. Bezvěrov si zaslouží být znám jako místo s pozitivními perspektivami a bohatou komunitní životní kulturou.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Toužim','Potok (Bezvěrov)','Kralovice','Dolní Jamné','Nová Víska (Bezvěrov)','Služetín (Bezvěrov)','Světec (Bezvěrov)','Krašov (Bezvěrov)','Vlkošov','tvrziště','Buč','Chudeč'

Buč

Chudeč

Kralovice

Toužim

Toužim je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, poblíž hranic s Německem.

Tvrziště

Vlkošov