Array ( [0] => 15557455 [id] => 15557455 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Blana [uri] => Blana [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chráněné území [1] => | stát = Česko [2] => | typ = PP [3] => | název = Blana [4] => | datum vyhlášení = [[8. duben]] [[2011]] [5] => | kód = 5649 [6] => | umístění = [[Zahájí (okres České Budějovice)|Zahájí]] [7] => | nadmořská výška = 410 [8] => | pojem nižšího celku = Okres [9] => | název nižšího celku = České Budějovice [10] => | loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 4 | lat_sec = 42 | lon_deg = 14 | lon_min = 23 | lon_sec = 29 | caption = | label = Blana | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}} [11] => }} [12] => [[Přírodní památka]] a [[evropsky významná lokalita]] '''Blana''' se nachází v [[okres České Budějovice|okrese České Budějovice]] asi dva kilometry severovýchodně od města [[Zliv]] a leží v katastru obce [[Zahájí (okres České Budějovice)|Zahájí]]. Důvodem ochrany této přírodní památky, vyhlášené v roce [[2011]], jsou cenné vodní a [[mokřad]]ní biotopy, vzniklé v depresích po těžbě [[jíl]]ů, s významným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zvláště pak [[bublinatka vícekvětá|bublinatky vícekvěté]]. V tomto lesním komplexu je ukryto více než 1000 tůní, které mají různou velikost a hloubku. Ty největší dosahují rozlohy až čtrnáct arů.{{Citace elektronické monografie [13] => | titul = Příloha č. 180a k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. [14] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-73 [15] => | datum přístupu = 2021-03-31 [16] => }} [17] => [18] => V blízkém okolí se nachází [[přírodní rezervace]] [[Mokřiny u Vomáčků]] nebo přírodní památka [[Baba (přírodní památka, Hluboká nad Vltavou)|Baba]]. Dále se v blízkosti nachází evropsky významná lokalita a ptačí oblast [[Hlubocké obory]], která je zařazena do.evropské soustavy chráněných území [[Natura 2000]]. [19] => [20] => == Lokalita == [21] => [[Soubor:Blana 6.JPG|náhled|Tůně v Blanech]] [22] => [23] => Přírodní památka leží v lesním komplexu Řídká Blana a je situována mezi Blanským rybníkem, ve kterém roste [[kotvice plovoucí]] (''Trapa natans'') a opuštěným povrchovým lomem na těžbu jílů. V těsné blízkosti se nachází skládka komunálního odpadu a několik menších lokalit se starou skládkou [[dehet|dehtů]]. Objem dehtů a kontaminovaných zemin se pohybuje v množství cca 30 m3. Díky kvalitnímu jílovému podloží však tyto dehty neunikají do okolí. Lokalita leží v dílčím povodí č. 1-06-03-044 s povrchovým sklonem směrem k rybníku [[Bezdrev]]. Území je odvodňováno [[Mydlovarský potok|Mydlovarským potokem]], který spojuje [[Blanský rybník]] s [[Mydlovarský rybník|Mydlovarským rybníkem]] a rybník Bezdrev. Blana leží v nadmořské výšce 410 metrů a má rozlohu 30,58 ha. [24] => [25] => == Historie == [26] => Na jaře roku 1742 se v blízkosti odehrála [[bitva u Zahájí]] v rámci [[války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]]. Na území, kde je dnes přírodní památka, a v jeho okolí byl vybudován opevněný vojenský tábor. Zbytky tohoto opevnění jsou v lesním komplexu dodnes patrné. V roce 1852 se přímo na území dnešní přírodní památky začala těžit [[železná ruda]] a to i přes to, že měla obsah železa kolem 20 až 30 %. V roce 1881 pak na témže místě začala těžba [[okr]]ů a [[žáruvzdorných jílovců]]. V první fázi byly dobývány okrové jíly, z kterých se vyráběly barvy, považované při těžbě za [[hlušina|hlušinu]]. Touto okrovou hlínou barvili obyvatelé [[Zahájí (okres České Budějovice)|Zahájí]] vnější stěny domů ještě ve 20. století. Těžba okrů v lese Řídká Blana začala nejdříve dolováním pomocí [[šachtice|šachtic]], které byly asi 7 metrů hluboké, ze dna šachtic byly pak raženy chodby. Takto vytěžené okry zpracovávala manufaktura poblíž rybníka [[Bezdrev]]. Mnohem významnější byla ovšem těžba žáruvzdorných jílovců, které byly používány pro výrobu [[šamot]]ových prvků. Tato těžba také probíhala podpovrchovým způsobem, ale postupem času se těžba přesouvala do povrchových jam. Těžba v rozsáhlém lomu na západním okraji lesního komplexu Řídká Blana byla ukončena v roce 2005. Většina dnešních tůní vznikla zaplavením ústí šachtic a povrchových těžeben. Přírodní památka Blana byla vyhlášena 8. dubna 2011. [27] => [28] => == Přírodní poměry == [29] => [30] => === Geologie === [31] => Blana leží v jednom z podcelků [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]], v [[Blatská pánev|Blatské pánvi]], okresek Zlivská pánev. Blatská pánev je vyplněná převážně slabě zpevněnými [[Jílovec|jílovci]] a [[pískovec|pískovci]] [[Svrchní křída|svrchnokřídového]] [[Klikovské souvrství|klikovského souvrství]]. V okolí lokality jsou uloženy sedimenty spodní části [[mydlovarské souvrství|mydlovarského souvrství]]. Jsou to především tuhé a pevné [[jíl]]y, [[jílovitý písek|jílovité písky]], [[silt]]y, [[lignitický jíl|lignitické jíly]] a [[lignit]]y. [32] => [33] => === Flóra === [34] => Přírodní památka a přilehlý lesní komplex je tvořený [[Jehličnatý les|jehličnatou lesní]] kulturou s dominantním zastoupením [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies'') a [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris''), roztroušeně s výskytem [[Dub letní|dubu letního]] (''Quercus robur'') a [[Olše lepkavá|olše lepkavé]] (''Alnus glutinosa''). Keřové patro není výrazněji vyvinuto, v bezprostředním okolí tůní ho tvoří [[vrba ušatá]] (''Salix aurita'') a [[vrba popelavá]] (''Salix cinerea'') pomístně se objevuje i [[krušina olšová]] (''Frangula alnus''). Bylinné patro není druhově početné, dominují zde [[ostřice třeslicovitá]] (''Carex brizoides''), [[bezkolenec modrý]] (''Molinia caerulea'') a [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''). Překvapivý je hojný výskyt [[svízel okrouhlolistý|svízele okrouhlolistého]] (''Galium rotundifolium''). Z vzácnějších druhů, vyskytujících se mimo tůně, byla zaznamenána [[třezalka rozprostřená]] (''Hypericum humifusum''), [[pérnatec horský]] (''Lastraea limbosperma'') a také v nižších polohách málo hojná [[třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa''). Ve stovkách různě obsáhlých tůní se nachází bohaté populace řady významných a ohrožených druhů vodních a mokřadních rostlin. Největší populace vodních [[makrofyta|makrofyt]] mají [[okřehek menší]] (''Lemna minor'') a [[bublinatka jižní]] (''Utricularia australis''). Místy se vyskytuje [[hvězdoš]] (''Callitriche sp.'') a [[rdest vzplývavý]] (''Potamogeton natans''). Nejvýznamnějším druhem této lokality je ale [[bublinatka vícekvětá]] (''Utricularia bremii''), druh zvláště chráněný a v červeném seznamu flóry České republiky republiky hodnocený jako kriticky ohrožený. Bublinatka vícekvětá byla od konce 70. let považována na Českém území za nezvěstnou. Dalším chráněným a kriticky ohroženým druhem rostoucím na lokalitě je [[leknín bělostný]] (''Nymphaea candida''). V početné populaci se zde vyskytuje [[zevar nejmenší]] (''Sparganium natans''). Dále se na lokalitě nachází porosty [[rozpuk jízlivý|rozpuku jízlivého]] (''Cicuta virosa''), [[rdest ostrolistý|rdestu ostrolistého]] (''Potamogeton acutifolius''), [[vrbina kytkokvětá|vrbiny kytkokvěté]] (''Lysimachia thyrsiflora''), [[rdest tupolistý|rdestu tupolistého]] (''Potamogeton obtusifolius''), [[ostřice nedošáchor]] (''Carex pseudocyperus''), [[vrbovka bahenní|vrbovky bahenní]] (''Epilobium palustre'') a [[rozrazil štítkovitý|rozrazilu štítkovitého]] (''Veronica scutellata''). [35] => [36] => [[Soubor:Blana 7.JPG|náhled|Tůně v Blanech]] [37] => [38] => === Fauna === [39] => Vzhledem k početnému výskytu drobných vodních ploch je tato lokalita vhodná pro přežívání a rozvoj populací [[obojživelníci|obojživelníků]]. Z ocasatých obojživelníků zde žije [[čolek obecný]] (''Triturus vulgaris''), [[čolek velký]] (''Triturus cristatus'') i [[čolek horský]] (''Triturus alpestris''), z [[žáby|žab]] se zde vyskytují početné populace [[skokan štíhlý|skokana štíhlého]] (''Rana dalmatina''), [[skokan zelený|skokana zeleného]] (''Rana kl. esculenta''), [[skokan krátkonohý|skokana krátkonohého]] (''Rana lessonae'') a na slunných stanovištích [[kuňka obecná|kuňky obecné]] (''Bombina bombina''). Žije zde také mnoho druhů [[Vážky|vážek]]. Nejstabilnější populace zde mají [[šidélko kopovité]] (''Coenagrion hastulatum''), [[šídlo sítinové]] (''Aeshna juncea'') a [[vážka čárkovaná]] (''Leucorrhinia dubia''). Vzácně byla zjištěna [[vážka jasnoskvrnná]] (''Leucorrhinia pectoralis''). V některých dobře osvětlených nádržích s hustou vegetací žijí některé vzácnější druhy vodních a mokřadních [[Brouci|brouků]]. K nejzajímavějším nálezům patří [[vodomil černý]] (''Hydrophilus aterrimus'') nebo [[potápník]] (''Graphoderus zonatus''). [40] => [41] => == Ochrana == [42] => [[Soubor:Blana 5.JPG|náhled|Tůně s deponovaným klestem]] [43] => [44] => Pro úspěšné přežívání populací významných druhů se musí zajistit lesnické hospodaření, které povede ke světlým lesním porostům, umožňující přežívání chráněných druhů rostlin a živočichů, které žijí v nelesních mokřadních a vodních biotopech. Nežádoucí je tedy výsadba a rozšiřování [[smrk]]u, jehož porosty vedou k zastínění světlomilné vegetace tůní. Také většina druhů obojživelníků vyskytujících se na lokalitě vyžaduje dostatečně osluněné vodní hladiny. Velmi negativně se na kvalitě biotopu jednotlivých tůní podepsalo deponování klestu a dalších těžebních zbytků na dně tůní. Tím se urychlilo zazemňování tůní a řada jich tak zanikla nebo zaniká. To se projevuje zejména v suchých letech, kdy je nízká hladina vody v tůních. To pak omezuje rozvoj populací chráněných druhů. Tento klest by se měl, pokud je to možné, z tůní odstraňovat v podzimních měsících, kdy již nejsou zarostlé vodní vegetací a ani se zde nenachází snůšky obojživelníků. Vytvoření velké mýtiny v centrální části území během těžby dřeva naopak podpořilo rozvoj populace [[kuňka obecná|kuňky obecné]] (''Bombina bombina'') a [[bublinatka vícekvětá|bublinatky vícekvěté]] (''Utricularia bremii''). [45] => [46] => == Galerie == [47] => [48] => File:Hvezdos Blana.JPG|hvězdoš (Callitriche sp.) [49] => File:Rdest vzplyvavy Blana.JPG|rdest vzplývavý (Potamogeton natans) [50] => File:Pernatec horsky Blana.JPG|pérnatec horský (Lastraea limbosperma) [51] => File:Zevar nejmensi Blana.JPG|zevar nejmenší (Sparganium natans) [52] => [53] => [54] => == Odkazy == [55] => [56] => === Reference === [57] => [58] => {{Citace elektronické monografie [59] => | titul = Plán péče Přírodní památka Blana (2012 – 2019) [60] => | url = http://portal.gov.cz/portal/publikujici/kdib3rr/informace/9490_p1.pdf [61] => | datum přístupu = 2012-11-20 [62] => | vydavatel = Jihočeský kraj [63] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304120959/http://portal.gov.cz/portal/publikujici/kdib3rr/informace/9490_p1.pdf [64] => | datum archivace = 2016-03-04 [65] => | nedostupné = ano [66] => }} [67] => {{Citace elektronické monografie [68] => | titul = Botanický průzkum tůní na lokalitě Řídká blana u Zlivi [69] => | url = http://botanika.prf.jcu.cz/systematics/publikace/2009_Ridka_blana_final.pdf [70] => | datum přístupu = 2012-11-20 [71] => | vydavatel = Jihočeský kraj [72] => }} [73] => {{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Asanace staré zátěže – skládek odpadů – lokalita Řídká Blana [75] => | url = http://portal.cenia.cz/eiasea/download/EIA_JHC439_oznameni_1.pdf [76] => | datum přístupu = 2012-11-20 [77] => | vydavatel = Naturchen [78] => }} [79] => {{Citace elektronické monografie [80] => | titul = Rozpisy floristické literatury po roce 1945 [81] => | url = http://florabase.cz/kartoteka/pdf/Rozpisy_floristicke_literatury_po_roce_1945-Trapa_natans-0814.pdf [82] => | datum přístupu = 2012-11-20 [83] => | vydavatel = KDP KU Praha [84] => }} [85] => {{Citace elektronické monografie [86] => | titul = Hlubocké obory (CZ0311036) [87] => | url = http://www.biomonitoring.cz/ptaci-oblasti.php?ptaciOblastID=1000081446 [88] => | datum přístupu = 2012-11-20 [89] => | vydavatel = AOPK ČR [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200531122843/http://www.biomonitoring.cz/ptaci-oblasti.php?ptaciOblastID=1000081446 [91] => | datum archivace = 2020-05-31 [92] => | nedostupné = ano [93] => }} [94] => {{Citace monografie [95] => | příjmení = Kovář [96] => | jméno = Daniel [97] => | odkaz na autora = Daniel Kovář [98] => | rok = 1998 [99] => | titul = Zahájí [100] => | vydavatel = Jelmo [101] => | místo = Rudolfov [102] => | isbn = 8023828274 [103] => | kapitola = Co se stalo tenkrát u Zahájí [104] => | počet stran = 84 [105] => | strany = 15–18 [106] => }} [107] => {{Citace monografie [108] => | příjmení = Kovář [109] => | jméno = Daniel [110] => | rok = 1998 [111] => | titul = Zahájí [112] => | vydavatel = Jelmo [113] => | místo = Rudolfov [114] => | isbn = 8023828274 [115] => | kapitola = Ve znamení hornické činnosti [116] => | počet stran = 84 [117] => | strany = 20–25 [118] => }} [119] => [120] => [121] => === Literatura === [122] => * {{Citace monografie [123] => | příjmení = Albrecht [124] => | jméno = Josef [125] => | spoluautoři = a kol. [126] => | redaktoři = Peter Mackovčin, Josef Albrecht [127] => | titul = Českobudějovicko [128] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno [129] => | místo = Praha [130] => | rok = 2003 [131] => | počet stran = 807 [132] => | isbn = 80-86064-65-4 [133] => | edice = Chráněná území České republiky [134] => | svazek edice = VIII. Českobudějovicko [135] => | strany = 98–111 [136] => }} [137] => * {{Citace monografie [138] => | příjmení = Kovář [139] => | jméno = Daniel [140] => | rok = 1998 [141] => | titul = Zahájí [142] => | vydavatel = Jelmo [143] => | místo = Rudolfov [144] => | isbn = 8023828274 [145] => | kapitola = Co se stalo tenkrát u Zahájí, Ve znamení hornické činnosti [146] => | počet stran = 84 [147] => | strany = 15–18, 20–25 [148] => }} [149] => [150] => === Externí odkazy === [151] => * {{Commonscat}} [152] => [153] => {{Chráněná území v okrese České Budějovice}} [154] => {{Portály|Česko|Příroda}} [155] => [156] => [[Kategorie:Přírodní památky v okrese České Budějovice]] [157] => [[Kategorie:Chráněná území v Českobudějovické pánvi]] [158] => [[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2011]] [159] => [[Kategorie:Evropsky významné lokality v Jihočeském kraji]] [160] => [[Kategorie:Lesy v okrese České Budějovice]] [161] => [[Kategorie:Lesy v Českobudějovické pánvi]] [162] => [[Kategorie:Mokřady v Česku]] [163] => [[Kategorie:Vodstvo v okrese České Budějovice]] [164] => [[Kategorie:Vodstvo v Českobudějovické pánvi]] [165] => [[Kategorie:Povodí Vltavy]] [166] => [[Kategorie:Zahájí (okres České Budějovice)]] [] => )
good wiki

Blana

Přírodní památka a evropsky významná lokalita Blana se nachází v okrese České Budějovice asi dva kilometry severovýchodně od města Zliv a leží v katastru obce Zahájí. Důvodem ochrany této přírodní památky, vyhlášené v roce 2011, jsou cenné vodní a mokřadní biotopy, vzniklé v depresích po těžbě jílů, s významným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zvláště pak bublinatky vícekvěté.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bublinatka vícekvětá','Zahájí (okres České Budějovice)','jíl','kuňka obecná','2011','Bezdrev','Natura 2000','jílovitý písek','vážka čárkovaná','vrbovka bahenní','Baba (přírodní památka, Hluboká nad Vltavou)','okres České Budějovice'

2011

Bezdrev

Jíl