Array ( [0] => 15490211 [id] => 15490211 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Borovice [uri] => Borovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[Rod (biologie)|rodu]] rostlin}}{{Taxobox [1] => | jméno = Borovice [2] => | obrázek = Świerklaniec pinus nigra 12.06.2010 p.jpg [3] => | alt = solitérní borovice černá [4] => | popisek = [[Borovice černá]] [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[nahosemenné]] (''Pinophyta'') [9] => | třída = [[jehličnany]] (''Pinopsida'') [10] => | řád = [[borovicotvaré]] (''Pinales'') [11] => | čeleď = [[borovicovité]] (''Pinaceae'') [12] => | rod = '''borovice''' (''Pinus'') [13] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [14] => | druhotné dělení = Druhy původní v ČR: [15] => | podřazené taxony = [16] => * [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') [17] => * [[borovice kleč]] (''Pinus mugo'') [18] => * [[borovice blatka]] (''Pinus uncinata'' subsp. ''uliginosa'') [19] => }} [20] => '''Borovice''' (''Pinus'') je [[rod (biologie)|rod]] stálezelených jehličnatých stromů, popřípadě keřů, z [[Čeleď|čeledi]] [[borovicovité]] (''Pinaceae''). Se zhruba 110 [[druh]]y jde o největší rod čeledi. Stejně jako ostatní zástupci čeledi borovicovitých se přirozeně vyskytují výhradně na severní polokouli (výjimkou je ''Pinus merkusii'', jež na [[Sumatra|Sumatře]] zasahuje i na polokouli jižní). Areál rozšíření rodu je veliký: rostou od oblasti [[Tajga|severských lesů]] přes [[Mírný podnebný pás|mírný pás]] a [[Subtropický podnebný pás|subtropy]] až do hor [[Tropický podnebný pás|tropů]], někde vystupují až k horní hranici lesa či nad ní. Pochází pravděpodobně ze [[Starý svět|Starého světa]], maxima druhového bohatství ovšem dosahuje v [[Severní Amerika|Severní]] a [[Střední Amerika|Střední Americe]], další bohatou oblastí je [[východní Asie]], [[Indočína]] a oblast [[Himálaj]]e. V Evropě se vyskytuje 12–13 [[původní druh|původních]] druhů, z toho 9–10 dvoujehličných a 3 pětijehličné. Vesměs jde o silně světlomilné, konkurenčně slabé stromy s velmi malými nároky na kvalitu půdy, které jsou schopny dobře snášet nejrůznější stanoviště; mnohé plní roli [[Pionýrský druh|pionýrských dřevin]]. Některé severoamerické i středomořské druhy jsou velmi dobře adaptovány na [[lesní požár]]y, jak dokládají již fosilní nálezy. Mezi borovice patří i nejstarší žijící vyšší organismy na Zemi: některé exempláře [[Borovice dlouhověká|borovice dlouhověké]] (''Pinus'' ''longaeva'') jsou prokazatelně staré více než 4 800 let. [21] => [22] => Rod se taxonomicky dělí na dva podrody: ''Pinus'' neboli „tvrdé borovice“, se 2–3, výjimečně 5 nebo až 8 jehlicemi ve svazečku s vytrvalou pochvou, dvěma [[Cévní svazek|cévními svazky]], [[průduch]]y rozloženými rovnoměrně po všech stranách jehlice a na hřbetních šupinách šišek s výrazným „pupkem“ (umbo), a ''Strobus'' neboli „měkké“ borovice, obvykle s 3 nebo 5 jehlicemi ve svazečku s opadavou pochvou, s jedním [[Cévní svazek|cévním svazkem]], [[průduch]]y převážně na vnitřní straně jehlice a pupkem (umbo) umístěným na konci semenné šupiny šišky. Evolučně se vyvinul již v období spodní [[Křída|křídy]]. [23] => [24] => Borovice patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují kvalitní, měkké až středně tvrdé, snadno opracovatelné [[dřevo]], využitelné ke stavebním účelům i na výrobu nábytku. Využívá se též [[pryskyřice]], obsahující množství aromatických [[terpen]]ických látek, a to v [[Aromaterapie|aromaterapii]] a [[Kosmetika|kosmetice]], stejně jako v léčivých mastech při [[Revmatické nemoci|revmatismu]] nebo [[Revmatoidní artritida|artritidě]]; je také zdrojem přírodního [[terpentýn]]u. Jehličí a kůra mají mnoho vitamínů a byly či stále jsou v různých oblastech světa využívány při výrobě potravin, stejně jako jedlá semena některých druhů, známá jako piniové či „cedrové“ oříšky. Velký význam mají borovice v zahradní architektuře jako okrasné stromy a keře, oblíbené jsou i jako [[Vánoční stromek|vánoční stromky]]. Mnohé druhy borovic hrály značnou roli v kulturním, folklórním a spirituálním životě lidí, objevují se také v nesčetných literárních a výtvarných dílech a v [[Heraldika|heraldice]]. [25] => [26] => == Etymologie == [27] => Český název borovice je odvozen ze slova ''bor'', což bylo původní označení pro borový, ale asi i obecně jehličnatý les, značí tedy strom rostoucí v boru (podobnou etymologii má též ''borůvka''). Slovní základ je všeslovanský a pochází z [[Praslovanština|praslovanštiny]], paralely má též v starogermánských jazycích (např. staroanglicky ''bearu'' – les, staroislandsky ''bǫrr'' – strom); prapůvod zřejmě směřuje k indoevropskému ''*bhar-'' „hrot, štětina“, přeneseně tedy jehličnatý strom.{{Citace monografie [28] => | příjmení = Holub [29] => | jméno = Josef [30] => | příjmení2 = Lyer [31] => | jméno2 = Stanislav [32] => | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého [33] => | vydavatel = SPN [34] => | místo = Praha [35] => | rok vydání = 1968 [36] => | počet stran = [37] => | strany = 102 [38] => | isbn = 80-0423715-0 [39] => | vydání = [40] => }}{{Citace monografie [41] => | příjmení = Rejzek [42] => | jméno = Jiří [43] => | titul = Český etymologický slovník [44] => | vydavatel = LEDA [45] => | místo = Praha [46] => | rok vydání = 2001 [47] => | počet stran = [48] => | strany = 86 [49] => | isbn = 80-85927-85-3 [50] => }} Odborným názvem je [[Latina|latinské]] slovo ''pinus'', jímž Římané označovali právě borovice, jeho základ lze vystopovat k praindoevroskému ''*pīt-'' („pryskyřice“)''.{{Citace elektronické monografie [51] => | url = http://www.credoreference.com/entry/acbwordorig/pine [52] => | titul = Where Are You From? - Credo Reference [53] => | vydavatel = credoreference.com [54] => | příjmení = [55] => | jméno = [56] => | místo = [57] => | datum vydání = [58] => | datum přístupu = 2019-06-03 [59] => | jazyk = en [60] => }}'' S „rostlinnou šťávou" – pryskyřicí – souvisí pravděpodobně též starší, ale dosud někdy užívaný název '''sosna''', jehož předpokládaný kořen ''*sop-'' se objevuje např. také v dnešním francouzském názvu jedle (''sapin'') či latinském výrazu pro smrk (''sappinus'').{{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení = Horg [62] => | jméno = Ana [63] => | titul = Původ staroslověnských názvů rostlin a jejich českých protějšků (na materiálu Slovníku jazyka staroslověnského). Magisterská diplomová práce. [64] => | url = https://is.muni.cz/th/czzlt/diplomova_prace.pdf [65] => | vydavatel = Filozofická fakulta MU [66] => | místo = Brno [67] => | datum vydání = [68] => | datum přístupu = 2019-03-12 [69] => | Rok = 2014 [70] => | strany = 69 [71] => }} [72] => [73] => == Charakteristika == [74] => [75] => === Habitus a růst === [76] => Většina druhů borovic je stromovitého vzrůstu, největší z nich dorůstají do výšek přes 70 m ([[borovice Lambertova]], [[borovice těžká]]) a průměru kmene přes 2 metry. Několik druhů má naopak [[habitus (biologie)|habitus]] vysloveně keřovitý, např. [[borovice kleč]], [[borovice zakrslá]] nebo [[borovice vrcholová]]. Koruna bývá v mládí válcovitá, později kulovitá, oválná nebo rozprostřená. Kůra je v mládí šupinovitá nebo hladká (u podrodu ''Strobus''), ve stáří vytváří silnou rozbrázděnou [[Borka|borku]]; u některých druhů ([[borovice Bungeova]]) se kůra i v dospělém věku odlupuje v plátech jako u [[Tis červený|tisu červeného]] nebo [[platan]]u. Větvení u stromových druhů je [[Větvení|monopodiální]], s jedním průběžným kmenem, který může být rovný a přímý, nebo nejrůzněji pokroucený; větve vyrůstají v nepravidelných [[Přeslen|pseudopřeslenech]].{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení = [78] => | jméno = [79] => | titul = Pinus (pine) description - The Gymnosperm Database [80] => | periodikum = www.conifers.org [81] => | vydavatel = [82] => | url = http://www.conifers.org/pi/Pinus.php [83] => | datum vydání = [84] => | jazyk = en [85] => | url archivu = [86] => | datum přístupu = 2017-11-01 [87] => }} [[Kořen|Kořenový systém]] je většinou kůlovitý (výjimkou je mělce kořenící [[borovice vejmutovka]]), se silným hlavním kořenem a mnoha postranními kořeny, které mohou sahat do značných hloubek (uvádí se 2–3 metry, na nepříznivých substrátech, na skalách a podobných stanovištích ale až 12 metrů). Na nepříznivých stanovištích se vyvíjí pouze podpovrchové postranní kořeny, které však mohou např. u borovice těžké zasahovat až 46 metrů od stromu. Borovice si tedy dokážou opatřit vodu i ze značně vzdálených zdrojů, která je pro jiné dřeviny nedostupná.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Hieke [89] => | jméno = Karel [90] => | titul = Praktická dendrologie, sv. 1 [91] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [92] => | místo = Praha [93] => | rok vydání = 1978 [94] => | strany = 106–130 [95] => }} [96] => [97] => Borovice patří mezi dlouho žijící dřeviny. Nejstarší exempláře borovice dlouhověké ve [[White Mountains (Kalifornie)|White Mountains]] v Kalifornii mají prokazatelný věk přes 4800 let, což z nich činí nejstarší žijící jedince na světě (organismy, jejichž věk se odhaduje na desetitisíce let, jako je topolový porost [[Pando]] v [[Utah]]u nebo skandinávský smrk [[Old Tjikko]], jsou obnovující se klony).{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení = [99] => | jméno = [100] => | titul = Pinus longaeva (Great Basin bristlecone pine) description - The Gymnosperm Database [101] => | periodikum = www.conifers.org [102] => | vydavatel = [103] => | url = https://www.conifers.org/pi/Pinus_longaeva.php [104] => | datum vydání = [105] => | jazyk = en [106] => | url archivu = [107] => | datum přístupu = 2018-12-16 [108] => }}{{cite news|newspaper=Science Daily|url=https://www.sciencedaily.com/releases/2008/04/080416104320.htm|title=World's Oldest Living clonal tree, 9550 years old, Discovered In Sweden}} Věk přes 1000 let byl prokázán i u dalších druhů ze sekce ''Balfourianae'', stejně jako u borovice bělokmenné, ohebné nebo u evropské [[Borovice Heldreichova|borovice Heldreichovy]], jednoho z nejstarších evropských stromů.{{Citace elektronického periodika [109] => | příjmení = [110] => | jméno = [111] => | titul = Pinus heldreichii (pino loricato) description - The Gymnosperm Database [112] => | periodikum = www.conifers.org [113] => | vydavatel = [114] => | url = https://www.conifers.org/pi/Pinus_heldreichii.php [115] => | datum vydání = [116] => | jazyk = en [117] => | url archivu = [118] => | datum přístupu = 2018-12-16 [119] => }} Většina ostatních druhů borovic se dožívá věku v rozmezí zhruba 200–600 let. [120] => [121] => === Jehličí a pupeny === [122] => [[Soubor:Pinus taeda, a, naaldbundels.jpg|vlevo|náhled|[[Borovice kadidlová]] (''Pinus taeda''): jehlice po třech ve svazečku s vytrvalou pochvou|alt=Dva tříjehličné svazečky na bílém podkladu]]Olistění borovic nabývá čtyř různých podob. Semenáčky klíčí 3–24 [[Děložní lístek|děložními lístky]]; mladí jedinci zhruba do tří let věku mají primární, jednotlivě stojící [[jehlice]] (tedy ještě nikoli ve svazečcích) umístěné spirálovitě okolo letorostu. [[Katafyly]] (též primární šupiny) jsou drobné, nefotosyntetizující kopinaté útvary patrně [[listen]]ového původu vyrůstající na letorostech pod [[brachyblast]]y s jehlicemi; u tzv. tvrdých borovic jsou více či méně vytrvalé, u měkkých borovic naopak záhy opadávají a na větvích po nich zůstávají patrné drobné jizvy – polštářky. Konečně dospělé jehlice vyrůstají na krátkých výhoncích ([[brachyblast]]ech) z blanité pochvy, která je v závislosti na druhu opadavá, vytrvalá nebo růžicovitě se kroutící, a to ve svazečcích obvykle po 2–5, výjimečně i po 1 nebo po 6–8.{{Citace monografie [123] => | příjmení = Musil [124] => | jméno = Ivan [125] => | příjmení2 = Hamerník [126] => | jméno2 = Jan [127] => | titul = Lesnická dendrologie 1: Jehličnaté dřeviny [128] => | vydavatel = České zemědělská univerzita [129] => | místo = Praha [130] => | rok vydání = 2003 [131] => | počet stran = [132] => | strany = 45–78 [133] => | isbn = [134] => }} Nabývají různé délky (podle druhu), od 2–3 cm ([[borovice Banksova]]) až po více než 40 cm ([[borovice Engelmannova]], [[borovice bahenní]]). Mohou být tuhé a ostře pichlavé, nebo naopak hedvábně měkké, s průduchy umístěnými buď ve světlejším proužku na vnitřní straně jehlice (podrod ''Strobus''), nebo rovnoměrně po všech stranách jehlice. Obvykle bývají chomáčovitě nahloučeny na letorostech, svazečky jehlic [[Borovice tuhá|borovice tuhé]] však vyrůstají i přímo na kmeni. U některých druhů jsou jehlice převislé (velmi nápadně např. u [[Borovice Lumholtzova|borovice Lumholtzovy]] nebo [[Borovice kanárská|kanárské]]).{{Citace elektronické monografie [135] => | titul = PINUS LUMHOLTZII B. L. Rob. et Fernald – borovice Lumholtzova / borovica {{!}} BOTANY.cz [136] => | url = https://botany.cz/cs/pinus-lumholtzii/ [137] => | datum přístupu = 2019-03-03 [138] => }} Na stromě vytrvávají nejčastěji 3–6 let, výjimkou však nejsou i jehlice přetrvávající několik desítek let. [139] => [140] => [[Pupen]]y jsou zpravidla vejčité, špičaté, pryskyřičné nebo bez pryskyřice, kryté šupinami. S výjimkou několika málo druhů (borovice lesní, borovice tuhá) není u rodu vyvinuta zmlazovací schopnost, po poškození nebo řezu tedy nedokážou regenerovat; chybějící vzrůstný vrchol nahrazují ohnutými bočními větvemi (tzv. bajonety). Výhony z pupenů přirůstají různými druhově specifickými způsoby: v zásadě jejich růst může být uninodální, tj. jeden článek ([[internodium]]) za jednu vegetační sezónu (ze známějších druhů např. borovice lesní nebo černá), nebo multinodální, tedy více internodií v jedné vegetační sezóně; druhý z nich může nabývat několika různých morfologických typů v závislosti na druhu borovice. Vlivem patogenů nebo různých mutací mohou na větvích vznikat různé novotvary – [[čarověník]]y. [141] => [142] => === Generativní orgány === [143] => [[Soubor:Pinus sylvestris youngcone.jpg|náhled|Konelet borovice lesní – samičí šištice v prvním roce|alt=Drobná kulovitá šiška na větévce, detailní pohled]] [144] => Samčí, [[prašník]]ové [[Šiška|šištice]] jsou nejčastěji žluté nebo růžové, nahloučené na [[letorost]]ech v paždí podpůrných šupin brachyblastů; [[Tyčinka (botanika)|tyčinky]] mají plochou nitku a dvě prašná pouzdra. [[Pyl]]ová zrna mají vzdušné váčky a jsou rozšiřována větrem na velké vzdálenosti. Samičí šištice vyrůstají po 1–3, ojediněle ve větším počtu, na krátkých stopkách hned pod vrcholovým [[pupen]]em. Po [[opylení]] upadá [[Pyl|pylové zrno]] často do roční [[dormance]] a samičí šištice se mění v tzv. [[konelety]], drobné útvary velikosti zhruba lískového oříšku na přímé nebo nazpět ohnuté stopce. Teprve druhý rok pylové zrnko vyklíčí a nastává [[Oplodnění|oplození]], po němž konelety dalších 15–16 měsíců dozrávají v dřevnaté [[Šiška|šišky]] se semeny, které se po dozrání většinou hygroskopicky otevírají. Výjimkou jsou např. šišky [[borovice limba|borovice limby]] a některých dalších druhů, které opadávají neotevřené, popř. šišky tzv. [[Serotinita|serotinní]], které zůstávají na stromě neotevřené po mnoho let a otevírají se při požárech. [[Semeno|Semena]] leží po dvou na semenných šupinách; u některých druhů mají křídlo, které je buď pevně přirostlé, nebo volně objímavé, může být ale také vyvinuto pouze rudimentárně nebo úplně chybět. Okřídlená semena pro šíření využívají vítr, těžká a velká bezkřídlá semena jsou rozšiřována zvířaty, která je vyhledávají a konzumují. Klíčí většinou téhož roku, u některých druhů však přeléhají. [145] => [146] => Velikost šišek je velmi různorodá: od několika cm až po 60 cm ([[borovice Lambertova]]). Hmotnost šišky je např. u [[borovice Coulterova|borovice Coulterovy]] více než 2 kilogramy. Dle druhů nabývají různého tvaru: mohou být téměř kulovité, vejcovité, rohlíčkovité nebo dlouze válcovité. K popisu šišek je třeba rozlišovat několik charakteristickým znaků, které mohou nabývat různých morfologických podob. Na vnější koncové straně semenných šupin je obvykle štítek (apofýza) neboli část tvořící povrch zavřené šišky; zhruba uprostřed něho (dorzálně), a nebo na jeho okraji (terminálně) je umístěn tzv. pupek (umbo, přírůstek prvního roku), který může být opatřen dlouhou osinou nebo pevným a ostrým trnem. [147] => [148] => Obvyklá [[ploidie]] rodu je 2n = 24.Skalická A. (1988): ''Pinus'' L. – borovice. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), ''Květena České socialistické republiky 1'', p. 289–308, Academia, Praha. [149] => Soubor:Pine cones - Scots Pine.jpg|alt=Větévka se šiškami|Šišky borovice lesní [150] => Soubor:Pinus banksiana cone.jpg|alt=Šiška rohlíčkovitého tvaru přirostlá na větvičce|Serotinní šiška [[Borovice Banksova|borovice Banksovy]] [151] => Soubor:Crw 1691-web.jpg|alt=Větévka s velkými hnědými šiškami|Šišky borovice Coulterovy patří k největším [152] => Soubor:Pinus cembra.jpg|alt=Limbová šiška a větvička|[[Borovice limba]], štítky na koncích semenných šupin jsou znakem podrodu ''Strobus'' [153] => Soubor:Pinus strobus Cone.jpg|alt=Podlouhle válcovitá šiška na větvičce|[[Borovice vejmutovka]] [154] => Soubor:Pinus aristata cones Echo Lake.jpg|alt=Množství osinatých šišek na větvích, dobře patrné jsou též kapky pryskyřice na jehlicích|Několik ročníků šišek borovice osinaté (od koneletů po zralé otevřené šišky) se štítky zakončenými osinami; na jehlicích jsou patrné typické kapky pryskyřice [155] => Soubor:Pinus pseudostrobus, male cones (11332867843).jpg|alt=Růžové vejčité prašníkové šištice na konci letorostu|Samčí šištice [[Borovice pavejmutka|borovice pavejmutky]] [156] => Soubor:PinusSylvestrisKiev1.jpg|alt=Mladé výhony borovice|Výhony borovice lesní na jaře [157] => Soubor:La Palma - El Paso - LP-301 - Llano del Jable 21 ies.jpg|alt=Drobný rozvětvený stromeček se sivozelenými jehlicemi|Mladý jedinec borovice kanárské s juvenilní formou jehlic [158] => [159] => [160] => == Rozšíření a ekologie == [161] => {{Viz též|Bor (les)}}[[Soubor:Methuselah Walk USA Ca.jpg|vlevo|náhled|Porost borovice dlouhověké ve White Mountains, USA|alt=Roztroušeně rostoucí borovice roztodivných tvarů na bílé prašné skále]] [162] => Borovice se stejně jako ostatní zástupci čeledi borovicovitých přirozeně vyskytují výhradně na severní polokouli (výjimkou je ''[[Pinus merkusii]]'', jež na Sumatře zasahuje i na polokouli jižní). Areál rozšíření rodu je veliký: rostou od oblasti [[Tajga|severských lesů]] přes [[Mírný podnebný pás|mírný pás]] a [[Subtropický podnebný pás|subtropy]] až do hor [[Tropický podnebný pás|tropů]], od mořské hladiny až do výšek 4000 m n. m. V mnoha oblastech tvoří dominantu lesních porostů, někde vystupují až k horní hranici lesa nebo i nad ní. Maximum druhového bohatství je v [[Severní Amerika|Severní]] a [[Střední Amerika|Střední Americe]] (Spojené státy americké, Mexiko, Guatemala, Kuba), kde rostou přibližně dvě třetiny všech taxonů; další bohatou oblastí je [[východní Asie]], [[Indočína]] a [[Himálaj]]. V Evropě se vyskytuje 12–13 [[původní druh|autochtonních]] druhů, 9–10 dvoujehličných a 3 pětijehličné. Oblast původu taxonu je nejistá, ale pravděpodobně se jedná o Starý svět. Jako hospodářské dřeviny jsou borovice pěstovány, mnohdy v plantážních monokulturách, i v oblastech mimo svůj původní areál, též na jižní polokouli včetně Austrálie a Nového Zélandu, kam byly introdukovány (masivně např. [[borovice paprsčitá]] – ''Pinus radiata''). Poměrně dobře snášejí znečištěné ovzduší a průmyslové exhalace, proto patří k dřevinám celosvětově často vysazovaným v městském prostředí.[[Soubor:Aleppo Pines grove, Pinet, Hérault 02.jpg|náhled|Háj borovice halepské ve Středomoří|alt=Háj středomořských borovic]] [163] => Vesměs jde o silně světlomilné, a tedy konkurenčně slabé dřeviny, s dosti malými nároky na kvalitu půdy. Jsou schopny dobře snášet půdy chudé, písčité a kamenité, stejně jako exponovaná suchá a skalnatá stanoviště; některé druhy se však přizpůsobí i vlhčím až bažinatým podmínkám. Preferují obvykle kyselejší půdy, vesměs jsou ale generalisty schopnými přizpůsobit se danému substrátu; jen málo druhů je vápnomilných (obligátně borovice Heldreichova, na vápenci dobře roste též jinak všestranná borovice černá) nebo schopných růst na trvale zamokřených substrátech ([[borovice blatka]] a její kříženci). Mnohé patří mezi [[Pionýrský druh|pionýrské dřeviny]], které zahajují sukcesi dřevin na různá druhotně narušená stanoviště. Díky své nenáročnosti na vláhu a živiny plní nezastupitelnou úlohu při zalesňování neplodných půd, v půdoochranných výsadbách a [[Rekultivace|rekultivacích]]. [164] => [165] => Druhem s největší [[Ekologická amplituda|ekologickou amplitudou]] (a také [[Areál (biologie)|areálem]]) je borovice lesní, která je coby pionýrská dřevina schopná osídlit širokou škálu [[biotop]]ů od [[Výchoz|skalních výchozů]] přes písčiny, [[rašeliniště]], [[slatiniště]] a [[vřesoviště]] až po [[Serpentinit|hadcové]] podloží; tvoří též důležitou součást skandinávské a západosibiřské [[Tajga|tajgy]]. Dalšími borovicemi rostoucími v severské tajze jsou [[borovice sibiřská]] a [[Borovice zakrslá|zakrslá]] ([[Sibiř]]) nebo borovice Banksova a [[Borovice pokroucená|pokroucená]] (Kanada). [[Borovice kleč]] a její příbuzné druhy tvoří porosty nad horní hranicí lesa v evropských pohořích. Ve Středomoří jsou borovice jako pinie, přímořská nebo halepská součástí [[Tvrdolistý les|tvrdolisté vegetace]] přizpůsobené suchým a horkým létům, podobně jako borovice v suchomilné vegetaci na jihozápadě Spojených států amerických a v Mexiku. V horách severoamerického západu porůstají horské hřebeny a svahy na méně úrodných půdách. Rozsáhlé jehličnaté lesy s uplatněním borovic pokrývají jihovýchod a středojih Spojených států amerických, další druhy rostou ve smíšených lesích severovýchodu a [[Appalačské pohoří|Appalačských hor]]. V zapojených smíšených klimaxových lesích se ovšem dlouhodobě uplatní pouze několik málo druhů schopných snášet alespoň částečné zastínění, jako [[borovice vejmutovka]]; ostatní se proti konkurenci prosazují pouze tam, kde je potlačena nepříznivými životními faktory (sucho, minimum živin) a nebo pravidelně likvidována požáry. Obvyklými doprovodnými rostlinami borovic jsou méně náročné světlomilné [[dub]]y, [[Bříza|břízy]], [[Jeřáb (strom)|jeřáby]], [[Jalovec|jalovce]], [[modřín]]y, široká škála [[Vřesovcovité|vřesovcovitých]] ([[Vřes obecný|vřes]], [[Brusnice (rod)|borůvky]] ad.), v chladnějších severských oblastech též keřovité [[Vrba|vrby]]. [166] => [167] => === Ohrožení, invazivita === [168] => [[Soubor:Pine Barrens 2.jpg|vlevo|náhled|Borové lesy bioregionu [[Pine barrens]] v [[New Jersey]] na východě USA|alt=Pohled do suchého a světlého borového lesa]] [169] => Populace většiny druhů borovic jsou považovány za stabilní, bez známek ohrožení. Mezi kriticky ohrožené druhy řadí organizace [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] [[Borovice Torreyova|borovici Torreyovu]]{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = [171] => | jméno = [172] => | titul = The IUCN Red List of Threatened Species [173] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [174] => | vydavatel = [175] => | url = https://www.iucnredlist.org/en [176] => | datum vydání = [177] => | jazyk = en [178] => | url archivu = [179] => | datum přístupu = 2019-02-09 [180] => }}, [[Pinus squamata|borovici šupinatou]], a druh ''[[Pinus cernua]].'' U zhruba 20 druhů hospodářsky pěstovaných mimo oblast původního výskytu se naopak uvádí [[Invazní druh|invazní potenciál]] narušující původní ekosystémy, především v Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní Africe (mj. borovice Elliottova, paprsčitá, černá, halepská nebo přímořská, ale na Novém Zélandu též evropská borovice lesní). Světlomilné a pionýrské borovice jsou zde hrozbou především pro původní travinná a křovinná společenstva, např. pro vzácný jihoafrický [[fynbos]], která postupně zarůstají a vytlačují tak místní druhy rostlin a živočichů. V menší míře narušují též lesní porosty, hlavně pokud jsou zároveň narušovány klimatickou změnou, hospodářskými [[disturbance]]mi nebo požáry.{{Citace elektronického periodika [181] => | příjmení = [182] => | jméno = [183] => | titul = GISD [184] => | periodikum = www.iucngisd.org [185] => | vydavatel = [186] => | url = http://www.iucngisd.org/gisd/species.php?sc=890 [187] => | datum vydání = [188] => | jazyk = en [189] => | url archivu = [190] => | datum přístupu = 2019-02-23 [191] => }} V České republice je za nebezpečný invazní druh považována [[borovice vejmutovka]] poškozující vzácné [[Bor (les)|reliktní bory]] v [[Národní park České Švýcarsko|Národním parku České Švýcarsko]].{{Citace elektronického periodika [192] => | titul = Péče o lesní ekosystémy v Národním parku České Švýcarsko [193] => | periodikum = www.casopis.ochranaprirody.cz [194] => | url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/pece-o-lesni-ekosystemy-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko/ [195] => | datum přístupu = 2019-03-05 [196] => }} [197] => [198] => === Ekosystémové vztahy === [199] => Jako většina ostatních dřevin formují borovice [[Mykorhiza|mykorhizní]] vztahy s lesními houbami. Jedná se o ektomykorhizu, kdy houby vytváří kolem kořene tzv. ''hyfový plášť'', díky němuž se zvyšuje savá plocha soustavy a zásobení rostliny živinami. Častými [[Symbióza|symbionty]] jsou [[Muchomůrka|muchomůrky]], [[Liška obecná (houba)|lišky]], [[Ryzec|ryzce]] (např. [[ryzec pravý]]), mnohé [[Klouzek|klouzky]], [[Holubinka|holubinky]] či [[Hřib (Boletus)|hřiby]] ([[hřib borový]], [[hřib smrkový]] a další).{{Citace monografie [200] => | příjmení = Antl [201] => | jméno = Tomáš [202] => | titul = Význam mykorhizní symbiózy v invazivnosti borovice vejmutovky (diplomová práce) [203] => | vydavatel = Univerzita Karlova, Fakulta přírodovědecká [204] => | místo = Praha [205] => | rok vydání = 2014 [206] => | počet stran = [207] => | strany = 32 [208] => | isbn = [209] => | jazyk = en [210] => | příjmení2 = [211] => | jméno2 = [212] => | vydání = [213] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/67760/DPTX_2011_1_11310_0_362449_0_116065.pdf?sequence=1&isAllowed=y [214] => }} Semena borovic poskytují potravu mnoha živočichům, ať jsou to ptáci ([[Křivka (rod ptáků)|křivky]], [[datlovití]] nebo [[ořešník kropenatý]], specializující se na šišky borovice limby), hlodavci ([[Veverkovití|veverky]], [[Plchovití|plši]], různí [[myšovití]]), doplňkově i některé šelmy ([[kuna]], [[Norek evropský|norek]], [[Sobol asijský|sobol]]). Například semeny [[Borovice sibiřská|borovice sibiřské]] se v tajze živí až 30 druhů živočichů, na nichž dál přímo závisí i predátoři v složitých ekosystémových vazbách. Mladé borové jehličí je požíráno [[Spárkatá zvěř|spárkatou zvěří]] (v Americe např. [[Los evropský|losy]]), ptáky ([[tetřev hlušec]]) a housenkami mnoha druhů hmyzu, které mohou působit značné škody. [[Mšice]] medovnice, např. medovnice borová (''Cinara pini'') nebo medovnice lesklá (''Cinara nuda''), produkují napichováním a sáním asimilačního proudu ze [[Sítkovice|sítkovic]] sladkou lepkavou šťávu – [[Medovice|medovici]], která je sbírána a využívána včelami pro tvorbu [[Medovicový med|lesního medu]].{{Citace periodika [215] => | příjmení = Boháč [216] => | jméno = Jindřich [217] => | titul = O vzniku medovicového medu. Malý vývoj současných znalostí [218] => | periodikum = Pracovní společnost nástavbových včelařů [219] => | datum vydání = [220] => | ročník = [221] => | číslo = [222] => | strany = [223] => | url = www.psnv.cz [224] => }} [225] => [226] => === Choroby a škůdci === [227] => [[Soubor:Cronartium ribicola bialowieza 4 beentree.jpg|náhled|Mladá borovice napadená rzí vejmutovkovou|alt=Mladá borovice s typickými výrony smůly a oranžovými plodničkami hub na kmeni]] [228] => Mezi obvyklé hmyzí škůdce borovic patří [[bekyně mniška]], [[bourovec borový]], [[lýkohub]]i, [[kůrovci]] (rod ''Dendroctonus'') či [[Obalečovití|obaleči]]. Stromy mohou být napadány také rostlinnými [[Parazitismus|parazity]] a poloparazity jako [[jmelí]] a další příbuzné druhy z čeledi [[Santálovité|santálovitých]]. Dřeviny oslabené škůdci nebo různými abiotickými [[Stres (rostliny)|stresy]] (např. suchem) jsou náchylné na poškození houbovými patogeny, jejichž šíření může být umocněno v monokulturních hospodářských výsadbách: ''Sphaeropsis sapinea'' způsobuje [[chřadnutí a prosychání borovic]] (nejvíce borovice černé, ale i mnoha dalších), ''Mycosphaerella pini'', ''Lophodermium seditiosum'' a příbuzné druhy pak [[Sypavka borovice|sypavku]] – závažné onemocnění napadající jehlice. Škodí též různé druhy [[Rzi|rzí]] a [[Cenangiové odumírání výhonů borovice|cenangií]]. K nejvážnějším patogenům patří dvoubytná [[rez vejmutovková]] (''Cronartium ribicola''), jejímž druhým hostitelem je rybíz. Napadá především borovice z podrodu ''Strobus'' a způsobuje v několika letech úhyn i do té doby zcela vitálních jedinců; projevuje se zduřeninami na kmeni, výtokem pryskyřice a na jaře drobnými oranžovými plodnicemi. [[Rez borová]] (''Cronartium asclepiadeum'') se specializuje naopak hlavně na dvoujehličné borovice. [[Rez sosnokrut|Sosnokrut]] (''Melampsora pinitorqua'') je taktéž dvoubytná rez způsobující typické zkroucení výhonů především u borovice lesní, [[přípletka černá]] (''Herpotrychia nigra'') pak napadá borovice ve vysokohorském prostředí, kde dlouho leží sníh (hlavně tedy kleč nebo borovici limbu). [[Mramorová sypavka borovice]], která způsobuje hnědnutí a odumírání jehlic je způsobovaná houbou ''Cyclaneusma minus''. [229] => [230] => Z dřevokazných hub na borovicích rostou [[Ohňovec borový|ohňovce]], [[ďubkatec borový]], [[kotrč kadeřavý]], [[Václavka|václavky]] nebo [[hnědák Schweinitzův]].{{Citace elektronické monografie [231] => | příjmení = Palovčíková [232] => | jméno = Dagmar [233] => | titul = Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství: dřevokazné houby borovice [234] => | url = https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/inovace/Lesnicka_fytopatologie_a_rostlinolekarstvi/borovice_2.pdf [235] => | vydavatel = [236] => | místo = [237] => | datum vydání = [238] => | datum přístupu = 2019-03-05 [239] => }} [240] => [241] => === Adaptace na oheň === [242] => [[Soubor:Pinus palustris 5-7years.jpg|vlevo|alt=Mladý stromek s dlouhými jehlicemi, připomínající trs trávy|náhled|Jedinec borovice bahenní (''Pinus palustris'') v trávové fázi růstu]] [243] => Mnohé severoamerické i středomořské borovice jsou velmi dobře adaptovány na [[lesní požár]]y, díky kterým se coby světlomilné dřeviny dokážou udržovat v porostu; v prostředí bez pravidelných požárů ze stanoviště ustupují, neboť se v zastínění těžko zmlazují; lze je tedy řadit mezi [[pyrofyt]]y. Fosilní nálezy přitom ukazují, že mimořádná schopnost nakládat s ohněm provází borovice od samého počátku jejich evoluce. K těmto adaptacím patří např. tlustá kůra, která menším požárům odolá a strom dokáže přežít (borovice těžká), nebo serotinní šišky, které se otevírají a vysemeňují až při vysokých teplotách indukovaných právě ohněm, což semenáčkům zajišťuje prostředí vyčištěné od konkurenčních rostlin (borovice Banksova, borovice pokroucená, ''Pinus muricata''). Další druhy mají spící očka skrytá pod kůrou, která se po jejím ohoření probudí a strom znovu obrazí (''Pinus echinata'', ''Pinus brutia, Pinus canariensis'' a další).{{Citace elektronického periodika [244] => | příjmení = [245] => | jméno = [246] => | titul = How Trees Survive and Thrive After A Fire - National Forest Foundation [247] => | periodikum = www.nationalforests.org [248] => | vydavatel = [249] => | url = https://www.nationalforests.org/our-forests/your-national-forests-magazine/how-trees-survive-and-thrive-after-a-fire [250] => | datum vydání = [251] => | jazyk = en [252] => | url archivu = [253] => | datum přístupu = 2018-12-15 [254] => }} Další pozoruhodnou adaptací je tzv. trávové stadium růstu, kdy terminální růstový pupen mladého stromku je ukryt pod hustým chomáčem přízemně rostoucích dlouhých jehlic, takže rostlina spíše než strom připomíná velký trs trávy. Při požáru trs jehlic sice ohoří, ovšem hlavní pupen je ochráněn; ohořelé jehlice jsou poté nahrazeny novými. Toto trávové stadium trvá u mladých jedinců ve stáří zhruba 1–7 let (ojediněle až 20 let) a strom při něm neroste do výšky, ale buduje hlubokou a důkladnou síť kořenů, shromažďuje živiny a vyčkává na dobré podmínky, například na dostatek světla (kupříkladu po požáru a likvidaci konkurence ohněm); teprve potom zahájí rychlý růst do výšky a vytvoří si silnou, ohnivzdornou borku. Trávová etapa byla pozorována u [[Borovice Elliottova|borovice Elliottovy]] variety ''densa'', [[borovice bahenní]], [[Borovice Montezumova|borovice Montezumovy]], [[Borovice pavejmutka|borovice pavejmutky]] a druhů ''[[Pinus engelmannii]]'', ''[[Pinus merkusii]]'' a ''[[Pinus tropicalis]]''.{{Citace elektronického periodika [255] => | příjmení = [256] => | jméno = [257] => | titul = Grass Stage — The Longleaf Alliance [258] => | periodikum = longleafalliance.org [259] => | vydavatel = [260] => | url = https://longleafalliance.org/what-is-longleaf/the-tree/life-stages/grass-stage [261] => | datum vydání = [262] => | jazyk = en [263] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170704201935/http://www.longleafalliance.org/what-is-longleaf/the-tree/life-stages/grass-stage [264] => | datum přístupu = 2018-12-17 [265] => }}{{Citace elektronického periodika [266] => | příjmení = [267] => | jméno = [268] => | titul = Interactive Dendrology Grass Stage [269] => | periodikum = projects.ncsu.edu [270] => | vydavatel = [271] => | url = https://projects.ncsu.edu/project/dendrology/etc/grass/grass.html [272] => | datum vydání = [273] => | jazyk = en [274] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200601041735/https://projects.ncsu.edu/project/dendrology/etc/grass/grass.html [275] => | datum přístupu = 2018-12-18 [276] => | datum archivace = 2020-06-01 [277] => }} [278] => [279] => == Taxonomie a evoluce == [280] => [[Soubor:Pinus cone 01.jpg|náhled|354x354bod|Fosilní šiška nespecifikovaného druhu borovice z podrodu ''Pinus'', stáří 49,5 milionu let|alt=Otisk fosilní šišky v hornině]] [281] => Rod ''Pinus'' platně popsal [[Carl Linné]] ve své knize ''Species plantarum'' z roku 1753, přičemž do něho zahrnul i všechny tehdy známé [[jedle]], [[modřín]]y a [[smrk]]y; ty byly později jinými autory vyděleny do samostatných rodů.{{Citace elektronického periodika [282] => | příjmení = [283] => | jméno = [284] => | titul = Abies (fir) description [285] => | periodikum = www.conifers.org [286] => | vydavatel = [287] => | url = https://www.conifers.org/pi/Abies.php [288] => | datum vydání = [289] => | jazyk = en [290] => | url archivu = [291] => | datum přístupu = 2018-12-14 [292] => }} Systematická klasifikace rodu ''Pinus'' se rovněž v čase proměňovala: byl dělen na více rodů nebo naopak byly navrhovány různé další podrody (např. ''Ducampopinus'' odpovídající zhruba sekci ''Parrya'' v podrodu ''Strobus''), které však nebyly [[Molekulární genetika|molekulárními genetickými]] studiemi [[fylogeneze]] borovic potvrzeny. Měnil se také počet jednotlivých sekcí a podsekcí a zařazení některých problematických druhů; fylogenetické studie konce 20. a 21. století se však již v zásadě shodují na podobě a monofyletičnosti podrodů a sekcí uvedených v přehledu níže. [293] => [294] => Borovice patří mezi vývojově staré taxony, [[fosilní záznam]]y udávají existenci rodu již před 130–140 miliony let, tedy ze spodní [[Křída|křídy]]. Do konce křídy bylo už dokončeno i rozdělení na oba podrody ''Pinus'' a ''Strobus'', což časově odpovídá dalším generickým párům čeledi (např. ''[[Jedle|Abies]]'' a ''[[Ketelerka|Keteleeria]]'' nebo ''[[Modřín|Larix]]'' a ''[[Douglaska|Pseudotsuga]]'').{{Citace periodika [295] => | příjmení = Lin [296] => | jméno = Ching-Ping [297] => | příjmení2 = Huang [298] => | jméno2 = Jen-Pan [299] => | příjmení3 = Wu [300] => | jméno3 = Chung-Shien [301] => | titul = Comparative Chloroplast Genomics Reveals the Evolution of Pinaceae Genera and Subfamilies [302] => | periodikum = Genome Biology and Evolution [303] => | datum vydání = 2010 [304] => | ročník = 2 [305] => | číslo = [306] => | strany = 504–517 [307] => | issn = 1759-6653 [308] => | pmid = 20651328 [309] => | doi = 10.1093/gbe/evq036 [310] => | poznámka = PMID 20651328 [311] => PMCID: PMC2997556 [312] => | jazyk = en [313] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2997556/ [314] => | datum přístupu = 2018-12-21 [315] => }} Vývojově původnější z obou podrodů je ''Strobus''; jeho bazální větví, a tedy nejprimitivnějšími recentními borovicemi, je sekce ''Parrya'', v níž nalezneme řadu druhů s unikátními vlastnostmi v rámci rodu (např. jediná jehlice na brachyblastu u ''Pinus monophylla'', dvoudomost u ''Pinus johannis''). Oba podrody jsou [[Monofyletismus|monofyletické]], až na výjimky jasně morfologicky rozlišitelné a geneticky od sebe vzdálené přibližně stejně jako některé jiné rody v čeledi, což by umožňovalo brát je i jako dva samostatné rody, nicméně vzhledem k jasné monofyletičnosti celého rodu ''Pinus'' (v širokém smyslu) a [[Botanická nomenklatura|nomenklatorickým]] obtížím případného přejmenovávání zůstávají i nadále pojímány na úrovni [[podrod]]ů. Sesterským taxonem je pravděpodobně dvojice rodů [[smrk]] (''Picea'') a ''[[Cathaya argyrophylla|Cathaya]]''; pro širokou shodu však dosud chybí definitivní fylogenetické důkazy.{{Citace elektronického periodika [316] => | příjmení = Gernandt [317] => | jméno = David S. [318] => | příjmení2 = López [319] => | jméno2 = Gretel Geada [320] => | příjmení3 = Ortiz García [321] => | jméno3 = Sol [322] => | titul = Phylogeny and classification of Pinus [323] => | periodikum = [324] => | vydavatel = [325] => | url = http://www.bcc.orst.edu/bpp/faculty/liston/gernandt%20et%20al%202005.pdf [326] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070824094203/http://www.bcc.orst.edu/bpp/faculty/liston/gernandt%20et%20al%202005.pdf [327] => | datum vydání = 2007-08-24 [328] => | jazyk = en [329] => | datum přístupu = 2018-11-06 [330] => | Jméno = [331] => | Jméno 4 = Aaron [332] => | Příjmení 4 = Liston [333] => }}Liston, A., Gernandt, D.S., Vining, T.F., Campbell, C.S. and Piñero, D. (2003). MOLECULAR PHYLOGENY OF ''PINACEAE'' AND PINUS. Acta Hortic. 615, 107–114 (anglicky){{Citace periodika [334] => | titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes [335] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679 [336] => | periodikum = PLOS ONE [337] => | datum vydání = 2014-09-15 [338] => | datum přístupu = 2019-09-12 [339] => | issn = 1932-6203 [340] => | pmid = 25222863 [341] => | strany = e107679 [342] => | ročník = 9 [343] => | číslo = 9 [344] => | doi = 10.1371/journal.pone.0107679 [345] => | jazyk = en [346] => | jméno = Xiao-Quan [347] => | příjmení = Wang [348] => | jméno2 = Zu-Yu [349] => | příjmení2 = Yang [350] => | jméno3 = Dong-Mei [351] => | příjmení3 = Guo [352] => }} [353] => [354] => == Systematický přehled recentních druhů == [355] => Borovice se dělí na dva [[podrod]]y: ''Pinus'' a ''Strobus''. Rozlišováno je 110–114 [[Recentní taxon|recentních]] druhů, počet v literatuře popisovaných taxonů je však větší, neboť mnohé jsou v různých zdrojích pojímány jako samostatné druhy, v jiných jen jako poddruhy nebo varianty. Borovice je navíc jedním z rodů, v němž stále probíhá [[speciace]] (vznik nových druhů) a další druhy jsou průběžně popisovány (např. [[laos]]ká borovice větromilná v roce 2006, za samostatný druh definitivně potvrzena 2010).{{Citace elektronické monografie [356] => | titul = PINUS ANEMOPHILA Businský – borovice větromilná / borovica {{!}} BOTANY.cz [357] => | url = https://botany.cz/cs/pinus-anemophila/ [358] => | datum přístupu = 2018-12-21 [359] => }} Snadno dochází také k spontánním [[Křížení|hybridizacím]]. [[Nomenklatorický typ v botanice|Lektotypem]] rodu je borovice lesní (''Pinus sylvestris'').{{Citace elektronického periodika [360] => | příjmení = [361] => | jméno = [362] => | titul = Tropicos {{!}} Name - Pinus L. [363] => | periodikum = www.tropicos.org [364] => | vydavatel = [365] => | url = http://www.tropicos.org/Name/40009142 [366] => | datum vydání = [367] => | jazyk = en [368] => | url archivu = [369] => | datum přístupu = 2018-11-06 [370] => }} [371] => [372] => Následující seznam druhů je převzat z internetových stránek [[Gymnosperm Database]] a pro účely článku revidován podle dalších studií. České názvy jsou uváděné podle stránek Biolib.cz{{Citace elektronického periodika [373] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [374] => | jméno = Ondrej Zicha; [375] => | titul = BioLib: Biological library [376] => | periodikum = www.biolib.cz [377] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id125530/ [378] => | datum přístupu = 2018-12-21 [379] => }}, Botany.cz a dostupné odborné literatury. [380] => [381] => === Podrod ''Pinus'' === [382] => Též ''Diploxylon'' či „tvrdé borovice“, cca 70 druhů. Obvykle 2–3, výjimečně 5 nebo až 8 jehlic ve svazečku s vytrvalou pochvou. Na jehlicích dva [[Cévní svazek|cévní svazky]], [[průduch]]y rozloženy víceméně rovnoměrně po všech stranách jehlice. Na hřbetních šupinách šišek je výrazný „pupek“ (umbo). [383] => * [[Soubor:Borovice u Mařenic.jpg|náhled|Borovice lesní (''Pinus sylvestris'')|alt=Solitér borovice lesní]][[Soubor:2017-11-02 (378) Pinus mugo subsp. mugo at Rax, Austria.jpg|náhled|Horská borovice kleč (''Pinus mugo'')|alt=Porost kleče na sněhu v horách]]'''Sekce ''Pinus''''' – Eurasie a Středomoří, výjimkou je pouze ''P. resinosa'' v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a ''P. tropicalis'' na [[Kuba|Kubě]]. [384] => ** '''Podsekce ''Pinus''''' – dvou- nebo tříjehličné borovice Starého světa (kromě zmíněných výjimek), křídlo semene volně připevněné, opadavé [385] => *** ''[[Pinus densata]]'' [386] => *** ''Pinus densiflora'' – [[borovice hustokvětá]] [387] => *** ''Pinus hwangshanensis'' – [[borovice hwangšanská]] [388] => *** ''[[Pinus kesiya]]'' [389] => *** ''Pinus luchuensis'' – [[borovice rjúkjúská]] (borovice luchenská) [390] => *** ''Pinus massoniana'' – [[borovice Massonova]] [391] => *** ''[[Pinus latteri]]'' [392] => *** ''[[Pinus merkusii]]'' [393] => *** ''Pinus mugo'' – [[borovice kleč]] [394] => *** ''Pinus nigra'' – [[borovice černá]] [395] => *** ''Pinus resinosa'' – [[borovice smolná]] [396] => *** ''Pinus sylvestris'' – [[borovice lesní]] [397] => *** ''Pinus tabuliformis'' – [[borovice deskovitá]] [398] => *** ''Pinus taiwanensis'' – [[borovice tchajwanská]] [399] => *** ''Pinus thunbergii'' – [[borovice Thunbergova]] [400] => *** ''[[Pinus tropicalis]]'' [401] => *** ''Pinus uncinata'' – [[borovice zobanitá]], s dvěma poddruhy (borovice pyrenejská, [[borovice blatka]]); všechny též považovány za poddruhy borovice kleče [402] => *** ''[[Pinus yunnanensis]]'' – [[borovice jünnanská]] [403] => ** [[Soubor:Pinus pinea 20150106.jpg|náhled|Borovice pinie (''Pinus pinea'')|alt=Pinie s typickou rozložitou korunou v městském parku]]'''Podsekce ''Pinaster''''' – s výjimkou borovice dlouholisté [[Středomoří|středomořské]] rozšíření; šišky vždy bez osin nebo trnů, křídla semene pevně či volně připojená [404] => *** ''Pinus brutia'' – [[borovice kalábrijská]] (syn. borovice anatolská) [405] => *** ''Pinus canariensis'' – [[borovice kanárská]] [406] => *** ''Pinus halepensis'' – [[borovice alepská]] [407] => *** ''Pinus heldreichii'' – [[borovice Heldreichova]] (syn. borovice bělokorá) [408] => *** ''Pinus pinaster'' – [[borovice přímořská]] (syn. borovice hvězdovitá) [409] => *** ''Pinus pinea'' – [[borovice pinie]] [410] => *** ''Pinus roxburghii'' – [[borovice dlouholistá]] [411] => * '''Sekce ''Trifoliae''''' [412] => ** [[Soubor:Pinus radiata BigSur.jpg|alt=Několik statných borovic v porostu|náhled|Borovice paprsčitá (''Pinus radiata'') na mysu Big Sur v Kalifornii]]'''Podsekce ''Attenuatae''''' – kalifornské borovice, dobře adaptované na lesní požáry; některé zdroje tuto sekci neuznávají a řadí ji jako bazální větev následující sekce ''Australes'' [413] => *** ''Pinus attenuata'' – [[borovice zúžená]] (syn. borovice hrbolkatá) [414] => *** ''Pinus muricata'' – [[borovice ostnitá]] (syn. borovice biskupská) [415] => *** ''Pinus radiata'' – [[borovice paprsčitá]] (syn. borovice monterejská, 3 jehlice, var. ''binata'' 2) [416] => *** ''[[Pinus glabra]]'' [417] => ** [418] => ** [[Soubor:Pinus palustris Jay B Starkey Wilderness Park Florida cropped.jpg|náhled|Borovice bahenní (''Pinus palustris'')|alt=Borovice na lesní světlině]]'''Podsekce ''Australes''''' – jehlice po dvou až po pěti; Severní Amerika, Mexiko, Střední Amerika, [[Karibik]] [419] => *** ''Pinus caribaea'' – [[borovice karibská]] [420] => *** ''[[Pinus cubensis]]'' [421] => *** ''Pinus echinata'' – [[borovice ježatá]] [422] => *** ''Pinus elliottii'' – [[borovice Elliottova]] [423] => *** ''[[Pinus greggii]]'' [424] => *** ''[[Pinus herrerae]]'' [425] => *** ''Pinus jaliscana'' – [[borovice chaliská]] [426] => *** ''[[Pinus lawsonii]]'' [427] => *** ''[[Pinus leiophylla]]'' [428] => *** ''Pinus lumholtzii'' – [[borovice Lumholtzova]] [429] => *** ''[[Pinus occidentalis]]'' [430] => *** ''[[Pinus oocarpa]]'' [431] => *** ''Pinus palustris'' – [[borovice bahenní]] [432] => *** ''Pinus patula'' – [[borovice rozložená]] [433] => *** ''[[Pinus pringlei]]'' [434] => *** ''Pinus praetermissa'' – [[borovice přehlížená]] [435] => *** ''Pinus pungens'' – [[borovice pichlavá]] [436] => *** ''Pinus rigida'' – [[borovice tuhá]] [437] => *** ''Pinus serotina'' – [[borovice pozdní]] [438] => *** ''Pinus taeda'' – [[borovice kadidlová]] [439] => *** ''[[Pinus tecunumanii]]'' [440] => *** ''[[Pinus teocote]]'' [441] => ** '''Podsekce ''Contortae''''' – jehlice po 2, Severní Amerika, Mexiko [442] => *** ''Pinus banksiana'' – [[borovice Banksova]] [443] => *** ''Pinus contorta'' – [[borovice pokroucená]] [444] => *** ''Pinus clausa'' – [[borovice uzavřená]] [445] => *** ''Pinus virginiana'' – [[borovice virginská]] [446] => *** [447] => ** [[Soubor:Pinus ponderosa 15932.JPG|náhled|Borovice těžká (''Pinus ponderosa'')|alt=Solitér nádherného tvaru na horském svahu]]'''Podsekce ''Ponderosae''''' – jehlice po 2, 3, 5 nebo 8, opadavé křídlo semene; Střední Amerika, Mexiko, západ Spojených států, jihozápad Kanady [448] => *** ''[[Pinus apulcensis]]'' [449] => *** ''Pinus arizonica'' – [[borovice arizonská]] [450] => *** ''[[Pinus cooperi]]'' [451] => *** ''Pinus coulteri'' – [[borovice Coulterova]] (3) [452] => *** ''[[Pinus devoniana]]'' – [[borovice mičoakánská]] [453] => *** ''Pinus douglasiana'' – [[borovice Douglasova]] [454] => *** ''Pinus durangensis'' – [[borovice durangská]] [455] => *** ''Pinus engelmannii'' – [[borovice Engelmannova]] [456] => *** ''Pinus hartwegii'' – [[borovice Hartwegova]] [457] => *** ''Pinus jeffreyi'' – [[borovice Jeffreyova]] (3) [458] => *** ''[[Pinus maximinoi]]'' [459] => *** ''Pinus montezumae'' – [[borovice Montezumova]] [460] => *** ''Pinus ponderosa'' – [[borovice těžká]] (2–3) [461] => *** ''Pinus pseudostrobus'' – [[borovice pavejmutka]] (5) [462] => *** ''Pinus sabiniana'' – [[borovice Sabineova]] [463] => *** ''Pinus torreyana'' – [[borovice Torreyova]] [464] => *** ''[[Pinus washoensis]]'' [465] => *** ''[[Pinus yecorensis]]'' [466] => [467] => === Podrod ''Strobus'' === [468] => [[Soubor:PinusBungeana2.jpg|náhled|Borovice Bungeova (''Pinus bungeana'') s typicky odlupčivou borkou|alt=Pohled do koruny stromu]] [469] => Též ''Haploxylon'' či „měkké“ borovice, cca 40 druhů. Obvykle 3 nebo 5 (někdy i 1 nebo 2) jehlic ve svazečku s opadavou pochvou, jehlice s jedním cévním svazkem, průduchy převážně na vnitřní straně jehlice. Pupek (umbo) umístěn až na výjimky na konci semenné šupiny. [470] => [471] => * '''Sekce ''Quinquefoliae''''' [472] => ** '''Podsekce ''Krempfianae''''' – 2 jehlice, šišky bez trnů, Vietnam [473] => *** ''Pinus krempfii'' – [[borovice Krempfova]] [474] => ** '''Podsekce ''Gerardianae''''' – 3–5 jehlic, jihovýchodní Asie, Himálaj [475] => *** ''Pinus bungeana'' – [[borovice Bungeova]] [476] => *** ''Pinus gerardiana'' – [[borovice Gerardova]] [477] => *** ''Pinus squamata'' – [[borovice šupinatá]] [478] => ** [[Soubor:Pinus strobus 3-eheep (5098079930).jpg|náhled|Borovice vejmutovka (''Pinus strobus'')|alt=Statný strom přerůstající okolní porost]][[Soubor:Pinus cembra RHu 01.JPG|náhled|Borovice limba (''Pinus cembra'')|alt=Skupina stromů na horách]][[Soubor:Borovice ve Střelicích (2).jpg|náhled|Borovice himálajská (''Pinus wallichiana'')|alt=Strom s typicky světlými, svěšenými jehlicemi a velkými válcovitými šiškami]]'''Podsekce ''Strobus''''' – 5 jehlic; Severní Amerika, Mexiko, Evropa a Asie [479] => *** ''Pinus albicaulis'' – [[borovice bělokmenná]] [480] => *** ''[[Pinus amamiana]]'' – [[borovice jakušimská]] [481] => *** ''Pinus anemophila'' – [[borovice větromilná]] [482] => *** ''Pinus armandii'' – [[borovice Armandova]] [483] => *** ''Pinus ayacahuite'' – [[borovice mexická]] [484] => *** ''[[Pinus bhutanica]]'' [485] => *** ''Pinus cembra'' – [[borovice limba]] [486] => *** ''[[Pinus chiapensis]]'' [487] => *** ''[[Pinus dabeshanensis]]'' – [[borovice dabiešanská]] [488] => *** ''[[Pinus dalatensis]]'' – [[borovice dalatská]] [489] => *** ''[[Pinus fenzeliana]]'' – [[borovice Fenzelova]] [490] => *** ''Pinus flexilis'' – [[borovice ohebná]] [491] => *** ''Pinus koraiensis'' – [[borovice korejská]] [492] => *** ''Pinus kwangtungensis'' – [[borovice kwangtungská]] [493] => *** ''Pinus lambertiana'' – [[borovice Lambertova]] [494] => *** ''Pinus monticola'' – [[borovice pohorská]] [495] => *** ''Pinus morrisonicola'' – [[borovice morrisonská]] [496] => *** ''Pinus parviflora'' – [[borovice drobnokvětá]] [497] => *** ''Pinus peuce'' – [[borovice rumelská]] [498] => *** ''Pinus pumila'' – [[borovice zakrslá]] [499] => *** ''Pinus sibirica'' – [[borovice sibiřská]] [500] => *** ''Pinus strobiformis'' – [[borovice vejmutovkovitá]] [501] => *** ''Pinus strobus'' – [[borovice vejmutovka]] [502] => *** ''Pinus wallichiana'' – [[borovice himálajská]] [503] => *** ''Pinus wangii'' – [[borovice Wangova]] [504] => * '''Sekce ''Parrya''''' [505] => ** '''Podsekce ''Nelsoniae''''' – jehlice po třech, semena bez křídel; severovýchodní Mexiko [506] => *** ''Pinus nelsonii'' – [[borovice Nelsonova]] [507] => ** '''Podsekce ''Rzedowskianae''''' – Mexiko [508] => *** ''Pinus maximartinezii'' – [[borovice Martínezova]] [509] => *** ''[[Pinus pinceana]]'' – [[borovice Pinceova]] [510] => *** ''[[Pinus rzedowskii]]'' – [[borovice Rzedowského]] [511] => ** [[Soubor:Pinus edulis oldtree.jpg|náhled|Borovice jedlá (''Pinus edulis'')|alt=Pokroucený starý strom nad Grand Canyonem]]'''Podsekce ''Cembroides''''' – jehlice po 1–5, někdy po 6, semena obvykle bez křídel; Mexiko, jihozápad Spojených států [512] => *** ''Pinus cembroides'' – [[borovice limbovitá]] [513] => *** ''Pinus culminicola'' – [[borovice vrcholová]] [514] => *** ''[[Pinus discolor]]'' [515] => *** ''Pinus edulis'' – [[borovice jedlá]] [516] => *** ''[[Pinus johannis]]'' [517] => *** ''Pinus monophylla'' – [[borovice jednolistá]] [518] => *** ''[[Pinus orizabensis]]'' [519] => *** ''[[Pinus quadrifolia]]'' [520] => *** ''[[Pinus remota]]'' [521] => ** '''Podsekce ''Balfourianae''''' – jehlice po 5, jihozápad Spojených států [522] => *** ''Pinus aristata'' – [[borovice osinatá]] [523] => *** ''Pinus balfouriana'' – [[borovice Balfourova]] [524] => *** ''Pinus longaeva'' – [[borovice dlouhověká]] [525] => [526] => [[Soubor:20450SchwerinovaBoroviceW.jpg|náhled|Borovice Schwerinova|alt=Mohutná borovice v parkovém porostu]] [527] => [528] => === Významnější kříženci === [529] => Jak již bylo uvedeno, mnohé druhy borovic se v přírodě i v kultuře navzájem snadno kříží a na překryvu areálů více druhů mohou vytvářet i poměrně nepřehledné [[hybridní roj]]e obtížně určitelných jedinců (například agregát druhů borovice kleče). Níže jsou uvedeni významnější kříženci, s nimiž se lze setkat v kulturních výsadbách nebo ve volné přírodě. [530] => [531] => * ''Pinus ×schwerinii'' – borovice Schwerinova; kulturní kříženec [[Borovice himálajská|borovice himálajské]] a [[Borovice vejmutovka|vejmutovky]], příležitostně vysazovaný [532] => * ''Pinus ×hakkodensis'' – borovice honšúská; kříženec [[Borovice drobnokvětá|borovice drobnokvěté]] a [[Borovice zakrslá|zakrslé]], vytvářející rozsáhlé přirozené populace na japonském ostrově [[Honšú]] [533] => * ''Pinus ×reflexa'' – borovice ohnutá; přirozený kříženec severoamerických borovic ''P. flexilis'' a ''P. strobiformis'' [534] => * ''Pinus ×funebris'' – borovice mandžuská; přírodní kříženec [[Borovice hustokvětá|borovice hustokvěté]] a lesní, vytvářející rozsáhlé populace na Dálném východě a ve východní Asii [535] => * ''Pinus ×murraybanksiana'' – spontánní přírodní i kulturní kříženec [[Borovice Banksova|borovice Banksovy]] a různých poddruhů [[Borovice pokroucená|borovice pokroucené]] [536] => * ''Pinus ×rhaetica'' – borovice švýcarská; komplex několika menších taxonů vzniklých přirozenou hybridizací různých poddruhů [[Borovice zobanitá|borovice zobanité]] a [[borovice lesní]] [537] => * ''Pinus ×ascendens'' – borovice vystoupavá; komplex několika menších taxonů vzniklých přirozenou hybridizací různých poddruhů borovice zobanité a [[borovice kleč]]e; varianta ''skalickyi'' (kříženec kleče a [[Borovice blatka|blatky]], dříve popisovaný jako ''Pinus'' ''×pseudopumilio'', borovice rašelinná) je ekologicky vázána na středoevropská rašeliniště{{Citace elektronické monografie [538] => | titul = PINUS ×ASCENDENS Businský – borovice vystoupavá / borovica vystúpavá {{!}} BOTANY.cz [539] => | url = https://botany.cz/cs/pinus-ascendens/ [540] => | datum přístupu = 2019-02-23 [541] => }}{{Citace elektronického periodika [542] => | titul = Živa – Borovice blatka, příbuzní a kříženci: Zapomeňte na Pinus rotundata, P. pseudopumilio a P. pumilio (Roman Businský) [543] => | periodikum = ziva.avcr.cz [544] => | url = https://ziva.avcr.cz/2019-6/borovice-blatka-pribuzni-a-krizenci-zapomente-na-pinus-rotundata-p-pseudopumilio-a-p-pumilio.html [545] => | datum přístupu = 2022-01-18 [546] => }} [547] => [548] => == Význam a využití == [549] => [550] => === Pryskyřice a silice === [551] => [[Soubor:Pinus; leaf (3 needle type) Resin Canal.jpg|alt=Mikroskopický snímek|vlevo|náhled|Pryskyřičný kanálek v jehlici borovice – mikroskopický snímek]] [552] => Na aromatickou [[Pryskyřice|pryskyřici]] jsou bohaté všechny druhy borovic, využívány jsou však mnohem více druhy „tvrdých borovic“, tedy z podrodu ''Pinus'', jako středomořská [[borovice přímořská]], kalábrijská nebo halepská, dále borovice lesní a černá, severoamerické borovice Elliotova a bahenní nebo asijské borovice [[borovice dlouholistá|dlouholistá]] či Massonova; k hlavním světovým producentům patří Čína, Indonésie, Rusko, Portugalsko a v minulosti též USA, ale velkou produkci má též Jihoafrická republika nebo Keňa, kde rostou borovice pouze introdukovaně. V mnoha zemích včetně České republiky jsou naopak tradiční způsoby těžby spočívající v nařezávání a odkorňování živých stromů a zachytávání prýštící pryskyřice (tzv. smolaření) již zakázány.{{Citace elektronického periodika [553] => | titul = Obnovená tradice - časopis Historického spolku Schwarzenberg. [554] => | periodikum = www.hss.barok.org [555] => | url = http://www.hss.barok.org/text-clanku.php?t=607&c=32 [556] => | datum přístupu = 2019-03-07 [557] => }} Pryskyřice se hojně využívala jednak mechanicky pro utěsňování a impregnaci lodí, ale též jako léčivo nebo přírodní lepidlo. Je také zdrojem přírodního [[terpentýn]]u, který je spolu se svým destilačním zbytkem ([[kalafuna|kalafunou]]) výchozí surovinou pro množství dalších produktů, jako laky, rozpouštědla k ředění barev, [[insekticid]]ní přípravky, gumy, tiskové barvy atd. Ze dřeva borovice černé prosyceného pryskyřicí se na Balkáně vyráběly [[louč]]e na svícení.Musil (2003), s. 59 Pryskyřice [[Borovice halepská|borovice halepské]] je v [[Řecko|Řecku]] přidávána do bílého vína, nazývaného [[retsina]].{{Citace elektronického periodika [558] => | titul = Retsina {{!}} Znalec vín [559] => | periodikum = www.znalecvin.cz [560] => | url = http://www.znalecvin.cz/retsina/ [561] => | datum přístupu = 2018-12-13 [562] => }} [563] => [564] => Borová [[silice]] obsahuje celou řadu [[terpen]]ických látek, jako [[Alfa-pinen|alfa]] a [[Beta-pinen|beta pinen]], [[limonen]], [[kamfen]], [[felandren]], [[geraniol]], [[linalool]], [[citronellol]], [[borneol]] a další. Éterické oleje se destilují především z [[borovice lesní]] a z [[Borovice kleč|kosodřeviny]] (kleče), a to parní destilací z čerstvých větviček, jehlic a šišek.{{Citace elektronické monografie [565] => | titul = Organic Facts [566] => | url = https://www.organicfacts.net/health-benefits/essential-oils/pine-essential-oil.html [567] => | datum vydání = 2007-10-02 [568] => | datum přístupu = 2019-02-11 [569] => | jazyk = en-US [570] => | jméno = Kiran [571] => | příjmení = Patil [572] => }} Mají zklidňující, analgetické, antiseptické a antibakteriální účinky a užívají se v aromaterapii i v lékařství, především jako součást různých antirevmatických, hojivých a masážních mastí, při bolavých kloubech, [[Revmatoidní artritida|artritidě]] nebo různých pohmožděninách a drobných poraněních, dále ke koupelím, potírání a inhalacím při nachlazení a chorobách dýchacích cest stejně jako při péči o pleť a kožních nemocech včetně [[Psoriáza|lupénky]]. Jejich příjemná vůně v [[Aromaterapie|aromaterapii]] pomáhá zklidňovat nervový systém, ulevovat při stresu, uvolňovat úzkost a tenzi a osvěžovat mysl. Jsou také součástí různých parfémů, aromatických mýdel, osvěžovačů vzduchu a podobných přípravků.{{Citace monografie [573] => | příjmení = Ciesla [574] => | jméno = William M. [575] => | titul = Non-wood Forest Products of Conifers [576] => | url = http://www.fao.org/3/a-x0453e.pdf [577] => | vydavatel = FAO [578] => | místo = Řím [579] => | rok vydání = 1998 [580] => | počet stran = [581] => | strany = [582] => | isbn = 92-5-104212-8 [583] => | příjmení2 = [584] => | jméno2 = [585] => | vydání = [586] => | jazyk = en [587] => }}{{Citace monografie [588] => | příjmení = Podlech [589] => | jméno = Dieter [590] => | titul = Léčivé rostliny [591] => | vydání = [592] => | vydavatel = Slovart [593] => | místo = Praha [594] => | rok vydání = 2002 [595] => | počet stran = [596] => | strany = 200 [597] => | isbn = 80-7209-412-2 [598] => }} [599] => [600] => === Dřevo, jehličí a kůra === [601] => [[Soubor:Pinus sylvestris wood ray section 1 beentree.jpg|náhled|Dřevo borovice lesní|alt=Dřevěná deska s typickou kresbou letokruhů]] [602] => Borovice poskytují kvalitní [[dřevo]] s širokým spektrem využití; vedle [[smrk]]u jsou nejpoužívanějším jehličnatým stromem v dřevařském průmyslu. Vzhledem k velkému druhovému bohatství a proměnlivosti borovic existují značné rozdíly i v charakteristice jejich dřeva. Obecně vzato je měkčí až středně tvrdé, dobře opracovatelné, avšak silně pryskyřičné, s výraznou kresbou [[letokruh]]ů; bělové dřevo je světle krémové až okrové, jádrové v odstínech oranžové, načervenalé a hnědé. Pro vysoký obsah pryskyřice velmi dobře hoří. Dřevo tzv. „tvrdých borovic“ (''Pinus'') je tvrdší a hutnější – z často průmyslově využívaných druhů více např. u [[borovice bahenní]] (650 kg/m3){{Citace elektronické monografie [603] => | titul = Longleaf Pine {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Softwood) [604] => | url = https://www.wood-database.com/longleaf-pine/ [605] => | datum přístupu = 2019-03-12 [606] => | jazyk = en-US [607] => }} nebo [[Borovice kadidlová|kadidlové]], méně u [[Borovice těžká|borovice těžké]] (450 kg/m3){{Citace elektronické monografie [608] => | titul = Ponderosa Pine {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Softwood) [609] => | url = https://www.wood-database.com/ponderosa-pine/ [610] => | datum přístupu = 2019-03-12 [611] => | jazyk = en-US [612] => }}, [[Borovice Jeffreyova|Jeffreyovy]], [[Borovice lesní|lesní]] (550 kg/m3){{Citace elektronické monografie [613] => | titul = Scots Pine {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Softwood) [614] => | url = https://www.wood-database.com/scots-pine/ [615] => | datum přístupu = 2019-03-12 [616] => | jazyk = en-US [617] => }} či [[Borovice černá|černé]] –, s hrubší strukturou a výraznějšími letokruhy. Naopak u „měkkých borovic“ (''Strobus'') je dřevo měkké, málo odolné, s jemnou strukturou a méně výraznými letokruhy; nejvyužívanějšími měkkými borovicemi jsou [[Borovice vejmutovka|vejmutovka]] (průměrná hustota 400 kg/m3{{Citace elektronické monografie [618] => | titul = Eastern White Pine {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Softwood) [619] => | url = https://www.wood-database.com/eastern-white-pine/ [620] => | datum přístupu = 2019-03-12 [621] => | jazyk = en-US [622] => }}, [[borovice Lambertova]] a [[borovice pohorská]]. Dřevo se používá na výrobu nábytku, na okna a dveře včetně rámů, na trámoví, podvaly a „polštáře“ pod podlahy, též jako stavební dřevo či na výrobu [[Buničina|buničiny]]. Proti smrku se hůře natírá, lakuje, lepí a moří, při nevhodném zpracování časem modrá.{{Citace elektronické monografie [623] => | titul = Pine Wood: An Overall Guide {{!}} The Wood Database [624] => | url = https://www.wood-database.com/wood-articles/pine-wood-an-overall-guide/ [625] => | datum přístupu = 2018-12-15 [626] => | jazyk = en [627] => }}{{Citace elektronického periodika [628] => | příjmení = s.r.o [629] => | jméno = COMINT [630] => | titul = Borovice [631] => | periodikum = Lesy České republiky, s. p. [632] => | vydavatel = [633] => | url = https://lesycr.cz/drevo/charakteristika-dreva-jednotlivych-drevin/borovice/ [634] => | datum vydání = [635] => | jazyk = [636] => | url archivu = [637] => | datum přístupu = 2018-12-15 [638] => }} [639] => [640] => Ze stavebního hlediska je dřevo díky vysokému obsahu pryskyřice odolné proti vlivu vlhkosti – osvědčuje se v prostředí se střídajícím se suchem a vlhkem.{{Citace monografie | příjmení1 = Kuklík | jméno1 = Petr | titul = Dřevěné konstrukce | vydavatel = Česká technika – Nakladatelství ČVUT | místo = Praha | rok = 2005 | počet_stran = 188 | kapitola = 2.1.1 Jehličnaté dřeviny | strany = 24 | isbn = 80-01-03310-4}} Jeho nevýhodou je vyšší křehkost a menší pružnost, i proto se nedoporučuje používat na konstrukční prvky namáhané [[ohyb]]em. Vadou dřeva je, že se z něho po čase uvolňují [[suk]]y. [641] => [642] => Kůra borovic obsahuje [[Antioxidant|antioxidační látky]], [[flavonoidy]], [[třísloviny]] a množství [[vitamín]]ů a byla konzumována např. americkými indiány po celá staletí. Jako prostředek proti [[Kurděje|kurdějím]] byla využívána ruskými [[Kozáci|kozáky]] na Sibiři a Dálném východě{{Citace monografie [643] => | příjmení = Александров [644] => | jméno = Вадим Александровин [645] => | titul = Россия на дальневосточных рубежах (вторая половина XVII в.) [646] => | vydání = 1 [647] => | vydavatel = Наука [648] => | místo = Москва [649] => | počet stran = [650] => | isbn = [651] => | jazyk = rusky [652] => | rok = 1969 [653] => | stránky = 145 [654] => }}, vyrábí se z ní rovněž [[Doplněk stravy|potravní doplňky]], např. Pycnogenol. Jehličí se využívá na podestýlky, mulče nebo k balení zboží, z dlouhých, pevných a ohebných jehlic [[Borovice karibská|borovice karibské]] se v Nikaragui pletou ozdobné rohože a koše. Čaj z borového jehličí a čerstvých větviček či pupenů obsahuje značné množství vitamínu C a antioxidantů zabraňujících oxidačnímu stresu buněk a napomáhajících celkovému pročištění a regeneraci organismu a posílení imunity.{{Citace elektronické monografie [655] => | titul = Organic Facts [656] => | url = https://www.organicfacts.net/health-benefits/herbs-and-spices/pine-needle-tea.html [657] => | datum vydání = 2017-04-21 [658] => | datum přístupu = 2019-02-12 [659] => | jazyk = en-US [660] => | jméno = John [661] => | příjmení = Staughton [662] => }}{{Citace elektronického periodika [663] => | příjmení = Jeon [664] => | jméno = Jin Boo [665] => | titul = Effect of extracts from pine needle against oxidative DNA damage and apoptosis induced by hydroxyl radical via antioxidant activity [666] => | periodikum = www.sciencedirect.com [667] => | vydavatel = [668] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S027869150900266X?via=ihub [669] => | datum vydání = [670] => | jazyk = en [671] => | url archivu = [672] => | datum přístupu = 2019-03-06 [673] => }} [674] => [675] => === Semena === [676] => [[Soubor:Vegan Pignoli Cookie (4874691874).jpg|vlevo|náhled|[[Sušenka]] s piniovými semínky|alt=Cookie s piniovými semínky]] [677] => Semena borovic jsou jedlá a u druhů s velkými semeny po staletí sloužila lidem jako vydatný zdroj potravy, neboť mají značnou výživovou hodnotu, srovnatelnou s mnoha druhy ořechů, jako jsou [[Ořechovec pekanový|pekany]], [[Ledvinovník západní|kešu]] či [[Vlašský ořech|vlašské ořechy]], případně i [[Podzemnice olejná|arašídy]]. Obsahují množství [[Bílkovina|bílkovin]], [[Sacharidy|sacharidů]], [[Tuky|tuků]], vitamínů ([[B-komplex|B]], [[Vitamín E|E]], [[Vitamín K|K]]) a minerály jako [[hořčík]], [[draslík]], [[mangan]] a [[zinek]].{{Citace elektronického periodika [678] => | příjmení = [679] => | jméno = [680] => | titul = Food Composition Databases Show Foods -- Nuts, pine nuts, dried [681] => | periodikum = ndb.nal.usda.gov [682] => | vydavatel = [683] => | url = https://ndb.nal.usda.gov/ndb/foods/show/12147?fgcd=&manu=&format=&count=&max=25&offset=&sort=default&order=asc&qlookup=PINE+NUTS,+UPC:+071725711809&ds=&qt=&qp=&qa=&qn=&q=&ing= [684] => | datum vydání = [685] => | jazyk = en [686] => | url archivu = [687] => | datum přístupu = 2018-12-15 [688] => }}{{Nedostupný zdroj}} V gastronomii je lze využívat mnoha způsoby: syrové nebo pražené, do salátů a dezertů [[Arabská kuchyně|blízkovýchodní kuchyně]], na zdobení pečiva nebo mleté do kaše; jsou též neodmyslitelnou součástí italského [[Pesto|pesta]].{{Citace elektronické monografie [689] => | příjmení = Príma-receptář.cz [690] => | jméno = 2018 [691] => | titul = Príma receptář.cz [692] => | url = https://prima-receptar.cz/doma-snadno-a-rychle-bazalkove-pesto/ [693] => | datum vydání = 2013-07-26 [694] => | datum přístupu = 2018-12-15 [695] => | jazyk = [696] => | vydavatel = [697] => | místo = [698] => }} [699] => [700] => Ve [[Středomoří]] se minimálně už od antických dob využívala semena [[borovice pinie]], tzv. piniové oříšky; jejich pozůstatky byly nalezeny i ve vykopávkách [[Pompeje|Pompejí]] a dle pramenů se těšily velké oblibě, mimo jiné i jako [[Afrodisiakum|afrodiziakum]]. Dalšími významnými eurasijskými druhy „jedlých“ borovic jsou [[borovice limba]], [[borovice zakrslá]] a [[borovice sibiřská]], z jejíchž semen, v Rusku nazývaných „cedrové ořechy“ (кедровые орехи, ''kedrovyje orjechi''{{Citace elektronické monografie [701] => | titul = PINUS CEMBRA subsp. SIBIRICA (Du Tour) Krylov – borovice (limba) sibiřská / borovica {{!}} BOTANY.cz [702] => | url = https://botany.cz/cs/pinus-cembra-sibirica/ [703] => | datum přístupu = 2018-12-21 [704] => }}Některé druhy borovic se rusky nazývají „cedry": například Сибирский кедр – borovice sibiřská, Корейский кедр – borovice korejská a další. Jde o tradiční pojmenování, jež nemá oporu v taxonomii a nesouvisí s botanickým rodem [[cedr]] (''Cedrus''). Přesto se s ním lze někdy setkat i v českém prostředí („sibiřské cedry").), se též lisuje jedlý olej, a dále [[borovice korejská]] nebo [[borovice Gerardova]]. V Severní Americe má jedlá semena např. [[borovice těžká]] či [[borovice Coulterova]]; nejvýznamnější úlohu však hraje v této oblasti skupina zhruba 13 druhů borovic rostoucích na jihozápadě Spojených států amerických a v Mexiku, lokálně zvaná „piñóny“. K nejdůležitějším patří [[borovice jedlá]], [[borovice limbovitá]], [[borovice jednolistá]], ''[[Pinus johannis]]'', ''[[Pinus remota]]'' a další; odnepaměti byly využívány místními indiánskými kmeny jako jedna ze základních potravin. [705] => [706] => Semena některých variant [[Borovice Armandova|borovice Armandovy]], která někdy bývají přimíchána v nekvalitních prodávaných směsích (převážně z Číny), mohou však u některých osob způsobit ztrátu či změnu vnímání chuti (tzv. Pine Nut Syndrome, syndrom piniového oříšku), kdy je chuť veškerých konzumovaných potravin po dobu několika dnů až týdnů přebita podivnou kovovou pachutí.{{Citace elektronického periodika [707] => | titul = Pozor na piniové oříky. Levné směsi vám ochromí chuťové buňky [708] => | periodikum = iDNES.cz [709] => | url = https://hobby.idnes.cz/piniove-orisky-meni-chut-potravin-vsechno-zhorkne-f8o-/hobby-domov.aspx?c=A110221_225104_hobby-domov_mot [710] => | datum vydání = 2011-03-04 [711] => | datum přístupu = 2018-12-14 [712] => }}{{Citace elektronického periodika [713] => | titul = The Great Pine Nut Mystery [714] => | periodikum = The Great Pine Nut Mystery [715] => | url = https://pinenutsyndrome.wordpress.com/ [716] => | jazyk = en [717] => | datum přístupu = 2018-12-15 [718] => }} [719] => [720] => === Okrasné zahradnictví === [721] => [[Soubor:Montezuma Pine at Sheffield Park.jpg|náhled|Exotický vzhled borovice Montezumovy v parku v Sheffieldu|alt=Velká borovice s mohutnou hustou korunou v parku]] [722] => Borovice patří pro svou nenáročnost, vytrvávající jehličí a atraktivní [[Habitus (biologie)|habitus]] k oblíbeným okrasným dřevinám a pro tyto účely bylo vyšlechtěno množství [[kultivar]]ů. Uspořádání koruny je zpravidla měkčí, vzdušnější a živější než u jiných jehličnanů, např. smrku či jedle, esteticky zajímavé mohou být i šišky, pokroucené větve nebo rezavě oranžový kmen u borovice lesní. Dobře se uplatňují v zahradních i krajinářských úpravách, jako [[Solitéra|solitéry]] nebo ve skupinách. Pro sadovnické použití se množí obvykle semeny, vzácnější druhy a kultivary lze také [[Roubování|roubovat]] na [[podnož]] z odolného příbuzného druhu. Ve výsadbách borovice dobře harmonují např. s [[bříza]]mi, [[dub]]y, [[Jalovec|jalovci]], různými [[Vřesovcovité|vřesy]], [[Trnovník akát|akátem]], [[hloh]]em a dalšími listnáči s malebnými korunami. Zakrslé a poléhavé keřovité druhy se hodí pro výsadbu do nádob, na balkóny, terasy nebo [[Skalka (zahrada)|skalky]]. Díky obsahu aromatických silic jsou borovice často vysazovány v lázeňských městech a jejich parcích.{{Citace monografie [723] => | příjmení = Roman. [724] => | jméno = Businský, [725] => | titul = Borovice v České republice : výsledky dlouhodobého hodnocení rodu Pinus L. v kultuře v České republice = Pines in the Czech Republic : results from the long-term evaluation of the genus Pinus L. cultivated in the Czech Republic [726] => | oclc = 806199229 [727] => | vydavatel = Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví [728] => | místo = Průhonice [729] => | počet stran = 180 [730] => | isbn = 9788085116908 [731] => | isbn2 = 8085116901 [732] => }} [733] => [734] => Ve středoevropských podmínkách patří k nejčastěji pěstovaným stromům borovice lesní, borovice černá nebo americká borovice vejmutovka, vzácněji potom např. borovice těžká, Jeffreyova, himálajská nebo limba. V menších zahradách se uplatní málo vzrůstné až keřovité druhy jako blatka, kleč, kultivary borovice osinaté s typickými kapičkami pryskyřice na jehlicích a osinatými šiškami nebo pomalu rostoucí borovice pokroucená či drobnokvětá. Po celém Středomoří je rozšířena borovice pinie poskytující žádaný stín svou široce deštníkovitou korunou. [735] => [736] => Mnohé druhy borovic jsou oblíbené jako vánoční stromky, v Evropě především borovice lesní a stále více i borovice černá, případně i vejmutovka či jiné druhy; v konkurenci jedliček (hlavně stále žádanější [[Jedle kavkazská|jedle kavkazské]]) však v České republice tvoří pouze asi 10 procent trhu.{{Citace elektronického periodika [737] => | příjmení = [738] => | jméno = [739] => | titul = Ceny vánočních stromků se letos nezmění. Nejprodávanější jedle bude do 900 korun [740] => | periodikum = Aktuálně.cz [741] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [742] => | vydavatel = Economia [743] => | odkaz na vydavatele = Economia [744] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceny-vanocnich-stromku-se-letos-nezmeni-nejprodavanejsi-jedl/r~e2860072d4f211e786cf0cc47ab5f122/ [745] => | datum vydání = 2017-11-29 [746] => | jazyk = cs [747] => | datum přístupu = 2018-12-16 [748] => }} Jejich výhodou je rychlý růst a snadné pěstování. Ve Spojených státech amerických je pro vánoční účely široce pěstována borovice lesní introdukovaná z Evropy. Některé druhy, jako asijské borovice drobnokvětá, zakrslá, hustokvětá a Thunbergova, americká borovice ohebná nebo i evropské borovice lesní a kleč jsou s oblibou využívány pro tvorbu [[bonsaj]]í.{{Citace elektronického periodika [749] => | titul = Druhy a kultivary borovic - Server pro bonsajové nadšence [750] => | periodikum = www.bonsai.cz [751] => | url = http://www.bonsai.cz/text-druhy-a-kultivary-borovic/ [752] => | datum přístupu = 2019-02-11 [753] => }} [754] => [755] => === Kulturní a spirituální význam === [756] => [[Soubor:Wang Zhen Budai under a pine tree 1921 RCH 1027 img02.jpg|vlevo|náhled|248x248pixelů|[[Buddha]] sedící pod borovicí – čínská malba z počátku 20. století|alt=Čínská malba – mnich sedící pod pokroucenou borovicí]] [757] => Jako jiné stálezelené jehličnany platily i borovice v mírných a chladných oblastech světa za symbol naděje, věčného života a znovuzrození přírody v zimním období. V období [[Yule|zimního slunovratu]] byly zdobeny nebo byly páleny jejich smolnaté větévky a pryskyřice na ochranu obydlí proti zlým silám zimy, např. v německém [[Slezsko|Slezsku]] nebo na [[Sibiř]]i. V [[Antika|antické]] mytologii byly borovice považovány za sídla [[Dryády|dryád]], [[Nymfy|nymf]] a zasvěcovány božstvům jako [[Pan (mytologie)|Pan]], [[Dionýsos]] nebo samotný [[Zeus]]. Šišky borovice pinie byly významnou a ceněnou [[Oběť|obětinou]] (a také symbolem plodnosti).{{Citace elektronického periodika [758] => | příjmení = [759] => | jméno = [760] => | titul = Pinus pinea (pinheiro manso) description - The Gymnosperm Database [761] => | periodikum = www.conifers.org [762] => | vydavatel = [763] => | url = https://www.conifers.org/pi/Pinus_pinea.php [764] => | datum vydání = [765] => | jazyk = en [766] => | url archivu = [767] => | datum přístupu = 2019-02-21 [768] => }} Nymfa [[Pitys]] (srovnejte etymologii slova ''Pinus'') byla dle řecké pověsti proměněna žárlivým milencem [[Boreás]]em v borovici a kapky pryskyřice, jež roní poraněný strom, byly považovány za její slzy. [769] => [770] => Borovice bývají ústřední dřevinou ve filozoficky promyšlené kompozici [[Japonská zahrada|japonských zahrad]], kde obecně vzato symbolizují dlouhověkost a štěstí. Tmavý habitus [[Borovice Thunbergova|borovice Thunbergovy]] v nich představuje mužské, pozitivní síly vesmíru, zatímco načervenalý kmen [[Borovice hustokvětá|borovice hustokvěté]] síly ženské, negativní, spojené s předchozími v nedílné jednotě.{{Citace elektronického periodika [771] => | příjmení = [772] => | jméno = [773] => | titul = ~ The Japanese Garden ~ :: The Garden - Esthetics [774] => | periodikum = www.thejapanesegarden.com [775] => | vydavatel = [776] => | url = http://www.thejapanesegarden.com/esthetics.html [777] => | datum vydání = [778] => | jazyk = en [779] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140318172320/http://www.thejapanesegarden.com/esthetics.html [780] => | datum přístupu = 2019-02-11 [781] => | datum archivace = 2014-03-18 [782] => | nedostupné = ano [783] => }} Spolu s [[bambus]]em a [[Slivoň|slivoní]] tvoří borovice v čínské a japonské kultuře oblíbený motiv „[[Tři přátelé zimy|tří přátel zimy]]", často zobrazovaný v poezii, výtvarném a užitém umění, stejně jako ve výzdobách vztahujících se k příchodu nového roku.{{Citace elektronického periodika [784] => | příjmení = [785] => | jméno = [786] => | titul = Three Friends of Winter {{!}} Chinese Art Gallery {{!}} China Online Museum [787] => | periodikum = www.chinaonlinemuseum.com [788] => | vydavatel = [789] => | url = http://www.chinaonlinemuseum.com/painting-three-friends-of-winter.php [790] => | datum vydání = [791] => | jazyk = en [792] => | url archivu = [793] => | datum přístupu = 2019-01-27 [794] => }} [795] => [796] => Významnou úlohu hrály tzv. „jedlé borovice" (limby, piňony) coby zdroj základní potravy v různých domorodých kulturách. Například u [[Apačové|Apačů]] nebo [[Navahové|Navajů]] pálení pryskyřice [[Borovice jedlá|borovice jedlé]] provázelo [[iniciační rituál]]y mladých mužů. Kolébky se zemřelými dětmi byly umísťovány do koruny mrtvé borovice, naopak na živé větve byly věšeny použité kolébky dětí, které jim úspěšně odrostly. Borovice ''[[Pinus teocote]]'' byla u [[Aztécká říše|Aztéků]] považována za strom bohů a její pryskyřice pálena v chrámech jako obětina, [[Mayové]] a další středoamerické indiánské kmeny považovali borovice za oduševnělé bytosti a vyvarovali se jejich poškození či zabití; jejich chvojí a pryskyřice dodnes hrají významnou roli v pohansko-křesťanských rituálech v prostoru Střední Ameriky. [[Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace|Původní obyvatelé Sibiře]] přisuzovali velkou duchovní sílu [[Borovice sibiřská|borovici sibiřské]], vědomi si její mimořádné důležitosti pro potravní ekosystém tajgy; ústřední roli hraje tento strom též coby tzv. „zvonící cedr" ve stejnojmenném směru ruského [[rodnověří]]. Také porosty a solitérní stromy borovice lesní se na Sibiři těšily značné úctě [[Šamanismus|šamanů]], především mongolských a burjatských. [797] => [798] => === Odraz v umění === [799] => Obliba borovic v lidské kultuře se odrazila také v umění. Vyskytují se v nesčetném množství literárních a výtvarných děl, v písních i lidové slovesnosti. Borovice byly častým námětem staré čínské poezie (autoři jako [[Li Po]], [[Chan Šan]], [[Š-te]] a další){{Citace elektronického periodika [800] => | příjmení = feuerteufel [801] => | titul = SOSNA v poesii a literatuře [802] => | periodikum = Blog.cz [803] => | url = http://feuerteufel.blog.cz/1610/sosna-v-poesii-a-literature [804] => | jazyk = cs [805] => | datum přístupu = 2019-03-08 [806] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200601041739/http://feuerteufel.blog.cz/1610/sosna-v-poesii-a-literature [807] => }}, stejně jako evropské. V české poezii se borovice objevuje např. v dílech [[Antonín Sova|Antonína Sovy]], [[Vladimír Holan|Vladimíra Holana]] nebo [[Josef Václav Sládek|Josefa Václava Sládka]]. Život jedné lesní borovice je tématem přírodní prózy [[Jan Vrba (spisovatel)|Jana Vrby]] ''Borovice'' (1925), příběh domýšlivé borovice proměněné na vánoční stromek pak námětem pohádky [[Hans Christian Andersen|Hanse Christiana Andersena]]. [808] => [809] =>
[810] => {{Citát|Střískaná bleskem, zdraná od vichřice [811] => [812] => a na pol sklácena od severáku, [813] => [814] => kořeny ve skále a suky v mraku [815] => [816] => stará a drsná stojí borovice. [817] => [818] => (...) [819] => [820] => Tak hledí v lada kamenná a šerá, [821] => [822] => a ve vichru a bouři neurvalé [823] => [824] => to hučí v kořenech: — „To už ta sterá!“ [825] => [826] => Však opodál, když jarem strůmek vzklíčí, [827] => [828] => tu vzdorně otřískané větve vztýčí, [829] => [830] => a zašumí to v nich: „Zas o krok dále!“ [831] => [832] => (SLÁDEK, Josef Václav. Na prahu ráje. Znělky Jos. V. Sládka. Praha: nákladem „Lumíra“, 1883. s. 69.)}} [833] => [834] => Také ve výtvarném umění se jedná o oblíbený motiv zobrazovaný řadou malířů. Z orientální provenience jsou borovice často přítomny například v díle japonského malíře [[Hasegawa Tōhaku|Hasegawy Tōhaku]] či dřevorytce [[Kacušika Hokusai|Hokusaie]], z evropských u [[Paul Cézanne|Paula Cézanna]] nebo ruského krajináře [[Ivan Ivanovič Šiškin|Ivana Šiškina]] ''([[Ráno v borovicovém lese|Ráno v borovém lese]]'' a mnoho dalších obrazů).{{Citace elektronického periodika [835] => | titul = Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerie [836] => | periodikum = rodon.cz [837] => | url = http://rodon.cz/zivotopisy-umelcu/Siskin-Ivan-Ivanovic-35 [838] => | datum přístupu = 2019-03-08 [839] => }} Jako heraldická figura se často objevují na praporech a erbech, ať už v přirozených barvách, stylizovaně nebo v podobě šišek.{{Citace elektronického periodika [840] => | titul = BO - KHF [841] => | periodikum = www.heraldika-terminologie.cz [842] => | url = http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-bo-khf-559 [843] => | datum přístupu = 2019-03-08 [844] => }}{{Citace elektronického periodika [845] => | titul = ŠI - KHF [846] => | periodikum = www.heraldika-terminologie.cz [847] => | url = http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-si-khf-661 [848] => | datum přístupu = 2019-03-08 [849] => }} Borovice lesní je národním stromem [[Skotsko|Skotska]]{{Citace periodika [850] => | titul = 'National tree' call for Scotland [851] => | datum vydání = 2013-01-08 [852] => | jazyk = en-GB [853] => | url = https://www.bbc.com/news/uk-scotland-scotland-politics-20945211 [854] => | datum přístupu = 2019-03-12 [855] => }}, borovice vejmutovka jedním ze symbolů amerického státu [[Maine]]{{Citace elektronického periodika [856] => | titul = Maine.gov: About Maine: Facts [857] => | periodikum = www.maine.gov [858] => | url = https://www.maine.gov/portal/about_me/facts.html [859] => | datum přístupu = 2019-03-12 [860] => }}, borovice pokroucená symbolem kanadské provincie [[Alberta]]{{Citace elektronického periodika [861] => | příjmení = [862] => | jméno = [863] => | titul = Alberta's provincial symbols [864] => | periodikum = aem [865] => | vydavatel = [866] => | url = https://www.canada.ca/en/canadian-heritage/services/provincial-territorial-symbols-canada/alberta.html#a78 [867] => | datum vydání = 2017-08-15 [868] => | url archivu = [869] => | datum přístupu = 2019-03-12 [870] => }}, borovice karibská varianta ''bahamensis'' pak národním stromem státu [[Turks a Caicos]].{{Citace elektronického periodika [871] => | titul = NATIONAL SYMBOLS ::The Official Turks and Caicos Islands Government Website:: [872] => | periodikum = web.archive.org [873] => | url = http://www.tcgov.tc/national-symbol.html [874] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100224030842/http://www.tcgov.tc/national-symbol.html [875] => | datum vydání = 2010-02-24 [876] => | datum přístupu = 2019-03-12 [877] => }} [878] => [879] => == Borovice v českém prostředí == [880] => [[Soubor:Libáňská borovice.jpg|náhled|[[Libáňská borovice]] – jedna z nejmohutnějších památných borovic v ČR|alt=Mohutný solitérní strom v zimní krajině]] [881] => Nejrozšířenějším druhem borovice v českém prostředí je [[borovice lesní]]. Její zastoupení v lesních porostech činila na počátku druhé dekády 21. století zhruba 10 %, což je nejvíce po [[Smrk ztepilý|smrku]];{{Citace elektronické monografie [882] => | příjmení = Ciencala [883] => | jméno = Emil [884] => | spoluautoři = et al. [885] => | titul = Inventarzizace krajiny CzechTerra. Vybrané výsledky šetření z let 2008/2009 a 2014/2015 [886] => | url = http://www.czechterra.cz/documents/Cienciala_etal_2015.pdf [887] => | vydavatel = [888] => | místo = [889] => | datum vydání = [890] => | datum přístupu = 2020-04-23 [891] => }} v minulosti to bylo ještě daleko více, ve starších zdrojích se uvádí podíl i přes 17 %. Přirozené rozšíření borovice by přitom dosahovalo jen asi 3,5–5,5 % a zahrnovalo by prakticky výhradně ostrůvky různých extrémních stanovišť (písky, skály, rašeliny, pískovcová města, říční zářezy, hadce apod.), na nichž konkurenčně slabá borovice dokázala vytrvat od maxima svého rozšíření v období [[Holocén|preboreálu]], kdy po ústupu poslední [[Doba ledová|doby ledové]] tvořila většinu středoevropské vegetace světlá březovo-borová tajga. Masivní hospodářské výsadby borových [[Monokultura|monokultur]], které započaly na přelomu 18.–19. století, rozšířily borovici i mimo její přirozený areál, vlivem nevhodných podmínek a často nevhodné semenné provenience byly však stromy značně ohrožené škůdci a chorobami (kalamity [[Bekyně mniška|bekyně mnišky]], několik vln [[Sypavka borovice|sypavky]]) a byly posléze vystřídány monokulturami smrku. Bez větších úspěchů byly zkoušeny náhrady v podobě introdukovaných borovic, například [[Borovice Banksova|banksovky]] nebo [[Borovice vejmutovka|vejmutovky]]; odolná [[borovice pokroucená]] byla ve 20. století využívána k rekultivacím zdevastovaných emisních holin v Krušných horách. [892] => [893] => Dále se na českém území přirozeně vyskytuje několik taxonů z okruhu borovice kleče (''Pinus mugo'' agg.): samotná [[borovice kleč]] na vysokohorských holích Krkonoš, Jizerských hor a Šumavy (v jiných pohořích pravděpodobně není původní a její lesnické výsadby v oblastech Jeseníků působí značné škody na ochraně zdejší vzácné květeny{{Citace elektronického periodika [894] => | titul = borovice kleč - Pinus mugo {{!}} Květena České republiky - plané rostliny ČR {{!}} www.kvetenacr.cz {{!}} [895] => | periodikum = www.kvetenacr.cz [896] => | url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=698 [897] => | datum přístupu = 2019-03-10 [898] => }}), [[borovice blatka]] na rašeliništích v jihozápadních a západních Čechách, ve Žďárských vrších a Jeseníkách{{Citace elektronické monografie [899] => | titul = PINUS UNCINATA subsp. ULIGINOSA (Neumann) Businský – borovice blatka / borovica {{!}} BOTANY.cz [900] => | url = https://botany.cz/cs/pinus-uncinata-uliginosa/ [901] => | datum přístupu = 2019-03-10 [902] => }} a konečně některé hybridní taxony (např. borovice rašelinná – viz výše) na šumavských rašeliništích. Zdomácnělým druhem je zde jihoevropská [[borovice černá]], běžně využívaná v sadovnictví i v lesnictví, a zmiňovaná borovice vejmutovka původem ze Severní Ameriky. Rozhodujícím limitem pro úspěšné pěstování dalších taxonů jsou především klimatické podmínky, ve kterých většina středomořských či středoamerických druhů nevydrží zimu. Mimo již uvedené druhy se v okrasných výsadbách můžeme setkat s [[Borovice těžká|borovicí těžkou]] či [[Borovice Jeffreyova|Jeffreyovou]], s [[Borovice osinatá|borovicí osinatou]], [[Borovice Heldreichova|borovicí Heldreichovou]] nebo [[Borovice limba|borovicí limbou]], další mají význam převážně pouze sbírkový. Významné sbírky botanických druhů borovic i jejich kultivarů shromáždilo například plzeňské [[arboretum Sofronka]], [[Dendrologická zahrada Průhonice|Dendrologická zahrada v Průhonicích]], [[Arboretum Kostelec nad Černými lesy|arboretum České zemědělské univerzity v Kostelci nad Černými lesy]] nebo arboreta brněnské [[Mendelova univerzita v Brně|Mendelovy univerzity]]. Mnoho exemplářů borovic je v České republice chráněno jako památné stromy; v převážné většině se jedná o borovice lesní, řidčeji borovice černé, ale lze narazit i na památné vejmutovky, borovice Jeffreyovy, těžké, Schwerinovy nebo rumelské.{{Citace elektronického periodika [903] => | titul = Objekty ústředního seznamu [904] => | periodikum = drusop.nature.cz [905] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?h_pstromy=1&CIS=&NAZEV=Borovice&h_organ_oochp=&KRAJ=&OKRES=&ORP_ICOB=&OBEC=&KU=&__=+Vyhledat+&frame=1&EDIT_ID= [906] => | datum přístupu = 2019-03-10 [907] => }} [908] => [909] => == Galerie == [910] => [911] => Soubor:Baykusheva800x628p.jpg|alt=Záběr na borovici s mohutným kmenem|Exemplář borovice Heldreichovy zvaný Bajkuševova borovice je s více než 1300 roky jedním z nejstarších evropských stromů [912] => Soubor:Ritsurin Pines.jpg|alt=Pohled do japonské zahrady se dvěma borovicemi, písčitým prostranstvím a jezírkem|Borovice v japonské zahradě [913] => Soubor:Japanese White Pine (Pinus parviflora) (3504889333).jpg|alt=Bonsaj v květináči|Borovice drobnokvětá jako bonsaj [914] => Soubor:Ma Yuan three-friends.jpg|alt=Malba čínské krajiny se strmými skalami v mlze a zprohýbanou borovicí v popředí|Borovice na staré čínské malbě [915] => Soubor:Hasegawa Tohaku - Pine Trees (Shōrin-zu byōbu) - right hand screen.jpg|Hasegawa Tohaku – cyklus ''Borovice'' (16. století) [916] => Soubor:Tacuin pin27.jpg|alt=Středověká malba, dva lidé klečí pod stylizovanou borovicí a sklízejí šišky|Sklizeň píniových šišek na středověké malbě neznámého evropského autora [917] => Soubor:Lobed plate, Japan, Arita region, Saga, approx. 1650-1700, Kakiemon-type Arita ware, porcelainwith overglaze enamel - Asian Art Museum of San Francisco - DSC01488.JPG|alt=Malovaný talíř|„[[Tři přátelé zimy]]“ na japonském porcelánovém talíři pravděpodobně ze 17. století [918] => Soubor:ShishkinII SosnaNaPeskeRYB.jpg|Ivan I. Šiškin: ''Sosna na písku'' (1884) [919] => Soubor:Mont Sainte-Victoire and the Viaduct of the Arc River Valley MET DT889.jpg|Paul Cézanne: ''Hora Sainte-Victoire a viadukt řeky Arc'' (1882–1885) [920] => Soubor:AM-2014-200dram-Pinus-b.png|alt=Pamětní mince|Borovice ''Pinus kochiana'' na [[Arménie|arménské]] pamětní minci [921] => Soubor:Bory znak.jpg|Borovice ve znaku obce [[Bory]] (okres Žďár nad Sázavou, Česko) [922] => [923] => [924] => == Odkazy == [925] => [926] => === Poznámky === [927] => [928] => [929] => === Reference === [930] => [931] => [932] => === Literatura === [933] => * {{Citace monografie [934] => | příjmení = Businský [935] => | jméno = Roman [936] => | příjmení2 = Velebil [937] => | jméno2 = Jiří [938] => | titul = Borovice v České republice [939] => | vydání = [940] => | vydavatel = Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví [941] => | místo = Průhonice [942] => | rok vydání = 2011 [943] => | počet stran = [944] => | isbn = 978-80-85116-90-8 [945] => }} [946] => * {{Citace monografie [947] => | příjmení = Businský [948] => | jméno = Roman [949] => | titul = Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. [950] => | vydání = [951] => | vydavatel = VÚKOZ Průhonice [952] => | místo = [953] => | rok vydání = 2004 [954] => | počet stran = [955] => | strany = [956] => | isbn = [957] => }} [958] => * {{Citace monografie [959] => | příjmení = Businský [960] => | jméno = Roman [961] => | titul = The Genus Pinus L., Pines: Contribution to Knowledge [962] => | vydání = [963] => | vydavatel = Acta Pruhoniciana [964] => | místo = Průhonice [965] => | rok vydání = 2008 [966] => | počet stran = 120 [967] => | strany = [968] => | isbn = [969] => | jazyk = en [970] => }} [971] => * {{Citace monografie [972] => | příjmení = Mirov [973] => | jméno = Nicholas T. [974] => | příjmení2 = Hasbrouck [975] => | jméno2 = Jean [976] => | titul = The story of pines [977] => | vydavatel = Indiana University Press [978] => | místo = Bloomington [979] => | rok vydání = 1976 [980] => | počet stran = [981] => | isbn = 0-253-35462-5 [982] => | jazyk = en [983] => | url-access = registration [984] => | url = https://archive.org/details/storyofpines00ntmi [985] => }} [986] => * {{Citace monografie [987] => | příjmení = Mirov [988] => | jméno = Nicholas T. [989] => | titul = The genus Pinus. [990] => | vydání = [991] => | vydavatel = The Ronald Press [992] => | místo = New York [993] => | rok vydání = 1967 [994] => | počet stran = [995] => | isbn = [996] => | jazyk = en [997] => }} [998] => * {{Citace monografie [999] => | příjmení = Farjon [1000] => | jméno = Aljos [1001] => | titul = A Handbook of the World´s Conifers. [1002] => | vydavatel = Brill [1003] => | místo = Boston [1004] => | isbn = 978-90-04-17718-5 [1005] => | jazyk = en [1006] => | rok = 2010 [1007] => | počet_stran = [1008] => }} [1009] => [1010] => === Související články === [1011] => * [[Borovice (symbol)]] [1012] => * [[Karanténní sypavka borovic]] [1013] => * [[Chřadnutí a prosychání borovic]] [1014] => * [[Rez jehlicová]] [1015] => [1016] => === Externí odkazy === [1017] => * {{commonscat}} [1018] => * {{Commons|Pinus}} [1019] => * {{Wikislovník|heslo=borovice}} [1020] => * [http://www.pinetum.org Pinetum.org] – internetový portál věnovaný borovicím (anglicky) [1021] => * [http://www.sofronka.cz/onas.htm Arboretum Sofronka] – české arboretum zaměřené na borovice [1022] => * [http://conifersociety.org/conifers/conifer/pinus/ Borovice na projektu Conifersociety.org] (anglicky) [1023] => [1024] => {{Nejlepší článek}} [1025] => {{Borovice}} [1026] => {{Borovicovité}} [1027] => {{Taxonbar|from=Q12024}} [1028] => {{Autoritní data}} [1029] => {{Portály|Biologie|Rostliny|Stromy}} [1030] => [1031] => [[Kategorie:Borovice| ]] [1032] => [[Kategorie:Borovicovité]] [1033] => [[Kategorie:Jehličnaté stromy]] [1034] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [1035] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [1036] => [[Kategorie:Aromatické rostliny]] [1037] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [1038] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [1039] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [1040] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [1041] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [1042] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [1043] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [1044] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [1045] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [1046] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [1047] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [1048] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [1049] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [1050] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [1051] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [1052] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [1053] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [1054] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [1055] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [1056] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [1057] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [1058] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [1059] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [1060] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [1061] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [1062] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [1063] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [1064] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [1065] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [1066] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [1067] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [1068] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [] => )
good wiki

Borovice

Borovice (Pinus) je rod stálezelených jehličnatých stromů, popřípadě keřů, z čeledi borovicovité (Pinaceae). Se zhruba 110 druhy jde o největší rod čeledi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'borovice kleč','borovice lesní','borovice bahenní','Borovice vejmutovka','borovice Lambertova','borovice vejmutovka','borovice blatka','borovice zakrslá','Pinus merkusii','Borovice Banksova','borovice těžká','smrk'

Smrk