Array ( [0] => 15481320 [id] => 15481320 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brno [uri] => Brno [3] => Brno Montage IV.png [img] => Brno Montage IV.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Různé významy}} [2] => {{Infobox - česká obec [3] => | název = Brno [4] => | logo = Logo Brno.svg [5] => | obrázek = Brno Montage IV.png [6] => | popisek = odshora: [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]], [[katedrála svatého Petra a Pavla]] na [[Petrov (Brno)|Petrově]], park [[Lužánky]], [[vila Tugendhat]], [[Ignis Brunensis]], [[Brněnské výstaviště]], [[Špilberk|pevnost Špilberk]] [7] => | znak = Brno (znak).svg [8] => | článek o znaku = Znak města Brna [9] => | vlajka = Flag of Brno.svg [10] => | status = statutární město [11] => | LAU2 = 582786 [12] => | pověřená obec = Brno [13] => | obec s rozšířenou působností = Brno [14] => | okres = Brno-město [15] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [16] => | NUTS3 = CZ064 [17] => | země = [[Morava]] [18] => | rozloha = 230,18 [19] => | katastrální území = [20] => | nadmořská výška = 190–497 m n. m.
centrum: 215 [21] => | PSČ = 600 00 – 644 00 [22] => | počet ulic = 1902{{Citace elektronické monografie | titul = Registr územní identifikace, adres a nemovitostí | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/ulice?kodOb=582786&nazevUl=&sort=NAZEV&search= | datum přístupu = 2023-03-29 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální}} [23] => | ulice aktuální k = 2023 [24] => | počet adresních míst = 63 007{{Citace elektronické monografie | titul = Adresní místa RÚIAN ve formátu CSV | url = https://nahlizenidokn.cuzk.cz/StahniAdresniMistaRUIAN.aspx | datum aktualizace = 2023-02-28 | datum přístupu = 2023-03-29 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální}} [25] => | adresní místa aktuální k = 2023 [26] => | počet městských částí = 29 [27] => | počet částí obce = 48 [28] => | počet katastrálních území = 48 [29] => | počet ZSJ = 292 [30] => | rozpočtové výdaje = 19 079{{Citace elektronického periodika | titul = Statutární město Brno | url = https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/44992785/prehled?rad=j&obdobi=2212 | datum přístupu = 2023-03-29}} [31] => | rozpočtové výdaje aktuální k = 2022 [32] => | adresa = {{nowrap|Dominikánské nám. 196/1}}
601 67 Brno [33] => | e-mail = informace@brno.cz [34] => | primátorka = {{nowrap|[[Markéta Vaňková]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]])}} [35] => | primátorka aktuální k = 2022 [36] => | web = www.brno.cz [37] => | úřední web = www.brno.cz [38] => }} [39] => '''Brno''' ({{Vjazyce2|de|''Brünn''}}) je [[statutární město]], [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|počtem obyvatel]] i [[Seznam největších obcí v Česku|rozlohou]] druhé největší [[město]] v [[Česko|České republice]], největší město na [[Morava|Moravě]] a bývalé [[hlavní město]] Moravy. Je sídlem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]], v jehož centrální části tvoří samostatný [[okres Brno-město]]. Město o rozloze 230,18 km²{{Citace elektronické monografie | titul = Jihomoravský kraj - obce v okrese : Brno-město | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/shortUrl?su=c69fbfdd | datum přístupu = 2020-05-16 | vydavatel = Český statistický úřad}} má {{Počet obyvatel}} obyvatel a v jeho [[Brněnská metropolitní oblast|metropolitní oblasti]] žije asi 700 tisíc obyvatel.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ouředníček | jméno = Martin | příjmení2 = Nemeškal | jméno2 = Jiří | příjmení3 = Pospíšilová | jméno3 = Lucie | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 | url = https://mmr.cz/getmedia/420ae22b-fe35-4b75-88d0-5824612a4e85/PrF_200120_ZAVERECNY-DOKUMENT_FINAL_02042020.pdf | datum přístupu = 2021-05-12 | vydavatel = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky}} Brnem protékají řeky [[Svratka]] a [[Svitava]], které se v jižní části města slévají. [40] => [41] => Brno je centrem [[soudní moc]]i České republiky, stalo se totiž sídlem jak [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], tak [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]] i [[Nejvyšší státní zastupitelství|Nejvyššího státního zastupitelství]]. Kromě toho je celkově významným administrativním střediskem, protože zde sídlí státní orgány s celostátní kontrolní působností a další důležité instituce, jako [[Veřejný ochránce práv (Česko)|veřejný ochránce práv]][http://www.ochrance.cz/kontakty/ Veřejný ochránce práv – kontakt], [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]][http://www.compet.cz/ Oficiální stránky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže] nebo [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]]. V Brně je zákonem zřízeno studio [[Televizní studio Brno|České televize]][http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/statut-ct/#s5 Statut ČT — Vše o ČT — Česká televize] a [[Český rozhlas Brno|Českého rozhlasu]].{{Citace právního předpisu [42] => | typ = Zákon [43] => | číslo = 484/1991 Sb. [44] => | název = o Českém rozhlasu [45] => | paragraf = 12 [46] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-484 [47] => | datum přístupu = 2018-08-23 [48] => }}{{#tag:ref|Studio Československého rozhlasu začalo v Brně působit v roce 1924 a brněnské studio Československé televize vzniklo v roce 1961.|group="pozn."}} Od roku 1777 je Brno také sídlem [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[Diecéze brněnská|brněnské diecéze]]. [49] => [50] => Město je významným střediskem [[Vysoká škola|vysokého školství]] s 29 fakultami deseti univerzit a dalších vysokých škol s téměř 65 tisíci studenty.https://www.brno.cz/obcan/skolstvi-vzdelavani/vysoke-skoly/ Mezi dříve dominující strojírenské závody ve městě patří [[Zbrojovka Brno|Zbrojovka]], výrobce traktorů [[Zetor]], [[Královopolská]] či [[První brněnská strojírna]], producent ložisek [[ZKL]] a další. V 19. století díky rozvinutému [[Textilní průmysl|textilnímu průmyslu]] získalo Brno přezdívku „rakouský“ či „moravský [[Manchester]]“, v 21. století se díky vývoji informačních technologií zmiňuje jako „české“ či „moravské [[Silicon Valley]]“.{{Citace elektronického periodika [51] => | příjmení = Kočička [52] => | jméno = Pavel [53] => | titul = Brno se mění v tuzemské »Silicon Valley« a nový ráj IT firem [54] => | periodikum = Ekonom [55] => | vydavatel = Economia [56] => | url = https://ekonom.cz/c1-52602420-silicon-brno-aneb-svratka-valley [57] => | datum vydání = 2011-08-18 [58] => | url archivu = [59] => | datum přístupu = 2020-12-07 [60] => }}{{Citace elektronického periodika [61] => | příjmení = Ondráček [62] => | jméno = Vojtěch [63] => | titul = České Silicon Valley leží v Brně. Plodí IT hvězdy a loví levné mozky z Východu {{!}} Tiscali.cz [64] => | periodikum = zpravy.tiscali.cz [65] => | vydavatel = [66] => | url = https://zpravy.tiscali.cz/ceske-silicon-valley-lezi-v-brne-plodi-it-hvezdy-a-lovi-levne-mozky-z-vychodu-271941 [67] => | datum vydání = 2016-03-04 [68] => | jazyk = [69] => | url archivu = [70] => | datum přístupu = 2020-12-07 [71] => }}{{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení = Valášek [73] => | jméno = Lukáš [74] => | titul = Český internet budou experti chránit z nenápadné šedé budovy v Brně [75] => | periodikum = iDNES.cz [76] => | vydavatel = MAFRA [77] => | url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nove-otevrene-narodni-centrum-kyberneticke-bezpecnosti-v-brne.A140514_2064551_brno-zpravy_daj [78] => | datum vydání = 2014-05-14 [79] => | url archivu = [80] => | datum přístupu = 2020-12-07 [81] => }} [82] => [83] => Na [[Brněnské výstaviště|Brněnském výstavišti]] jsou tradičně od roku 1928 konány velké mezinárodní výstavy a [[veletrh]]y, největší z nich je [[Mezinárodní strojírenský veletrh]]. Rozsáhlý areál výstaviště je také jednou z kulturních památek města. Brno proslulo i coby dějiště velkých motoristických závodů, jejichž tradice sahala do 30. let 20. století.{{Citace elektronického periodika |titul=1930–1986 {{!}} Automotodrom Brno |url=http://www.automotodrombrno.cz/o-okruhu/historie/1930-1986/1930-1986_164 |datum přístupu=2011-04-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523081839/http://www.automotodrombrno.cz/o-okruhu/historie/1930-1986/1930-1986_164 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} K nejvýznamnějším závodům na blízkém [[Masarykův okruh|Masarykově okruhu]] patřila [[Velká cena České republiky silničních motocyklů|Grand Prix ČR]], součást seriálu [[Mistrovství světa silničních motocyklů]].[http://www.automotodrombrno.cz/ Automotodrom Brno] Brno také od roku 1998 hostí hojně navštěvovanou mezinárodní přehlídku ohňostrojů [[Ignis Brunensis]].[http://www.ignisbrunensis.cz/o-festivalu--579.html Ignis Brunensis: O festivalu][http://www.ignisbrunensis.cz/celkova-navstevnost-festivalovych-akci--954.html IgnisBrunensis.cz: Celková návštěvnost festivalových akcí] [84] => [85] => K nejvýznamnějším dominantám města patří [[Špilberk|hrad a pevnost Špilberk]] na [[Špilberk (Bobravská vrchovina)|stejnojmenném kopci]] a [[katedrála svatého Petra a Pavla]] na vršku [[Petrov (Brno)|Petrov]], utvářející charakteristické panorama města. Druhým dochovaným hradem na území Brna je [[Veveří (hrad)|Veveří]], kdysi vybudovaný nad řekou Svratkou a dnes se tyčící nad [[Brněnská přehrada|Brněnskou přehradou]]. Významnou památkou meziválečné architektury je [[Seznam funkcionalistických staveb v Brně|funkcionalistická]] [[vila Tugendhat]], patřící mezi [[Světové dědictví]] [[UNESCO]]. V Brně se nachází celkem 13 [[Národní kulturní památka (Česko)|národních kulturních památek]]. Historické městské jádro bylo vyhlášeno [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]], na území města se také nachází dvě [[městská památková zóna|městské památkové zóny]], jedna [[vesnická památková zóna]] a jedna [[archeologická památková rezervace]]. K turisticky atraktivním lokalitám patří také [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]], jejíž nejjižnější část zasahuje na území města. Brno je rovněž [[vinařská obec|vinařskou obcí]] v rámci [[Velkopavlovická vinařská podoblast|Velkopavlovické vinařské podoblasti]]. [86] => [87] => == Název == [88] => {{podrobně|Vývoj názvu města Brna}} [89] => Jméno je poprvé doloženo ve 12. století v podobě ''Brnen'' (zapisováno též ''Brenne'', ''Brynen'', ''Birnen'' a podobně) a vztahovalo se k místnímu [[Brněnský hrad|hradu]]. První písemná zmínka o Brně vztahující se k roku [[1091]] je z [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]], kde je psáno: „Český král [[Vratislav II.|Vratislav I.]] vtrhl s vojskem na Moravu a oblehl hrad Brno…“{{Citace elektronické monografie|titul=První písemná zmínka o Brně|url=http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=2}} Jméno hradu bylo jmenný tvar přídavného jména ''brnný'' – „hliněný“, odvozený od podstatného jména ''brn'' – „hlína, kal, špína“. Hrad tak byl pojmenován podle polohy na hlinitém místě (vrchu). Označení hradu bylo přeneseno v podobě ''Brnno'' (střední rod téhož přídavného jména ve jmenném tvaru) na osadu v jeho sousedství. Z českého ''Brnno'' pocházejí i latinské (''Brunna'') a německé (''Brünn'') pojmenování města.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Hosák [91] => | jméno = Ladislav [92] => | odkaz na autora = [93] => | příjmení2 = Šrámek [94] => | jméno2 = Rudolf [95] => | odkaz na autora2 = [96] => | titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L [97] => | vydavatel = Academia [98] => | místo = Praha [99] => | rok = 1970 [100] => | strany = 110–111 [101] => | svazek = I [102] => }} Židovský název města zní v [[hebrejština|hebrejštině]] מברונא (''Brona''), v [[jidiš]] ברין (''Brin'').{{Citace monografie [103] => | příjmení1 = Stern [104] => | jméno1 = Albert [105] => | titul = Ueber ehegesetzliche Zeitfragen [106] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Ueber_ehegesetzliche_Zeitfragen/K9lRAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&printsec=frontcover&pg=PA141 [107] => | rok = 1872 [108] => | strany = 141 [109] => | jazyk = de [110] => }} [111] => [112] => Mezi lety [[1949]] a [[1992]] bylo Brno oficiálně označováno jako „''krajské město Brno''“, předtím neslo název „''Zemské hlavní město Brno''“, který se ujal v době první republiky, ačkoli Brno bylo hlavním městem již dávno předtím. Na některých starších dokumentech (mapách, různých listinách apod.) lze nalézt označení „''Královské hlavní město Brno''“. [113] => [114] => Podle města Brna byl pojmenován lehký kulomet [[Bren|BREN]] ({{Podtržení|Br}}no + [[Enfield (londýnský obvod)|{{Podtržení|En}}field]]),[http://www.ukarms.com/news/Bren%20light%20machine%20gun.htm M1918 Browning Automatic Rifle] známá zbraň druhé světové války, používaná především armádou [[Spojené království|Spojeného království]]. Také například kulinářská specialita [[brněnský řízek]]{{Citace elektronického periodika |titul=Brněnský řízek – recept – ProŽeny.cz … spolu a o všem |url=http://www.prozeny.cz/profily/Naglfogl@seznam-cz/recept/7408-brnensky-rizek |datum přístupu=2011-04-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523081147/http://www.prozeny.cz/profily/Naglfogl@seznam-cz/recept/7408-brnensky-rizek |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} nebo malý asteroid „2889 Brno“,[http://www.minorplanetcenter.net/iau/lists/MPNames.html#B Minor Planet Names: Alphabetical List] objevený astronomem [[Antonín Mrkos|Antonínem Mrkosem]]. [115] => [116] => V brněnské mluvě zvané [[hantec]], jejíž užívání dnes již není zcela běžné, se Brno označuje jako ''Brnisko''{{Citace elektronického periodika |titul=Slovník brněnskýho hantecu |url=http://www.sepl.rulez.cz/slovniky/hantec/hc_a-d.htm#B |datum přístupu=2011-05-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523081148/http://www.sepl.rulez.cz/slovniky/hantec/hc_a-d.htm#B |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} nebo ''Bryncl'', možné je také označení ''Štatl'',[http://dlib.lib.cas.cz/4755/ Abstrakt článku ''Brněnský štatl. Mezi mýtem, subkulturou, zdrojem identity a „obchodní značkou“?'' v časopisu Český lid] (anglicky) které je ze zmíněných tří nejtypičtější mezi rodilými obyvateli, i když původně označuje spíše jen centrum Brna. [117] => [118] => == Historie == [119] => {{podrobně|Dějiny Brna}} [120] => [[Soubor:Stará radnice - Radnická, Brno.JPG|náhled|upright|[[Stará radnice (Brno)|Stará radnice]], nejstarší světská budova ve městě]] [121] => Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště [[Staré Zámky]] na katastru dnešní [[Brno-Líšeň|Líšně]], jedno z hradisek [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], jehož osídlení se datuje od konce [[neolit]]u až do začátku [[11. století]].{{Citace monografie [122] => | jméno = Jiří [123] => | příjmení = Mera [124] => | jméno2 = Irena [125] => | příjmení2 = Loskotová [126] => | spoluautoři = a kol. [127] => | titul = Naučná stezka Hády a údolí Říčky. Panel 14: Staré Zámky [128] => | vydavatel = ZO [[Český svaz ochránců přírody|ČSOP]] Pozemkový spolek Hády [129] => | místo = Brno [130] => | rok = 2003 [131] => | url = http://www.psh.ecn.cz/strany/mapa/14_stare_zamky.pdf [132] => | datum přístupu = 28-04-2011 [133] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718171447/http://www.psh.ecn.cz/strany/mapa/14_stare_zamky.pdf [134] => | datum archivace = 18-07-2011 [135] => | nedostupné = ano [136] => }} {{Wayback|url=http://www.psh.ecn.cz/strany/mapa/14_stare_zamky.pdf |date=20110718171447 }} [137] => [138] => === Počátky, středověk a novověk === [139] => [[Soubor:Brno Willenberg 1593.jpg|náhled|vlevo|Rytina Brna v roce 1593]] [140] => První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z [[paleolit]]u a byly nalezeny v oblasti [[Stránská skála|Stránské skály]], první doložené [[Slované|slovanské]] osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století. [141] => [142] => Dějiny města Brna byly vždy pevně svázány s [[Dějiny Moravy|dějinami Moravy]], již v [[11. století]] od dob [[Údělné knížectví|údělných knížectví]] na [[Morava|Moravě]] Brno zastávalo mimořádně důležitou úlohu ve správě země.{{#tag:ref|Brno bylo nejdříve centrem [[Brněnský úděl|Brněnského údělu]], poté politickým centrem [[Moravské markrabství|Markrabství moravského]], ovšem rovným dílem dělící se o toto postavení s Olomoucí, a od [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] jediným hlavním městem Moravy.|group="pozn."}} Ražba mincí v Brně začala v 11. století, kdy zde brněnská knížata razila nejstarší brněnský denár.[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-mesta-brna/ Historie města Brna – Statutární město Brno] První písemná zmínka o Brně je v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]] roku [[1091]]. Roku [[1243]] byla Brnu udělena [[Městské právo|práva městská]], v polovině 13. století byl založen hrad [[Špilberk]],[http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=historie-hradu Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna] roku [[1292]] bylo tehdejšímu [[Královské město|královskému městu]] Brnu uděleno právo volit [[rychtář]]e. V roce [[1324]] založila královna [[Eliška Rejčka]] na [[Staré Brno|Starém Brně]] [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]], dnes [[Bazilika|baziliku]] a místo jejího posledního odpočinku.{{Citace elektronického periodika |titul=Augustiniánský klášter a Bazilika Nanebevzetí Panny Marie |url=http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=58 |datum přístupu=2011-04-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523084603/http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=58 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} V Brně sídlila od poloviny 14. do začátku 15. století [[Jan Jindřich|Janem Jindřichem]] založená moravská větev [[Lucemburkové|Lucemburků]], moravských markrabat.[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=91 Jan Jindřich, markrabě moravský z rodu Lucemburků] {{Wayback|url=http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=91 |date=20110320104224 }}, brno.cz Poslední moravský Lucemburk [[Jošt Moravský|Jošt]] byl na podzim [[1410]] dokonce zvolen [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]], začátkem následujícího roku ale zemřel na Špilberku. Je pohřben v [[Kostel svatého Tomáše (Brno)|kostele svatého Tomáše]], který založil jeho otec Jan Jindřich.[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=67 Jošt Lucemburský (Moravský), markrabě moravský a braniborský, zvolený král římský] {{Wayback|url=http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=67 |date=20100602091300 }}, brno.cz [143] => [144] => V Brně byl [[Panovnický dvůr|markraběcí dvůr]],[http://www.biskupstvi.cz/aktuality/?Id=7593 Biskupství brněnské]{{Citace elektronického periodika |titul=Jošt Lucemburský (Moravský) – Veřejná sbírka pro jeho jezdeckou sochu |url=http://www.jostmoravsky.cz/moravsti-lucemburkove/jost-lucembursky.html |datum přístupu=2011-09-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110525040557/http://www.jostmoravsky.cz/moravsti-lucemburkove/jost-lucembursky.html |datum archivace=2011-05-25 |nedostupné=ano }} zasedal zde [[moravský zemský sněm]] a další vrcholné politické instituce tehdejší Moravy.{{#tag:ref|V Brně zasedal také [[Moravský zemský soud|zemský soud]], moravský [[Moravský královský tribunál|královský tribunál]], byly zde vedeny svazky [[Moravské zemské desky|zemských desk]], a tak dále. Ovšem do roku [[1641]]/[[1642]] se město dělilo o politickou moc s [[Olomouc]]í a určitou dobu i se [[Znojmo|Znojmem]]. Význam všech tří měst se v průběhu dějin různě měnil.|group="pozn."}} Brno je bývalé moravské [[hlavní město]] a od [[středověk]]u je zejména spolu s [[Olomouc]]í jejím historicky nejvýznamnějším městem. [145] => [146] => V roce [[1777]] bylo založeno [[Diecéze brněnská|brněnské biskupství]],[http://www.biskupstvi.cz/ Biskupství brněnské]Katedrála brněnského biskupství na Petrově je vyobrazena na české desetikorunové minci. roku [[1839]] přijel do Brna první vlak z [[Vídeň|Vídně]], čímž začal provoz parostrojní železnice na území dnešní České republiky.[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/doprava/57112-prvni-parni-vlak-do-dnesniho-ceska-prijel-z-vidne-do-brna/ První parní vlak do dnešního Česka přijel z Vídně do Brna — Doprava — ČT24 — Česká televize] Roku [[1850]] bylo Brno poprvé administrativně rozšířeno připojením 20 okolních katastrálních území.{{#tag:ref|6. července 1850 bylo na základě ''Prozatímního řádu pro královské hlavní město Brno'' k Brnu připojeno několik desítek (27–32) do té doby samostatných katastrálních obcí v bezprostřední blízkosti města.[http://is.muni.cz/th/265158/pedf_b/Promeny_mesta_Brna_v_letech_1848-1914.txt KOŤA, Martin. Bakalářská diplomová práce: Proměny města Brna v letech 1848–1914. Brno: 2010.][http://is.muni.cz/th/133366/pravf_m/Diplomova_prace.txt KŘÍŽ, Petr. Diplomová práce: Vývoj a koncepce samosprávy v městě Brně. Brno: 2008/2009.] Počet obyvatel tak dosáhl přibližně 49 tisíc, rozloha se zvýšila ze 141,4 ha na 1816 ha a vzniklo tak tzv. [[Vnitřní Brno]]. Pzn. na přesných údajích se literatura ne vždy shoduje.|group="pozn."}} V letech [[1859]]–[[1864]] bylo zbořeno téměř kompletně celé [[Městské opevnění (Brno)|městské opevnění]], v letech [[1896]]–[[1916]] proběhla v [[Brno-město|historickém jádru]] rozsáhlá [[Brněnská asanace|asanace]],[http://www.europointbrno.cz/index.php?nav01=5235&nav02=5253 Historie města – Statutární město Brno] při níž bylo asi 240 domů{{Citace elektronického periodika |titul=Brněnská asanace {{!}} Vila Tugendhat |url=http://www.tugendhat.eu/brnenska-asanace.html |datum přístupu=2011-04-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523075836/http://www.tugendhat.eu/brnenska-asanace.html |datum archivace=2011-05-23 }} nahrazeno novostavbami nebo zcela odstraněno. Roku [[1869]] v Brně poprvé na území dnešního Česka vyjela do ulic města [[tramvaj]], tehdy [[Koněspřežná dráha|tažena koňmi]].{{Citace elektronického periodika |titul=Dopravní podnik města Brna, a.s. Historie |url=http://www.dpmb.cz/Default.aspx?seo=historie-firmy |datum přístupu=2011-11-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111214015219/http://www.dpmb.cz/Default.aspx?seo=historie-firmy |datum archivace=2011-12-14 }} [147] => [148] => [[Soubor:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|náhled|Neúspěšné [[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna Švédy v roce 1645]]]] [149] => [150] => === Významné bitvy === [151] => * V 15. století zůstalo Brno během [[Husitské války na Moravě|husitských válek]] po celou dobu pevnou baštou katolictví a husité město nezískali. V létě roku 1467 město Brno obléhalo hrad Špilberk, kde sídlila posádka (husitského) českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Kunštátu a Poděbrad]].{{#tag:ref|Město bylo poté donuceno se vzdát Viktorínovi z Poděbrad (synovi krále Jiřího), který dorazil Špilberku na pomoc a údajně zajal 400 brněnských vojáků. V červnu 1468 přitáhl k Brnu uherský král [[Matyáš Korvín]], který v únoru 1469 donutil Špilberk se vzdát. Brno bylo od počátku na straně Matyáše, Jiří byl tehdy na Moravě považován za povýšence nízkého původu a husitského kacíře, který se neprávem zmocnil panovnického trůnu. Matyáš byl v Olomouci zvolen českým králem a v Moravském markrabství vládl od roku 1469 až do své smrti v roce 1490 (v sousedním Českém království zůstal vládnout Jiří).|group="pozn."}} [152] => * V 17. století bylo Brno [[Obléhání Brna (1643)|obléháno roku 1643]] a [[Obléhání Brna (1645)|znovu roku 1645]] [[Švédové|švédskými]] vojsky pod vedením generála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]]. Šlo o významnou epizodu v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]. Švédům se však město nikdy dobýt nepodařilo. [153] => * V 18. století bylo Brno [[Obléhání Brna (1742)|obléháno roku 1742]] [[Prusové|pruskými]] vojsky pod vedením [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]], ovšem rovněž neúspěšně. [154] => * V prosinci [[1805]] proběhla východně od Brna [[bitva u Slavkova]], známá též jako „bitva tří císařů“. Město samo se do bitvy nezapojilo, francouzská armáda jej však bez boje dočasně obsadila a císař [[Napoleon Bonaparte|Napoleon I.]] zde několikrát přenocoval.[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-v-datech/ Brno – Historie v datech] Několik měsíců bylo Brno francouzskou armádou obsazeno též v roce [[1809]] a Napoleon ve městě opět několik dní pobyl.{{Citace monografie|url=http://www.waymarking.com/waymarks/WMBC6H_Napoleon_I_in_Moravias_capital_in_1809_Brno_Czech_Republic|titul=Napoleon I. in Moravia's capital in 1809, Brno, Czech Republic - La Famille Bonaparte on Waymarking.com|jazyk=Anglicky}} [155] => * Na konci dubna [[1945]] bylo Brno osvobozeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]] pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] v rámci [[Bratislavsko-brněnská operace|bratislavsko-brněnské operace]]. [156] => [157] => === Brno hlavním městem Moravy === [158] => {{Podrobně|Hlavní město Moravy}} [159] => [[Soubor:Veduta Brna se znakem Markrabství moravského, rok 1670.jpg|náhled|vlevo|upright|Znak Markrabství moravského v ''Knize stavu panského'' s vyobrazenou vedutou Brna (rok 1670)]] [160] => Před několika staletími bylo Brno po dlouhou dobu ve sporu s [[Olomouc]]í o postavení [[Hlavní město|hlavního města]] Moravy. Tento spor zřejmě zapříčinil kníže [[Břetislav I.]], který v roce 1055 rozdělil Moravu na dvě navzájem nezávislá území, [[Olomoucký úděl|olomoucký]] a [[brněnský úděl]], později vznikl i samostatný [[znojemský úděl]]. To vedlo k decentralizaci moci a vzniku tří, později znovu dvou center na Moravě. Znovusjednocení Moravy započalo roku [[1182]] z vůle římskoněmeckého císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] vznikem [[Moravské markrabství|Markrabství moravského]]. V roce [[1348]] za vlády markraběte a krále [[Karel IV.|Karla]] byl zřízen [[moravský zemský soud]] a [[moravské zemské desky]], oboje zároveň v Brně a v Olomouci, ale pozice hlavního města Moravy byla stále nejasná, přestože oficiálně byla vždy první uváděna Olomouc. Byla totiž větší a ekonomicky silnější,{{#tag:ref|K roku 1619 mělo Brno jen 585 poddaných, zatímco Olomouc jich měla 1562 a platila také čtyřikrát větší daně. Domů měla v té době Olomouc 581 a Brno 386.BALCÁREK Pavel. ''Brno versus Olomouc. Pod Špilberkem proti Švédům''. Brno: Jota, 1993. {{ISBN|80-85617-09-9}}. S. 23, 24.|group="pozn."}} byla sídlem [[Arcidiecéze olomoucká|biskupa]], později [[Univerzita Palackého v Olomouci|univerzity]], měla výhodnější polohu blíže centru [[Země (Česko)|země]] (Moravy).{{#tag:ref|Město Olomouc tehdy skutečně bylo blíže centru země, zemská hranice se totiž v průběhu dějin měnila. Podstatnou změnou v této skutečnosti bylo, že část původně moravského území byla vyčleněna jako samostatná země ([[Opavské knížectví]]), která se později stala součástí [[Slezsko|Slezska]], což změnilo [[Moravsko-slezská hranice|moravsko-slezskou zemskou hranici]], a proto se později blíže středu země ocitlo Brno.|group="pozn."}} [161] => [162] => Brno bylo naproti tomu sídlem markraběte (moravského vládce){{#tag:ref|V Brně sídlila moravská lucemburská markraběcí dynastie, založená z vůle [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (otce Karla IV.) moravským markrabětem (1349–1375) a tyrolským hrabětem [[Jan Jindřich|Janem Jindřichem]] a završená jeho synem, římským králem, lucemburským vévodou, braniborským kurfiřtem a moravským markrabětem (1375–1411) [[Jošt Moravský|Joštem]] (oba pohřbeni v [[Kostel svatého Tomáše (Brno)|kostele svatého Tomáše]] v Brně). Patřili do ní také Joštovi sourozenci (mladší moravský markrabě a zemský hejtman [[Prokop Lucemburský|Prokop]] (pohřben v [[Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)|kostele Nejsvětější Trojice]] v Brně), mladší moravský markrabě [[Jan Soběslav Lucemburský|Jan Soběslav]], [[Alžběta Moravská|Alžběta]] (pohřbena v [[míšeň]]ské katedrále), [[Anna Moravská|Anna]] a [[Kateřina Lucemburská (1353–1378)|Kateřina]]) a manželky Jana Jindřicha (markraběnky [[Markéta Opavská]], [[Markéta Habsburská (1346–1366)|Markéta Habsburská]], [[Alžběta Oettingenská]]). Mocenské spory mezi syny markraběte Jana Jindřicha byly mimo jiné příčinou [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]].|group="pozn."}} a později hrála roli i blízkost rakouské metropole [[Vídeň|Vídně]]. [[Moravský zemský sněm]], jenž byl od [[14. století]] zákonodárnou institucí v markrabství, zasedal střídavě v obou městech (krátkou dobu i ve [[Znojmo|Znojmě]]), stejně tak zemský soud zasedal střídavě a zemské desky byly také vedeny v obou městech. Olomouc však měla po dlouhou dobu výhodnější postavení než Brno, a to až do [[třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy byl v Brně roku [[1636]] zřízen [[Moravský královský tribunál|královský tribunál]], instituce natolik významná, že se Brno stalo de facto jediným hlavním městem Moravy, ne však nadlouho.{{#tag:ref|Moravský královský tribunál byl totiž v roce 1637 přestěhován do Olomouce, a to z osobních důvodů na přání hraběte Salma, avšak roku 1641 se opět vrátil do Brna. Tribunál se během 17. století stěhoval celkem pětkrát.[http://is.muni.cz/th/53109/ff_m/tribunal_dipl.pdf Královský tribunál – příspěvek k problematice přesídlování moravského úřadu v 17. století]|group="pozn."}} [163] => [164] => [[Soubor:View of Brno in the year 1700.jpg|náhled|[[Městské opevnění (Brno)#Barokní pevnost|Pevnostní město Brno]] kolem roku 1700 s barokním [[bastion]]ovým opevněním a [[Citadela|citadelou]] na [[Špilberk (Bobravská vrchovina)|Špilberku]]]] [165] => Nejvýznamnějším milníkem sporu se stal až přelom let [[1641]]–[[1642]]. V roce 1641 markrabě a císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] nařídil, aby byl zemský sněm i soud spolu s královským tribunálem a zemskými deskami trvale přemístěn z Olomouce do Brna, čímž bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu v obou městech.[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=550 Přemístění zemského soudu s královským tribunálem a zemskými deskami do Brna] Roku 1642 se Olomouc vzdala švédskému vojsku a tím těžce upadl její politický význam na Moravě ve prospěch Brna,{{#tag:ref|Olomouc se vzdala po 40 dnech obléhání a poté se na osm let stala základnou švédských vojsk, tedy i dva roky po skončení války, švédská vojska město zpustošila, počet obyvatel klesl přibližně 15× a naprostá většina domů byla buď neobyvatelných nebo zcela zničených.{{Citace elektronického periodika |titul=Olomouc: Zkáza i rozkvět města v období baroka |url=http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history/baroque-olomouc%20_%28cesky%29 |datum přístupu=2011-08-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110813113554/http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history/baroque-olomouc%20_(cesky) |datum archivace=2011-08-13 }} Brno bylo jediným městem na Moravě, které se Švédům dokázalo úspěšně postavit, ačkoliv bylo během obléhání citelně poškozeno. Jeho obraně velel vojevůdce [[Louis Raduit de Souches]].|group="pozn."}} tehdy byly do Brna také přemístěny celé zemské desky,{{#tag:ref|Dříve bylo 35 svazků desk zemských vedeno v Brně a 38 svazků v Olomouci.{{Citace elektronického periodika |titul=Moravské desky zemské – Ministerstvo vnitra České republiky |url=http://www.mvcr.cz/clanek/moravske-desky-zemske.aspx |datum přístupu=2011-08-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131004221923/http://www.mvcr.cz/clanek/moravske-desky-zemske.aspx |datum archivace=2013-10-04 }}|group="pozn."}} a Brno se poté definitivně stalo jediným politickým centrem země. [166] => [167] => Avšak konečné vyřešení sporů{{#tag:ref|Město Olomouc se dlouze nehodlalo smířit s tím, že jeho politický význam až natolik poklesl. Proto byla ze strany Olomouce nejednou podána žádost o trvalé navrácení zemských desk, zemského soudu, zemského sněmu, dokonce i královského tribunálu. Žádostem ovšem nebylo nikdy markrabětem vyhověno. Mezi oficiální důvody patřily například příjemnější temperatura Brna, kvalitnější voda v Brně, kvalitnější cesty do Brna, lepší poštovní spojení s Brnem, blízkost Vídně, to, že se Olomouc 1642 vzdala Švédům, zatímco Brno se jako jediné město na Moravě úspěšně bránilo. Většina nejvyšších zemských úředníků měla své sídlo v Brně, bylo od počátku sídlem královského tribunálu a leží blíže středu země (Moravy). Město Olomouc zase argumentovalo, že je sídlem biskupa a univerzity, je estetičtěji vystavěno (což bylo ze strany Brna popíráno) a je obecně známé jako hlavní město Moravy (což bylo také popíráno, protože Olomouc se tehdy nemohla vykázat žádným takovým [[privilegium|privilegiem]]). Olomouci byl tedy alespoň přiznán nárok na čestné oficiální označení hlavním městem, ovšem Brno se takto běžně označovalo také.{{Citace monografie [168] => | příjmení = Balcárek [169] => | jméno = Pavel [170] => | rok = 1993 [171] => | titul = Brno versus Olomouc ; Pod Špilberkem proti Švédům [172] => | vydavatel = Jota [173] => }}{{Citace monografie [174] => | příjmení = Dřímal [175] => | jméno = Jaroslav [176] => | příjmení2 = Peša [177] => | jméno2 = Václav [178] => | spoluautoři = a kol. [179] => | rok = 1969 [180] => | titul = Dějiny města Brna 1 [181] => | vydavatel = Blok [182] => | místo = Brno [183] => | stránky = 155 [184] => }} [185] => | group = "pozn." [186] => }} o hlavní město Moravy mezi Brnem a Olomoucí náleží až markrabímu a císaři [[Josef II.|Josefu II.]], který v roce [[1782]] přiznal nárok na označení Brna hlavním městem trvale.{{#tag:ref|Biskup však zůstal v Olomouci a v Brně bylo teprve až roku [[1777]] zřízeno [[Diecéze brněnská|sufragánní biskupství]] a zároveň s tím bylo olomoucké biskupství povýšeno na [[Arcidiecéze olomoucká|arcibiskupství]].|group="pozn."}}{{#tag:ref|Další zajímavostí je, že město Olomouc si nejednou nechalo potvrdit nárok na oficiální označení hlavním městem, ač jím bylo jen titulárně (tj. ve skutečnosti jím nebylo). Například v roce 1762 markraběnkou a královnou [[Marie Terezie|Marií Terezií]], která oficiálně přiznala Olomouci hrdý titul „''Královské hlavní město Olomouc''“.{{Citace elektronického periodika |titul=Historie Olomouce v datech |url=http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history/history-of-the-city-in-dates_(cesky) |datum přístupu=2011-08-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110813102314/http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history/history-of-the-city-in-dates_(cesky) |datum archivace=2011-08-13 }}[http://www.unesco-czech.cz/olomouc/historie/ Olomouc – Historie – České dědictví UNESCO]|group="pozn."}} To bylo později potvrzeno i zemskou ústavou,§ 6 císařského patentu ze dne 30. prosince 1849, č. 18/1850 ř. z., Ústava zemská pro markrabství Moravské stejně jako např. působením [[Vrchní zemský soud v Brně|Vrchního zemského soudu]], jehož působnost se ale nevztahovala jen na celou Moravu, ale i na [[Rakouské Slezsko]]. [187] => [188] => Brno pak bylo hlavním městem Moravy až do roku [[1928]], kdy byla [[Země Moravská]] sloučena se [[České Slezsko#Období 1918–1948|Zemí Slezskou]]. Poté bylo Brno zemským hlavním městem [[Země Moravskoslezská|Země Moravskoslezské]].{{#tag:ref|[[Země Moravskoslezská]] pak existovala do roku 1948. K takovému spojení již v minulosti jednou došlo, mezi lety [[1782]]–[[1850]] bylo [[Moravské markrabství]] spojeno s vévodstvím Horní a Dolní Slezsko ([[Rakouské Slezsko]]) v jeden správní celek – tzv. zemi Moravskoslezskou, spravovanou [[moravskoslezské gubernium|moravskoslezským guberniem]]. Dodejme, že [[Země Moravská]] vznikla roku 1918 přeměnou z Moravského markrabství.|group="pozn."}} Nakonec byla roku 1948 komunistickou vládou zrušena moravskoslezská zemská samospráva a s ní zanikla i pozice jejího hlavního města. Moravské zemské desky jsou dnes [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]] a jsou uloženy v [[Moravský zemský archiv v Brně|Moravském zemském archivu]] v Brně. [189] => [190] => === 20. století a Velké Brno === [191] => [[Soubor:Brno - Malinovského náměstí (1907).jpeg|náhled|vlevo|Ovocný trh, dnešní [[Malinovského náměstí]], v roce 1907]] [192] => Roku [[1919]] byla k Brnu připojena dvě sousední města [[Královo Pole]] a [[Husovice]] a 21 dalších obcí. Vzniklo tak tzv. [[Velké Brno]] s asi 7× větší rozlohou a počtem obyvatel asi 222 tisíc oproti původním asi 130 tisícům.[http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=velke-brno Výstava Velké Brno]{{Citace právního předpisu [193] => | typ = Zákon [194] => | číslo = 213/1919 Sb. [195] => | název = o sloučení sousedních obcí s Brnem [196] => | url = http://ftp.aspi.cz/opispdf/1919/042-1919.pdf [197] => | datum přístupu = 2018-08-23 [198] => }} Roku [[1921]] se Brno stalo zemským hlavním městem [[Země Moravská|země Moravské]] v tehdejší [[První republika|první republice]], předtím bylo hlavním městem [[Moravské markrabství|Markrabství moravského]], o sedm let později se stalo zemským hlavním městem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. Mezi lety 1936 a 1940 byla na Svratce vybudována nad Brnem vodní nádrž [[Brněnská přehrada]] (zpočátku nazývána Kníničská přehrada). [199] => [200] => V roce [[1939]] bylo Brno v předzvěsti [[Druhá světová válka|druhé světové války]] [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|obsazeno]] [[Wehrmacht|německou armádou]] a 26. dubna [[1945]] [[Bratislavsko-brněnská operace|osvobozeno]] [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Krátce po válce docházelo od 30. května 1945 v rámci [[Vysídlení Němců z Československa|obdobných celostátních snah]] k [[Brněnský pochod smrti|vysídlování německého obyvatelstva Brna]]. [201] => [[Soubor:Sovětské tanky na Křenové ulici.gif|náhled|Tanky Rudé armády na Křenové ulici, duben 1945]] [202] => Po [[Únor 1948|komunistickém převratu z února 1948]] upadl v té době tradiční politický a hospodářský význam Brna jako [[Hlavní město|hlavního města]], a to zákonem o [[Kraje v Česku|krajském zřízení]] přijatým 21. prosince 1948. Tímto zákonem bylo [[Historie krajů v Česku#V letech 1945–1949|zrušeno zemské zřízení]] a Morava byla rozdělena do několika krajů podřízených Praze (s účinností od 24. prosince 1948).{{Citace právního předpisu [203] => | typ = Zákon [204] => | číslo = 280/1948 Sb. [205] => | název = o krajském zřízení [206] => | paragraf = 2 a § 39 odst. 1 [207] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=381 [208] => | datum přístupu = 2018-08-23 [209] => }}[http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=1948s280&DR=SB 280/1948 Sb. Zákon o krajském zřízení] Krajské zřízení po roce 1948 nerespektovalo hranice historických zemí. Město Brno se tehdy stalo sídlem [[Brněnský kraj|Brněnského kraje]] a po reformě v roce [[1960]] sídlem [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravského kraje]].{{Citace právního předpisu [210] => | typ = Zákon [211] => | číslo = 36/1960 Sb. [212] => | název = o územním členění státu [213] => | paragraf = 3 [214] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=965 [215] => | datum přístupu = 2018-08-23 [216] => }} V roce 1949 ztratilo Brno postavení [[Statutární město|statutárního města]]. Roku 1968 se podle zákona o [[Národní výbor (1945–1990)|národních výborech]] stalo znovu statutárním městem,{{Citace právního předpisu [217] => | typ = Zákon [218] => | číslo = 69/1967 Sb. [219] => | název = o národních výborech [220] => | paragraf = 12 odst. 2 [221] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1466 [222] => | datum přístupu = 2018-08-23 [223] => }} k obnovení tohoto statusu došlo také po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1990. Roku 2000 vznikl samosprávný [[Jihomoravský kraj]], jehož krajským městem se Brno stalo. [224] => [225] => V průběhu 20. století se Brno několikrát rozšiřovalo. Kromě vzniku Velkého Brna v roce 1919 k tomu došlo v letech 1944 (připojen městys [[Brno-Líšeň|Líšeň]]), 1957 (okolí Brněnské přehrady), 1960 (čtyři obce), 1971 (osm obcí) a naposledy 1980, kdy se součástí města stal [[Brno-Útěchov|Útěchov]].{{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic | vydavatel = Baset | rok = 2000 | místo = Praha | strany = 199–243 | isbn = 80-86223-11-6}} [226] => [227] => === 21. století === [228] => V roce 2017 vytvořilo město strategii zvanou {{kotva|Brno 2050}}Brno 2050, v níž popsalo vize do budoucnosti ve třech oblastech: kvalita života, městská správa a zdroje.{{Citace elektronické monografie | titul = Vize a strategie #brno2050 schválena | url = https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/vize-a-strategie-brno2050-schvalena/ | datum vydání = 2017-12-12 | datum přístupu = 2018-11-26 | vydavatel = Brno.cz}} Podle ní má v Brně v roce 2050 žít 600 tisíc obyvatel,{{Citace elektronické monografie| titul = Echo speciál o budoucnosti města| vydavatel = Brno.cz| url = https://www.brno.cz/brno-aktualne/co-se-deje-v-brne/a/echo-special-o-budoucnosti-mesta/| datum vydání = 2018-04-30 | datum přístupu = 2018-11-18}}{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Brno by mělo podle plánu do roku 2050 téměř zdvojnásobit počet obyvatel města [230] => | periodikum = Brněnská Drbna [231] => | url = https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/13837-brno-by-melo-podle-planu-do-roku-2050-temer-zdvojnasobit-pocet-obyvatel-mesta.html [232] => | datum vydání = 2019-04-13 [233] => | datum přístupu = 2021-08-27 [234] => }} má zde růst moderní architektura, fungovat spolupráce v rámci metropolitní oblasti, plánuje se zavedení politiky [[Otevřená data|otevřených dat]] či participativní správy občany. V oblasti dopravní má jít o napojení města na [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní tratě]] a zvýšení provozu na [[Letiště Brno-Tuřany|tuřanském letišti]], vize dále počítá např. s využíváním obnovitelných zdrojů. [235] => {{clear}} [236] => [237] => == Geografie == [238] => [[Soubor:Autumn Marian Valley.jpg|náhled|vlevo|[[Mariánské údolí (Brno)|Mariánské údolí]] v [[Brno-Líšeň|Líšni]]]] [239] => [[Soubor:Srovnání kvality ovzduší v ČR - 2008.jpg|náhled|Kvalita ovzduší v ČR (2008), Brno si vede velmi dobře ve srovnání s dalšími velkými městy]] [240] => Brno leží na jihovýchodě [[Česko|České republiky]] v oblasti jižní [[Morava|Moravy]]. Městem protékají řeky [[Svratka]] a [[Svitava]], jejichž soutok se nachází na jižním okraji města, v katastrálním území čtvrti [[Přízřenice]]. Tok Svratky je na území Brna dlouhý přibližně 29 km, u Svitavy délka činí asi 13 km. K dalším vodním tokům patří říčky nebo potoky [[Ponávka]], [[Veverka (potok)|Veverka]] a [[Říčka (přítok Litavy)|Říčka]].{{Citace elektronického periodika |titul=Geografické údaje a obyvatelstvo |url=http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8 |datum přístupu=2011-04-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523092746/http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} V katastru města se nachází [[Brněnská přehrada]] a několik malých rybníků a jiných vodních ploch, například [[Žebětínský rybník]], nádrže v [[Mariánské údolí (Brno)|Mariánském údolí]] či [[Holásecká jezera]]. Brno je ze tří stran chráněno zalesněnými kopci [[Brněnská vrchovina|Brněnské vrchoviny]], na jihozápadě pak začínají nížiny [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]], konkrétně [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-svrateckého úvalu]]. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 190–497 m n. m., značná část území Brna (6379 ha, 28 %) je pokryta lesy. Kromě kopců [[Petrov (Brno)|Petrov]] a [[Špilberk (Bobravská vrchovina)|Špilberk]] se na katastru města nacházejí také vrchy [[Bílá hora (Brno)|Bílá hora]], [[Červený kopec (Bobravská vrchovina)|Červený kopec]], [[Hády]] (z části), [[Kamenný vrch (přírodní rezervace)|Kamenný vrch]], [[Kraví hora (Bobravská vrchovina)|Kraví hora]], [[Medlánecké kopce]], [[Mniší hora]], [[Palackého vrch]], [[Stránská skála]], [[Strom (Drahanská vrchovina)|Strom]] a [[Žlutý kopec]], nejvyšším vrcholem je [[Kopeček (Bobravská vrchovina)|Kopeček]] (479,41 m n. m.). Nejvyšší bod na katastru města s nadmořskou výškou 497 m se nachází severně od [[Brno-Útěchov|Útěchova]].{{Citace monografie [241] => | příjmení = Procházka [242] => | jméno = Rudolf [243] => | spoluautoři = a kol. [244] => | rok = 2011 [245] => | titul = Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku [246] => | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna [247] => | místo = Brno [248] => | stránky = 44 [249] => | isbn = 978-80-86736-25-9 [250] => }} [251] => [252] => Brno má poměrně rozmanité přírodní zázemí a mírné klima, což je dáno jeho polohou mezi [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinou]] a nížinami jižní Moravy. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C, průměrné roční srážky 505 mm, průměrný počet dnů se srážkami je 150, průměrný sluneční svit za rok činí 1 771 hodin a převažující směr větru je severozápadní. Od východu na západ je město dlouhé 21,5 km a celkově zabírá plochu 230 km². Na katastru Brna se nachází několik desítek [[Seznam chráněných území v okrese Brno-město|chráněných území]], například část [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|chráněné krajinné oblasti Moravský kras]], [[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památka]] [[Stránská skála]], [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] [[Hádecká planinka]], [[Přírodní památky v Česku|přírodní památka]] [[Bílá hora (Brno)|Bílá hora]] nebo [[Přírodní rezervace v Česku|přírodní rezervace]] [[Bosonožský hájek]]. [253] => [254] => Brno je odvěkou křižovatkou obchodních cest, která spojovala severní a jižní evropské civilizace po staletí, a po staletí bylo hlavním městem autonomní moravské země. Město je jako součást podunajského regionu historicky spjato s [[Vídeň|Vídní]], vzdálenou 110 km. [255] => [256] => {{Podnebí [257] => | místo = Brno [258] => [259] => | průměrné denní maximum C leden = 0,2 [260] => | průměrné denní maximum C únor = 3,1 [261] => | průměrné denní maximum C březen = 8,5 [262] => | průměrné denní maximum C duben = 14,4 [263] => | průměrné denní maximum C květen = 19,5 [264] => | průměrné denní maximum C červen = 22,6 [265] => | průměrné denní maximum C červenec = 24,5 [266] => | průměrné denní maximum C srpen = 24,2 [267] => | průměrné denní maximum C září = 20,2 [268] => | průměrné denní maximum C říjen = 14,1 [269] => | průměrné denní maximum C listopad = 6,6 [270] => | průměrné denní maximum C prosinec = 1,9 [271] => [272] => | průměrné denní minimum C leden = -5,2 [273] => | průměrné denní minimum C únor = -3,3 [274] => | průměrné denní minimum C březen = -0,2 [275] => | průměrné denní minimum C duben = 3,9 [276] => | průměrné denní minimum C květen = 8,3 [277] => | průměrné denní minimum C červen = 11,4 [278] => | průměrné denní minimum C červenec = 12,7 [279] => | průměrné denní minimum C srpen = 12,6 [280] => | průměrné denní minimum C září = 9,5 [281] => | průměrné denní minimum C říjen = 5,0 [282] => | průměrné denní minimum C listopad = 0,9 [283] => | průměrné denní minimum C prosinec = -3,0 [284] => [285] => | průměrné srážky mm leden = 24,6 [286] => | průměrné srážky mm únor = 23,8 [287] => | průměrné srážky mm březen = 24,4 [288] => | průměrné srážky mm duben = 31,5 [289] => | průměrné srážky mm květen = 61,0 [290] => | průměrné srážky mm červen = 72,2 [291] => | průměrné srážky mm červenec = 63,7 [292] => | průměrné srážky mm srpen = 56,3 [293] => | průměrné srážky mm září = 37,6 [294] => | průměrné srážky mm říjen = 30,7 [295] => | průměrné srážky mm listopad = 37,4 [296] => | průměrné srážky mm prosinec = 27,1 [297] => [298] => | zdroj = [[Světová meteorologická organizace]] (UN){{cite web [299] => | url = http://www.worldweather.org/172/c00693.htm [300] => | title = World Weather Information Service – Brno [301] => | accessdate = 20 January 2011 [302] => | publisher = United Nations}} Leden 2011 [303] => }} [304] => [305] => === Stav ovzduší === [306] => V roce 2013 přesahoval v Brně počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro [[Pevné částice|polétavý prach]]. Město mělo dlouhodobé problémy s překračováním limitů pro znečištění [[Oxid dusičitý|oxidem dusičitým]] nebo [[Karcinogen|rakovinotvorným]] [[Benzo(a)pyren|benzo-a-pyrenem]].[http://www.denikreferendum.cz/clanek/15141-brno-jiz-take-vycerpalo-celorocni-kvotu-smogu Brno již také vyčerpalo celoroční kvótu smogu] Od roku 2010 se situace výrazně zlepšuje, čísla koncentrací, která byla naměřena v roce 2016, jsou nižší o desítky procent než před šesti lety.{{Citace elektronické monografie | titul = Stav ovzduší v Jihomoravském kraji se dlouhodobě zlepšuje. Silniční doprava je zodpovědná pouze za 19 % všech emisí prachu| url = https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=347898&TypeID=2| datum přístupu = 2018-09-06 | vydavatel = Jihomoravský kraj}} [307] => [308] => == Kultura == [309] => [[Soubor:Lisenske slavnosti vyrez.jpg|náhled|vlevo|Tradiční [[moravské kroje]] na hodech v [[Brno-Líšeň|Líšni]]]] [310] => [311] => Brněnský magistrát vynakládá na oblast kultury ročně kolem tří čtvrtin miliardy korun.[http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ORF/SR2011/Vydaje.xls Schválený rozpočet provozních a kapitálových výdajů – Rekapitulace dle oddílů a paragrafů][http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ORF/Souhrnny_rozpocet_2010/Rozpocet_2010.xls Souhrnný rozpočet statutárního města Brna na rok 2010 – Rozpočet výdajů statutárního města Brna] Ve městě působí řada muzeí, divadel a dalších kulturních institucí, pořádá se zde řada festivalů a nejrůznějších kulturních akcí. Krom toho je v Brně je také zřízena [[Hvězdárna a planetárium Brno]], tři botanické zahrady,{{#tag:ref|Jsou jimi: [[Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity]], [[Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně]] a [[Centrum léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity]].|group="pozn."}} nebo například [[Zoo Brno]], jež je svojí rozlohou 65 ha čtvrtá největší v Česku. [312] => [313] => Brno od 90. let zažívá kulturní „znovuzrození“, fasády jsou opravovány, jsou zakládány a rozšiřovány různé výstavy, přehlídky apod., do města se postupně vrací rytmus „menšího [[Seznam největších měst v Evropské unii|evropského velkoměsta]]“, Brnu se ovšem stále ještě někdy může dostávat ne zcela lichotivé pověsti „nudného maloměsta“. Roku 1996 navštívila Brno britská královna [[Alžběta II.]],[http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/228747-alzbeta-ii-jako-prvni-britsky-monarcha-navstivila-ceske-zeme-pred-15-lety.html Alžběta II. jako první britský monarcha navštívila české země před 15 lety], novinky.cz, 27. 3. 2011. v roce 2007 se zde konal summit 15 prezidentů zemí Evropy.[http://www.novinky.cz/domaci/115793-summit-skoncil-prezidenti-schvaluji-rozsireni-eu.html Summit skončil, prezidenti schvalují rozšíření EU] Roku 2009 Brno navštívil papež [[Benedikt XVI.]][http://www.lidovky.cz/papez-vyzdvihl-husuv-odkaz-v-brne-odslouzil-msi-pro-120-tisic-vericich-12l-/ln_domov.asp?c=A090927_092018_ln_domov_mev Papež vyzdvihl Husův odkaz, v Brně odsloužil mši pro 120 tisíc věřících], lidovky.cz, 27. 9. 2009. a v roce 2010 syn Alžběty II., [[Charles, princ z Walesu|princ Charles]].[http://www.lidovky.cz/princ-charles-dostal-v-brne-medaili-za-zajem-o-zivotni-prostredi-p8b-/lide.asp?c=A100322_092756_ln_domov_hs Princ Charles dostal v Brně medaili za zájem o životní prostředí], lidovky.cz, 22. 3. 2010. [314] => [315] => Brno i přes svůj městský charakter zachovává tradiční moravskou [[Folklór|lidovou kulturu]] včetně lidových slavností, na kterých nechybí [[moravské kroje]], moravská vína (město je [[vinařská obec|vinařskou obcí]] v rámci [[Velkopavlovická vinařská podoblast|Velkopavlovické vinařské podoblasti]] s několika [[viniční trať|viničními tratěmi]],[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2018-80/ Vyhláška č. 80/2018 Sb.], zakonyprolidi.cz včetně obnovené vinice na svahu Špilberku{{Citace elektronického periodika | příjmení = Bartošová | jméno = Simona | příjmení2 = Jelen | jméno2 = Tomáš | titul = Brno a spolek vinařů zakládají vinici na Špilberku, porostou zde dvě bílé odrůdy | url = https://www.irozhlas.cz/node/5923953 | datum vydání = 2014-04-14 | datum přístupu = 2018-06-07 [316] => | periodikum = iROZHLAS [317] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [318] => | vydavatel = Český rozhlas [319] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [320] => }}), moravská dechová hudba, lidové tance a soutěže. Na rozdíl od menších obcí v Brně mají své hody lokálně jednotlivé městské části, ovšem ne všechny. Mezi městské části, kde se pravidelně pořádají tradiční hody, patří například [[Brno-Řečkovice a Mokrá Hora|Řečkovice a Mokrá Hora]],[http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/vavrinecke-hody-brno-reckovice-16599/ Vavřinecké hody – Brno Řečkovice – www.kalendarakci.atlasceska.cz] [[Brno-Židenice|Židenice]],[http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/zidenicke-hody-brno-zidenice-7165/ Židenické hody – Brno Židenice – www.kalendarakci.atlasceska.cz] [[Brno-Líšeň|Líšeň]]{{Citace elektronického periodika |titul=Líšeňské hody {{!}} portál vlisni.cz |url=http://www.vlisni.cz/lisenske-hody |datum přístupu=2011-08-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090830051550/http://www.vlisni.cz/lisenske-hody |datum archivace=2009-08-30 }} nebo [[Brno-Ivanovice|Ivanovice]].{{Citace elektronického periodika |titul=ČÍ JSOU HODY? NAŠE! » Městská část Brno Ivanovice |url=http://www.ivanovice.brno.cz/clanky/20070926-ci-jsou-hody-nase/ |datum přístupu=2011-08-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120121001651/http://www.ivanovice.brno.cz/clanky/20070926-ci-jsou-hody-nase/ |datum archivace=2012-01-21 }} [321] => {{clear}} [322] => [323] => V Brně se nachází řada tzv. „kamenů zmizelých“ – [[Stolpersteine]], které zde byly do chodníků vsazeny 9. června 2010 a 16. června 2011 německým umělcem [[Gunter Demnig|Gunterem Demnigem]].Kronika Demnigovy stránky stolpersteine.eu, online [http://www.stolpersteine.eu/chronik/#c182 stolpersteine.eu/.../#c182] a [http://www.stolpersteine.eu/chronik/#c195 stolpersteine.eu/.../#c195] [324] => [325] => === Kulturní památky === [326] => [[Soubor:Brno - Cathedral of Saints Peter and Paul III.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Petra a Pavla|Katedrála sv. Petra a Pavla]] a [[Dietrichsteinský palác (Brno)|Dietrichsteinský palác]] pohledem z věže [[Stará radnice (Brno)|Staré radnice]]]] [327] => [[Soubor:Tugendhat zevnitr vyrez.jpg|náhled|[[Vila Tugendhat]], stěžejní dílo světového funkcionalismu od architekta [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Miese van der Rohe]] z konce [[1920–1929|20. let 20. století]] a památka [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]]] [328] => [[Soubor:Židovský hřbitov v Brně (montáž).jpg|náhled|[[Židovský hřbitov v Brně]] (svojí rozlohou největší židovský hřbitov na Moravě)]] [329] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Brně}} [330] => V Brně je možné, pravděpodobně díky jeho bohaté historii hlavního města Moravy, nalézt stovky kulturních památek, včetně třinácti [[Národní kulturní památka (Česko)|národních kulturních památek]][https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Jihomoravsk%C3%BD+kraj&okres=Brno-m%C4%9Bsto&obec=Brno&typOchrany=NKP&chranenoTed=1&hlObj=1 Výsledky vyhledávání, Ústřední seznam kulturních památek – okres Brno-město], pamatkovykatalog.cz[http://www.mvcr.cz/clanek/kulturni-pamatky.aspx Kulturní památky], mvcr.cz a jedné památky zařazené na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. Většina hlavních památek se nachází v jeho [[Brno-město|historickém jádru]], [[Městská památková rezervace Brno|brněnská městská památková rezervace]] je počtem objektů druhá největší v České republice, ovšem až s velkým odstupem za [[Praha|Prahou]] (Brno: 484 objektů; Praha: 1 330 objektů).[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území] Obklopena je [[Městská památková zóna Brno|městskou památkovou zónou]], která obsahuje především velkoměstskou zástavbu z přelomu 19. a 20. století a vilové čtvrti z 19. a první poloviny 20. století.{{Citace elektronické monografie [331] => | titul = Brno - městská památková zóna [332] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/brno-mestska-pamatkova-zona-27015597 [333] => | datum přístupu = 2023-07-15 [334] => | vydavatel = Pamatkovykatalog.cz [335] => }} Jádro městské čtvrti [[Královo Pole]] je rovněž chráněno jako městská památková zóna,{{Citace elektronické monografie [336] => | titul = Královo Pole [337] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/kralovo-pole-24779944 [338] => | datum přístupu = 2022-12-22 [339] => | vydavatel = Pamatkovykatalog.cz [340] => }} jádrová část čtvrti [[Brněnské Ivanovice]] byla vyhlášena [[vesnická památková zóna|vesnickou památkovou zónou]]{{Citace elektronické monografie [341] => | titul = Tuřany - Brněnské Ivanovice [342] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/turany-brnenske-ivanovice-7664254 [343] => | datum přístupu = 2022-12-22 [344] => | vydavatel = Pamatkovykatalog.cz [345] => }} a areál hradiště [[Staré Zámky]] je [[archeologická památková rezervace|archeologickou památkovou rezervací]].{{Citace elektronické monografie [346] => | titul = Hradisko Staré zámky u Líšně [347] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/hradisko-stare-zamky-u-lisne-14740459 [348] => | datum přístupu = 2022-12-22 [349] => | vydavatel = Pamatkovykatalog.cz [350] => }} [351] => [352] => Brno může být také označováno jako kolébka některých nových trendů v oblasti [[Moderní architektura|moderní architektury]] a její konkrétní podoby, [[funkcionalismus|funkcionalismu]].{{Citace elektronického periodika |titul=Brno – Funkcionalismus a moderní architektura |url=http://www.brno.cz/turista-volny-cas/funkcionalismus-a-moderni-architektura/ |datum přístupu=21-08-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928113040/http://www.brno.cz/turista-volny-cas/funkcionalismus-a-moderni-architektura/ |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }}[http://brno.idnes.cz/tvorba-architekta-funkcionalismu-fuchse-prinesla-novou-estetiku-1cd-/Brno-zpravy.aspx?c=A100326_1357876_brno-zpravy_dmk Tvorba architekta funkcionalismu Fuchse přinesla novou estetiku – iDNES.cz] Tento profil města, známý a oceňovaný ve světě, výrazně pomohl vtisknout zejména [[Bohuslav Fuchs]], jeden z velmi respektovaných architektů 20. století. Podílela se na něm ale i řada dalších tvůrců jako [[Ernst Wiesner|Arnošt Wiesner]], [[Emil Králík]], [[Jindřich Kumpošt]], [[Otto Eisler]]. Je zde možné vidět velmi pestrou [[Seznam funkcionalistických staveb v Brně|řadu památek tohoto stylu]]. Následující seznam uvádí pouze některé z nejvýznamnějších památek. Hvězdičkou označené objekty jsou národními kulturními památkami. [353] => [354] => {| [355] => | width = "50%" valign="top" | [356] => * '''Hrady''' [357] => ** [[Špilberk|Hrad a pevnost Špilberk]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [358] => ** [[Veveří (hrad)|Hrad Veveří]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [359] => * '''Brněnské podzemí'''{{#tag:ref|Za povšimnutí stojí především [[Brněnská kostnice]], jež je druhou největší v Evropě, a [[Kapucínská hrobka (Brno)|Kapucínská hrobka]] s mumiemi kapucínských mnichů a některých významných dobových osobností, jako byl například architekt [[Mořic Grimm]].{{Citace elektronického periodika |titul=Klášter kapucínů Brno: Hrobka |url=http://www.kapucini.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=9:hrobkainfo&catid=6:hrobka&Itemid=10 |datum přístupu=2011-09-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111204170254/http://www.kapucini.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=9:hrobkainfo&catid=6:hrobka&Itemid=10 |datum archivace=2011-12-04 |nedostupné=ano }}|group="pozn."}} [360] => ** [[Brněnská kostnice]] [361] => ** [[Kapucínská hrobka (Brno)|Kapucínská hrobka]] [362] => ** [[Podzemí pod Zelným trhem]] [363] => * '''Další sídla a paláce'''{{#tag:ref|Krom toho je v Brně možné nalézt mnoho dalších [[palác]]ů, např. [[Dietrichsteinský palác (Brno)|Dietrichsteinský palác]], [[Palác Hausperských z Fanalu]], [[Palác žďárských opatů]], [[Schrattenbachův palác]], [[Kleinův palác]], [[Místodržitelský palác (Brno)|Místodržitelský palác]], [[Dům pánů z Kunštátu]], [[Pražákův palác]], [[Palác Chlumeckých]], [[Palác Říkovských z Dobrčic]], [[Herringův palác]], [[Kounicův palác]], [[Berglův palác]].|group="pozn."}} [364] => ** [[Zemská sněmovna v Brně|Moravská zemská sněmovna]] [365] => ** [[Biskupský dvůr (Brno)|Biskupský dvůr]] [366] => ** [[Nová radnice (Brno)|Nová radnice]] [367] => ** [[Palác šlechtičen]] [368] => ** [[Stará radnice (Brno)|Stará radnice]] [369] => ** [[Dům pánů z Lipé]] [370] => * '''Funkcionalistické stavby''' [371] => ** [[Brněnské výstaviště]] [372] => ** [[Vila Tugendhat]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] (památka [[UNESCO]]{{Citace elektronické monografie|titul=Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví|url=http://whc.unesco.org/en/list/1052}}) [373] => ** [[Hotel Avion]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [374] => ** [[Brněnské krematorium]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [375] => ** [[Palác Morava]] [376] => | width = "50%" valign="top" | [377] => * '''Kašny, sochy a pomníky''' [378] => ** [[Kašna Parnas]] [379] => ** [[Morový sloup (Brno)|Morový sloup]] na [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]] [380] => * '''Parky''' {{#tag:ref|Park [[Lužánky]] je nejstarší veřejný park na území dnešní České republiky, parkem byl zřízen na konci 18. stol., [[Denisovy sady]] se začátkem 19. stol. staly vůbec prvním městským parkem založeným veřejnou správou na území dnešního Česka a [[Park Špilberk]] je jako unikátní dílo zahradní architektury zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.|group="pozn."}} [381] => ** [[Lužánky]] [382] => ** [[Denisovy sady]] [383] => ** [[Park Špilberk]] [384] => * '''Kostely a kláštery'''{{#tag:ref|[[Starobrněnský klášter]] byl místem, kde [[Gregor Mendel]] položil základy [[Genetika|genetiky]], tehdy zcela nového vědního oboru. [[Kostel svatého Tomáše (Brno)|Kostel sv. Tomáše]] je místem posledního odpočinku svého zakladatele moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] a jeho syna římského krále a moravského markraběte [[Jošt Moravský|Jošta Moravského]], [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] je místem posledního odpočinku její zakladatelky královny [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]] a [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|kostel sv. Jakuba Většího]] je jedním z nejhonosnějších a nejzachovalejších gotických kostelů v Brně, je mimo jiné místem posledního odpočinku velitele obrany Brna před Švédy, maršála císařských vojsk na Moravě a jednoho z nejschopnějších vojevůdců [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Louis Raduit de Souches|Louise Raduit de Souches]].|group="pozn."}} [385] => ** [[Katedrála svatého Petra a Pavla]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [386] => ** [[Starobrněnský klášter]] a [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [387] => ** [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|Kostel svatého Jakuba Většího]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [388] => ** [[Kostel svatého Tomáše (Brno)|Kostel svatého Tomáše]] [389] => * '''Jiné'''{{#tag:ref|[[Divadlo Reduta]] je pozoruhodné především tím, že jde o nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě, [[Židovský hřbitov v Brně]] je svojí plochou kolem 29 500 m² největším židovským hřbitovem na [[Morava|Moravě]],Jaroslav Klenovský (2002), s. 99.Karel Kuča (2000), str. 634–635. [[Ústřední hřbitov (Brno)|Ústřední hřbitov v Brně]] (založen 1883) je svojí rozlohou 56 ha největším hřbitovem v České republice[http://brnonow.com/2011/07/central-cemetery/ Guide to Brno central cemetery (including map) (v angličtině)][http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3618 3. 11. 1883 Otevření Ústředního hřbitova města Brna – Encyklopedie dějin města Brna – Profil události][http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/brno-vyhralo-soud-o-uzemni-plan-v-bohunicich/ Brno vyhrálo soud o územní plán v Bohunicích] a jeho čestné pohřebiště je obdobou [[Slavín (památník)|Slavína v Bratislavě]].|group="pozn."}} [390] => ** [[Divadlo Reduta]] [391] => ** [[Kounicovy koleje]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [392] => ** [[Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně|Čestné pohřebiště]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] na [[Ústřední hřbitov (Brno)|Ústředním hřbitově]] [393] => ** [[Židovský hřbitov v Brně]] [394] => * '''Movité''' [395] => ** [[Madona z Veveří]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [396] => ** [[Moravské zemské desky]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [397] => ** Soubor archeologických nálezů z lokality [[Slovanské hradiště Mikulčice|Mikulčice]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] [398] => |} [399] => [400] => === Místní a mezinárodní festivaly === [401] => [[Soubor:Ignis Brunensis 2010 Montage 1.jpg|náhled|vlevo|Mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů [[Ignis Brunensis]] na [[Brněnská přehrada|Brněnské přehradě]] (2010)]] [402] => [[Soubor:Tram horse tram Brno.jpg|náhled|Historická [[Koněspřežná dráha|koněspřežná tramvaj]] na festivalu zábavy [[Brno – město uprostřed Evropy]]]] [403] => {{Viz též|Seznam festivalů v Brně}} [404] => V Brně je každoročně na přelomu května a června pořádán festival zábavy [[Brno – město uprostřed Evropy]], jehož součástí je i přehlídka a možnost jízdy starými dopravními prostředky Dopravní nostalgie, Zábava pod hradbami hradu Špilberk s koncertem [[Filharmonie Brno|brněnské filharmonie]], lidová hradní slavnost na témže hradu. Součástí tohoto festivalu je i mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů [[Ignis Brunensis]],[http://www.flash-sfx.cz/cs/ohnostroje/ohnostroje/ignis-brunensis Ohňostroje – Flash SFX] latinsky „Plamen Brněnský“, největší soutěžní show ohňostrojů ve střední Evropě.{{Citace elektronického periodika |titul=Brno {{!}} Concentus Moraviae |url=http://www.concentus-moraviae.cz/VenueDetail.aspx?venueId=hpgagnkbiifaeohglnohcngenfkgnbnp |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110824151333/http://www.concentus-moraviae.cz/VenueDetail.aspx?venueId=hpgagnkbiifaeohglnohcngenfkgnbnp |datum archivace=2011-08-24 |nedostupné=ano }}[http://www.ibrno.cz/kultura/35533-mesto-chysta-velkolepe-ohnostroje-jejich-festival-by-mohl-videt-milion-divaku.html Brno chystá velkolepé ohňostroje, festival by mohl vidět milion diváků] [405] => [406] => Od června do září probíhá v centru města [[Brněnské kulturní léto]], jehož součástí je i divadelní festival [[Brněnské shakespearovské hry]]; ukončují je folklorní [[Brněnské lidové slavnosti]]. V srpnu se každý rok konají [[Dny Brna]] – oslavy úspěšné obrany města před Švédy roku 1645, jejichž součástí jsou i rekonstrukce dobových bitevních scén. Od roku 2001 se každoročně koná svátek balónového létání [[Baloon Jam]]. V Brně se také pořádá mezinárodní festival [[Divadelní svět]], zahájen Nocí kejklířů a vrcholící Slavností masek,[http://www.divadelnisvet.cz/ Divadelní svět Brno] Divadelní svět je největší podobnou akcí ve střední Evropě.[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/125371-v-brne-to-zije-startuje-noc-kostelu-ignis-brunensis-i-divadelni-svet/ ČT24: V Brně to žije. Startuje Noc kostelů, Ignis Brunensis i Divadelní svět — Jihomoravský kraj — ČT24 — Česká televize] [407] => [408] => V Brně se konají dva výroční festivaly symfonické hudby – [[Mezinárodní hudební festival Brno]], známý pod tímto jménem již od roku 1965, a [[Mezinárodní hudební festival Špilberk]] pod širým nebem. V roce 2004 se konal u příležitosti 100. výročí světové premiéry opery [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] ''[[Její pastorkyňa]]'' v [[Národní divadlo Brno|Národním divadle v Brně]] první ročník mezinárodního hudebního festivalu [[Janáček Brno]]. Multižánrový hudební festival [[Semtex Culture]] se věnuje populární hudbě mládeže a [[Alternativa Brno]] experimentální hudbě. Do roku 1989 se v Mariánském údolí konaly Mírové slavnosti. Častým místem konání hudebních i jiných produkcí jsou [[hala Rondo]] (DRFG Arena) či [[náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]] v brněnském centru. [409] => [410] => V Brně se také konal mezinárodní filmový festival [[Cinema Mundi]], přehlídka filmů z celého světa, které se ucházejí či ucházely o [[Oscar]]a.{{Citace elektronického periodika |titul=Cinema Mundi returns to Brno after one year |url=http://www.cinemamundi.info/eng |datum přístupu=2011-04-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523081145/http://www.cinemamundi.info/eng |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} Od roku 2000 zde probíhá filmový festival s gay a lesbickou tematikou [[Mezipatra]] (původně Duha nad Brnem). [411] => [412] => === Muzea === [413] => [[Soubor:Mammoth model 01.JPG|náhled|vlevo|Model mamuta v životní velikosti v pavilonu [[Anthropos]], součásti [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]]]] [414] => Nejvýznamnějším muzeem v Brně je [[Moravské zemské muzeum]], které je druhou nejstarší a nejrozsáhlejší muzejní institucí v republice a první na Moravě.[http://www.mzm.cz/ Moravské zemské muzeum] Bylo založeno Hospodářskou společností pro povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy v roce 1817, kdy byl [[Biskupský dvůr (Brno)|Biskupský dvůr]] na Zelném trhu převeden církví na tuto společnost. První instalace byly provedeny až v roce 1828. Po roce 1880 bylo přistavěno tzv. d'Elvertovo křídlo, které uzavřelo dvůr z jižní strany, v roce 1908 byl zakoupen i sousední [[Dietrichsteinský palác (Brno)|Dietrichsteinský palác]], muzeum bylo rekonstruováno a během první světové války uzavřeno. Po znovuotevření v roce 1923 muzeum fungovalo až do roku 1944, kdy bylo opět uzavřeno. Po roce 1948 bylo muzeum postátněno a byla provedena rekonstrukce, při níž byly objeveny části středověkých budov. V roce 1968 proběhly velkolepé oslavy 150 let muzea. Později byly přikoupeny a pro muzejní účely rekonstruovány další budovy, např. [[Palác šlechtičen]], či nově postavený pavilon [[Anthropos]].{{Citace elektronické monografie [415] => | příjmení = Kalová [416] => | jméno = Zdeňka [417] => | titul = Muzejní budovy v Brně [418] => | url = https://is.muni.cz/th/105050/ff_m/strana_3-.pdf [419] => | datum vydání = 2008 [420] => | datum přístupu = 2010-05-27 [421] => | vydavatel = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie [422] => | místo = Brno [423] => }} Celý rok 2018 byl ve znamení oslav 200. výročí založení muzea. [424] => [425] => Ve městě dále sídlí [[Muzeum města Brna]] na hradě [[Špilberk]], [[Technické muzeum v Brně]] založené v roce 1961,[http://www.technicalmuseum.cz/ Technické muzeum v Brně] [[Muzeum romské kultury]], [[Muzeum českého a slovenského exilu 20. století]],[http://muzeumexil.cz/ k2001] [[Diecézní muzeum v Brně]] a [[Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity|Mendelovo muzeum]] (jedná se o první celouniverzitní muzeum v Česku, které propaguje velikána světové vědy Gregora Mendela; původně bylo součástí Moravského zemského muzea pod názvem Mendelianum). [426] => {{clear}} [427] => [428] => === Umělecké galerie === [429] => [[Soubor:Pražákův palác III.jpg|náhled|[[Pražákův palác]], sídlo ředitelství [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie]]]] [430] => [431] => Největší uměleckou galerií v Brně je [[Moravská galerie v Brně|Moravská galerie]], jež je zároveň druhým největším muzeem umění v Česku.{{Citace elektronického periodika |titul=Moravská galerie v Brně – Historie |url=http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/o-galerii/historie.aspx |datum přístupu=2011-08-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110906133829/http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/o-galerii/historie.aspx |datum archivace=2011-09-06 }} Galerie se zabývá uměním v celé jeho šíři a jejíž tradice sahá až do roku 1818,{{Citace elektronického periodika |titul=Moravská galerie v Brně – Výstava: "Moravská národní galerie" |url=http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2011/moravska-narodni-galerie%28236-3010%29.aspx?lang=cs |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190701153814/http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2011/moravska-narodni-galerie(236-3010).aspx?lang=cs |datum archivace=2019-07-01 }} kdy bylo založeno Františkovo muzeum; v roce 1829 vznikl umělecký spolek, jenž nakupoval první umělecká díla pro tuto galerii. Této galerii patří [[Pražákův palác]], [[Jurkovičova vila]] v Žabovřeskách a sbírky v [[Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)|Uměleckoprůmyslovém muzeu]] či [[Místodržitelský palác (Brno)|Místodržitelském paláci]]. Spolu s [[Museum für angewandte Kunst (Vídeň)|vídeňským Muzeem užitého umění]] vlastní a spravuje [[rodný dům Josefa Hoffmanna]] v [[Brtnice|Brtnici u Jihlavy]] a od roku 1963 pořádá [[Mezinárodní bienále grafického designu]]. V prostorách MG se nachází sbírky obrazů (mimo jiné i obrazy [[Peter Paul Rubens|Rubense]]), sbírky rukopisů a dávných děl, sbírky moderního a současného umění (např. [[Jan Zrzavý]]), sbírky užitého umění (např. [[Dušan Jurkovič]]), sbírky grafického designu (např. [[Aleš Najbrt]], [[Alfons Mucha]]), sbírku fotografií (např. [[Josef Sudek]]), sbírku uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké a sbírku bibliofilií a uměleckých knižních vazeb. Moravská galerie je spojena se jmény jako [[František Franc]], [[Dagmar Halasová]], [[Vlasta Kratinová]], [[Albert Kutal]] a [[August Prokop]]. [432] => [433] => Dalšími galeriemi v Brně jsou [[Dům umění města Brna]], jehož součástí je i [[Galerie G99]]. V DUMB jsou pořádány výstavy tzv. mladého umění, tato instituce spolupořádá [[Cena Jindřicha Chalupeckého|Cenu Jindřicha Chalupeckého]] pro umělce mladší než 35 let. Budova DUMB se nachází na Malinovského náměstí a byla po druhé světové válce přestavěna do současné podoby [[Bohuslav Fuchs|Bohuslavem Fuchsem]]. Již od svého dostavění roku 1910 sloužila pro umění, nejprve jako německý Künstlerhaus (''dům umění'') a později jako výstavní sál mladých. [434] => [435] => K dalším centrům výtvarného umění patří galerie Brněnského kulturního centra (Galerie mladých, Galerie kabinet, Galerie U dobrého pastýře), [[Wannieck Gallery]] v areálu zrekonstruované [[Vaňkovka|Vaňkovky]] pod patronátem Richarda Adama{{Citace elektronického periodika [436] => | příjmení = Klevisová [437] => | jméno = Naďa [438] => | titul = Zajatci umění [439] => | periodikum = Hospodářské noviny [440] => | odkaz na periodikum = Hospodářské noviny [441] => | datum vydání = 2006-10-27 [442] => | datum přístupu = 2010-05-27 [443] => | url = http://hn.ihned.cz/c3-19622370-500000_d-zajatci-umeni [444] => | issn = 1213-7693 [445] => }} a [[letohrádek Mitrovských]], místo konání výstav, doprovodných akcí k veletrhům a společenských akcí. [446] => [447] => === Knihovny a archivy === [448] => [[Soubor:Moravská zemská knihovna crop.jpg|náhled|[[Moravská zemská knihovna v Brně|Moravská zemská knihovna]], která je přední knihovnou na Moravě, sídlí v budově z roku 2001]] [449] => V Brně sídlí [[Moravská zemská knihovna v Brně]], přední odborná veřejná knihovna na Moravě s právem [[Povinný výtisk|povinného výtisku]] a zároveň krajská knihovna Jihomoravského kraje. S knihovním fondem čítajícím přes 4 miliony položek je druhou největší knihovnou v Česku.[https://www.mzk.cz/o-knihovne O knihovně | Moravská zemská knihovna v Brně]{{Citace elektronické monografie [450] => | titul = Moravská zemská knihovna v Brně [451] => | url = https://www.mkcr.cz/moravska-zemska-knihovna-v-brne-cs-145 [452] => | datum přístupu = 2023-11-10 [453] => | vydavatel = Mkcr.cz [454] => }} Městská veřejná [[Knihovna Jiřího Mahena v Brně]], která je druhou největší obecní knihovnou ve státě, má přes 30 poboček po celém Brně.{{Citace elektronické monografie [455] => | titul = O knihovně [456] => | url = https://www.kjm.cz/o-knihovne [457] => | datum přístupu = 2023-11-10 [458] => | vydavatel = Kjm.cz [459] => }} Ve městě se dále nachází množství specializovaných knihoven různých veřejných institucí a odborných organizací, jako jsou muzea, výzkumné ústavy, soudy, nemocnice, vysoké školy a další.{{Citace elektronické monografie [460] => | titul = EVIDENCE KNIHOVEN, adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury a související informace [461] => | url = https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-cs-341 [462] => | url2 = https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/evidence-knihoven-2023-8112023-17974.xlsx [463] => | datum aktualizace = 2023-11-08 [464] => | datum přístupu = 2023-11-10 [465] => | vydavatel = Mkcr.cz [466] => }} [467] => [468] => [[Moravský zemský archiv v Brně]] je státní oblastním archivem pro Jihomoravský kraj, Kraj Vysočinu a Zlínský kraj{{Citace právního předpisu [469] => | typ = zákon [470] => | číslo = 499/2004 Sb. [471] => | název = o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů [472] => | paragraf = 48 [473] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499#p48 [474] => | datum přístupu = 2023-11-10 [475] => }} a zároveň uchovává archiválie státních a samosprávných orgánů a organizací zaniklých zemí [[Země Moravská|Moravské]] a [[Země Moravskoslezská|Moravskoslezské]].{{Citace právního předpisu [476] => | typ = zákon [477] => | číslo = 499/2004 Sb. [478] => | název = o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů [479] => | paragraf = 80 [480] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499#p80 [481] => | datum přístupu = 2023-11-10 [482] => }} V [[Archiv města Brna|Archivu města Brna]], který je archivem územního samosprávného celku, jsou uloženy archiválie týkající se samosprávy města Brna a připojených obcí a dalších organizací působících na území města.{{Citace elektronické monografie [483] => | titul = O archivu [484] => | url = https://archiv.brno.cz/o-archivu [485] => | datum přístupu = 2023-11-10 [486] => | vydavatel = Archiv.brno.cz [487] => }} V Brně dále sídlí specializované archivy vysokých škol a Moravské galerie.{{Citace elektronické monografie [488] => | titul = Specializované archivy [489] => | url = https://cesarch.cz/archivnictvi/adresar-archivu/specializovane-archivy/ [490] => | datum přístupu = 2023-11-10 [491] => | vydavatel = Cesarch.cz [492] => }} [493] => {{clear}} [494] => [495] => === Divadla === [496] => {{podrobně|Divadla v Brně}} [497] => [[Soubor:Mesto Brno - Mahenovo divadlo 2.jpg|náhled|[[Mahenovo divadlo]], jedna z budov [[Národní divadlo Brno|Národního divadla Brno]] z roku 1882]] [498] => V Brně můžeme nalézt nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě, kterou je [[divadlo Reduta]] na náměstí zvaném [[Zelný trh (Brno)|Zelný trh]]. Divadelní tradice v Brně má mít kořeny až do 17. století, kdy se v tehdejší ''městské taverně'', dnešní Redutě, odehrávaly občasné divadelní produkce pravděpodobně již v 60. letech 17. století, ovšem vlastní divadlo lóžového typu bylo v tomto komplexu vystavěno až roku 1733.{{Citace elektronického periodika |titul=Historie divadla Reduta, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/o-divadle/historie-divadla-reduta |datum přístupu=18-08-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120306160447/http://www.ndbrno.cz/o-divadle/historie-divadla-reduta |datum archivace=06-03-2012 |nedostupné=ano }} První doložené profesionální a česky hrané představení se odehrálo roku 1767 opět v Redutě, šlo o představení ''Zamilovaný ponocný'' provedené bádenskou divadelní společností, tentýž rok zde koncertoval [[Wolfgang Amadeus Mozart]] se svojí sestrou [[Maria Anna Mozartová|Marií Annou]]. Mozartova rodina totiž tou dobou v Brně trávila Vánoce,{{Citace elektronického periodika |titul=Brno – Mozart v Brně |url=http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-organizacni/odbor-zahranicnich-vztahu/mezinarodni-vztahy/mezinarodni-site-mest/evropske-mozartovy-cesty/evropske-mozartovy-cesty/mozart-v-brne/ |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121015143405/http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-organizacni/odbor-zahranicnich-vztahu/mezinarodni-vztahy/mezinarodni-site-mest/evropske-mozartovy-cesty/evropske-mozartovy-cesty/mozart-v-brne/ |datum archivace=2012-10-15 |nedostupné=ano }} tuto vzácnou návštěvu dodnes připomíná soška malého Mozarta před Redutou a jeho jméno nese i Mozartův sál v Redutě.{{Citace elektronického periodika |titul=Divadlo Reduta, Mozartův sál, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/photo_full/divadlo-reduta-mozartuv-sal |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120322134259/http://www.ndbrno.cz/photo_full/divadlo-reduta-mozartuv-sal |datum archivace=2012-03-22 }} [499] => [500] => [[Soubor:Reduta Theatre - Brno.jpg|náhled|vlevo|Reduta, nejstarší divadelní budova ve střední Evropě]] [501] => [[Národní divadlo Brno]] je jedním z předních představitelů operní,[http://www.ndbrno.cz/opera Opera, Národní divadlo Brno] činoherní{{Citace elektronického periodika |titul=Činohra, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/cinohra |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110902013117/http://www.ndbrno.cz/cinohra |datum archivace=2011-09-02 }} a baletní[http://www.ndbrno.cz/balet Balet, Národní divadlo Brno] scény města Brna, pod názvem Národní divadlo v Brně zahájilo svoji činnost roku 1884.{{#tag:ref|Roku 1884 byla zřízena první budova brněnského národního divadla, ale jeho historie se datuje k roku 1881, ke vzniku takzvaného ''Družstva českého Národního divadla v Brně''.{{Citace elektronického periodika |titul=Počátky českého divadla v Brně – NDB do r. 1945, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/online-archiv/pocatky-ceskeho-divadla-v-brne-ndb-do-r-1945 |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140714141221/http://www.ndbrno.cz/online-archiv/pocatky-ceskeho-divadla-v-brne-ndb-do-r-1945 |datum archivace=2014-07-14 |nedostupné=ano }} Vznik Národního divadla v Brně byl patrně inspirován také otevřením [[Národní divadlo|pražského Národního divadla]] roku 1881. Národní divadlo v Brně několikrát neslo název Zemské divadlo v Brně, za komunismu bylo přejmenováno na Státní divadlo v Brně (1948–1990), roku 2007 bylo Národní divadlo v Brně přejmenováno na dnešní Národní divadlo Brno.{{Citace elektronického periodika |titul=Vývoj názvu instituce, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/online-archiv/vyvoj-nazvu-instituce |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120414021449/http://www.ndbrno.cz/online-archiv/vyvoj-nazvu-instituce |datum archivace=2012-04-14 |nedostupné=ano }}|group="pozn."}} Dnes do správy této instituce patří [[Mahenovo divadlo]] postavené roku 1882, [[Janáčkovo divadlo]] postavené roku 1965 a divadlo Reduta,{{Citace elektronického periodika |titul=Budovy divadla, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/o-divadle/budovy-divadla |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110902012238/http://www.ndbrno.cz/o-divadle/budovy-divadla |datum archivace=2011-09-02 }} která je onou nejstarší divadelní budovou střední Evropy. S Národním divadlem v Brně je spjata také osobnost světově uznávaného skladatele [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]].{{Citace elektronického periodika |titul=Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně 1884–1928, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/o-divadle/leos-janacek-a-narodni-divadlo-v-brne-1884-1928 |datum přístupu=13-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120310202753/http://www.ndbrno.cz/o-divadle/leos-janacek-a-narodni-divadlo-v-brne-1884-1928 |datum archivace=10-03-2012 |nedostupné=ano }} Zajímavostí je, že Mahenovo divadlo se stalo prvním plně elektricky osvětleným divadlem na evropském kontinentu, kvůli tomu musela být v blízkosti divadla dokonce postavena malá parní elektrárna a sám [[Thomas Alva Edison]] přijel roku 1911 do Brna zhlédnout svůj výtvor.{{Citace elektronického periodika |titul=Historie Mahenova divadla, Národní divadlo Brno |url=http://www.ndbrno.cz/o-divadle/historie-mahenova-divadla |datum přístupu=14-08-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111118155119/http://www.ndbrno.cz/o-divadle/historie-mahenova-divadla |datum archivace=18-11-2011 |nedostupné=ano }} [502] => [503] => Jedním z nejvýznamnějších představitelů brněnského divadla je také [[Městské divadlo Brno]], jehož historie sahá do roku 1945,{{Citace elektronického periodika |titul=Městské divadlo Brno {{!}} Historie Městského divadla Brno |url=http://www.mdb.cz/historie-mdb-36/ |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120112005533/http://www.mdb.cz/historie-mdb-36/ |datum archivace=2012-01-12 |nedostupné=ano }} a které zahrnuje scénu hudební a činoherní,oboje velmi úspěšné, vstupenky bývají brzy vyprodány a divadelní uskupení navíc v každém roce odehraje na 150 představení v zahraničí.{{Citace elektronického periodika |titul=Městské divadlo Brno | Městské divadlo Brno se představuje |url=http://www.mdb.cz/mdb-dnes-33/ |datum přístupu=13-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110927182334/http://www.mdb.cz/mdb-dnes-33/ |datum archivace=27-09-2011 |nedostupné=ano }} Dále v Brně působí řada divadel jako jsou autorské scény [[Divadlo Bolka Polívky]],[http://www.divadlobolkapolivky.cz/ Úvod – Divadlo Bolka Polívky] [[Divadlo Radost|loutkové divadlo Radost]],[http://www.divadlo-radost.cz/ Divadlo Radost – Divadlo Radost.cz | by Velimsky.com] [[Divadlo Vaňkovka]] pro děti,{{Citace elektronického periodika |titul=Divadlo Vaňkovka – divadlo pro děti v Brně |url=http://www.korab.cz/vankovka/ |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110907000610/http://www.korab.cz/vankovka/ |datum archivace=2011-09-07 |nedostupné=ano }} dále [[Divadlo Polárka]], [[G Studio]], [[Divadlo v 7 a půl]] ([[Kabinet múz]]), [[Divadlo na Orlí]] (hudebně-dramatická laboratoř JAMU)[http://divadlonaorli.jamu.cz/index.php?p=o-divadle Divadlo na Orlí – O divadle] a další.[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/kultura/divadla/ Brno – Divadla] [[Divadlo Husa na provázku]],{{Citace elektronického periodika |titul=Husa na provázku |url=http://www.provazek.cz/custom/home/index.php?lang=cz |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110903144843/http://www.provazek.cz/custom/home/index.php?lang=cz |datum archivace=2011-09-03 |nedostupné=ano }} [[HaDivadlo]][http://www.hadivadlo.cz/ HaDivadlo] a [[Divadlo U stolu]][http://www.divadloustolu.cz/ ..: Divadlo U stolu :..] spolupracují v rámci [[Centrum experimentálního divadla|Centra experimentálního divadla]].[http://www.ced-brno.cz/ CED – Centrum Experimentalniho Divadla] Repertoár brněnských divadel tedy může být právem považován za relativně pestrý a výjimkou nejsou ani vystoupení zahraničních uměleckých souborů, jako například Shen Yun Performing Arts roku 2011.{{Citace elektronického periodika |titul=Divadlo: Shen Yun Performing Arts – Brno 2011 |url=http://www.velkaepocha.sk/2011011015925/Divadlo-Shen-Yun-Performing-Arts-Brno-2011.html |datum přístupu=2011-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110114005704/http://www.velkaepocha.sk/2011011015925/Divadlo-Shen-Yun-Performing-Arts-Brno-2011.html |datum archivace=2011-01-14 |nedostupné=ano }}[http://www.shenyunperformingarts.org/city/brno/year/2011/month/03/view/7qXcNkUaxjw Shen Yun Performing Arts: Brno, Czech Republic] [504] => [505] => Brněnská divadla prošla dlouhým vývojem, původní scény se proto mohou od těch dnešních podstatně lišit, například Mahenovo divadlo se dříve nazývalo Městské divadlo a hrálo německy, součástí Národního divadla v Brně se stalo až za první republiky v roce 1918, podobně tomu bylo s divadlem Reduta. Mezi lety 1971 a 1978 se některé činoherní inscenace dokonce odehrávány na [[Brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]] kvůli rekonstrukci Mahenova divadla.{{Citace monografie [506] => | příjmení = Urválková [507] => | jméno = Lucie [508] => | titul = Fenomén Městského divadla v Brno v brněnské kultuře [509] => | vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy [510] => | místo = Brno [511] => | rok = 2009 [512] => | kapitola = Divadla [513] => | strany = 37–49 [514] => | url = https://is.muni.cz/th/75405/ff_m/DP_Fenomen_Mestskeho_divadla_Brno.pdf [515] => }} [516] => [517] => === Kina === [518] => {{Podrobně|Kina v Brně}} [519] => [[Soubor:Univerzitní kino Scala, vstupní foyer (8617).jpg|náhled|Foyer kina Scala]] [520] => Do 90. let 20. století v Brně fungovalo několik desítek kin. Během 90. let zanikla kina Jadran, Jalta, Kinokavárna Boby, Kinokavárna Rio, Premiéra Club, Slavia a Světozor.{{Citace elektronického periodika [521] => | příjmení = Fasurová [522] => | jméno = Hana [523] => | spoluautoři = Julius Nosko [524] => | titul = Tradiční kina v kraji bojují s multiplexy [525] => | periodikum = Brněnský deník [526] => | datum vydání = 2008-01-09 [527] => | datum přístupu = 2010-05-27 [528] => | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/tradicni_kino_mizi_20080109.html [529] => }} Po otevření multikina v nákupním centru [[Olympia Brno|Olympia]] v nedalekých [[Modřice|Modřicích]] v roce 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, tato konkurence ještě narostla roku 2001 vznikem dalšího [[Cinema City Velký Špalíček|multikina Velký Špalíček]] v centru města. Tato situace vedla k uzavření{{Citace elektronického periodika [530] => | příjmení = Ruml [531] => | jméno = Michal [532] => | titul = Kina nelákají, traktory a finance ano [533] => | periodikum = Finance.cz [534] => | odkaz na periodikum = [535] => | datum vydání = 2007-05-15 [536] => | datum přístupu = 2010-05-27 [537] => | url = http://www.finance.cz/zpravy/finance/112262-kina-nelakaji-traktory-a-finance-ano/ [538] => | issn = 1213-4325 [539] => }} kin [[Kino Alfa|Alfa]], [[Kino Beseda (Brno)|Beseda]], Kapitol, Morava, Svratka a Svět. [540] => [541] => Z původních menších kin tak zůstala pouze kina [[Kino Art|Art]] (ulice Cihlářská) a [[Kino Lucerna|Lucerna]] (ulice Minská). První z nich je ve správě městské organizace [[TIC Brno]], Lucerna, druhé nejstarší stále hrající kino v České republice,{{Citace elektronického periodika [542] => | příjmení = Fajkusová [543] => | jméno = Anna [544] => | titul = Lucerna bojuje o přežití. Kvůli digitalizaci [545] => | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/lucerna-bojuje-o-preziti-kvuli-digitalizaci.html [546] => | datum vydání = 2011-06-03 [547] => | datum přístupu = 2013-03-27 [548] => | periodikum = Brnensky.denik.cz [549] => | vydavatel = Vltava-Labe-Press [550] => }} je v soukromém vlastnictví. Provoz [[Kino Scala|kina Scala]] (Moravské náměstí), které patří městu, byl jako prodělečný zastaven v prosinci 2011. Od října 2013 kino provozuje Masarykova univerzita, která kromě promítání sál využívá i pro konference a výuku.{{Citace elektronického periodika [551] => | příjmení = Horák [552] => | jméno = Michal [553] => | titul = Po kině Scala Brno zruší i filmový klub v Sále Břetislava Bakaly [554] => | url = http://brno.idnes.cz/po-kine-scala-ted-mesto-zrusi-i-filmovy-klub-v-sale-bretislava-bakaly-1id-/brno-zpravy.aspx?c=A120214_1732525_brno-zpravy_bor [555] => | datum vydání = 2012-12-14 [556] => | datum přístupu = 2013-03-27 [557] => | periodikum = iDNES.cz [558] => | vydavatel = Mafra [559] => }}{{Citace elektronického periodika [560] => | příjmení = Kolínková [561] => | jméno = Eliška [562] => | titul = Masarykova univerzita chce klíče od kina Scala, promítala by už v září [563] => | url = http://brno.idnes.cz/masarykova-univerzita-si-chce-pronajmout-kino-scala-f9h-/brno-zpravy.aspx?c=A130202_1884723_brno-zpravy_bor [564] => | datum vydání = 2013-02-04 [565] => | datum přístupu = 2013-03-27 [566] => | periodikum = iDNES.cz [567] => | vydavatel = Mafra [568] => }}{{Citace elektronického periodika [569] => | příjmení = Fojtová [570] => | jméno = Tereza [571] => | titul = Masarykova univerzita vrací život do kina Scala [572] => | url = http://www.muni.cz/events/calendar/43529867 [573] => | datum vydání = 2013-09-16 [574] => | datum přístupu = 2013-11-06 [575] => | periodikum = muni.cz [576] => | vydavatel = Masarykova univerzita [577] => }} [578] => {{clear}} [579] => [580] => === Hudební kluby === [581] => [[Soubor:Brno - Fléda, 2015 obr1.jpg|náhled|Fléda v roce 2015]] [582] => V Brně lze najít několik známých klubů. Dvoupatrové [[Mersey (klub)|Mersey]] je jedním z nejstarších klubů v České republice vůbec. Kultovním místem je pak největší brněnský hudební klub [[Fléda]], známý velkými koncerty i pátečními tanečními akcemi, dává šanci i začínajícím českým kapelám. V samotném srdci města stojí legendární [[Skleněná louka]], která v prostoru Sklenick nabízí útočiště tanečnímu undergroundu. Znovuotevřený (roku [[2012]]{{Citace elektronického periodika [583] => | příjmení = Kucharský [584] => | jméno = Jonáš [585] => | titul = Kam za nezávislou kulturou v Brně? Do Kabinetu MÚZ, Prahy nebo Skleněné louky [586] => | periodikum = [[Český rozhlas Radio Wave|Radio Wave]] [587] => | datum_vydání = 2015-03-11 [588] => | datum_přístupu = 2016-05-17 [589] => | url = http://www.rozhlas.cz/radiowave/kultura/_zprava/kam-za-nezavislou-kulturou-v-brne-do-kabinetu-muz-prahy-nebo-sklenene-louky--1465043 [590] => }}) [[Kabinet múz]] se stal útočištěm brněnských hipsterů, kapel, divadel a DJů. U kolejí VUT pak stojí [[Yacht]], který proslul svými HC/Punkovými koncerty organizovanými [[Loser Crew]] a dalšími DIY promotéry. Později jej však nahradily spíše kluby [[Boro]] (zaniklý v létě [[2014]]), [[Vegalité]] a klub Praha. V dubnu [[2014]] bylo na ulici [[Veveří (ulice v Brně)|Veveří]] otevřeno [[Sono Centrum]].{{Citace elektronického periodika [591] => | příjmení = Michálek [592] => | jméno = Tomáš [593] => | titul = Brno má nový hudební klub. Je uvnitř koule a chce vládnout Moravě [594] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [595] => | datum_vydání = 2016-04-24 [596] => | datum_přístupu = 2016-05-17 [597] => | url = http://brno.idnes.cz/novy-hudebni-klub-sono-centrum-dmf-/brno-zpravy.aspx?c=A140423_2058825_brno-zpravy_mich [598] => }} [599] => [600] => === Gastronomie a noční život === [601] => V Brně se nachází stovky různých restaurací nabízející domácí i cizí druhy pohoštění, vináren s moravským vínem, kaváren, různých klubů a dalších. V obdobích turistické a především festivalové sezóny centrum města často pulzuje životem a stává se dějištěm kulturních akcí, jako jsou divadelní a jiná umělecká vystoupení v ulicích, přehlídky historických vozů, lidové slavnosti a řada dalších. V době mimo takovéto kulturní akce život v ulicích centra města utichá, a to zejména v nocích před [[pracovní den|pracovními dny]]. Nejvýznamnější skupinu vyznavačů nočního života v centru města tvoří studenti, kterých je v Brně na sto tisíc. V noci je nejrušnějším místem historického jádra města [[Hlavní nádraží (terminál MHD v Brně)|terminál hromadné dopravy před hlavním vlakovým nádražím]], odkud vyjíždějí takzvané „[[rozjezd]]y“ [[Noční autobusová doprava v Brně|noční autobusové dopravy]] a působí zde několik non-stop restaurací a stánků rychlého občerstvení, díky čemuž se v tomto místě pohybují lidé v podstatě nepřetržitě. [602] => [603] => K významným brněnským gastronomickým zařízením patří dvě restaurace, které, jako dosud jediné mimopražské, zvítězily v každoročním celostátním výběru ''Maurerův výběr Grand-restaurant''.{{Citace elektronické monografie | titul = Historie | url = http://www.grandrestaurant.cz/historie | datum přístupu = 2016-10-13 | vydavatel = Grandrestaurant.cz}} V roce 2005 to byla restaurace U Kastelána (v Kotlářské ulici){{Citace elektronické monografie | titul = Restaurant U Kastelána se dostal ocenění | url = https://www.ibrno.cz/zajimavosti/340-restaurant-u-kastelana-se-dostal-oceneni.html | datum přístupu = 2016-10-13 | vydavatel = Ibrno.cz}} a roku 2013 restaurace Koishi fish & sushi (v Údolní ulici).{{Citace elektronické monografie | příjmení = Skalický | jméno = Jaroslav | autor2 = mkp | příjmení3 = Kouřímský | jméno3 = Vojtěch | titul = Brněnská Koishi fish & sushi nejvíce bodovala v ročence nejlepších restaurací Česka | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/clovek/_zprava/brnenska-koishi-fish-sushi-nejvice-bodovala-v-rocence-nejlepsich-restauraci-ceska--1142707 | datum vydání = 2012-11-28 | datum přístupu = 2016-10-13 | vydavatel = Rozhlas.cz}} V soutěži Gourmet 2016, pořádané brněnským Turistickým informačním centrem, uspěly restaurace Simplé, kavárna Coffee Fusion, pivnice Lokál u Caipla, vinárna Retro Consistorium, cukrárna Raw with Love a bar Super Panda Circus. Mezi dalšími oceněnými dále byly v kategorii restaurací Koishi, Restaurant Pavillon, Borgo Agnese, Palazzo Restaurant, Forhaus, Castellana trattoria, La Bouchée a Retro Consistorium, v kategorii kaváren SKØG, Kafec, Punkt., Cafe Mitte, Café Placzek, [[Kavárna Era]] a Spolek, v kategorii pivnic Výčep Na stojáka, Zelená Kočka Pivárium, Ochutnávková pivnice a Pivovarská [[Pivovar Starobrno|Starobrno]] (zmíněny byly i podniky [[Lucky Bastard (pivovar)|Lucky Bastard]] Beerhouse, Hostinec u Bláhovky a [[Minipivovar Pegas|Pegas]]), v kategorii vináren Garage Wine, Petit Cru wine bar & shop, Kohout na víně, Don Pintxos, U Tří knížat, Jedna báseň a [[Restaurace a vinárna Baroko|Baroko]], v kategorii cukráren cukrářství Bukovský, Cukrářství Martinák a cukrárna Kolbaba a v kategorii barů Runway, Bar, který neexistuje, Rotor bar, Cubana, Spirit bar a Two Faces coctail bar.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vaisová | jméno = Michaela | titul = Podle porotců skoro nemá chybu. Přesto nejlepší restaurace Brna zavřela | url = http://brno.idnes.cz/gourmet-brno-nejlepsi-restaurace-zavrela-fge-/brno-zpravy.aspx?c=A160630_151047_brno-zpravy_krut | datum vydání = 2016-06-30 | datum přístupu = 2016-10-13 | vydavatel = Idnes.cz}} K dalším známým podnikům s dlouhou tradicí patří i [[Stopkova plzeňská pivnice]] z konce 19. století{{Citace elektronické monografie | titul = Ve Stopkově pivnici opět teče pivo proudem | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ve-stopkove-pivnici-opet-tece-pivo-proudem20110331.html | datum vydání = 2011-03-31 | datum přístupu = 2015-12-13 | vydavatel = Brnensky.denik.cz}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Mareček | jméno = Lubomír | titul = Tradice se v Brně u Stopků potkala s moderním gastro stylem | url = http://brno.idnes.cz/tradice-se-v-brne-u-stopku-potkala-s-modernim-gastro-stylem-po8-/brno-zpravy.aspx?c=A110504_1578818_brno-zpravy_bor | datum vydání = 2011-05-11 | datum přístupu = 2015-12-13 | vydavatel = Idnes.cz}} a také Restaurant Černý medvěd, existující minimálně od 18. století.{{Citace periodika | příjmení = Holub | jméno = Petr | titul = K výrobě a variabilitě stavební keramiky ve středověkém a novověkém Brně | periodikum = Forum urbes meddi aevi: Surovinová základna a její využití ve středověkém městě | rok = 2011 | číslo = VI | strany = 108 | url = http://www.fuma.cz/img/web1/FUMA%20VI%2006.pdf | issn = 1803-1749 | datum přístupu = 2016-10-13 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160721044354/http://fuma.cz/img/web1/FUMA%20VI%2006.pdf | datum archivace = 2016-07-21 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.fuma.cz/img/web1/FUMA%20VI%2006.pdf |date=20160721044354 }} [604] => [605] => === Média === [606] => [[Soubor:Český rozhlas Brno 1.jpg|náhled|upright|Budova Českého rozhlasu Brno, Beethovenova 4]] [607] => V Brně sídlí velké redakce nejvýznamnějších celostátních médií – deníků [[Mladá fronta DNES]] a [[Brněnský deník]] (dříve Rovnost), jejichž redakce zajišťují denní výrobu regionálních zpravodajských příloh svých titulů, a menší redakce deníků [[Právo (deník)|Právo]] a [[Blesk (noviny)|Blesk]]. V roce 1961 bylo založeno [[Televizní studio Brno|brněnské studio]] nynější [[Česká televize|České televize]], jeho Redakce zpravodajství dnes zajišťuje denní výrobu podvečerního vysílání zpravodajského pořadu ''Události v regionech'' (dříve ''Jihomoravský večerník'') vysílaného na televizní stanici [[ČT1]]. Sídlí zde také redakce zpravodajství [[TV Nova]] a malá redakce [[Prima (televizní stanice)|Prima family]]. [608] => [609] => [[Český rozhlas]] (brněnské studio založeno v roce 1924) vysílá z Brna na okruhu [[Český rozhlas Brno|ČRo Brno]] a jeho zpravodajská redakce přispívá do zpravodajských pořadů vysílaných na okruhu [[Český rozhlas Radiožurnál|ČRo Radiožurnál]]. V Brně sídlí i početná redakce [[Česká tisková kancelář|České tiskové kanceláře]]. Na území města vysílá denně od 6 ráno do půlnoci soukromá stanice [[Brněnská televize]] (B-TV) dostupná v kabelových sítích [[UPC Česká republika|UPC]], O2TV a NETBOX – věnuje se lokálnímu zpravodajství z města a kraje.[http://www.b-tv.cz/ Brněnská televize B-TV] V Brně sídlí i několik soukromých regionálních rádií. [610] => [611] => Město Brno také vydává své informační noviny pod názvem Brněnský Metropolitan,[http://metropolitan.brno.cz/ Brněnský Metropolitan] tento měsíčník je zdarma a informuje o rozvoji města, kultuře a lokální politice, vedle něj jednotlivé městské části obvykle vydávají své vlastní noviny. Ve vozech MHD je pak zdarma poskytován měsíčník Šalina[https://www.salina-brno.cz/ Měsíčník e-Šalina] vydávaný Dopravním podnikem města Brna. Různé další veřejné noviny vydávají také vysoké školy a podobné instituce. Zdarma jsou k dispozici také brněnské kulturní týdeníky Metropolis{{Citace elektronického periodika |titul=Kulturní týdeník Metropolis |url=http://www.metropolislive.cz/ |datum přístupu=2019-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190702030401/https://www.metropolislive.cz/ |datum archivace=2019-07-02 |nedostupné=ano }} a kulturní magazín Kult[http://www.kult.cz/ Magazín Kult] oba informující o kulturním dění ve městě a jeho okolí. [612] => [613] => === Brněnské pověsti === [614] => [[Soubor:Brněnské kolo a drak (02) výřez.jpg|náhled|upright|Pověstmi opředený [[brněnský drak]] a [[brněnské kolo]]]] [615] => {{podrobně|Brněnské pověsti}} [616] => Historie Brna je opředena mnohými pověstmi. Například se traduje pověst o strašlivém [[Brněnský drak|brněnském draku]], který se v Brně kdysi ocitl a terorizoval okolí. Jeden ze statečných měšťanů však lstí obávaného draka zabil a ten dodnes visí vycpaný na [[Stará radnice (Brno)|Staré radnici]], jako připomínka na tuto událost. [617] => [618] => Jako připomínka na vítězství při [[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna švédským vojskem roku 1645]] se v [[Katedrála svatého Petra a Pavla|katedrále svatého Petra a Pavla]] zvoní poledne v 11 hodin dopoledne, o čemž pojednává pověst [[Brněnské pověsti#O zvonění na Petrově|o zvonění na Petrově]]. [619] => [620] => === Brněnský hantec === [621] => {{podrobně|Hantec}} [622] => Hantec je specifická, výhradně brněnská řeč, která byla původně běžně používána v 19. století a na začátku 20. století spíše sociálně slabšími vrstvami obyvatel. Své základy má v tehdejší češtině, němčině, cikánštině, [[jidiš]] a dalších jazycích a také místních [[argot]]ech. Ačkoli není hantec běžně používán, některá jeho slova jsou i dnes dobře známá a vesměs běžná. Typickým příkladem mohou být výrazy: ''šalina'' (tramvaj), ''štatl'' (město Brno, centrum), ''špinky'' (cigarety), ''Prágl'' (Praha), ''škopek'' (pivo), ''chálka'' (jídlo), ''love'' (peníze), ''švestky'' (policie), ''hokna'' (práce), ''mařka'' (dívka/žena), ''čórkař'' (zloděj), ''kéma'' (kamarád) nebo ''cajzl'' (Pražan).{{Citace elektronického periodika |titul=www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu |url=http://www.hantec.cz/hantec/slovnik/slovnik.htm#U |datum přístupu=2011-05-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190404083920/http://www.hantec.cz/hantec/slovnik/slovnik.htm#U |datum archivace=2019-04-04 |nedostupné=ano }} [623] => [624] => == Sport == [625] => {{podrobně|Seznam sportovních klubů v Brně|Seznam sportovních zařízení v Brně}} [626] => [[Soubor:Okruh 20180422 072410.jpg|náhled|Masarykův okruh]] [627] => Na katastru Brna se částečně nachází [[Masarykův okruh]], kde byla skoro každoročně pořádána [[Velká cena České republiky silničních motocyklů|Velká cena České republiky]] v rámci [[Mistrovství světa silničních motocyklů]] (od roku 1965 do roku 2020) a další velké motoristické závody. Dále [[dostihová dráha Brno-Dvorska]], sportovně využívané [[Letiště Medlánky|letiště v Medlánkách]], [[Velodrom Brno|velodrom v Pisárkách]], několik zařízení pro vodní sporty a řada dalších sportovišť. Nachází se zde několik veřejných i neveřejných fotbalových hřišť, sportovní [[hala Rondo]] (DRFG Arena) a další kluziště, několik baseballových stadionů, tělocvičen atd. [628] => [629] => V Brně je několik sportovních klubů, které většinou hrají nejvyšší ligy daného sportu. Mezi jinými to jsou fotbalový klub [[FC Zbrojovka Brno]], hrající na [[Městský fotbalový stadion Srbská|Městském fotbalovém stadionu Srbská]], tým ledního hokeje [[HC Kometa Brno]], hrající v [[Hala Rondo|hale Rondo]] (DRFG Arena), basketbalový tým [[Basket Brno]], ženské basketbalové týmy [[BK Žabiny Brno]] (hrající v [[Hala Rosnička|hale Rosnička]] v Žabovřeskách) a [[KP Brno (basketbal)|KP Brno]], čtyři baseballové týmy – [[SK Draci Brno|AVG Draci Brno]], [[Hroši Brno]], [[VSK Technika Brno, oddíl baseballu a softballu|VSK Technika Brno]] a [[MZLU Express Brno]]; dále tým amerického fotbalu [[Brno Alligators]], dva ragbyové kluby [[RC Dragon Brno]] a [[RC Bystrc]], volejbalové týmy mužů ([[Volejbal Brno]]) a žen ([[VK KP Brno]]), florbalové kluby [[Bulldogs Brno]], [[FBŠ Hattrick Brno]], [[Florbal Židenice]] a [[Troopers]], klub národní házené [[1. NH Brno]], [[lakros]]ový klub [[Brno Ravens LC]], mimo kolektivní sporty pak atletické kluby VSK Univerzita Brno (muži) a AK Olymp Brno (ženy), [[TJ Favorit Brno|cyklistický klub TJ Favorit Brno]] a další. [630] => [631] => V Brně probíhají i mezinárodní sportovní soutěže, například v roce 2009: Grand Prix ČR (mistrovství světa silničních motocyklů), Evropský pohár v triatlonu, Mistrovství Evropy kadetů v baseballu, Mezinárodní tenisový turnaj žen WTA, Velká cena Brna CDI-W (světový pohár v drezuře koní), Fed Cup v tenise žen ČR–Španělsko v únoru 2009, Fed Cup v tenise žen ČR–USA v dubnu 2009 a řada dalších.{{Citace elektronického periodika |titul=Brno v číslech 2009 |url=http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/cisla2009.pdf |datum přístupu=2011-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523094521/http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/cisla2009.pdf |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} [632] => [633] => == Architektura a charakter města == [634] => {{podrobně|Seznam pasáží v Brně|Seznam funkcionalistických staveb v Brně|Seznam nejvyšších budov v Brně|Seznam paláců v Brně|Seznam hřbitovů v Brně}} [635] => [[Soubor:Brno - historické jádro.jpg|náhled|vlevo|Letecký pohled na historické jádro od jihovýchodu]] [636] => [[Soubor:Dům pánů z lipé - pasáž II.JPG|náhled|Pasáž v [[Dům pánů z Lipé|Domě pánů z Lipé]]]] [637] => [[Soubor:Josefská street in Brno I.jpg|náhled|vlevo|upright|Josefská ulice v [[Brno-město|historickém jádru města]]]] [638] => [[Soubor:File Londýnské náměstí II.jpg|náhled|[[Brno Business Park]], příklad moderní architektury]] [639] => [[Soubor:Brno - Konečného náměstí I.JPG|náhled|Honosné [[Secese|secesní]] domy na [[Konečného náměstí]] (Tivoli)]] [640] => [[Soubor:Brno - Vinohrady - High-rise flat houses.jpg|náhled|vlevo|Panelové sídliště na [[Brno-Vinohrady|Vinohradech]]]] [641] => [642] => [[Brno-město|Historické jádro města]], obklopené řekami Svratkou a Svitavou, rozkládající se pod kopci [[Petrov (Brno)|Petrov]] a [[Špilberk (Bobravská vrchovina)|Špilberk]], se začalo formovat již začátkem [[11. století]]. Jeho nejvýraznějšími dominantami jsou hrad [[Špilberk]], založený ve 13. století jako královský hrad, a [[katedrála svatého Petra a Pavla]] obklopena domy [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|královské stoliční kapituly]], její počátky sahají až do 11. století. V historickém jádru lze nalézt velké množství velkých a bohatě zdobených kostelů, náměstí, paláců, [[Pasáž (architektura)|pasáží]], kašen, fontán, soch, věží a značné množství různých pozoruhodných architektonických detailů. [643] => [644] => Budovy jsou vystavěny v nejrůznějších architektonických slozích a zpravidla tvoří uzavřené kontinuální bloky přibližně stejné stavební výšky, jejich [[Fasáda|fasády]] jsou většinou ve dobrém stavu a jsou zdobeny [[arkýř]]i, [[terasa (stavba)|terasami]], [[rizalit]]y, [[Helmice (architektura)|helmicemi]], [[kupole]]mi a podobně. Povrch ulic je obvykle tvořen kamennou dlažbou, většina jádra města je pěší zónou s minimální dopravou. Zajímavostí jsou různé drobné architektonické prvky a nebo např. [[obelisk]] a [[kolonáda]] s kašnou v [[Denisovy sady|Denisových sadech]], či podzemní prostory ([[brněnská kostnice]], [[mumie]] v [[Kapucínská hrobka (Brno)|kapucínské kryptě]], Mincmistrovský sklep, apod.). [645] => [646] => V zóně do dvou až tří kilometrů severně od historického jádra se rozkládá kompaktní ulicová zástavba z průběhu 19. a první poloviny 20. století s velkými bloky bohatě zdobených domů, včetně skupiny honosných obytných domů [[Tivoli (Brno)|Tivoli]] na [[Konečného náměstí]] a velkého množství vil a rodinných domů včetně [[Vila Tugendhat|vily Tugendhat]], zapsané do listiny [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. Jedná zejména o městské čtvrti [[Veveří (část Brna)|Veveří]], [[Černá Pole]], [[Královo Pole]] a [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]]. [647] => [648] => Na okrajích města se rozkládají sídliště z druhé poloviny 20. století složená z [[Panelový dům|panelových domů]] ([[Lesná (Brno)|Lesná]], [[Brno-Líšeň|Líšeň]], [[Brno-Bystrc|Bystrc]], [[Sídliště Kamenný Vrch|Kamenný Vrch]], aj.), množství modernějších budov a areálů, například výšková budova [[Fakultní nemocnice Brno]] ve [[Brno-Starý Lískovec|Starém Lískovci]] nebo kampus [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v [[Brno-Bohunice|Bohunicích]] (největším svého druhu ve střední Evropě[http://lemur.mu/univerzita/deni/372-univerzitni-kampus-konecne-otevren Univerzitní kampus konečně otevřen]{{Nedostupný zdroj}}) v jehož blízkosti se nachází obchodní centrum [[Campus Square]] a [[Moravský zemský archiv v Brně|Moravský zemský archiv]]. Jižně od centra města se rozkládá prudce se rozvíjející oblast výškových kancelářských budov podél ul. Heršpické ([[M-Palác]], [[Spielberk Towers]], [[AZ Tower]] a jiné). Výškové budovy se nachází také v severní části centra města na hranici s [[Brno-Královo Pole|Královým Polem]], jde o skupinu výškových budov [[Kancelářský komplex Šumavská|kancelářského komplexu v Šumavské ulici]], další jsou v Králově Poli (např. v areálu [[Vysoké učení technické v Brně|VUT]]), na Lesné a jinde. [649] => [650] => Především jižně až východně od středu města se můžeme setkat s množstvím opuštěných a chátrajících především průmyslových objektů a areálů, tzv. [[brownfield]]ů. Tento problém je postupně řešen, a objekty bývají buď likvidovány nebo rekonstruovány[http://gis.brno.cz/tms/brownfields_a/index.php gis.brno.cz: Brownfields]{{Nedostupný zdroj}}, například bývalá továrna [[Vaňkovka]]. Na východě vnitřního města (čtvrť [[Zábrdovice]] – ulice Cejl, Bratislavská apod.) můžeme běžně najít zchátralé velkoměstské domy, špinavé ulice a zanedbaná prostranství; obyvatelé této části města jsou z velké části [[Romové]], kteří často byli nastěhováni do domů po [[Brněnský pochod smrti|vysídlených Němcích]]. [651] => [652] => === Městské parky a náměstí === [653] => {{podrobně|Seznam parků v Brně|Seznam náměstí v Brně}} [654] => [[Soubor:Brno-Lužánky XIV (2).jpg|náhled|Park [[Lužánky]], největší park v Brně a zároveň nejstarší veřejný park v Česku.]] [655] => V Brně se nachází mnoho [[park]]ů různých velikostí, mezi nejbohatší svým vybavením a zároveň největší patří park [[Lužánky]], otevřený veřejnosti roku [[1786]], jako první veřejný park na Moravě a v Čechách,[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=33&nav02=4024&nav03=1530&nav04=3879&nav05=1532&nav06=1543 Park Lužánky – Statutární město Brno] dále kopcový [[park Špilberk]] pod stejnojmenným [[hrad]]em či rozsáhlý [[lesopark]] [[Wilsonův les]]. Parky jsou obvykle vybaveny množstvím [[Socha|soch]], [[Fontána|fontán]] a dalších prvků zpříjemňujících atmosféru parku. Na povšimnutí stojí například umělý potůček nebo [[dopravní hřiště]] v Lužánkách, skalka a vyhlídkový [[altán]] v parku Špilberk, fontány v parku na Moravském náměstí nebo kolonáda a obelisk v [[Denisovy sady|Denisových sadech]] na Petrově, které jsou vůbec prvním veřejným parkem na Moravě a Čechách zřízeným veřejnou správou.{{Citace elektronického periodika |titul=park Denisovy sady – Přehled kulturních památek – Statutární město Brno |url=http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=3170 |datum přístupu=2011-04-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523083321/http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=3170 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} [656] => [657] => Nejvýznamnější historická náměstí v Brně jsou [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]] (dříve Dolní trh) a [[Zelný trh (Brno)|Zelný trh]] (dříve Horní trh), v historickém centru Brna se dále nalézá [[Dominikánské náměstí (Brno)|Dominikánské náměstí]] (dříve Rybí trh) s komplexem barokních budov [[Nová radnice (Brno)|Nové radnice]] (dříve Zemského domu) nebo [[Šilingrovo náměstí]] (dříve Svinský trh), jež se rozkládá na místě bývalé brány [[Městské opevnění (Brno)|brněnského opevnění]]. Největším náměstím v Brně je [[Moravské náměstí (Brno)|Moravské náměstí]], v roce 2010 bylo vybaveno [[bronz]]ovým modelem, který zobrazuje město v polovině [[17. století]] v době neúspěšného [[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna Švédy]]. V Brně se nachází celkově desítky [[náměstí]], některá z nich svým charakterem připomínají parky, zejména [[Slovanské náměstí (Brno)|Slovanské náměstí]], které je dokola obklopené [[alej]]í, [[Obilní trh]] a částečně i Moravské náměstí. [658] => [659] => === Hrady a zámky === [660] => {{podrobně|Seznam hradů a zámků v Brně}} [661] => [[Soubor:Hrad Špilberk v Brně (vyrez).jpg|náhled|Hrad [[Špilberk]] v [[Brno-město|historickém jádru města]]]] [662] => [[Soubor:Brno, hrad Veveří a lávka 2.JPG|náhled|vlevo|Hrad [[Veveří (hrad)|Veveří]] v [[Brno-Bystrc|Bystrci]] nad [[Brněnská přehrada|Brněnskou přehradou]]]] [663] => [[Soubor:Brno-Líšeň - Líšeňský zámek ve Staré Líšni focený od Kostelíčku (2).jpg|náhled|[[Líšeň (zámek)|Zámek]] v [[Brno-Líšeň|Líšni]]]] [664] => V Brně se nachází dva velké a staré hradní komplexy. Jde o hrad [[Špilberk]] nad historickým jádrem města, založený ve druhé polovině 13. století jako přední královský hrad na Moravě. Špilberk byl kdysi trvalým sídlem [[Seznam vládců Moravy|moravských markrabat]], tehdejších vládců [[Moravské markrabství|Markrabství moravského]], včetně [[Jošt Moravský|Jošta Lucemburského]], který byl v letech 1410–1411 krátce králem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na barokní [[citadela|citadelu]]. Druhým je hrad [[Veveří (hrad)|Veveří]] nad [[Brněnská přehrada|Brněnskou přehradou]], který byl podle pověsti založen kolem roku 1059 brněnským údělným knížetem [[Konrád I. Brněnský|Konrádem I.]]{{Citace elektronického periodika |titul=Stručná historie hradu Veveří |url=http://www.veveri.cz/view.php?cisloclanku=2005061304 |datum přístupu=2011-04-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523075848/http://www.veveri.cz/view.php?cisloclanku=2005061304 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} Hrad a pevnost Špilberk je sídlem Muzea města Brna se stálými expozicemi a také častým dějištěm různých kulturní událostí, Špilberk je i s [[Park Špilberk|parkem]] okolo [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].[http://www.europointbrno.cz/index.php?nav01=33&nav02=4024&nav03=1530&nav04=3879&nav05=1532&nav06=1542 Park Špilberk – Statutární město Brno] Naproti tomu hrad Veveří je po špatné údržbě a necitlivých přestavbách za socialismu a chátrání v 90. letech 20. století ve špatném technickém stavu. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti teprve na začátku 21. století, od té doby také probíhá řada oprav, které mají navrátit památku do původního stavu. [665] => [666] => Na [[Katastrální území|katastru]] města lze také nalézt také několik zámků vystavěných v různých stylech. Největším z nich je [[Líšeň (zámek)|klasicistní zámek]] v [[Brno-Líšeň|Líšni]] přestavěný začátkem 18. století z tvrze Janem Kryštofem z Freynfelsu.{{Citace elektronického periodika |titul=Zámek Belcredi v Líšni |url=http://www.brno-lisen.cz/view.php?cisloclanku=2005103102 |datum přístupu=2011-03-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523075849/http://www.brno-lisen.cz/view.php?cisloclanku=2005103102 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} Dále se jedná o barokní [[Zámek Chrlice|chrlický zámek]] založený olomouckými biskupy roku 1561,{{Citace elektronického periodika |titul=Chrlický zámek |url=http://www.chrlice.brno.cz/cz/historie2/ |datum přístupu=2011-04-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523075848/http://www.chrlice.brno.cz/cz/historie2/ |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} v 16. století renesančně upravený [[Zámek Řečkovice|řečkovický zámek]],[http://www.reckovice.brno.cz/scripts/index.php?id_nad=27 Historie městské části Řečkovice a Mokrá Hora] [[Zámek Medlánky|medlánecký zámek]], [[Brněnské Ivanovice (zámek)|zámek v Brněnských Ivanovicích]], [[letohrádek Mitrovských]] na Starém Brně či [[Bauerův zámeček]] v areálu brněnského výstaviště. [667] => [668] => === Brněnské podzemí === [669] => [[Soubor:Mesto Brno - moderni stylova zabrana v kostnici pod kostelem sv. Jakuba vyrobena umeleckym kovarem.jpg|náhled|[[Brněnská kostnice]] pod [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|kostelem sv. Jakuba]], kde se nachází ostatky více než 50 000 zemřelých]] [670] => {{podrobně|Brněnské podzemí}} [671] => Především měšťanská sklepení tvoří veřejnosti částečně přístupné podzemí v centru města. Rozsáhlé sklepy se nacházejí pod [[Zelný trh (Brno)|Zelným trhem]], [[Dominikánské náměstí (Brno)|Dominikánským náměstím]], [[Římské náměstí|Římským náměstím]], Moravským náměstím, Petrovem, pod ulicí Orlí a Pekařskou ulicí.[http://www.podzemi.brno.cz/index.php?nav01=4076 Brněnské podzemí – Statutární město Brno] Roku 2010 byl zpřístupněn [[Mincmistrovský sklep]] (sklepení zaniklého domu mincmistrů pod Dominikánským náměstím), kde byla zahájena ruční ražba pamětního brněnské groše.{{Citace elektronického periodika |titul=Turistické informační centrum Brno – Mincmistrovský sklep |url=http://www.ticbrno.cz/podzemi/mincmistrovsky-sklep.aspx |datum přístupu=2011-09-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110906204333/http://www.ticbrno.cz/podzemi/mincmistrovsky-sklep.aspx |datum archivace=2011-09-06 }} V dubnu 2011 bylo nastálo pro veřejnosti otevřeno [[podzemí pod Zelným trhem]]{{Citace elektronického periodika |titul=Turistické informační centrum Brno – Labyrint pod Zelným trhem |url=http://www.ticbrno.cz/podzemi/labyrint-pod-zelnym-trhem.aspx |datum přístupu=2011-09-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110926100654/http://www.ticbrno.cz/podzemi/labyrint-pod-zelnym-trhem.aspx |datum archivace=2011-09-26 |nedostupné=ano }} a v červnu 2012 [[brněnská kostnice]].{{Citace elektronické monografie [672] => | příjmení = Horák [673] => | jméno = Michal [674] => | titul = VIDEO: Brno má další tahák sezony, druhou největší kostnici v Evropě [675] => | url = http://brno.idnes.cz/video-brno-ma-dalsi-tahak-sezony-druhou-nejvetsi-kostnici-v-evrope-1dr-/brno-zpravy.aspx?c=A120620_161059_brno-zpravy_bor [676] => | datum vydání = 2012-06-20 [677] => | datum přístupu = 2016-06-08 [678] => | vydavatel = Idnes.cz [679] => }} Ta se nachází pod [[Jakubské náměstí (Brno)|Jakubským náměstím]] u [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|chrámu svatého Jakuba]], pochází pravděpodobně ze 17. a 18. století[http://www.podzemi.brno.cz/index.php?nav01=4076&nav02=4077&nav03=4111 Jakubské náměstí – Statutární město Brno] a po [[pařížské katakomby|pařížských katakombách]] je druhou největší kostnicí v Evropě.{{Citace elektronické monografie [680] => | titul = Podzemí moravské metropole skrývá druhou největší kostnici v Evropě [681] => | url = http://www.radio.cz/cz/clanek/119222 [682] => | datum přístupu = 2010-03-25 [683] => | vydavatel = Český rozhlas [684] => }} V květnu 2016 byl zpřístupněn [[protiatomový kryt 10-Z]] pod Špilberkem v Husově ulici.{{Citace elektronické monografie [685] => | příjmení = Živný [686] => | jméno = Filip [687] => | titul = VIDEO: Scházeli se v něm papaláši, teď se tajný bunkr otevřel veřejnosti [688] => | url = http://brno.idnes.cz/otevreni-protiatomoveho-krytu-pod-spilberkem-fqh-/brno-zpravy.aspx?c=A160505_085630_brno-zpravy_krut [689] => | datum vydání = 2016-05-05 [690] => | datum přístupu = 2016-06-08 [691] => | vydavatel = Idnes.cz [692] => }} Známé a veřejnosti přístupné jsou také [[kasematy]] na Špilberku, vybudované v době baroka v příkopech středověkého hradu a od konce 18. do konce 19. století využívané jako obávaný žalář.[http://www.spilberk.cz/spilberk-kasematy/ Špilberk – Kasematy], spilberk.cz [693] => [694] => === Kašny, fontány a významné sochy a památníky === [695] => {{podrobně|Seznam kašen, fontán a vodotrysků v Brně}} [696] => [[Soubor:Brno Parnas Fountain-02.jpg|náhled|vlevo|Zelný trh a [[Kašna Parnas]] z roku 1695.{{Citace elektronického periodika |titul=Kašna Parnas – Přehled kulturních památek – Statutární město Brno |url=http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=56 |datum přístupu=2011-09-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523103027/http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }}]] [697] => Nejhonosnější brněnskou kašnou je barokní [[kašna Parnas]] z konce 17. století na Zelném trhu.[http://www.hrady.cz/index.php?OID=1920 Hrady.cz: Kašna Parnas, Brno Město] Kašny či fontány můžeme nalézt i na mnoha jiných náměstích, nádvořích a parcích, například na náměstí Svobody a jinde. Fontány jsou v Brně běžným doplňkem parků a náměstí, několik se jich je k vidění v parku Špilberk, na Moravském náměstí, před Janáčkovou akademií múzických umění a na mnoha jiných místech. [698] => [699] => Památníky velmi významných osobností a událostí spojených s Moravou a s Brnem jsou vybudovány především v historickém jádru města. Před [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|Lékařskou fakultou]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] stojí socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]], před [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnickou fakultou]] stejné univerzity socha [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], na Špilberku busta brněnského hrdiny z [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], [[maršál]]a císařských vojsk na Moravě [[Louis Raduit de Souches|Louise Raduita de Souches]]. Za zmínku stojí také socha římského krále [[Jošt Moravský|Jošta]] a jeho otce moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] na portálu [[Místodržitelský palác (Brno)|Místodržitelského paláce]], kde jsou v [[Kostel svatého Tomáše (Brno)|přilehlém kostele]] oba pohřbeni. [700] => {{clear}} [701] => {{Panorama|obrázek=Brno - panorama I - 2012.jpg|šířka=2500|popisek=Panoramatický pohled na přibližně jihozápadní čtvrtinu města (stav 2012)}} [702] => [703] => == Obyvatelstvo == [704] => [705] => === Počet obyvatel === [706] => [[Soubor:Plot of population in 1389 - 2010 in Brno, Brno-City District.svg|náhled|Populační růst v Brně]] [707] => V Brně žije necelých 400 tisíc obyvatel. Podle výsledků [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů 2011]] dosáhlo Brno k 26. březnu 2011 celkem 385 913 obyvatel.{{Citace elektronické monografie | titul = Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/otevrena_data_pro_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011_-sldb_2011- | datum aktualizace = 2015-04-14 | datum přístupu = 2016-06-19 | vydavatel = Český statistický úřad}} K 1. lednu 2020 žilo podle [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]] ve městě 381 346 osob{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2020 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112019 | datum vydání = 2020-04-30 | datum přístupu = 2020-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad}} (evidováno k [[místo trvalého pobytu|trvalému pobytu]] jich bylo 408 531{{Citace elektronické monografie | titul = Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 | url = https://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx | datum přístupu = 2020-05-02 | vydavatel = Ministerstvo vnitra České republiky}}). Do Brna kromě toho dojíždí navíc přibližně sto tisíc lidí za prací i za studiem,{{Citace elektronické monografie | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw | vydavatel = Český statistický úřad | datum_vydání = 2013-12-16 | datum_přístupu = 2018-01-23}} reálná velikost města se tedy pohybuje okolo půl milionu osob.{{Citace monografie | příjmení = Seidenglanz | jméno = Daniel | příjmení2 = Toušek | jméno2 = Václav | příjmení3 = Chvátal | jméno3 = Filip | titul = Odborná analýza vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně. Kvalifikovaný odhad vývoje celkového počtu obyvatel Brna do roku 2025 | url = https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/Strategie_pro_Brno/dokumenty/Odhad_13.pdf | vydavatel = Masarykova univerzita, Centrum pro regionální rozvoj | místo = Brno | rok = 2013 | strany = 26}}{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kárný | jméno = Michal | titul = Brno už je město půlmilionu lidí | periodikum = Brněnský deník.cz | datum vydání = 2009-02-05 | datum přístupu = 2014-08-21 | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-uz-je-mesto-pulmilionu-lidi20090204.html}} [708] => [709] => Brněnská [[aglomerace]], administrativně vymezená dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. za účelem hodnocení a snižování hluku obcemi Brno, [[Adamov]], [[Bílovice nad Svitavou]], [[Česká]], [[Kuřim]], [[Lelekovice]], [[Modřice]], [[Ostopovice]], [[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]], [[Popůvky (okres Brno-venkov)|Popůvky]], [[Rozdrojovice]], [[Řícmanice]], [[Šlapanice]], [[Troubsko]] má zhruba 450 tisíc obyvatel. V samotné [[Brněnská metropolitní oblast|brněnské metropolitní oblasti]] ale žije asi 700 tisíc obyvatel, což ji činí po pražské a ostravské třetí největší v Česku, přičemž celý [[Jihomoravský kraj]] má asi 1,2 milionu obyvatel.[https://www.czso.cz/csu/xb/zakladni_tendence_demografickeho_socialniho_a_ekonomickeho_vyvoje_jihomoravskeho_kraje ČSÚ Jihomoravský kraj: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje] [710] => [711] => V roce 1389 mělo tehdejší Brno, fakticky dnešní historické jádro města ohraničené hradbami, 999 domů, ve kterých žilo asi 8 400 obyvatel. Po připojení předměstských obcí v roce 1850 žilo v tehdejším městě 49 460 osob. Největší přírůstek zažilo [[obyvatelstvo Brna]] v období let 1850–1919 za [[Industrializace|průmyslové revoluce]] a zejména následným připojením okolních obcí ([[Velké Brno]]); do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval a od 50. let 20. století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíroval trend velkých měst v celé republice vlivem [[suburbanizace]]: lidé se stěhovali za administrativní hranice města, v němž však nadále pracují a využívají služby. Statisticky tak v Brně lidí ubývalo, fakticky jejich počet rostl, což indikoval rostoucí počet obyvatel [[Okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]], zvláště v prstenci obcí přímo sousedících s Brnem (správní obvody obcí s rozšířenou působností [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Kuřim|Kuřim]] a [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Šlapanice|Šlapanice]]). Po roce 2016 začal počet obyvatel města znovu narůstat.{{Citace elektronického periodika [712] => | příjmení = Rapco [713] => | jméno = Michal [714] => | titul = V Brně po letech opět roste počet obyvatel. Narozené děti? Na špici mezi okresy [715] => | periodikum = Brněnský deník [716] => | datum vydání = 2016-12-16 [717] => | url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/v-brne-po-letech-opet-roste-pocet-obyvatel-narozene-deti-na-spici-mezi-okresy-20161216.html [718] => | datum přístupu = 2018-12-30 [719] => }}{{Citace elektronického periodika [720] => | titul = Řada měst v Česku se vylidňuje, z Brna se ale lidem nechce [721] => | periodikum = Brňan [722] => | url = https://www.brnan.cz/udalosti/rada-mest-v-cesku-se-vylidnuje-z-brna-se-ale-lidem-nechce [723] => | datum přístupu = 2018-12-30 [724] => }} [725] => [726] => {| class="wikitable" [727] => |+ Vývoj počtu obyvatel žijících v dobových hranicích města Brna (sčítání lidu){{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005: I. díl | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | strany = 50–54 | isbn = 80-250-1310-3 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf}}{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150642.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2018-01-08 | vydavatel = [[Český statistický úřad]]}}{{Citace elektronické monografie | titul = Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4429&katalog=33515&pvo=SLD21001-MC-OB&pvo=SLD21001-MC-OB&pvokc=43&pvoch=582786 | datum přístupu = 2022-04-03 | vydavatel = [[Český statistický úřad]]}} [728] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [729] => |- [730] => | {{Nowrap|73 771}} || {{Nowrap|82 660}} || {{Nowrap|94 462}} || {{Nowrap|109 346}} || {{Nowrap|125 737}} || {{Nowrap|221 758}} || {{Nowrap|264 925}} || {{Nowrap|284 946}} || {{Nowrap|314 235}} || {{Nowrap|344 031}} || {{Nowrap|371 463}} || {{Nowrap|388 296}} || {{Nowrap|376 172}} || {{Nowrap|385 913}} || {{Nowrap|398 510}} [731] => |} [732] => [733] => {| class="wikitable" [734] => |+ Vývoj počtu obyvatel žijících na území současného města Brna (sčítání lidu) [735] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [736] => |- [737] => | {{Nowrap|104 977}} || {{Nowrap|120 122}} || {{Nowrap|145 782}} || {{Nowrap|176 645}} || {{Nowrap|216 709}} || {{Nowrap|237 659}} || {{Nowrap|283 972}} || {{Nowrap|299 099}} || {{Nowrap|324 173}} || {{Nowrap|344 218}} || {{Nowrap|371 463}} || {{Nowrap|388 296}} || {{Nowrap|376 172}} || {{Nowrap|385 913}} || {{Nowrap|398 510}} [738] => |} [739] => [740] => {{Graf|width=400|height=200|xAxisTitle=Graf počtu obyvatel v dobových hranicích města Brna dle sčítání lidu [741] => | type = rect|x=1869,1880,1890,1900,1910,1921,1930,1950,1961,1970,1980,1991,2001,2011,2021|y=73771,82660,94462,109346,125737,221758,264925,284946,314235,344031,371463,388296,376172,385913,398510}} [742] => [743] => === Struktura populace === [744] => [[Soubor:130310m09.jpg|náhled|[[Suburbanizace]] v Česku: brněnská aglomerace je po pražské nejžádanějším místem k nastěhování v rámci republiky (stav 2009)]] [745] => [746] => Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v Brně zjištěno 385 913 obyvatel, z toho 191 395 (49,60 %) s národností [[Češi|českou]], 72 367 (18,75 %) [[Moravané|moravskou]], 5 956 (1,54 %) [[Slováci|slovenskou]], 3 271 [[Ukrajinci|ukrajinskou]] (0,85 %), 1 487 [[Vietnamci|vietnamskou]] (0,39 %) a 464 (0,12 %) [[Poláci|polskou]], ostatní národnosti nepřesáhly 0,1 % ve svých zastoupeních. Celkem 91 529 obyvatel (23,7 %) národnost neuvedlo.[http://vdb.czso.cz Vše o území – Brno – obec/město (okr. Brno-město)], vdb.czso.cz Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v Brně zjištěno 376 172 obyvatel, z toho 286 120 (76,1 %) s [[Češi|českou]] národností, 70 258 (18,7 %) [[Moravané|moravskou]], 95 (<0,03 %) [[Slezané|slezskou]], 5 795 (1,52 %) [[Slováci|slovenskou]] a 374 (~0,1 %) [[Romové|romskou]].{{Citace elektronického periodika |titul=Veřejná databáze ČSÚ |url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28okresy%29&&kapitola_id=86 |datum přístupu=2011-10-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090303151029/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28okresy%29&&kapitola_id=86 |datum archivace=2009-03-03 |nedostupné=ano }} Tedy z hlediska národnostního složení město zaznamenalo výrazný pokles počtu obyvatel hlásících se k české národnosti, který tak podruhé od roku 1991 klesl pod polovinu. [747] => [748] => Podle náboženského vyznání bylo v roce 2001 v Brně celkem 134 399 (35,7 %) věřících, z toho se 111 673 (83 %) hlásilo k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]].{{Citace elektronického periodika |titul=Veřejná databáze ČSÚ |url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB011+%28okresy%29&&kapitola_id=87 |datum přístupu=2011-10-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140221232419/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB011+%28okresy%29&&kapitola_id=87 |datum archivace=2014-02-21 |nedostupné=ano }} Z obyvatelstva staršího patnácti let (322 164 – 85,6 %) mělo za nejvyšší dosažené vzdělání 188 880 (58,6 %) lidí středoškolské (49,5 % z nich s maturitou), 56 490 (17,5 %) základní, 57 758 (17,9 %) vysokoškolské, 14 955 (4,6 %) vyšší odborné a nástavbové a 4 081 (1,3 %) nezjištěné či bez formálně dosaženého vzdělání.{{Citace elektronického periodika |titul=Veřejná databáze ČSÚ |url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB026+%28okresy%29&&kapitola_id=85 |datum přístupu=2011-10-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140221232414/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB026+%28okresy%29&&kapitola_id=85 |datum archivace=2014-02-21 |nedostupné=ano }} Hustota zalidnění katastru Brna je přibližně 1 759 obyvatel na km². [749] => [750] => [751] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 582786 Brno, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Brno roku 2011 [752] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 582786 Brno, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Brno roku 2011 [753] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 582786 Brno, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Brno roku 2011 [754] => [755] => [756] => === Zdravotní péče a kriminalita === [757] => Brno má relativně dobrou dostupnost zdravotní péče, počet lékařů na 1000 obyvatel byl v roce 2009 v Brně 8,5 (Česká republika: 4,3; Praha: 7,3). [758] => [759] => Město zažívá velmi výrazný úbytek trestných činů. V roce 2009 bylo v Brně spácháno 16 042 trestných činů, v roce 2018 již pouze 10 370. Roku 2008 zavedla Městská policie Brno program prevence kriminality ve městě, jehož implementace může být jedním z možných důvodů výrazného snížení trestné činnosti ve městě.{{Citace elektronické monografie [760] => | titul = Trestné činy v Brně – DATA.BRNO [761] => | url = https://data.brno.cz/graf/trestne-ciny-v-brne/ [762] => | datum přístupu = 2019-09-27 [763] => }} Objasněnost trestných činů se pohybuje okolo 33 %, 6 procentních bodů pod celorepublikovým průměrem, což kopíruje trend velkých měst a výrazně se neliší od dalších velkých měst České republiky.{{Citace elektronického periodika [764] => | titul = Kriminalita v Jihomoravském kraji v roce 2018 [765] => | url = https://www.czso.cz/csu/xb/kriminalita-v-jihomoravskem-kraji-v-roce-2018 [766] => | periodikum = www.czso.cz [767] => | datum přístupu = 2019-09-27 [768] => }} [769] => [770] => == Osobnosti == [771] => {{podrobně|Seznam osobností Brna}} [772] => S Brnem je vedle mnoha významných domácích osobností spjata i řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se nebo působili zde např. fyzik [[Ernst Mach]], logik [[Kurt Gödel]], genetik [[Gregor Mendel]], po němž je pojmenována [[Mendelova univerzita v Brně]] (všichni tři německojazyčného původu), operní pěvkyně [[Maria Jeritza]] nebo spisovatel [[Milan Kundera]]. [773] => [774] => Soubor:Rejcka brevir1.jpg|[[Eliška Rejčka]], česká královna [775] => Soubor:Jošt Lucemburský.jpg|[[Jošt Moravský]], římský král a moravský markrabě [776] => Soubor:TomJorZKlaus.jpg|[[Tomáš Jordán z Klausenburku]], lékař a balneolog [777] => Soubor:Martin Stredonius2.jpg|[[Martin Středa]], teolog a historik [778] => Soubor:Jean-Louis Raduit de Souches.jpg|[[Louis Raduit de Souches]], vojevůdce v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] [779] => Soubor:Bishop Mathias Franz Count of Chorinsky Baron of Ledske.jpg|[[Matyáš František Chorinský z Ledské|Matyáš František hrabě Chorinský, svobodný pán z Ledské]], první biskup brněnský a zakladatel brněnské diecéze [780] => Soubor:Franz von der Trenck 1711 1749 Oberst.jpg|[[Franz von der Trenck|František svobodný pán Trenck]], vojenský velitel [781] => Soubor:Gregor Mendel Monk.jpg|[[Gregor Mendel|Gregor Johann Mendel]], zakladatel genetiky [782] => Soubor:Pavel Krizkovsky 1885.jpg|[[Pavel Křížkovský]], hudební skladatel [783] => Soubor:Ferdinand von Hebra.jpg|[[Ferdinand von Hebra]], zakladatel dermatologie, objevitel příčiny svrabu [784] => Soubor:Mach, Ernst (1905).jpg|[[Ernst Mach]], fyzik [785] => Soubor:Leoš Janáček.jpg|[[Leoš Janáček]], hudební skladatel [786] => Soubor:Otto Mayer - Adolf Loos. (Fotografie um 1904) (cropped).jpg|[[Adolf Loos]], architekt [787] => Soubor:Viktor kaplan.jpg|[[Viktor Kaplan]], vynálezce [[Kaplanova turbína|Kaplanovy turbíny]] [788] => Soubor:1925 kurt gödel.png|[[Kurt Gödel]], matematik a logik [789] => Soubor:Bohumil Hrabal by Kubik 1994 01.jpg|[[Bohumil Hrabal]], spisovatel [790] => Soubor:Arnost Goldflam.jpg|[[Arnošt Goldflam]], herec a dramatik [791] => Soubor:Bolek Polivka.jpg|[[Bolek Polívka]], herec a dramatik [792] => [793] => [794] => == Doprava == [795] => [[Soubor:Brno, Brno Město, Česká, setkání generací.jpg|náhled|Tramvajová doprava je dnes páteří brněnské MHD. Na obrázku je vidět soudobá a [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|historická tramvaj]].]] [796] => {{podrobně|Doprava v Brně}} [797] => '''Městská hromadná doprava''' v Brně tvoří poměrně rozsáhlý systém sestávající ze 12 [[tramvajová doprava v Brně|linek tramvají]], 12 [[trolejbusová doprava v Brně|linek trolejbusů]] (tvořící největší síť trolejbusové dopravy v České republice) a 39 denních a 11 nočních [[městská autobusová doprava v Brně|linek městských autobusů]].[http://www.idsjmk.cz/linky.aspx Jízdní řády IDS JMK] ''Šaliny'', jak zdejší běžně nazývají tramvaje, mají v Brně dlouhou tradici, poprvé vyjely do ulic města již roku 1869, tedy jako první na území dnešní České republiky. Místní MHD je zapojena do [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] a přímo dopravně napojuje také některé příměstské obce. Jejím hlavním provozovatelem je [[Dopravní podnik města Brna]], který také provozuje rekreační [[lodní doprava na Brněnské přehradě|lodní dopravu na Brněnské přehradě]], nostalgické linky s historickými vozidly, pravidelný provoz turistického [[minibus]]u, poskytujícího krátkou prohlídku Brna,{{Citace elektronického periodika |titul=Turistický minibus |url=http://www.brno.cz/turista-volny-cas/turisticky-minibus/ |datum přístupu=2011-04-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110405104534/http://www.brno.cz/turista-volny-cas/turisticky-minibus |datum archivace=2011-04-05 |nedostupné=ano }} či službu [[seniorbus]]. [[Noční autobusová doprava v Brně|Noční autobusová doprava]] má [[Hlavní nádraží (terminál MHD v Brně)|centrální uzel u hlavního vlakového nádraží]], odkud v pravidelných intervalech vyjíždí tzv. [[rozjezd]]y.{{Citace elektronického periodika [798] => | příjmení = Vyroubalová [799] => | jméno = Martina [800] => | titul = Rozjezdy vozí Brňany do postelí 70 let. V čase levných drinků je nabito [801] => | periodikum = iDNES.cz [802] => | datum_vydání = 2. října 2016 [803] => | datum_přístupu = 2016-10-03 [804] => | url = http://brno.idnes.cz/nocni-rozjezdy-brno-vyroci-dfm-/brno-zpravy.aspx?c=A160729_101657_brno-zpravy_mav [805] => }} Pro posílení hromadné dopravy je také plánováno vybudování [[Brněnská podzemní dráha|podpovrchové dráhy]] typu [[S-Bahn]].[http://zpravy.idnes.cz/brnenske-metro-uz-je-na-stole-uredniku-kraje-penize-na-ne-nejsou-pwz-/domaci.aspx?c=A110824_134335_brno-zpravy_bor Brněnské „metro“ už je na stole úředníků kraje, peníze na ně nejsou – iDNES.cz][http://www.vz24.cz/clanky/na-brnenske-metro-chybi-uz-jen-penize/ Na brněnské „metro“ chybí už jen peníze][http://brnensky.denik.cz/regiony/studie-metro-v-brne--bude-v-roce-20110823.html Studie: Metro v Brně bude v roce 2030 – Brněnský deník]{{Nedostupný zdroj}} [806] => [807] => '''Železniční doprava''' zahájila v Brně provoz roku [[1839]] díky trati [[Vídeň]]–Brno, což byla první železniční trať s parním provozem na území dnešní České republiky. Nyní je Brno železničním uzlem nadregionálního významu, pro osobní dopravu zde slouží devět železničních stanic a zastávek. Dnes plně vytížené [[Brno hlavní nádraží|hlavní nádraží]], které je mimo jiné centrálním uzlem regionální vlakové dopravy, denně využije 50 tisíc pasažérů a projede jím okolo 500 vlaků.[http://brno.idnes.cz/hlavni-nadrazi-v-brne-neni-nafukovaci-nektere-vlaky-proto-konci-v-zidenicich-1vy-/brno-zpravy.aspx?c=A101214_1498652_brno-zpravy_bor Hlavní nádraží v Brně není nafukovací, některé vlaky proto končí v Židenicích – iDNES.cz] Stávající hlavní nádraží je zastaralé a kapacitně nevyhovující, stavba [[Nové hlavní nádraží (Brno)|nového nádraží]] byla ale několikrát z různých důvodů odložena. Po desetiletí se diskutovalo o možné změně jeho polohy a na toto téma byla vypsána dvě [[Místní referendum|referenda]] (v letech [[Nádraží v centru|2004]] a [[Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)|2016]]), obě však pro nízkou účast neplatná. [808] => [809] => [[Soubor:Pisárky Tunnel (2).jpg|náhled|vlevo|[[Pisárecký tunel]] napojuje [[Dálnice D1|dálnici D1]] na [[Silnice I/42|Velký městský okruh]]]] [810] => '''Silniční doprava''' dělá z Brna mezinárodní křižovatku dálnic. Jižním okrajem města vedou dvě dálnice, [[dálnice D1|D1]] z [[Praha|Prahy]] přes Brno do [[Ostrava|Ostravy]] a dále do Polska a [[dálnice D2|D2]] do [[Bratislava|Bratislavy]], kousek za hranicemi Brna začíná [[dálnice D52]] směrem na Vídeň, dále je plánována [[dálnice D43]] severním směrem na [[Svitavy]].{{Citace elektronického periodika |titul=Silnice a dálnice v České republice 2011 |url=http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/633E2FAF9F4A1078C12578F80033A11E/$file/RSD2011cz.pdf |datum přístupu=2011-09-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111219122125/http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/633E2FAF9F4A1078C12578F80033A11E/$file/RSD2011cz.pdf |datum archivace=2011-12-19 |nedostupné=ano }} Brnem také prochází [[Evropská silnice|evropské mezinárodní silnice]] [[Evropská silnice E50|E50]], [[Evropská silnice E65|E65]], [[Evropská silnice E461|E461]] a [[Evropská silnice E462|E462]]. Ve městě je postupně budován [[Silnice I/42|Velký městský okruh]], bylo zde postaveno několik silničních tunelů ([[Pisárecký tunel|Pisárecký]], [[Husovický tunel|Husovický]], [[Tunel Hlinky|Hlinky]] a [[Královopolský tunel|Královopolský]]), další tunely jsou plánovány.[http://www.mestsky-okruh-brno.cz/useky-vmo-brno Velký městský okruh Brno (VMO Brno) – Úseky VMO Brno] Také kvůli zvýšenému náporu individuální dopravy jsou ve městě budovány parkovací domy a podzemní parkovací stání. Kromě nových míst k parkování byl od roku 2018 zavedlo město nový systém rezidentního parkování.{{Citace elektronické monografie [811] => | příjmení = Osouch [812] => | jméno = Marek [813] => | titul = Parkovací revoluce. Od zítřka začínají v centru Brna platit modré zóny [814] => | url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/start-zacatek-rezidentni-parkovani-modre-zony-brno.A180831_424138_brno-zpravy_mos1 [815] => | datum vydání = 2018-08-31 [816] => | datum přístupu = 2019-11-12 [817] => | vydavatel = Idnes.cz [818] => }} Vznikly zóny A (historické centrum města), B (prstenec okolo centra) a C (zbytek města), ve kterých mohou zdarma parkovat pouze obyvatelé nebo podnikatelé v daném místě, jinak je pro návštěvníky parkování placené. Dle vedení Brna se tímto způsobem má pro občany zjednodušit parkování v okolí bydliště či místa podnikání, cílem je i regulace dlouhodobého stání vozidel.{{Citace elektronické monografie [819] => | titul = Parkování v Brně - Koncepce parkování [820] => | vydavatel = parkovanivbrne.cz [821] => | url = http://www.parkovanivbrne.cz/koncepce-parkovani [822] => | datum přístupu = 2019-11-12 [823] => }} [824] => [825] => [[Soubor:LKTB dep front.jpg|náhled|[[Letiště Brno-Tuřany|Mezinárodní letiště Brno-Tuřany]] je se svými pravidelnými i charterovými lety druhým největším letištěm v ČR.[http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2 Portál Jihomoravského kraje – Základní údaje o Jihomoravském kraji – Základní údaje o Jihomoravském kraji]]] [826] => '''Leteckou dopravu''' umožňují dvě fungující letiště, jedním je mezinárodní veřejné [[Letiště Brno-Tuřany|letiště Tuřany]]. Osobní doprava na tomto letišti zažívá v posledních letech velký nárůst, létají odtud pravidelné linky například do [[Letiště London Stansted|Londýna]], [[Letiště Orio al Serio|Milána]], [[Letiště Berlín-Schönefeld|Berlína]] a dalších měst,[http://www.airport-brno.cz/ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany – Česká republika] letiště je mimo jiné také jednou ze dvou základen [[Letecká služba Policie České republiky|letecké služby Policie ČR]].[http://www.policie.cz/clanek/nova-koncepce-letecke-sluzby-policie-cr.aspx Nová koncepce Letecké služby Policie ČR – Policie České republiky]{{Nedostupný zdroj}} Druhým je malé vnitrostátní [[letiště Medlánky]] sloužící především rekreačním aktivitám, jako jsou lety balónem, lety [[kluzák]]ů či pilotáž leteckých [[Rádiem řízený model|RC modelů]].[http://www.akmedlanky.cz/ Aeroklub Brno Medlánky]{{Citace elektronického periodika |titul=Stránky medláneckých leteckých modelářů |url=http://www.frc-er.cz/ |datum přístupu=07-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091225100110/http://www.frc-er.cz/ |datum archivace=25-12-2009 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Zajímavosti: Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem |url=http://letistecr.cz/zajimavosti/circa-urbem-brunensis-2-netopyrky-za-kominem.aspx |datum přístupu=2011-09-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120402061201/http://letistecr.cz/zajimavosti/circa-urbem-brunensis-2-netopyrky-za-kominem.aspx |datum archivace=2012-04-02 |nedostupné=ano }} [827] => [828] => '''Cyklistika''' je ve městě rozšířená také díky nížinnému charakteru krajiny, stávající cyklostezky v roce 2011 měřily celkově přibližně 38 km,[http://www.brnonakole.cz/zmeny-mesta-v-roce-2010/ Brno na kole » Změny města v roce 2010] cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích jsou dále postupně rozšiřovány. Z Brna vede také zhruba 130 km dlouhá cyklostezka do jednoho z jeho partnerských měst, Vídně.[http://www.cyklobrnowien.cz/cyklostezka/ O nás – Cyklostezka Brno Vídeň] Městem prochází i několik turistických stezek [[Klub českých turistů|KČT]]. [829] => [830] => == Ekonomika == [831] => [[Soubor:130310m15.jpg|náhled|Brno má vysoký poměr množství volných pracovních míst vůči počtu nezaměstnaných, společně s [[Praha|Prahou]] a [[Plzeň|Plzní]] (stav 2009)]] [832] => [833] => Od roku [[1990]] zaniklo mnoho firem, vytvořených nebo vyčleněných v rámci privatizace z bývalých [[Národní podnik|národních podniků]]. Byly mezi nimi i některé tradiční firmy. Jiné podniky byly restrukturalizovány a v konkurenčním prostředí se udržely. Zatímco před rokem 1990 měly v Brně velkou váhu strojírenské podniky, od té doby se hospodářství města do značné míry přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a služby. V současnosti zažívají tato odvětví nebývalý rozvoj, o čemž svědčí i to, že v roce [[2011]] na 21. ročníku Veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM ve francouzském Cannes dostalo Brno trojí prestižní ocenění v soutěži ''Cities of the Future'' (města budoucnosti).[http://oko.brno.cz/index.php?nav01=7816&nav02=18055&nav03=18062 Brno je Městem budoucnosti] Výrobní závody se soustřeďují především do nových průmyslových zón v Brně a okolí, jakými jsou [[Černovická terasa]], [[Český technologický park]], [[Průmyslová zóna Modřice]], [[Průmyslová zóna Šlapanice]] a další. Průměrná [[mzda]] činila k 1. lednu 2018 v Brně 35 715 Kč.{{Citace elektronické monografie [834] => | titul = Ekonomika a Trh práce [835] => | url = https://data.brno.cz/?tab=ekonomika-a-trh-prace#viz [836] => | datum přístupu = 2019-04-21 [837] => | vydavatel = Brno.cz [838] => }} [839] => [840] => === Zpracovatelský průmysl === [841] => Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří strojírny [[Zetor]] (světoznámý výrobce [[traktor]]ů), [[Zbrojovka Brno]] (mj. výrobce pušek), [[Královopolská]] (významná strojírna v [[Brno-Královo Pole|Králově Poli]]), [[První brněnská strojírna]] a další. V 19. století Brno díky vysoce rozvinutému [[textilie|textilnímu]] průmyslu získalo přezdívku „rakouský“ resp. „moravský [[Manchester]]“.[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:024053a0-2b7c-11e9-844c-005056827e51 Brünn - das Österreichische Manchester. B.m., 1906.] Online. [cit. 2019-09-26]. [842] => [843] => === Terciární a kvartérní sektor === [844] => [[Soubor:AZ Tower Brno 111m.JPG|náhled|vlevo|upright|[[AZ Tower]]]] [845] => [[Soubor:Majorettes SHK.JPG|náhled|[[Brněnské výstaviště]] je jedním z předních evropských výstavišť. (Fotografie zachycuje Obchodně průmyslový palác z roku 1928.[http://www.bam.brno.cz/objekt/c164-obchodne-prumyslovy-palac-pavilon-a Obchodně průmyslový palác (pavilon A). Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1918–1945])]] [846] => Společnost [[Veletrhy Brno]], dříve Brněnské veletrhy a výstavy, vlastní značně rozsáhlé a architektonicky okázalé [[Brněnské výstaviště]], na němž se každoročně pořádá řada výstav a [[veletrh]]ů s mezinárodní účastí. Brněnské výstaviště je svými 0,13 km² výstavní plochy jedním z největších výstavišť světa, zaujímá 23. místo, jeho celková rozloha činí 0,36 km².{{Citace elektronického periodika |titul=Informace o společnosti – Veletrhy Brno |url=http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost/ |datum přístupu=2011-09-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150409005655/http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost/ |datum archivace=2015-04-09 }} Mezi hlavní události patří Autosalon, [[Mezinárodní strojírenský veletrh]], [[Go-Regiontour]] a další. Dříve mezi hlavní akce patřil i veletrh moderní počítačové a komunikační techniky [[Invex]]. Brno také ve světě módy proslulo po Evropě pořádáním mezinárodního módního veletrhu Styl s výstavou Kabo.[http://www.ct24.cz/ekonomika/99274-brno-centrem-mody-zacinaji-styl-a-kabo/ Brno centrem módy – začínají Styl a Kabo] [847] => [848] => V Brně také roste mnoho velkých administrativních center, především podél ulic Heršpické a Vídeňské na jihu města; příkladem může být [[Český technologický park]],[http://www.technologypark.cz Český technologický park] společný projekt britské firmy B&O a města, [[Spielberk Office Centre]], [[Brno Business Park]], [[Axis Office Park]], [[Vienna Point Brno]] a další. Po roce 2000 v Brně otevřely svoje pracoviště zahraniční technologické firmy jako [[IBM]], [[Honeywell]], [[Siemens (firma)|Siemens]], [[AVG Technologies]], [[Cisco Systems]], [[AT&T]], [[Silicon Graphics|SGI]], [[Red Hat]], [[Alstom]], [[Motorola]]{{Citace elektronického periodika |titul=Motorola |url=http://www.technologypark.cz/en/seznam-klientu/motorola.whtml |datum přístupu=11-04-2011 |url archivu=https://archive.today/20120529005034/http://www.technologypark.cz/en/seznam-klientu/motorola.whtml |datum archivace=29-05-2012 |nedostupné=ano }} a jiné. Přirozeně řada těchto firem má v Brně svá sídla pro Českou republiku, například Red Hat in the Czech Republic,[http://www.cz.redhat.com/ Red Hat in the Czech Republic] AVG Technologies CZ, s.r.o.,[http://www.avg.com/de-en/contacts#tba2 AVG Antivirus and Security Software – Contact us] SGI Česká republika[http://www.sgi.com/global/cz/ SGI Česká republika] nebo mají v Brně své významné mezinárodní centrály, například Honeywell Global Design Center Brno, IBM Delivery Centre Central Europe Brno[http://www-05.ibm.com/employment/cz/cs/ibm-centre-brno/index.html IBM Delivery Centre Central Europe Brno] a další. Svá sídla mají v Brně i významné domácí firmy, například známý dopravce [[Student Agency]], IT společnost [[GiTy]] a řada dalších. [849] => [850] => V posledních letech se v Brně začíná také rozvíjet kvaternární sektor ekonomiky, tedy činnosti ve [[Věda|vědě]], [[výzkum]]u a [[školství]], příkladem může být [[CEITEC]] (Středoevropský technologický institut),[http://www.muni.cz/ceitec Centre for Nanotechnology and Microtechnology] International Clinical Research Centre in Brno (ICRC),{{Citace elektronického periodika |titul=International Clinical Research Centre in Brno |url=http://www.european-hospital.com/en/article/631-International_Clinical_Research_Centre_in_Brno.html |datum přístupu=2011-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523080009/http://www.european-hospital.com/en/article/631-International_Clinical_Research_Centre_in_Brno.html |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} [[AdMaS]] (Advanced Materials, Structures and Technologies){{Citace elektronického periodika |titul=Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie |url=http://www.admas.vutbr.cz/ |datum přístupu=11-04-2011 |url archivu=https://archive.today/20120529005048/http://www.admas.vutbr.cz/ |datum archivace=29-05-2012 |nedostupné=ano }} nebo Cetocoen (Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí).{{Citace elektronického periodika |titul=CETOCOEN je ve světě unikátním a ojedinělým projektem |url=http://www.cetocoen.cz/ |datum přístupu=2011-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523075849/http://www.cetocoen.cz/ |datum archivace=2011-05-23 }} Město nadále vyvíjí snahy tyto aktivity podporovat, příkladem může být [[Jihomoravské inovační centrum]][http://www.jic.cz/ Jihomoravské Inovační Centrum] a jeho [[Technologický inkubátor VUT]].{{Citace elektronického periodika |titul=Technologický inkubátor VUT |url=http://www.jic.cz/technologicky-inkubator-vut-1 |datum přístupu=2011-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523075850/http://www.jic.cz/technologicky-inkubator-vut-1 |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} [851] => [852] => ==== Prodejní síť ==== [853] => [[Soubor:Vaňkovka, Brno (2).jpg|náhled|upright|[[Galerie Vaňkovka]] je jedním z nejoblíbenějších nákupních center ve městě]] [854] => {{podrobně|Seznam obchodních domů v Brně}} [855] => V Brně se nachází velké množství nákupních center, jedněmi z nejoblíbenějších jsou [[Galerie Vaňkovka]], [[Nákupní centrum Královo Pole]] a [[Olympia Brno]],[http://www.ibrno.cz/index.php?sec=rubrika&id_rubrika=25&id_zprava=19054#zprava_19054 V Brně je nejoblíbenější Nákupní centrum Královo Pole, Galerie Vaňkovka a Olympia], Brno Bussiness, Aktuality – Ekonomika, 29. 6. 2010 15:17 která však z větší části leží až za hranici města. Největšími jsou Olympia Brno, která je druhým největším obchodním centrem v České republice, a [[Avion Shopping Park Brno]]. V roce 2026 je plánováno otevření největšího projektu smíšeného využití Dornych, který bude nabízet maloobchodní, kancelářskou a rezidenční plochu. Některá velká nákupní centra jsou otevřena non-stop, jako například již zmíněné Nákupní centrum Královo Pole,{{Citace elektronického periodika |titul=Tesco – otevírací doba |url=http://oteviracidoba.info/tesco |datum přístupu=2011-04-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523081143/http://oteviracidoba.info/tesco |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} zároveň je běžné, že ve velkých nákupních centrech jsou pravidelně pořádány různé výstavy a kulturní akce, například ve Vaňkovce,{{Citace elektronického periodika |titul=GALERIE VAŇKOVKA, nákupní a společenské centrum – Akce |url=http://www.galerie-vankovka.cz/cz/akce |datum přístupu=2011-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523081148/http://www.galerie-vankovka.cz/cz/akce |datum archivace=2011-05-23 |nedostupné=ano }} Olympii a dalších. [856] => [857] => Brno má v současnosti plošný standard [[maloobchod]]ní prodejní plochy 1,5 m² na obyvatele, což je stav plně srovnatelný s podmínkami ve městech západní Evropy.{{Citace elektronického periodika [858] => | titul = Veřejná databáze ČSÚ [859] => | url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB011+%28okresy%29&&kapitola_id=87 [860] => | datum přístupu = 2011-10-27 [861] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140221232419/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB011+%28okresy%29&&kapitola_id=87 [862] => | datum archivace = 2014-02-21 [863] => | nedostupné = ano [864] => }} Významnou místní sítí maloobchodních prodejen je [[Brněnka]]. [865] => [866] => ==== Turismus ==== [867] => [[Soubor:Brno Astronomical Clock.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Brněnský orloj]]]] [868] => {{podrobně|Seznam konzulátů v Brně|Seznam partnerských měst Brna|Seznam hotelů v Brně|Seznam kulturních památek v Brně}} [869] => [[Cestovní ruch|Turismus]] zaznamenává v Brně od 90. let 20. století velký rozmach. Město je výchozí [[Turistika|turistickou]] destinací za poznáním přírodních a kulturních zajímavostí Brna a jižní Moravy. Na severovýchodě území Brna začíná [[chráněná krajinná oblast Moravský kras]] a na jih se rozprostírají vinice s vinnými sklípky. Město je ze severu, východu i západu obklopeno zachovalými [[smíšený les|smíšenými lesy]], které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku, na území města, mezi několika městskými částmi se nalézá [[obora Holedná]]. Roku 2006 navštívilo brněnská informační centra přes 205 tisíc turistů, z toho 83 tisíc cizinců. Nejvíce město navštěvují Rusové, Poláci a Italové, v jarním období Němci, Rakušané, Španělé a turisté z Asie a USA.[http://www.brno.cz/index.php?nav01=70&nav02=4006&nav03=1007&nav04=2875&nav05=2597&nav06=5235&nav07=5254&nav08=9107 Kolik zubů má brněnský drak? ptají se cizinci] {{Wayback|url=http://www.brno.cz/index.php?nav01=70&nav02=4006&nav03=1007&nav04=2875&nav05=2597&nav06=5235&nav07=5254&nav08=9107 |date=20110523100201 }}, ''Brněnský deník'' 24. července 2007 [870] => [871] => Počet přenocování zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji v roce 2008 překročil 778 tisíc.[http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=127586&TypeID=7 Analýza návštěvnosti jižní Moravy v letech 2001 až 2009] Takto vysokého zastoupení zahraničních návštěvníků kraje lze připsat významu Brna jako regionální obchodní a kulturní [[metropole]], vytvářející potenciál pro příjezdový cestovní ruch orientovaný na veletržní a kongresovou turistiku a také jižní Moravě, jako kraji vína s řadou kulturních, historických a přírodních zajímavostí.{{#tag:ref|Mezi vyhledávané zajímavosti jižní Moravy, může patřit například [[Lednicko-valtický areál]], který je památkou UNESCO, chráněná krajinná oblast [[Moravský kras]], Templářské sklepy v [[Čejkovice (okres Hodonín)|Čejkovicích]], [[Pernštejn (hrad)|hrad Pernštejn]], nebo například [[Znojemské podzemí]].|group="pozn."}} Ve městě bylo na konci roku 2007 celkem 59 hotelů a 23 jiných hromadných ubytovacích zařízení, jejich celková kapacita byla 9002 lůžek a 4316 pokojů. [872] => [873] => V oblasti [[Cestovní ruch|cestovního ruchu]] v Brně na nějakou dobu vzbudilo nečekaný zájem odhalení [[Brněnský orloj|hodinového stroje na náměstí Svobody]] (nepřesně označovaného jako Brněnský orloj{{#tag:ref|Ve skutečnosti se ovšem nejedná o [[orloj]] v pravém smyslu slova, neboť jako orloj by se správně měly označovat pouze tzv. astronomické hodiny. Jde spíše o unikátní sochu oslavující rok 1645, kdy se Brno jako jediné město v celé zemi ([[Moravské markrabství|Markrabství moravském]]) dokázalo ubránit přesile švédské armády a utvrdilo tak svoji pozici jejího prvního hlavního města.|group="pozn."}}) vyrobeného z africké [[Žula|žuly]] a záměrně tvarovaného tak, aby připomínal [[projektil]], ovšem někdy též tvarově ztotožňovaného s penisem. Tato záležitost byla silně medializována a stavba se velmi brzy stala kontroverzní a známou v celé České republice. [874] => {{clear}} [875] => [876] => == Správa a členění města == [877] => [[Soubor:Brno radnice sál 3.jpg|náhled|Zastupitelský sál v [[Nová radnice (Brno)|Nové radnici]]]] [878] => [[Soubor:Městské části Brna a jejich znaky.png|náhled|[[Seznam městských částí Brna|Městské části Brna]] a jejich znaky]] [879] => {{podrobně|Seznam představitelů Brna}} [880] => Brno je územně členěné [[statutární město]] s [[magistrát]]em a [[primátor]]em, spravované podle statutu města Brna. Vedle [[Zastupitelstvo města Brna|zastupitelstva města]] a rady je orgánem města i sněm starostů, jehož členy jsou [[starosta|starostové]] jednotlivých brněnských [[městská část a městský obvod|městských částí]] a primátor města Brna. [881] => [882] => Brno samo o sobě tvoří [[okres Brno-město]], tedy je [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] pouze pro vlastní území. Pro účely [[Senát Parlamentu České republiky|senátních]] voleb je území Brna rozděleno mezi volební obvody [[Senátní obvod č. 55 – Brno-město|55]], [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|58]], [[Senátní obvod č. 59 – Brno-město|59]] a [[Senátní obvod č. 60 – Brno-město|60]]. [883] => [884] => === Městské části === [885] => {{podrobně|Členění Brna|Seznam městských částí Brna}} [886] => Správní členění Brna prošlo dramatickým a dlouhým vývojem, zvláště pak po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 [[samospráva|samosprávných]] městských částí. Každá z nich má vlastní volené [[zastupitelstvo]], radu a starostu, znak a vlajku. Brno se skládá celkově ze 48 katastrálních území, jejichž hranice jsou často rozděleny do několika městských částí. Velikost městských částí se zásadně liší od zhruba 600 obyvatel (MČ [[Brno-Ořešín]]) až po přibližně 60 tisíc obyvatel (MČ [[Brno-střed]]). [887] => [888] => Mezi největší městské části Brna patří (dle počtu obyvatel) [[Brno-střed]], [[Brno-sever]], [[Brno-Bystrc]] a [[Brno-Královo Pole]]. Naopak nejmenší městské části jsou [[Brno-Kníničky]], [[Brno-Útěchov]] a [[Brno-Ořešín]]. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými částmi [[Brno-Bystrc]], [[Brno-Tuřany]], [[Brno-Líšeň]] a [[Brno-střed]], nejmenšími pak [[Brno-Útěchov]] a [[Brno-Nový Lískovec]]. [889] => [890] => == Úřady a instituce == [891] => [892] => === Justiční === [893] => Brno je centrem [[Česko|české]] [[soudní moc|justice]],[http://brno.idnes.cz/pravni-stat-musi-respektovat-moralni-pravidla-uvedla-on-line-dekanka-prav-15v-/brno-zpravy.aspx?c=A091202_1298326_brno_dmk Právní stát musí respektovat morální pravidla, uvedla on-line děkanka práv], iDNES.cz, 2. prosince 2009 která je tím i geograficky oddělena od moci [[Výkonná moc|výkonné]] a [[Zákonodárná moc|zákonodárné]] sídlící v [[Praha|Praze]]. V Brně sídlí v bývalé [[Zemská sněmovna v Brně|Zemské sněmovně]] v Joštově ulici [[Ústavní soud České republiky]].[http://www.concourt.cz/clanek/kontakty Ústavní soud České republiky – kontakty] Své sídlo zde má i [[Nejvyšší soud České republiky]] (Burešova ulice),{{Citace elektronického periodika |titul=Nejvyšší soud České republiky – kontakty |url=http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Kontakty |datum přístupu=2011-08-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110827080932/http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Kontakty |datum archivace=2011-08-27 |nedostupné=ano }} [[Nejvyšší správní soud České republiky]] ([[Moravské náměstí]])[http://www.nssoud.cz/kontakty Nejvyšší správní soud České republiky – kontakty] a [[Nejvyšší státní zastupitelství]] (Jezuitská ulice).[http://portal.justice.cz/nsz/hlavni.aspx?j=39&o=29&k=459 Nejvyšší státní zastupitelství České republiky – kontakty] [894] => [895] => [[Městský soud v Brně]] má působnost jako okresní soud pro celé město, pro okolní obce má působnost [[Okresní soud Brno-venkov]]. Oba soudy sídlí v novém [[Justiční areál Brno|Justičním areálu Brno]] v Polní ulici. V [[Justiční palác (Brno)|Justičním paláci]] v [[Rooseveltova (Brno)|Rooseveltově ulici]] sídlí [[Krajský soud v Brně]] s působností pro celý [[Jihomoravský kraj]] (od roku 1960). V Brně také sídlí příslušné krajské, okresní a městské [[státní zastupitelství]], na Moravském náměstí navíc sídlí pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. [896] => [897] => [898] => Soubor:Moravská Zemská Sněmovna II.jpg|Bývalá [[Zemská sněmovna v Brně|Moravská zemská sněmovna]], dnes sídlo [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu České republiky]] [899] => Soubor:Budova Nejvyššího soudu ČR.jpg|Budova [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu České republiky]] [900] => Soubor:Brno-Nejvyšší správní soud ČR.jpg|[[Nejvyšší správní soud České republiky]] na [[Moravské náměstí|Moravském náměstí]] [901] => Soubor:Justiční palác v Brně.jpg|Justiční palác, sídlo [[Krajský soud v Brně|Krajského soudu v Brně]] [902] => Soubor:Palace of justice, Brno.jpg|Justiční areál v Brně, sídlo [[Městský soud v Brně|Městského soudu v Brně]] a [[Okresní soud Brno-venkov|Okresního soudu Brno-venkov]] [903] => [904] => [905] => === Výzkumné a vzdělávací === [906] => {{Podrobně|Seznam mateřských škol v Brně|Seznam základních škol v Brně|Seznam základních uměleckých škol a jazykových škol v Brně|Seznam středních škol v Brně|Seznam vyšších odborných škol a konzervatoří v Brně|Seznam vysokých škol v Brně}} [907] => [[Soubor:Zemědělská 1, Brno.JPG|náhled|vlevo|[[Mendelova univerzita v Brně]] – počtem studentů jedna z největších brněnských vysokých škol]] [908] => V Brně má sídlo celkem osm ústavů [[Akademie věd České republiky]] ([[Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno|Archeologický ústav Brno]], [[Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky|Biofyzikální ústav]], [[Psychologický ústav Akademie věd České republiky|Psychologický ústav]], [[Ústav analytické chemie Akademie věd České republiky|Ústav analytické chemie]], [[Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky|Ústav biologie obratlovců]], [[Ústav fyziky materiálů Akademie věd České republiky|Ústav fyziky materiálů]], [[Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky|Ústav přístrojové techniky]] a [[Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky|Ústav výzkumu globální změny]]) a některé další zde mají odloučená pracoviště. Sídlí zde také [[Sdružení moravských pracovišť Akademie věd České republiky]].{{Citace elektronické monografie | titul = Pracoviště AV | url = https://www.avcr.cz/cs/o-nas/struktura/pracoviste-av/ | vydavatel = Akademie věd České republiky | místo = Praha | datum přístupu = 2023-03-09}}{{Citace elektronické monografie | titul = Sdružení pracovišť | url = https://www.avcr.cz/cs/o-nas/struktura/sdruzeni-pracovist/ | vydavatel = Akademie věd České republiky | místo = Praha | datum přístupu = 2023-03-09}} Dále mají v Brně sídlo [[Centrum dopravního výzkumu]], [[Ústav archeologické památkové péče Brno]] a [[Výzkumný ústav veterinárního lékařství]].{{Citace elektronické monografie | titul = Rejstřík veřejných výzkumných institucí | url = https://rvvi.msmt.cz/ | datum přístupu = 2023-03-19 | vydavatel = Msmt.cz}} [909] => [910] => Své sídlo má v Brně pět veřejných vysokých škol, jedna státní vysoká škola a celkem 28 jejich fakult. Prvními vysokými školami ve městě byla mezi lety 1778 a 1782 krátce působící [[Univerzita Palackého v Olomouci|Císařsko-královská a arcibiskupská univerzita]] a roku 1873 vzniklá [[Německá vysoká škola technická v Brně|německá technická vysoká škola]]. V roce 1899 byla založena česká technická vysoká škola, předchůdkyně [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického]], která byla svého času jedinou institucí na Moravě poskytující českojazyčné vysokoškolské vzdělání. Roku 1918 byla zřízena [[Veterinární univerzita Brno|Veterinární univerzita]], která je jedinou univerzitou v Česku nabízející studijní program veterinární medicíny. O rok později vznikla [[Masarykova univerzita]], jež se stala druhou největší univerzitou v České republice a největší univerzitou na Moravě, a [[Mendelova univerzita v Brně|Mendelova univerzita]], která je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v Česku. Německá technika byla zrušena roku 1945. Po druhé světové válce byla v roce 1947 založena krátce existující [[Vysoká škola sociální]] (zrušena 1952) a také umělecká [[Janáčkova akademie múzických umění]]. V roce 1951 došlo ke zřízení [[Vojenská akademie v Brně|Vojenské akademie]], která se v roce 2004 stala základem [[Univerzita obrany|Univerzity obrany]], do níž byly sloučeny vojenské vysoké školy i z dalších měst. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] byly zakládány také soukromé vysoké školy či jejich pobočky (např. [[AMBIS vysoká škola]], [[Vysoká škola Sting]] a [[Vysoká škola NEWTON]]). V roce 2021 na vysokých školách v Brně studovalo asi 65 tisíc studentů. [911] => [912] => V roce 2023 se v Brně nacházelo osm vyšších odborných škol, dvě konzervatoře, 63 středních škol (včetně dvou zahraničních), dvě jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, 20 základních uměleckých škol, 101 základních škol (včetně jedné zahraniční) a 178 mateřských škol. Dále ve městě fungovalo šest [[Dům dětí a mládeže|domů dětí a mládeže]], jedna [[stanice zájmové činnosti]], jedno zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, dva [[dětský domov|dětské domovy]], dvě [[středisko výchovné péče|střediska výchovné péče]], jeden [[diagnostický ústav]], tři [[Pedagogicko-psychologická poradna|pedagogicko-psychologické poradny]] (z toho jedna v rámci školy) a osm [[Speciálně pedagogické centrum|speciálně pedagogických center]] v rámci škol. Ubytování žáků a studentů zajišťovaly čtyři [[internát]]y (součásti škol) a 14 [[domov mládeže|domovů mládeže]] (z toho 10 v rámci škol).{{Citace elektronické monografie | titul = Rejstřík škol a školských zařízení | url = https://rejstriky.msmt.cz/rejskol/ | datum přístupu = 2023-03-19 | vydavatel = Msmt.cz}} V Brně v roce 2023 působilo také 131 [[dětská skupina|dětských skupin]].{{Citace elektronické monografie | titul = Dětské skupiny: procházení -> kraj Jihomoravský | url = http://evidence.mpsv.cz/eEDS/index.php?search&kraj=Jihomoravsk%C3%BD | datum přístupu = 2023-03-19 | vydavatel = Mpsv.cz}} [913] => [914] => === Náboženské === [915] => [[Soubor:Brno - Basílica de l'Assumpció de Maria.jpg|náhled|[[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]]]] [916] => {{podrobně|Seznam náboženských staveb v Brně|Seznam církevních institucí v Brně}} [917] => V Brně působí řada církevních institucí a je zde možné nalézt desítky náboženských staveb. Na území města stojí [[Seznam kostelů v Brně|více než čtyři desítky kostelů a chrámů]] (z toho [[Katedrála svatého Petra a Pavla|jedna katedrála]], [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|jedna bazilika minor]] a [[Pravoslavný chrám svatého Václava (Brno)|jeden katedrální chrám]]), [[Seznam kaplí v Brně|desítky kaplí]] a [[Seznam klášterů v Brně|množství klášterů]] (fungujících i bývalých). Dále se ve městě nachází [[brněnská mešita]], která je první v České republice,{{Citace elektronického periodika |titul=Mešita Brno |url=http://www.mesita.cz/ |datum přístupu=15-04-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523075858/http://www.mesita.cz/ |datum archivace=23-05-2011 |nedostupné=ano }} a [[synagoga Agudas achim]][http://www.zob.cz/?q=synagoga-brno Synagoga Brno | Židovská obec Brno | JEWISH COMMUNITY BRNO] (v Brně dříve stála také [[Velká synagoga (Brno)|Velká synagoga]],[http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=14723 Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)] [[Polský templ]][http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=26451 Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)] a [[Nová synagoga (Brno)|Nová synagoga]][http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=14727 Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)]). [918] => [919] => Město je sídelním místem biskupství římskokatolické [[diecéze brněnská|brněnské diecéze]] a [[Církevní soud|diecézního církevního soudu]].[http://www.biskupstvi.cz/cirkevnisoud/ Diecézní církevní soud brněnské diecéze] Hlavním městským římskokatolickým chrámem je [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|kostel svatého Jakuba]] na [[Jakubské náměstí (Brno)|Jakubském náměstí]], celkem je ve městě 22 farností sdružených spolu se třemi farnostmi z obcí okolo města do [[Děkanát Brno|děkanátu Brno]], na jehož území se nachází i exemptní farnost [[Římskokatolická farnost u katedrály sv. Petra a Pavla, Brno|Brno-dóm]] s [[Katedrála svatého Petra a Pavla|katedrálou svatého Petra a Pavla]] coby sídelním kostelem biskupa brněnské diecéze. Na území města zasahuje dalších pět mimobrněnských farností. V Brně také sídlí biskupství [[Brněnská diecéze Církve československé husitské|brněnské diecéze Církve československé husitské]], která má na území města devět [[Náboženská obec|náboženských obcí]]. [[Českobratrská církev evangelická]] má na území města v rámci [[Brněnský seniorát|brněnského seniorátu]] sídlo čtyř svých sborů, [[Bratrská jednota baptistů v Česku|Bratrská jednota baptistů]], [[Adventisté sedmého dne|Církev adventistů sedmého dne]] a [[Církev bratrská]] po třech sborech, [[Apoštolská církev (Česko)|Apoštolská církev]] a [[Církev víry]] po dvou. Svůj sbor, farnost, obec nebo centrum mají v Brně i [[Církev Křesťanská společenství]], [[Církev Slovo života]], [[Evangelická církev augsburského vyznání v České republice|Evangelická církev augsburského vyznání]], [[Evangelická církev metodistická]], [[Křesťanské sbory]], [[Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny#Hnutí Haré kršna v Česku|Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna]], [[Náboženská společnost českých unitářů]] a [[Starokatolická církev v České republice|Starokatolická církev]]. V rámci [[Apoštolský exarchát v České republice|Apoštolského exarchátu v České republice]] byla v Brně zřízena sídla dvou řeckokatolických farností podřízených brněnsko-olomouckého děkanátu. [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku]] má v Brně katedrální [[Pravoslavný chrám svatého Václava (Brno)|chrám svatého Václava]], který spadá pod brněnský okružní protopresbyterát, a tři náboženské obce. Ve městě také sídlí [[Židovská obec Brno]] a [[Muslimská obec v Brně]].{{Citace elektronické monografie | titul = Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech | url = https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/ | datum přístupu = 2023-03-18 | vydavatel = Mkcr.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20181122220911/http://www3.mkcr.cz/cns_internet/ | datum archivace = 2018-11-22 | nedostupné = ano }} [920] => [921] => Přímo v Brně mají sídlo tři [[Církev a náboženská společnost|církve a náboženské společnosti]] – [[Církev Slovo života]], [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.#FSSPX v ČR|Kněžské bratrstvo svatého Pia X.]] a [[Křesťanské sbory]]. [922] => [923] => === Ostatní úřady a instituce === [924] => {{podrobně|Seznam lůžkových zdravotnických zařízení v Brně}} [925] => Mezi další celostátní orgány sídlící v Brně patří sídlo [[Veřejný ochránce práv (Česko)|veřejného ochránce práv]] v Údolní ulici,[http://www.ochrance.cz/ Veřejný ochránce práv] [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]] na třídě Kapitána Jaroše, [[Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí]] na [[Šilingrovo náměstí|Šilingrově náměstí]],[http://www.umpod.cz/ Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí] [[Zvláštní matrika|zvláštní mezinárodní matrika]] u úřadu městské části Brno-střed v Dominikánské ulici, [[Odvolací finanční ředitelství]] na Masarykově ulici,{{Citace elektronické monografie | titul = Odvolací finanční ředitelství | url = http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/odvolaci-financni-reditelstvi | datum přístupu = 2016-05-17 | vydavatel = Finanční správa České republiky | url archivu = https://web.archive.org/web/20160515044618/http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/odvolaci-financni-reditelstvi | datum archivace = 2016-05-15 | nedostupné = ano }} [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]] v Květné ulici,[http://www.szpi.gov.cz/ Státní zemědělská a potravinářská inspekce | Hlavní stránka] [[Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský]] v Hroznové ulici, [[Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv]] v Hudcově ulici a [[Vinařský fond]] v budově krajského úřadu na Žerotínově náměstí. Od roku 2017 je Brno také sídlem [[Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost|Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost]] a [[Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí|Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí]]. [926] => [927] => V Brně sídlí i profesní komory některých profesí, jsou to [[Komora daňových poradců České republiky|Komora daňových poradců]] v Kozí ulici, [[Komora patentových zástupců]] v Gorkého ulici, [[Komora veterinárních lékařů České republiky]] na Palackého třídě a jediná pobočka [[Česká advokátní komora|České advokátní komory]] na náměstí Svobody. [928] => [929] => [[Soubor:Brno-Veveri - New regional palace from southwest.jpg|vlevo|náhled|[[Nový zemský dům]], nyní sídlo krajského úřadu [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]]] [930] => V Brně se nachází i mnohé regionální úřady v čele s krajským úřadem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] na [[Žerotínovo náměstí (Brno)|Žerotínově náměstí]], své sídlo zde mají i úřady městských částí a krajské oddělení bezpečnostních složek či dalších úřadů. V Brně sídlí i [[Vazební věznice Brno]] a je zde zřízena pobočka [[Česká národní banka|České národní banky]],{{Citace elektronického periodika |titul=Pobočka Brno – Česká národní banka |url=http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/pobocky/pob_brno.html |datum přístupu=2011-04-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110523082057/http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/pobocky/pob_brno.html }} [[Televizní studio Brno|studio]] [[Česká televize|České televize]] a studio [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]. [931] => [932] => Město je také sídlem celkem 11 nemocnic, 5 odborných léčebných ústavů a mnoha dalších zdravotnických zařízení (stav 2007). Například [[Fakultní nemocnice Brno]], patřící k největším zdravotnickým zařízením v České republice, v roce 2009 bylo v nemocnici ošetřeno více než milión pacientů. Ve městě je celkově 202 ordinací praktických lékařů, 302 ordinací stomatologů, 75 ordinací dětských lékařů a stovky dalších ordinací. Pod [[Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně|Fakultní nemocnicí u sv. Anny]] vzniklo zdravotnické centrum klinické medicíny. Stavba vznikla ve spojení s [[Klinika Mayo|klinikou Mayo]], základní kámen byl položen v roce 2008,{{Citace elektronické monografie [933] => | vydavatel = [[IHNed.cz]] [934] => | titul = Američané vybrali pro kliniku Brno [935] => | url = http://domaci.ihned.cz/1-10070940-18197160-002100_d-a6 [936] => | datum vydání = 2006-04-07 [937] => | datum přístupu = 2009-11-8 [938] => }} k otevření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) došlo v roce 2012.{{Citace elektronické monografie [939] => | příjmení = Flodrová [940] => | jméno = Milena [941] => | odkaz na autora = Milena Flodrová [942] => | titul = Otevření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně [943] => | url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=4265 [944] => | datum aktualizace = 2012-10-15 [945] => | datum přístupu = 2017-06-13 [946] => | vydavatel = Encyklopedie dějin města Brna [947] => }} [948] => {{clear}} [949] => [950] => == Partnerská města == [951] => [[Partnerská města|Partnerskými městy]] Brna jsou:{{Citace elektronické monografie|url=https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-organizacni/odbor-zahranicnich-vztahu/mezinarodni-vztahy/partnerska-mesta/|titul=Partnerská města|vydavatel=Statutární město Brno|datum přístupu=2021-05-11}}{{Citace elektronického periodika [952] => | příjmení = Šenkýř [953] => | jméno = Miloš [954] => | příjmení2 = Veselá [955] => | jméno2 = Jiřina [956] => | titul = S kým se dnes Brno "přátelí"? [957] => | periodikum = Lidovky.cz [958] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/s-kym-se-dnes-brno-prateli.A060216_103912_ln_brno_fho [959] => | datum vydání = 2006-02-16 [960] => | datum přístupu = 2022-04-13 [961] => }}{{Citace kvalifikační práce [962] => | příjmení = Rybář [963] => | jméno = Jakub [964] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií [965] => | odkaz na instituci = Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity [966] => | titul = Partnerství jako nástroj pro zapojení měst do víceúrovňového vládnutí [967] => | url = https://is.muni.cz/th/uk10o/ [968] => | typ práce = Bakalářská práce [969] => | vedoucí = Vratislav Havlík [970] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|144252}} [971] => | místo = Brno [972] => | rok = 2013 [973] => | počet stran = 38 [974] => | strany = 15–16 [975] => | citace = 2022-04-13 [976] => }} [977] => [978] => {{sloupce|šířka=30em| [979] => * {{flagicon|SVK}} [[Bratislava]], Slovensko (od r. 2012) [980] => * {{flagicon|USA}} [[Dallas]], USA (od r. 1991) [981] => * {{flagicon|HUN}} [[Debrecín]], Maďarsko [982] => * {{flagicon|UKR}} [[Charkov]], Ukrajina (od r. 2008) [983] => * {{flagicon|LTU}} [[Kaunas]], Litva (od r. 1994) [984] => * {{flagicon|UK}} [[Leeds]], Spojené království (od r. 1990Memorandum o spolupráci bylo podepsáno v roce 2003.) [985] => * {{flagicon|GER}} [[Lipsko]], Německo (od r. 1973, obnoveno 1999) [986] => * {{flagicon|POL}} [[Poznaň]], Polsko (od r. 1966) [987] => * {{flagicon|FRA}} [[Rennes]], Francie (od r. 1965, obnoveno 1990) [988] => * {{flagicon|AUT}} [[Sankt Pölten]], Rakousko (od r. 1991) [989] => * {{flagicon|GER}} [[Stuttgart]], Německo (od r. 1989) [990] => }} [991] => [992] => Minulá partnerství: [993] => {{sloupce|šířka=30em| [994] => * {{flagicon|ITA}} [[Bologna]], Itálie (od r. 1969) [995] => * {{flagicon|SYR}} [[Homs]], Sýrie (od r. 1986) [996] => * {{flagicon|RUS}} [[Moskva]], Rusko (2006–2022){{Citace elektronického periodika [997] => | příjmení = Poňuchálek [998] => | jméno = Filip [999] => | titul = K situaci na Ukrajině mimořádně zasedli brněnští radní. Projednali možnou pomoc a přerušení partnerství s dvěma ruskými městy [1000] => | vydavatel = Statutární město Brno [1001] => | url = https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/k-situaci-na-ukrajine-mimoradne-zasedli-brnensti-radni-projednali-moznou-pomoc-a-preruseni-partners/ [1002] => | datum vydání = 2022-02-24 [1003] => | datum přístupu = 2022-04-13 [1004] => }}{{Citace elektronického periodika [1005] => | příjmení = Haluza [1006] => | jméno = Oldřich [1007] => | titul = Konec partnerství s Moskvou, Brno pošle pomoc do nově spřáteleného Lvova [1008] => | periodikum = Brněnský deník [1009] => | datum vydání = 2022-03-01 [1010] => | url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/konec-partnerstvi-s-moskvou-brno-posle-pomoc-do-nove-sprateleneho-lvova-20220301.html [1011] => | datum přístupu = 2022-04-13 [1012] => }} [1013] => * {{flagicon|CAN}} [[Nepean]], Kanada (1990–1993) [1014] => * {{flagicon|RUS}} [[Nižnij Novgorod]], Rusko (od r. 1993) [1015] => * {{flagicon|DEN}} [[Odense]], Dánsko (od r. 1991) [1016] => * {{flagicon|BUL}} [[Plovdiv]], Bulharsko (od r. 1970) [1017] => * {{flagicon|NED}} [[Utrecht]], Nizozemsko (1993–2013){{Citace elektronického periodika [1018] => | příjmení1 = Teunissen [1019] => | jméno1 = Bas [1020] => | titul = Gebrek aan geld, belangstelling en idealen: steeds minder stedenbanden [1021] => | periodikum = RTV Utrecht [1022] => | vydavatel = Utrecht [1023] => | datum_vydání = 2020-07-24 [1024] => | url = https://www.rtvutrecht.nl/nieuws/2078084/gebrek-aan-geld-belangstelling-en-idealen-steeds-minder-stedenbanden [1025] => | datum_přístupu = 2022-04-13 [1026] => | jazyk = nl [1027] => }} [1028] => * {{flagicon|RUS}} [[Voroněž]], Rusko (1967–2022) [1029] => * {{flagicon|CRO}} [[Záhřeb]], Chorvatsko (od r. 1966) [1030] => }} [1031] => [1032] => Brno dále spolupracuje s městy [[Tedžon]]{{cite web |titul=Partner Cities|url=https://www.daejeon.go.kr/dre/DreContentsHtmlView.do?menuSeq=6502|vydavatel=Daejeon Metropolitan City|jazyk=en|datum přístupu=2021-05-11}} v Jižní Koreji a [[Vídeň]] v Rakousku{{cite web |titul=Städtekooperationen|url=https://www.wien.gv.at/politik/international/netzwerke/staedtekooperationen.html|vydavatel=Město Vídeň|jazyk=de|datum přístupu=2021-05-11}} (memorandum o spolupráci od roku 1998). [1033] => [1034] => == Metropole v okruhu 300 km == [1035] => Tento orientační nástroj zobrazuje pouze města, která jsou hlavními městy států nebo zemí ve významu územní jednotky a jsou za [[metropole]] obecně v evropském kontextu považována a nebo s počtem obyvatel přesahujícím 300 tisíc. Vzdálenost je uvedena jako přibližná geografická vzdálenost bez ohledu na dopravní infrastrukturu. [1036] => [1037] => {{Geografické okolí [1038] => | Střed = Brno [1039] => | Sever = [[Vratislav (město)|Vratislav]] (~210 km) [1040] => | Severovýchod = [[Ostrava]] (~140 km), [[Katovice]] (~210 km), [[Krakov]] (~260 km) [1041] => | Východ = [1042] => | Jihovýchod = [[Budapešť]] (~260 km) [1043] => | Jih = [[Vídeň]] (~110 km), [[Bratislava]] (~125 km) [1044] => | Jihozápad = [[Linec]] (~190 km), [[Salcburk]] (~300 km) [1045] => | Západ = [1046] => | Severozápad = [[Praha]] (~180 km), [[Drážďany]] (~290 km) [1047] => }} [1048] => [1049] => == Odkazy == [1050] => [1051] => === Poznámky === [1052] => [1053] => [1054] => === Reference === [1055] => [1056] => [1057] => === Literatura === [1058] => * {{Citace monografie | příjmení = Dřímal | jméno = Jaroslav | příjmení2 = Peša | jméno2 = Václav | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny města Brna I + II | vydavatel = Blok | místo = Brno | rok = 1969 / 1973 | počet stran = 296 / 380}} [1059] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Památky Brna | vydavatel = Národní výbor města Brna | místo = Brno | rok = 1989 | počet stran = 183 | isbn = }} [1060] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Brno : vývoj města, předměstí a připojených vesnic | vydavatel = Baset | rok = 2000 | místo = Praha | počet stran = 644 | isbn = 80-86223-11-6}} [1061] => * {{Citace monografie | příjmení = Klenovský | jméno = Jaroslav | titul = Brno židovské : historie a památky židovského osídlení města Brna = Jewish Brno : history and monuments of the Jewish settlement in Brno | vydání = 3. upr. a rozš | vydavatel = ERA | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 118 | isbn = 80-86517-44-6}} [1062] => * {{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | odkaz na autora = Bohumil Samek | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I | vydavatel = [[Academia]] | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 651 | isbn = 80-200-0474-2}} [1063] => [1064] => '''Dějiny Brna (od 2011)''' [1065] => * {{Citace monografie | příjmení = Procházka | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Procházka (archeolog) | spoluautoři = a kol. | rok = 2011 | titul = Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | počet stran = 736 | isbn = 978-80-86736-25-9}} [1066] => * {{Citace monografie | příjmení = Jan | jméno = Libor | odkaz na autora = Libor Jan | spoluautoři = a kol. | rok = 2013 | titul = Dějiny Brna 2: Středověké město | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | počet stran = 1072 | isbn = 978-80-86736-36-5}} [1067] => * {{Citace monografie | příjmení = Fasora | jméno = Lukáš | odkaz na autora = Lukáš Fasora | příjmení2 = Malíř | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Malíř | spoluautoři = a kol. | rok = 2020 | titul = Dějiny Brna 4: Modernizace města 1790–1918 | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | počet stran = 1284 | isbn = 978-80-86736-62-4}} [1068] => * {{Citace monografie | příjmení = Fasora | jméno = Lukáš | odkaz na autora = Lukáš Fasora | příjmení2 = Štěpánek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = Václav Štěpánek (historik) | spoluautoři = a kol. | rok = 2017 | titul = Dějiny Brna 6: Předměstské obce | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | počet stran = 1248 | isbn = 978-80-86736-54-9}} [1069] => * {{Citace monografie | příjmení = Kroupa | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kroupa | spoluautoři = a kol. | rok = 2015 | titul = Dějiny Brna 7: Uměleckohistorické památky. Historické jádro | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | počet stran = 886 | isbn = 978-80-86736-46-4}} [1070] => [1071] => === Externí odkazy === [1072] => * {{Commonscat}} [1073] => * {{Otto|heslo=Brno}} [1074] => * {{Wikislovník|heslo=Brno}} [1075] => * {{Wikicitáty|téma=Brno}} [1076] => * {{Wikizprávy|kategorie=Brno}} [1077] => * {{Wikicesty|průvodce=Brno}} [1078] => * {{RÚIAN}} [1079] => * {{oficiální web}} [1080] => * [https://www.ticbrno.cz TIC Brno], městské turistické centrum [1081] => * [https://www.gotobrno.cz Go To Brno], městský turistický portál [1082] => * [https://encyklopedie.brna.cz Encyklopedie dějin města Brna], encyklopedie.brna.cz [1083] => * [https://vilemwalter.cz/mapy/ Staré mapy města Brna], vilemwalter.cz/mapy [1084] => [1085] => {{Město Brno}} [1086] => {{Jihomoravský kraj}} [1087] => {{Administrativní dělení Česka}} [1088] => {{Statutární města v Česku}} [1089] => {{Představitelé Brna}} [1090] => {{Autoritní data}} [1091] => {{Portály|Brno|Geografie}} [1092] => [1093] => [[Kategorie:Brno| ]] [1094] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [1095] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1096] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1097] => [[Kategorie:Obce v okrese Brno-město]] [1098] => [[Kategorie:Města v okrese Brno-město]] [1099] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [1100] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [1101] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [1102] => [[Kategorie:Cyklistická stezka Brno - Vídeň]] [1103] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [1104] => [[Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast]] [1105] => [[Kategorie:Sídla v Bobravské vrchovině]] [1106] => [[Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině]] [1107] => [[Kategorie:Sídla v Dyjsko-svrateckém úvalu]] [1108] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihomoravském kraji]] [1109] => [[Kategorie:Sídla na Svratce]] [1110] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [] => )
good wiki

Brno

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Emblem-star.svg','Špilberk','Jihomoravský kraj','Brno-Líšeň','Jošt Moravský','Moravské markrabství','Vídeň','Morava','Kostel svatého Tomáše (Brno)','Třicetiletá válka','Brněnské výstaviště','Jan Jindřich'

Brno-Líšeň

Brno-Líšeň je městská část na východě města Brna v Jihomoravském kraji.

Morava

Špilberk

Vídeň