Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15518776 [id] => 15518776 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bohumín [uri] => Bohumín [3] => Bohumin radnice.jpg [img] => Bohumin radnice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Bohumín [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [4] => | okres = Karviná [5] => | obec s rozšířenou působností = Bohumín [6] => | pověřená obec = Bohumín [7] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [8] => | PSČ = 735 31, 735 51, 735 52, 735 81 [9] => | počet ZSJ = 25 [10] => | počet částí obce = 7 [11] => | počet katastrálních území = 7 [12] => | adresa = Masarykova 158
Nový Bohumín
735 81 Bohumín 1 [13] => | web = https://www.mesto-bohumin.cz/ [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = info@mubo.cz [16] => | starosta = {{nowrap|[[Petr Vícha]] ([[Česká strana sociálně demokratická|SOCDEM]])}} [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | obrázek = Bohumin radnice.jpg [19] => | popisek = Náměstí T. G. Masaryka a městský úřad [20] => | NUTS3 = CZ080 [21] => }} [22] => '''Bohumín''' ({{Vjazyce2|pl|''Bogumin''}}, {{Vjazyce2|de|''Oderberg''{{Citace monografie [23] => | příjmení = Hosák [24] => | jméno = Ladislav [25] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [26] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [27] => | vydavatel = Academia [28] => | místo = Praha [29] => | rok = 2004 [30] => | počet stran = 1144 [31] => | kapitola = [32] => | strany = 928 [33] => | isbn = 80-200-1225-7 [34] => | jazyk = [35] => }}}}) je [[Česko|české]] [[město]] v [[Okres Karviná|okrese Karviná]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], na [[státní hranice|hranicích]] s [[Polsko|Polskem]], 9 km severovýchodně od [[Ostrava|Ostravy]]. Nachází se v české části historického [[Těšínsko|Těšínska]], Do roku 1697 bylo [[Bohumínské panství|Bohumínsko]] (dnešní městské části [[Starý Bohumín]], [[Šunychl]], [[Pudlov]], [[Šunychl|Kopytov]] a území [[Nový Bohumín|Nového Bohumína]]) součástí [[Ratibořské knížectví|Ratibořska]] (respektive [[Opolské knížectví|Opolsko-Ratibořska]]), v roce 1697 se stalo svobodným stavovským panstvím, k [[Těšínsko|Těšínsku]] se začalo řadit až po roce 1783, kdy vznikl [[Těšínský kraj]]. Za součást Těšínska bylo Bohumínsko pokládáno i po roce 1850, kdy tento kraj zanikl. Naopak zbytek města ([[Záblatí]], [[Vrbice]], [[Skřečoň|Skřečoň a Nová Ves]]) náleží historicky k [[Těšínsko|Těšínsku]] v [[České Slezsko|Českém Slezsku]]. Město také leží na soutoku [[Odra|Odry]] a [[Olše (řeka)|Olše]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel na rozloze 31 km². [36] => [37] => == Název == [38] => Česky se osada zprvu jmenovala ''Bohuň'' (ve starším tvaru ''Boguň''), což bylo jméno mužského rodu odvozené od osobního jména ''Bohun'', domácké podoby některého jména začínajícího na ''Bohu-'' („Bohuslav“, „Bohuchval“ atd.). Místní jméno znamenalo „Bohunův majetek“. Roku 1446 je poprvé doložena podobu ''Bohunín'' vzniklá z předchozího přidáním přípony ''-ín''. Od počátku 17. století se používá dnešní tvar ''Bohumín''. V němčině se Bohumín vždy (poprvé doloženo 1292) nazýval ''Oderberg'' – „Vrch u Odry“. Německé jméno bylo dáno nezávisle na českém.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 84, 85. [39] => [40] => == Historie == [41] => První písemná zmínka o místě pochází z formulářové sbírky královny Kunhuty, z textu, který je sice především stylistickým cvičením, ale mohl vzniknout úpravou skutečné starší listiny. Datace v textu chybí (většinou je vyvozován rok 1256 nebo 1262), zeměpisné poměry tu však jsou popsány věrně a zde uvedený Bohuň („Bogun“) tedy lze ztotožnit s Bohumínem. Trvale obývaná osada přitom v místě musela existovat již výrazně dříve. Na základě názvu můžeme soudit, že šlo o sídlo slovanské. [42] => [43] => Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna ([[Solná stezka|solná]]) vedla z [[Morava|Moravy]] do [[Krakov]]a a druhá ([[Jantarová stezka|jantarová]]) z [[Uhersko|Uher]] přes [[Těšín]] a dále k [[Baltské moře|Baltu]]. Rovněž tudy procházela cesta z [[Praha|Prahy]] do Krakova. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století – ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění [[Odra|Odry]]. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Boguň byla v době krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] již velkou vesnicí. Držení vesnice bylo finančně (vybírání mýtného od pocestných) a strategicky (poloha na [[Moravsko-slezská hranice|hranicích]]) výhodné. [44] => [45] => Roku [[1292]] se připomíná [[Kostel Narození Panny Marie (Bohumín-Starý Bohumín)|farní kostel Panny Marie]], který byl pod patronátem [[klášter]]a [[Orlová|orlovského]]. Tehdy Bohumín náležel k [[Ratibořské knížectví|Ratibořskému knížectví]]. Tato listina je zároveň nejstarším dokladem německého názvu pro Bohumín – Oderberg, z toho lze usuzovat, že Bohumín byl obydlován německými osadníky. V roce 1620 byl na místě dřevěného kostela vystavěn zděný kostel v [[Gotika|gotickém slohu]]. Po požáru v roce 1850 byl přestavěn do dnešní podoby. [46] => [47] => První známý [[Šlechta|šlechtický]] rod, který vlastnil [[Bohumínské panství|Bohumínsko]], byl prastarý rod Baruthů. Za nepříliš dlouhou dobu přechází Bohumínsko do držby rodu Rašiců. Podle listiny z roku [[1373]] byl Bohumín již poddanským městečkem pod pravomocí panské vrchnosti. Zmínka je zde i o hradě. [[Bohumínské panství]] se stalo roku 1407 předmětem sporu mezi ratibořským knížetem Janem a [[Těšínské knížectví|těšínskými]] knížaty. Obě dvě strany si nárokovaly vlastnictví Bohumínska. Smlouva z roku 1407 rozhodla ve prospěch [[Jan II. Opavský|Jana Ratibořského]]. Počátkem 15. století přešlo panství z rukou zemských vévodů do vlastnictví různých šlechtických rodů. V letech 1409 až 1423 drželi panství páni z Tvorkova. Poté byl majetek prodán Janu Bělíkovi z Kornic a jeho potomkům. Kornicové vlastnili panství delší dobu a jejich majetek se nacházel i ve [[Opolské knížectví|knížectví opolském]]. Během této doby se majetek rodu Korniců rozšířil o Zabelkow, Odru, Lhotu a [[Pudlov]]. Roku 1451 se stává majitelem Bohumínska (Bohunyna) [[Jan Tovačovský z Cimburka]], který je prodává roku 1473 [[Jan z Vrbna|Janovi z Vrbna]]. V roce 1482 přechází panství do rukou Jana Buřeje z Klvova, který však záhy umírá roku 1485. [48] => [49] => Další spory o panství na konci 15. a začátkem 16. století se řešily opět ve prospěch ratibořských knížat. Poslední, z nich byl [[Valentin Hrbatý]], po jeho smrti roku 1521 Bohumínsko připadlo [[Jan II. Opolský|Janu Opolskému]]. Ten je o dva roky později prodal [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřímu Braniborsko-Ansbašskému]], braniborskému markraběti z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. Roku 1528 přijal markrabí lutherskou víru a stal se nadšencem pro reformační hnutí (později dostal přídomek Pobožný). Svou nesmlouvavou politikou vůči starousedlé šlechtě se stal jednou z neoblíbených postav ve [[Slezsko|Slezsku]]. Bohumín se de facto stal klíčem k nástupu [[Braniborsko|braniborské]] vlády v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]]. Situace se změnila po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]], kteří roku [[1533]] zrušili dědičnou smlouvu na Bohumínsko. Jiří se tak stal pouze zástavním pánem. Po jeho smrti se vlády nad državami Hohenzollernů ujal poručník jeho nezletilého syna [[Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Jiřího Fridricha]] Albrecht. Za jeho regentství se výrazně zvětšil majetek rodu a silně vzrostla [[germanizace]]. Roku 1557 se ujal svých statků Jiří Fridrich, který je znám především jako [[mecenáš]] [[Renesance|renesančního umění]], horlivý [[Protestantismus|protestant]] a stoupenec [[Germanizace|germanizačního procesu]]. [50] => [51] => [[Soubor:Kostel Božského srdce Páně (Bohumín).jpg|vlevo|náhled|300px|[[Kostel Božského srdce Páně (Bohumín)|Římskokatolický kostel Božského srdce Páně]]]] [52] => Roku 1603 Jiří Fridrich zemřel jako bezdětný a majetek se ocitl v rukou [[Jáchym Fridrich Braniborský|Jáchyma Fridricha]], [[Braniborsko|braniborského]] [[kurfiřt]]a. Ten v roce 1606 předal majetek svému druhorozenému synovi [[Jan Jiří Krnovský|Janu Jiřímu]], který byl od roku 1592 [[Štrasburk|štrasburským]] [[biskup]]em. Smlouvu o změně v držení [[Krnovské knížectví|Krnovska]], [[Bytomské knížectví|Bytomska]] a Bohumínska odmítl však císař [[Rudolf II.]] potvrdit. Majetko-právní spor trval až do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jan Jiří, jakožto vůdce povstalců ve Slezsku, byl roku 1622 zbaven majetku a Bohumínsko připadlo bankéři a důlnímu podnikateli z [[Vídeň|Vídně]] Lazarovi Henckelovi von Donnersmarck. Po něm majetek přebral již dědičně jeho syn, který se roku 1636 stal svobodným říšským pánem. V roce 1661 byl povýšen mezi český hraběcí stav a svůj majetek rozdělil mezi své syny. Bohumínsko připadlo Eliášovi a jeho syn Eliáš Ondřej se roku 1691 přestěhoval do [[Oderberg (Braniborsko)|Oderbergu]]. Ondřejův potomek Jan Arnošt byl bezdětný a roku 1743 se ujal dědictví po něm Erdman Jindřich Vilém, jehož syn prodal rakouskou část bohumínského panství Karlu knížeti Lichnovskému. Za držitelství této oderberské mužské linie rodu Henckel-Donnersmarck bylo roku 1697 [[Bohumínské panství]] povýšeno [[Leopold I.|císařem Leopoldem]] na ''status minor'', tedy na nižší [[stavovské panství]]. Od roku [[1742]] bylo Bohumínsko na základě [[Berlínský mír|berlínského míru]] rozděleno na [[Rakouské císařství|rakouské]] a [[Pruské království|pruské]] a tím se Bohumín stal vojensky důležitým pohraničním městem na státní hranici Rakouského mocnářství. [53] => [54] => Rakouská část byla na počátku 19. století v držení rodu Gusnarů. Ti panství posléze prodali hraběti Rudnickému a jeho manželka dále odprodala část panství pro stavbu [[Severní dráha císaře Ferdinanda|severní dráhy]]. Roku 1886 koupil panství [[hrabě]] [[Larischové|Larisch-Mönnich]] a tento rod zůstal jeho držitelem až do roku [[1945]]. Okolní obce [[Starý Bohumín|Starého Bohumína]], především [[Šunychl]] a [[Pudlov]], zaznamenaly díky stavbě železnice a železáren obrovský rozvoj. [55] => [56] => [[Soubor:Alt Oderberg Ringplatz.jpg|vpravo|náhled|300px|Pohlednice zobrazující náměstí ve [[Starý Bohumín|Starém Bohumíně]]]] [57] => Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při [[Bohumínské panství|Bohumínském panství]]. V roce 1850 byl Pudlov spojen s [[Vrbice (Bohumín)|Vrbicí]], která měla postavení [[osada|osady]]. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem [[Nový Bohumín]]. Zároveň byla tato obec povýšena na [[město]]. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen [[Starý Bohumín|Bohumín]] s Novým Bohumínem, Pudlovem, [[Skřečoň|Skřečoní]], Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v roce 1954 byl Bohumín rozdělen na pět městských částí: Bohumín I – město (později Starý Bohumín), Bohumín II – Nový Bohumín, Bohumín III – Pudlov, Bohumín IV – Skřečoň a Bohumín V – Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce. Od roku 1973 po spojení s Novým Bohumínem byl zaveden znovu název Bohumín. [58] => [59] => V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910–1948 přináležel do politického okresu [[Fryštát]]. V období polské okupace v letech 1938 až 1939 byl součástí Slezského vojvodství. Za nacistické okupace byl součástí okresu Teschen (Těšín) v letech 1939–1941 v rámci [[Provincie Slezsko|Řísské provincie Slezsko]] a mezi roky 1941–1945 v rámci [[Provincie Horní Slezsko|Říšské župy Horní Slezsko]]. Bohumín byl tedy v časech druhé světové války přímou součástí [[Německá říše|Německé říše]]. Od roku 1949 do roku 1957 do správního okresu [[Ostrava]], pak Ostrava-venkov a od roku 1960 do 1993 byl Bohumín součástí [[Okres Karviná|okresu Karviná]] a Severomoravského kraje. V r. 2018 bylo v Bohumíně zemětřesení. V současnosti je Bohumín samosprávnou obcí v Moravskoslezském kraji (od r. 2000). Dne 8. srpna 2020 si [[Požár panelového domu v Bohumíně 2020|požár panelového domu v Bohumíně]] vyžádal 11 mrtvých.{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Při požáru v Bohumíně zemřelo jedenáct lidí. Jednalo se o žhářský útok, potvrdil Hamáček [61] => | periodikum = ČT24 [62] => | datum_vydání = 2020-08-08 [63] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3157812-v-bohumine-horel-panelovy-dum-na-miste-jsou-zrejme-mrtvi [64] => | datum_přístupu = [65] => }} [66] => [67] => == Pamětihodnosti == [68] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Bohumíně}} [69] => * [[Architektonický komplex budovy radnice (Bohumín)|Architektonický komplex současné budovy radnice]] [70] => * [[Kostel Božského srdce Páně (Bohumín)|Katolický kostel Božského srdce Páně]] [71] => * Budova římskokatolické fary [72] => * [[Kostel Panny Marie Sedmibolestné (Skřečoň)|Kostel Panny Marie Sedmibolestné]] ve Skřečoni [73] => * Hřbitovní filiální kaple Všech svatých [74] => * [[Kostel Slezské církve evangelické (Bohumín)|Evangelický kostel Slezské evangelické církve augsburského vyznání]] [75] => * Kaple Jména Panny Marie v Šunychlu [76] => * [[Kostel Narození Panny Marie (Bohumín-Starý Bohumín)|Farní kostel Narození Panny Marie]] [77] => * Národní dům č. p. 37 [78] => * Výpravní budova železniční stanice [79] => * [[Hraniční meandry Odry|Přírodní památka Hraniční meandry Odry]] [80] => * [[MO-S 5 Na trati|Pěchotní srub MO-S5 „Na Trati“]] [81] => * [[Meteorologický sloup]]{{Citace monografie [82] => | příjmení = TYDLITÁT [83] => | jméno = René [84] => | příjmení2 = TREJBAL [85] => | jméno2 = Jan [86] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [87] => | vydání = 1 [88] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [89] => | místo = Praha [90] => | rok vydání = 2019 [91] => | počet stran = 276 [92] => | strany = 136–137 [93] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [94] => }} [95] => [96] => == Turistické zajímavosti == [97] => * Aquacentrum [98] => * Park Petra Bezruče [99] => * Zimní stadion [100] => * Mauglího stezka v parku P. Bezruče [101] => * Hotel Pod zeleným dubem [102] => * Hraniční most Císaře Františka Josefa I. [103] => * Hraniční meandry Odry [104] => * Soutok Odry a Olše [105] => * Kaple Pustyňa [106] => [107] => == Obyvatelstvo == [108] => [109] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599051 Bohumín, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Bohumín roku 2011 [110] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599051 Bohumín, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Bohumín roku 2011 [111] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599051 Bohumín, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Bohumín roku 2011 [112] => [113] => [114] => Většina obyvatel se dnes jako jinde v Českém Slezsku v drtivé většině hlásí k české národnosti. Město je však vzhledem ke složité historii etnicky velmi promíchané. Bohumín je rovněž znám pro svou [[Řecká menšina v Česku|řeckou menšinu]], která zde přišla během řecké občanské války. Žijí zde rovněž velmi početní [[Romové]], dále pak [[Poláci]] a [[Vietnamci]]. Obyvatelstvo zde bylo až do 19. století národnostně nevyhraněné. V 19. století se obyvatelé začali hlásit k německé, polské, slezské či české národnosti. V roce 1910 zahrnovala oblast současného Bohumína pět současných obcí: Oderberg Stadt (Starý Bohumín a Pudlov), Schönichel (Nový Bohumín a Šunychl s Kopytovem), Skretschon (Skřečoň), Wirbitz (Vrbice) a Zablacz (Záblatí). Na území současného Bohumína tehdy žilo 19 572 lidí (což dávalo hustotu obyvatelstva asi 639 lidí / km²), z toho bylo trvale úředně hlášených 18 312, 8 646 (47,2%) bylo německy hovořících, 7638 (41,7%) hovořilo polsky, 2019 (11%) česky a 9 (0,1%) ostatními jazyky. Z hlediska náboženského vyznání se 17 606 (90%) lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 845 (4,3%) k evangelické církvi, 27 (0,1%) ke kalvinistům, 844 (4,3%) k judaismu a 250 (1,3%) k jiným vírám.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Patryn [116] => | jméno = Ludwig [117] => | titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien [118] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/11734?id=11734 [119] => | vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses [120] => }} [121] => [122] => [[Češi]] zde získali početní převahu až po vyhlášení Československa. Před rokem 1945 se rovněž nemalá část obyvatelstva hlásila k slezské národnosti, tito lidé se obecně cítili jako Slezané a mluvili slezským nářečím „[[Těšínské nářečí|po naszymu]]“. Toto specifické nářečí však na území Bohumínska po roce 1945 bylo potlačováno do pozadí. V Bohumíně se nyní mluví ostravským dialektem. Do [[Holokaust|holocaustu]] žilo v Bohumíně také asi šest set osob [[Židé v Česku|židovského vyznání]], stála zde i [[Synagoga v Bohumíně|synagoga]]. [123] => [124] => === Rodáci === [125] => * [[Dawid Emannuel Bachrach - Bareé]] (1863–1943), malíř [126] => * [[Joseph Blokscha]] (1892–1960), římskokatolický duchovní a vysokoškolský pedagog [127] => * [[Heinrich Dörner|P. Heinrich Dörner]] (1906–1981), zakladatel česko-německé farnosti na území augsburské diecéze [128] => * [[Otokar Weisl]] (* 1912), novinář a publicista, spisovatel [129] => * [[Hermann Hochfelder]] (1914–1991), filolog a kapitán britské armády [130] => * [[František Čečetka]] (1917–1982), spisovatel, scenárista, redaktor [131] => * [[Milan Švajgr]] (* 1925), běžec na střední a dlouhé tratě [132] => * [[Svatopluk Havelka]] (1925–2009), hudební skladatel [133] => * [[Milan Salajka]] (1928–2012), teolog, duchovní [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], profesor Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy [134] => * [[Ondřej Bednarčík]] (1929–1998), varhaník, sbormistr, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog [135] => * [[Lubomír Man]] (* 1930), spisovatel [136] => * [[Milan Šimečka]] (1930–1990), publicista, filozof a pedagog, signatář [[Charta 77|Charty 77]], člen kolegia prezidenta republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] [137] => * [[Tomáš Pospíchal]] (1936–2003), fotbalista (stříbrná medaile z MS v Chile 1962), fotbalový trenér (Baník Ostrava, Plzeň, Bohemians – titul Mistr ČSSR 1983, Slavia Praha) [138] => * [[Siegfried Trotnow]] (1941–2004), gynekolog (specializace na reprodukční medicínu) a spoluzakladatel metody oplodnění [[in vitro]] (IVF) v Německu [139] => * [[Richard Konkolski]] (* 1943), nejvýraznější osobnost spojená s rozvojem českého námořního jachtingu, závodník, který získal světovou pověst především v závodech osamělých mořeplavců [140] => * [[Jitka Radimská]] (* 1948), [[Romanistika|romanistka]], vysokoškolská pedagožka [141] => * [[Stefan Milkov]] (* 1955), sochař, designér a hudebník [142] => * [[Dušan Sittek]] (* 1955), filmový a divadelní herec [143] => * [[Alena Mrázová]] (* 1958), spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka [144] => * Irena Chřibková (* 1959), varhanice a ředitelka kůru baziliky sv. Jakuba na Starém Městě pražském [145] => * [[Pavel Srniček]] (1968–2015), fotbalový brankář (Baník Ostrava, Dukla Praha, Newcastle United FC, Portsmouth FC, West Ham United FC, Newcastle United FC) [146] => * [[Tereza Bebarová]] (* 1975), filmová a divadelní herečka [147] => * [[Kateřina Kněžíková]] (* 1982), [[soprán|sopranistka]] [148] => * [[Patrik Děrgel]] (* 1989), filmový a divadelní herec [149] => * [[Svatopluk Němeček]] (* 1972), bývalý ministr zdravotnictví, nynější ředitel nemocnice Bohumín [150] => * [[Josef Wagner]] (* 1951), významný český speleolog, dokumentarista a cestovatel [151] => * [[Štěpán Kozub]] (* 1996), herec, komik, režisér a zpěvák [152] => * [[Václav Mikulášek|Václav „Baba Jaga“ Mikulášek]] (* 1988), Zápasník MMA, známý z organizace [[Oktagon MMA]] [153] => [154] => == Doprava == [155] => [156] => === Železnice === [157] => [[Soubor:Bohumin nadrazi.jpg|alt=Train station in Bohumín|náhled|Výpravní budova železniční stanice v Bohumíně]] [158] => Bohumín je jedním z historicky nejvýznamnějších [[Železniční stanice|nádraží]] v Česku, již roku [[1848]] zde vznikl jeden z prvních [[železnice|železničních]] uzlů na dnešním českém území, odbočkou do [[Prusko|Pruska]] z [[Rakousko|rakouské]] [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy]] [[Vídeň]] – [[Krakov]]. V letech [[1869]]–[[1872]] pak byla zprovozněna [[Košicko-bohumínská dráha]] v trase Bohumín – [[Český Těšín|(Český)]] [[Těšín]] – [[Žilina]] – [[Poprad]] – [[Košice]], první a na dlouhou dobu hlavní železniční spojení [[České země|Českých zemí]] a [[Slovensko|Slovenska]]. [159] => Dnes ([[2016]]) je v Bohumíně provozní jednotka [[olomouc]]kého [[Depo kolejových vozidel|depa]] a např. zde probíhá přepřah přímých vozů na dálkových tratích [[Praha]] – [[Košice]] a [[Břeclav]] – [[Polsko]]. Provozně zde na sebe navazují trať [[Správa železnic|Správy železnic]] č. [[Železniční trať Přerov–Bohumín|271]] a č. [[Trať 320|320]], rozvětvuje se zde [[Druhý železniční koridor|druhý]] a [[třetí železniční koridor]]. [160] => {{viz též|Bohumín (nádraží)}} [161] => [162] => === Silnice === [163] => [[Soubor:Bohumín, stavba dálnice D1 (3).JPG|náhled|Fotografie z dob výstavby úseku D47 dálnice D1 v Bohumíně-Šunychlu]]Územím města prochází [[dálnice D1]], která zde má dva exity: 365 – Vrbice a 370 – Bohumín. Městem prochází [[silnice I/67]] z Karviné, která přes Skřečoň, Nový Bohumín, exit 370 a Starý Bohumín pokračuje do Polska. Ve městě se nacházejí i bývalé úseky této silnice, dočasně označené jako I/67H a I/67I. Městem prochází i [[silnice II/647]] v úseku Hrušov – Vrbice – Pudlov – I/67 a [[silnice II/471]] v úseku Rychvald – Záblatí – I/67, druhý úsek této silnice prochází Starým Bohumínem do Polska. Silnice III. třídy na území města jsou: [164] => * III/46812 Skřečoň – Nerad [165] => * III/46813 Skřečoň – Nová Ves [166] => * III/46814 (Šunychelská ulice) – Šunychl – Kopytov [167] => * III/46815 Šunychl – Starý Bohumín [168] => * III/46816 Pudlov – Nový Bohumín [169] => * III/46817 (Lidická ulice) [170] => * III/46818 mezi Novým Bohumínem a silnicí II/471 [171] => * III/4711 Nový Bohumín – Záblatí [172] => * III/4712 Záblatí – Dolní Lutyně [173] => [174] => === Tramvajová doprava === [175] => [[Soubor:Tramvaj-bohumin.jpg|náhled|Bohumínská tramvaj v 60. letech 20. století]] [176] => {{viz též|Tramvajová doprava v Bohumíně}} [177] => Ve městě byla mezi lety [[1902]] až [[1973]] provozována [[Tramvajová doprava v Bohumíně|tramvajová doprava]]. Nejprve byla provozována jako koněspřežná, od roku [[1916]] byla trať elektrifikována. Tramvaj byla provozována na [[rozchod koleje|úzkém rozchodu]] 760 mm. [178] => [179] => == Členění města == [180] => [[Soubor:Oderberg Franz Josef Straße.jpg|vpravo|náhled|300px|Bývalá Elisabethstrasse, dnešní Štefánikova ulice v [[Nový Bohumín|Novém Bohumíně]]]] [181] => Město se člení na 7 katastrálních území, jimiž jsou: [182] => * [[Nový Bohumín]] (Oderberg-Bahnhof) se 14 068 obyvateli, [183] => * [[Starý Bohumín]] (Oderberg-Stadt), zprvu také „Bogun“, s 1 541 obyvateli, [184] => * [[Skřečoň]] (Skretschon) s 2 533 obyvateli, [185] => * [[Záblatí (Bohumín)|Záblatí]] (Sablath) s 2 199 obyvateli, [186] => * [[Pudlov]] (Pudlau) s 1 465 obyvateli, [187] => * [[Šunychl]] (Schönichel) s 551 obyvateli, [188] => * [[Vrbice (Bohumín)|Vrbice]] (Wirbitz) se 471 obyvateli. [189] => [190] => == Představitelé města == [191] => [192] => === Starostové města Bohumína (dnešního St. Bohumína) === [193] => ''(neúplný seznam)'' [194] => [195] => * Johann Kowarz (1491–?) [196] => * … [197] => * Wenzel Warzeszka; Adam Hlawiczka; Tobias Eisener (1620–?) [198] => * … [199] => * Georg Hoffmann; Simon Gromatka (1689–1717) [200] => * Johann Anton Padwowski (1717–1739) [201] => * Elias Czimmerer (1739–1740) [202] => * Franz Jacob Haagen; Mathias Ignatz Piechaczek (1740–1759) [203] => * Anton Franz Czimmerer (1759–1762) [204] => * Franz Jacob Haagen; Georg Schopna (1762–1770) [205] => * Thomas Matz (1770–1776) [206] => * Kašpar Kremsser (1776–1779) [207] => * Johann Jakub Rokitta (1779–1786) [208] => * Johann Kullig (1786–1802) [209] => * Joseph Oppawsky (1802–1804) [210] => * Anton Sedlaczek (1804–1840) [211] => * Joseph Oppawsky; Joseph Furch (1840–1846) [212] => * Johann Stiller (1846–1848) [213] => * Johann Warosch (1848–1849) [214] => * Georg Weczerek (1849–1852) [215] => * Eduard Stiller (1852–1857) [216] => * Michael Przybill (1857–1858) [217] => * Eduard Stiller (1858–1864) [218] => * Robert Wolf (1864–1869) [219] => * Rudolf Klimscha (1869–1876) [220] => * JUDr. Johann Santarius (1876–1890) [221] => * Rudolf Klimscha (1890–1902) [222] => * JUDr. Carl Franz Johann Ott (1902–1920) [223] => * Václav Náhlovský (1920–1921), pouze pověřený vládní komisař [224] => * Jan Hodný (1921–1926), pouze pověřený vládní komisař [225] => * JUDr. Carl Franz Johann Ott (1926–1927) [226] => * Julius Warosch (1927–1936) [227] => * JUDr. Karel Říha (1936–1938) [228] => [229] => === Starostové města Šunychlu – Bohumína – nádraží (dnešního N. Bohumína) === [230] => ''(neúplný seznam)'' [231] => [232] => * Johann Krakówka [233] => * … [234] => * Karel Solich (1867–1870) [235] => * Ing. Johann Krakówka ml. (1870–1881) [236] => * Karel Lukscha (1881–1883) [237] => * Matthias Sud (1883–1885) [238] => * Karel Lukscha (1885–1892) [239] => * Joseph von Portenschlang-Ledermayer (1892–1904) [240] => * Viktor Lustig (1904–1911) [241] => * Franz Dworzak (1911–1919) [242] => * Johann Hein (1919–1920) [243] => * Otakar Jedrníček (1920–1925), pouze pověřený vládní komisař [244] => * Josef Malcher (1925–1938) [245] => * Józef Wilczek (1938–1939), pouze pověřený vládní komisař [246] => * Franz Freisler (1939–1939) [247] => * Ernst Kolar (1939–1939) [248] => * Friedrich Metzig (Metziy) (1939–?) [249] => [250] => === Starostové města Bohumína === [251] => [[Soubor:Petr Vicha in 2012.JPG|náhled|Současný starosta města Bohumín – [[Petr Vícha]]]] [252] => ''(neúplný seznam)'' [253] => * Jan Ševčík (1970–1981), předseda [[Městský národní výbor|MěNV]] [254] => * Josef Petrek (1981–1989), předseda MěNV [255] => * Břetislav Kačmařík (1989–1990), předseda MěNV [256] => * Antonín Štverka (1990–1994) [257] => * [[Petr Vícha]] (od 1994) [258] => [259] => == Muzea == [260] => * [[Podnikové muzeum ŽDB]] – Bezručova 578 [261] => * [[Muzeum města Bohumína]] – Pod zeleným dubem [262] => [263] => == Partnerská města == [264] => * {{partnerské město|Prudník}} [265] => * {{partnerské město|Grodków}} [266] => * {{partnerské město|Zdzieszowice}} [267] => [268] => == Odkazy == [269] => [270] => === Poznámky === [271] => [272] => [273] => === Reference === [274] => [275] => [276] => === Související články === [277] => * [[Tramvajová doprava v Bohumíně]] [278] => * [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku]] [279] => [280] => === Externí odkazy === [281] => * {{Wikislovník|heslo=Bohumín}} [282] => * {{Commonscat}} [283] => * {{Otto|heslo=Bohumín}} [284] => * {{RÚIAN}} [285] => * [https://www.mesto-bohumin.cz/ Oficiální stránky] [286] => * [http://www.virtualtravel.cz/bohumin.html Virtuální cestování Bohumínem] [287] => * [https://web.archive.org/web/20070225012654/http://www.rkka.cz/infobox/data/d865.htm Historie města Bohumín] [288] => * [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2370 www.ian.cz, O svícení 32] {{Wayback|url=http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2370 |date=20070708215309 }} Světelné znečištění v Bohumíně [289] => * http://www.bunkr-bohumin.cz/ [290] => [291] => {{Části české obce}} [292] => {{Okres Karviná}} [293] => {{Autoritní data}} [294] => {{Portály|Slezsko}} [295] => [296] => [[Kategorie:Bohumín| ]] [297] => [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [298] => [[Kategorie:Obce v okrese Karviná]] [299] => [[Kategorie:Města v okrese Karviná]] [300] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [301] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [302] => [[Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi]] [303] => [[Kategorie:Sídla na Odře v Česku]] [] => )

good wiki

Bohumín

Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy. Nachází se v české části historického Těšínska, v Českém Slezsku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Bohumín

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Krakov

Odra

Ostrava

Praha

Pudlov

Těšín

Vídeň

Service

About us

Technology

Locations