Array ( [0] => 14851124 [id] => 14851124 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bohouškovice [uri] => Bohouškovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Bohouškovice [2] => | charakter = malá vesnice [3] => | PSČ = 382 03 [4] => | obec = [[Křemže]] [5] => | okres = Český Krumlov [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Křemže [8] => | rozloha = 22,01 [9] => | nadmořská výška = [10] => }} [11] => '''Bohouškovice''' ({{Vjazyce2|de|''Bohauschkowitz''}}) je malá vesnice, část městyse [[Křemže]] v [[Okres Český Krumlov|okrese Český Krumlov]]. Nachází se asi 2 km na sever od Křemže. Je zde evidováno 18 adres. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k [[9. říjen|9. říjnu]] [[2009]] Název vesnice vznikl od jména Bohuslav.KOTÍK, Antonín. Naše příjmení. V Praze: A. Kotík, 1894, s. 12. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d4b2e512-19b0-4a62-a163-696da78337b2 [12] => [13] => Bohouškovice leží v katastrálním území [[Křemže]] o výměře 22,01 km². [14] => [15] => == Historie == [16] => [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1312]],{{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | svazek = 1 | typ svazku = díl | počet stran = 760 | strany = 204 | isbn = 80-250-1310-3}} kdy se dokládá osoba ''Pribizlaus de Bohuskow''. Dále v roce 1483 pak ''Bohusskowicze''.BEDNÁŘ, Antonín, Zdeněk HOŘEJŠÍ, Zdeněk LAŠTOVIČKA a František NEJEDLÝ. Z dějin Křemežska. Křemež: Obecní úřad, 1994, s. 10. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:4548e423-fd6d-485e-ab45-5da9f1e5c6ef Okolo současného čp. 4 byl zemanský dvůr. V roce [[1444]] byla vesnice odstoupena Janu Smilovi z Křemže a přidána k panství [[Dívčí kámen|Dívčího kamene]] a vřaděna do rychty [[Třísov]]ské.Farní osada Křemže v Čechách. V Křemži: Nákladem odboru Nár. Jed. Poš., 1896, s. 49. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:f0acdeb9-66ef-11eb-bcfe-001b63bd97ba Podle pověsti zde žil rytíř Janek, zakladatel obce [[Jankov (okres České Budějovice)|Jankov]].Kytička pověstí jihočeských. České Budějovice: Karel Ausobský, 1945, s. 71. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:cbfc7f07-a8c8-11eb-b91f-001b63bd97ba [17] => [18] => V roce [[1571]] došlo vlivem silného sněhu k sesunu jedné z chalup a úmrtí celé pětičlenné rodiny. O 40 let později, v roce [[1611]], vesnici [[Vpád pasovských|vyrabovalo]] pasovské vojsko. V roce [[1710]] došlo k sesunu další z chalup, při čemž zahynuly dvě děti, a stejného roku byl z vesnice odveden jeden muž za účelem stráže na moravských hranicích. O pět let později, v noci z 9. na 10. června [[1715]], došlo k vyvraždění osmičlenné rodiny. [19] => [20] => V roce [[1744]] (během [[války o rakouské dědictví]]) byla vesnice vypleněna pruskými husary. [21] => [22] => Po zavedení obecní samosprávy v roce [[1848]] se Bohouškovice staly součástí velké obce [[Křemže]], která byla v roce [[1884]] rozdělena na čtyři obce samostatné – jednou z nich byla [[Mříč]] s Bohouškovicemi a [[Slavče (Vrábče)|Slavčí]].{{Citace elektronického periodika [23] => | příjmení1 = Nejedlý [24] => | jméno1 = František [25] => | titul = Zpětný pohled na 2. tisíciletí [26] => | periodikum = Křemežsko [27] => | vydavatel = Obecní úřad v Křemži [28] => | ročník = 10 [29] => | číslo = 12 [30] => | datum_vydání = prosinec 2000 [31] => | url = http://www.ckrumlov.cz/cz1250/aktual/region/t_kr1200.htm [32] => }} V roce [[1869]] měla osada 92 obyvatel a o dva roky později byl zřízen lesní revír Bohouškovice.Práce výzkumných ústavů lesnických ČSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960, 1960(18), s. 317. ISSN 0507-5556. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1b80c3e9-52d6-4cd7-8b64-f3dc2b085a46 [33] => [34] => Rok [[1906]] znamenal rozvoj živočišné výroby, protože ''Hospodářské družstvo pro zvelebení chovu dobytka se sídlem v [[Krasetín|Krásetíně]]'' zakoupilo a přidělilo do obce plemenného býka [[Simentálský skot|simentálského skotu]].ZYKMUNDOVÁ, Alena. Zemědělství jižních Čech ve Zprávách českého odboru rady zemědělské pro království České (1892-1918). České Budějovice: Státní vědecká knihovna, 1988, s. 27. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fd13059488a1794d4d42bc07d0a11c45 [35] => [36] => V roce 1929 byla kroupami zničena veškerá úroda ve vesnici.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 11.07.1929, 24(160), s. 2. ISSN 1805-0905. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:96ff4670-18a6-11e8-8ee4-005056825209 Ve vesnici existoval [[sbor dobrovolných hasičů]].CALETKA, Jan. Hasičská kronika okresu České Budějovice. České Budějovice: Okresní sdružení hasičů, 2003, s. 114. {{ISBN|80-239-4084-8}}. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a669f9b0-0d4f-11e7-9d16-005056825209 V roce 1933 se taktéž rozhořel spor o nákup lesů o rozloze 862 hektarů v katastru vesnice od Schwarzenbergů, které chtěla zakoupit [[Praha]], avšak předkupní právo měly [[České Budějovice]], které si to však nemohly dovolit z finančních důvodů (prodejní cena byla určena na 4,77 milionu Kč.Hlas lidu: orgán české strany křesťansko-sociální. České Budějovice: V. Bol. Pavlík-Sychra, 22.05.1933, 27(193), s. 1. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:8dc20935-d331-11e5-956d-001b63bd97baHlas lidu: orgán české strany křesťansko-sociální. České Budějovice: V. Bol. Pavlík-Sychra, 13.01.1934, 28(82), s. 1. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:9653589c-d335-11e5-9599-001b63bd97baHlas lidu: orgán české strany křesťansko-sociální. České Budějovice: V. Bol. Pavlík-Sychra, 25.09.1933, 27(294), s. 1. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:8422f619-d331-11e5-956d-001b63bd97ba [37] => [38] => V první polovině 20. století také vzniklo ve vesnici ''Družstvo pro rozvod elektrické energie v Bohouškovicích, zapsané společenstvo s odmezeným ručením'', které bylo v roce [[1950]] okresním soudem v Českých Budějovicích zrušeno a majetek přešel na [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] v Mříči.Úřední list Československé republiky. Praha: Ministerstvo vnitra, 23.02.1950, [31](46 (ediktální část)), s. 617. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:e31101d1-812c-11ed-a8f7-001b63bd97ba [39] => [40] => == Mineralogická lokalita == [41] => Bohouškovice patří k nejzajímavějším mineralogickým lokalitám v jižních Čechách. Zdejší nerosty vznikly převážně rozkladem [[Serpentinit|hadců]]. [42] => [43] => === Opály a produkty jejich rozkladu === [44] => [[Soubor:Hyalite opal incrustation Bohouskovice.jpg|vlevo|náhled|[[Hyalit]] (Bohouškovice)]] [45] => [[Soubor:Black opal polished Bohouskovice.jpg|náhled|leštěný černý opál s modrým chalcedonem (Bohouškovice)]] [46] => [[Soubor:Polychromic opal Bohouskovice.jpg|náhled|vlevo|mnohobarevný opál zbarvený sloučeninami železa, manganu a snad chromu (Bohouškovice)]] [47] => [[Soubor:Hyalite opal Bohouskovice.jpg|náhled|kusový hyalit (Bohouškovice)]] [48] => [49] => [[Opál]]y lze najít prakticky na všech polích směrem dolů od vsi. Mimo obecný opál tu můžeme najít kusově mléčný opál, méně často [[hyalit]] - buďto jako rosolovité povlaky, nebo vzácněji kusový. Ostatní odrůdy vznikly příměstí dalších látek. Tzv. mechové opály jsou prostoupené wadovými sraženinami (směs oxidů a hydroxidů [[mangan]]u) a mohou vycházet jak z mléčného opálu, vzácně z hyalitu, často z nevýrazně zabarveného opálu obecného. Oxidy a hydroxidy [[Železo|železa]] způsobují zabarvení žlutavé, červené až hnědé, přičemž průsvitné až průhledné opály těchto barev bývají označované jako ohnivé, opakní jako voskové. [50] => [51] => Místním specifikem jsou zelené opály (někdy zvané jako prasopál), které vznikly proniknutím vodnatých křemičitanů [[nikl]]u. Odstíny jsou od světlé, jablečné až po modrozelenou. V menší míře se lze setkat s opály namodralými či nafialovělými, které obarvily zřejmě sloučeniny [[mangan]]u. Pokud je jejich koncentrace vysoká, vzniká (zvlášť v kombinaci s obsahem sloučenin železa) černý opál. Žlutavé zabarvení může být způsobeno i přítomností oxidu [[chrom]]u. [52] => [53] => Částečnou dehydratací opálu vznikají tzv. hydrofány, které ztrátou vody ztrácejí i lesk a barvy. Vodu jsou schopné opětovně nasát, ale na vzduchu ji znovu ztrácejí a blednou. Dalším produktem vzniku opálů jsou siliciofity, které vytvářejí kory, někdy s mikroskopickými krystalky křišťálu. Také se můžeme setkat s [[chalcedon]]em, čistým i zabarveným, případně rezavohnědou směsí opálu, chalcedonu a [[limonit]]u, která bývá někdy nazývána opáljaspis. Podobného charakteru jsou zelenavé hlízy, které však obarvily niklové sole. Bývají nazývány jako chryzopras, ale oproti známým polským chrazoprasům se liší - mají variabilnější barvu (od žlutozelené po modrozelenou) i strukturu, která někdy připomíná až [[rohovec]]. [54] => [55] => === Ostatní nerosty === [56] => Mimo opálů se na polích vyskytuje různobarevný [[křemen]] s rozptýlenými šupinkami [[Slída|slídy]] (aventurín), [[biotit]], [[bronzit]], [[diopsid]], [[dialag]], [[chlority]], [[limonit]] (často ve směsi s opálem), [[magnezit]], [[omfacit]], [[wad]] (jako povlaky, výplně puklin nebo dendrity v opálech), [[Rohovec|rohovce]], [[chryzotilový azbest]] a [[ortoklas]].{{Citace monografie [57] => | příjmení = Oswald [58] => | jméno = Jan [59] => | odkaz na autora = Jan Oswald [60] => | titul = Jihočeské nerosty a jejich naleziště [61] => | vydavatel = krajské nakladatelství v Českých Budějovicích [62] => | místo = České Budějovice [63] => | rok = 1959 [64] => | počet stran = 144 [65] => | strany = 27, 33, 66 [66] => }} [67] => [68] => == Pamětihodnosti == [69] => * Boží muka [70] => [71] => == Galerie == [72] => [73] => Soubor:Bohouškovice, cesta II.jpg|cesta v Bohouškovicích [74] => Soubor:Bohouškovice, cesta.jpg|Bohouškovice [75] => Soubor:Bohouškovice, náves.jpg|náves [76] => Soubor:Bohouškovice, kaplička.jpg|kaplička [77] => Soubor:Bohouškovice, požární zbrojnice.jpg|hasičská zbrojnice [78] => Soubor:Bohouškovice, boží muka.jpg|[[Boží muka]] [79] => Soubor:Habří (ČB), rozcestník Bohoušovická myslivna 01.jpg|rozcestník Bohušovická myslivna [80] => [81] => [82] => == Reference == [83] => [84] => [85] => == Externí odkazy == [86] => * {{Commonscat}} [87] => * {{RÚIAN}} [88] => [89] => {{Pahýl}} [90] => {{Části české obce}} [91] => {{Autoritní data}} [92] => [93] => {{Portály|Česko|Geografie}} [94] => [95] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Český Krumlov]] [96] => [[Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří]] [97] => [[Kategorie:Křemže]] [98] => [[Kategorie:Mineralogické lokality v Jihočeském kraji]] [99] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Blanský les]] [] => )
good wiki

Bohouškovice

Bohouškovice je malá vesnice, část městyse Křemže v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 2 km na sever od Křemže.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Křemže','limonit','mangan','Boží muka','Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří','wad','chryzotilový azbest','Vpád pasovských','magnezit','1571','1744','České Budějovice'

1571

1744

Rok 1744 je jedním ze zlomových bodů v dějinách Českého království.

Křemže

Limonit

Magnezit

Mangan