Array ( [0] => 15483501 [id] => 15483501 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Morava [uri] => Morava [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Morava je jedním z nejkrásnějších a nejvýznamnějších regionů České republiky, známým svým bohatým kulturním dědictvím, malebnými krajinami a přátelskými lidmi. Leží na východě země a nabízí rozmanité přírodní scenérie, od pohádkových vinic a rozlehlých polí po malebné kopce a malebné řeky. Historie Moravy je fascinující a oplývá mnoha zajímavými událostmi a osobnostmi. Region byl v průběhu staletí místem, kde se prolínaly různé kultury a tradice, což přispělo k jeho jedinečnému charakteru. Morava je známá svou folklorní tradicí, včetně tance, hudby a etnického umění, které ji dodávají zvláštní kouzlo. Kultura Moravy se vyznačuje mnoha slavnostmi a tradičními událostmi, které oslavují místní zvyky a zajišťují mezigenerační spojení. Města jako Brno, Olomouc a Zlín jsou centry vzdělání, kultury a inovací. V celé oblasti najdeme řadu muzeí, galerií a divadel, které podporují umění a kreativitu. Příroda Moravy je také výjimečná. Chráněné oblasti, jako jsou CHKO Pálava a Bílé Karpaty, lákají turisty svou krásou a biodiverzitou. Milovníci přírody zde mohou objevovat pestré ekosystémy, vyrážet na cyklovýlety nebo se věnovat pěší turistice. Morava je známá také svým vinařstvím, které má dlouhou tradici a je zdrojem kvalitních vín. Region nabízí skvělé příležitosti k degustacím a poznávání místních specialit. Moravská gastronomická scéna, bohatá na chutné a tradiční pokrmy, je dalším důvodem, proč sem turisté rádi zavítají. Celkově je Morava místem, kde se historie, kultura a příroda harmonicky prolínají, vytvářejíc jedinečný prostor pro život a objevování. Je to kraj, který inspiruje a zve všechny, aby se podívali na jeho krásy a bohatství. [oai_cs_optimisticky] => Morava je jedním z nejkrásnějších a nejvýznamnějších regionů České republiky, známým svým bohatým kulturním dědictvím, malebnými krajinami a přátelskými lidmi. Leží na východě země a nabízí rozmanité přírodní scenérie, od pohádkových vinic a rozlehlých polí po malebné kopce a malebné řeky. Historie Moravy je fascinující a oplývá mnoha zajímavými událostmi a osobnostmi. Region byl v průběhu staletí místem, kde se prolínaly různé kultury a tradice, což přispělo k jeho jedinečnému charakteru. Morava je známá svou folklorní tradicí, včetně tance, hudby a etnického umění, které ji dodávají zvláštní kouzlo. Kultura Moravy se vyznačuje mnoha slavnostmi a tradičními událostmi, které oslavují místní zvyky a zajišťují mezigenerační spojení. Města jako Brno, Olomouc a Zlín jsou centry vzdělání, kultury a inovací. V celé oblasti najdeme řadu muzeí, galerií a divadel, které podporují umění a kreativitu. Příroda Moravy je také výjimečná. Chráněné oblasti, jako jsou CHKO Pálava a Bílé Karpaty, lákají turisty svou krásou a biodiverzitou. Milovníci přírody zde mohou objevovat pestré ekosystémy, vyrážet na cyklovýlety nebo se věnovat pěší turistice. Morava je známá také svým vinařstvím, které má dlouhou tradici a je zdrojem kvalitních vín. Region nabízí skvělé příležitosti k degustacím a poznávání místních specialit. Moravská gastronomická scéna, bohatá na chutné a tradiční pokrmy, je dalším důvodem, proč sem turisté rádi zavítají. Celkově je Morava místem, kde se historie, kultura a příroda harmonicky prolínají, vytvářejíc jedinečný prostor pro život a objevování. Je to kraj, který inspiruje a zve všechny, aby se podívali na jeho krásy a bohatství. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=historickém území}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název = Morava [3] => | obrázek = Mikulov pohled 2.jpg [4] => | popisek = [[Mikulov]] [5] => | článek o vlajce = Moravská vlajka [6] => | znak = Znak Moravy.svg [7] => | článek o znaku = Moravská orlice [8] => | mapa = Morava po roce 1920 na mapě Česka.png [9] => | popisek mapy = Morava (zeleně) a [[moravské enklávy ve Slezsku]] (červeně) v hranicích z roku [[1920]] na mapě České republiky. [10] => | status = region, historická země [11] => | rozloha = 22348,87 [12] => | rozloha reference =  v roce 1935, bez [[moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv]]Statistický lexikon obcí v republice Československé II.: Země Moravskoslezská. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a St. úřad statistický, 1935 [13] => | nejvyšší hora = poblíž vrcholu [[Praděd]]u [14] => | výška nejvyšší hory = 1491 [15] => | počet obyvatel = [16] => | obyvatelé aktuální k = [17] => | náboženství = křesťanství aj. [18] => | jazyk = [[čeština]] ([[moravština]]) [19] => | národnosti = [[Češi]], [[Moravané]], [[Slezané]], [[Slováci]] aj. [20] => | hlavní město = historická hlavní města: [[Brno]] a [[Olomouc]] [21] => | hymna = [[Moravo, Moravo]] popřípadě [[Jsem Moravan]] [22] => }} [23] => [24] => '''Morava''' je [[region]] na východě území [[Česko|České republiky]] a [[Historické území|historická země]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a prvního období dějin [[Československo|Československa]] (do roku 1928).{{Citace elektronické monografie [25] => | příjmení = Válka [26] => | jméno = Josef [27] => | titul = Esej o Moravě: Morava je ideálním typem historické země [28] => | vydavatel = Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura [29] => | url = http://www.phil.muni.cz/dsebrno/profil/?r=morava-esej [30] => | datum přístupu = 2020-06-29 [31] => }}{{Citace elektronické monografie [32] => | příjmení = Sviták [33] => | jméno = Zbyněk [34] => | titul = Úvod do historické topografie českých zemí: Územní vývoj českých zemí [35] => | místo = Brno [36] => | rok = 2014 [37] => | vydání = 1 [38] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/131842/Books_2010_2019_086-2014-1_9.pdf?sequence=1 [39] => | strany = 75 [40] => | datum přístupu = 2020-06-29 [41] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171209153428/http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/131842/Books_2010_2019_086-2014-1_9.pdf?sequence=1 [42] => | datum archivace = 2017-12-09 [43] => | nedostupné = ano [44] => }} Do současnosti si zachovala rozmanitou kulturu, tradice a nářečí. [45] => [46] => Název je odvozen od řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], jejíž jméno je předslovanského původu s významem ''voda, močál''.ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202. Na západě Morava hraničí s [[Čechy|Čechami]], na severu s polským [[Kladské hrabství|Kladskem]] a s [[České Slezsko|českým Slezskem]], na východě se [[Slovensko|Slovenskem]] a na jihu s [[Dolní Rakousy|Dolními Rakousy]]. Největším městem Moravy je [[Brno]]. Jinými významnými sídly na historickém území Moravy jsou například [[Olomouc]] (vedle Brna druhé historické hlavní město Moravy a sídlo [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké arcidiecéze]]), [[Znojmo]] (historické středisko jihozápadní Moravy), [[Zlín]], [[Prostějov]], [[Přerov]], [[Kroměříž]] a větší část [[Jihlava|Jihlavy]] a část [[Ostrava|Ostravy]] (obě města leží na bývalých zemských hranicích). [47] => [48] => Většinu území Moravy tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Nejvyšší místo se nachází poblíž vrcholu hory [[Praděd]] (1491 m n. m.) v pohoří [[Hrubý Jeseník]]. K dalším významným pohořím patří [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Bílé Karpaty]]. Od Čech je Morava oddělena [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinou]]. Nejdůležitějšími řekami jsou Morava, [[Dyje]], [[Svratka]], [[Bečva]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlava]], které protékají rozsáhlými nížinnými oblastmi na jižní a střední Moravě, jimiž jsou [[Dyjsko-svratecký úval]], [[Dolnomoravský úval]] a [[Hornomoravský úval]]. [49] => [50] => Před příchodem [[Slované|Slovanů]] v 6. století žily na Moravě [[Keltové|keltské]] a později [[Germáni|germánské]] kmeny. V letech [[833]] až [[906]]/[[907]] tvořila jihovýchodní část Moravy spolu s přilehlými územími dnešního Slovenska a [[Rakousko|Rakouska]] středisko [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], jež byla vazalem [[Franská říše|Franské říše]]. Za panování knížete [[Rostislav]]a (846–870) se Velká Morava stala kolébkou slovanské kultury a [[křesťanství]], začátkem [[10. století]] se však rozpadla.ČAPKA, František: Morava, edice Stručná historie států, Libri (2003), Praha, ISBN 80-7277-186-8, str. 132.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Havlík, Lubomír Emil, 1925–2000. [52] => | titul = Kronika o Velké Moravě [53] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/39586115 [54] => | vydání = Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd [55] => | vydavatel = Jota [56] => | místo = Brno [57] => | počet stran = 339 [58] => | isbn = 80-85617-06-4 [59] => | isbn2 = 978-80-85617-06-1 [60] => | oclc = 39586115 [61] => }} Morava pak zřejmě byla krátce součástí [[Polsko|Polska]] či [[Uhersko|Uher]]. Kolem roku 1019 ji získal český [[Přemyslovci|přemyslovský]] kníže [[Oldřich (kníže)|Oldřich]]{{Citace periodika [62] => | příjmení = Krzemienska [63] => | jméno = Barbora [64] => | titul = Wann erfolgte der Anschluss Mährens an den böhmischen Staat? [65] => | periodikum = Historica XIX [66] => | datum = [67] => | ročník = 1980 [68] => | číslo = [69] => | strany = 195–243 [70] => | url = [71] => }} a od té doby až dodnes zůstávají politické osudy Moravy a Čech spojeny. Od [[11. století]] do konce [[12. století]] byla Morava rozdělena na [[Moravské přemyslovské úděly|údělná knížectví]]ŽEMLIČKA, Josef, Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 347. v držení členů rodu Přemyslovců, od roku [[1061]] dědičném.ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 348. Na konci 12. století moravské úděly sjednotil v [[Moravské markrabství]] pozdější český kníže [[Konrád II. Ota]].ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 318. Státoprávní situaci upřesnil [[Karel IV.]] listinou ze 7. dubna 1348, jíž stanovil, že země řízené českým králem jsou jeho vlastními [[léno|lény]], a nikoliv lény [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]],MEZNÍK, Jaroslav: Lucemburská Morava (1310–1423), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1999), ISBN 80-7106-363-0, str. 53, čímž Moravu určil jako jednu ze [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]. [72] => [73] => V letech 1867 až 1918 země Koruny české spadaly pod [[Předlitavsko]]. V [[České národní obrození|českém národním obrození]] a následujícím boji o české politické sebeurčení se prosadila myšlenka jednotného a jediný [[Spisovná čeština|spisovný jazyk]] používajícího „národu českého v Čechách a v Moravě“, jak to formuloval z Moravy pocházející obrozenec [[František Palacký]]. Se zánikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] zaniklo i markrabstvíČAPKA, František, Morava, edice Stručná historie států, Libri (2003), Praha, ISBN 80-7277-186-8, str. 120. a [[moravský zemský sněm]], ale Morava zůstala jako [[země Moravská]] i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého [[Československo|Československa]]. Roku 1928 byla spojena s [[České Slezsko|československou částí Slezska]] do [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], která existovala do roku [[1948]]. Pak se území Československa rozdělilo na kraje a Morava jako správní jednotka zanikla. Dodnes je však vnímána jako svébytný kulturní celek. Po poválečném [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení Moravanů německé národnosti]], kteří v některých částech Moravy převažovali, zde žije obyvatelstvo většinově mluvící českými nářečími a hlásící se k [[Češi|české]] nebo k [[moravská národnost|moravské národnosti]]. [[Moravané]] se etnograficky a lingvisticky dělí do tradičních oblastí, k nimž patří [[Haná]], [[Valašsko]], [[Slovácko]], [[Horácko]], [[Lašsko]] (částečně ve Slezsku), Záhoří, [[Brněnsko]], Drahansko, značná část [[Kravařsko|Kravařska]] (částečně ve Slezsku) a část [[Hřebečsko|Hřebečska]] (částečně i v Čechách), také v místě moravské enklávy [[Osoblažsko]]. [74] => [75] => == Znak Moravy == [76] => [77] => {{viz též|Moravská orlice|Moravská erbovní listina Fridricha III.|Moravské zemské barvy|Moravská vlajka|Moravská vlajka (1500–1800)|Moravská vlajka (1800–1918)}} [78] => [[Znak (heraldika)|Znakem]] Moravského markrabství byla od druhé poloviny [[13. století]] stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu. Erbovní list císaře [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha III.]] z roku [[1462]], vydaný na znak vděčnosti za vojenskou pomoc moravského markraběte a českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Kunštátu a Poděbrad]] na žádost moravského zemského hejtmana [[Jindřich z Lipé|Jindřicha z Lipé]], měnil stříbrná pole šachování na zlatá, čímž vytvářel nový „stavovský“ znak.{{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení = Habrich [80] => | jméno = Alexius (ed.) [81] => | titul = Iura primaeva Moraviae [82] => | url = http://reader.digitale-sammlungen.de/de/fs1/object/display/bsb10542951_00038.html [83] => | vydavatel = [84] => | místo = Brno [85] => | strany = 38–42 [86] => | jazyk = latinsky [87] => | rok = 1781 [88] => }}{{Citace elektronické monografie [89] => | příjmení = Kalousek [90] => | jméno = Josef (ed.) [91] => | titul = Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, svazek X [92] => | url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=10&bookid=800&page=273&action_button.x=0&action_button.y=0 [93] => | vydavatel = [94] => | místo = Praha [95] => | datum přístupu = 2018-12-11 [96] => | strany = 273–274 [97] => | jazyk = latinsky [98] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181214114319/http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=10&bookid=800&page=273&action_button.x=0&action_button.y=0 [99] => | datum archivace = 2018-12-14 [100] => | nedostupné = ano [101] => | rok = 1890 [102] => }}{{Citace elektronické monografie [103] => | příjmení = Bretholz [104] => | jméno = Berthold [105] => | titul = Das mährische Landesarchiv, Seine Geschichte, seine Bestände [106] => | url = [107] => | vydavatel = [108] => | místo = Brno [109] => | strany = 124 [110] => | jazyk = německy, latinsky [111] => | rok = 1908 [112] => }} Český král Friedrichovo privilegium nikdy nepotvrdil a v praxi se zlatá barva neprosadila.{{Citace monografie [113] => | příjmení = Sedláček [114] => | jméno = Pavel [115] => | titul = Symboly republiky [116] => | url = http://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/udalosti/symboly-katalog.pdf [117] => | vydavatel = Vláda České republiky [118] => | místo = Praha [119] => | rok = 2008 [120] => | počet_stran = 42 [121] => | strany = 10 [122] => | isbn = 978-80-87041-29-1 [123] => | jazyk = česky [124] => }} Privilegium nemělo ani před ani po roce 1628 na moravský znak žádný účinek, což dokazují všechny vydané sněmovní artikuly do roku 1838 a nebo zemské řády z let 1545, 1562, 1604 a 1628.{{cite book [125] => | first = Václav [126] => | last = Vojtíšek [127] => | title = Naše státní znaky (staré a nynější) [128] => | pages = s. 23 [129] => | publisher = [130] => | date = 1921 [131] => | location = [132] => | url = http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/vojtisek1921.pdf [133] => | accessdate = 2017-03-18 [134] => | id = [135] => }} [136] => [137] => V roce [[1628]] byl [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] v souvislosti se snahou o definitivní ustavení habsburského rodu jako dědičného pána země erbovní list potvrzen jako součást souboru důležitějších privilegií, potvrzených jako celek, neporušujících především pobělohorské Obnovené zřízení zemské, bez zkoumání jednotlivostí. Františkem Píchou je význam císařských dekretů ve vztahu ke znaku Moravy (1752 znak habsburských dědičných zemí, 1766 znak římského císaře, 1804 znak rakouského císaře, 1806 znak Rakouského císařství), ve vztahu k otázce, pro koho a za jakým účelem byla Fridrichova listina vydána, hodnocen takto: ''„pokud by změna barev moravské orlice listinou Fridricha III. byla od počátku chápána jako změna státního znaku, pak všechny tyto císařské dekrety by představovaly akty rušící ustanovení této erbovní listiny“.''{{Citace periodika [138] => | příjmení = Pícha [139] => | jméno = František [140] => | titul = K 550 letům erbovní listiny císaře Fridricha III. pro moravské stavy [141] => | url = http://www.moravska-vlajka.eu/dokumenty/picha-moravska-vlajka-privilegium.pdf [142] => | vydavatel = [143] => | místo = Brno [144] => | periodikum = Genealogické a heraldické informace 2012 : Moravská genealogická a heraldická společnost, o. s. 2013 [145] => | ročník = 17 (32) [146] => | rok = 2013 [147] => | číslo = [148] => | počet_stran = 175 [149] => | strany = 60–80 [150] => | issn = 0862-8963 [151] => | jazyk = česky [152] => | datum přístupu = 2017-03-18 [153] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151223030945/http://www.moravska-vlajka.eu/dokumenty/picha-moravska-vlajka-privilegium.pdf [154] => | datum archivace = 2015-12-23 [155] => | nedostupné = ano [156] => }} Před změnou barevnosti šachování na podzim roku 1915 na červeno zlaté byl velký znak Rakouského císařství naposledy upraven 22. srpna 1836 dekretem Ferdinanda V.{{cite book [157] => | title = č. 78. Wappen und Titeln Seiner kaiserlichen königlichen Apostolischen Majestät Ferdinand des Ersten, Kaisers von Oesterreich, in: Sbírka zákonů a nařízení pro Moravu a Slezsko: Sammlung der politischen Gesetze und Verordnungen für Mähren und Schlesien. Herausgegeben auf allerhöchsten Befehl, unter Aufsicht des k. k. mähr. schles. Guberniums. Achtzehnter Band. Enthält die Verordnungen vom 1. Jänner bis 31. December 1836 [158] => | pages = 517-540 [159] => | publisher = [160] => | date = 1837 [161] => | location = Brno [162] => | url = https://books.google.cz/books?id=-odlAAAAcAAJ&pg=PA537&lpg=PA537&dq=wappen+von+M%C3%A4hren&source=bl&ots=4OoG_DlcBU&sig=Oood-qUAensX9vBXsX4sPFdRKX8&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiysoz23MHSAhVmQJoKHf8eBFYQ6AEIdDAQ#v=onepage&q=wappen%20von%20M%C3%A4hren&f=false [163] => | accessdate = 2017-03-17 [164] => | id = [165] => }} Znakem země je vždy znak zeměpána, a země je takto prezentována i navenek (mezinárodně). Zeměpánem Moravy nebyli stavové, ale vždy markrabě (panovník). Doloženě byly zvláště od 30. let 19. století používány obě barevné varianty, avšak ve zcela jiném právním významu před a po roce 1848 (ústavních a politických změn).{{Citace monografie [166] => | jméno1 = Oscar [167] => | příjmení1 = Sommaruga, Freiherr von [168] => | kapitola = Das Wappen der Markgrafschaft Mähren [169] => | titul = Jahrbuch der k. k. heraldischen Gesellschaft Adler [170] => | strany = 145–146 [171] => | rok vydání = 1875 [172] => | jazyk = německy [173] => }} Moravský zemský sněm z roku [[1848]] („selský sněm“) se usnesl na používání zlatočerveného šachování v zemském znaku, k čemuž se vyjádřilo v roce [[1849]] a následně kvůli žádosti o jednoznačné stanovisko ve věci zemských barev i v roce [[1880]] Ministerstvo vnitra. Ministerstvo potvrdilo, že se nebrání jeho používání ještě před novou úpravou rakouského státního znaku, dokud se definitivně nerozhodne.{{Citace elektronické monografie [174] => | titul = Jednání úřadů v 80. letech 19. století, 25. května 1880, Vídeň - odpověď moravskému místodržiteli ohledně barevnosti moravské orlice a moravských zemských barev [175] => | url = http://moravskaorlice.blogspot.cz/2015/11/25-kvetna-1880-viden-odpoved-moravskemu.html [176] => | datum přístupu = 2020-01-22 [177] => }} Ve velkém a středním habsburském znaku však bylo stabilně používáno původní stříbrnočervené šachování a to až do [[1915]], kdy bylo ve středním znaku změněno na zlatočervené.{{cite book [178] => | title = Část CLV Reichsgesetzblatt für die im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, pod č. 327 a 328. 327. Kundmachung, betreffend die Festsetzung und Beschreibung des Wappens der österreichischen Länder. - 328. Kundmachung, betreffend das für den Gebrauch bei den gemeinsamen Einrichtungen der österreichisch-ungarischen Monarchie bestimmte Wappen. [179] => | pages = [180] => | publisher = [181] => | date = 6. 11. 1915 [182] => | location = Wien [183] => | url = http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=19150004&seite=00000787 [184] => | accessdate = 2017-03-17 [185] => | id = [186] => }}{{cite news [187] => | title = Festsetzung des Wappens der österreichischen Länder sowie des Wappens der österreichisch-ungarischen Monarchie. Úřední část Wiener Zeitung z 12. 10. 1915 č. 236 a z 6. 11 1915, č. 257 [188] => | pages = [189] => | publisher = [190] => | date = 12. 10. 1915, 6. 11. 1915 [191] => | location = Wien [192] => | url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&datum=19151012&zoom=33 [193] => | url1 = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&datum=19151106&zoom=33 [194] => | accessdate = 2017-03-17 [195] => | id = [196] => }} Od roku 1918 se přešlo na výlučné používání původní stříbrnočervené moravské orlice v modrém poli, neboť vychází z tradičních slovanských barev – červené, bílé a modré. Z právního hlediska bylo pak stříbrnočervené šachování v moravském znaku výslovně potvrzeno zákonem č. 252/1920 Sb.{{Citace monografie [197] => | jméno = Pavel [198] => | příjmení = Sedláček [199] => | spoluautoři = Gregorovičová, Eva a další [200] => | titul = Česká panovnická a státní symbolika: vývoj od středověku do současnosti: výstava Státního ústředního archivu v Praze - Archivní areál Chodovec 28. září-31. října 2002 [201] => | strany = 19–126 [202] => | vydavatel = Státní ústřední archiv v Praze [203] => | rok = 2002 [204] => | místo = Praha [205] => | url = http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/symbolika2002.pdf [206] => | datum přístupu = 2021-06-06 [207] => }} [208] => [209] => Stříbrnočervená [[moravská orlice]] je dnes součástí [[Státní znak České republiky|velkého státního znaku České republiky]], jakož i znaků krajů Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského, Moravskoslezského, Pardubického a Vysočiny (Jihočeský kraj, i když zahrnuje část historického mor. území, ve svém znaku orlici nemá). Jihomoravský kraj kromě stříbrnočervené orlice užívá ve čtvrceném znaku uděleném roku [[2004]] také zlatočervenou variantu moravské orlice, která je umístěna ve čtvrtém poli. [210] => [211] => [212] => Soubor:Nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku markraběcí Moravy, hrad Gozzoburg v Kremži.jpeg|Nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku moravského markraběte (Moravy), freska v sále hradu Gozzoburg v Kremži z počátku 70. let 13. století. [213] => Soubor:Znak Moravy.svg|Znak markraběte a markrabství (do 1915), tj. Moravy [214] => Soubor:Moravská orlice s klenotem.jpg|Znak markraběte a markrabství (do 1915), tj. Moravy [215] => Soubor:Moravia 2.svg|Znak markraběte a markrabství (1915–1918). Od roku 2003 ve znaku [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]. [216] => Soubor:Moravia coat of arms.jpg|Úplný znak moravského markraběte v kresbě heraldika [[Hugo Gerhard Ströhl|Huga Gerharda Ströhla]]. Teoretická podoba markraběcího znaku po roce 1915. [217] => Soubor:Wappen Markgrafschaft Mähren.png|Znak Moravského markrabství v kresbě Huga Gerharda Ströhla. [218] => [219] => [220] => == Geografie == [221] => === Území === [222] => S historickým územím Moravy hraničí na západě [[Čechy]] (délka hranice 420 km), na jihu [[Rakousko|rakouská]] spolková země [[Dolní Rakousy]] (201,24 km), na jihovýchodě pak [[Slovensko|slovenský]] [[Trnavský kraj]], na východě slovenský [[Trenčínský kraj]], na severovýchodě slovenský [[Žilinský kraj]] a [[České Slezsko]], na severu také České Slezsko a na severozápadě pak území [[Polsko|Polska]] – konkrétně [[Kladské hrabství|Kladsko]], kdysi součást Čech,MUSIL, František: Kladsko, edice Stručná historie států, Libri (2007), Praha, ISBN 978-80-7277-340-4, str. 157. dnes část [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]] (20 km). Někdejší [[moravské enklávy ve Slezsku]] sousedí s polským [[Opolské vojvodství|Opolským vojvodstvím]], které leží téměř celé v [[Polské Slezsko|polské části Slezska]]. [223] => [224] => Morava měla po staletí stálé hranice, které se měnily spíše ojediněle. Po vzniku [[Československo|Československa]] byly v roce 1920 k Moravě připojeny na základě [[Saintgermainská smlouva|Saint-germainské smlouvy]] oblasti [[Valticko|Valticka]] a [[Dyjský trojúhelník|Dyjského trojúhelníku]], do té doby tzv. [[česká část Dolních Rakous]]. [225] => [226] => Území Moravy v rozsahu z roku 1928 je v současnosti (od roku 2000) rozděleno mezi kraje [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] (celý kraj až na českou ves [[Jobova Lhota]] a výše zmíněná dolnorakouská území na jihovýchodní hranici), [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] ([[Osoblažsko]], okolí [[Rýmařov]]a, [[Nový Jičín|Nového Jičína]] a [[Frenštát pod Radhoštěm|Frenštátu pod Radhoštěm]]; dále část [[Ostrava|Ostravy]] a [[Místek]]), [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] (vyjma téměř celého [[okres Jeseník|okresu Jeseník]]), [[Kraj Vysočina|Vysočinu]] (vyjma severní a západní části kraje), [[Zlínský kraj|Zlínský]] (celý kraj), [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] (okolí [[Dačice|Dačic]] a [[Slavonice|Slavonic]]) a [[Pardubický kraj|Pardubický]] (zejména okolí [[Svitavy|Svitav]] a [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]], dále část podhůří [[Králický Sněžník|Králického Sněžníku]] – okolí [[Červená Voda|Červené Vody]], menší část [[Lanškroun]]ska). [227] => [228] => Na historickém území Moravy leží i osada U Sabotů, která byla, spolu s některými dalšími neobydlenými pozemky, oddělena od zbytku Moravy úpravou česko-slovenské státní hranice. Od 25. července 1997 patří tato osada [[Slovensko|Slovensku]] a od září 1998 nese jako místní část obce [[Vrbovce]] název [[Šance (Vrbovce)|Šance]]. [229] => [230] => [231] => Soubor:Moravia in EU.png|Poloha Moravy v Evropě [232] => Soubor:Austria-Hungary map cs.svg|Země v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] v roce 1914
(č. 9: Morava) [233] => Soubor:První Československá republika do 1928.jpg|Země [[První republika|první Československé republiky]] do roku 1928 [234] => Soubor:Ceska republika - Historicke zeme a soucasne kraje.png|Uspořádání moderních samosprávných krajů ve vztahu k historickým [[Země Koruny české|zemím Koruny české]] [235] => Soubor:Moravske.slezsko.png|Historický vývoj [[Moravsko-slezská hranice|moravsko-slezské hranice]] [236] => [237] => [238] => === Významná města === [239] => [[Soubor:Brno - Cathedral of Saints Peter and Paul III.jpg|vpravo|náhled|Katedrála svatého Petra a Pavla, dominanta [[Brno|Brna]]]] [240] => [241] => ==== Hlavní město ==== [242] => {{Podrobně|Hlavní město Moravy}} [243] => [[Soubor:Hrad Špilberk I.jpg|náhled|Hrad [[Špilberk]] v Brně, bývalé sídlo moravských markrabat]] [244] => [245] => Krystalizační centrum moravského státu a pravděpodobné sídlo prvních Mojmírovců v době tzv. "hrubého křesťanství", tedy především pro nobilitu, kde hlavní slovo měl pasovský episkopát,{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol. | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2017 | isbn = 978-80-7028-218-2 | kapitola = | strany = 216}} se nacházelo nejspíš v lokalitě Valy u [[Mikulčice|Mikulčic]].{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol. | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2017 | isbn = 978-80-7028-218-2 | kapitola = | strany = 134}} Sídlo jak velkomoravského vládce tak [[arcibiskup]]a diecéze moravské v raném středověku se označuje jako [[Veligrad]]http://www.pokladymoravy.cz/?page_id=361http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2011030003http://www.hlasmoravy.eu/2011/02/popis-veligradu.html{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2010100001 |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110910134037/http://www.boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2010100001 |datum archivace=2011-09-10 |nedostupné=ano }} v místě Starého Města a Uherského Hradiště. [246] => [247] => Nejdůležitějšími centry Moravy vrcholného středověku byly [[Olomouc]], [[Brno]] a [[Znojmo]], sídelní města ''[[údělné knížectví|moravských údělů]]''. Po vzniku [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]] ve [[12. století]] až do poloviny [[17. století]] byla Morava řízena z Olomouce a Brna. [[Arcidiecéze olomoucká|Biskupství]] sídlilo od roku 1063 v Olomouci,{{Citace elektronického periodika |titul=Historie arcibiskupství {{!}} Arcidiecéze olomoucká |url=http://www.ado.cz/obsah/historie-arcibiskupstvi |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110909181353/http://www.ado.cz/obsah/historie-arcibiskupstvi |datum archivace=2011-09-09 |nedostupné=ano }} která bývá proto považována za kulturní a duchovní [[Metropole|metropoli]] tehdejší Moravy, ale [[Moravský zemský sněm|zemský sněm]] a [[Moravský zemský soud|zemský soud]] střídavě zasedaly v obou městech, a kvůli tomu byly i pravidelně přemisťovány [[moravské zemské desky]]. Za vlády [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] ve [[14. století]] se Brno navíc stalo trvalým sídlem tehdejších vládců Moravy, [[Seznam moravských markrabat|moravských markrabat]], jejichž sídlem byl hrad [[Špilberk]].[http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=historie-hradu Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna] [248] => [249] => Brno bylo hlavním centrem Moravy především za vlády [[Jošt Moravský|Jošta Moravského]]. Od [[15. století]] lze mluvit o vyrovnaném významu obou měst, a to až do poloviny [[17. století]]. V roce [[1573]] byla v Olomouci založena první a na několik dalších století i jediná [[Univerzita Palackého v Olomouci|univerzita]] na území Moravy (na krátký čas přesunuta do Brna). V roce [[1636]] došlo ke zřízení [[Moravský královský tribunál|královského tribunálu]] v Brně, významného zeměpanského úřadu s rozsáhlými správními a soudními pravomocemi, který poté na krátkou dobu sídlil i v Olomouci. Do Brna se definitivně přestěhovaly celé zemské desky (předtím přibližně polovina vedena v Olomouci a druhá polovina v Brně) i s královským tribunálem a bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu až na příkaz markraběte a císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], konkrétně v letech [[1641]] až [[1642]].[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=550 Přemístění zemského soudu s královským tribunálem a zemskými deskami do Brna] Navíc roku 1642 se Olomouc po 40 dnech obléhání vzdala [[Švédsko|Švédům]] a byla válkou značně zdevastována,{{Citace elektronického periodika |titul=Historie města « Základní informace « Olomouc Tourism |url=http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history_%28cesky%29 |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110812195240/http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history_(cesky) |datum archivace=2011-08-12 }} a Brno se tak fakticky stalo nedůležitějším městem Moravy.{{Citace elektronického periodika |titul=Města – Olomouc |url=http://czechtravels.sweb.cz/Mesta/olomouc.htm |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131014172015/http://czechtravels.sweb.cz/Mesta/olomouc.htm |datum archivace=2013-10-14 }}[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-mesta-brna/ Historie města Brna]{{Citace elektronického periodika |titul=Historie – Brno |url=http://www.brno-jihomoravsky-kraj.cz/brno/historie.php |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100313112534/http://www.brno-jihomoravsky-kraj.cz/brno/historie.php |datum archivace=2010-03-13 |nedostupné=ano }}[http://www.turistika.cz/mista/hlavni-mesto-moravy-brno hlavní město MORAVY-BRNO, Brno a okolí] [250] => [251] => V roce [[1749]] byl v Brně založen moravský soudní a politický senát. Soutěž obou měst ovšem stále pokračovala a Olomouc několikrát žádala navrácení svého původního postavení, včetně navrácení královského tribunálu, přestože byl původně zřízen v Brně a v Olomouci sídlil jen krátkou dobu. Např. královna [[Marie Terezie]] po úspěšném odražení pruské armády udělila Olomouci formální titul „Královské hlavní město“.{{Citace elektronického periodika |titul=prof. František Mezihorák ''Vzkřísíme "Hlavní město Olomouc"?'' |url=http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/11935 |datum přístupu=2012-07-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150924060005/http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/11935 |datum archivace=2015-09-24 }} Dlouhý spor obou měst o přednostní postavení byl ukončen [[Josef II.|Josefem II.]] v roce 1782,{{Citace elektronické monografie [252] => | vydavatel = tema.novinky [253] => | titul = Zemřel cyklistický komentátor Robert Bakalář (†71): Na kole do nebe [254] => | url = http://tema.novinky.cz/brno [255] => | datum přístupu = [256] => | jazyk = česky [257] => }} kdy panovník přiznal Brnu nárok být definitivně jediným ohniskem politické moci na Moravě. To bylo roku 1849 potvrzeno Moravskou zemskou ústavou.§ 6 císařského patentu ze dne 30. prosince 1849, č. 18/1850 ř. z., Ústava zemská pro markrabství Moravské Brno zůstalo hlavní městem země do konce roku 1948, kdy bylo zemské územní uspořádání zrušeno. [258] => [259] => ==== Města s nejvyšším počtem obyvatel ==== [260] => {{Podrobně|Seznam měst na Moravě}}[[Soubor:Olomouc-Horní náměstí.JPG|náhled|Horní náměstí v [[Olomouc]]i s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice]] [261] => [262] => Deseti největšími městy Moravy podle počtu obyvatel jsou (podle stavu k [[1. leden|1. 1]]. [[2019]]{{Citace elektronického periodika [263] => | příjmení = [264] => | jméno = [265] => | titul = Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 [266] => | periodikum = [267] => | vydavatel = [268] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-za0wri436p [269] => | datum vydání = [270] => | jazyk = cs-CZ [271] => | url archivu = [272] => | datum přístupu = 2019-05-03 [273] => }}): [274] => # [[Brno]] – 380 681 [275] => # [[Ostrava]] – 289 128 (rozkládá se po obou stranách historické [[Moravsko-slezská hranice|moravsko-slezské zemské hranice]], z toho 177 506 na Moravě v částech [[Moravská Ostrava]] a jiné, což je asi 61,4 % obyvatel Ostravy) [276] => # [[Olomouc]] – 100 523 [277] => # [[Zlín]] – 74 997 [278] => # [[Jihlava]] – 50 845 (původně ležící jen na Moravě, v současnosti se rozkládající po obou stranách historické [[Česko-moravská hranice|moravsko-české zemské hranice]]) [279] => # [[Prostějov]] – 43 680 [280] => # [[Přerov]] – 43 186 [281] => # [[Třebíč]] – 35 691 [282] => # [[Znojmo]] – 33 780 [283] => # [[Kroměříž]] - 28 360 [284] => [285] => ==== Jiná významná města ==== [286] => Mezi další historicky významná města patří například [[Slavkov u Brna|Slavkov]] jako dějiště [[Bitva u Slavkova|bitvy u Slavkova]], dále [[Kroměříž]] zvaná „''hanácké Atény''“, kde v roce [[1848]] zasedal ústavodárný říšský sněm a město se stalo na několik měsíců nejvýznamnějším místem rakouské monarchie, [[Hodonín]] a [[Břeclav]]. [[Uherské Hradiště]] je pak centrum [[Slovácko|Moravského Slovácka]] s významnou velkomoravskou archeologickou lokalitou. V [[Nový Jičín|Novém Jičíně]] roku [[1790]] skonal [[Ernst Gideon von Laudon]], jeden z největších vojevůdců [[18. století]]. [287] => [288] => V moravských městech je také velké množství významných památek, včetně řady památek světového dědictví [[UNESCO]] ([[Brno]], [[Kroměříž]], [[Olomouc]], [[Telč]], [[Třebíč]], [[Valtice]], [[Žďár nad Sázavou]]). [289] => [290] => === Přírodní podmínky === [291] => [[Soubor:Zřícenina hradu Děvičky z úbočí Děvína.JPG|vlevo|náhled|[[Chráněná krajinná oblast Pálava]]]] [292] => Povrch Moravy tvoří z větší části [[pahorkatina|pahorkatiny]], [[vrchovina|vrchoviny]] a ne příliš vysoká [[pohoří]]. Na hranici s Čechami se rozkládá [[Českomoravská vrchovina]]. Součástí Českomoravské vrchoviny je i masiv [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]]. Východně od Českomoravské vrchoviny se pak nachází [[Drahanská vrchovina]] s [[Moravský kras|Moravským krasem]]. Na severu Moravy a na jihu Slezska se pak rozkládá pohoří [[Hrubý Jeseník]] s nejvyššími moravskými horami [[Praděd]]em (1492 m n. m.) a [[Vysoká hole|Vysokou holí]] (1465 m n. m.). Jihozápadně od Hrubého Jeseníku se na hranici s Čechami a [[Kladské hrabství|Kladskem]] rozkládá [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]]. Jihovýchodně od Hrubého Jeseníku se zvedá [[Nízký Jeseník]] (včetně [[Oderské vrchy|Oderských vrchů]]). Na jižní a střední Moravě se pak podél řek rozkládá několik nížinatých [[úval]]ů a „bran“, které oddělují výše uvedená pohoří od pohoří na východě Moravy, jimiž jsou [[Bílé Karpaty]], [[Javorníky]], [[Moravskoslezské Beskydy]], [[Vsetínské vrchy]], a západněji položené [[Chřiby]] a pahorkatina [[Ždánický les]]. Podél toku řeky Moravy, která celou zemí protéká od severu k jihu, leží [[Hornomoravský úval]] a [[Dolnomoravský úval]]. Na Hornomoravský úval navazuje na severu [[Moravská brána]], na jihu pak [[Vyškovská brána]], s níž na jihu sousedí [[Dyjsko-svratecký úval]]. U Mikulova se zvedají [[Pavlovské vrchy]]. [293] => [294] => Na řece Moravě se nachází i nejnižší bod celé Moravy (148 m n. m.) na soutoku s Dyjí v nejjižnějším výběžku na trojmezí se Slovenskem a Rakouskem (Dolními Rakousy). Většina území Moravy spadá do povodí [[Dunaj]]e a [[úmoří]] [[Černé moře|Černého moře]], část do povodí Odry a tím úmoří [[Baltské moře|Baltu]]. Nejdelší moravskou řekou je právě [[Morava (řeka)|Morava]] (354 km; na území ČR 270 km). K dalším důležitým řekám patří [[Bečva]], [[Dyje]] (částečně v Rakousku, resp. Dolních Rakousích), [[Jevišovka (řeka)|Jevišovka]], [[Jihlava (řeka)|Jihlava]], [[Odra]] (částečně ve Slezsku), [[Oslava]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] (částečně ve Slezsku), [[Svitava]] a [[Svratka]] (částečně v Čechách). [295] => {{clear}} [296] => [297] => == Dějiny == [298] => {{Viz též|Dějiny Moravy}} [299] => [300] => === Slovanské osídlení === [301] => Nejstarším historicky doloženým [[etnikum|etnikem]] byly [[Keltové|keltské]] kmeny Volků-Tektoságů, vystřídané na přelomu letopočtu [[Germáni|germánskými]] [[Kvádové|Kvády]] (pravděpodobně sem zasahoval vliv [[Marobudova říše|Marobudovy říše]]). V 6. století osídlily Moravu [[Slované|slovanské]] kmeny: [[Holasici]] na Opavsku (jejichž existence je ale značně nejistá) a Moravané (poprvé zmiňováni až roku 822, zřejmě se ale jednalo o souhrnný název pro všechny obyvatele jednoho kmene, který si v 8. či 9. století podmanil ostatní slovanské kmeny žijící v tomto regionu), žijící zejména kolem středního a dolního toku řeky Moravy, pravděpodobně až k soutoku s řekou [[Dunaj]]. [302] => [303] => === Velkomoravská epocha === [304] => [[Soubor:Great moravia svatopluk datailed.png|vlevo|náhled|Přibližný teritoriální rozsah Velké Moravy v době jejího největšího územního rozmachu]] [305] => [[Soubor:Uherské Hradiště, archeologická lokalita Sady "Špitálky".jpg|náhled|vpravo|Velkomoravská archeologická lokalita v [[Sady (Uherské Hradiště)|Sadech]] v Uherském Hradišti]] [306] => {{Viz též|Velkomoravská říše}} [307] => V 7. století tvořila Morava součást [[Sámova říše|Sámovy říše]], která vznikla sjednocením slovanských kmenů v boji proti [[Avaři|Avarům]].{{Citace elektronického periodika [308] => | titul = Cizinec vůdcem Slovanů: Kdo byl a odkud vlastně přišel kupec Sámo? [309] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [310] => | datum_vydání = 10. listopadu 2020 [311] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/cizinec-vudcem-slovanu-kdo-byl-odkud-vlastne-prisel-kupec-samo [312] => }} V první čtvrtině 9. století se v dolnomoravských úvalech začal formovat raně-středověký politický útvar. Jeho knížata, v novověku nazvaná [[Mojmírovci]], připojila r. 833 k sídelnímu jádru i zemi na druhé straně Karpat – [[Nitranské knížectví]] (jihozápadní [[Slovensko]]), a Morava se tak stala centrem prvního raně feudálního státu na území dnešního Česka – [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]]. [313] => [314] => Mezi Velkomoravskou říší a [[Byzantská říše|Byzancí]] byla v roce [[863]] uzavřena dohoda. [[Císař]] [[Michael III.]] vyšel vstříc žádosti knížete Rostislava a vyslal na Moravu [[misie|misii]] vedenou „[[soluň]]skými bratry“ [[Svatý Cyril|Konstantinem]] a [[Svatý Metoděj|Metodějem]]. Jejich zásluhou se Velkomoravská říše stala kolébkou slovanské vzdělanosti a začala se tu šířit východní větev [[křesťanství]]. Druhý z věrozvěstů se o něco později stal prvním [[Moravsko-panonská diecéze|moravsko-panonským]] [[arcibiskup]]em. [315] => [316] => Velká Morava byla politicky a vojensky silným středoevropským státem s mocnými panovníky v čele (nejslavnějším byl [[Svatopluk]]) a na svou dobu udivující hmotnou kulturou. Prameny se mimo jiné zmiňují o velikosti a výstavnosti Svatoplukova města (neznámého jménem, snad ''Veligrad'') a bohatství jeho země.perský kupec Abú Omar ibn Rusta to zaznamenal ve svém díle ''Kniha vzácných drahokamů'' (viz článek J. Galatíka [http://www.slovane.cz/view.php?nazevclanku=co-napsal-ibn-rusta-o-krali-svatoplukovi-a-jeho-meste&cisloclanku=2006110004 Co napsal ibn Rusta o králi Svatoplukovi a jeho městě] na stránkách Slované.cz) Přesto nakonec říše, oslabená vnitřními dynastickými rozpory, nevydržela trvalý tlak Franků a zejména [[Maďarský vpád do Evropy|nájezdy]] nového protivníka z východu: kočovných [[Maďaři|Maďarů]]. [317] => [318] => Po zániku říše v letech [[906]]/[[907]] existuje pro následující století jen minimum písemných zpráv. Je pravděpodobné, že teritorium nynější Moravy se dostalo pod vliv [[Uhersko|Uher]] popř. [[Polsko|Polska]], přičemž zbytky původní světské a církevní správy byly patrně zachovány. [319] => [320] => === Středověk === [321] => [322] => ==== Pod vládou Přemyslovců (10.−14. století) ==== [323] => [[Soubor:Dóm Svatého Václava, Olomouc.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Václava|Dóm svatého Václava]] v Olomouci]] [324] => [[Soubor:Znojmo-Nicholas Square.jpg|náhled|Město [[Znojmo]], kdysi jedno z nejvýznamnějších sídel Moravy]] [325] => Teprve až po několikanásobné porážce Uhrů v letech [[955]] a [[965]] získal severní polovinu Moravy postupně pod své panství český kníže [[Boleslav I.]] Hranice Moravy byly v této době značně odlišné od jejich současného průběhu. Na jihu, který Přemyslovci v této době ale patrně neovládli, zasahovala hranice slovanského osídlení jižněji, téměř až k Dunaji; na východě vedla po západním úpatí [[Bílé Karpaty|Bílých Karpat]]. Severní hranice nebyla dlouho zřejmá, probíhala zhruba hlubokými hvozdy na dnešním jižním pomezí Opavska. [326] => [327] => Roku [[1003]] se zmocnila celé Moravy polská vojska [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava Chrabrého]]. Do kdy Polsko Moravu podrželo není přesně známo – její opětovné ovládnutí (až po Bílé Karpaty) [[Přemyslovci|Přemyslovcem]] [[Oldřich (kníže)|Oldřichem]] se klade do roku [[1019]] nebo do r. [[1029]]. Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]], [[Uherský Brod|Uherského Brodu]] a [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]] k Uhrám. Oldřich dal zemi do správy svému synu [[Břetislav I.|Břetislavovi I.]] [328] => [329] => Břetislav I. založil či obnovil řadu hradů, z nichž tři – Olomouc, Brno a Znojmo – se později rozrostly v důležitá města. Tyto hrady také na samém sklonku svého života (1055) ustanovil centry nových správních oblastí, '''údělů''',Termín je novodobého původu (vymyslel ho a uvedl ve známost až [[František Palacký]]); dobový [[latina|latinský]] název těchto celků byl ''partes'' („díly“) ve kterých vládli mladší synové pražských knížat (později, zejména v [[Brněnský úděl|brněnském]] a [[Znojemský úděl|znojemském]] údělu, samostatné boční linie Přemyslovců). Břetislav také stál u počátků moravského [[mincovnictví]] – ještě za života svého otce začal na [[Olomoucký hrad|Olomouckém hradě]] razit [[denár]]y a založil zde nejstarší mincovnu na Moravě. I tato skutečnost podtrhla přednostní postavení Olomouce vůči ostatním údělům. [330] => [331] => Nástupce Břetislavův na pražském stolci, nejstarší syn [[Spytihněv II.]], se rozhodl Moravu uspořádat jinak. Sesadil všechny tři své bratry/údělníky (olomoucký Vratislav – pozdější král [[Vratislav II.]] – musel dokonce uprchnout do Uher), dosazené Břetislavem; uvěznil 300 moravských předáků,Vedou se spory o to, zda šlo o starou, původní moravskou nobilitu, přeživší ještě z dob Velké Moravy (což zastával zejména [[Lubomír Emil Havlík|L. E. Havlík]]), či zda to byli [[beneficium|beneficiáři]] a hradští úředníci přišlí na Moravu z Čech spolu s Břetislavem. vyvlastnil jejich majetek („koně i jejich zbroj“) a na jejich místa dosadil své lidi z Čech. Po jeho smrti však nový kníže Vratislav II. systém údělů opět obnovil (tzv. druhé dělení Moravy), a ty pak existovaly až do sjednocení země v r. 1182. [332] => [333] => Zvláštní postavení mělo v rámci Moravy [[olomoucké biskupství]], založené Vratislavem roku 1063. Olomoucký biskup býval (na rozdíl od pražského) doslova pravou rukou knížat a králů českých, mocným činitelem v zemi (jediná skutečná [[Léno|lenní]] soustava v našich zemích vznikla právě na statcích a panstvích biskupů z Olomouce). [334] => [335] => ===== Vznik Moravského markrabství ===== [336] => Na konci 12. století moravské úděly sjednotil během krize uvnitř přemyslovského rodu pozdější český kníže [[Konrád II. Ota]], sjednocení země dokončil markrabě [[Jindřich Břetislav]] a tak vzniklo '''[[Moravské markrabství]]'''. Po bitvě u Loděnice na Moravskokrumlovsku si Konrád II. Ota [[Starý Knín|knínskou]] dohodou s knížetem Bedřichem podržel markraběcí titul a zároveň uznal vrchní autoritu českého knížete.ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 319 a 320. Poté, co se sám stal českým knížetem, přestal markraběcí titul užívat, v jedné z listin se dokonce představil jako „kníže Čechů, kdysi markrabě moravský“ (''Boemorum dux, quondam marchio Morauie''), čímž dal najevo, že hodnost českého knížete v sobě zahrnuje i panování na Moravě.ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 323. Morava jako jednotná země nicméně nezanikla, její vztahy k Čechám však byly formálně neujasněné až do roku 1348, kdy český král [[Karel IV.|Karel]] z Moravy učinil [[léno]] českého krále.Sága moravských Přemyslovců, Brno 2006, str. 25; Jaroslav Mezník: Lucemburská Morava, Praha 1999, str. 52–3. [337] => [338] => [[Mongolský vpád na Moravu]], který se uskutečnil roku 1241 za vlády krále [[Václav I.|Václava I.]], zpustošil Opavsko a jablunkovským průsmykem se přehnal do Uher.{{Citace elektronického periodika [339] => | titul = Krvavá brána Moravy [340] => | periodikum = Česká televize [341] => | ročník = 2017 [342] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1102732990-folklorika/317291310040009-krvava-brana-moravy/ [343] => }} Moravu plenili také kočovní [[Kumáni]], kteří bojovali v uherském vojsku.{{Citace elektronického periodika [344] => | titul = Tatarský mýtus [345] => | periodikum = Město Blansko [346] => | datum_vydání = 15. října 2006 [347] => | url = https://www.blansko.cz/clanky/2006/10/tatari-kumani-blansko [348] => }} [349] => [350] => Počínaje rokem 1269 se začalo z Moravy vydělovat [[Opavské knížectví]] vytvořené [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] pro jeho nemanželského syna, knížete [[Mikuláš Opavský|Mikuláše]]. [351] => [352] => Markrabství mělo počátkem 14. století své zemské úředníky, z nichž nejstarším a nejpřednějším byl [[zemský hejtman]] (poprvé se uvádí v roce 1298). Zemská obec, reprezentovaná sněmem, se začala na Moravě formovat až v průběhu 14. století. Morava se postupně od vývoje Čech odlišila i tím, že zde déle vydržel institut krajských soudů (tzv. [[cúda|cúd]]). [353] => [354] => ==== V rámci zemí Koruny svatováclavské (14.−15. století) ==== [355] => [[Soubor:Jošt (Moravský) Lucemburský.jpg|upright|vlevo|náhled|160px|Moravský markrabě a [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římsko-německý král]] [[Jošt Moravský]]]] [356] => [357] => [[Soubor:Brno - Kostel sv. Tomáše, místodžitelský palác a alegorická postava spravedlnosti.jpg|náhled|[[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|Kostel sv. Tomáše]] v Brně, jedno z významných pohřebišť moravských markrabat]] [358] => [[Soubor:Štramberk (CZE) - general view of the town.jpg|náhled|vpravo|[[Štramberk]], občas označovaný za „Moravský Betlém“]] [359] => [[Jan Lucemburský]], nový markrabě Moravy a král Čech, byl nucen vydat moravské a české šlechtě tzv. [[inaugurační diplom]]y neboli volební kapitulace (pro Moravu byl diplom vydán v červnu 1311, půl roku po tom českém), v nichž potvrdil ''všem knížatům království našeho českého a Moravě'' jejich požadavky (byť v okleštěné podobě) – mimo jiné že „...nikdy nesvěříme nikomu jinému než Moravanu na Moravě nějaký úřad, spojený s důchody...“; dále, že zemskou berni bude král vybírat jen ve zvláštních případech a že nebude šlechtu nutit k vojenským tažením za hranice země (tj. šlechtici měli pouze povinnost zemské hotovosti). Tyto listiny upevnily politickou samosprávu Moravy ve středověku. S Čechami spojovala Moravu osoba společného [[panovník]]a a jeho úřady ([[Česká královská rada|rada]], [[Česká královská kancelář|kancelář]]), [[Generální sněm České koruny|generální sněmy]], společné obyvatelské právo šlechty ([[inkolát]] – šlechta moravská i česká v něm měly přednost před šlechtou z ostatních zemí Koruny), povinnost společné obrany, jednotná církevní organizace (olomoucký a litomyšlský biskup podléhali pražskému arcibiskupovi), některé soudní instituce (mincmistrovský, [[Komorní soud|komorní]], [[Dvorský soud|dvorský]] a později i [[Rada nad apelacemi|apelační]] soud) a částečně i městské právo. Kromě toho měly obě země jednoho společného [[Zemské úřady|zemského úředníka]]: nejvyšší maršálek, 3. nejdůležitější úředník v Čechách, byl zároveň i 2. úředníkem na Moravě. [360] => [361] => V roce 1348 český král a římský císař [[Karel IV.]] učinil konec nejasnému vztahu Moravy k Čechám a v rámci utvoření soustátí [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] učinil Moravu lénem českého krále, Morava nadále neměla být zcizována z moci českých králů. Markraběti patřila vláda nad částí Moravy (hlavně na jihu), druhou část země ovládal biskup olomoucký{{Doplňte zdroj}}. (Opavský vévoda pak byl z Moravy vydělen a měl dokonce, na rozdíl od markraběte{{Doplňte zdroj}}, i právo [[Horní regál|horního]] a [[Mincovní regál|mincovního regálu]].) Karel též zreformoval moravské soudnictví a do Brna a Olomouce byly převedeny [[zemské desky]] (zemský sněm střídavě zasedal v obou městech). Na přelomu 14. a 15. století probíhaly [[Moravské markraběcí války|markraběcí války]] mezi bratry [[Jošt Moravský|Joštem]] a [[Prokop Lucemburský|Prokopem]], které zemi dosti zpustošily. Na druhou stranu vláda markrabat [[Karel VI.|Karla]], [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] a [[Jošt Moravský|Jošta]] bývá též označována za období velkého rozkvětu Moravského markrabství, Jošt se krátce před svojí smrtí dokonce stal králem Svaté říše římské (stejně jako jeho strýc Karel IV.). V 15. století Moravu nezasáhly příliš významně [[Husitství|husitské války]] (moravská šlechta sice nejprve na [[Čáslavský sněm|čáslavském sněmu]] souhlasila s husitským programem, ale později se ho většina pánů zřekla a přijala v listopadu 1421 [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] za krále), země se však po jejich skončení rozdělila nábožensky stejně jako Čechy. [362] => {{viz též|Husitské války na Moravě}} [363] => [364] => [[Jiří z Poděbrad]] vydal 13. ledna 1464 ''„na poníženou prosbu baronů, šlechticů a obyvatel tohoto markrabství“'' slavnostní listinu, kterou proklamoval nerozlučitelné spojení Čech a Moravy jako dvou rovnoprávných zemí. Markrabství přestalo být chápáno jako české léno a nemělo být už nikdy nikomu postoupeno. V důsledku válek s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] a následného chaosu a rozdělené vlády v zemích Koruny české (Morava v letech 1469/1471–1490 spadala, spolu se Slezskem a obojí Lužicí, pod vládu [[Uhersko|uherského]] krále Matyáše Korvína) však listina nebyla fakticky naplněna. [365] => {{clear}} [366] => [367] => === Raný novověk === [368] => [[Soubor:Náměstí T.G.Masaryka.jpg|náhled|Památková rezervace v [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]]]] [369] => V roce [[1535]] bylo vydáno [[Zřízení zemské markrabství moravského]] a vznikly tak kraje ''novojičínský'', ''olomoucký'', ''brněnský'' a ''hradišťský''.{{Doplňte zdroj}} [370] => [371] => V [[16. století]] byl nejvyšším zemským orgánem moravský zemský sněm, který měl právo povolovat berně, měl samostatnou moc pokud šlo o zemská práva a zemské [[zákonodárná moc|zákonodárství]] a střežil moravské svobody. V čele země stál královský zemský hejtman s dalšími úředníky. V zahraničí byla Morava chápána téměř jako samostatná [[stavovská republika]]. [372] => [373] => Morava byla v 16. století v přístupu k ostatním náboženstvím tolerantnější než Čechy a to na jih země přivedlo několik specifických etnických a náboženských skupin, které rozvinuly své komunity. Vedle členů [[jednota bratrská|Jednoty bratrské]] to byli ze západní Evropy vyhnaní [[Novokřtěnectví|novokřtěnci]] (tzv. [[Habáni]]) a početná židovská diaspora s centrem v [[Mikulov]]ě. [374] => [375] => Počátkem 17. století z iniciativy [[Karel starší ze Žerotína|Karla st. ze Žerotína]] se Moravané poprvé a naposledy odtrhli a dočasně se odklonili nikoliv od Koruny, ale od krále (markrabího) [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], a vznikla [[konfederace]] Moravy, Uher a Rakous, v jejímž čele stál uherský král [[Matyáš Habsburský]] přijatý v roce 1608 za moravského markrabího. Matyáš tehdy přiznal moravským stavům právo zákonodárné, a to i bez souhlasu panovníka-markrabího, dále právo zemského sněmu vypovídat válku a uzavírat mír a bránit zemské zřízení i zbraní, kdyby je panovník porušoval. Tato iniciativa byla výsledkem rozhořčení nad postupem českých stavů a jejich postojem v minulosti k Moravě. Morava vedená Karlem starším ze Žerotína a Františkem z Ditrichštejna se nejprve odmítla připojit k [[České stavovské povstání|českému stavovskému povstání]]. Spojila se s ním až v roce [[1619]], kdy v zemi proběhl s pomocí českého stavovského vojska [[státní převrat|převrat]]. [376] => [377] => [[Bitva na Bílé hoře|Bitvy na Bílé hoře]] se v roce [[1620]] zúčastnilo na čtyři tisíce mužů moravského vojska (přesněji řečeno, šlo o žoldnéře z německých zemí najaté za peníze moravských stavů), které vedl [[Jindřich z Thurnu mladší]] a [[Jindřich Šlik]]. [378] => [379] => ==== Pobělohorské období ==== [380] => [[Soubor:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|náhled|[[Obléhání Brna (1645)|Obléhání Brna Švédy]] v roce 1645]] [381] => [[Soubor:Morava druha polovina 17 stoleti.PNG|náhled|Panství na Moravě ve druhé polovině 17. stoletíVÁLKA, J.: Dějiny Moravy, 2. díl. Morava reformace, renesance a baroka. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1996. s. 128–129]] [382] => V době pobělohorské bylo v roce 1628 vydáno na sněmu ve Znojmě [[Obnovené zřízení zemské]] pro Moravu, jež zůstalo, s drobnými úpravami, v platnosti až do r. [[1848]] a zabezpečovalo Habsburkům dědičné právo na zemi. Znamenalo tehdy konec stavovských svobod a na tehdejší dobu značné náboženské tolerance. V rámci nastupujícího absolutismu [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] také zřídil nový úřad – [[moravský královský tribunál]] – kterým nahradil dosavadní instituci zemského hejtmana (jakožto jednotlivce). Tribunál, ustanovený v prosinci r. 1636, sídlil zpočátku v Olomouci, ale r. 1642 byl (spolu se zemskými deskami a soudem) přemístěn do Brna, které se tak stalo hlavním městem Moravy. [383] => [384] => Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v letech 1642–1650 byla Morava okupována [[Švédská říše|švédskými]] vojsky. V roce 1663 podnikli krymští [[Krymští Tataři|Tataři]] společně s [[Osmanská říše|Osmanskými Turky]] několik ničivých [[Rakousko-turecká válka (1663–1664)|vpádů]] na Moravu, při kterých bylo odvlečeno do otroctví na 12 000 lidí, především mladých dívek a dětí.{{Citace elektronického periodika |titul=Lánové rejstříky (1656–1711) |url=http://www.ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html |datum přístupu=07-09-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120312041124/http://ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html |datum archivace=12-03-2012 |nedostupné=ano }} ''„Čoskoro sa začalo ohavné neslýchané prznenie a znásilňovanie žien a panien,“'' napsal očitý svědek, evangelický farář [[Štefan Pilárik]], o ženách, které unesli Tataři.[http://zlatyfond.sme.sk/dielo/912/Pilarik_Turcico-Tartarica-crudelitas-Turecko-tatarska-ukrutnost/2 Štefan Pilárik: Turcico-Tartarica crudelitas (Turecko-tatárska ukrutnosť)] Východní Moravu postihly vpády uherských rebelů,[https://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/kuruci-povrazdili-osmdesat-lidi-tvrdonicti-odhalili-pomnik-tragedii-20140618-hmh8.html Kuruci povraždili osmdesát lidí. Tvrdoničtí odhalili pomník tragédii]. Deník.cz. 18. června 2014. kteří se zúčastnili protihabsburských [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách|stavovských povstání v Uhrách]].{{Citace elektronického periodika [385] => | titul = Turci na Moravě [386] => | periodikum = Česká televize [387] => | datum_vydání = 22. listopadu 2014 [388] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1002657-turci-na-morave [389] => }} [390] => [391] => Územně-správní reforma [[Karel VI.|Karla VI.]] z roku 1714 ustanovila (už stálé) kraje: ''Brněnský'', ''Jihlavský'', ''Znojemský'', ''Olomoucký'', ''Přerovský'' a ''Hradišťský''. [392] => [393] => V souvislosti s pronikavými reformami [[Marie Terezie]] (zřízení tzv. ''Directoria in publicis et cameralibus'') přestalo roce [[1749]] moravské markrabství (jakož i ostatní země Koruny české) de facto existovat. Ztratilo i to málo pravomocí, které v pobělohorském období vídeňský dvůr zemi byl ochoten ponechat. V roce [[1763]] sice panovnice nespokojeným stavům částečně ustoupila (ustavením [[Moravské zemské gubernium|moravského zemského gubernia]] v čele se zemským hejtmanem, který se stal zároveň předsedou zemských sněmů a zemského výboru), ovšem zemským úředníkům byly (na rozdíl od úředníků, dosazovaných z centra do všech nižších a středních úřadů a do značné části úřadů zemských) jejich pravomoci stále oklešťovány. Radikální [[Josef II.]] pak zemské úřady proměnil v čistě zeměpanské úřady a zemští (stavovští) úředníci měli pouze čestné funkce. [394] => [395] => Roku 1758, za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], znovu vpadl na Moravu pruský král [[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]], ovšem kvůli potížím se zásobováním, úspěšné obraně Olomouce a prohrané [[bitva u Domašova|bitvě u Domašova]] byl nucen se bez úspěchu stáhnout. Po této zkušenosti bylo rozhodnuto vybudovat z Olomouce nedobytnou pevnost, která měla chránit severní hranici monarchie. [396] => [397] => Roku 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na [[arcibiskupství]], v Brně bylo zřízeno nové biskupství, namísto proponovaného biskupství v Opavě pak byl zřízen generální [[vikariát]]. V letech 1782–1783 Josef II. sloučil státní správu Moravy a [[České Slezsko|Rakouského Slezska]] v [[Země Moravskoslezská|Zemi moravskoslezskou]], spravovanou [[moravskoslezské gubernium|moravskoslezským guberniem]] se sídlem v Brně, přičemž stavovské instituce obou zemí zůstaly zachovány. I nadále byla Morava rozčleněna na 6 krajů. Josef II. zároveň roku 1783 začlenil území tzv. [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv ve Slezsku]] pod Opavský kraj, který byl jedním ze slezských krajů. I nadále však byla tato území spravována dle moravských zákonů. [398] => [399] => Císař [[Leopold II.]] svým reskriptem v roce 1790 svolal a obnovil [[Moravský zemský sněm|zemský sněm]] Moravského markrabství (čímž vlastně rušil předchozí reformy svého bratra). Sněmu předsedal [[sněmovní direktor]] a moravskoslezský [[gubernátor]]. Moravskému zemskému sněmu byla navrácena moc zákonodárná a vládní, zatímco moc výkonnou si podržely zeměpanské úřady panovníka. [400] => [401] => === Novověk === [402] => [403] => ==== V letech 1850–1918 ==== [404] => [[Soubor:Schoberova mapa Moravy a Slezska (1888).jpg|náhled|Schoberova mapa Moravy a [[Rakouské Slezsko|Slezska]] z roku 1888]] [405] => [[Soubor:Morava.1897.jpeg|náhled|Mapa administrativního členění Moravy a Slezska z roku 1897]] [406] => [407] => K 1. lednu 1850 bylo zrušeno moravskoslezské gubernium a Morava se Slezskem byly opět plně samostatnými korunními zeměmi. Zároveň došlo ke vzniku dvou zemských [[místodržitelství]]: [[Moravské místodržitelství|moravského]] a slezského. V rámci [[centralismus|centralizace]] se [[Moravské markrabství]] podobně jako jiné země mocnářství stalo korunní zemí mocnáře a [[provincie|provincií]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]. V letech 1867 až 1918 země Koruny české spadaly pod tzv. [[Předlitavsko]] v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. [408] => [409] => Území stávajících moravských enkláv ve Slezsku nadále tvořilo (až do roku 1928) specifické správní území. Na jedné straně bylo spravováno slezskými orgány v rámci nově vzniklých slezských [[okres]]ů, avšak platily zde moravské zemské zákony, daně odtud byly odváděné na Moravu a rovněž se jednalo o jeden z moravských volebních okresů. V rámci správní reformy vznikly na Moravě dva kraje (''Brněnský'' s dvanácti [[okres]]y a [[Statutární město|statutárním městem]] Brnem a ''Olomoucký'' s třinácti okresy a statutárním městem [[Olomouc]]í). [410] => [411] => V rozsáhlých okresech existovaly expozitury [[Hejtmanství|okresních hejtmanství]]. Byly to následující: [[Břeclav]] – expozitura okresního hejtmanství v [[Hustopeče|Hustopečích]]; [[Moravské Budějovice]] – expozitura okresního hejtmanství ve Znojmě; [[Staré Město (okres Šumperk)|Staré Město]] – expozitura okresního hejtmanství v [[Šumperk]]u; [[Moravská Ostrava]] – expozitura okresního hejtmanství v [[Místek|Místku]]; [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]] – expozitura okresního hejtmanství v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]]). [412] => [413] => V únoru 1861 byla přijata tzv. [[Únorová ústava]], která obsahovala soubor zemských zřízení. Působnost nového [[Moravský zemský sněm|Zemského sněmu]] Moravského markrabství a [[Moravský zemský výbor|Moravského zemského výboru]] byla taxativně vymezena v oblasti [[Zákonodárná moc|zákonodárné]] a [[Státní správa|správní]] moci. V čele zemského výboru stál opět [[moravský zemský hejtman]]. Výbor měl výkonnou a samosprávnou funkci. Zemský [[Moravské místodržitelství|místodržitel]] nebyl však odpovědný zemskému sněmu. V této době byly kraje zrušeny a nahradilo je 76 ''„smíšených“'' [[okres]]ů a dvě statutární města, [[Brno]] a [[Olomouc]]. [414] => [415] => V roce 1865 v rámci programu federalizace Rakouského císařství byla Únorová ústava zrušena a [[vídeň]]ská vláda zahájila přímé jednání se zemskými sněmy včetně sněmu Moravského markrabství. Dva roky poté byla přijata nová [[Prosincová ústava]] nesená liberálním duchem, ale bez federalistického pojetí. Moravský zemský sněm v čele se [[Zemský hejtman|zemským hejtmanem]] měl 151 poslanců. Moravský zemský výbor, jemuž nadále předsedal zemský hejtman, se ve svých referátech staral o zemskou správu, zemský majetek a podniky, zemědělství, [[živnost]]i a průmysl, zdravotnictví, bezpečnost, vojenské záležitosti v zemi, vzdělání, vědu, literaturu a umění, veřejné stavby, dopravu a zemské daně. O další tři roky později došlo opět k reformě okresů; jejich počet se snížil na 30 a doplnilo je 6 statutárních měst (Brno, Olomouc, [[Jihlava]], [[Znojmo]], [[Uherské Hradiště]] a [[Kroměříž]]). Do roku 1908 vznikly další 4 okresy. Toto uspořádání platilo s malými změnami ještě v [[První republika|První Československé republice]] až do roku 1928. [416] => [417] => Území okresů se dále členilo na [[soudní okres]]y. Některé z nich byly rozděleny mezi dva i více [[Okres|politických okresů]]. Správu smíšených a později politických okresů řídila okresní hejtmanství v čele s hejtmanem. [418] => [419] => ==== V letech 1918–1939 ==== [420] => [[Soubor:Ostrava, Bazilika Božského spasitele - zadní pohled na hlavní loď.JPG|náhled|[[Katedrála Božského Spasitele]] v Ostravě]] [421] => Roku [[1918]] se Morava jako [[země Moravská]] stala součástí [[Československo|Československa]], přičemž [[29. říjen|29.]] a [[30. říjen|30. října]] vyhlásili [[Němci|němečtí]] poslanci v pohraničí [[Autonomní území|autonomní celky]] požadující nezávislost na Československu a připojení k [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]]. Na území Moravy zasahovaly tyto celky: [422] => * [[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetsko]] ''(Sudetenland)'', severovýchod Čech včetně [[Orlické hory|Orlických hor]], severozápad Moravy a západ [[České Slezsko|Českého Slezska]], s centrem v [[Opava|Opavě]] [423] => * [[Německá jižní Morava]] ''(Deutschsüdmähren)'', jih Moravy s centrem ve [[Znojmo|Znojmě]] – představitelé tohoto celku deklarovali spojitost s [[Dolní Rakousy|Dolními Rakousy]] [424] => Československo obnovilo územní integritu s těmito celky bleskovou vojenskou akcí, při níž byly během prosince 1918 prakticky bez odporu obsazeny a přestaly existovat. [425] => [426] => Se vznikem Československa zanikla podle [[Prozatímní ústava|ústavy Československé republiky]] autonomie Moravy a byl zrušen [[Moravský zemský sněm|zemský sněm]], Moravě však zůstaly zemské zákony. Tatáž ústava také předpokládala nové administrativní členění státu na menší [[župa|župy]], které by nahradily stávající členění na země. Župy pak zřídil zákon č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“ ze dne 29. února 1920. V případě Moravy jejich hranice nerespektovaly stávající hranici Moravy a [[České Slezsko|Slezska]], zatímco moravská hranice s Čechami i Slovenskem měla být nadále respektována. Župní zřízení však [[KDU-ČSL|lidová strana]] (silná hlavně na Moravě) a zejména [[Československá národní demokracie|národní demokracie]] odmítaly a také v jiných stranách byli jejich moravští poslanci (na rozdíl od slezských a slovenských) proti tomuto uspořádání. Místní tisk poukazoval na to, že by Morava jako historický útvar se staletou tradicí zanikla. [427] => [428] => [[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|náhled|Neuskutečněný návrh na rozdělení Moravy a [[České Slezsko|Českého Slezska]] na župy z roku 1920]] [429] => [430] => [[Soubor:Země Moravskoslezská na mapě dnešního Česka.png|náhled|[[Země Moravskoslezská]] ''(vyznačena zeleně, žlutě a červeně)'' na mapě dnešního [[Česko|Česka]]]] [431] => [432] => Definitivní [[Československá ústava (1920)|ústava]] (1920) rozhodla proti zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národnímu shromáždění Republiky Československé]], složenému z poslanecké sněmovny a senátu, a potvrdila neexistenci zemských sněmů. V čele Moravy nadále stál [[zemský výbor]] a [[Zemská správa politická]] ''(zemský úřad)'' v jejíž čele stál [[prezident Zemské správy politické]]. [433] => [434] => [[31. červenec|31. července]] 1920 byla k ČSR připojena malá část Dolních Rakous ([[Valticko]]), která byla začleněna do moravských politických okresů. [[1. leden|1. ledna]] [[1925]] byla osada [[Nedvězíčko]] podle vládního nařízení č. 315/1924 Sb. z. a n.[[s:315/1924|vládní nařízení č. 315/1924 Sb. z. a n.]] převedena do Čech. Roku [[1925]] pak byl k Československu a zároveň k Moravě připojen [[Dyjský trojúhelník]] a došlo k rozšíření Valticka, roku [[1926]] bylo na úkor tehdejší dolnorakouské obce Kleinschweinbarth rozšířeno území [[Mikulov]]a.{{Citace monografie| příjmení = [435] => | jméno = [436] => | odkaz na autora = [437] => | titul = Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská [438] => | vydavatel = [439] => | místo = Praha [440] => | rok = 1935 [441] => | isbn = [442] => | kapitola = Změny v rozloze obcí a okresů. [443] => | strany = 149 a 151 [444] => | jazyk = čeština [445] => }} [446] => [447] => Pro vzrůstající odpor byla realizace župního zákona v české části republiky stále odkládána, až byla nakonec roku [[1927]], po vlně protestů a petičních akcí, opuštěna myšlenka nahradit historické země župami. Zákonem ze dne [[14. červen|14. června]] [[1927]] č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“,[[s:Zákon o organisaci politické správy|zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“]] se pak s účinností od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] stala Morava částí nově zřízené [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], která byla jednou ze čtyř samosprávných [[Země v Československu|zemí]], na které se území Československa dělilo. Důvodem pro vznik země Moravskoslezské byla nejen relativně malá rozloha Českého Slezska, ale také snaha omezit politický vliv zdejších [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] a [[Těšínsko|těšínských]] [[Poláci|Poláků]] (v případě župního zřízení by totiž v obou slezských župách měli Němci naprostou většinu). Centrem nově zřízené Země Moravskoslezské se stalo Brno, v němž sídlil [[Zemský úřad v Brně|Zemský úřad pro zemi Moravskoslezskou]] a šedesátičlenné [[zemské zastupitelstvo]] v čele se [[zemský prezident|zemským prezidentem]], jenž stál zároveň v čele dvanáctičlenného [[zemský výbor|zemského výboru]]. Nejvyšším článkem územní samosprávy byla zemská samospráva. Zároveň se vznikem země Moravskoslezské došlo podle vládního nařízení ze dne 27. října 1928 č. 174/1928 Sb. z. a n., „jímž se v zemi České a Moravskoslezské určují obvody a sídla okresních úřadů a některá města se zvláštním statutem podrobují všeobecně platným obecním zřízením“[[s:174/1928|vládní nařízení ze dne 27. října 1928 č. 174/1928 Sb. z. a n., „jímž se v zemi České a Moravskoslezské určují obvody a sídla okresních úřadů a některá města se zvláštním statutem podrobují všeobecně platným obecním zřízením“]] na území bývalé země Moravské také k úpravě správního členění v podobě odebrání postavení statutárního města Jihlavě, [[Kroměříž]]i, Uherskému Hradišti a Znojmu. Území těchto měst byla spojena s politickými okresy, které je dosud obklopovaly. Zároveň došlo k zániku dosavadních [[Moravské enklávy ve Slezsku|Moravských enkláv ve Slezsku]] jakožto specifického správního území. Na území bývalé země Moravské tak nyní existovalo 36 politických okresů (k [[1. říjen|1. říjnu]] [[1935]] pak podle vládního nařízení č. 104/1935 Sb. z. a n., „kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů“[[s:104/1935, kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů|vládní nařízení č. 104/1935 Sb. z. a n., „kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů“]] přibyl nový politický okres Zlín) a statutární města Brno a Olomouc. [448] => [449] => [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] z roku 1938 byly z Moravskoslezské země vytrženy rozsáhlé převážně německojazyčné oblasti na [[sever]]u (většina území začleněna do německé župy [[Sudetenland]], menší část – [[Hlučínsko]] – se stala součástí [[Pruské Slezsko|pruské provincie Slezsko]]; část území na [[Těšínsko|Těšínsku]] připojilo [[Polsko]], po jehož obsazení bylo území rovněž připojeno k pruské provincii Slezsko), a jihu (tato oblast byla začleněna do [[Sudetoněmecká území|Sudetoněmeckých území]], a od 15. dubna 1939 do [[Zemské hejtmanství Dolní Podunají|Zemského hejtmanství Dolní Podunají]], které bylo 1. května 1939 přeměněno v [[Říšská župa Dolní Podunají|říšskou župu Dolní Podunají]]). [450] => [451] => [[Soubor:Morava-Slezsko.okresy.1938.png|náhled|Správní dělení Země moravskoslezské 1938]] [452] => [453] => ==== Německá okupace ==== [454] => 15. března [[1939]] byl zbytek českých zemí obsazen [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a 16. března začleněn do [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], jehož součástí byl až do osvobození. Už předtím, (tedy ještě za formálně nezávislého Česko-Slovenska) započala na Moravě výstavba [[Nacistické Německo|německé]] [[Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav|exteritoriální dálnice Vídeň– Vratislav]], jež měla, mimo jiné, napomoci rychlejší germanizaci Moravy. [455] => [456] => K [[1. listopad]]u [[1940]] protektorátní vláda svým nařízením č. 388/1940 Sb. z. a n., „o některých změnách obvodů zemských úřadů v Praze a v Brně“[[s:Vládní nařízení o některých změnách obvodů zemských úřadů v Praze a v Brně|svým nařízením č. 388/1940 „O některých změnách obvodů zemských úřadů v Praze a v Brně“]] připojila k zemi Moravské některé okrajové oblasti východních a jihovýchodních Čech v oblasti [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Ke stejnému datu vstoupilo v platnost i související vládní nařízení ze dne 26. září 1940, č. 389 Sb. z. a n., „kterým se upravují obvody a sídla některých okresních úřadů“,[[s:Vládní nařízení ze dne 26. září 1940, č. 389 Sb., kterým se upravují obvody a sídla některých okresních úřadů|vládní nařízení ze dne 26. září 1940, č. 389 Sb. z. a n., „kterým se upravují obvody a sídla některých okresních úřadů“]] jímž se měnilo vymezení několika politických okresů, přičemž se jiné politické okresy rušily. Důvodem pro tyto změny byl především tlak obyvatelstva německého ostrůvku na Jihlavsku.{{Citace monografie| příjmení = [457] => | jméno = [458] => | odkaz na autora = [459] => | titul = Dějiny Moravy 4 [460] => | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně [461] => | místo = Brno [462] => | rok = 2004 [463] => | isbn = 80-7275-044-5 [464] => | kapitola = Život v protektorátu [465] => | strany = 185 [466] => | jazyk = [467] => }} K Moravě tak byly připojeny soudní okresy Polná, Štoky (k němuž byla připojena východní část soudního okresu Německý Brod), jež byly začleněny do politického okresu Jihlava; soudní okres Přibyslav (k němuž byla připojena i severovýchodní část soudního okresu Německý Brod), který byl začleněn do politického okresu Nové Město na Moravě; protektorátní část politického okresu Jindřichův Hradec, který byl začleněn k nově zřízenému politickému okresu Telč (okresní úřad sem byl přeložen z [[Dačice|Dačic]], které sice ještě náležely k protektorátu, ale byly těsně u jeho hranic); a jihovýchodní část politického okresu Polička, která byla v rámci Moravy začleněna do soudního okresu Kunštát v politickém okrese Boskovice. [468] => [469] => Koncem dubna [[1942]] byly práce na výše zmíněné exteritoriální dálnici přerušeny a již nikdy se nepokračovalo v její výstavbě. Během protektorátu prováděli nacisté na území Moravy organizovaný útisk a terorizování obyvatelstva. Brzy po obsazení zbytku českých zemí byly vypáleny například [[synagoga|synagogy]] v Brně, Jihlavě a Olomouci. Po uzavření [[Češi|českých]] vysokých škol koncem roku [[1939]] byla řada vysokoškolských budov a kolejí přeměněna na věznice (například [[Kounicovy koleje]] v Brně) nebo úřadovny [[Gestapo|gestapa]] (například budova [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnické fakulty Masarykovy univerzity]] v Brně). [470] => [471] => Za okupace se též nově objevil problém moravského separatismu a na druhé straně hranice naopak snaha sousedního [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského štátu]] těchto jevů využít, rozšířit slovenské území o podstatnou část Moravy a vytvořit tak „Velké Slovensko“. [[Moravsko-slovenská společnost]] vyjádřila již 15. března 1939 přání připojit [[Slovácko]] k právě vzniklému Slovensku: „Moravští Slováci z kraje hodonínského, strážnického, kyjovského, hradišťského i uherskobrodského se počítají ke [[Slováci|slovenskému národu]] a vítají vytvoření samostatné suverénní Slovenské republiky, jejíž suverenitu uznávají i nad krajem moravských Slováků.“[http://www.lidovky.cz/foto.aspx?foto1=MEV3ed9bd_slovak.JPG galerie dobových dokumentů] Také spolek [[Národopisná Morava]] podporoval tyto záměry. Na základě toho roku 1940 napsal slovenský premiér [[Vojtech Tuka]] memorandum [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]], v němž tvrdil, že „na hranicích [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] žije půl milionu moravských Slováků bez menšinových práv a většina z nich žádá připojení ke Slovensku“. Ke Slovensku se podle memoranda měla připojit: [472] => # v užší variantě: oblast s městy Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Hranice, Valašské Meziříčí, Vsetín a Bylnice [473] => # v širší variantě: oblast vymezená trasou Valtice-Poštorná-Chorvatská Nová Ves-Podivín-Šakvice, následně shodně s první mapou až k městu Kroměříž a odtud přes Holešov-Bystřici pod Hostýnem-Teplici nad Bečvou-Spálov-Odry [474] => Němci nereagovali, tak sepsali slovenští politici následující rok žádost podruhé. Všechny tyto pokusy byly ukončeny, když se v červnu 1941 [[Karl Hermann Frank|K. H. Frank]] a po něm zejména Hitler postavili ostře proti – především z důvodu zachování zbrojní výroby a také kvůli germanizačním plánům nechtěla Německá říše svému slovenskému vazalovi v této záležitosti ustoupit a moravské území mu předat.[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/235706-slovensko-touzilo-zabrat-zlin-i-vsetin.html Slovensko toužilo zabrat Zlín i Vsetín][http://www.lidovky.cz/slovaci-chteli-ziskat-slovacko-myslenka-prisla-z-moravy-pe1-/ln_domov.asp?c=A110610_144145_ln_domov_OGO Slováci chtěli získat Slovácko, myšlenka přišla z Moravy][http://zpravy.idnes.cz/slovaci-chteli-za-valky-pripojit-kus-moravy-hitler-to-zatrhl-ptl-/zahranicni.aspx?c=A110610_124401_zahranicni_btw Slováci chtěli za války připojit kus Moravy, Hitler to zatrhl] [475] => [476] => ==== V letech 1945–1948 ==== [477] => Po osvobození došlo k obnovení země Moravskoslezské a jejího původního členění na politické okresy ke stavu ze září 1938. Odchylkou od původního stavu bylo nové statutární město [[Moravská Ostrava]] (od roku [[1946]] Ostrava), vzniklé jako městský okres roku 1941, dále uznání protektorátní vládou provedeného začlenění téměř celého soudního okresu Frýdku a nepatrné části soudního [[Okres Moravská Ostrava|okresu Moravská Ostrava]] do politického okresu Místek a [[městys]]u [[Líšeň|Líšně]] ke statutárnímu městu [[Brno|Brnu]], a obnovení postavení statutárního města Opavě spojené s připojením 3 sousedních obcí k městu k [[1. leden|1. lednu]] 1946.http://is.muni.cz/th/145986/ff_b/Vytisk-Opava1945-48.pdf V reakci na požadavek obnovení slezské samosprávy došlo ke vzniku [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Slezské expozitury země Moravskoslezské]] se sídlem v [[Ostrava|Ostravě]], do níž byly vedle území původního [[České Slezsko|Českého Slezska]] začleněny také původně moravské politické [[okres]]y Nový Jičín, Moravská Ostrava a Místek. [478] => [479] => Po parlamentních volbách, které proběhly 26. května [[1946]], získali komunisté vliv také v zemi Moravskoslezské. Výsledky voleb se promítly i do vedení a činnosti národních výborů, včetně Zemského národního výboru pro zemi Moravskoslezskou, jehož novým předsedou se stal 31. července 1946 člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a šéfredaktor jejího moravského deníku Rovnost [[František Píšek]], čímž se stal zemský národní výbor podstatně poslušnějším nástrojem převážně komunistické československé vlády. [480] => [481] => ==== Období po roce 1948 ==== [482] => [[Soubor:Namesti Svobody. Fortepan 51347.jpg|náhled|[[Náměstí Svobody (Brno)|Náměstí Svobody]] v Brně v roce 1959]] [483] => Po [[Únor 1948|únoru 1948]] začal nový komunistický režim pracovat na správní reorganizaci Československa. Výsledkem bylo, kromě jiného, zrušení zemského zřízení a rozčlenění republiky na kraje. Podobu krajského zřízení schválila vláda republiky v listopadu 1948. Rozhodla o zřízení 13 krajů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a šesti krajů na Slovensku. [[Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)|Národní shromáždění Československé republiky]] změny odsouhlasilo a zavedlo úplnou centralizaci správního aparátu. [484] => [485] => Dne 24. prosince 1948 bylo území Československa rozděleno mezi nově vzniklé kraje, které nerespektovaly dřívější historické hranice českých zemí. Bývalá země Moravskoslezská byla rozdělena mezi kraje [[Brněnský kraj|Brněnský]], [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovský]], [[Jihlavský kraj|Jihlavský]] (který zasahoval hluboko do Čech), [[Olomoucký kraj (1949–1960)|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj|Ostravský]]; několik dříve moravských obcí se stalo součástí kraje [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického]] a [[Pardubický kraj (1949–1960)|Pardubického]]. [486] => [487] => Dne 9. dubna 1960 Národní shromáždění schválilo zákon o reorganizaci územní správy, jímž se rušilo členění platné od roku 1948. Vstoupil v platnost 1. července 1960 a výrazně se jím snižoval počet krajů, přičemž ani nové rozdělení nekopírovalo historické hranice. Na základě této reformy byla převážná část území někdejší země Moravskoslezské přerozdělena mezi kraje [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravský]] (jehož součástí se stala i osada [[Jobova Lhota]], historicky patřící k Čechám) a [[Severomoravský kraj|Severomoravský]], zatímco území na severozápadě Moravy a okolí [[Svitavy|Svitav]] a [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]] bylo začleněno do [[Východočeský kraj|kraje Východočeského]] (roku [[2000]] bylo začleněno do [[Pardubický kraj|kraje Pardubického]]) a území na jihozápadě Moravy (Dačicko) ke [[Jihočeský kraj (1960–2020)|kraji Jihočeskému]]. S výjimkou katastrálních území [[Vesce u Počátek]], [[Prostý]] a [[Horní Vilímeč]], které nyní náležejí k českému městu [[Počátky]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]]), bylo toto území po roce 2000 přičleněno ke [[Jihočeský kraj|kraji Budějovickému, dnes Jihočeskému]]. [488] => [489] => Za [[Pražské jaro|pražského jara]] v roce 1968 byl z iniciativy poslanců Jihomoravského kraje a nově založené [[Společnost pro Moravu a Slezsko|Společnosti pro Moravu a Slezsko]] podán „Návrh na státoprávní a územní uspořádání Československé republiky“, která se měla stát trojdílnou [[federace|federací]] tří rovnoprávných státoprávních subjektů Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska. Návrh však přijat nebyl a stát byl uspořádán federativně na [[národnost]]ním principu dvou hlavních národů Čechů a Slováků. Parlamentem [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]] se stala [[Česká národní rada]], již tvořili poslanci z Čech, Moravy i Slezska. [490] => [491] => [[Federální shromáždění]] dne 9. května 1990 přijalo usnesení, které odsoudilo zrušení Země Moravskoslezské a vyslovilo v něm pevné přesvědčení, že „nové ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví“.http://psp.cz/eknih/1986fs/slsn/usneseni/u0212.htm Poslanci moravských politických stran zvolení v prvních svobodných volbách předložili návrh zákona na obnovení zemského zřízení. Předsednictvo ČNR, kde mělo převahu [[Občanské fórum]], jej však ve výborech zamítlo. Zejména počátkem 90. let pak proběhly ještě další snahy o obnovu Moravy jako autonomní země, ty však vyšly naprázdno. Na počátku roku [[1992]] předložila vláda [[Petr Pithart|Petra Pitharta]] ([[KDU-ČSL]]) návrh na zemské uspořádání{{Citace elektronického periodika [492] => | příjmení = [493] => | jméno = [494] => | autor = [495] => | odkaz na autora = [496] => | spoluautoři = Ing. Jan Kasal, Ing. Zdeněk Smělík, Josef Kubiš, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Ing. Jiří Karas, [497] => MUDr. Josef Janeček, Ing. Josef Meier, Václav Cibuzar, Ing. Josef Pavela [498] => | titul = Sněmovní tisk 619 - Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání zákona ČNR ze dne........ 1992 o zemské samosprávě v České republice [499] => | periodikum = PSP ČR [500] => | odkaz na periodikum = http://www.psp.cz/eknih/index.htm [501] => | datum vydání = 24. 2. 1992 [502] => | datum aktualizace = [503] => | datum přístupu = [504] => | ročník = [505] => | číslo = [506] => | strany = [507] => | url = http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0619_01.htm [508] => | issn = [509] => }}{{Citace elektronického periodika [510] => | příjmení = [511] => | jméno = [512] => | autor = [513] => | odkaz na autora = [514] => | spoluautoři = Ing. Jan Kasal, Ing. Zdeněk Smělík, Josef Kubiš, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Ing. Jiří Karas, [515] => MUDr. Josef Janeček, Ing. Josef Meier, Václav Cibuzar, Ing. Josef Pavela [516] => | titul = Sněmovní tisk 619 - Důvodová zpráva [517] => | periodikum = PSP ČR [518] => | odkaz na periodikum = http://www.psp.cz/eknih/index.htm [519] => | datum vydání = 24. 2. 1992 [520] => | datum aktualizace = [521] => | datum přístupu = [522] => | ročník = [523] => | číslo = [524] => | strany = [525] => | url = http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0619_02.htm [526] => | issn = [527] => }}{{Citace elektronického periodika [528] => | příjmení = [529] => | jméno = [530] => | autor = [531] => | odkaz na autora = [532] => | spoluautoři = Ing. Jan Kasal, Ing. Zdeněk Smělík, Josef Kubiš, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Ing. Jiří Karas, [533] => MUDr. Josef Janeček, Ing. Josef Meier, Václav Cibuzar, Ing. Josef Pavela [534] => | titul = Sněmovní tisk 642 - Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání zákona ČNR ze dne........ 1992 o zemské samosprávě v České republice [535] => | periodikum = PSP ČR [536] => | odkaz na periodikum = http://www.psp.cz/eknih/index.htm [537] => | datum vydání = 1992 [538] => | datum aktualizace = [539] => | datum přístupu = [540] => | ročník = [541] => | číslo = [542] => | strany = [543] => | url = http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0642_01.htm [544] => | issn = [545] => }}{{Citace elektronického periodika [546] => | příjmení = [547] => | jméno = [548] => | autor = [549] => | odkaz na autora = [550] => | spoluautoři = Ing. Jan Kasal, Ing. Zdeněk Smělík, Josef Kubiš, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Ing. Jiří Karas, [551] => MUDr. Josef Janeček, Ing. Josef Meier, Václav Cibuzar, Ing. Josef Pavela [552] => | titul = Sněmovní tisk 642 - Důvodová zpráva [553] => | periodikum = PSP ČR [554] => | odkaz na periodikum = http://www.psp.cz/eknih/index.htm [555] => | datum vydání = 1992 [556] => | datum aktualizace = [557] => | datum přístupu = [558] => | ročník = [559] => | číslo = [560] => | strany = [561] => | url = http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0642_02.htm [562] => | issn = [563] => }} a jak říká politik po letech: ''Zklamal mě rozpad společného státu, zklamala mě prosazená podoba územně správního uspořádání. Moje vláda předložila na jaře 1992 návrh na zemské zřízení se zachováním bývalých okresů, který se ani neprojednával, ale jen proto, že se blížil rozpad federace a byly obavy z „nového dualismu“''.{{Citace elektronického periodika [564] => | příjmení = [565] => | jméno = Libuše Frantová [566] => | autor = [567] => | odkaz na autora = [568] => | spoluautoři = [569] => | titul = Petr Pithart tvrdě: Je tu mnoho tupých ovcí. Volíme pořád stejně a pak se divíme [570] => | periodikum = Parlamentnilisty.cz [571] => | odkaz na periodikum = Parlamentnilisty.cz [572] => | datum vydání = 2012-07-23 6:26 [573] => | datum aktualizace = [574] => | datum přístupu = 2012-07-23 6:26 [575] => | ročník = [576] => | číslo = [577] => | strany = [578] => | url = http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Petr-Pithart-tvrde-Je-tu-mnoho-tupych-ovci-Volime-porad-stejne-a-pak-se-divime-240414 [579] => | issn = [580] => }} Československo k 31. prosinci 1992 skutečně [[Zánik Československa|zaniklo]] a roku 1997 došlo k zatím poslední úpravě česko-slovenské státní hranice, čímž se některé moravské pozemky, včetně osady [[U Sabotů]], staly součástí Slovenska. [581] => [582] => Dne 1. ledna 2000 vstoupil v platnost zákon, který vytvořil na území České republiky 14 krajů, územně samosprávných celků, jež rovněž nerespektují historické zemské hranice. [583] => [584] => Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1989 se objevilo množství politických stran, hnutí, sdružení a spolků, které dohromady vytvářejí tzv. [[moravské hnutí]], jež se snaží o obnovu samosprávy Moravy a [[České Slezsko|Českého Slezska]]. V první polovině 90. let 20. století bylo významné [[Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko]] (HSD-SMS), které v parlamentních volbách té doby získalo několik mandátů. Politický význam moravistických stran však již v polovině 90. let upadl a od té doby je marginální záležitostí. Na aktivity HSD-SMS se pokusila navázat strana [[Moravané (strana)|Moravané]], od níž se v roce 2018 oddělilo [[Moravské zemské hnutí]].{{Citace elektronického periodika [585] => | titul = O Moravě nemá rozhodovat Praha. Nové hnutí chce zrušit kraje [586] => | periodikum = iDNES.cz [587] => | url = https://brno.idnes.cz/moravske-zemske-hnuti-komunalni-volby-2018-zruseni-kraju-pj6-/brno-zpravy.aspx?c=A180427_398229_brno-zpravy_dh [588] => | datum vydání = 2018-04-27 [589] => | datum přístupu = 2018-06-03 [590] => }} Součástí moravského hnutí je také např. kulturní spolek [[Moravská národní obec]]. [591] => [592] => == Obyvatelstvo == [593] => {{Viz též|Moravané}} [594] => {{Pahýl část}} [595] => [[Soubor:Nový zemský dům v Brně (Zemský dům III) - transparent 1200 let Moravy.jpg|náhled|upright|Transparent v moravských barvách umístěný u příležitosti výročí 1200 let Moravy (přesněji první písemné zmínky o Moravanech) na budově krajského úřadu v Brně]] [596] => První písemná zmínka o Moravanech pochází z [[Letopisy království Franků|Letopisů království Franků]] k roku 822.[http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_lfr822.htm Letopisy království Franků k roku 822]{{Citace elektronické monografie [597] => | titul = Morava slaví 1200 let, budovu úřadu zdobí banner s orlicí. Chystají se oslavy [598] => | url = https://www.brnan.cz/udalosti/morava-slavi-1200-let-budovu-uradu-zdobi-banner-s-orlici-chystaji-se-oslavy [599] => | datum přístupu = 2022-08-04 [600] => }} V roce 2022 byla tato zmínka a 1200 let, které uplynuly od události, k níž se vztahuje, připomenuty několika akcemi. Na území Jihomoravského kraje to v Brně byly 23. září 2022 koncert [[Filharmonie Brno]]{{Citace elektronické monografie [601] => | titul = O Moravě se ví už 1200 let. V Brně slavili velkým Koncertem pro Moravu a chyběl jim koncertní sál [602] => | url = https://www.klasikaplus.cz/reflexe-2/item/8152-o-morave-se-vi-uz-1200-let-v-brne-slavili-velkym-koncertem-pro-moravu-a-chybel-jim-koncertni-sal [603] => | datum přístupu = 2022-10-08 [604] => }} a slavnostní setkání [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|poslanců]] a [[Senát Parlamentu České republiky|senátorů]] [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]] pocházejících z Moravy v bývalé [[Zemská sněmovna v Brně|moravské zemské sněmovně]], dnes budově [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu České republiky]].{{Citace elektronické monografie [605] => | titul = Moravský zemský sněm ožil zákonodárci [606] => | url = https://blog.aktualne.cz/blogy/zdenk-koudelka.php?itemid=43554 [607] => | datum přístupu = 2023-02-16 [608] => }} Výstava Jihomoravského kraje, který vedle plakátu umístěného na budově úřadu nechal k tématu zhotovit internetovou prezentaci, k výročí první písemné zmínky o Moravanech se konala na ulici Kobližná v listopadu 2022.{{Citace elektronické monografie [609] => | titul = Výstava Jihomoravského kraje k 1200. výročí první písemné zmínky o Moravanech [610] => | url = https://www.brno-stred.cz/kalendar-akci/vystava-jihomoravskeho-kraje-k-1200-vyroci-prvni-pisemne-zminky-o-moravanech~cal16037 [611] => | datum přístupu = 2022-11-07 [612] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221107091038/https://www.brno-stred.cz/kalendar-akci/vystava-jihomoravskeho-kraje-k-1200-vyroci-prvni-pisemne-zminky-o-moravanech~cal16037 [613] => | datum archivace = 2022-11-07 [614] => | nedostupné = ano [615] => }} [616] => [617] => Mnoho obyvatel Moravy dříve mluvilo německy, ale většina [[Sudetští Němci|místních Němců]] byla [[Vysídlení Němců z Československa|po roce 1945 deportována]]. Německé obyvatelstvo převládalo v [[Jesenická oblast|Jeseníkách]] a ve větších městech jako Brno a Olomouc. Ve srovnání s obyvatelstvem [[Čechy|Čech]] jsou Moravané výrazně častěji věřící. Většina obyvatel Moravy se hlásí k české národnosti. V rámci [[Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku|sčítání v roce 2021]] se k moravské národnosti v Česku přihlásilo celkem 556 641 lidí.{{Citace elektronického periodika [618] => | titul = Národnost {{!}} Sčítání 2021 [619] => | periodikum = www.czso.cz [620] => | url = https://www.czso.cz/csu/scitani2021/narodnost [621] => | datum přístupu = 2022-02-19 [622] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220115083026/https://www.czso.cz/csu/scitani2021/narodnost [623] => | datum archivace = 2022-01-15 [624] => }} [630] => [631] => Spisovným jazykem Moravanů je již od [[České národní obrození|národního obrození]] [[čeština]]. V jednotlivých moravských regionech se však stále udržují místní různorodé [[Nářečí češtiny|dialekty]], někdy označované hromadně jako [[moravština]]. K té se jako k [[Mateřský jazyk|mateřskému jazyku]] při [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] přihlásilo 108 469 osob.{{Citace elektronické monografie [632] => | příjmení = [633] => | jméno = [634] => | titul = Národnostní struktura obyvatel [635] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf [636] => | vydavatel = ČSÚ [637] => | místo = Praha [638] => | datum vydání = 30.6.2014 [639] => | datum přístupu = 12.10.2019 [640] => }} [641] => [642] => Na Moravě existuje několik etnografických skupin úzce spjatých s krajem, kde žijí, které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem, například [[Horácko|Horáci]], [[Haná|Hanáci]], [[Moravští Slováci]], [[Podlužáci]], [[Valaši (severní Karpaty)|Valaši]], [[Lašsko|Laši]] nebo [[Moravští Chorvati]].{{Citace elektronického periodika [643] => | titul = 500 let od příchodu na jižní Moravu. Charváti? Vinaři milující fazolovou polévku [644] => | periodikum = Brněnský deník [645] => | datum_vydání = 8. srpna 2015 [646] => | url = https://brnensky.denik.cz/z-regionu/500-let-od-prichodu-na-jizni-moravu-charvati-vinari-milujici-fazolovou-polevku-20150808.html [647] => }} [648] => [649] => == Ekonomika == [650] => [[Soubor:Grapes in Pálava region (1).jpg|náhled|vlevo|Moravské víno]] [651] => {{Pahýl část}} [652] => {{Podrobně|Těžba na Moravě}} [653] => Hlavní ekonomická centra Moravy jsou [[Brno]], [[Ostrava]], [[Olomouc]] a [[Zlín]], ve všech čtyřech případech se dnes jedná o města s velkým počtem vysokoškolských studentů a bohatou minulostí ve zpracovatelském průmyslu. Brno bylo dříve známé svým rozvinutým textilním průmyslem, podobně jako v případě Ostravy šlo o silné průmyslové město, dnes se zaměřuje spíše na činnost ve vědě, výzkumu a vývoji. V oblasti okolo [[Ostrava|Ostravy]] v minulosti probíhala intenzivní těžba uhlí až do 90. let 20. století, díky tomu bylo možné vybudovat masivní aglomeraci orientovanou rovněž na zpracovatelský průmysl, město se dnes snaží přeorientovat na jiná odvětví. Na jihu Moravy okolo [[Hodonín]]a a [[Břeclav]]i se těží [[ropa]]. Moravské zemědělství je známé pro svoji produkci vína, okolo 96 % vinic na území České republiky je na Moravě. [654] => [655] => == Kultura == [656] => [[Soubor:Moravian Slovak Costumes during Jizda Kralu.jpg|náhled|upright|Lidový tanec během [[Jízda králů|jízdy králů]] ve [[Vlčnov]]ě]] [657] => {{Pahýl část}} [658] => [[Soubor:Moravske regiony.svg|alt=Mapka regionů na Moravě a v části Slezska|náhled|Regiony na Moravě a v [[České Slezsko|části Slezska]]]] [659] => Moravu lze kulturně rozdělit na několik národopisných regionů, které se mohou lišit svým nářečím, lidovými zvyky, kroji apod. [660] => [661] => Ve samém středu Moravy se nalézá '''[[Haná]]'''. Jsou pro ni typická rozlehlá pole v úrodných úvalech řek [[Morava (řeka)|Moravy]], [[Bečva|Bečvy]] a [[Haná (řeka)|Hané]], z nichž poslední dala regionu i jeho jméno. Haná je také centrem skupiny středomoravských nářečí, která se používají dále například na [[Horácko|'''Horácku''']], národopisném regionu na západě Moravy. Vlastní Horácko tvoří přirozenou hranici mezi [[Češi|českou]] a [[Moravané|moravskou]] kulturou a zaujímá v podstatě celé území Českomoravské vrchoviny, dále se k němu řádí i tzv. Podhorácko, mající již prvky bližší jihu Moravy a [[Brno|Brněnsku]]. [662] => [663] => Východ Moravy je reprezentován převážně [[Slovácko|'''Slováckem''']], regionem s mnoha přechodnými prvky moravsko-[[Slovensko|slovenskými]]. Jde o oblast s mnoha subregiony, velmi různorodou kulturou a zachovalými místními zvyky. Podobná nářečí užívá i severnější '''[[Valašsko]]'''. Tradičně se uvádí, že jde o oblast osídlenou kočovníky z [[Valašsko (Rumunsko)|rumunského Valašska]], kteří byli postupně asimilováni [[Slované|slovanským]] obyvatelstvem. [664] => [665] => Na pomezí Moravy a [[Slezsko|Slezska]] se rozkládá nevelké '''[[Lašsko]]'''. Je pro ně typické zajímavé jazykové míšení moravských dialektů a [[Slezština (lechický jazyk)|slezštiny]]. Zdejší folklór inspiroval v tvorbě zdejšího rodáka [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]]. [666] => [667] => == Odkazy == [668] => === Reference === [669] => [670] => [671] => === Literatura === [672] => * {{Citace monografie | příjmení = Čapka | jméno = František | odkaz na autora = František Čapka (historik) | titul = Morava | edice = Stručná historie států | vydavatel = LIBRI | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 159 | isbn = 80-7277-186-8}} [673] => * {{Citace monografie | příjmení = Čerešňák | jméno = Bedřich | odkaz na autora = Bedřich Čerešňák | spoluautoři = a kol. | titul = Přehled dějin Moravy. I. Od Velké Moravy do husitské revoluce | vydavatel = | místo = Brno | rok = 1980 | počet stran = 159 | isbn = 80-7277-186-8}} [674] => * {{Citace monografie | příjmení = Bartoš | jméno = František | odkaz na autora = František Bartoš (etnograf) | titul = Dialektický slovník moravský| vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění | místo = Praha | rok = 1906 | počet stran = | isbn = }} [675] => * {{Citace monografie | příjmení = David | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří David (historik) | titul = Zemská politika a státní finance Moravy v 17. století| vydavatel = Masarykova Universita, filosofická fakulta | místo = Brno | rok = 2015 | počet stran = 220 | isbn = }} [676] => * {{Citace monografie | příjmení = David | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Moravian estatism and provincial councils in the second half of the 17th century| vydavatel = Foglia historia Bohemica | místo = Brno | rok = 2009 | počet stran = 54 | isbn = }} [677] => * {{Citace monografie | příjmení = Stopěrutník | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Storupětník | titul = Moravská zem, moravská řeč| vydavatel = Nový lid| místo = Brno | rok = 1923 | počet stran = | isbn = }} [678] => * {{Citace monografie | příjmení = Pleskalová | jméno = J. | odkaz na autora = | titul = Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku| vydavatel = H & H| místo = Jinočany | rok = 1992 | počet stran = | isbn = }} [679] => * {{Citace monografie | příjmení = Filip | jméno = Aleš | odkaz na autora = Aleš Filip | titul = Secesní chrámy na Moravě a ve Slezsku| vydavatel = Barister&Principal| místo = Brno | rok = 2004 | počet stran = 266| isbn = 80-86598-63-2}} [680] => * {{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | titul = Encyklopedie klášterů na Moravě a ve Slezsku| vydavatel = Libri| místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 878| isbn = 80-7277-026-8}} [681] => * {{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | příjmení2 = Mitáček | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Mitáček |příjmení3 = Novotná | jméno3 = Lea |titul = Poklady Moravy – příběh jedné historické země| vydavatel = Moravské zemské muzeum| místo = Brno | rok = 2010 | počet stran = 374| isbn = 978-80-7028-371-4}} [682] => * {{Citace monografie | příjmení = Hořejší | jméno = Jiřina | odkaz na autora = Jiřina Hořejší | příjmení2 = Paul | jméno2 = Prokop | odkaz na autora2 = Prokop Paul | titul = Morava - umělecké památky | vydavatel = Pressfoto| místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 133 | isbn =}} [683] => * {{Citace monografie | příjmení = Kalus | jméno = Jaromír | odkaz na autora = Jaromír Kalus | titul = Muzea na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Profil | místo = Ostrava | rok = 1988 | počet stran = 240| isbn = }} [684] => * {{Citace monografie | příjmení = Klenovský | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Klenovský | titul = Židovské památky Moravy a Slezska | vydavatel = Era - vydavatelství | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 220 | isbn = 80-86517-08-X}} [685] => * {{Citace monografie | příjmení = Kohout a kol. | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Kohout | titul = Morava a Slezsko - Architektura XX. století | vydavatel = Zlatý řez | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 332 | isbn = 80-902810-2-8}} [686] => * {{Citace monografie | příjmení = Kolejka | jméno = Jaromír | odkaz na autora = Kolejka Jaromír | titul = Předindustriální krajina Moravy jako přírodní a kulturní dědictví | edice = | vydavatel = UPJŠpress | místo =Košice | rok = 2020 | počet stran = | isbn = 978-80-8152-646-6}} [687] => * {{Citace monografie | příjmení = Konečný | jméno = Michal | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Vitruvius Moravicus - Neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku | edice = | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Brno | rok = 2015 | počet stran = 454| isbn = 978-80-87231-27-2 [688] => }} [689] => * {{Citace periodika | příjmení = Koudelka | jméno = Zdeněk | autor = | odkaz na autora = Zdeněk Koudelka | spoluautoři = | titul = Znaky a vlajky Moravy | periodikum = Právo a bezpečnost | odkaz na periodikum = Právo a bezpečnost | rok = 2020 | měsíc = | ročník = | číslo = 2 | strany = 25–50 | url = https://pravoabezpecnost.cz/_files/200000040-c3622c3624/PaB%202-2020.pdf | issn = 2336-5323 | datum přístupu = 2020-08-31 | url archivu = | datum archivace = | nedostupné = }} {{Wayback|url=https://pravoabezpecnost.cz/_files/200000040-c3622c3624/PaB%202-2020.pdf |date=20200820052635 }} [690] => * {{Citace monografie | příjmení = Krsek | jméno = Ivo | odkaz na autora = Ivo Krsek | spoluautoři = a kol. | titul = Umění baroka na Moravě a ve Slezsku| vydavatel = Academia| místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 736| isbn = 80-200-0540-4}} [691] => * {{Citace monografie | příjmení = Kutal | jméno = Miroslav | odkaz na autora = | příjmení2 = Suchomel | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = | titul =Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Universita Palackého Press| místo = Olomouc | rok = 2014 | počet stran = 190 | isbn = 978-80-244-4072-9}} [692] => * {{Citace monografie | příjmení = Malíř a kol. | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Malíř | titul = Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918 | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2012 | počet stran = 887 | isbn = 978-80-7325-272-4}} [693] => * {{Citace monografie | příjmení = Malíř | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Malíř | příjmení2 = Řepa | jméno2 = Milan | titul = Dějiny Moravy. Díl 3/2, Morava na cestě k občanské společnosti | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost : Historický ústav Akademie věd České republiky | místo = Brno | rok = 2018 | počet stran = 335 | isbn = 978-80-7275-105-1}} [694] => * {{Citace monografie | příjmení = Mezník | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Mezník | titul = Lucemburská Morava 1310-1423 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 562 | isbn = 80-7106-363-0}} [695] => * {{Citace monografie | příjmení = Miller | jméno = Michael | odkaz na autora = Michael L. Miller | titul = Moravští Židé v době emancipace | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 360 | isbn = 978-80-7422-307-5}} [696] => * {{Citace monografie | příjmení = Mlčák | jméno = Leoš | odkaz na autora = Leoš Mlčák | titul = Zvony na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Kaligram | místo = Olomouc | rok = 2014 | počet stran = 295 | isbn = 978-80-904847-2-6}} [697] => * {{Citace monografie | příjmení = Mrázek | jméno = Ivan | odkaz na autora = | příjmení2 = Rejl | jméno2 = Luboš | odkaz na autora2 = Luboš Rejl | titul = Drahé kameny Moravy a Slezska | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2020 | počet stran = 304 | isbn = 978-80-7442-117-4}} [698] => * {{Citace monografie | příjmení = Musil | jméno = František | odkaz na autora = | příjmení2 = Plaček | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = | titul = Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska | vydavatel = Aventinum | místo = Praha | rok = 2014 | počet stran = 243 | isbn = 80-7277-046-2}} [699] => * {{Citace monografie | příjmení = Musil | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Musil | titul = Morava v době ledové | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2014 | počet stran = | isbn = 978-80-210-6364-8}} [700] => * {{Citace monografie | příjmení = Nečas | jméno = Ctibor | odkaz na autora = Ctibor Nečas | titul = Romové na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Matice moravská | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = | isbn = 80-86488-20-9}} [701] => * {{Citace monografie | příjmení = Fasora | příjmení2 = Hanuš | příjmení3 = Malíř | jméno = Lukáš | jméno2 = Jiří | jméno3 = Jiří | odkaz na autora = Lukáš Fasora | odkaz na autora2 = Jiří Hanuš (historik) | odkaz na autora3 = Jiří Malíř | titul = Moravské vyrovnání z roku 1905 | vydavatel = MM | místo =Brno | rok = 2006 | počet stran = 379 | isbn = 80-86488-36-5}} [702] => * {{Citace monografie | příjmení = Čapka | příjmení2 = Slezák | jméno = František | jméno2 = Lubomír | odkaz na autora = František Čapka (historik) | odkaz na autora2 = Lubomír Slezák | titul = Cukrovarnictví do roku 1938 - a agrární strana (se zřetelem na Moravu a Slezsko | vydavatel = MMU Press | místo = Brno | rok = 2011 | počet stran = 273 | isbn = 978-80-210-5717-3}} [703] => * {{Citace monografie | příjmení = Paul| jméno = Prokop | příjmení2 = Neumann| jméno2 = Jaromír | odkaz na autora = Prokop Paul | titul = Morava, Hrady a zámky na Moravě | vydavatel = ČTK-Pressfoto| místo = Praha | rok = 1980| počet stran = 99 | isbn =}} [704] => * {{Citace monografie | příjmení = Plaček| jméno = Miroslav| odkaz na autora = | titul = Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí | edice = | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 757| isbn = 80-7277-046-2}} [705] => * {{Citace monografie | příjmení = Sejbal | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Sejbal | titul = Moravské mincovnictví 13. století | vydavatel = Aleš Čeněk| místo = Plzeň | rok = 2008 | počet stran = 330| isbn = 978-80-7380-208-0}} [706] => * {{Citace monografie | příjmení = Solnický | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Solnický | titul = Vodní mlýny na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Libri| místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 220| isbn = 80-7277-244-9}} [707] => * {{Citace monografie | příjmení = Stiller | příjmení2 = Sapák | příjmení3 = Templ | jméno = Adolph | jméno2 = Jan | jméno3 = Stephan | odkaz na autora = Adolph Stiller | odkaz na autora2 = Jan Sapák | odkaz na autora3 = Stephan Templ | titul = Morava - Stavby, Lidé, Cesty | vydavatel = Müry Salzmann Verlag | místo = Salzburg/Wien | rok = 2014 | počet stran = 188 | isbn = 978-3-99014-102-1}} [708] => * {{Citace monografie | příjmení = Štěpán | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Štěpán (historik) | titul = Moravský markrabě Jošt (1354-1411) | vydavatel = Matice moravská | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 828 | isbn = 80-86488-05-5}} (reprint) [709] => * {{Citace monografie | příjmení = Tejral | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Tejral | titul = Morava na sklonku antiky | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 256 | isbn = }} [710] => * {{Citace monografie | příjmení = Trojan | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Trojan | titul = Kantoři na Moravě a ve Slezsku v 17.-19. století | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost| místo = Brno | rok = 2000 | počet stran = 272 | isbn = 80-7275-006-2}} [711] => * {{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Vznik Velké Moravy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny| místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 384 | isbn = 978-80-7422-049-4}} [712] => * {{Citace monografie | příjmení = Válka | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Válka | titul = Dějiny Moravy. Díl 2, Morava reformace, renesance a baroka | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost | místo = Brno | rok = 1995 | počet stran = 275 | isbn = 80-85048-62-0}} [713] => * {{Citace monografie | příjmení = Wihoda | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Wihoda | titul = Morava v době knížecí 906–1197 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 464 | isbn = 978-80-7106-563-0}} [714] => * {{Citace monografie | příjmení = Zatloukal | jméno = Pavel | příjmení2 = Kollmann |jméno2 = Vítězslav | odkaz na autora = Pavel Zatloukal | titul = Moravské lázně v proměnách dvou století | vydavatel = Krajské vlastivědné muzeum Olomouc | místo = Olomouc | rok = 1987| počet stran = 139}} [715] => * {{Citace monografie | příjmení = Zemek | jméno = Metoděj | odkaz na autora = Metoděj Zemek | titul = Moravsko-uherská hranice v 10. až 13. století | vydavatel = Musejní spolek Brno | místo = Brno | rok = 1972 | počet stran = 127}} [716] => [717] => === Související články === [718] => [719] => * [[Moravská církevní provincie]] [720] => * [[Moravská platidla]] [721] => * [[Seznam vládců Moravy]] [722] => [723] => === Externí odkazy === [724] => * {{Commonscat|Moravia}} [725] => * {{Otto|heslo=Morava}} [726] => * {{Wikislovník|heslo=Morava}} [727] => * {{Wikicitáty|téma=Morava}} [728] => * [http://oldmaps.geolab.cz/map_region.pl?z_height=2000&lang=cs&z_width=2000&z_newwin=1&map_root=2vm&map_region=mo Mapa Moravy a Českého Slezska ze druhého vojenského mapování] [729] => [730] => {{České země}} [731] => {{Administrativní dělení Československa}} [732] => [733] => {{Autoritní data}} [734] => {{Portály|Morava}} [735] => [736] => [[Kategorie:Morava| ]] [737] => [[Kategorie:Geografie Česka]] [738] => [[Kategorie:Historická území Česka]] [739] => [[Kategorie:České země]] [] => )
good wiki

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928). Do současnosti si zachovala rozmanitou kulturu, tradice a nářečí.

More about us

About

Leží na východě země a nabízí rozmanité přírodní scenérie, od pohádkových vinic a rozlehlých polí po malebné kopce a malebné řeky. Historie Moravy je fascinující a oplývá mnoha zajímavými událostmi a osobnostmi. Region byl v průběhu staletí místem, kde se prolínaly různé kultury a tradice, což přispělo k jeho jedinečnému charakteru. Morava je známá svou folklorní tradicí, včetně tance, hudby a etnického umění, které ji dodávají zvláštní kouzlo. Kultura Moravy se vyznačuje mnoha slavnostmi a tradičními událostmi, které oslavují místní zvyky a zajišťují mezigenerační spojení. Města jako Brno, Olomouc a Zlín jsou centry vzdělání, kultury a inovací. V celé oblasti najdeme řadu muzeí, galerií a divadel, které podporují umění a kreativitu. Příroda Moravy je také výjimečná. Chráněné oblasti, jako jsou CHKO Pálava a Bílé Karpaty, lákají turisty svou krásou a biodiverzitou. Milovníci přírody zde mohou objevovat pestré ekosystémy, vyrážet na cyklovýlety nebo se věnovat pěší turistice. Morava je známá také svým vinařstvím, které má dlouhou tradici a je zdrojem kvalitních vín. Region nabízí skvělé příležitosti k degustacím a poznávání místních specialit. Moravská gastronomická scéna, bohatá na chutné a tradiční pokrmy, je dalším důvodem, proč sem turisté rádi zavítají. Celkově je Morava místem, kde se historie, kultura a příroda harmonicky prolínají, vytvářejíc jedinečný prostor pro život a objevování. Je to kraj, který inspiruje a zve všechny, aby se podívali na jeho krásy a bohatství.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brno','Olomouc','České Slezsko','Kroměříž','Ostrava','Slovensko','Znojmo','okres','Slovácko','Polsko','Československo','Moravský zemský sněm'

Brno

Československo

Kroměříž

Okres

Okres je administrativní jednotka na úrovni kraje v České republice.

Olomouc

Ostrava

Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji.

Polsko

Slovácko

Slovensko

Znojmo