Array ( [0] => 15499919 [id] => 15499919 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bhagavadgíta [uri] => Bhagavadgíta [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:GitaUpadeshTirumala.jpg|náhled|205px|Rozhovor Kršny a Ardžuny na poli Kurukšétra]] [1] => '''Bhagavadgíta''' (v [[dévanágarí]]: भगवद्गीता ''bhagavadgītā''), v českém překladu „Píseň Vznešeného“, je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih [[Hinduismus|hinduismu]]. Její autoritu přijímají všechny hlavní [[Indická filosofie|hinduistické filosofické školy]], nazývané také [[daršan]]y. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu [[Mahábhárata]] (kapitoly 25–42 knihy ''Bhíšmaparvan''). [2] => [3] => Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku [[200 př. n. l.]]{{Citace monografie | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}}KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. a kol., ''Základy asijských náboženství I'', Univerzita Karlova, [[Praha]]: 2004 Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj se odehrává přibližně v letech 3200–3100 př. n. l. [4] => [5] => == Původní podoba == [6] => [[Rudolf Otto]]OTTO, R., ''Die Lehrtraktate der Bhagavad-Gita''. Tübingen: 1935 usiloval především o zjištění těch částí, které byly součástí původní podoby Bhagavadgíty (tzv. ''Urgíta''). Podle jeho názoru patří k Urgítě pouze ty pasáže, které mají souvislost se samotným dějem Mahábháraty. Ostatní části byly dodány později. Urgíta by se tedy skládala z těchto částí: I. zpěv; II. zpěv 1–13, 20, 22, 29–37; X. zpěv 1–8; XI. zpěv 1–51; XVIII. zpěv 58–61, 66, 72–73. [7] => [8] => Ostatní, naukové části rozdělil Otto do dvou částí po čtyřech traktátech. Podle Otta začíná druhou polovinou Bhagavadgíty. První část obsahuje častá opakování a to podle Otta znamená, že je dílem mnoha autorů, protože jeden by se tak často neopakoval. [9] => [10] => * 1. (XI. 52 – XII. 20) – čistě bhaktický text. [11] => * 2. (XIV–XV) – bhakticky orientován, ale spojen i se [[sánkhja|sánkhjovou]] spekulací. [12] => * 3. (XVI–XVIII. 57) – obsahuje tři části. [13] => * 4. (XIII) – blízký druhému [14] => * 5. (V) – rozbírá vztah sánkhji a jógi [15] => * 6. (VI–IX) – vychází z 5. [16] => * 7. (II. 38 – IV. 42) – představuje netypickou jógu zaměřenou na íšvaru [17] => * 8. (X. 12–42) – slouží k oslavě Kršny [18] => [19] => Do všech těchto traktátů jsou podle Otta vložené různé krátké glosy od pozdějších autorů. [20] => [21] => == Rodokmen Kuruů == [22] => Hlavními účastníky bitvy je sto synů slepého krále Dhrtaráštry (kuruovci) a pětice synů jeho bratra Pándua (pánduovci). Bhíšma je velitelem kuruovců a Dhrštadjumna, syn Drupady, je velitelem pánduovců. Dróna je učitelem, který zasvětil do válečnictví jak kuruovce, tak i pánduovce. Ardžuna je nejlepším bojovníkem pánduovců. Jeho nejstarší bratr Judhišthira je podle Bhagavadgíty vládcem světa. Kurukšétram neboli pole kuruovců se prostírá u Hastinápuru poblíž dnešního Dillí. Na tomto poli se odehrál bratrovražedný boj mezi kuruovci a pánduovci. Slepý král Dhrtaráštra stále formálně vládne, ale veškerou moc má jeho syn Durjódhana. Pánduovci před mnoha lety dostali pustou polovinu království, ale s Kršnovou pomocí tam vybudovali skvostnou říši a stali se prakticky vládci světa. Jejich bohatství a slávu jim Durjódhana záviděl a nakonec je lstivě o toto království obehrál v kostkách. Pánduovci následně strávili třináct let ve vyhnanství a nakonec žádají své království zpět. Durjódhana odmítl a nyní se pánduovci domáhají práva na své království na bitevním poli. Kršna, bratranec Ardžuny, patřící k rodu jaduovců, jemuž vládne jeho starší bratr Balaráma, se marně pokoušel oba spřízněné rody usmířit. Připojil se tedy na stra­nu pánduovců a stal se Ardžunovým vozatajem a poradcem. Pět synů Pánduových jsou: Judhišthira, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva. Saňdžaja je tajemníkem slepého krále Dhrtaráštry. Sourozenci Purudžit a Kuntibhódža chrání zadní kola Ardžunova bojového vozu. Subhadrá je Ardžunovou manželkou. Bhíšma byl vychovatelem Dhrtaráštrovým i Pánduovým. Karna, jeden z nejlepších bojovníků, je synem Kuntí a Súrji a nevlastním bratrem pánduovců, ale bojuje na straně kuruovců. Krpa je švagr Drónův. Sómadatta je synem krále Sómadatty a Ašvattháman je synem Drónovým. Jujudhána je Ardžunův žák, patří k rodu jaduovců a je jedním z nejmocnějších bojovníků. [23] => [24] => === Schéma === [25] => * '''1'''. Vjása je syn světce Parášary a rybářovy dcery Satjavatí. Je účastníkem i vypravěčem Mahábháraty a je inkarnací Boha. [26] => * '''2'''. Bhíšma je syn krále Šantánua a bohyně Gangy. Protože se jeho otec oženil se Satjavatí, když bohyně Ganga odešla, slíbil, že nebude požadovat trůn a zůstane bezdětný. [27] => * '''3'''. Aby byla královská linie Kuruů udržena, byli Pándu a Dhrtaráštra na žádost královny Satjavatí společně vychováni Bhíšmou. [28] => * '''4'''. Pánduovci jsou právoplatnými dědici a jsou syny různých bohů. [29] => * '''5'''. Karna je Pánduův nevlastní syn, protože se narodil ještě před sňatkem Pándua s Kuntí. [30] => * '''A'''. Kuntí je první žena krále Pándua a matka jeho synů Judhišthiry, Bhímy a Ardžuny. [31] => * '''B'''. Mádrí je druhá žena krále Pándua a matka dvojčat Nakuly a Sahadévy. [32] => [33] => {{Rodokmen/Počátek}} [34] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#d0d0d0| | | | | | | | | | | | | | | | | KUR | | | | | | | | | | | | | | KUR=Kuru}} [35] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| | | | | | | | | | | | | | | | | |:| | | | | | | | | | | | | | |}} [36] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| PAR |~|y|~|~|~|~|~| SAT |~|y|~| SAN |~|~|y|~|~| GAN | | | | | | PAR=Parašara|SAT=Satjavatí|SAN=Šantánu|GAN=Ganga}} [37] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| | | | |!| | | | | | | | | |!| | | | | | |!| | | | | | | | | | |}} [38] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| | | | VJA | | | | | | | | |!| | | | | | BHÍ | | | | | | | | | | VJA=[[Vjása]]'''1'''|BHÍ=Bhíšma'''2'''}} [39] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| | | | | | | | AML |~|y|~| VIC |~|~|~|~|~|~|~|y|~| AMB | | | | | AML=Ambáliká|VIC=Vičhitravírja|AMB=Ambiká|}} [40] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| | | | | | | | | | | |!| | | | | | | | | | | |!| | | |,|-|^|-|.|}} [41] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| |,| KUN |~|~|y|~|~| PAN |~|~|y|~|~| MAD | | DHR |y| GAN | | ŠA | KUN=Kuntí'''A'''|PAN=Pándu'''3'''|MAD=Mádrí'''B'''|DHR=Dhrtaráštra'''3'''|GAN=Gandhárí|ŠA = Šakuni}} [42] => {{Rodokmen |boxstyle=background:#ffc569| |!| |,|-|-|-|+|-|-|-|.| | | |)|-|-|-|.| | | | | |!| | | | | | |}} [43] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#dfd; | |!| JUD | | BHÍ | | ARD | | NAK | | SAH | | | | |!| | | | | | | JUD=Judhišthira'''4'''|BHÍ=Bhíma'''4'''|ARD=Ardžuna'''4'''|NAK=Nakula'''4'''|SAH=Sahadéva'''4'''}} [44] => {{Rodokmen | |!| | | | | | | | | | | | | | |,|-|-|-|v|-|-|-|v|^|~|-|.| | | |}} [45] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#41CDF0;| KAR | | | | | | | | | | | | | DUR | | DU1 | | Du2 | | ETC | | | KAR = Karna'''5'''|DUR=Durjódhana|DU1=Dušásana|ETC=(97 synů)|Du2=Duššalá}} [46] => {{Rodokmen/Ukončení}} [47] => [48] => == Komentáře == [49] => Dva základní filosofické přístupy komentářů jsou ty, které následují tradici [[bhakti]] neboli devocionálního monoteismu a ty, které vycházejí z [[advaita-védánta|advaita-védánty]] neboli filosofie jedné reality. [50] => [51] => Nejstarší a nejvlivnější komentář se přisuzuje zakladateli [[Advaita-védánta|advaita-védantské]] [[Indická filosofie|indické filosofické]] školy, [[Ádi Šankara|Ádi Šankarovi]],{{Citace monografie | příjmení = Flood | jméno = Gavin | rok = 1996 | titul = An Introduction to Hinduism | vydavatel = Cambridge University Press | místo = [[Cambridge]], [[Spojené království|UK]] | isbn = 0-521-43878-0 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/introductiontohi0000floo }} který žil v letech 788 až 820 n. l.{{Citace monografie | příjmení = Sargeant | jméno = Winthrop | rok = 1994 | titul = The Bhagavad Gítá | vydavatel = State University of New York Press | místo = Albany, [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-87395-830-6 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/bhagavadgitasuny00chri }}, a je také znám jako Šankaráčárja.{{Citace monografie | příjmení = Zaehner | jméno = R. C | rok = 1969 | titul = The Bhagavad Gítá | vydavatel = Oxford University Press | místo = [[Oxford]], [[Anglie]] | isbn = 0-19-501666-1 | jazyk = anglicky}} Šankara komentoval většinu 700 veršů Bhagavadgíty (začíná od verše 2.10) a jeho komentáře byly přijaty všemi pozdějšími komentátory.{{Citace monografie | příjmení = Gambhirananda | jméno = Svámí | rok = 1997 | titul = Bhagavadgítá: With the commentary of Šankaráčárja, Fourth Reprint edition | vydavatel = Advaita Ašrama | místo = [[Kalkata|Calcutta]], [[Indie|India]] | isbn = 81-7505-041-1 | jazyk = anglicky}} Předním komentátorem školy višišta-advaita je [[Rámanudža]], který žil v 11. století n. l. Rámánudžův komentář všeobecně ukazuje, že cesta k osvobození je oddaností k Bohu (bhakti jóga).{{Citace monografie | příjmení = Sampatkumaran | jméno = M. R | rok = 1985 | titul = The Gítábhášja of Rámánudža | vydavatel = Ananthacharya Indological Research Institute | místo = [[Bombaj]], [[Indie|India]] | isbn = | jazyk = anglicky}} [[Madhva|Madhvův]] (také Madhváčárja) (1199 až 1276 n. l.) komentář, je založený na principech dvaita-védánty. Podle této školy je „pět rozdílů“ (''paňča bhéda''): 1. mezi pánem, [[Íšvara|íšvarou]] (universální duší), a [[átma|džívou]] (individuální duší), 2. mezi džívami vzájemně, 3. mezi íšvarou a hmotou ([[prakrti]]), 4. mezi džívou a hmotou, 5. mezi hmotou a hmotou Jedním z poměrně nových, ale velice populárních komentářů je od [[A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda|A. C. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády]], zakladatele [[Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny|ISKCONu]] (hnutí Haré Kršna),{{Citace monografie | příjmení = Prabhupáda | jméno = A. C. Bhaktivédánta Svámí | rok = 1991 | titul = Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání | vydavatel = Bhaktivédánta Book Trust | místo = [[Praha]] | isbn = 91-7149-405-7 | jazyk = česky}} který shrnuje i komentáře Rámánudži, [[Višvanátha Čakravartí Thákura|Višvanátha Čakravartího]], Baladéva Vidjábhúšana a Bhaktivinóda Thákura. [52] => [53] => == Obsah == [54] => Bhagavadgíta začíná ve chvíli, kdy slepý král Dhrtaráštra žádá mou­drého Saňdžaju, aby mu vyprávěl, co se děje na bitevním poli Kurukšétra. Saňdžaja (žák Vjásy) je jasnovidný a jeho vyprávění prolíná celou Bhagavad­­gítu. [55] => [56] => === Hlavní téma === [57] => Hlavním téma­tem je rozhovor mezi Ardžunou a Kršnou uprostřed bitevního po­le (''Kurukšetra''). ''Ardžuna'', přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi: [58] => [59] => : ''„ó Kršno, když vidím své vlastní příbuzné, chtivé boje, v bojovém seskupení, údy mi malátní, vysychá mi v ústech, chvěji se po celém těle a vlasy se mi ježí. Luk Gándíva mi z ruky padá a kůže na mně jen hoří. Nemohu se udržet na nohou a mysl jako by mi bloudila. Vidím zlověstná znamení, ó Kéšavó; a v tom, že v boji mám zabíjet příbuzné, nespatřuji nic dobrého“''. [60] => [61] => Kršnova odpověď na Ardžunovy pochybnosti je hlavní náplní celé Bhagavadgíty. [62] => [63] => === Odpověď === [64] => Mahariši Maheš Jógí doslova říká: „Ať každý člověk využije praktickou moudrost, kterou poskytuje verš 45, druhé kapitoly a tím vylepší všechny aspekty svého života a získá věčnou svobodu v božském vědomí“.{{Citace monografie | příjmení = Yogi | jméno = Maharishi Mahesh | rok = 1976 | titul = Bhagavad-Gita: A new translation and commentary | vydavatel = MIU Press Publication U1-17-975 | místo = Fairfild, [[Iowa]] [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-89186-000-2 | jazyk = anglicky}} [65] => [66] => ; Bhagavadgíta zpěv II. [[s:Bhagavadgíta/Jóga a vědění|Jóga a vědění]] verš 45. [67] => : ''traigunjavišajá védá'' [68] => : ''nistraigunjó bhavárdžuna'' [69] => : ''nirdvandvó nitjasattvasthó'' [70] => : ''nirjógakšéma átmaván'' [71] => [72] => : [[Védy]] pojednávají o třech gunách, [73] => : Zbav se vlivu tří gun, ó Ardžuno, [74] => : zbav se pro­ti­­kladů, zůstaň pevný v sattvě, [75] => : nevlastni nic (jiného), než [[átma|sama sebe]] [76] => [77] => ; Bhagavadgíta zpěv II. [[s:Bhagavadgíta/Jóga a vědění|Jóga a vědění]] verš 48. [78] => : ''jógastha kuru karmáni'' [79] => : ''sangam tjaktvá dhanandžaja'' [80] => : ''siddhjasiddhjóh samó bhútvá'' [81] => : ''samatvam jóga učjaté''. [82] => [83] => : Vytrvej v józe, ó Dhanandžajo, konej svou povinnost, [84] => : zůstaň ale neovlivněn úspěchem či neúspěchem; [85] => : takovému vyrovnanému stavu mysli se říká jóga. [86] => [87] => === Poselství === [88] => * Otázka a odpověď v Bhagavadgítě mají za úkol rozhodnout spor, který začal už v upanišadách a v raném [[buddhismus|buddhismu]] – má člověk jednat nebo se zcela vzdát činorodé aktivity.{{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 1996 | titul = Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání | vydavatel = Arca JiMfa | místo = [[Třebíč]] | isbn = 80-85766-34-5 | jazyk = česky}} Bhagavadgíta říká: jednat, ale vzdát se plodů svých činů. [89] => * Bhagavadgíta ukazuje techniku, kterou je možné dosáhnout stavu jógy v kapitole VI.11–14: [90] => *: ''Vyhledá si skryté místo, aby očistil své srdce. Nechť je to místo suché, se sedátkem ani příliš vysokým, ani příliš nízkým, a budiž to místo trvalé! Nechť je vystláno posvátnou trávou kuša a pokryto antilopí kůží a lněným plátnem! A tam ať usedne s myslí zaměřenou k jednomu bodu a s utišenými smysly se očisťuje. Nechť drží své tělo rovně a nehybně, šíj pevně a hlavu zpříma! Nechť má oči pevně upřeny na špičku nosu, aby zrakem nebloudil po okolí. A se srdcem klidným a nebojácným, s myslí zvládnutou a na mne upnutou, nechť tu sedí v rozjímání, pevný v slibu čistoty a všemi svými myšlenkami pohroužený v Mou nekonečnou podstatu!'' [91] => * Bhagavadgíta ukazuje cestu oddanosti [[bhakti]], která vede k [[mókša|mókše]], osvobození z koloběhu zrození a smrti [[samsára|samsáry]]. [92] => *: ''Lze mne však, Ardžuno, takto spatřit a pravdivě poznat a proniknout naprostou oddaností, ó hubiteli nepřátel''. [93] => * Z filosofického hlediska dává Bhagavadgíta odpověď na pět základních pojetí pravdy:[http://bhagavadgitaasitis.com/introduction/en1 Bhagavad Gítá as it is] {{Wayback|url=http://bhagavadgitaasitis.com/introduction/en1 |date=20090122091416 }}, dostupné online: 25-1-2009 [94] => ** íšvara (bůh) [95] => ** džíva (duše) [96] => ** prakrti (hmota) [97] => ** karma (činnost) [98] => ** kála (čas) [99] => [100] => == Shrnutí zpěvů == [101] => [102] => === Ardžunovy pochybnosti === [103] => Ardžuna žádá Kršnu, aby zajel s bitevním vozem mezi oba znepřátelené rody. Když vidí své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „Je možné spáchat tak velký zlo­čin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě? Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít neozbro­je­ný, než zabíjet příbuzné se zbraní v ruce?“ [104] => [105] => === Jóga a vědění === [106] => Ardžuna se svěřuje Kršnovi se svými pochybnostmi. Kršna vysvětluje: „Jednej v souladu se svou vlastní [[Dharma|dharmou]] a nepochybuj, protože pro váleč­níka není nic lepšího, než aby vedl spravedlivý boj. Vytrvej v józe, ó Ardžuno, konej svou povinnost, zůstaň ale neo­vlivněn úspěchem či neúspěchem.“ [107] => [108] => === Činnost bez lpění === [109] => Ardžuna chce vědět, proč musí bojovat. Kršna vysvětluje: „Konej vždy svou přidě­lenou povinnost bez touhy po odměně. Mu­síš jednat s ohledem a ku pro­spěchu všech. Proto, nejlepší z potomků králů, zvládni nejprve své smysly a vyhlaď tužby, tyto zlovolné hubitele pozná­ní a rozlišení.“ [110] => [111] => === Tradice vědění === [112] => Ardžuna se ptá: „V jaké tradici se toto vědění uchovalo?“ Kršna vysvětluje: „Toto prastaré vědění o józe, které bylo velmi dobře utajeno, nyní já sdě­­luji tobě, neboť jsi se mi oddal a jsi můj pří­tel. Proto, když jsi rozetnul ostřím poznání po­chy­by, zrozené z nevědomosti, jež sídlí v tvém srdci, najdi útočiště v józe, po­vstaň ó Bhárato.“ [113] => [114] => === Činnost v oddanosti === [115] => Ardžuna se ptá: „Co je lepší, zřeknutí se činnosti nebo být činný?“ Kršna vysvětluje: [116] => „Není rozumné mluvit o [[sánkhja|sánkhje]] a o [[Jóga|józe]] ja­ko o odlišných (cestách). Jenom jógín jedná tělem, myslí, intelektem a smysly bez pout a pro očistu sama sebe. Jenom ten pro kterého je [[mókša|osví­cení]] nejvyšším cílem je navždy osvobo­zen.“ [117] => [118] => === Jóga a meditace === [119] => „Jógín zastaví změny mysli poznáním její neprojevené podstaty. Dlouhodobě a v samotě ztiší mysl tím, že nic neočekává a nic nevlastní. Na čistém, chráněném místě si upraví pe­vné místo, ani vysoko, ani nízko a pokryje je kušaKuša – druh trávy v Indii trávou, kůží a látkou jedno přes druhé. Na toto místo usedne a začne provádět jógu osvěcující mysl.“ [120] => [121] => === Vědění a moudrost === [122] => Kršna vysvětluje: „Je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně. Věz, že jiná je má vyšší podstata – jívabhútámDžívábhútam – individuální duchovní podstata, která tvoří a udr­žuje svět. Ve mně je obsaženo to největší i to nej­menší.“ [123] => [124] => === Nepomíjivost brahma === [125] => Ardžuna se ptá: „Co je brahma?“ Kršna vysvětluje: „Brahma je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný princip a to, čemu se říká vnitřní pod­stata všeho. Karmy jsou důsledky (visargah) vzni­klé vývojem bytostí. Adhibhúta je pomíjivá příroda, adhidaiva je nepomíjivý věčný duch a adhijadžňa je osobní obětní jáství, ó nejlepší z vtě­lených.“ [126] => [127] => === Důvěrné vědění === [128] => Kršna vysvětluje: „Všechny projevy tohoto světa existují ve mně v neprojevené podobě. Všechny by­tosti jsou mou součástí, ale já nejsem sou­částí nikoho. I když nejsem součástí nikoho, přesto obsahují všechny bytosti mojí božskou jógu a všechny bytosti sídlí ve mně.“ [129] => [130] => === Vyjevení vnějších projevů === [131] => Ardžuna říká: „Jsi nejvyšší brahma, věč­ný příbytek nejvyššího věčného pu­ruša. Vyjev mi tedy celou svou božskou pod­statu, jíž jsi naplnil tento svět. Všichni svatí věštci to o tobě říkají; Nára­da, Asita, Dévala a také Vjása. Dokon­ce i ty sám to říkáš o sobě. Vím, ó Kršno, že všechno, co jsi řekl, je pra­vda.“ [132] => [133] => === Zjevení kosmické podoby === [134] => Kršna vysvětluje: „Nuže tedy, ó Pártho, pohleď na moji božskou podobu tisíce druhů, přerozličných barev a různých tvarů. Pohleď na áditje, vásy, rudry, ašviny a márutse; pohleď také na věci a divy nevídané, ó mocný králi. V mém těle je obsažen celý kosmos.“ [135] => [136] => === Jóga a oddanost === [137] => Ardžuna se ptá: „Kdo je pokročilejší ve vědění jógy? Ti oddaní, kteří tě neustále uctívají, nebo ti, kteří tě vidí jako nepro­jeveného a nehynoucího boha.“ Kršna odpověděl: „Ti, kdo neustále následují tuto nesmrtel­nou dharmu, jsou obdařeni vírou ve mě a vidí ve mně nejvyšší cíl – tito od­da­ní jsou mi nejmilejší.“ [138] => [139] => === Rozlišení těla a ducha === [140] => Kršna vysvětluje: „Někteří dosáhnou ([[mókša|osvícení]]) [[meditace|meditací]] a zážitkem sama sebe, sama sebou ([[s:jóga sútry/Vývoj sama sebe|samádhi]]), jiní cestou poznání ([[sánkhja]]) a jiní cestou (dobrých) skutků ([[Karma (hinduismus)|karma]]). Ale i jiní, kteří sami nepoznali ([[jóga|jógu]]), ale slyšeli o oddanosti jiných, i oni přemohou smrt oddaností tomu, co slyšeli.“ [141] => [142] => === Tři kvality hmotné přírody === [143] => Kršna vysvětluje: „Vyjevím ti teď vědění, které je nejvyšší ze všech a jehož poznáním mnozí světci dosáhli na tomto světě nejvyšší dokonalosti. Tím, že dosáhli tohoto vědění a splynuli se mnou, nebudou zrozeni v době stvoření ani zničeni v době úpadku. Ve mně sídlí velké brahma; zárodek přinášející zrod všech živých bytostí, ó Bhárato.“ [144] => [145] => === Nejvyšší podstata bytí === [146] => Kršna vysvětluje: „O stromu ašvattha se říká, že je nezhubitelný, protože má kořeny nahoře i dole a jeho listy jsou chvalozpěvy vědění. Ten, kdo to chápe, je znalcem véd. Je rozvětvený nahoře i dole a je vyživován gunami. Objekty smyslů jsou jeho pupeny a dole rozvětvené kořeny dávají vzniknout koloběhu příčin a následků lidského života.“ [147] => [148] => === Božská a démonická podstata === [149] => Kršna vysvětluje: „Jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a také chamtivost. Těmto se musíme vyhnout. Člověk, jenž je osvobozen od těchto tří temných bran, dělá to, co je dobré pro átma a tím dosáhne nejvyššího stavu (bytí), ó synu Kuntí.“ [150] => [151] => === Trojí podstata života === [152] => Kršna vysvětluje: „V souladu s podstatou každé (bytosti), ó Bhárato, záleží na životním přesvědčení, neboť každý člověk je to, v co věří. Sattvický člověk zbožňuje bohy, radžasický člověk uctívá polobohy a démony a tamasický člověk se klaní duchům a strašidlům.“ [153] => [154] => === Jóga a sebeobětování === [155] => Kršna vysvětluje: „Opravdovým sebeobětováním – sannjása, rozumí světci činnost bez lpění na plodech a moudří tím rozumí ovládnutí tužeb.“ Saňdžaja praví: „Z Vjásovy milosti jsem vyslechl toto důvěrné tajemství o nejvyšší józe, jak ji osobně vyjevil Kršna, nejvyšší pán jógy.“ [156] => [157] => == Česká vydání == [158] => * ''Bhagavadgita: učení pantheistické Boha zjeveného'', [[František Urbánek]], [[Praha]] [[1877]], přeložil [[František Čupr (filozof)|František Čupr]], [159] => * ''Bhagavad-Gita čili vznešena piseň o nesmrtelnosti'', [[Josef Koch]], [[Praha]] [[1900]], přeložil [[Václav Procházka]], [160] => * ''Bhagavad-Gítá'', [[Cyrill M. Höschl]], [[Klatovy]] [[1920]], přeložila [[Pavla Maternová]], [161] => * ''Bhagavad-Gita: píseň o božství, čili Nauka o božském bytí a nesmrtelnosti'', [[Zmatlík a Palička]], [[Praha]] [[1926]], přeložil [[Karel Weinfurter]], znovu [[1935]]. [162] => * ''Bhagavadgítá neboli Zpěv vznešeného'', [[Jaroslav Jiránek]], [[Železný Brod]] [[1945]], přeložil [[Rudolf Janíček]], nový překlad stejného překladatele [[Supraphon]], [[Praha]] [[1989]] a [[Santal (nakladatelství)|Santal]], [[Liberec]] [[1995]] a [[1998]]. [163] => * ''Bhagavadgítá'', [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]], [[Praha]] [[1976]], přeložili [[Jan Filipský]] a [[Jaroslav Vacek (indolog)|Jaroslav Vacek]], znovu [[Votobia]], [[Olomouc]] [[2000]]. [164] => * ''Bhagavadgíta – taková jaká je'', [[Bhaktivedanta Book Trust]], [[Praha]] [[1983]], z anglického překladu [[A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda|A. C. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády]] přeložila Svatoslava Zbožná, znovu [[1991]] a [[1998]]. [165] => * ''Bhagavadgíta aneb Zpěvy o Vznešeném'', [[Ajurvédské centrum Santóš]], [[Praha]] [[1998]], přeložil [[Svetislav Kostić]]. [166] => * ''Bhagavadgíta'', [[Pragma]], [[Praha]] [[1999]], z anglického překladu [[Svámí Prabhavananda|Svámího Prabhavanandy]] a [[Christopher Isherwood|Christophera Isherwooda]] přeložila [[Jana Žlábková]], [167] => * ''Bhagavadgíta,'' [[Onyx (nakladetalství)|Onyx]], [[Praha]] [[2007]], z anglického překladu doplněného komentáři [[Sarvepalli Rádhakrišnan|Sarvepalliho Radhakrišnany]] přeložii [[Rudolf Skarnitzl]] [http://www.rudolfskarnitzl.cz/Knizni_preklady/knizni_preklady.htm dostupné online] , [168] => * ''Bhagavadgíta'', [[Centrum Spirála]] a [[Dauphin (nakladatelství)|Dauphin]], [[Praha]] [[2008]], přeložila [[Věra Bělohlávková]], [169] => * ''Bhagavadgíta'', [https://www.gnostica.cz/knizni-nabidka/ Biblioteca Gnostica,] Praha 2018, přeložil [https://www.gnostica.cz/ Jan Kozák]. [170] => [171] => == Odkazy == [172] => [173] => === Reference === [174] => [175] => [176] => === Literatura === [177] => * {{Citace monografie | příjmení = Janíček | jméno = R | rok = 1989 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Supraphon | místo = [[Praha]] | isbn = | jazyk = česky}} [178] => * {{Citace monografie | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = Praha | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}} [179] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | rok = 2004 | titul = Upanišady | vydavatel = DharmaGaia | místo = Praha | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = česky}} [180] => * {{Citace monografie | příjmení = Friš | jméno = Oldřich | příjmení2 = Vavroušek | jméno2 = Petr | rok = 2000 | titul = Védské hymny | vydavatel = DharmaGaaia | místo = Praha | isbn = 80-85905-62-0}} [181] => * {{Citace monografie | příjmení = Prabhupáda | jméno = A. C. Bhaktivédánta Svámí | rok = 1991 | titul = Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání | vydavatel = Bhaktivédánta Book Trust | místo = Praha | isbn = 91-7149-405-7 | jazyk = česky}} [182] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 1996 | titul = Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání | vydavatel = Arca JiMfa | místo = [[Třebíč]] | isbn = 80-85766-34-5 | jazyk = česky}} [183] => * {{Citace monografie | příjmení = Yogi | jméno = Maharishi Mahesh | rok = 1976 | titul = Bhagavad-Gita: A new translation and commentary | vydavatel = MIU Press Publication U1-17-975 | místo = Fairfild, [[Iowa]] [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-89186-000-2 | jazyk = anglicky}} [184] => * {{Citace monografie |příjmení = Radhakrishnan | jméno = S | titul = The Bhagavadgítá |url = https://archive.org/details/bhagavadgitawith0000unse_m9g7 | rok = 1993 | vydavatel = Harper Collins | místo = | isbn = 81-7223-087-7 | jazyk = anglicky}} [185] => * {{Citace monografie | příjmení = Flood | jméno = Gavin | rok = 1996 | titul = An Introduction to Hinduism | vydavatel = Cambridge University Press | místo = [[Cambridge]], [[Spojené království|UK]] | isbn = 0-521-43878-0 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/introductiontohi0000floo }} [186] => * {{Citace monografie | příjmení = Gambhirananda | jméno = Svámí | rok = 1997 | titul = Bhagavadgítá: With the commentary of Šankaráčárja, Fourth Reprint edition | vydavatel = Advaita Ašrama | místo = [[Kalkata]], [[Indie]] | isbn = 81-7505-041-1 | jazyk = anglicky}} [187] => * {{Citace monografie | příjmení = Zaehner | jméno = R. C | rok = 1969 | titul = The Bhagavad Gítá | vydavatel = Oxford University Press | místo = [[Oxford]], [[Anglie]] | isbn = 0-19-501666-1 | jazyk = anglicky}} [188] => * {{Citace monografie | příjmení = Sampatkumaran | jméno = M. R | rok = 1985 | titul = The Gítábhášja of Rámánudža | vydavatel = Ananthacharya Indological Research Institute | místo = [[Bombaj]], [[Indie]] | isbn = | jazyk = anglicky}} [189] => * {{Citace monografie | příjmení = Sargeant | jméno = Winthrop | rok = 1994 | titul = The Bhagavad Gítá | vydavatel = State University of New York Press | místo = Albany, [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-87395-830-6 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/bhagavadgitasuny00chri }} [190] => * {{Citace monografie | příjmení = Vivekananda | jméno = Svámí | rok = 1998 | titul = Thoughts on the Gítá, Eighteenth printing | vydavatel = Advaita Ashrama | místo = [[Dillí]], [[Indie]] | isbn = 81-7505-033-0 | jazyk = anglicky}} [191] => * {{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = Dillí, Indie | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = anglicky}} [192] => * {{Citace monografie | příjmení = Prabhupáda | jméno = A. C. Bhaktivédánta Svámí | rok = 1991 | titul = Bhagavad-gītā taková, jaká je, (druhé vydání) | vydavatel = Bhaktivedanta Book Trust | místo = Praha | isbn = 91-7149-405-7 | jazyk = česky}} [193] => [194] => === Související články === [195] => * [[Védy]] [196] => * [[Jóga]] [197] => * [[Sánkhja]] [198] => * [[Védánta]] [199] => * [[Brahman]] [200] => * [[Májá]] [201] => * [[Ájurvéda]] [202] => * [[Prána]] [203] => [204] => === Externí odkazy === [205] => * {{commonscat}} [206] => * {{Wikizdroje|dílo=Bhagavadgíta/Vědění a moudrost}} [207] => * {{Wikizdroje|dílo=Bhagavadgíta}} [208] => * {{Wikicitáty|dílo=Bhagavadgíta}} [209] => * [http://vedabase.com/cs/bg On-line verze překladu ''Bhagavadgíta taková, jaká je'' od A. C. Bhaktivédánta Svámího Prabhupády] [210] => * [http://www.gitasupersite.iitk.ac.in/srimad?language=dv&field_chapter_value=1&field_nsutra_value=1 Gita supersite s různými komentáři] [211] => * [https://web.archive.org/web/20151117015614/http://eternalreligion.org/listen-to-bhagavad-gita-free/ Audio nahrávky tradičního způsobu recitace Bhagavadgíty, včetně audio překladu – hindština, gudžaratština, angličtina, španělština, francouzština] [212] => * [http://osviceni.unas.cz/texty/bhagavadgita.html Text Bhagavadgíty v překladu R. Janíčka] {{Wayback|url=http://osviceni.unas.cz/texty/bhagavadgita.html |date=20200531063443 }} [213] => * Kniha [http://www.rudolfskarnitzl.cz/Knizni_preklady/Download/rs_bhagavadgita.pdf Bhagavadgíta]'','' [[Onyx (nakladetalství)|Onyx]], Praha 2007 z anglického překladu s komentáři [[Sarvepalli Rádhakrišnan|Sarvepalliho Radhakrišnany]] v překladu [[Rudolf Skarnitzl|Rudolfa Skarnitzla]], [http://www.rudolfskarnitzl.cz/Knizni_preklady/knizni_preklady.htm odkazy vč. audio nahrávek] [214] => * [https://web.archive.org/web/20110529130542/http://harekrsna.cz/cvs/files/Bg_pruvodce_Kasya_Jan_ed.pdf Průvodce Bhagavadgítou (pdf)] [215] => [216] => {{Védská literatura}} [217] => {{Autoritní data}} [218] => {{Portály|Jóga|Hinduismus}} [219] => [220] => [[Kategorie:Mahábhárata]] [221] => [[Kategorie:Starověká indická literatura]] [222] => [[Kategorie:Hinduistická literatura]] [] => )
good wiki

Bhagavadgíta

Rozhovor Kršny a Ardžuny na poli Kurukšétra Bhagavadgíta (v dévanágarí: भगवद्गीता bhagavadgītā), v českém překladu „Píseň Vznešeného“, je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy, nazývané také daršany.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha','1998','mókša','sánkhja','Jóga','A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda','Védy','Sarvepalli Rádhakrišnan','Indická filosofie','Onyx (nakladetalství)','bhakti','Rudolf Skarnitzl'

1998

Bhakti

Bhakti je termín, který pochází z védské tradice a označuje oddanou lásku a oddanost k Bohu, která se projevuje zbožností, modlitbou a rituály.

Jóga

Mókša

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Sánkhja

Védy