Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15480370 [id] => 15480370 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Biologie [uri] => Biologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Biologie''' (z řeckého βίος, ''bios'' život a λόγος, ''lógos'' slovo, smysl, nauka) je nauka čili [[věda]] zkoumající život. V nejširším slova smyslu je biologie [[věda|vědní]] obor zabývající se [[organismus|organismy]] a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v [[Organismus|organismech]] probíhajících na úrovni [[atom]]ů a [[Molekula|molekul]] až po celé [[ekosystém]]y. [1] => [2] => V užším slova smyslu lze '''biologii''' popsat jako vědu zkoumající organismy od úrovně subcelulární, tedy od úrovně jednotlivých buněčných [[Organela|organel]] se vším, co s nimi souvisí, přes úroveň [[Buňka|buněk]], [[Tkáň|tkání]], [[orgán]]ů a jedinců až po úroveň [[Populace|populací]], [[Společenstvo|společenstev]], [[ekosystém]]ů a [[biom]]ů. [3] => [4] => == Historie == [5] => {{Podrobně|Dějiny biologie}} [6] => Výraz „biologie“ zavedl patrně profesor [[Michael Christoph Hanov]] dílem ''Philosophiae naturalis sive physicae dogmaticae: Geologia, biologia, phytologia generalis et dendrologia'' (1766). Zavedení výrazu „biologie“ se spojuje také se jmény [7] => * německého lékaře, profesora [[Theodor Georg August Roose|Theodora Georga Augusta Roose]] (''Grundzüge von der Lehre von der Lebenskraft'', 1797) [8] => * německého anatoma a fyziologa [[Karl Friedrich Burdach|Karla Friedricha Burdacha]] a rokem 1800 (''Asklepiades und John Brown: eine Parallele'' ??) [9] => * francouzského přírodovědce [[Jean-Baptiste Lamarck|Jeana-Baptisty de Lamarcka]] (''Recherches sur l’organisation des corps vivants'', 1802) [10] => * německého lékaře a přírodovědce [[Gottfried Reinhold Treviranus|Gottfrieda Reinholda Trevirana]] (''Biologie oder Philosophie der lebenden Natur'', 1804). [11] => [12] => Historie biologie jako způsobu chápání života sahá do dob dávných civilizací a klasických filozofů. [13] => [14] => Ačkoli pojetí biologie jako samostatného souvislého oboru vzniklo v 19. století, živou přírodou se zabývali již v dobách antického Řecka a Říma [[Aristotelés|Aristoteles]] a [[Claudius Galén]]. V jejich bádání pokračovali ve středověku arabští lékaři, jako byli [[al-Jahiz]], [[Avicenna]], [[Avenzoar]] a [[Ibn al-Nafis]]. Během období renesance a začátkem novověku biologie jako věda pronikla i do Evropy. Významnými vědci byli v té době [[William Harvey]] a [[Andreas Vesalius]], kteří prováděli pokusy a pozorování, a [[Carl Linné]] a [[Georges Louis Leclerc de Buffon]], kteří začali zkoumat různorodost života, vývoj a chování organismů, [[fosílie]] aj. [15] => [16] => Na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] se biologie stávala stále více přírodní vědou určenou výhradně odborníkům. Badatelé jako [[Alexander von Humboldt]] zkoumali vztahy mezi organismy a jejich životním prostředím. Nejvýznamnějším biologem 19. století je bezesporu [[Charles Darwin]] se svou teorií o evoluci na základě přírodního výběru. Ta se nejdříve setkávala s odporem společnosti, protože byla v rozporu s křesťanstvím, později však byla uznána jako pravdivá. [17] => [18] => Počátkem [[20. století]] znovuobjevení práce [[Gregor Mendel|Gregora Mendela]] ([[Hugo de Vries]], [[Carl Correns]], [[Erich von Tschermak]] a [[William Bateson]], který dal Mendelovo dílo přeložit do angličtiny) vedlo k rapidnímu růstu výzkumu genetiky ([[Thomas Morgan]] a jeho studenti) a kolem roku 1930 ke kombinaci populační genetiky a přírodního výběru v „novo-Darwinovské syntéze“. V roce 1953 objevili [[Francis Crick]] a [[James Dewey Watson]] strukturu [[DNA]], za což dostali v roce 1962 [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] za medicínu. Po celé 20. století probíhal výzkum genetického kódu od jeho rozluštění v roce 1966 až po postupné mapování [[genom]]ů jednotlivých organismů pokračující v 21. století. [19] => [20] => == Obecná biologie == [21] => {{redirect|Obecná biologie}} [22] => '''Obecná biologie''' je průřezové odvětví biologie zkoumající obecné základy živých soustav. Jejím hlavním úkolem je integrovat poznatky a zákonitosti související se živými soustavami a definovat je na všech úrovních života. Je úzce spjata s tzv. '''teoretickou biologií''', která popisuje biologické zákonitosti pomocí matematického, kybernetického a logického modelování a s přispěním dalších exaktních věd (zejména fyziky a chemie). [23] => [24] => == Základy moderní biologie == [25] => * [[Buněčná teorie]] – všechny živé organismy se skládají z [[Buňka|buněk]]; všechny buňky pocházejí z již existujících buněk. Buňky jsou základní stavební jednotkou všech živých organismů a také základní jednotkou rozmnožování. [26] => * [[Gen|Teorie genů]] – vlastnosti všech živých organismů jsou zakódovány v genech. Geny tvořené [[DNA]], která je ve formě [[chromozom]]ů uložena v jádře každé buňky jsou podstatou dědičnosti čili přenosu znaků a vlastností z jedince na jeho potomky. [27] => * [[Evoluce]] – jedním z hlavních principů biologie je, že všechny formy života mají společný původ a měnily se a vyvíjely v procesu evoluce. [28] => * [[Homeostáza]] (z řec. ''homoios'' stejný a ''stasis'' trvání) – všechny živé organismy, jednobuněčné i mnohobuněčné, vykazují homeostázu, schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, i když se vnější podmínky mění. [29] => * [[Energie]] – základním rysem každého živého organismu je využití energie. Přežití každého živočicha a rostliny závisí na neustálém přísunu energie. [30] => [31] => == Podřízené a související vědní obory == [32] => Pod '''biologii''' lze řadit následující vědní obory, případně lze nalézt její úzkou spojitost s nimi: [33] => * [[agrobiologie]] – věda, která využívá biologické zákonitosti v zemědělství [34] => * [[anatomie]] – studium forem a funkcí u rostlin, zvířat a jiných organismů, nebo specificky u lidí [35] => * [[bionomie]] – je komplexní studium organismu a jeho vztah k jeho prostředí [36] => * [[biofyzika]] – hraniční obor, který zkoumá biologické objekty a problémy fyzikálními metodami [37] => * [[biogeografie]] – je nauka o rozdělení [[Biologická diverzita|biodiverzity]] v prostoru a čase [38] => * [[biochemie]] – je vědní disciplína na pomezí biologie a [[chemie]] [39] => * [[biologická systematika]] – (též taxonomie) vědecky zkoumá druhy a druhovou diverzitu organismů a všechny vztahy mezi nimi [40] => * [[bionika]] – je hraniční obor, systematicky zaměřený na uplatňování poznatků ze studia živých organismů a jejich struktur při vývoji nových technologií [41] => * [[biostatistika]] – obor využívající metody matematické statistiky při studiu proměnlivosti živých organizmů [42] => * [[botanika]] – (též rostlinopis, fytologie) zabývá se flórou, tudíž rostlinnou částí přírody [43] => * [[buněčná biologie]] – (též cytologie) je [[věda]] zabývající se studiem [[Buňka|buněk]] [44] => * [[ekologie]] – studium vlivů živých organismů a neživých složek navzájem, nebo na jejich prostředí [45] => * [[etologie]] – vědní obor v rámci zoologie, který se zabývá studiem chování živočichů [46] => * [[evoluční biologie]] – zabývá se biologickou evolucí organismů a mechanismy, které se při ní uplatňují [47] => * [[fyziologie]] – studium o fungování živých organismů, jejich částí a orgánů [48] => * [[genetika]] – zabývá se [[dědičnost]]í i proměnlivostí organismů a jejími příčinami [49] => * [[matematická biologie]] – používá matematické metody ke studiu živých organismů [50] => * [[medicínská biologie]] a [[Lékařství|lékařské disciplíny]] [51] => * [[mikrobiologie]] – je věda studující [[Mikroorganismus|mikroorganismy]] [52] => * [[molekulární biologie]] – studium [[Buňka|buněčných]] biologických procesů na jejich [[Molekula|molekulární]] úrovni [53] => * [[morfologie (biologie)|morfologie]] – zabývá se vnější stavbou organismů [54] => * [[mykologie]] – studium [[Houby|hub]], jejich [[Dědičnost|genetických]] a [[Biochemie|biochemických]] vlastností [55] => * [[paleontologie]] – je věda o životě v minulých geologických obdobích [56] => * [[strukturní biologie]] – zabývá se molekulární strukturou [[Biomolekula|biomolekul]] [57] => * [[virologie]] – zabývá se studiem [[Nebuněčné organizmy|nebuněčných organismů]], zejména [[Virus|virů]], ale i [[Viroidy|viroidů]] a [[virusoid]]ů [58] => * [[vývojová biologie]] – zabývá se studiem procesů [[růst]]u a [[Ontogeneze|vývoje]] [[Organismus|organismů]] [59] => * [[zoologie]] – studie zvířat včetně klasifikace, fyziologie, vývoje a chování [60] => [61] => a mnoho dalších specializovaných vědních disciplín. [62] => [63] => == Obory == [64] => === Strukturální === [65] => [[Soubor:Biological cell.svg|náhled|Eukaryotická buňka]] [66] => * [[Molekulární biologie]] studuje biologické buněčné procesy na jejich molekulární úrovni. Například podstata dědičnosti se dá odhalit jen studiem její molekulární podstaty. Molekulární biologie popisuje biologické makromolekuly a jejich vzájemné funkční vztahy, přičemž zvláštní pozornost věnuje [[DNA]], [[RNA]] a [[Bílkovina|proteinům]]. Tato oblast molekulární biologie se nazývá molekulární genetika. Znalosti molekulární biologie jsou využívány v medicíně a genetickém inženýrství, ale i například v kriminalistice. [67] => * [[Cytologie]] neboli buněčná biologie studuje buňky, jejich stavbu, fyziologii, vlastnosti a chování ve vztahu k životním funkcím organismu. Je úzce provázána s molekulární biologii, organickou chemií, biochemií, biofyzikou, mikrobiologií, mikroskopií a histologií. [68] => * [[Genetika]] studuje [[gen]]y, [[dědičnost]] a proměnlivost organismů. Každá buňka v sobě přechovává v [[chromozom]]ech genetickou informaci reprezentovanou strukturou [[DNA]]. [69] => * [[Vývojová biologie]] studuje [[růst]] a [[ontogeneze|vývoj]] [[organismus|organismů]]. Zkoumá [[gen]]etické řízení růstu [[Buňka|buněk]] a řízení jejich [[Buněčná diferenciace|diferenciace]]. Její součástí je [[embryologie]]. [70] => [71] => === Fyziologické === [72] => * [[Fyziologie]] zkoumá mechanické, fyzické a [[Biochemie|biochemické]] procesy živých organismů. Dvěma hlavními obory fyziologie jsou [[fyziologie rostlin]] a [[fyziologie živočichů]], ale principy fyziologického zkoumání jsou univerzální, ať je zkoumán jakýkoliv organismus. [73] => * [[Anatomie]] se zabývá makroskopickou a mikroskopickou stavbou organismů. Lze ji dělit na [[Anatomie živočichů|anatomii živočichů]] a [[Anatomie rostlin|anatomii rostlin]]. Kromě toho, že je oborem biologie, je také oborem [[Lékařství|medicíny]], přičemž zkoumá [[Anatomie člověka|anatomii lidského těla]]. [74] => [75] => === Evoluční biologie === [76] => Zabývá se biologickou [[Evoluce|evolucí]] [[Organismus|organismů]] a mechanismy, které se při evoluci uplatňují. Využívá biologické obory studující jednotlivé organismy ([[mammalogie]], [[ornitologie]], [[herpetologie]], [[botanika]] aj.), obory umožňující hledat odpovědi na otázky o tempu a způsobu evoluce ([[paleontologie]] a [[geologie]]) aj. [77] => [78] => === Ekologie === [79] => [[Ekologie]] má několik významů. Ten původní definoval Ernst Haeckel v roce 1866 a znamená biologickou vědu, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. Ekologie má řadu oborů (obecná ekologie, globální ekologie, [[krajinná ekologie]], [[ekologie lesa]], [[paleoekologie]] aj.) Dle šíře zkoumaných objektů se ekologie dělí na ekologii jedince (autekologie), populací (demekologie), společenstev (synekologie) a [[biom]]ů. [80] => [81] => === Etologie === [82] => [[Etologie]] se zabývá studiem chování živočichů, jejich vrozených a naučených dovedností. Prvním moderním etologem byl [[Charles Darwin]], jehož dílo ''The Expression of the Emotions in Man and Animals'' inspirovalo řadu dalších etologů. [83] => [84] => === Biogeografie === [85] => [[Biogeografie]] studuje rozmístění organismů na Zemi, věnuje pozornost především tektonickým deskám, změně klimatu, migraci a kladistice. [86] => [87] => === Taxonomie === [88] => [[Soubor:Biological classification L Pengo-cs.svg|náhled|Biologická klasifikace života]] [89] => [[Taxonomie (biologie)|Taxonomie]] se teoreticky i prakticky zabývá klasifikací druhů. Zařazuje organismy do jednotlivých kategorií (taxonů). [90] => Základní taxonomické kategorie jsou: [91] => * život [92] => * doména [93] => * [[Říše (biologie)|říše]] (regnum) [94] => * [[Kmen (biologie)|kmen]], oddělení (phyllum, divisio) [95] => * [[Třída (biologie)|třída]] (classis) [96] => * [[Řád (biologie)|řád]] (ordo) [97] => * [[čeleď]] (familia) [98] => * [[Rod (biologie)|rod]] (genus) [99] => * [[druh]] (species) [100] => {{Viz též|Taxonomická kategorie}} [101] => [102] => ==== Tři domény ==== [103] => Organismy se obvykle dělí do tří [[Doména (biologie)|domén]]:{{poznámka|Přibližně od r. 2010 se mluví (zatím hypoteticky) o čtvrté doméně. Tvoří ji (nebo pozůstatek po ní) skupina velkých jaderně-cytoplazmatických DNA [[viry|virů]] označovaná '''NCLDV''' (z anglického ''nucleocytoplasmic large DNA viruses'').{{Citace elektronického periodika | příjmení = Boyer [104] => | jméno = Mickaël | příjmení2 = Madoui | jméno2 = Mohammed-Amine | příjmení3 = Gimenez | jméno3 = Gregory | spoluautoři = Bernard La Scola, Didier Raoult | titul = Phylogenetic and Phyletic Studies of Informational Genes in Genomes Highlight Existence of a 4th Domain of Life Including Giant Viruses | periodikum = PLoS One | rok vydání = 2010 | měsíc vydání = prosinec | den vydání = 2 | ročník = 5 | číslo = 12 | datum přístupu = 2011-05-03 | lokace = e15530 | url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0015530 | dostupnost2 = PDF | url2 = http://www.plosone.org/article/fetchObjectAttachment.action?uri=info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0015530&representation=PDF | issn = 1932-6203 | doi = 10.1371/journal.pone.0015530 | jazyk = anglicky}}{{Citace elektronického periodika | příjmení = Colson [105] => | jméno = Philippe | příjmení2 = Gimenez | jméno2 = Gregory | příjmení3 = Boyer | jméno3 = Mickaël | spoluautoři = Ghislain Fournous, Didier Raoult | titul = The Giant ''Cafeteria roenbergensis'' Virus That Infects a Widespread Marine Phagocytic Protist Is a New Member of the Fourth Domain of Life | periodikum = PLoS One | rok vydání = 2011 | měsíc vydání = duben | den vydání = 29 | ročník = 6 | číslo = 4 | datum přístupu = 2011-05-03 | lokace = e18935 | url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0018935 | dostupnost2 = PDF | url2 = http://www.plosone.org/article/fetchObjectAttachment.action?uri=info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0018935&representation=PDF | issn = 1932-6203 | doi = 10.1371/journal.pone.0018935 | jazyk = anglicky}} Existují i studie naznačující, že dosud neznámých domén (s pozůstatky ve formě virů) by mohlo být více.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Wu | jméno = Dongying | příjmení2 = Wu | jméno2 = Martin | příjmení3 = Halpern | jméno3 = Aaron | spoluautoři = Douglas B. Rusch, Shibu Yooseph, Marvin Frazier, J. Craig Venter, Jonathan A. Eisen | titul = Stalking the Fourth Domain in Metagenomic Data: Searching for, Discovering, and Interpreting Novel, Deep Branches in Marker Gene Phylogenetic Trees | periodikum = PLoS One | rok vydání = 2011 | měsíc vydání = březen | den vydání = 18 | ročník = 6 | číslo = 3 | datum přístupu = 2011-05-03 | lokace = e18011 | url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0018011 | dostupnost2 = PDF | url2 = http://www.plosone.org/article/fetchObjectAttachment.action?uri=info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0018011&representation=PDF | issn = 1932-6203 | doi = 10.1371/journal.pone.0018011 | jazyk = anglicky}}}} [106] => * '''[[Archaea]]''' [107] => * '''[[Bakterie]]''' [108] => * '''[[Eukaryota]]''' [109] => V současnosti se však ukazuje, že Eukaryota jsou ve skutečnosti vnitřní [[Apomorfie|apomorfní]] skupinou archeí. [110] => [111] => Kromě organismů spadajících do výše uvedených domén studuje biologie také tzv. [112] => * '''[[nebuněčné organismy]]''' (''Acytota''{{Citace elektronického periodika | příjmení = Trifonov [113] => | jméno = Edward N | příjmení2 = Kejnovský | jméno2 = Eduard | titul = ''Acytota'' – associated kingdom of neglected life | periodikum = Journal of Biomolecular Structure and Dynamics | rok vydání = 2016 | ročník = 34 | číslo = 8 | strany = 1–8 | url = http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/07391102.2015.1086959 | issn = 1538-0254 | doi = 10.1080/07391102.2015.1086959 | pmid = 26305806 | jazyk = anglicky}}{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kejnovský | jméno = Eduard | příjmení2 = Trifonov | jméno2 = Edward | titul = Acytota Další říše života? | periodikum = Vesmír | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) | rok vydání = 2016 | měsíc vydání = březen | ročník = 95 (146) | číslo = 3 | strany = 137 | url = [114] => https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo-3/acytota.html | issn = 0042-4544}} syn. ''Aphanobionta''Viry a viroidy. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2024 [cit. 2. 3. 2024]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id127992/), tedy [[virus|viry]], [[viroid]]y, [[virusoid|satelitní nukleové kyseliny]] a viriformy. Ty však tradiční biologie za živé organismy nepovažuje. [115] => [116] => ===== Klasifikace eukaryot ===== [117] => {{Podrobně|Klasifikace eukaryot}} [118] => Eukaryota se v současnosti zpravidla dělí do několika [[superskupina (biologie)|superskupin]] (ke konci roku 2022 přibližně do deseti; liší se systém od systému podle hloubky členění a podloženosti jejich [[holofyletismus|přirozenosti]]): [119] => :* '''[[Amoebozoa]]''' (měňavkovci) [120] => :* '''[[Obazoa]]''' – druhově nejpočetnější (zahrnují [[Opisthokonta]] včetně tradičních říší [[houby]] a [[živočichové]]) [121] => :* '''[[Rostliny|Archaeplastida]]''' – [[rostliny]] v širším slova smyslu včetně heterotrofních taxonů [[Picozoa]] a [[Rhodelphidia]] [122] => :* '''[[Cryptista]]''' (skrytěnky), případně [[Pancryptista]] – doplněná navíc o rod ''Microheliella'' [123] => :* '''[[SAR (taxonomie)|TSAR]]''', případně bez nepočetné skupiny Telonemia pouze [[SAR (taxonomie)|SAR]] ([[Stramenopila]], [[Alveolata]] a [[Rhizaria]]) – většina taxonů bývalé říše [[Chromista]]/[[Chromalveolata]] [124] => :* '''Haptista''' zahrnující [[Haptophyta]] a [[centrohelidní slunivky|Centrohelea]] [125] => :* '''[[Provora]]''' – nepočetná superskupina blízká haptistům (pouhé dva kmeny se čtyřmi rody) [126] => :* '''[[Hemimastigophora]]''' ([[synonymum|syn.]] Spironemida) – nepočetná superskupina (pouhé dva rody) [[Corticata|kortikátních]] protistů [127] => :* '''[[Discoba]]''' – většina [[Excavata|exkavátních taxonů]] [128] => :* '''[[CRuMs]]''' – nepočetná superskupina [[Podiata|podiátních]] protistů [129] => :* a několika dalších drobných skupin s problematickým zařazením ([[Apusozoa|ankyromonády/planomonády]], [[Malawimonas|malawimonády]], [[Metamonada|metamonády]]). [130] => Výše uvedené superskupiny jsou v závislosti na [[fylogenetika|fylogenetických]] hypotézách o původu eukaryot sdružovány do ještě větších skupin respektujících dvě hlavní vývojové linie: [[Opimoda]] – [[Diphoda]] či úžeji (bez exkavátních taxonů) vymezené [[Amorphea]] – [[Diaphoretickes]] (dříve [[Podiata]] – [[Corticata]]). [131] => [132] => Dřívější systémy bývaly většinou založeny na konceptu [[Říše (biologie)|říší]], například dle [[Thomas Cavalier-Smith|Thomase Cavaliera-Smithe]]: [133] => :* '''[[Prvoci|Protozoa]]''' (prvoci) [134] => :* '''[[Metazoa]]''' (živočichové) [135] => :* '''[[Fungi]]''' (houby) [136] => :* '''[[Plantae]]''' (rostliny) [137] => :* '''[[Chromista]]''' (chromista) [138] => [139] => == Galerie == [140] => [141] => Soubor:Guriezo Adino vaca toro terneras.jpg|[[Živočichové|Animalia]]: ''[[Tur domácí|Bos primigenius taurus]]'' [142] => Soubor:Zboże.jpg|[[Rostliny|Plantae]]: ''[[Pšenice|Triticum]]'' [143] => Soubor:Morchella esculenta 08.jpg|[[Houby|Fungi]]: ''[[Smrž obecný|Morchella esculenta]]'' [144] => Soubor:Fucus serratus2.jpg|[[Stramenopila]]/[[Chromista]]: chaluha ''[[Fucus serratus]]'' [145] => Soubor:Gemmatimonas aurantiaca.jpg|[[Bakterie|Bacteria]]: ''[[Gemmatimonas aurantiaca]]'' (s vyznačením délky 1 [[μm]]) [146] => Soubor:Halobacteria.jpg|[[Archaea]]: ''[[Halobacterium]]'' [147] => Soubor:Gamma phage.png|[[Virus]]: [[Gamma phage]] napadající bakterii ''[[Bacillus anthracis]]'' [148] => [149] => [150] => == Odkazy == [151] => === Poznámky === [152] => {{poznámky}} [153] => [154] => === Reference === [155] => {{Překlad|en|Biology|244902070}} [156] => [157] => === Literatura === [158] => * BENDA, Vladimír; BABŮREK, Ivan a KOTRBA, Pavel. ''Základy biologie.'' 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2005. 167 s. ISBN 80-7080-587-0. Dostupné také z: http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-587-0/pages-img/ [159] => * [[Jaroslav Flegr|FLEGR, Jaroslav]]. ''Evoluční biologie''. Praha: Academia, 2009. {{ISBN|978-80-200-1767-3}}. [160] => * LIPTON, Bruce H. a BHAERMAN, Steve. ''Spontánní evoluce: naše pozitivní budoucnost a jak jí dosáhnout.'' Olomouc: ANAG, ©2012. 446 s. ISBN 978-80-7263-754-6. [161] => [162] => === Související články === [163] => * [[Biologická interakce]] [164] => * [[Biologická klasifikace]] [165] => * [[Carl Linné]] [166] => * [[Eukaryota]] [167] => * [[Fylogenetika]] [168] => * [[Lékařství]] [169] => * [[Makroevoluce]] [170] => * [[Mikroevoluce]] [171] => * [[Prokaryota]] [172] => * [[Seznam biologů]] [173] => * [[Taxon]] [174] => * [[Vědecká nomenklatura]] [175] => [176] => === Externí odkazy === [177] => * {{commonscat}} [178] => * {{Wikislovník|heslo=biologie}} [179] => * {{Wikicitáty|téma=Biologie}} [180] => * {{NK ČR|ph114166|věc=ano}} [181] => * [http://www.biotest.eu/ Toxikologický výzkum] {{Wayback|url=http://www.biotest.eu/ |date=20071126114950 }} – CRO (anglicky, česky) [182] => * [http://www.biomach.cz/ Biomach.cz] – přehled SŠ biologie [183] => * [http://147.33.74.135/knihy/uid_isbn-80-7080-587-0/pages-img/001.html Základy biologie] [184] => [185] => {{Věda}} [186] => {{Biologie}} [187] => {{Autoritní data}} [188] => {{Portály|Biologie}} [189] => [190] => [[Kategorie:Biologie| ]] [191] => [[Kategorie:Přírodní vědy]] [192] => [[Kategorie:Studijní obory]] [] => )

good wiki

Biologie

Biologie (z řeckého βίος, bios život a λόγος, lógos slovo, smysl, nauka) je nauka čili věda zkoumající život. V nejširším slova smyslu je biologie vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul až po celé ekosystémy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Biologie

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Buňka

Chromista

Chromozom

DNA

Ekosystém

Lékařství

Organismus

Paleontologie

Věda

Service

About us

Technology

Locations