Array ( [0] => 15598203 [id] => 15598203 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Blockchain [uri] => Blockchain [3] => 2011-2021_blockchain_transactions.jpg [img] => 2011-2021_blockchain_transactions.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Blockchain je inovativní technologie, která přináší nové možnosti pro způsob, jakým uchováváme a sdílíme informace. Tento decentralizovaný systém umožňuje bezpečné a transparentní transakce, což může vést k větší důvěře mezi uživateli. Základním principem blockchainu je vytvoření distribuované knihy, kde jsou všechny transakce zaznamenány a chráněny kryptografií. Tím se minimalizuje riziko podvodů a zároveň se zvyšuje transparentnost, protože každý uživatel může vidět historii transakcí. Tento způsob uchovávání údajů je nejen moderní, ale také efektivní a odolný vůči manipulaci. Blockchain má široké uplatnění v mnoha oblastech, včetně finančních služeb, logistiky, zdravotnictví či umění. Například ve finančním sektoru dokáže zkrátit čas potřebný pro zpracování plateb a snížit náklady, což je přínosné pro jednotlivce i firmy. V oblasti logistiky může zlepšit sledovatelnost zboží, což vede k větší efektivitě a spokojenosti zákazníků. Kromě toho blockchain podporuje inovace jako decentralizované finance (DeFi) a nezaměnitelné tokeny (NFT), které otevírají nové cesty pro monetizaci a kreativitu. Tímto způsobem může technologie blockchain přispět k rozvoji nových podnikatelských modelů a přinést prospěch celé společnosti. I když existují výzvy, jako jsou ekologické dopady některých provozních modelů a regulační otázky, výzkum a vývoj v této oblasti se rychle posouvá vpřed. Mnozí odborníci a organizace pracují na nalezení udržitelných řešení, která umožní maximalizaci výhod blockchainu při minimalizaci jeho nedostatků. Optimisticky se tedy díváme na budoucnost blockchain technologie, která má potenciál transformovat naše způsoby interakce a obchodování v digitálním světě, přičemž zachovává důvěru, bezpečnost a transparentnost. [oai_cs_optimisticky] => Blockchain je inovativní technologie, která přináší nové možnosti pro způsob, jakým uchováváme a sdílíme informace. Tento decentralizovaný systém umožňuje bezpečné a transparentní transakce, což může vést k větší důvěře mezi uživateli. Základním principem blockchainu je vytvoření distribuované knihy, kde jsou všechny transakce zaznamenány a chráněny kryptografií. Tím se minimalizuje riziko podvodů a zároveň se zvyšuje transparentnost, protože každý uživatel může vidět historii transakcí. Tento způsob uchovávání údajů je nejen moderní, ale také efektivní a odolný vůči manipulaci. Blockchain má široké uplatnění v mnoha oblastech, včetně finančních služeb, logistiky, zdravotnictví či umění. Například ve finančním sektoru dokáže zkrátit čas potřebný pro zpracování plateb a snížit náklady, což je přínosné pro jednotlivce i firmy. V oblasti logistiky může zlepšit sledovatelnost zboží, což vede k větší efektivitě a spokojenosti zákazníků. Kromě toho blockchain podporuje inovace jako decentralizované finance (DeFi) a nezaměnitelné tokeny (NFT), které otevírají nové cesty pro monetizaci a kreativitu. Tímto způsobem může technologie blockchain přispět k rozvoji nových podnikatelských modelů a přinést prospěch celé společnosti. I když existují výzvy, jako jsou ekologické dopady některých provozních modelů a regulační otázky, výzkum a vývoj v této oblasti se rychle posouvá vpřed. Mnozí odborníci a organizace pracují na nalezení udržitelných řešení, která umožní maximalizaci výhod blockchainu při minimalizaci jeho nedostatků. Optimisticky se tedy díváme na budoucnost blockchain technologie, která má potenciál transformovat naše způsoby interakce a obchodování v digitálním světě, přičemž zachovává důvěru, bezpečnost a transparentnost. ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:Bitcoin Block Data.svg|thumb|411px|Uspořádání bitcoinového blockchainu{{Citace elektronické monografie [2] => | titul = Protocol documentation [3] => | url = https://en.bitcoin.it/wiki/Protocol_documentation [4] => | datum přístupu = 2022-04-18 [5] => }}Hodnota popsaná jako
[6] => * "'''Timestamp'''" je [[časová značka]] daného bloku (''kdy byl vytvořen'') [7] => * "'''Nonce'''" je [[kryptografická nonce]] daného bloku (zpravidla náhodné číslo používané pro větší odolnost vůči podvržení bloku) [8] => * "'''Prev_Hash'''" (v použitém zdroji označovaný jako "'''''prev_block'''''") je [[Hašovací funkce|otisk]] (hash) předchozího bloku na který blok ''navazuje'' [9] => * "'''Tx_Root'''" (v použitém zdroji označovaný jako "'''''merkle_root'''''") je souhrn otisků transakcí (hashů) ''zaznamenaných'' v bloku → tento souhrn je v podobě [[Merkle hash tree|otiskového stromu]] [10] => "'''Tx'''" je ve zdroji označení pro transakci
[11] => "'''otisk transakce'''" je [[Identifikátor|rozpoznávacím číslem]] (ID) dané transakce
[12] => "'''otisk bloku'''" je rozpoznávacím číslem (ID) daného bloku
[13] => “'''hash'''“ ('''otisk''') je hodnota (klíč) s pevně danou délkou přiřazená k libovolné jednotce (jménu, [[NFT|nezaměnitelnému žetonu]], peněžnímu obratu v daném období) pomocí nějaké [[Hašovací funkce|hashovací funkce]]]] [14] => '''Blockchain''' (z [[Angličtina|angl.]] "blokový řetězec"Tento možný [[kalk|doslovný]] překlad je odvozen z českého překladu anglického [[sousloví]] "food chain" [15] => ([[potravinový řetězec]]) (čeština už ''ale má náhradu'' (ekvivalent) slova "blockchain" → '''bločenka''')) je v [[Informatika|informatice]] speciální druh [[Distribuovaný systém|distribuované]] [[Decentralizované financování|decentralizované]] [[databáze]] uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů [[peer-to-peer]] sítě. Nejčastější aplikací technologie ''blockchainu'' je použití jako účetní kniha [[kryptoměna|kryptoměn]] (např. [[bitcoin]]u), jež uchovává [[Transakce (databáze)|transakce]] provedené uživateli. Kombinace s [[Kryptografie|kryptografií]] umožňuje zajistit anonymitu operací a zabránit neoprávněným transakcím. [16] => [17] => Jednoslovný český ekvivalent pro anglický termín „blockchain“ dlouho chyběl. Od začátku roku [[2017]] běžel na stránkách blockchain.cz projekt, který si kladl za cíl takové slovo vybrat. Nakonec bylo vybráno slovo '''''bločenka'''''Mezi [[synonyma]] ke slovu '''''bločenka''''' může patřit slovo '''''bloksled''''', zkráceně '''''blox''''' (slova "''bloksled''" a "''blox''" jsou přejata [[Diskuse:Blockchain|z diskuse o tomto hesle]]). Pracovní návrhy obsahovaly mj. slova blokčejn, bloksíť, bloknet apod.https://www.blockchain.cz {{Wayback|url=https://www.blockchain.cz/ |date=20220209185238 }} – přeložme „blockchain“ společně do češtiny! Termín bločenka se používá v odborné literatuře, například v monografii Kryptoměny.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Lánský [19] => | jméno = Jan [20] => | příjmení2 = [21] => | jméno2 = [22] => | titul = Kryptoměny [23] => | vydání = 1 [24] => | vydavatel = C. H. Beck [25] => | místo = Praha [26] => | rok vydání = 2018 [27] => | počet stran = 160 [28] => | strany = [29] => | isbn = 978-80-7400-722-4 [30] => }} [31] => [32] => Blockchain byl vytvořen osobou (nebo skupinou lidí) používající jméno (nebo pseudonym) [[Satoshi Nakamoto]] v roce 2008, aby sloužil jako veřejná distribuovaná kniha pro transakce s bitcoinovou kryptoměnou, založená na předchozí práci Stuarta Habera, W. Scotta Stornetty a Dave Bayera.{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = Nakamoto [34] => | jméno = Satoshi [35] => | titul = Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System [36] => | url = https://cryptocurrencyworks.com/.res/doc/Bitcoin-SNakamoto-Oct-2008.pdf [37] => | datum přístupu = 2022-10-14 [38] => }} [39] => [40] => == Hlavní výhody == [41] => Mezi hlavní výhody blockchainu patří: [42] => [43] => * Schopnost velkého počtu ''uzlů'' dospět k jednomu [[Konsenzus (informatika)|konsenzu]] ohledně nejaktuálnějšího stavu velkého množství dat, například záznamů v [[Účetní kniha|účetní knize]] (anglicky ledger). To platí i v případě, kdy jsou jednotlivé ''uzly'' anonymní, připojeny přes nespolehlivé spojení jeden k druhému, či vedeny podvodníky, kteří se snaží transakce upravovat ve svůj prospěch. [44] => * Schopnost kteréhokoliv ''uzlu'' rozhodnout se s přijatelnou mírou jistoty, že zadaná ''transakce'' do ''blockchainu'' spadá či nikoliv. [45] => * Schopnost libovolného ''uzlu'', jenž vytvořil či přijímá ''transakci'', po nějaké době rozhodnout s ucházející mírou jistoty, zda je ''transakce'' validní a začlenitelná do blockchainu natrvalo a zda nedošlo ke kolizi dvou ''transakcí''. To je důležité k řešení problému ''double-spendingu'' (''dvojutrácení''). [46] => * Dostatečně velká překážka, která brání útočníkům v úpravách či přepsání ''transakcí''. Všechny výměny/transakce jsou ukládány v jednotlivých blocích, které na sebe lineárně navazují. V době, kdy by chtěl uživatel změnit svou transakci, je její blok schován např. za již 10 dalšími bloky. Jelikož je každý blok zapečetěn digitálním podpisem, který se generuje na základě informací uložených v bloku, při pokusu o změnu transakce by se přepsal i tento podpis. Zároveň by se však přepsaly i veškeré podpisy v následujících blocích. A to není vše, jelikož se musí daná účetní kniha (anglicky ledger) shodovat s ostatními kopiemi v síti, musel by "záškodník" provést 51% útok, tedy ovládat většinu sítě, což je ekonomicky extrémně nákladné.{{Citace monografie [47] => | titul = Vysvětlení Blockchainu pomocí výměny hokejových kartiček! [48] => | url = https://open.spotify.com/episode/3aB4hxxSh991TEXK6Y5iiz [49] => }}{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Vysvětlení Blockchainu pomocí hokejových kartiček [51] => | url = https://www.firamedia.cz/blog/vysvetleni-blockchainu-pomoci-hokejovych-karticek [52] => | periodikum = FIRA Media [53] => | datum vydání = 2019-08-09 [54] => | datum přístupu = 2019-08-15 [55] => }} [56] => * Automatická forma řešení konfliktních ''transakcí'', která zajišťuje, že nevalidní ''transakce'' (například snaha utratit částku na účtu vícekrát) se nikdy nestanou součástí potvrzené kolekce dat – [[dataset]]u. [57] => [58] => == Základní princip == [59] => [[Soubor:Blockchain landscape.svg|thumb|vpravo|Tento ukázkový ''blockchain'' se skládá z jeho ''hlavní větve'' (''černá'') ''navázané'' až k ''základnímu bloku'' (''genesis block'', ''zelená'') a ''opuštěných větví'' (''fialová''), na které se už další bloky ''nenavázaly'' (za ''opuštěnou větev'' se považuje ta větev, která je kratší než ta ''hlavní'').Pokud na jeden blok odkazuje více bloků, vznikne v tomto případě "větev"
Každá z těchto ''větví'' je ''spojená'' se zbytkem blockchainu a má ''společného předka'' (základní blok) s ''hlavní větví''.
Větve tedy ''nezpochybňují celistvost blockchainu'', poněvadž ''žádná větev'' tohoto blockchainu nemůže ''fungovat'' a ''vyvíjet se samostatně'', ''nevylučuje'' ovšem možnost ''více hlavních větví''.]] [60] => Implementace ''blockchainu'' sestává ze dvou druhů záznamů: ''transakcí'' a ''bloků''. ''Transakce'' představují data vložená do databáze uživateli, ''bloky'' pak záznamy potvrzující, kdy a jak byla konkrétní transakce přidána do databáze blockchainu. ''Transakce'' jsou vytvářeny uživateli, kteří systém používají jako databázi (v případě ''kryptoměn'' jako účetní knihu – anglicky ledger). ''Bloky'' oproti tomu vytváří ''těžaři'', kteří používají software či hardware vytvořený specificky k vytváření ''bloků''. [61] => [62] => ''Transakce'' vytvořené uživateli jsou volně předávané od ''uzlu'' k ''uzlu'' podle toho, kdo má zrovna s kým navázané spojení. Definice validní ''transakce'' se liší v závislosti na standardu, jenž implementuje většina ''uzlů'' v síti. V případě většiny ''kryptoměn'' je za validní ''transakci'' většinou považována taková, která má správný [[elektronický podpis]] uživatele, utrácí peníze z existující peněženky, ke které uživatel podpisem prokazuje vlastnictví, a zároveň splňuje několik dalších podmínek, jako třeba patřičný ''honorář'' (fee) pro ''těžaře'' nebo uplynutí dostatečné doby od chvíle, kdy byla zadána poslední transakce s tímto kusem měny. [63] => [64] => ''Těžaři'' se pak snaží vytvořit ''blok'', který potvrzuje a začleňuje tyto ''transakce'' do ''blockchainu''. V ''kryptoměnách'' založených na bitcoinu jsou ''těžaři'' motivováni k ''těžení'' dvěma druhy odměn: předdefinovanou odměnou za vytěžený ''blok'' a transakčními poplatky či honoráři (fee), které jsou vyplaceny kterémukoliv ''těžaři'', který správně potvrdí ''transakci''. [65] => [66] => == Decentralizace == [67] => Každý ''uzel'' v síti decentralizované ''kryptoměny'' obsahuje kompletní či částečnou kopii ''blockchainu''. Tím je vyřešen problém centralizované databáze, kterou používají ostatní technologie, jako například bankovnictví nebo [[PayPal]]. Zatímco běžná účetní kniha pouze pasivně zaznamenává přesuny peněz, bankovních poukázek či příkazů k úhradě, které existují nezávisle na této knize, v případě ''kryptoměn'' jsou jednotky měny a ''blockchain'' pevně spojeny. ''Blockchain'' lze v těchto případech považovat za jediné místo, kde jednotky ''kryptoměny'' existují ve formě neutraceného součtu všech ''transakcí''. [68] => [69] => ''Transakce'' ve formě záznamů ''plátce X posílá Y jednotek měny příjemci Z'' jsou propagovány celou sítí použitím softwarových prostředků a [[Asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografie]]. Kterýkoliv ''uzel'' sítě je schopen tuto ''transakci'' ověřit, přidat do kopie své účetní knihy a přeposlat tyto přírůstky ostatním ''uzlům''. [70] => [71] => === Typy blockchainů === [72] => V současné době existují jak decentralizované, tak i centralizované blockchainy. [73] => [74] => Bitcoin jako nejstarší existující blockchain je ''decentralizovaný'' a ''veřejný'', stejně tak většina alternativních blockchainů v obecném povědomí, např. [[Ethereum]], [[Monero]], [[Litecoin]] a ostatní veřejně obchodovatelné alternativní kryptoměny. Ve finančním průmyslu se však již od roku 2014 experimentuje s využitím soukromých blockchainů pro účely privátních obchodních transakcí. Tyto buď zcela ''soukromé'' nebo tzv. ''consortium blockchainy'' omezují přístup k jejich transakcím pouze na autorizované členy příslušné společnosti nebo obchodní sítě (konsorcia). [75] => [76] => Ačkoliv všeobecně panuje názor, že provoz soukromých a consortium blockchainů je zbytečně drahý a mohly by být použity klasické databázové systémy, někteří lidé z oboru finančních technologií a obchodního kreditu argumentují, že operační náklady jsou jen jedním z aspektů ceny provedení obchodní transakce. V průmyslu tak komplikovaném jako je mezinárodní obchod mohou být provozní náklady blockchainů vyváženy úsporami v administrativě.{{Citace periodika [77] => | příjmení = Trang [78] => | jméno = Diana [79] => | titul = Christophe Spoerry on blockchain technology in trade finance: Operational cost is only one aspect [80] => | periodikum = Business of Crypto [81] => | datum = 2018-10-31 [82] => | ročník = [83] => | číslo = [84] => | strany = [85] => | jazyk = en [86] => | url = https://www.thebusinessofcrypto.com/articles/christophe-spoerry-interview-blockchain-technology-trade-finance/ [87] => | datum přístupu = 2018-11-03 [88] => }} [89] => [90] => == Řešení problému vícenásobného utrácení == [91] => V decentralizovaných distribuovaných databázích vzniká nový druh problému, který je v případě klasických (centralizovaných) databází řešen [[Atomicita|atomicitou]] systémových operací. Jedná se o takzvaný ''double spending'' problém, česky též problém ''dvojutrácení'', ''víceutrácení'' či ''problém vícenásobného utrácení''. Tento problém bránil prakticky do vzniku bitcoinu vytvoření distribuovaných databází. [92] => [93] => Problém vzniká, jestliže dva či více ''uzlů'' v [[Graf (teorie grafů)|topologicky vzdálených]] bodech sítě ve stejný okamžik zadají ''transakce'' přikazující přesun peněz ze stejného účtu tak, že ve výsledné sumě je přesunovaná částka větší než zůstatek. Stav, kdy by po určitém čase došlo k propagaci všech zadaných ''transakcí'', by vedl k nekonzistenci zůstatků na účtech. Ty by se tak mohly dostat do minusu, což by v konečném důsledku vedlo ke ztrátě důvěry v síť a její zánik. [94] => [95] => Různé ''kryptoměny'' se s tímto problémem vyrovnávají různými způsoby, nejčastěji použitím systémů decentralizovaných časových razítek a hlasování o pořadí ''transakcí'' založených na algoritmech [[Proof-of-Work|proof of work]] (hlasování na základě prokázaného vlastnictví výpočetního výkonu) či [[Proof-of-Stake|proof of stake]] (hlasování na základě prokázání vlastnictví podílu ''kryptoměny''). [96] => [97] => V obou případech může dojít k takzvanému 51% útoku, kdy vlastník víc než 51 % ''kryptoměny'' či výpočetního výkonu získává možnost i zpětně upravovat blockchain a zneplatnit již proběhnuté transakce tak, že svojí vytvořenou blockchainovou větví předstihne již existující větev. 51% útok ale neumožňuje vytvářet a podepisovat transakce u účtů, ke kterým nemá útočník přístup. Většina implementací ''kryptoměn'' tak obsahuje ještě další, dodatečné pojistky, které mají vést k diverzifikaci sítě ''těžařů'' (memory hard [[Hašovací funkce|hashovací]] algoritmy), aby těmto útokům bylo možné předcházet. Demotivací pro samotné útočníky je vysoká vstupní investice, kdy je potřeba překonat množství držené kryptoměny nebo výpočetního výkonu celého zbytku sítě. I kdyby se ale takový útok skutečně podařil, klesla by důvěra v danou kryptoměnu a s ní i její hodnota, čímž by se stal útok velmi nevýhodným. Některá těžařská uskupení, takzvané mining pooly, která měla až moc vysoké procentuální zastoupení výkonu, sama svůj výkon snížila nebo je opustili sami těžaři,{{Citace periodika [98] => | titul = Bitcoin Miners Ditch Ghash.io Pool Over Fears of 51% Attack [99] => | periodikum = CoinDesk [100] => | datum = 2014-01-09 [101] => | jazyk = en [102] => | url = https://www.coindesk.com/bitcoin-miners-ditch-ghash-io-pool-51-attack/ [103] => | datum přístupu = 2018-02-26 [104] => }} aby se zachovala důvěra v samotnou kryptoměnu bitcoin. [105] => [106] => == Nevýhody blockchainové technologie == [107] => Velkou nevýhodou blockchainu představuje problém jeho nadměrného využívání. Vytvoření jednoho bloku nějaký čas trvá, přičemž při globálním využití by mohl být tento systém snadno přetížen a neúnosně by se zpomalil. Lze však předpokládat, že dokud tento problém nebude vyřešen, k všeobecné aplikaci blockchainové technologie nedojde. [108] => [109] => Další problém blockchainové struktury je nadměrná spotřeba [[Elektrická energie|elektrické energie]]. Podle dostupných dat má provoz a přidávání nových transakcí do bitcoinové databáze spotřebu srovnatelnou s třetinou roční spotřeby elektrické energie České republiky. [110] => [111] => Nevýhodou je také nutnost připojení k [[internet]]u, který stále není v některých oblastech světa samozřejmostí. [112] => [113] => Nakonec také pro blockchainovou technologii platí, že i ona se může stát ve špatných rukách škůdcem, nikoliv pomocníkem. Totalitní vlády by například tuto technologii mohly využívat k absolutní kontrole svých občanů. S její pomocí by byl okamžitě odhalený každý protivládní či nevhodný krok.{{Citace elektronického periodika [114] => | příjmení = Finex [115] => | jméno = Magazín [116] => | titul = Blockchain - Co je blockchain a jak funguje? [Aktuální 2019] » Finex.cz [117] => | periodikum = finex.cz [118] => | url = https://finex.cz/blockchain [119] => | datum přístupu = 2019-02-05 [120] => }} [121] => [122] => == Block time == [123] => Pojem ''block time'' představuje parametr udávající dobu mezi dvěma vydanými ''bloky''. Většina ''kryptoměn'' používá ''block time'' v řádu desítek minut (10 minut v případě ''bitcoinu''), poslední dobou{{kdy?}} se ale objevují nové systémy, které tuto dobu snižují na řádově desítky sekund. Příkladem takového systému je třeba [[Ethereum]], které se pohybuje mezi 10–20 sekundami. [124] => [125] => Parametr ''block time'' hraje důležitou roli při ověřování validity transakcí, neboť většina systémů považuje transakci kvůli ''problému vícenásobného utrácení'' za validní až po několika dalších blocích (v případě bitcoinu jich je šest), do kterých je transakce začleněna. [126] => [127] => Obecně se tedy dá říci, že čím kratší čas mezi vydáním dvou bloků, tím rychleji mohou probíhat důvěryhodné obchodní transakce. [128] => [129] => == Implementace == [130] => * [[Bitcoin]] – původní kryptoměna [131] => * [[Namecoin]] – přidává schopnost uchovávat v transakcích libovolná data [132] => * [[Peercoin]] – hlasovací algoritmus [[Proof of work|Proof-of-Work]] (PoW) změněn na [[Proof-of-Stake]] (PoS) [133] => * [[Ethereum]] – [[Turingovská úplnost|turingovsky kompletní]] [[Chytrý kontrakt|chytré kontrakty]], 12sekundový block time [134] => *[[Cardano]] – hlasovací algoritmus [[Proof-of-Stake]] (PoS), vytvořeno roku 2015 spoluzakladatelem Etherea Charlesem Hoskinsonem [135] => * [[Etherlite]] – hardfork Etherea s blokovým časem menším než 4,5 vteřiny [136] => * [[Web 3.0]] je označení pro [[Decentralizace|decentralizovanou]] síť postavenou také na blockchainových systémech [137] => * [[DTube]] je blockchainovou{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = DTube App [139] => | url = https://github.com/dtube/dtube [140] => | datum vydání = 2022-04-20 [141] => | poznámka = original-date: 2018-05-12T18:55:15Z [142] => | datum přístupu = 2022-04-22 [143] => }} náhradou [[YouTube|YouTubu]] se svojí vlastní kryptoměnou DTUBE (kurz{{Citace elektronického periodika [144] => | titul = cena, grafy, tržní omezení a další metriky Dtube Coin (DTUBE) [145] => | periodikum = CoinMarketCap [146] => | url = https://coinmarketcap.com/cs/currencies/dtube-coin/ [147] => | datum přístupu = 2022-04-22 [148] => }}), která je vyplácena podobně jako u YouTubu oblíbeným tvůrcům, celá platforma se tedy dá považovat za plně soběstačnou{{Citace elektronické monografie [149] => | titul = Wiki:README (FAQ) - DTube [150] => | url = https://d.tube/#!/wiki/faq/README [151] => | datum přístupu = 2022-04-22 [152] => }}. [153] => == Jiné datové struktury == [154] => [[Soubor:Blockchain_vs_tangle_bottleneck.png|thumb|251px|vpravo|Porovnání ukázkového uspořádání blockchainu a ''tanglu'']] [155] => Existují však principiálně odlišné přístupy k fungování decentralizovaných databází, které mohou vyřešit některé nevýhody dané blockchainovým řešením. Vedle blockchainu existuje rovněž takzvaný [[tangle]], datová struktura založená na [[Strom (graf)|acyklickém grafu]]. Tangle lze připodobnit ke shluku jednotlivých bodů, nejedná se tedy o řetězec. Příkladem kryptoměny, která tangle využívá, je [[IOTA (kryptoměna)|IOTA]].{{Citace periodika [156] => | titul = IOTA - kryptoměna, co nepotřebuje mining. Jaký je kurz? - E15.cz [157] => | periodikum = E15.cz [158] => | url = http://www.e15.cz/iota-kurz-mining [159] => | datum přístupu = 2018-05-02 [160] => }} Ta tvoří transakce tak, že vždy musí potvrdit dvě náhodně vybrané platby v celém datovém shluku.{{Citace periodika [161] => | příjmení = Miksa [162] => | jméno = Martin [163] => | titul = IOTA: kryptoměna nové generace, která se může stát základem internetu věcí [164] => | periodikum = Živě.cz [165] => | url = https://www.zive.cz/clanky/iota-kryptomena-nove-generace-ktera-se-muze-stat-zakladem-internetu-veci/sc-3-a-192814/default.aspx [166] => | datum přístupu = 2018-05-02 [167] => }} [168] => [169] => == Použití technologie blockchain == [170] => Kromě kryptoměn má blockchainová technologie také další využití, které je již zavedeno nebo na své zavedení teprve čeká. Výhodně ji lze aplikovat například v těchto situacích:{{Fakt/dne|20200908170311|}} [171] => [172] => * Decentralizované volby – Několikrát již nastala situace, kdy bylo s demokratickými volbami manipulováno. Blockchain by mohl takovým problémům zamezit, neboť by byl v rukách občanů a s daty by nemohl nikdo tajně manipulovat. Myšlenka takto uskutečněných voleb má dnes mnoho svých příznivců, k nimž patří také občané z [[Gruzie]] nebo [[Ukrajina|Ukrajiny]]. [173] => * Zápis v [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]] – Zápis v podobě blockchainu nikdo nevymaže a v katastru nemovitostí bude zapsán navždy. Zamezilo by to neoprávněnému nakládání s nemovitostmi, zpronevěrám finančních záloh atd. Systém také sníží náklady na zápis a provoz databáze. Několik takových projektů je proto již v jednání. [174] => * Autorská a umělecká díla – S érou [[internet]]u se objevil problém nelegálního kopírování hudby, knih i filmů. Také tento problém může technologie blockchain vyřešit. Umožní vytvářet po vzoru bitcoinu a jeho nereplikovatelných [[Žeton (blockchain)|tokenů]]'''Žeton''' je v daném blockchainu ''jednotka'' ([[Objekt (informatika)|objekt]]) složená z obsahu, rozpoznávacího čísla (ID) a popřípadě dalších údajů (jména, symbolu, atd.) [175] => V [[Ethereum|Ethereu]] jsou žetony popsané v ustanoveních ([[norma|standardech]]) "''ERC-20'' " (žeton) a "''ERC-721''” (o nezaměnitelném žetonu)
[176] => Nezaměnitelný žeton nemá pevně stanovenou cenou
([[Peníze#Vlastnosti peněz|zaměnitelnost]] znamená, že má daný předmět (třeba [[euro]]) hodnotu stanovenou kurzem, a tedy se dá dělit na menší díly se stejným poměrem (u eura jsou to [[eurocent]]y, setina hodnoty eura) což nezaměnitelné věci (třeba [[rádio]]) nemají (jejich prodejní cena je různá, za součástku z rádia nebo auta nemusí mít vždy peněžní částku odpovídající poměru k hmotnosti či ceně takového rádia nebo auta)
[177] => Žeton samotný se může připodobnit k obrázku v odborné knize (s očíslováním, obrázkem, a popiskem) (v odborné knize by to mohlo být
- "''obr.33'' ", "''Vlajka České republiky'' ", "''Před vyhlášením nezávislého státu byla historickou vlajkou Čech bíločervená bikolóra, která je dnes vlajkou Polska'' ")
Žeton může mít také "obsah" (Vlajka České republiky), "sériové číslo" (33), a k sobě přiložený popisek v podobě textového řetězce ([[string]]u) také nereplikovatelnou kopii média. Přesně o to se pokouší [[Recording Industry Association of America|RIAA]]. [178] => * Finanční sféra – Technologie blockchainu by zde umožnila snáze a efektivněji provádět například finanční audity, kdy se místo namátkové kontroly transakcí zkontrolují všechny transakce za použití specifického kódu. Díky tomu půjdou snáze odhalovat podvody. [179] => * Přeprava zboží a původ věcí – Již v dubnu 2018 oznámily společnosti [[IBM]] a Helzberg Diamonds spolupráci, při níž vyvinula společnost IBM blockchainovou technologii s názvem TrustChain. Právě TrustChain má ověřovat pravost diamantů, drahých kovů nebo šperků. Tuto technologii využívá také Wal-Mart ke sledování dodávek vepřového masa z Číny a přepravní gigant Maersk pro sledování přepravovaných kontejnerů. [180] => * Zamezení odcizení identity – Technologie blockchain by také mohla pomoci s ochranou identity, která byla jen v roce 2017 ukradena celkem v 16,7 miliónů případech. [181] => [182] => == Odkazy == [183] => === Poznámky === [184] => [185] => [186] => === Reference === [187] => {{Překlad|en|Blockchain|1115813453}} [188] => [189] => [190] => === Externí odkazy === [191] => * {{Commonscat}} [192] => * [https://kryptomagazin.cz/pro-zacatecniky-co-je-to-blockchain-a-jak-funguje/ Co je Blockchain – jednoduché vysvětlení pro začátečníky] [193] => * [https://www.youtube.com/watch?v=KSKY1P9qLk4 Co je Bitcoin? A jak funguje blockchain?] [194] => * [https://www.root.cz/zpravicky/hleda-se-preklad-pro-slovo-blockchain/ Hledá se překlad slova „blockchain“.] [195] => [196] => {{Kryptoměny}} [197] => {{Autoritní data}} [198] => {{Portály|Kryptoměny|Internet}} [199] => [200] => [[Kategorie:Kryptoměny]] [201] => [[Kategorie:Databáze]] [202] => [[Kategorie:Finance]] [] => )
good wiki

Blockchain

hashovací funkce Blockchain (z angl. "blokový řetězec") je v informatice speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě.

More about us

About

Tento decentralizovaný systém umožňuje bezpečné a transparentní transakce, což může vést k větší důvěře mezi uživateli. Základním principem blockchainu je vytvoření distribuované knihy, kde jsou všechny transakce zaznamenány a chráněny kryptografií. Tím se minimalizuje riziko podvodů a zároveň se zvyšuje transparentnost, protože každý uživatel může vidět historii transakcí. Tento způsob uchovávání údajů je nejen moderní, ale také efektivní a odolný vůči manipulaci. Blockchain má široké uplatnění v mnoha oblastech, včetně finančních služeb, logistiky, zdravotnictví či umění. Například ve finančním sektoru dokáže zkrátit čas potřebný pro zpracování plateb a snížit náklady, což je přínosné pro jednotlivce i firmy. V oblasti logistiky může zlepšit sledovatelnost zboží, což vede k větší efektivitě a spokojenosti zákazníků. Kromě toho blockchain podporuje inovace jako decentralizované finance (DeFi) a nezaměnitelné tokeny (NFT), které otevírají nové cesty pro monetizaci a kreativitu. Tímto způsobem může technologie blockchain přispět k rozvoji nových podnikatelských modelů a přinést prospěch celé společnosti. I když existují výzvy, jako jsou ekologické dopady některých provozních modelů a regulační otázky, výzkum a vývoj v této oblasti se rychle posouvá vpřed. Mnozí odborníci a organizace pracují na nalezení udržitelných řešení, která umožní maximalizaci výhod blockchainu při minimalizaci jeho nedostatků. Optimisticky se tedy díváme na budoucnost blockchain technologie, která má potenciál transformovat naše způsoby interakce a obchodování v digitálním světě, přičemž zachovává důvěru, bezpečnost a transparentnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ethereum','Proof-of-Stake','internet','Decentralizované financování','Žeton (blockchain)','databáze','Angličtina','Elektrická energie','Graf (teorie grafů)','Litecoin','Soubor:Blockchain landscape.svg','kryptoměna'

Angličtina

Databáze

Databáze je strukturovaná kolekce dat, které jsou uloženy v elektronické podobě.

Ethereum

Internet

Kryptoměna

Litecoin

Proof-of-Stake