Array ( [0] => 15482117 [id] => 15482117 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ostrava [uri] => Ostrava [3] => Ostravakolaz.png [img] => Ostravakolaz.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji. Město se nachází v blízkosti hranice s Polskem a historicky bylo významné průmyslové centrum. Ostrava se rozkládá na soutoku řek Ostravice, Lučiny a Opavy. První písemná zmínka o Ostravě pochází z roku 1229. V průběhu dějin zde byla těžba černého uhlí a průmyslová výroba železa. V době socialismu byla Ostrava známá jako „huťové srdce republiky“ a představovala důležité průmyslové a energetické centrum Československa. Po sametové revoluci v roce 1989 se město muselo přizpůsobit novým ekonomickým podmínkám. Byla provedena restrukturalizace průmyslu a investováno do rozvoje služebního sektoru. Ostrava se také stala základnou pro mnoho významných kulturních a sportovních událostí. Ve městě se nachází několik významných památek, jako například hrad Slezská Ostrava, Michalův důl, nebo Dolní oblast Vítkovice, která se stala národní kulturní památkou. Ostrava také nabízí bohatou kulturní scénu, včetně divadel, koncertních sálů a muzeí. Město je také známé svými sportovními týmy, včetně fotbalového klubu FC Baník Ostrava a hokejového klubu HC Ostrava. Ostrava také hostila různé sportovní události, včetně Mistrovství světa v atletice v roce 2021. Ostrava je dnes moderním a rozvíjejícím se městem s bohatou historií a kulturním dědictvím. [oai] => Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji. Město se nachází v blízkosti hranice s Polskem a historicky bylo významné průmyslové centrum. Ostrava se rozkládá na soutoku řek Ostravice, Lučiny a Opavy. První písemná zmínka o Ostravě pochází z roku 1229. V průběhu dějin zde byla těžba černého uhlí a průmyslová výroba železa. V době socialismu byla Ostrava známá jako „huťové srdce republiky“ a představovala důležité průmyslové a energetické centrum Československa. Po sametové revoluci v roce 1989 se město muselo přizpůsobit novým ekonomickým podmínkám. Byla provedena restrukturalizace průmyslu a investováno do rozvoje služebního sektoru. Ostrava se také stala základnou pro mnoho významných kulturních a sportovních událostí. Ve městě se nachází několik významných památek, jako například hrad Slezská Ostrava, Michalův důl, nebo Dolní oblast Vítkovice, která se stala národní kulturní památkou. Ostrava také nabízí bohatou kulturní scénu, včetně divadel, koncertních sálů a muzeí. Město je také známé svými sportovními týmy, včetně fotbalového klubu FC Baník Ostrava a hokejového klubu HC Ostrava. Ostrava také hostila různé sportovní události, včetně Mistrovství světa v atletice v roce 2021. Ostrava je dnes moderním a rozvíjejícím se městem s bohatou historií a kulturním dědictvím. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ostrava je třetí největší město České republiky a nachází se na severovýchodě země, v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem. Město je známé svou bohatou průmyslovou historií, ale také dynamickým rozvojem a inovativním duchem, který jej charakterizuje. Ostrava se pyšní mnoha zajímavými památkami a kulturními akcemi. Mezi nejvýznamnější patří ostravské muzeum, které nabízí bohaté expozice zachycující nejen regionální historii, ale i umění. Vizuální umění je v Ostravě velmi živé, a to díky mnoha galeriím a výstavám, které lákají návštěvníky z celé republiky. Kulturní život města je pestrý, a tak můžete navštívit různé festivaly, koncerty a divadelní představení, které oslavují místní talent a kreativitu. Například festival Colours of Ostrava, který se stal jedním z nejvýznamnějších hudebních událostí v zemi, přitahuje návštěvníky z celého světa a přispívá k mezinárodnímu renomé města. Příroda kolem Ostravy je další silnou stránkou města. Oblast nabízí krásné parky a přírodní rezervace, ideální pro aktivní odpočinek a relaxaci. Nově vznikající cyklostezky a turistické trasy umožňují obyvatelům i návštěvníkům objevovat přírodní krásy regionu. Ostrava se neustále transformuje a vyvíjí. Město se proměňuje na moderní centrum s důrazem na udržitelnost a inovace, a inspiruje své obyvatele k vytváření nových nápadů a projektů. S rostoucím zájmem o startupy a technologie se Ostrava stává ideálním místem pro mladé podnikatele a tvůrce. V městské architektuře se mísí historické prvky s moderními trendy, což vytváří jedinečný a atraktivní prostor pro život. Ostrava je město s bohatou tradicí, které se neustále posouvá vpřed, a to jak v oblasti kultury, tak v ekonomice. Ostrava je místem, kde se průmyslová minulost setkává s budoucími možnostmi, a její obyvatelé mají důvod k optimismu. City je otevřené změnám a novým výzvám, což slibuje zajímavé perspektivy pro budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => Ostrava je třetí největší město České republiky a nachází se na severovýchodě země, v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem. Město je známé svou bohatou průmyslovou historií, ale také dynamickým rozvojem a inovativním duchem, který jej charakterizuje. Ostrava se pyšní mnoha zajímavými památkami a kulturními akcemi. Mezi nejvýznamnější patří ostravské muzeum, které nabízí bohaté expozice zachycující nejen regionální historii, ale i umění. Vizuální umění je v Ostravě velmi živé, a to díky mnoha galeriím a výstavám, které lákají návštěvníky z celé republiky. Kulturní život města je pestrý, a tak můžete navštívit různé festivaly, koncerty a divadelní představení, které oslavují místní talent a kreativitu. Například festival Colours of Ostrava, který se stal jedním z nejvýznamnějších hudebních událostí v zemi, přitahuje návštěvníky z celého světa a přispívá k mezinárodnímu renomé města. Příroda kolem Ostravy je další silnou stránkou města. Oblast nabízí krásné parky a přírodní rezervace, ideální pro aktivní odpočinek a relaxaci. Nově vznikající cyklostezky a turistické trasy umožňují obyvatelům i návštěvníkům objevovat přírodní krásy regionu. Ostrava se neustále transformuje a vyvíjí. Město se proměňuje na moderní centrum s důrazem na udržitelnost a inovace, a inspiruje své obyvatele k vytváření nových nápadů a projektů. S rostoucím zájmem o startupy a technologie se Ostrava stává ideálním místem pro mladé podnikatele a tvůrce. V městské architektuře se mísí historické prvky s moderními trendy, což vytváří jedinečný a atraktivní prostor pro život. Ostrava je město s bohatou tradicí, které se neustále posouvá vpřed, a to jak v oblasti kultury, tak v ekonomice. Ostrava je místem, kde se průmyslová minulost setkává s budoucími možnostmi, a její obyvatelé mají důvod k optimismu. City je otevřené změnám a novým výzvám, což slibuje zajímavé perspektivy pro budoucnost. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=statutárním městě}} [1] => {{Možná hledáte|[[Ostrata]]}} [2] => {{Infobox - česká obec [3] => | název = Ostrava [4] => | logo = Logo města Ostravy.svg [5] => | obrázek = Ostravakolaz.png [6] => | status = statutární město [7] => | pověřená obec = Ostrava [8] => | obec s rozšířenou působností = Ostrava [9] => | okres = Ostrava-město [10] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [11] => | NUTS3 = CZ080 [12] => | země = [[Morava]] + [[České Slezsko|Slezsko]] [13] => | katastrální území = [14] => | nadmořská výška = 195–339 m n. m.
centrum: 215 [15] => | PSČ = 702 00 [16] => | počet ulic = 1936 [17] => | ulice aktuální k = 2020 [18] => | počet adresních míst = [19] => | adresní místa aktuální k = [20] => | počet městských obvodů = 23 [21] => | počet částí obce = 37 [22] => | počet katastrálních území = 39 [23] => | počet ZSJ = 265 [24] => | rozpočtové výdaje = 6720[http://www.ostrava.cz/cs/urad/rozpocet?overview] [25] => | rozpočtové výdaje aktuální k = 2016 [26] => | adresa = {{nowrap|Prokešovo nám. 1803/8}}
729 30 Ostrava [27] => | e-mail = info@ostrava.cz [28] => | primátor = {{nowrap|[[Jan Dohnal]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]])}} [29] => | primátor aktuální k = 2022 [30] => | web = www.ostrava.cz [31] => | úřední web = www.ostrava.cz [32] => }} [33] => '''Ostrava''' ({{Vjazyce2|pl|''Ostrawa''}}, {{Vjazyce2|de|''Ostrau''}}) je [[statutární město|statutární]], [[Krajské město (Česko)|krajské]] a univerzitní město v [[okres Ostrava-město|okrese Ostrava-město]] na severovýchodě [[Česko|Česka]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], poblíž hranice s [[Polsko|Polskem]]. Nachází se na soutoku řek [[Odra|Odry]], [[Opava (řeka)|Opavy]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] a [[Lučina (řeka)|Lučiny]]. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na [[Morava|Moravě]] a největší město v [[České Slezsko|Českém Slezsku]] (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, v celé ostravské [[Aglomerace|aglomeraci]] už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku. Společně s polskými [[Katovice]]mi tvoří [[Slezská metropolitní oblast|Slezskou metropolitní oblast]] s 5,3 miliony obyvatel. [34] => [35] => Ostrava vyrostla jako [[průmysl]]ové středisko [[Ostravsko-karvinská uhelná pánev|černouhelné pánve]]. Pro svůj hornický a [[hutnictví|hutnický]] průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední [[uhlí]] se na území města vytěžilo v roce 1994. Svědkem hornické minulosti je [[Dolní oblast Vítkovice]], bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. V Ostravě se nachází řada divadel, galerií a kulturních domů. Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří hudební festivaly [[Colours of Ostrava]] a [[Beats for Love]], [[Folklor bez hranic Ostrava]], festivaly vážné hudby [[Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj|Janáčkův máj]] a [[Svatováclavský hudební festival]], [[Letní shakespearovské slavnosti|Shakespearovské slavnosti]]. Každoročně se koná také atletický závod [[Zlatá tretra Ostrava|Zlatá tretra]]. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava|Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava]] a všeobecněji zaměřenou [[Ostravská univerzita|Ostravskou univerzitou]]. [36] => [37] => Pro rok 2014 byla Ostrava evropským městem sportu. V letech 2004 a 2015 pořádala společně s Prahou [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2015|mistrovství světa IIHF v ledním hokeji]]. Na začátku roku 2017 se v Ostravě konalo [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 2017|Mistrovství Evropy v krasobruslení]] a v září 2018 se na Městském stadionu uskutečnil [[IIAF Kontinentální pohár]]. Na přelomu let 2019 a 2020 hostila Ostrava spolu s [[Třinec|Třincem]] hokejové [[Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020|Mistrovství světa juniorů]]. [38] => [39] => == Název == [40] => Jméno (Moravské a Slezské) Ostravy bylo převzato od řeky Ostravy, což bylo středověké jméno dolního toku [[Ostravice (řeka)|Ostravice]].Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 202, 203. [41] => [42] => == Historie == [43] => {{Neověřeno část}}{{viz též|Dějiny Ostravy}} [44] => [45] => První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.{{Doplňte zdroj}} [46] => [47] => Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, [[Moravská Ostrava|Moravskou Ostravu]] a [[Slezská Ostrava (místní část)|Slezskou Ostravu]]. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela [[jantarová stezka]],{{Citace elektronického periodika |titul=Představujeme město: Ostrava |url=http://www.ceskapanoramata.eu/cislo-1-2009/predstavujeme-mesto:-ostrava.html |datum přístupu=2009-11-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100514175157/http://www.ceskapanoramata.eu/cislo-1-2009/predstavujeme-mesto:-ostrava.html |datum archivace=2010-05-14 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Ostrava 2015: Věděli jste, že… |url=http://www.ostrava2015.cz/web/structure/vedeli-jste-ze-20.html |datum přístupu=2009-11-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090727095111/http://www.ostrava2015.cz/web/structure/vedeli-jste-ze-20.html |datum archivace=2009-07-27 |nedostupné=ano }} vedla ve středověku k rozvoji města; po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]], kdy byla v rozmezí let 1631 až 1645 několikrát obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce [[1763]] bylo ve [[Slezsko|slezské]] části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního [[černé uhlí|černého uhlí]], což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce [[1828]] založil majitel panství, olomoucký arcibiskup [[Rudolf Jan]], [[Železářská huť|hutě]] nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny [[Rothschildové|Rothschildů]] a získaly název [[Vítkovice (firma)|Vítkovice]]. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. [[20. století]]) přezdívka města: ''ocelové srdce republiky''. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území [[Poruba (Ostrava)|Poruby]] (dnešní památkově chráněné domy ve [[Socialistický realismus|slohu socialistického realismu]]), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v [[Poruba (Ostrava)|Porubě]] i na [[Ostrava-Jih|Jihu.]]{{Doplňte zdroj}} [48] => [49] => Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním [[důl|dolů]] (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony [[Jesenická oblast|Jeseníky]] a [[Beskydy]]. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí [[Chráněná krajinná oblast Poodří|chráněné krajinné oblasti Poodří]]. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je i [[halda Ema]] ve Slezské Ostravě.{{Doplňte zdroj}} [50] => [51] => Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky byla pravděpodobně první [[horská dráha]] v tehdejším Československu, jednalo se dráhu jménem ''Tivoli''. Datum vzniku jasné není, ale v roce 1931 tam stála. Zanikla společně s haldou v 50. letech 20. století.{{Doplňte zdroj}} [52] => [53] => === Významné historické události v datech === [54] => [[Soubor:Pohled na Ostravu 1728.jpg|náhled|Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava]] [55] => * [[1229]]: zmíněna ves ([[Slezská Ostrava (místní část)|Slezská]]) Ostrawa v listině papeže [[Řehoř IX.|Řehoře IX]].{{Doplňte zdroj}} [56] => * [[1267]] ([[29. listopad|29. listopadu]]): zmíněna osada ([[Moravská Ostrava|Moravská]]) Ostrava v závěti olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna]]{{Doplňte zdroj}} [57] => * před [[1279]]: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o [[kostel svatého Václava (Ostrava)|kostele svatého Václava]]{{Doplňte zdroj}} [58] => * [[1297]]: poprvé se písemně připomíná [[Slezskoostravský hrad|slezskoostravský knížecí hrad]]{{Doplňte zdroj}} [59] => * [[1763]]: objev uhlí (údolí Burňa){{Doplňte zdroj}} [60] => * [[1782]]: zahájena těžba uhlí na Ostravsku{{Doplňte zdroj}} [61] => * [[1828]]: založení železáren ([[Rudolfova huť]], pozdější [[Vítkovické železárny]]){{Doplňte zdroj}} [62] => * [[1835]]: majitelem Rudolfovy hutě se stal bankéř S. M. Rothschild{{Doplňte zdroj}} [63] => * [[1840]]: postavena první koksovací pec v Ostravě{{Doplňte zdroj}} [64] => * [[1889]]: dokončena stavba [[Katedrála Božského Spasitele|kostela Božského Spasitele]]{{Citace elektronické monografie [65] => | titul = katedrála Božského Spasitele [66] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/katedrala-bozskeho-spasitele-13068351 [67] => | vydavatel = Památkový katalog [68] => | datum_přístupu = 2024-02-03 [69] => }} [70] => * [[1894]]: zahájen provoz moderní městské dopravy, otevřen Český národní dům{{Doplňte zdroj}} [71] => * [[1898]]: otevřena první banka v Moravské Ostravě a otevřena Veřejná knihovna a čítárna{{Doplňte zdroj}} [72] => * [[1919]]: založeno [[Národní divadlo moravskoslezské]] a [[SK Slavoj Vítkovice]]{{Doplňte zdroj}} [73] => * [[1922]]: založen [[FC Baník Ostrava|SK Slezská Ostrava]]{{Doplňte zdroj}} [74] => * [[1924]] ([[29. leden|29. ledna]]): vzniká [[Velká Ostrava]] (k původnímu městskému jádru připojeno 7 sousedních obcí), v srpnu oficiální návštěva prezidenta [[T. G. Masaryk]]a ve městě{{Doplňte zdroj}} [75] => * [[1926]]: otevřen [[Dům umění (Ostrava)|Dům umění]]{{Doplňte zdroj}} [76] => * [[1928]]: založen [[HC Vítkovice Ridera|SSK Vítkovice]]{{Doplňte zdroj}} [77] => * [[1930]]: otevřena [[Nová radnice (Ostrava)|Nová radnice]] [78] => * [[1941]] ([[1. červenec|1. července]]): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě{{Doplňte zdroj}} [79] => [[Soubor:Slezská Ostrava - pomník osvobození Rudou armádou (7).jpg|náhled|Pomník osvobození Rudou armádou během [[Ostravská operace|Ostravské operace]] v roce 1945]] [80] => * [[1945]]: 30. duben den osvobození Ostravy Rudou armádou, z Příbrami do Ostravy přesídlena [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava|Vysoká škola báňská]], začátek výstavby [[Nová huť|Nové huti]]{{Doplňte zdroj}} [81] => * [[1946]] ([[28. červen|28. června]]): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 [[úřední list|Ú. l. I]] přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou č. 123/1947 Sb.Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=230 Dostupné online.] [82] => * [[1951]]: zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě{{Doplňte zdroj}} [83] => * [[1952]]: zahájena trolejbusová doprava{{Doplňte zdroj}} [84] => * [[1952]]: tým [[HC Vítkovice Ridera|ZSJ Sokol VŽKG]] získal historicky 1. titul mistra republiky v [[Československá hokejová liga|Československé hokejové lize]] v sezoně [[Československá hokejová liga 1951/1952|1951/1952]].{{Doplňte zdroj}} [85] => * [[1953]]: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku [[1959]] konzervatoř, roku [[1996]] propůjčen název [[Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě|Janáčkova konzervatoř]]{{Doplňte zdroj}} [86] => * [[1954]]: vznik [[Janáčkova filharmonie Ostrava|Janáčkovy filharmonie Ostrava]] z rozhlasového orchestru{{Doplňte zdroj}} [87] => * [[1955]]: ostravské studio [[Československá televize|Československé televize]] vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka){{Doplňte zdroj}} [88] => * [[1959]]: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce [[1964]] stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku [[1991]] [[Ostravská univerzita]]; otevřeno [[Letiště Leoše Janáčka Ostrava|letiště Ostrava-Mošnov]]{{Doplňte zdroj}} [89] => * [[1961]]: otevřen Dům kultury Vítkovice{{Doplňte zdroj}} [90] => * [[1981]]: tým [[HC Vítkovice Ridera|TJ Vítkovice]] získal historicky 2. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně [[Československá hokejová liga 1980/1981|1980/1981]].{{Doplňte zdroj}} [91] => * [[1986]]: otevřen [[Ostrava Aréna|Palác kultury a sportu]] (nyní Ostravar Aréna){{Doplňte zdroj}} [92] => * [[1991]]: 89 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti, Ostrava jedna z mála měst na Moravě, kde se naprostá většina obyvatel v devadesátých letech považovala za Čechy.{{Fakt/dne|20180709162722|}} [93] => * [[1994]]: Vznik týmu [[Americký fotbal|Amerického fotbalu]] [[Ostrava Steelers]]{{Doplňte zdroj}} [94] => * [[1994]]: poslední vytěžené uhlí na území města Ostravy{{Doplňte zdroj}} [95] => * [[1995]]: zahájena příprava na vybudování obchodně-podnikatelského areálu Ostrava-Mošnov{{Doplňte zdroj}} [96] => * [[1996]]: vznik [[Diecéze ostravsko-opavská|ostravsko-opavské diecéze]] bulou ''Ad Christifidelium spirituali''{{Doplňte zdroj}} [97] => * [[1997]]: stopadesátiletá [[povodně na Moravě a Odře (1997)|povodeň]] na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy, město Ostrava s partnery založilo Vědecko-Technologický park Ostrava{{Doplňte zdroj}} [98] => * [[1998]]: ukončení provozu vysokých pecí a výroby surového železa ve Vítkovicích{{Doplňte zdroj}} [99] => * [[2000]]: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě{{Doplňte zdroj}} [100] => * [[2004]]: město ve spolupráci se společností CTP Invest začíná budovat průmyslovou zónu Ostrava-Hrabová, pořádání [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2004|Mistrovství světa v ledním hokeji]]{{Doplňte zdroj}} [101] => * [[2007]]: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce{{Doplňte zdroj}} [102] => * [[2009]]: Ostrava napojena na dálniční síť{{Doplňte zdroj}} [103] => * [[2012]]: dokončení I. fáze revitalizace [[Dolní oblast Vítkovice|Dolní oblasti Vítkovic]] a nového centra města{{Doplňte zdroj}} [104] => * [[2014]]: otevření památkového objektu Trojhalí po rekonstrukci, kolejové napojení [[Letiště Leoše Janáčka Ostrava|letiště Leoše Janáčka]]{{Doplňte zdroj}} [105] => * [[2015]]: Ostrava pořádá [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2015|Mistrovství světa v ledním hokeji]], byla postavená nadstavba na vysoké peci č.1, pojmenovaná [[Bolt Tower]]{{Doplňte zdroj}} [106] => * [[2017]]: Ostrava slaví 750 let od první písemné zmínky a pořádá [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 2017|Mistrovství Evropy v krasobruslení]]{{Doplňte zdroj}} [107] => [108] => === Zemské hranice === [109] => [[Soubor:Katastrální mapa Ostravy - Morava a Slezsko.png|náhled|Rozdělení katastrálních území Ostravy mezi Moravu (žlutá) a Slezsko (zelená)]] [110] => [[Moravsko-slezská hranice|Zemské hranice]] zde tvoří řeky [[Odra]] a [[Ostravice (řeka)|Ostravice]]. Mezi těmito řekami se nachází [[Morava]], zbytek pak představuje území spadající pod [[České Slezsko]]. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.{{Doplňte zdroj}} [111] => [112] => V rámci Slezska spadala Ostrava do [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]] (pravý břeh Ostravice) a [[Opavské knížectví|Opavského knížectví]] (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] resp. [[Německé císařství|Německého císařství]].{{Doplňte zdroj}} [113] => [114] => Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory, Přívoz a Vítkovice – spadaly do [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]], které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl [[leník]]em českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.{{Doplňte zdroj}} [115] => [116] => == Městské symboly == [117] => === Znak === [118] => Městský znak je [[blason]]ován takto: „V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a tmavým červeným semeníkem”. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupa]] [[Stanislav I. Thurzo|Stanislava Thurza]] (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.Ostravská radnice, květen 2010, strana 13 [119] => [120] => === Vlajka === [121] => [122] => {{Podrobně|Vlajka Ostravy}} [123] => [124] => Ostravská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s bílým, osedlaným koněm bez uzdy, v poskoku, s červenou pokrývkou pod žlutým sedlem. Za hlavou je žlutá, pětilistá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky. [125] => [126] => === Pečeť === [127] => [128] => Nejstarší zmínka o pečeti města Ostravy (v té době Moravská Ostrava) prochází z 11. listopadu 1426. Je na ní vyobrazen znak města v podobě gotického štítu, v němž je doleva kráčející osedlaný kůň se třmeny, uzdou i ohlávkou.[https://encyklopedie.ostrava.cz/home-mmo/?acc=profil_udalosti&load=208 Nejstarší dochovaná městská pečeť Moravské Ostravy] [129] => [130] => === Logo === [131] => Ostravské [[logo]] je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Je tvořeno textem – názvem města – se třemi vykřičníky (OSTRAVA!!!). V základním provedení je na bílém pozadí text světlemodrý, vykřičníky jsou tmavě modré. Barvy však mohou být proházené. [132] => [133] => Autorem loga je [[Aleš Najbrt|Studio Najbrt]]. Představeno bylo v roce 2008.{{Citace elektronického periodika |titul=''Ostrava má nové logo'', ostrava.cz |url=http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/aktualita/logo-mesta |datum přístupu=2008-11-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081028173559/http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/aktualita/logo-mesta |datum archivace=2008-10-28 |nedostupné=ano }} [134] => [135] => == Geografie == [136] => Ostrava leží na soutoku [[Lučina (řeka)|Lučiny]], [[Odra|Odry]], [[Opava (řeka)|Opavy]] a [[Ostravice (řeka)|Ostravice]]. Díky umístění v [[Moravská brána|Moravské bráně]] spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro [[Střední Evropa|střední Evropu]]. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami [[Ostravská pánev|Ostravské pánve]]. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice-Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice-Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.{{Doplňte zdroj}} {{Sousední obce}} [137] => [138] => Nejvyšší bod na území města se nachází pod vrcholem [[Končina (Nízký Jeseník)|Končina]] u [[Plesná (Ostrava)|Plesné]] (339 m n. m.), nejnižším bodem je hladina Odry u [[Antošovice|Antošovic]] (195 m n. m.). [139] => [140] => {{Podnebí [141] => | místo = Ostrava [142] => [143] => | průměrné denní maximum C leden = 0,4 [144] => | průměrné denní maximum C únor = 2,8 [145] => | průměrné denní maximum C březen = 7,7 [146] => | průměrné denní maximum C duben = 13,5 [147] => | průměrné denní maximum C květen = 18,9 [148] => | průměrné denní maximum C červen = 21,9 [149] => | průměrné denní maximum C červenec = 23,6 [150] => | průměrné denní maximum C srpen = 23,4 [151] => | průměrné denní maximum C září = 19,4 [152] => | průměrné denní maximum C říjen = 14,0 [153] => | průměrné denní maximum C listopad = 6,7 [154] => | průměrné denní maximum C prosinec = 2,0 [155] => [156] => | průměrné denní minimum C leden = -5,6 [157] => | průměrné denní minimum C únor = -4,1 [158] => | průměrné denní minimum C březen = -0,8 [159] => | průměrné denní minimum C duben = 3,0 [160] => | průměrné denní minimum C květen = 7,3 [161] => | průměrné denní minimum C červen = 10,6 [162] => | průměrné denní minimum C červenec = 11,9 [163] => | průměrné denní minimum C srpen = 11,6 [164] => | průměrné denní minimum C září = 8,7 [165] => | průměrné denní minimum C říjen = 4,7 [166] => | průměrné denní minimum C listopad = 0,9 [167] => | průměrné denní minimum C prosinec = -3,2 [168] => [169] => | průměrné srážky mm leden = 26,7 [170] => | průměrné srážky mm únor = 30,2 [171] => | průměrné srážky mm březen = 34,0 [172] => | průměrné srážky mm duben = 52,4 [173] => | průměrné srážky mm květen = 91,2 [174] => | průměrné srážky mm červen = 104,4 [175] => | průměrné srážky mm červenec = 91,1 [176] => | průměrné srážky mm srpen = 91,8 [177] => | průměrné srážky mm září = 58,8 [178] => | průměrné srážky mm říjen = 42,3 [179] => | průměrné srážky mm listopad = 44,6 [180] => | průměrné srážky mm prosinec = 34,3 [181] => [182] => | zdroj = [[Světová meteorologická organizace]] (UN){{cite web [183] => | url = http://www.worldweather.org/172/c00920.htm [184] => | title = World Weather Information Service – Ostrava [185] => | accessdate = 21 January 2011 [186] => | publisher = United Nations}} Leden 2011 [187] => | slunečných hodin leden = 47,3 [188] => | slunečných hodin únor = 63,8 [189] => | slunečných hodin březen = 112,4 [190] => | slunečných hodin duben = 153,5 [191] => | slunečných hodin květen = 202,6 [192] => | slunečných hodin červen = 204,6 [193] => | slunečných hodin červenec = 217,4 [194] => | slunečných hodin srpen = 203,6 [195] => | slunečných hodin září = 150,2 [196] => | slunečných hodin říjen = 118,8 [197] => | slunečných hodin listopad = 54,6 [198] => | slunečných hodin prosinec = 38,4 [199] => | slunečných hodin rok = 1567,2}} [200] => [201] => Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc: [202] => {{Geografické okolí [203] => | Střed = Ostrava [204] => | Sever = [[Katovice]] (~70 km), [[Sosnovec]] (~80 km), [[Čenstochová]] (~125 km), [[Lodž]] (~235 km) [205] => | Severovýchod = [[Radom]] (~270 km) [206] => | Východ = [[Krakov]] (~120 km) [207] => | Jihovýchod = [[Košice]] (~270 km) [208] => | Jih = [[Bratislava]] (~200 km), [[Vídeň]] (~225 km) [209] => | Jihozápad = [[Brno]] (~140 km) [210] => | Západ = [[Praha]] (~270 km) [211] => | Severozápad = [[Vratislav (město)|Vratislav]] (~170 km) [212] => }} [213] => [214] => == Obyvatelstvo == [215] => [216] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554821 Ostrava, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Ostrava roku 2011 [217] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554821 Ostrava, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Ostrava roku 2011 [218] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554821 Ostrava, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Ostrava roku 2011 [219] => [220] => [221] => {| class="wikitable" [222] => |+ Vývoj počtu obyvatel Moravské Ostravy{{citace monografie|titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|vydavatel = Český statistický úřad|rok = 2006|strany = 51–54|isbn = 80-250-1311-1|url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf|svazek = I}} [223] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 [224] => |- [225] => | 6 881 || 13 448 || 19 243 || 30 116 || 36 754 || 41 765 || 45 885 [226] => |} [227] => [228] => {| class="wikitable" [229] => |+ Vývoj počtu obyvatel Ostravy [230] => ! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011{{Citace elektronické monografie | titul = [231] => Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/otevrena_data_pro_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011_-sldb_2011- | datum aktualizace = 2015-04-14 | datum přístupu = 2016-06-19 | vydavatel = Český statistický úřad}} [232] => !2013 [233] => !2014{{Citace periodika [234] => | titul = Kolik vlastně má Ostrava obyvatel? Čísla se různí [235] => | periodikum = Moravskoslezský deník [236] => | datum = 2014-01-09 [237] => | jazyk = cs [238] => | url = https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/kolik-vlastne-ma-ostrava-obyvatel-presne-to-nikdo-nevi-20140109.html [239] => | datum přístupu = 2018-06-25 [240] => }} [241] => !2015 [242] => !2016 [243] => !2017 [244] => !2018 [245] => !2021 [246] => !2023 [247] => |- [248] => | 183 662 || 234 222 || 278 656 || 322 073 || 327 371 || 316 744 || 302 456 [249] => |296 507 [250] => |294 684 [251] => |293 312 [252] => |291 658 [253] => |290 317 [254] => |288 923 [255] => |284 982 [256] => |283 504 [257] => |} [258] => [259] => Do 19. století bylo obyvatelstvo národnostně nevyhraněné, část obyvatel tvořilo českojazyčné [[Laši|lašské obyvatelstvo]], velká část obyvatel byla [[Čeští Němci|německy hovořící]]. Od poloviny 19. století, zejména vlivem příchodu kvalifikovaných dělníků a intelektuálů z Čech, se město začalo počešťovat. Do města se však v té době stěhovalo obyvatelstvo z celého Rakouska-Uherska – příchozí obyvatelé mimo české země pocházeli zejména z Haliče. Po roce 1945 došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]] většiny [[Čeští Němci|ostravských Němců]]. V devadesátých letech se většina obyvatel přihlásila k české národnosti a tzv. moravské národní hnutí se zde do dnešních dnů téměř vůbec neprosadilo. V roce [[2001]] se podle sčítání lidu 89,6 % obyvatel považovalo za Čechy, 3,5 % za Slováky, 2,3 % za Moravany, 0,3 % za Poláky, 0,3 % za Slezany, 0,2 % za Vietnamce, 0,2 % za Romy, 0,2 % za Němce a 0,1 % za Ukrajince. K jakékoliv víře se přihlásilo 29,5 % obyvatel – 80,1 % z nich tvořili římští katolíci.{{Doplňte zdroj}} [260] => [261] => Ostrava má necelých 300 tisíc obyvatel, do města také dojíždí 50 tisíc lidí za prací i za studiem.{{Citace elektronické monografie [262] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [263] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [264] => | vydavatel = Český statistický úřad [265] => | datum_vydání = 2013-12-16 [266] => | datum_přístupu = 2018-01-21 [267] => }} Kromě toho je Ostrava centrem druhé největší české [[aglomerace]] nazvané [[Ostravská metropolitní oblast]], která v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] kromě přilehlých obcí zahrnuje většinu velkých měst: především [[Opava|Opavu]], [[Karviná|Karvinou]], [[Havířov]], [[Frýdek-Místek]], [[Třinec]], [[Kopřivnice|Kopřivnici]], [[Nový Jičín]], [[Krnov]], [[Orlová|Orlovou]], [[Bohumín]] nebo [[Český Těšín]]. Žije v ní téměř 1 milion obyvatel, což z ní činí druhé nejvýznamnější urbanizované území v Česku.{{Citace elektronické monografie | titul = ITI ostravské aglomerace | url = http://www.itiostravsko.cz/images/dokumenty/Strategie_ITI/Strategie_ITI_ostravske_aglomerace_vc_priloh.pdf | druh nosiče = PDF online | datum vydání = prosinec 2015 | datum přístupu = 2016-06-18 | vydavatel = Statutární město Ostrava | strany = 16, 17 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160813084413/http://www.itiostravsko.cz/images/dokumenty/Strategie_ITI/Strategie_ITI_ostravske_aglomerace_vc_priloh.pdf | datum archivace = 2016-08-13 | nedostupné = ano }} K roku 2019 konkrétně měla rozlohu 2710 km², kde v celkem 172 obcích žilo 982 071 obyvatel (81 % obyvatel kraje), hustota zalidnění tak činila 362 obyvatel na km².{{Citace elektronické monografie [268] => | příjmení = Ouředníček [269] => | jméno = Martin [270] => | příjmení2 = Nemeškal [271] => | jméno2 = Jiří [272] => | příjmení3 = Pospíšilová [273] => | jméno3 = Lucie [274] => | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument [275] => | url = https://rsk-sk.cz/dokumenty/in/iti/2021/Vymezeni_uzemi_pro_ITI_zaverecny_dokument.pdf [276] => | vydavatel = Regionální stálá konference Středočeského kraje [277] => | datum vydání = březen 2020 [278] => | datum přístupu = 2021-05-07 [279] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online [280] => | strany = 15–17 [281] => }} [282] => [283] => == Členění města == [284] => [[Soubor:Ostrava obvody.svg|náhled|Městské obvody v Ostravě]] [285] => [[Soubor:Katastrální mapa Ostravy.png|náhled|Katastrální území Ostravy]] [286] => {{Viz též|Správní a územní vývoj Ostravy}} [287] => Město o rozloze 214 km² je tvořeno 23 městskými obvody. Dne [[14. září|14. září]] [[1990]] Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od [[24. listopad|24. listopadu]] [[1990]]). [[1. leden|1. ledna]] [[1994]] se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí. [288] => [289] => {| class="wikitable sortable" [290] => |- [291] => ! style="text-align: left;" | [[Vlajka]] !! style="text-align: left;" | [[Městská část a městský obvod|Městský obvod]] !! style="text-align: left;" | rozloha ([[hektar|ha]]) !! data-sort-type="number" style="text-align: left;" | počet obyvatel ([[2018|2021]])Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4429&katalog=33515&pvo=SLD21001-MC-OB&pvo=SLD21001-MC-OB&pvokc=43&pvoch=554821 Dostupné online]. [cit. 2023-04-03]!! style="text-align: left;" | [[Část obce|Části]] !! style="text-align: left;" | [[Katastrální území]] [292] => |- [293] => | [[Soubor:Flag of Hošťálkovice.png|35px|vlajka Hošťálkovic]] || [[Hošťálkovice]] || style="text-align: right;" | 529 || style="text-align: right;" | 1 683 ||   || Hošťálkovice [294] => |- [295] => | [[Soubor:Flag of Hrabová.svg|35px|vlajka Hrabové]] || [[Hrabová (Ostrava)|Hrabová]] || style="text-align: right;" | 920 || style="text-align: right;" | 3 758 ||   || Hrabová [296] => |- [297] => | [[Soubor:Flag of Krásné Pole.png|35px|vlajka Krásného Pole]] || [[Krásné Pole (Ostrava)|Krásné Pole]] || style="text-align: right;" | 543 || style="text-align: right;" | 2 652 ||   || Krásné Pole [298] => |- [299] => | [[Soubor:Flag of Lhotka.jpg|35px|vlajka Lhotky]] || [[Lhotka (Ostrava)|Lhotka]] || style="text-align: right;" | 214 || style="text-align: right;" | 1 333 ||   || Lhotka u Ostravy [300] => |- [301] => | [[Soubor:Flag of Mariánské Hory a Hulváky.svg|35px|vlajka Mariánských Hor a Hulvák]] || [[Mariánské Hory a Hulváky|Mariánské Hory a Hulváky]] || style="text-align: right;" | 735 || style="text-align: right;" | 11 629 || [[Hulváky]], [[Mariánské Hory]] || Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky [302] => |- [303] => | [[Soubor:Flag of Martinov.jpg|35px|vlajka Martinova]] || [[Martinov (Ostrava)|Martinov]] || style="text-align: right;" | 403 || style="text-align: right;" | 1 199 ||   || Martinov ve Slezsku [304] => |- [305] => | [[Soubor:Flag of Michálkovice.jpg|35px|vlajka Michálkovic]] || [[Michálkovice]] || style="text-align: right;" | 289 || style="text-align: right;" | 3 245 ||   || Michálkovice [306] => |- [307] => | [[Soubor:Flag of Moravská Ostrava a Přívoz.jpg|35px|vlajka Moravské Ostravy a Přívozu]] || [[Moravská Ostrava a Přívoz|Moravská Ostrava a Přívoz]] || style="text-align: right;" | 1353 || style="text-align: right;" | 37 855 || [[Moravská Ostrava]], [[Přívoz (Ostrava)|Přívoz]] || Moravská Ostrava, Přívoz [308] => |- [309] => | [[Soubor:Flag of Nová Bělá.gif|35px|vlajka Nové Bělé]] || [[Nová Bělá]] || style="text-align: right;" | 717 || style="text-align: right;" | 2 207 ||   || Nová Bělá [310] => |- [311] => | [[Soubor:Flag of Nová Ves.gif|35px|vlajka Nové Vsi]] || [[Nová Ves (Ostrava)|Nová Ves]] || style="text-align: right;" | 307 || style="text-align: right;" | 747 ||   || Nová Ves u Ostravy [312] => |- [313] => | [[Soubor:Flag of Ostrava-Jih.gif|35px|vlajka Ostravy-Jihu]] || [[Ostrava-Jih]] || style="text-align: right;" | 1631 || style="text-align: right;" | 96 871 || [[Bělský Les]], [[Dubina (Ostrava)|Dubina]], [[Hrabůvka (Ostrava)|Hrabůvka]], [[Výškovice (Ostrava)|Výškovice]], [[Zábřeh (Ostrava)|Zábřeh]] || Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou [314] => |- [315] => | [[Soubor:Flag of Petřkovice.gif|35px|vlajka Petřkovic]] || [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovice]] || style="text-align: right;" | 393 || style="text-align: right;" | 3 140 ||   || Petřkovice u Ostravy [316] => |- [317] => | [[Soubor:Flag of Plesná.svg|35px|vlajka Plesné]] || [[Plesná (Ostrava)|Plesná]] || style="text-align: right;" | 487 || style="text-align: right;" | 1 496 ||   || Nová Plesná, Stará Plesná [318] => |- [319] => | [[Soubor:Flag of Polanka nad Odrou.svg|35px|vlajka Polanky nad Odrou]] || [[Polanka nad Odrou|Polanka nad Odrou]] || style="text-align: right;" | 1730 || style="text-align: right;" | 4 898 ||   || Polanka nad Odrou [320] => |- [321] => | [[Soubor:Flag of Poruba.jpg|35px|vlajka Poruby]] || [[Poruba (Ostrava)|Poruba]] || style="text-align: right;" | 1318 || style="text-align: right;" | 61 939 ||   || Poruba, Poruba-sever [322] => |- [323] => | [[Soubor:Flag of Proskovice.gif|35px|vlajka Proskovic]] || [[Proskovice]] || style="text-align: right;" | 343 || style="text-align: right;" | 1 204 ||   || Proskovice [324] => |- [325] => | [[Soubor:Flag of Pustkovec.jpg|35px|vlajka Pustkovce]] || [[Pustkovec]] || style="text-align: right;" | 107 || style="text-align: right;" | 1 312 ||   || Pustkovec [326] => |- [327] => | [[Soubor:Flag of Radvanice a Bartovice.png|35px|vlajka Radvanic a Bartovic]] || [[Radvanice a Bartovice|Radvanice a Bartovice]] || style="text-align: right;" | 1666 || style="text-align: right;" | 6 189 || [[Bartovice]], [[Radvanice (Ostrava)|Radvanice]] || Bartovice, Radvanice [328] => |- [329] => | [[Soubor:Flag of Slezská Ostrava.jpg|35px|okraj|vlajka Slezské Ostravy]] || [[Slezská Ostrava (městský obvod)|Slezská Ostrava]] || style="text-align: right;" | 4140 || style="text-align: right;" | 21 375 || [[Antošovice]], [[Heřmanice (Ostrava)|Heřmanice]], [[Hrušov (Ostrava)|Hrušov]], [[Koblov]], [[Kunčice (Ostrava)|Kunčice]], [[Kunčičky]], [[Muglinov]], [[Slezská Ostrava (místní část)|Slezská Ostrava]] || Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava [330] => |- [331] => | [[Soubor:Flag of Stará Bělá.jpg|35px|okraj|vlajka Staré Bělé]] || [[Stará Bělá|Stará Bělá]] || style="text-align: right;" | 1393 || style="text-align: right;" | 3 980 ||   || Stará Bělá [332] => |- [333] => | [[Soubor:Flag of Svinov.jpg|35px|vlajka Svinova]] || [[Svinov (Ostrava)|Svinov]] || style="text-align: right;" | 1163 || style="text-align: right;" | 4 257 ||   || Svinov [334] => |- [335] => | [[Soubor:Flag of Třebovice.jpg|35px|vlajka Třebovic]] || [[Třebovice (Ostrava)|Třebovice]] || style="text-align: right;" | 282 || style="text-align: right;" | 1 828 ||   || Třebovice ve Slezsku [336] => |- [337] => | [[Soubor:Flag of Vítkovice (Ostrava).svg|35px|vlajka Vítkovic]] || [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovice]] || style="text-align: right;" | 648 || style="text-align: right;" | 7 653 ||   || Vítkovice, Zábřeh-VŽ [338] => |} [339] => [340] => == Politika == [341] => [[Soubor:Jan Prokeš.jpg|náhled|[[Jan Prokeš (politik)|Jan Prokeš]]]] [342] => [343] => === Představitelé Ostravy === [344] => {{Viz též|Seznam představitelů Ostravy}} [345] => Až do roku [[1945]] stál v čele města [[starosta]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku [[1969]] byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také [[primátor]]em. Pouze tento titul se pak používá od roku [[1990]] až do současnosti.{{Doplňte zdroj}} [346] => [347] => Ze starostů [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]] je nutno zmínit [[Hermann Zwierzina|Hermanna Zwierzinu]], jejího prvního starostu, a [[Johann Ulrich|Johanna Ulricha]], který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl [[Jan Prokeš (politik)|Jan Prokeš]], který podpořil velkorysou výstavbu města a rozsáhlou modernizaci jeho infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před [[Nová radnice (Ostrava)|Novou radnicí]]. Speciální zásluhu má protektorátní starosta [[Emil Beier]], který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.{{Doplňte zdroj}} [348] => [349] => Z poválečných starostů zasluhuje pozornost [[Zdeněk Kupka]], který se [[1. červenec|1. července]] [[1969]] stal prvním primátorem města Ostravy, [[Evžen Tošenovský]], který byl primátorem zvolen tři funkční období po sobě (1993–2001) a posléze se stal prvním hejtmanem [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]], či [[Petr Kajnar]], který inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do konce roku 2014 vzniklo přes 9 tisíc nových pracovních míst. Současným primátorem je [[Jan Dohnal]] zvolený v roce 2023.{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Primátorem Ostravy se stal Jan Dohnal z ODS, město povede nová koalice [351] => | periodikum = České noviny [352] => | vydavatel = Česká tisková kancelář [353] => | odkaz na vydavatele = Česká tisková kancelář [354] => | datum_vydání = 2023-04-26 [355] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/primatorem-ostravy-se-stal-jan-dohnal-z-ods-mesto-povede-nova-koalice/2357108 [356] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [357] => }} [358] => [359] => === Zastupitelstvo === [360] => Volby do Zastupitelstva města Ostravy proběhly v roce 2022. Níže je uveden seznam zastupitelů, kteří vykonávali funkci v letech 2022–2026.{{Citace periodika [361] => | příjmení = [362] => | jméno = [363] => | titul = Členové zastupitelstva města [364] => | periodikum = Ostrava.cz [365] => | datum vydání = [366] => | jazyk = cs [367] => | url = https://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/zastupitelstvo-mesta/slozeni-zastupitelstva-1 [368] => | datum přístupu = 2023-04-29 [369] => }} [370] => {{Zastupitelstvo [371] => | nadpis = Složení zastupitelstva [372] => | koalice = 6 [373] => | ANO | lightblue |13 [374] => |Ostravak|maroon|8|10 = STAROSTOVÉ pro OSTRAVU|11=#7ec192|12=4|13=Česká pirátská strana|14=black|15=3|16=KDU-ČSL|17=gold|18=3| řady = 3|25=JDETO|26=blue|27=8| ODS + TOP09|navy|6|28=SPD|29=#1D70B7|30=7|31=Ostravská levice (KSČM)|32=red|33=3}} [375] => Členové zastupitelstva [376] => {| class="wikitable" [377] => |+Členové zastupitelstva [378] => |'''Jméno a příjmení''' [379] => |'''Zvolen za''' [380] => |- [381] => |[[Josef Babka|Josef Babka, JUDr.]] [382] => |Ostravská levice [383] => |- [384] => |Zuzana Bajgarová, Mgr. [385] => |ANO 2011 [386] => |- [387] => |Lucie Baránková Vilamová, Ing. Ph.D. [388] => náměstkyně primátora [389] => |ANO 2011 [390] => |- [391] => |Martin Bednář, Bc. [392] => člen rady města [393] => |ANO 2011 [394] => |- [395] => |Aleš Boháč, Bc. MBA [396] => náměstek primátor [397] => |STAROSTOVÉ pro OSTRAVU [398] => |- [399] => |Vladimír Cigánek, Ing. [400] => |ODS [401] => |- [402] => |Robert Čep, prof. Ing. Ph.D. [403] => |ANO 2011 [404] => |- [405] => |Filip Čmiel, Ing. Ph.D. [406] => |SPD [407] => |- [408] => |Jan Dohnal, Mgr. [409] => primátor města [410] => |Koalice SPOLU [411] => |- [412] => |Martin Drastich, Ing. et Ing. Ph.D., MBA [413] => |Ostravak [414] => |- [415] => |Tomáš Gemela [416] => |ANO 2011 [417] => |- [418] => |Regina Gogelová, Ing. [419] => |Koalice SPOLU [420] => |- [421] => |Peter Harvánek, Ing. [422] => |SPD [423] => |- [424] => |Andrea Hoffmanová, Mgr. Ph.D. [425] => náměstkyně primátora [426] => |Česká pirátská strana [427] => |- [428] => |Michal Hořínek, Mgr. [429] => |Koalice SPOLU [430] => |- [431] => |Patrik Hujdus, Mgr. [432] => |STAROSTOVÉ pro OSTRAVU [433] => |- [434] => |Jiří Jureček [435] => |STAROSTOVÉ pro OSTRAVU [436] => |- [437] => |Martin Juroška, Ing. Ph.D. [438] => |Ostravská levice [439] => |- [440] => |František Kolařík, Ing. [441] => |Koalice SPOLU [442] => |- [443] => |Martin Kret, Ing. DiS. [444] => |ANO 2011 [445] => |- [446] => |Markéta Langrová [447] => |ANO 2011 [448] => |- [449] => |[[Tomáš Macura|Tomáš Macura, Ing. MBA]] [450] => |ANO 2011 [451] => |- [452] => |Vít Macháček, Ing. [453] => |Ostravská levice [454] => |- [455] => |Dagmar Macháčková, Bc. MPA [456] => náměstkyně primátora [457] => |ANO 2011 [458] => |- [459] => |Tomáš Málek, MUDr. [460] => |Ostravak [461] => |- [462] => |Marie Malcharová [463] => |SPD [464] => |- [465] => |Karel Malík, Ing. [466] => |ANO 2011 [467] => |- [468] => |Michal Mariánek, Mgr. MBA [469] => člen rady města [470] => |Ostravak [471] => |- [472] => |Margeta Michopulu, Bc. [473] => |ANO 2011 [474] => |- [475] => |Petr Mika, Mgr. [476] => |Ostravak [477] => |- [478] => |Ondřej Němeček, MUDr. Bc. MBA [479] => |ANO 2011 [480] => |- [481] => |Miroslav Otisk, Bc. MSc. MBA [482] => |ANO 2011 [483] => |- [484] => |Maxim Pachomov, Bc. [485] => |ANO 2011 [486] => |- [487] => |Libor Pavel, Mgr. [488] => |SPD [489] => |- [490] => |Tomáš Pavliska [491] => |Ostravak [492] => |- [493] => |[[Vladimír Polák]] [494] => |Ostravak [495] => |- [496] => |Gabriela Poštulková [497] => |SPD [498] => |- [499] => |Zbyněk Pražák, Ing. Ph.D. [500] => náměstek primátora [501] => |Koalice SPOLU [502] => |- [503] => |Petr Psotka, Mgr. [504] => |Koalice SPOLU [505] => |- [506] => |Zdeněk Rodek [507] => |ANO 2011 [508] => |- [509] => |Rostislav Řeha, Ing. [510] => |Česká pirátská strana [511] => |- [512] => |Lukáš Semerák, JUDr. [513] => člen rady města [514] => |Ostravak [515] => |- [516] => |Jan Síla, MUDr. [517] => |SPD [518] => |- [519] => |Ondřej Slíva, Ing. [520] => |ANO 2011 [521] => |- [522] => |Robert Starý [523] => |SPD [524] => |- [525] => |Miroslav Svozil, Ing. [526] => |ODS [527] => |- [528] => |Kateřina Šebestová, Mgr. [529] => |ANO 2011 [530] => |- [531] => |Hana Tichánková, Ing. [532] => náměstkyně primátora [533] => |ANO 2011 [534] => |- [535] => |Jaroslav Trnovec [536] => |ANO 2011 [537] => |- [538] => |Jiří Vávra [539] => náměstek primátora [540] => |ANO 2011 [541] => |- [542] => |Petr Veselka [543] => |ANO 2011 [544] => |- [545] => |Iveta Vozňáková, doc. Ing. Ph.D. [546] => |Ostravak [547] => |- [548] => |Tomáš Výtisk, Ing. [549] => |STAROSTOVÉ pro OSTRAVU [550] => |- [551] => |David Witosz, Ing. [552] => |Piráti [553] => |- [554] => |Radana Zapletalová, Bc. [555] => |Koalice SPOLU [556] => |- [557] => |} [558] => [559] => == Úřady a instituce == [560] => [[Soubor:Radnice-kun.jpg|náhled|upright=1|Pohled na znak města před [[Nová radnice (Ostrava)|Novou radnicí]]]] [561] => [562] => === Úřady === [563] => * [http://www.msk.cz/ Moravskoslezský kraj] [564] => * [https://web.archive.org/web/20080211111319/http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/ Úřad práce Ostrava] [565] => * [https://web.archive.org/web/20160304234849/http://katastr-nemovitosti.aloki.cz/katastralni-urad.php?id=61 Katastrální úřad Ostrava] [566] => * [http://www.uzsvm.cz/ Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových územní pracoviště Ostrava] [567] => * [http://www.celnisprava.cz/ Celní úřad pro Moravskoslezský kraj] [568] => * [https://web.archive.org/web/20150420071817/http://www.financni-urady.info/ Finanční ředitelství pro Moravskoslezský kraj] [569] => * [http://www.ostrava.czso.cz/ Český statistický úřad - Ostrava] [570] => * [http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/moravskoslezsky-kraj/ Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava] [571] => * [http://www.eru.cz/cs/kontakty Energetický regulační úřad – Dislokované pracoviště Ostrava] [572] => [573] => === Justiční instituce === [574] => [[Soubor:Krajský soud v Ostravě (2).jpg|náhled|Krajský soud v Ostravě]] [575] => [[Krajský soud v Ostravě]] sídlí v historické budově na Havlíčkově nábřeží v Moravské Ostravě a jeho působnost se vztahuje na území celého původního [[Severomoravský kraj|Severomoravského kraje]].{{Doplňte zdroj}} [576] => [577] => [[Okresní soud v Ostravě]] sídlí v moderní budově na ulici U Soudu v městském obvodu Poruba, ten ale nepůsobí v celém [[Okres Ostrava-město|okrese Ostrava-město]], jeho působnost je vymezena jen územím města. Spolu s brněnským městským soudem jde co do počtu soudců o největší české okresní soudy{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html |datum přístupu=2015-02-04 |url archivu=https://archive.today/20120529124118/http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html |datum archivace=2012-05-29 |nedostupné=ano }}. [578] => [579] => K těmto soudům přísluší krajské a okresní [[státní zastupitelství]], kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v [[Olomouc]]i.{{Doplňte zdroj}} [580] => [581] => == Doprava == [582] => {{viz též|Tramvajová doprava v Ostravě|Trolejbusová doprava v Ostravě|Městská autobusová doprava v Ostravě}} [583] => [[Soubor:Ostrava, Nová Ves, vodárna, Varia LF2.jpg|náhled|Staré ostravské tramvaje v tradičních barvách (těch, která dnes mají jen stará vozidla) na zastávce Nová Ves vodárna]] [584] => Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části České republiky. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází [[letiště Leoše Janáčka Ostrava|Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava]], které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v České republice dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Londýna a Varšavy. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.{{Doplňte zdroj}} [585] => [586] => Páteří silniční infrastruktury je [[dálnice D1]], která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do [[Polsko|Polska]], s [[Frýdek-Místek|Frýdkem-Místem]] ji spojuje [[dálnice D56]]. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí [[silnice I. třídy]] č. [[Silnice I/11|11]], [[Silnice I/56|56]], [[Silnice I/58|58]] a [[Silnice I/59|59]]. Poblíž Ostravy vede [[evropská silnice E75]] a [[E462]].{{Doplňte zdroj}} [587] => [588] => Ostrava je také významným železničním uzlem, leží na [[Druhý železniční koridor|II.]] a [[Třetí železniční koridor|III. železničním koridoru]] a vede tudy dálková osobní i nákladní doprava z Česka do [[Polsko|Polska]] a na [[Slovensko]]. Nejdůležitějšími ostravskými nádražími jsou [[Ostrava hlavní nádraží]] a [[Svinov (Ostrava)|Ostrava-Svinov]]. Ostrava jako první město v České republice zavedlo železniční spojení až na letiště. Z Ostravy jezdí přímé vlaky.{{Doplňte zdroj}} [589] => [590] => [[Soubor:Stadler Tango NF2.jpg|náhled|Tramvaj [[Stadler Tango NF2]] nOVA v barevném provedení typickém pro všechna nová vozidla]] [591] => V Ostravě začaly '''[[tramvaj]]e''' jezdit v roce [[1894]], kdy byl zahájen provoz [[parní tramvaj]]e. Postupně rozšiřující se síť byla v roce [[1901]] elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku|úzkorozchodných drah]] mezi Ostravou, [[Karviná|Karvinou]] a [[Bohumín]]em. V roce [[1934]] byla elektrifikována dráha ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], kterou provozovalo [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo]]. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do ''Dopravního podniku města Ostravy''. Za [[socialismus|socialismu]] byly stavěny [[Tramvajová dráha|tratě]] do [[sídliště|sídlišť]] ([[Poruba (Ostrava)|Poruba]]) a k továrnám ([[Nová huť]]). Po převratu v roce [[1989]] byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél ''Místecké ulice.'' Dnes se plánuje výstavba nového úseku tramvajové tratě, a to od křižovatky "U Slovanů" (zastávka rektorát VŠB) k dnešní autobusové smyčce Opavská (u obchodního domu Globus). Projekt byl zastupitelstvem města schválen jako součást strategického plánu rozvoje města.{{Citace elektronické monografie [592] => | titul = Nová tramvaj Poruba [593] => | url = http://novatramvajporuba.cz/o-projektu/ [594] => | datum přístupu = 2019-05-14 [595] => | jazyk = cs-CZ [596] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190514120309/http://novatramvajporuba.cz/o-projektu/ [597] => | datum archivace = 2019-05-14 [598] => | nedostupné = ano [599] => }} Součástí modernizace a ekologizace MHD v Ostravě je rovněž pokrývání tramvajových pásů absorpční pryží a následné zatravňování.[https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/tramvajove-koleje-jsou-nyni-tiche] [600] => [601] => V roce 2018 začalo být postupně uváděno do provozu čtyřicet tramvají vyvinutých pro Ostravu společností Stadler. Vozy nesoucí název [[Stadler Tango NF2]] nOVA jsou se svou tichou jízdou, klimatizací, USB zásuvkami, kapacitou 190 míst, maximální rychlostí 80 km/h, wi-fi připojením toho času nejmodernějšími tramvajemi v České republice. Cena jedné tramvaje činila 28,5 milionu korun.{{Citace elektronického periodika [602] => | titul = Nejmodernější tramvaj je v Ostravě [603] => | url = https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/nejmodernejsi-tramvaj-dorazila-do-ostravy/ [604] => | periodikum = Ostrava.cz [605] => | datum přístupu = 2019-05-14 [606] => | jazyk = cs [607] => }} Nákup těchto tramvají, stejně tak jako plánovaný (2020) nákup čtyřiceti tramvají [[Škoda 39T]] nové generace společnosti [[Škoda Transportation]] za 1,9 miliardy korun{{Citace periodika [608] => | titul = Škoda představila model nové tramvaje. Brzy budou k vidění i v Ostravě [609] => | url = https://moravskoslezsky.denik.cz/podnikani/skoda-predstavila-model-nove-tramvaje-brzy-bude-k-videni-i-v-ostrave-20181011.html [610] => | datum vydání = 2018-10-11 [611] => | datum přístupu = 2019-05-14 [612] => | jazyk = cs [613] => | jméno = Lukáš [614] => | příjmení = Rott [615] => }}, je součástí projektu rozsáhlé obměny vozového parku ve městě. Od počátku této obměny do roku 2022 má být kompletně vyměněn vozový park, přičemž provoz MHD ve městě je po tomto datu plánován již výrazně ekologičtější, např. zcela bez dieselových motorů.{{Citace elektronického periodika [616] => | titul = Nové dopravní prostředky MHD za 4,7 miliard v Ostravě {{!}} Ostrava-Online.cz [617] => | url = http://www.ostrava-online.cz/zpravy/nove-dopravni-prostredky-mhd-za-47-miliard-v-ostrave [618] => | periodikum = www.ostrava-online.cz [619] => | datum přístupu = 2019-05-14 [620] => }} Součástí této obměny je např. i výměna dieselových autobusů za ty s pohonem CNG a za elektrobusy, nákup parciálních a dvoučlánkových trolejbusů, nákup CNG minibusů a elektrominibusů a v plánu jsou také doubledeckery s pohonem CNG. Všechna nová vozidle jsou uváděna do provozu v novém barevném provedení, a sice v barvě světle modré/tyrkysové s reflexními bílými doplňky. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.{{Doplňte zdroj}} [621] => [622] => Provoz '''[[trolejbus]]ů''' začal, podobně jako v mnoha jiných [[Česko|českých]] městech po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], konkrétně v roce [[1952]], kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně [[trolejbusová doprava]] vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na [[sídliště Fifejdy]]. V devadesátých letech se otevřela trať do [[Koblov]]a. Následně nastal útlum v rozšiřovaní trolejbusové dopravy, který skončil v roce 2013, kdy byla otevřená trať na Novou Karolinu. V roce 2015 byla otevřená krátká trať na [[Hulváky]]. V neděli 28.2.2016 byla zprovozněna trolejbusová trať na Hranečník, kde tak vznikl [[Přestupní uzel Hranečník]].{{Doplňte zdroj}} [623] => [624] => == Životní prostředí == [625] => [[Soubor:Ostravice.jpg|náhled|Ostravice|vlevo]] [626] => Ačkoliv ze statistik Ostrava nevychází nejlépe, životní prostředí ve městě se neustále zlepšuje. Stavu životního prostředí v Ostravě se věnuje i řada projektů města. Jedním z nich jsou speciální webové stránky dycham.ostrava.cz,http://www.dycham.ostrava.cz které umožňují občanům sledovat aktuální stav ovzduší nebo ozdravné pobyty určené pro děti ohrožené znečištěním ovzduší.{{Doplňte zdroj}} [627] => [628] => Velkým problémem jsou také [[Ostravské laguny|ropné laguny]] bývalé chemičky [[Ostramo]]. S jejich odstraněním se začne na podzim 2017. Definitivní likvidace by měla být hotova do roku 2020.{{Citace periodika|titul=Čištění ropných lagun začne na podzim|periodikum=Ostrava.cz|jazyk=cs-CZ|url=https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/cisteni-ropnych-lagun-zacne-na-podzim|datum přístupu=2017-02-17}} [629] => [630] => == Kultura, umění, architektura == [631] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Ostravě}} [632] => [[Soubor:Divadlo Antonína Dvořáka.jpg|náhled|[[Divadlo Antonína Dvořáka]]]] [633] => [634] => === Kultura a umění === [635] => V Ostravě je pět stálých divadel. Patří mezi ně [[Národní divadlo moravskoslezské]], které má tři scény ([[Divadlo Antonína Dvořáka]], [[Divadlo Jiřího Myrona]] a [[Divadlo "12"]]), dále [[Divadlo Petra Bezruče]], [[Komorní scéna Aréna]], [[Divadlo Mír]] a [[Divadlo loutek Ostrava]], které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival [[Spectaculo Interesse Ostrava]].{{Doplňte zdroj}} [636] => [637] => V Ostravě působí mezinárodně uznávaná [[Janáčkova filharmonie Ostrava]]. Každoročně zde probíhají mezinárodní festivaly klasické hudby [[Janáčkův máj]], [[Svatováclavský hudební festival]] či [[Ostravské dny – Festival nové hudby]]. Důležitým místem, které řadu akcí spojených s Janáčkovou filharmonií i se zmíněnými hudebními festivaly hostí, je [[Dům kultury města Ostravy]].{{Doplňte zdroj}} [638] => [639] => [[Soubor:Colours of Ostrava.jpg|náhled|[[Colours of Ostrava]]]] [640] => Od roku 2002 se v Ostravě koná multižánrový hudební festival [[Colours of Ostrava]], který do Ostravy každoročně přivádí řadu hvězd a desetitisíce návštěvníků. Oblast Dolních Vítkovic hostí od roku 2013 festival taneční hudby [[Beats for Love]] který každoročně navštíví přes 40000 návštěvníků. V pěti ostravských obvodech se od roku 1998 koná festival [[Folklor bez hranic Ostrava]], který představuje krásy českého i zahraničního folkloru. [641] => [642] => Mezi další významné kulturní akce v Ostravě patří filmové a divadelní festivaly [[Jeden svět]], [[Ostrava Kamera Oko]], [[Mezinárodní festival outdoorových filmů]] nebo oblíbené [[Letní shakespearovské slavnosti]], které se konají pod širým nebem na Slezskoostravském hradě. Zvykům a tradicím se pak věnuje [[Souznění|Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění]], festival Májová Plesná nebo [[Irský kulturní festival]], který přibližuje irskou kulturu. [643] => [644] => Od roku 2006 má v Ostravě svoje sídlo celostátní křesťanská televize [[TV Noe]].https://www.tvnoe.cz/kontakty [645] => [646] => V Ostravě lze navštívit také řadu muzeí a galerií: [647] => * [[Ostravské muzeum]] se nachází v budově Staré radnice z 16. století. Stálé expozice se věnují historii města, přírodě i krajině Ostravska.Stálé expozice. In: ''Ostravské muzeum'' [online]. GrowJOB institute, ©2005-2022 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: http://www.ostrmuz.cz/website/imagemenu/stale-expozice/. [648] => * [[Dům umění (Ostrava)|Dům umění]] patří k architektonickým zajímavostem města. Kvalitou sbírek se galerie řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.Pět v jednom, Galerie výtvarného umění v Ostravě znovuotevírá Dům umění. In: ''GVUO.cz'' [online]. Galerie výtvarného umění v Ostravě, ©2017, 10. 10. 2019 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.gvuo.cz/pro-media/pet-v-jednom-galerie-vytvarneho-umeni-v-ostrave-znovuotevira-dum-umeni_sd35. [649] => * [[Malý svět techniky U6]] umožňuje testování vědecko-technických zákonitostí na vlastní kůži (např. řídit vlak, vyrobit elektrický proud jízdou na kole, proletět se letadlem, zahrát si na taviče v továrně, vesmírného kosmonauta nebo na kapitána Nema).Zveme na školní výlet. ''Starohamerský zpravodaj'', 2014, č. 4, s. [6]. Dostupné také z: https://docplayer.cz/4254829-Starohamersky-zpravodaj.html.Malý Svět techniky novou atrakcí Dolní oblasti Vítkovic. In: ''Ostrava!!!'' [online]. OVANET, 15. 11. 2012 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/maly-svet-techniky-novou-atrakci-dolni-oblasti-vitkovic. [650] => * [[Svět techniky – Science and Technology Center|Velký svět techniky]] nabízí další atrakce, které pobaví a poučí v nejrůznějších oblastech života, přírodních i technických vědách. Na ploše 14 000 m² jsou umístěny celkem čtyři „světy“ s trvalými expozicemi a jeden „svět“ určený pro expozice dočasné.VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ. Bienále Industriální stopy 2011. Rozhovor s Rodanem Broskevičem. In: ''Earch.cz'' [online]. artEcho, ©2021, 26. 9. 2011 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.earch.cz/revue/clanek/bienale-industrialni-stopy-2011-rozhovor-s-rodanem-broskevicem. [651] => * [[Důl Michal]] je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě. Při prohlídce se prochází stejnou cestu, jakou chodili horníci každodenně při příchodu do práce. Je zde řetízkový systém šaten, koupelny, převlékárny, dispečink, strojovna s dochovanými těžními stroji a kompresory. Přímo do dolů se však nefárá.Prohlídkové okruhy. In: ''Dul-michal.cz'' [online]. PORTA [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.dul-michal.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy. [652] => * [[Landek]] (národní přírodní památka), zalesněný vrch nad soutokem Odry a Ostravice ležící v slezské části Ostravy mezi [[Koblov]]em a [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovicemi]]. Jedná se o světově známou lokalitu v oblastech archeologie, geologie, historie a hornictví. Místo nálezu [[Petřkovická venuše|petřkovické Venuše]], sídliště lovců mamutů a první doložené použití černého uhlí jako palivo. Na místě bývalého [[Landek (hrad)|hradu Landek]] se nachází [[Rozhledna Landek|rozhledna]] s výhledem na Moravskou Ostravu a Přívoz nebo dál do Moravské brány. [653] => * [[Hornické muzeum Landek Park]] naproti tomu nabízí autentickou prohlídku uhelného dolu Anselm s průvodcem-horníkem.{{Doplňte zdroj}} [654] => * [[Muzeum hraček (Ostrava)|Muzeum hraček]], které má unikáty i rarity z více než 60 zemí a také nejstarší hračky od poloviny 19. století.{{Doplňte zdroj}} [655] => [[Soubor:Divadlo loutek.jpg|náhled|[[Divadlo loutek Ostrava|Divadlo loutek]]]] [656] => * [[Železniční muzeum moravskoslezské|Železniční muzeum]] s modely vláčků nebo originály dokumentů z dob Rakouska-Uherska.{{Doplňte zdroj}} [657] => * [[Pivovarské muzeum (Ostrava)|Pivovarské muzeum]] – prohlídková trasa s ochutnávkou umožňuje seznámit se s postupy výroby piva i jeho historií.{{Doplňte zdroj}} [658] => * [[Hasičské muzeum (Ostrava)|Hasičské muzeum]] se nachází v secesní budově někdejšího německého sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Přívoze. Součástí expozice je videoprojekce přibližující práci hasičů.{{Doplňte zdroj}} [659] => * [[Muzeum Keltičkova kovárna]], v němž údajně žil kovář Keltička – podle jedné tradované pověsti objevitel černého uhlí v Ostravě. Před domem se nachází památník kováře Keltičky a malá expozice uvnitř mapuje prvopočátky hornictví v Ostravě. Obsahuje např. sbírku kahanů a svítidel ze 17. století a další hornické a kovářské exponáty.{{Doplňte zdroj}} [660] => * [[Geologický pavilon prof. F. Pošepného|Geologický pavilon prof. Františka Pošepného]] představující okolo 15 000 exponátů mineralogických, petrografických a paleontologických sbírek, i kolekci nerostných surovin.{{Doplňte zdroj}} [661] => * [[Plato Ostrava]] – jde o instituci bez vlastního sbírkového fondu, zaměřenou na současné domácí i zahraniční výtvarné umění.{{Doplňte zdroj}} [662] => [663] => === Architektura === [664] => Řada významných staveb se nachází v městské památkové zóně [[Moravská Ostrava]]. Architektonicky kvalitní stavby sloužící především veřejnému životu byly postaveny na přelomu 19. a 20. století. Kromě [[Masarykovo náměstí (Ostrava)|Masarykova náměstí]] s budovou [[Stará radnice (Ostrava)|Staré radnice]], mariánským morovým sloupem z roku 1702 a secesním polyfunkčním domem [[Café Habsburg]] s kavárnou,{{Citace monografie [665] => | příjmení = Augustinková [666] => | jméno = Lucie [667] => | příjmení2 = Paclová [668] => | jméno2 = Hana [669] => | titul = Café Habsburg (kavárna Praha) v Ostravě [670] => | vydání = 1. [671] => | vydavatel = VŠB - TU Ostrava [672] => | místo = Ostrava [673] => | rok = 2016 [674] => | počet stran = 116 [675] => | strany = [676] => | isbn = 978-80-248-3984-4 [677] => }} jsou významnou součástí čtvrti Smetanovo náměstí s budovou [[Divadlo Antonína Dvořáka|Divadla Antonína Dvořáka]] a funkcionalistickým obchodním domem Knihcentrum, náměstí Dr. E. Beneše s palácem [[Elektra (kavárna)|Elektra]] a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova [[Nová radnice (Ostrava)|Nové radnice]] s vyhlídkovou věží. Za zmínku stojí také církevní stavby: nejstarší ostravský [[Kostel svatého Václava (Ostrava)|kostel sv. Václava]] z 13. století nebo druhý největší chrám na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]] – [[katedrála Božského Spasitele]]. Budovy v této části města se pojí se jmény slavných architektů jako byli např. [[Karel Kotas]], [[Josef Gočár]], [[Ernst Korner]] nebo [[Alexander Graf]]. Na začátku roku 2012 bylo poblíž centra Ostravy postaveno obchodní centrum [[Forum Nová Karolina]].{{Doplňte zdroj}} [678] => [679] => Také v předměstských částech je hodnotná architektura, například zástavba modernistických vil ve [[Stará Bělá|Staré Bělé]] v blízkosti [[Bělský Les|Bělského Lesa]]. Nejvýznamnější je ale městský obvod [[Poruba (Ostrava)|Ostrava-Poruba]] se svou architekturou ve stylu [[Socialistický realismus (architektura)|socialistického realismu]] 50. let 20. století (tzv. sorela), který se inspiroval vzhledem sovětských velkých měst, ale zároveň v sobě ukrývá prvky antiky, renesance a klasicismu. Vstupem do bytové zástavby je známý Oblouk. S těžkým průmyslem v Ostravě je část [[Vítkovice (Ostrava)|Ostrava-Vítkovice]]. S narůstajícím počtem zaměstnanců bývalých [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] zde vznikly dělnické kolonie společně se sociálním zázemím, radnicí i kostelem. Vše s režným neomítaným zdivem. Navštívit lze také městskou památkovou zónu v [[Přívoz (Ostrava)|Ostravě-Přívoze]] se secesní zástavbou či Jubilejní kolonii v [[Hrabůvka (Ostrava)|Ostravě-Hrabůvce]], komplex bývalých dělnických bytů vybudovaných ve 20. letech minulého století.{{Doplňte zdroj}} [680] => [681] => ==== Sakrální památky ==== [682] => [[Soubor:Ostrava, katedrála Božského Spasitele.JPG|náhled|Katedrála Božského Spasitele]] [683] => [684] => * [[Evangelický Kristův kostel (Ostrava)|Evangelický Kristův kostel]] [685] => * [[Kostel svaté Anny (Ostrava)|Kostel svaté Anny (Ostrava-Polanka nad Odrou)]] [686] => * [[Kostel svatého Bartoloměje (Ostrava)|Kostel svatého Bartoloměje (Ostrava-Nová Ves)]] [687] => * [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Ostrava)|Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Ostrava-Pustkovec)]] [688] => * [[Kostel svatého Ducha (Ostrava)|Kostel svatého Ducha (Ostrava-Zábřeh)]] [689] => * [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Ostrava)|Kostel svatého Jana Nepomuckého (Ostrava-Stará Bělá)]] [690] => * [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Plesná)|Kostel svatého Jakuba Staršího (Ostrava-Plesná)]] [691] => * [[Kostel svatého Josefa (Slezská Ostrava)]] [692] => * [[Kostel svatého Josefa (Moravská Ostrava)]] [693] => * [[Kostel svaté Kateřiny (Ostrava)|Kostel svaté Kateřiny (Ostrava-Hrabová)]] [694] => * [[Kostel Krista Krále (Ostrava)|Kostel Krista Krále (Ostrava-Svinov)]] [695] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Ostrava)|Kostel svatého Mikuláše (Ostrava-Poruba)]] [696] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ostrava-Michálkovice)]] [697] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Třebovice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ostrava-Třebovice)]] [698] => * [[Kostel Navštívení Panny Marie (Ostrava)|Kostel Navštívení Panny Marie (Ostrava-Zábřeh)]] [699] => * [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Radvanice)]] [700] => * [[Kostel Panny Marie Královny (Ostrava)|Kostel Panny Marie Královny]] [701] => * [[Kostel Panny Marie, královny posvátného růžence|Kostel Panny Marie]] [702] => * [[Kostel svatého Františka a Viktora]] [703] => * [[Kostel svatého Pavla (Ostrava)|Kostel svatého Pavla]] [704] => * [[Katedrála Božského Spasitele]] [705] => * [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Přívoz)|Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]] v [[Přívoz (Ostrava)|Přívoze]] [706] => * [[Kostel svatého Václava (Ostrava)|Kostel svatého Václava]] [707] => [708] => ==== Zaniklé stavby ==== [709] => * [[Krematorium v Moravské Ostravě]] [710] => [711] => == Turistické cíle == [712] => [[Soubor:Masarykovo namesti.jpg|náhled|[[Masarykovo náměstí (Ostrava)|Masarykovo náměstí]] je historickým centrem města]] [713] => Ostrava má industriální charakter, pro turisty je zajímavá zejména [[Dolní oblast Vítkovice]], [[Důl Michal]] nebo [[Hornické muzeum (Ostrava)|Landek Park]]. Prozkoumat město lze i díky adventuře ''Kód Salomon'',{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://kodsalomon.ostrava.cz/ |datum přístupu=2019-12-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190930213245/https://kodsalomon.ostrava.cz/ |datum archivace=2019-09-30 |nedostupné=ano }} ve které jde o příběh barona [[Salomon Mayer Rothschild|Rothschilda]]. Během procházky městem lze snadno narazit na filmový štáb, který právě točí nový film, seriál nebo videoklip. Ostravu filmové produkce totiž vyhledávají kvůli její atmosféře stále častěji. Nejčastějšími cíli kromě muzeí a galerií jsou: [714] => * [[Nová radnice (Ostrava)|Nová radnice]] na Prokešově náměstí, s nejvyšší vyhlídkovou věží. Z ochozu ve výšce 73 m lze vidět Ostravu z ptačí perspektivy. Výhled s komentářem seznámí jak s historií města, tak s jeho současností.{{Doplňte zdroj}} [715] => * [[Komenského sady (Ostrava)|Komenského sady]], místo, kde je možné narazit na sochu sovětských hrdinů, cvičící jogíny, tančící matky i sportovce. Je zde také ostravská pláž a kavárna.{{Doplňte zdroj}} [716] => * [[Pohádkový orloj v Ostravě|Pohádkový orloj]], jenž je možno spatřit od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, vždy v dvouhodinových intervalech. V oknech galerie loutek se asi dvě minuty odehrává boj Kašpárka se smrťákem, kterého se účastní i další čtyři postavy – anděl, král, královna a čert.{{Doplňte zdroj}} [717] => * [[Slezskoostravský hrad]], který se vlivem důlní činnosti propadl o 16 m. Nachází se nedaleko Masarykova náměstí a soutoku řek Lučiny a Ostravice. Na hradě se koná celoročně mnoho akcí zejména pro děti a jejich rodiče, ale také známý festival [[Letní shakespearovské slavnosti]].{{Doplňte zdroj}} [718] => * [[Stodolní (Ostrava)|Stodolní ulice]], legendární místo, ve kterém je přes 60 barů, klubů, restaurací a kaváren.{{Doplňte zdroj}} [719] => * [[Masarykovo náměstí (Ostrava)|Masarykovo náměstí]], historické centrum města střeží mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1702 a poblíž barokní socha svatého Floriána. Na náměstí byla přemístěna busta prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] z foyer Nové radnice. Je zde také obchodní dům Laso, Schönhofův dům přezdívaný „Dům se sedmi vchody“ nebo Dům dědiců I. Reisze od vídeňského architekta [[Wunibald Deininger|Wunibalda Deiningera]] a další pamětihodnosti.{{Doplňte zdroj}} [720] => * [[Poruba (Ostrava)|Poruba]], historická městská čtvrť vystavěná v „[[Socialistický realismus (architektura)|sorele]]“ za účelem nahrazení městského centra. Nejstarší část Poruby byla vybudována jako součást monumentálních velkolepých plánů, které se z finančních důvodů nerealizovaly celé, ale jenom hlavní body.{{Doplňte zdroj}} [721] => * [[Trojhalí Karolina]]. Historické budovy mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovice na území po bývalé [[Koksovna Karolina (Ostrava)|koksovně Karolina]] jsou přetvořeny podle návrhu architekta [[Josef Pleskot|Josefa Pleskota]] na místo, kam lidé chodí za sportem a zábavou.{{Doplňte zdroj}} [722] => * [[Zoologická zahrada Ostrava]] – rozlohou druhá největší zoo v České republice je domovem 400 druhů zvířat. Jsou zde moderní expozice, nové pavilony, výběhy, večerní prohlídky, komentovaná krmení, ale třeba i zimní běžkování. Od roku 2014 je novou součástí Safari asijských kopytníků, od roku 2015 pak Pavilon evoluce.{{Doplňte zdroj}} [723] => * [[Dolní oblast Vítkovice]] (národní kulturní památka) je klasickým industriálním prostorem v srdci města. Na Vysokou pec č. 1 [[Bolt Tower]] s restaurací se lze dostat proskleným výtahem, je z ní rozhled nejen na celý areál, ale také na Ostravu a její okolí. K dispozici je průvodce, který návštěvníky seznámí nejen s historií rodiny Rothschildů, ale i s objekty VI. Energetické ústředny, kompresorovny, starými hornickými koupelnami nebo třeba Gongem, halou postavenou z bývalého plynojemu.{{Doplňte zdroj}} [724] => * [[Důl Michal]] je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě.{{Doplňte zdroj}} [725] => * [[Hornické muzeum Landek Park]] s dřívějším dolem Anselm. [726] => * [[Planetárium Ostrava]], kde si lze rozšířit vědomosti o vesmíru nebo i jen poslouchat hudbu pod hvězdnou oblohou.{{Doplňte zdroj}} [727] => * [[Halda Ema]] (také pod názvem Terezie Ema nebo Ostravská sopka) na pravém břehu řeky Ostravice s výškou 315 (z původních 327) m n. m.,[http://www.ceskozemepribehu.cz/pribeh/290-rozhled-z-ostravske-sopky Česko země příběhů: Rozhled z ostravské sopky] na níž vládne subtropické klima, neboť halda stále pracuje.{{Doplňte zdroj}} [728] => * [[DinoPark Ostrava]] [729] => [730] => [731] => Soubor:Nová radnice, Ostrava.JPG|Nová radnice, Ostrava [732] => Soubor:Ostrava, socha Ikara před Novou radnicí.jpg|alt=Autor: akademický sochař František Štork|Socha Ikara před Novou radnicí [733] => Soubor:Výhled z Nove radnice na kostel.jpg|alt=V popředí katedrála Božského Spasitele, Nová Karolina, těžební a hutní komplex Dolní Vítkovice|Pohled z věže Nové radnice [734] => Soubor:Ostrava, Mariánský sloup, Stará radnice.jpg|alt=Budova Staré radnice slouží jako městské muzeum|Mariánský sloup a Stará radnice na Masarykově náměstí [735] => Soubor:Ostrava, dům umění.jpg|Dům umění [736] => Soubor:Most Miloše Sýkory.jpg|alt=Spojuje Moravskou a Slezskou Ostravu|Most Miloše Sýkory [737] => Soubor:2014 Ostrawa, Ratusz w Śląskiej Ostrawie 01.jpg|Radnice Slezské Ostravy [738] => Soubor:Ostrava, Slezskoostravský hrad.jpg|alt=Pohled z přístupové cesty od Ostravice|Slezskoostravský hrad [739] => Soubor:Slezskoostravský hrad MMO.jpg|Slezskoostravský hrad [740] => Soubor:Ostrava, Poruba - Oblouk.jpg|Ostrava-Poruba, Oblouk [741] => Soubor:Ostrava, důlní a hutní komplex Dolní Vítkovice.jpg|alt=Bolt|Oblast Dolních Vítkovic, důlní a hutní komplex [742] => Soubor:Dolní Vítkovice, Česká republika, 2015 - panoramio (1).jpg|Bolt Tower/Boltova věž [743] => Soubor:Důl Michal-celek.jpg|Důl Michal [744] => Soubor:Halda Ema Ostrava.JPG|Halda Ema [745] => Soubor:Landek park.JPG|Landek park [746] => Soubor:Miniuni.jpg|Miniuni [747] => Soubor:Pohádkový orloj.tif|Pohádkový orloj [748] => Soubor:Planetarium ostrava.jpg|Planetárium [749] => Soubor:Stodolní ulice.jpg|Stodolní [750] => Soubor:Komenského sady.jpg|Komenského sady [751] => Soubor:Ostrava, soutok Ostravice a Lučiny.JPG|Soutok Ostravice a Lučiny pod Slezskoostravským hradem [752] => [753] => [754] => Podle Ostravy byl pojmenován [[Cerro Ostrava|vrchol]] v [[Patagonské Andy|Patagonských Andách]] v [[Chile]].{{Citace kvalifikační práce [755] => | příjmení = Marynčáková [756] => | jméno = Natálie [757] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií [758] => | odkaz na instituci = Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity [759] => | titul = Historie a současnost horolezeckého oddílu Vítkovice [760] => | url = https://is.muni.cz/th/sdxem/DP_Maryncakova.Vitkovice..pdf [761] => | typ práce = Diplomová práce [762] => | vedoucí = Taťána Straková [763] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|168}} [764] => | místo = Brno [765] => | rok = 2017 [766] => | počet stran = 145 [767] => | strany = 67–70 [768] => | citace = 2021-11-07 [769] => }} [770] => [771] => == Školství == [772] => {{Pahýl část}} [773] => [[Soubor:Ostrava, Zábřeh, SPŠCHaG, květen 2009.jpg|náhled|[[Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium|SPŠ chemická akademika Heyrovského a Gymnázium]]]] [774] => [[Soubor:TU Ostrava.JPG|náhled|[[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava]]]] [775] => [[Soubor:VŠB,.jpg|náhled|Aula VŠB]] [776] => [777] => === Střední školy === [778] => {{sloupce|3| [779] => * [[1st International School of Ostrava]] [780] => * [[Biskupské gymnázium v Ostravě]] [781] => * [[Educanet|EDUCAnet – Soukromé gymnázium Ostrava]] [782] => * [[Gymnázium Hladnov]] [783] => * [[Gymnázium Olgy Havlové]] [784] => * [[Gymnázium Ostrava-Hrabůvka]] [785] => * [[Gymnázium Ostrava-Zábřeh]] [786] => * [[Janáčkova konzervatoř v Ostravě]] [787] => * [[Jazykové gymnázium Pavla Tigrida]] [788] => * [[Matiční gymnázium Ostrava]] [789] => * [[Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální Ostrava-Mariánské Hory]] [790] => * [[Obchodní akademie Ostrava-Poruba]] [791] => * Soukromá obchodní akademie v Ostravě [792] => * [[Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových]] [793] => * [[Střední škola technická a dopravní Ostrava-Vítkovice]] [794] => * [[Střední odborná škola waldorfská Ostrava]] [795] => * [[Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Ostrava]] [796] => * [[Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského]] [797] => * [[Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice]] [798] => * [[Střední průmyslová škola stavební Ostrava]] [799] => * [[Střední škola elektrotechnická Ostrava]] [800] => * [[Střední škola Ostrava-Kunčice]] [801] => * [[Střední škola prof. Zdeňka Matějčka]] [802] => * [[Střední škola služeb a podnikání Ostrava-Poruba]] [803] => * [[Střední škola společného stravování Ostrava-Hrabůvka]] [804] => * [[Střední škola stavební a dřevozpracující Ostrava]] [805] => * [[Střední škola teleinformatiky Ostrava]] [806] => * [[Střední umělecká škola Ostrava]] [807] => * [[Střední zahradnická škola Ostrava]] [808] => * [[Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ostrava]] [809] => * Střední zdravotnická škola AGEL Ostrava [810] => * [[Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium]] [811] => * [[Wichterlovo gymnázium]] [812] => * [[Lékařské a přírodovědné gymnázium PRIGO]] [813] => * [[Jazykové a humanitní gymnázium PRIGO]] [814] => * [[Střední škola PRIGO]] [815] => }} [816] => [817] => === Vyšší odborné školy === [818] => {{sloupce|3| [819] => * [[AHOL - Vyšší odborná škola]] [820] => * [[Vyšší odborná škola sociální]] [821] => * [[Vyšší odborná škola Jana Ámose Komenského]] [822] => * [[Vyšší odborná škola zdravotnická]] [823] => * Vyšší škola Mediální tvorby v Ostravě{{Citace elektronického periodika [824] => | titul = VOŠ Mediální komunikace - studuj s praxí [825] => | url = https://www.vosmet.cz/ [826] => | periodikum = VOŠ Mediální tvorby [827] => | datum přístupu = 2019-04-14 [828] => | jazyk = cs-CZ [829] => }}}} [830] => [831] => === Vysoké školy === [832] => {{sloupce|3| [833] => * [[Hornoslezská vysoká škola obchodní]], Zahraniční fakulta v Ostravě{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.gwsh.pl/cz/}} [834] => * [[Newport International University]], externí pracoviště Ostrava{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.newportu.cz/historie.htm}} [835] => * [[Ostravská univerzita]] [836] => * [[Panevropská vysoká škola]], pracoviště Ostrava [837] => * [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava]] [838] => * [[Vysoká škola podnikání a práva]] [839] => * Vysoká škola sociálně správní{{Citace periodika [840] => | titul = Vysoká škola sociálně správní [841] => | jazyk = cs-CZ [842] => | url = http://www.vsss.cz/ [843] => | datum přístupu = 2018-09-23 [844] => }} [845] => * Moravskoslezská akademie umění}} [846] => [847] => === Cizojazyčné školy === [848] => {{sloupce|3| [849] => * [[1st International School of Ostrava]] [850] => * Ostrčilova Bilingual School [851] => * Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. [852] => * ZŠ a MŠ Monty School [853] => * Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě [854] => * Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě [855] => * PORG základní škola a gymnázium o. p. s.}} [856] => [857] => == Sport v Ostravě == [858] => [[Soubor:Ostrawa 7176.jpg|náhled|Bazaly, bývalé sídlo [[FC Baník Ostrava|Baníku]]]] [859] => [[Soubor:Ostrava-Vítkovice stadium.jpg|alt=|náhled|Stadion Vítkovice]] [860] => [[Soubor:Ostrava, Ostravar Aréna.jpg|náhled|Ostravar Aréna (2007)]] [861] => Ostrava je městem se sportovní tradicí. V současnosti hostí akce jak republikového, tak i evropského či světového charakteru.{{Doplňte zdroj}} [862] => * Každoročně se pořádá mezinárodní atletický meeting [[Zlatá tretra Ostrava|Zlatá tretra]] Ostrava (od roku 1961){{Doplňte zdroj}} [863] => * Od roku 2004 pořádá každoročně mužský tenisový turnaj [[Prosperita Open]] zařazený do nižší mužské kategorie [[ATP Challenger Tour|Challenger Tour]] a od roku 2020 ženský turnaj [[Ostrava Open]] spadající do kategorie [[WTA 500]]. [864] => * V roce 2004 Ostrava byla spolupořadatelem [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2004|Mistrovství světa v ledním hokeji]], zápasy se konaly ve víceúčelové hale [[Ostravar Aréna]]; událost se zde opakovala i v roce [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2015|2015]].{{Doplňte zdroj}} [865] => [866] => '''V minulosti''' hostila řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří: [867] => {{sloupce|3| [868] => * 1986: MS v odbíjené žen [869] => * 1987: MS ve vzpírání [870] => * 1990: MS v házené mužů [871] => * 1992: ME v kulturistice [872] => * 1993: MS juniorů v ledním hokeji [873] => * 2001: ME ve volejbale mužů [874] => * [[2003]]: [875] => ** ME ve futsale [876] => ** MS juniorů v krasobruslení [877] => * 2004: [878] => ** ME ve futsale [879] => ** MS juniorů v latinskoamerických tancích [880] => ** MS v ledním hokeji [881] => * 2005: [882] => ** ME ve futsale [883] => ** MS v latinskoamerických tancích [884] => * 2006: [885] => ** ME v soutěži teamgym [886] => ** MS v kulturistice mužů [887] => ** první kolo světové skupiny [[Davis Cup]]u [888] => ** MS mládeže do 17 let v atletice [889] => * 2008: MS ve florbale mužů – základní skupiny [890] => * 2009: MS ve freestyle motokrosu [891] => * 2009: ME U20 v rugby – skupina B [892] => * 2010: MS v basketbalu žen [893] => * 2011: ME v atletice do 23 let [894] => * 2013: MS ve florbale žen [895] => * 2015: Davis Cup [896] => * 2015: MS v ledním hokeji [897] => * 2017: [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 2017|Mistrovství Evropy v krasobruslení]] [898] => * 2019/2020 (prosinec 2019 a leden 2020): Ostrava a Třinec hostili [[Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020|Mistrovství světa juniorů]] v ledním hokeji hráčů do 20 let}}. [899] => [900] => V Ostravě sídlí sportovní týmy [[HC Vítkovice Ridera]] a [[HC RT Torax Poruba]] (lední hokej), [[FC Baník Ostrava]], [[MFK Vítkovice]] a [[FC Ostrava-Jih|FC Ostrava Jih]](fotbal), [[NH Ostrava]] (basketbal), [[1. SC Vítkovice]], [[FBC Ostrava]] a [[MVIL Ostrava]] (florbal), [[Arrows Ostrava]] (baseball a softball), [[VK Ostrava]], [[Blue Volley Ostrava]] (volejbal) a [[Ostrava Steelers]] (americký fotbal).{{Doplňte zdroj}} [901] => [902] => Ostrava nabízí množství příležitostí sportovního vyžití, díky čemuž získala titul [[Evropské hlavní město sportu|Evropské město sportu]] 2014.{{Citace elektronické monografie | titul = Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu | url = http://ostravamestosportu.cz/ | datum přístupu = 2013-07-03 | url archivu = https://web.archive.org/web/20130605202236/http://ostravamestosportu.cz/ | datum archivace = 2013-06-05 | nedostupné = ano }} Na území města Ostravy se nachází atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její [[letní koupaliště Ostrava-Poruba]] je největší přírodní koupaliště ve střední [[Evropa|Evropě]]. Ostravu protíná řada cyklotras a cyklostezek. V okolí Ostravy se nachází pohoří [[Beskydy]] a [[Hrubý Jeseník|Jeseníky]], které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy a vyznačují se dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází další golfové hřiště v Kravařích.{{Doplňte zdroj}} [903] => [904] => == Partnerská města == [905] => Partnerskými městy Ostravy jsou:{{Citace periodika|titul=Mezinárodní vztahy|periodikum=Ostrava.cz|jazyk=cs-CZ|url=https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/mezinarodni-vztahy|datum přístupu=2017-02-21}} [906] => {| class="wikitable" [907] => !Město [908] => !Země [909] => !Spolupráce od roku [910] => !Oblasti spolupráce [911] => |- [912] => |[[Katovice|Katowice]] [913] => |[[Polsko]] [914] => |1960, obnovena 1996 [915] => |reforma státní správy, pořádání Česko-polských dnů, revitalizace průmyslových ploch [916] => |- [917] => |[[Drážďany]] [918] => |[[Německo]] [919] => |1971, obnovena 1995 [920] => |kultura, mládež, školství [921] => |- [922] => |[[Split]] [923] => |[[Chorvatsko]] [924] => |1976 [925] => |spolupráce v oblasti kultury a bezpečné dopravy v Evropě [926] => |- [927] => |[[Pireus]] [928] => |[[Řecko]] [929] => |1997 [930] => |spolupráce v oblasti kultury, školství [931] => |- [932] => |[[Coventry]] [933] => |[[Spojené království]] [934] => |1957, obnovena 1990 [935] => |školství, spolupráce hospodářských komor [936] => |- [937] => |[[Košice]] [938] => |[[Slovensko]] [939] => |2001 [940] => |revitalizace průmyslových ploch, kultura, spolupráce důchodců [941] => |- [942] => |[[Miskolc]] [943] => |[[Maďarsko]] [944] => |2001 [945] => |revitalizace průmyslových ploch [946] => |- [947] => |[[Pittsburgh]] [948] => |[[Spojené státy americké|USA]] [949] => |2001 [950] => |revitalizace průmyslových ploch, ekologie [951] => |- [952] => |[[Uralsk]] [953] => |[[Kazachstán]] [954] => |2008 [955] => |obchodní, ekonomická, vědecko-technická spolupráce, ochrana životního prostředí, sportu, turismu, malého a středního podnikání [956] => |- [957] => |[[Shreveport]] [958] => |[[Spojené státy americké|USA]] [959] => |2015 [960] => | [961] => |- [962] => |[[Gaziantep]] [963] => |[[Turecko]] [964] => |2012 [965] => |podpora rozvoje hospodářských styků, kulturní výměna [966] => |- [967] => |[[Abomey]] [968] => |[[Beninská republika]] [969] => |2012 [970] => |urbanismus a regenerace města, strategické plánování, podpora podnikatelských aktivit, ochrana životního prostředí, činnost samosprávných orgánů, vzdělanost a kultura, cestovní ruch, sport [971] => |- [972] => |[[Dnipro]] [973] => |[[Ukrajina]] [974] => |2024 [975] => |průmysl, byznys, školství, kultura, sport [976] => |} [977] => [978] => V letech 1949–2022 byl partnerským městem Ostravy [[Volgograd]] a v letech 2009–2022 [[Doněck]]. Obě partnerství byla vypovězena kvůli [[Ruská invaze na Ukrajinu|válce mezi Ruskem a Ukrajinou]].https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-vypovi-partnerske-smlouvy-s-doneckem-a-volgogradem [979] => [980] => == Známí rodáci == [981] => [[Soubor:Jaromir Nohavica in Brno March 9th 2010.jpg|náhled|[[Jaromír Nohavica]]]] [982] => {{sloupce|3|* [[Jehuda Bacon]] (* 1929), izraelský malíř českého původu [983] => * [[Jan Balabán]] (1961–2010), spisovatel (žil zde od dětství) [984] => * [[Sergei Barracuda]] (* 1990), zpěvák (rapper) [985] => * [[Pavla Beretová]] (* 1983), herečka Národního divadla v Praze [986] => * [[Beno Blachut]] (1913–1985), operní pěvec [987] => * [[Václav Bednář]] (1905–1987), operní pěvec [988] => * [[Vladimír Brázda]] (* 1920–2005), šéfdirigent operety NDM, milovník operety a Ostravy [989] => * [[Vlastimil Brodský]] (1920–2002), herec [990] => * [[Slávka Budínová]] (1924–2002), herečka [991] => * [[Jaroslav Čejka]] (1936–2022), mim, tanečník, herec [992] => * [[Bořivoj Čelovský]] (1923–2008), historik, publicista, filosof [993] => * [[Tamara Černá]], pseudonym SofiG, primabalerina, umělecká [994] => * [[Evžen Čížek]] (1904–1942), příslušník československé zahraniční armády, válečný pilot [995] => * [[Oldřich Daněk]] (1927–2000), dramatik, spisovatel, režisér [996] => * [[Oldřich Doležal]] (1912–1983), pilot 311. československé bombardovací perutě RAF [997] => * [[Miroslav Etzler]] (* 1964), herec [998] => * [[Tomáš Etzler]] (* 1963), novinář [999] => * [[Karel Fiala (1925)|Karel Fiala]] (1925–2020), herec [1000] => * [[Ota Filip]] (1930–2018), spisovatel [1001] => * [[František Ladislav Fořt]] (1910–?) účastník protinacistického odboje v období druhé světové války a politický vězeň [1002] => * [[Anna Friedlová-Kanczuská]] (* 1913), architektka, urbanistka [1003] => * [[Emerich Gabzdyl]] (1908–1993), tanečník a choreograf [1004] => * [[Augustin Handzel]] (1886–1952), umelec a sochař [1005] => * [[Karel Handzel]] (1885–1948), český spisovatel, novinář a překladatel [1006] => * [[Petr Hruška]] (* 1964), básník, scenárista [1007] => * [[Ilja Hurník]] (1922–2013), hudební skladatel [1008] => * [[Zdeněk Chlopčík]] (* 1957), tanečník, trenér [1009] => * [[Igor Chmela]] (* 1971), herec Divadla na Zábradlí [1010] => * [[Martin Chodúr]] (* 1989), zpěvák, vítěz 1. Česko Slovenské SuperStar [1011] => * [[Věra Chytilová]] (1929–2014), režisérka [1012] => * [[Jožka Jabůrková]] (1896–1942), novinářka, spisovatelka [1013] => * [[Eva Jakoubková]] (1952–2005), herečka [1014] => * [[Liana Janáčková]] (* 1953), architektka, starostka městského obvodu, býv. senátorka [1015] => * [[Radim Jančura]] (* 1972), podnikatel [1016] => * [[Heidi Janků]] (* 1962) zpěvačka, moderátorka [1017] => * [[Marek Jankulovski]] (* 1977), fotbalista, vítěz Ligy mistrů UEFA [1018] => * [[Vladimír Javorský]] (* 1962), herec [1019] => * [[Valentin Bernard Jestřábský]] (1630–1719), římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel [1020] => * [[Zdeněk Jirotka]] (1911–2003), spisovatel [1021] => * [[Eva Jurinová]] (1953–2021), novinářka, pedagožka [1022] => * [[Zuzana Kajnarová Říčařová]] (* 1982), herečka [1023] => * [[Nikolas Kara]], kouzelník, iluzionista [1024] => * [[Naděžda Kniplová]] (1932–2020), operní pěvkyně [1025] => * [[Taťána Kocembová]] (*1962), atletka [1026] => * [[Martina Kociánová]] (* 1971), televizní moderátorka [1027] => * [[Přemysl Kokeš]] (* 1977), architekt [1028] => * [[Irena Korbelářová]] (* 1963), historička, archivářka, proděkanka, profesorka [1029] => * [[Terezie Kovalová]], violoncellistka [1030] => * [[Richard Krajčo]] (* 1977), herec a zpěvák [1031] => * [[Kristina Lavičková]] (1917–1944), účastnice protinacistického odboje popravená nacistickým režimem [1032] => * [[Ivan Lendl]] (* 1960), tenista, vítěz Davis cupu 1980, 3× vítěz French Open, 3× vítěz US Open, 2× vítěz Australian Open [1033] => * [[Mario Lička]] (* 1982), fotbalista [1034] => * [[Artur London]] (1915–1986), politik a publicista [1035] => * [[Lumír Lýsek]] (* 1934), architekt [1036] => * [[Ondřej Malý (herec, 1966)|Ondřej Malý]] (* 1966), herec [1037] => * [[Otmar Mácha]] (1922–2006), hudební dramaturg [1038] => * [[Karel Müller (archivář)|Karel Müller]] (* 1958), archivář, historik, heraldik, ředitel Zemského archivu v Opavě [1039] => * [[Jaroslav Novák (letec)|Jaroslav Novák]] (1915–1943), československý stíhač v RAF u 1. a 312. československé perutě [1040] => * [[Petr Němec (zpěvák)|Petr Němec]] (* 1950), zpěvák [1041] => * [[Jaromír Nohavica]] (* 1953), písničkář [1042] => * [[Elly Oehlerová]] (1905–1953), architektka [1043] => * [[Nikol Ogrodníková]] (*1990), atletka [1044] => * [[Marta Ondráčková]] (* 1983), herečka a moderátorka [1045] => * [[Ivo Pavlík]] (1933–2017), hudebník, manžel Heidi Janků [1046] => * [[Bohdan Pomahač]] (* 1971), plastický chirurg [1047] => * [[Alexej Pyško]] (* 1956), herec [1048] => * [[Libor Radimec]] (*1950), fotbalista, olympijský vítěz [1049] => * [[Artur Radvanský]], pamětník holocaustu [1050] => * [[Karel Reisz]] (1926–2002), režisér a producent [1051] => * [[Lydie Romanská]] (* 1943), básnířka, spisovatelka a sbormistryně [1052] => * [[Marie Rottrová]] (* 1941), zpěvačka [1053] => * [[Šlomo Rozen]] (1905–1985), izraelský politik a ministr [1054] => * [[Jiří Rusnok]] (* 1960), 2013-2014 předseda vlády ČR, 2016-2022 guvernér České národní banky [1055] => *[[Libor Sionko]], fotbalista [1056] => * [[Bořek Slezáček]], herec, hudebník, moderátor [1057] => * [[Jan Světlík]] (* 1958), podnikatel [1058] => * [[Jaromír Šavrda]] (1933–1988), spisovatel, disident [1059] => * [[Roman Šimíček]] (*1971), hokejista, mistr světa s reprezentací ČR 1999 [1060] => * [[Jaromír Šindel]] (* 1959), hokejista, 3× mistr ČSSR a mistr světa s reprezentací ČSSR 1985 [1061] => * [[Ladislav Špaček]] (* 1949), pedagog, spisovatel, mluvčí prezidenta Havla, popularizátor společenské etikety [1062] => * [[Radim Špaček]] (* 1973), režisér [1063] => * [[Věra Špinarová]] (1951–2017), zpěvačka [1064] => * [[Teodor Šrubař]], operní pěvec [1065] => * [[Oldřich Šuleř]] (1924–2015), spisovatel [1066] => * [[Evžen Tošenovský]] (* 1956), politik, 1993-2001 primátor Ostravy, 2000-2008 hejtman Moravskoslezského kraje, od 2009 europoslanec [1067] => * [[Radim Uzel]] (1940–2022), sexuolog [1068] => * [[Arnošt Vašíček]] (* 1953), scenárista, spisovatel a záhadolog [1069] => * [[Věra Weislitzová-Lustigová]], spisovatelka a pedagožka [1070] => * [[Hana Zagorová]] (1946–2022), zpěvačka [1071] => * [[Lubomír Zaorálek]] (* 1956), politik, 2019-2021 ministr kultury ČR, 2013-2017 ministr zahraničních věcí ČR, 2002-2006 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [1072] => * [[Vilém Závada]] (1905–1982), básník [1073] => * [[Rudolf Zuber]] (1912–1995), kněz, historik, archivář, knihovník}} [1074] => [1075] => == Odkazy == [1076] => [1077] => === Reference === [1078] => [1079] => [1080] => === Literatura === [1081] => * {{Citace monografie [1082] => | titul = Ostrava [1083] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1084] => | místo = Praha [1085] => | rok = 2013 [1086] => | počet stran = 656 [1087] => | isbn = 978-80-7422-240-5 [1088] => | autor = Kolektiv autorů [1089] => }} [1090] => * {{Citace monografie [1091] => | příjmení = Jančík [1092] => | jméno = Petr [1093] => | titul = Atlas ostravského ovzduší [1094] => | url = http://www.air-silesia.eu/files/file/air_silesia/raport/vsb_atlas_ov_ovzdusi_.pdf [1095] => | vydavatel = VŠB-TU Ostrava [1096] => | místo = Ostrava [1097] => | rok vydání = 2013 [1098] => | vydání = 1 [1099] => | počet stran = 127 [1100] => | isbn = 978-80-248-3006-3 [1101] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140512224546/http://www.air-silesia.eu/files/file/air_silesia/raport/vsb_atlas_ov_ovzdusi_.pdf [1102] => | datum archivace = 2014-05-12 [1103] => | datum přístupu = 2013-11-17 [1104] => | nedostupné = ano [1105] => }} {{Wayback|url=http://www.air-silesia.eu/files/file/air_silesia/raport/vsb_atlas_ov_ovzdusi_.pdf |date=20140512224546 }} [1106] => [1107] => === Související články === [1108] => * [[Slezská metropolitní oblast]] (území PR a ČR s centry v Katowicích a v Ostravě) [1109] => * [[Okresní soud v Ostravě]] [1110] => * [[Ostravsko]] [1111] => * [[Ostravsko-karvinská uhelná pánev]] [1112] => [1113] => === Externí odkazy === [1114] => * {{Commonscat}} [1115] => * {{Wikislovník|heslo=Ostrava}} [1116] => * {{Wikizprávy|kategorie=Ostrava}} [1117] => * {{RÚIAN}} [1118] => * [https://www.sudetenland.net/moravska-ostrava/ Ostravské přetisky českých známek během německého záboru v roce 1939] [1119] => * [http://www.facebook.com/mesto.ostrava Ostrava na Facebooku] [1120] => * [https://web.archive.org/web/20160304022346/http://www.ostrava2015.cz/ Ostrava 2015] [1121] => * [http://gisova.ostrava.cz/ Mapový server statutárního města Ostravy] [1122] => * [http://www.ostravaci.cz/ Ostravaci] – fotky Ostravy [1123] => * [http://www.ostravan.cz/ Ostravan.cz] Web o kultuře. [1124] => * [http://www.ostravainfo.cz/ Ostravský informační servis] Informace o městě, kultuře a dopravě. Prodej suvenýrů, vstupenek a map. [1125] => * [http://www.ostrava.org/ Ostrava.org] Stručný průvodce Ostravou - tipy kam se podívat, kde se najíst, kam na kávu, atd. [1126] => * Slovník názvů ostravských ulic a jejich původ in: David Vaculík: ''Urbanonymie vybraných měst Moravy a Slezska (její vznik, vývoj, systém a klasifikace)''. Brno: MU 2014. Dostupné [https://is.muni.cz/th/237960/ff_d/Disertacni_prace.pdf online]. Str. 183–365. [1127] => [1128] => {{Město Ostrava}} [1129] => {{Okres Ostrava-město}} [1130] => {{Moravskoslezský kraj}} [1131] => {{Administrativní dělení Česka}} [1132] => {{Statutární města v Česku}} [1133] => {{Primátoři Ostravy}} [1134] => {{Autoritní data}} [1135] => {{Portály|Geografie|Ostrava}} [1136] => [1137] => [[Kategorie:Ostrava| ]] [1138] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [1139] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1140] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1141] => [[Kategorie:Města na pomezí Moravy a Slezska]] [1142] => [[Kategorie:Města v okrese Ostrava-město]] [1143] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [1144] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [1145] => [[Kategorie:Obce v okrese Ostrava-město]] [1146] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [1147] => [[Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi]] [1148] => [[Kategorie:Sídla na Odře v Česku]] [] => )
good wiki

Ostrava

Ostrava je třetí největší město České republiky a nachází se na severovýchodě země, v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem. Město je známé svou bohatou průmyslovou historií, ale také dynamickým rozvojem a inovativním duchem, který jej charakterizuje.

More about us

About

Město je známé svou bohatou průmyslovou historií, ale také dynamickým rozvojem a inovativním duchem, který jej charakterizuje. Ostrava se pyšní mnoha zajímavými památkami a kulturními akcemi. Mezi nejvýznamnější patří ostravské muzeum, které nabízí bohaté expozice zachycující nejen regionální historii, ale i umění. Vizuální umění je v Ostravě velmi živé, a to díky mnoha galeriím a výstavám, které lákají návštěvníky z celé republiky. Kulturní život města je pestrý, a tak můžete navštívit různé festivaly, koncerty a divadelní představení, které oslavují místní talent a kreativitu. Například festival Colours of Ostrava, který se stal jedním z nejvýznamnějších hudebních událostí v zemi, přitahuje návštěvníky z celého světa a přispívá k mezinárodnímu renomé města. Příroda kolem Ostravy je další silnou stránkou města. Oblast nabízí krásné parky a přírodní rezervace, ideální pro aktivní odpočinek a relaxaci. Nově vznikající cyklostezky a turistické trasy umožňují obyvatelům i návštěvníkům objevovat přírodní krásy regionu. Ostrava se neustále transformuje a vyvíjí. Město se proměňuje na moderní centrum s důrazem na udržitelnost a inovace, a inspiruje své obyvatele k vytváření nových nápadů a projektů. S rostoucím zájmem o startupy a technologie se Ostrava stává ideálním místem pro mladé podnikatele a tvůrce. V městské architektuře se mísí historické prvky s moderními trendy, což vytváří jedinečný a atraktivní prostor pro život. Ostrava je město s bohatou tradicí, které se neustále posouvá vpřed, a to jak v oblasti kultury, tak v ekonomice. Ostrava je místem, kde se průmyslová minulost setkává s budoucími možnostmi, a její obyvatelé mají důvod k optimismu. City je otevřené změnám a novým výzvám, což slibuje zajímavé perspektivy pro budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Poruba (Ostrava)','Moravská Ostrava','Ostravice (řeka)','Morava','Dolní oblast Vítkovice','Nová radnice (Ostrava)','HC Vítkovice Ridera','Moravskoslezský kraj','Polsko','1994','Letní shakespearovské slavnosti','Mistrovství Evropy v krasobruslení 2017'

1994

Morava

Polsko