Array ( [0] => 14843835 [id] => 14843835 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Borovicovité [uri] => Borovicovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Borovicovité [2] => | obrázek = Pinus taeda young cones.jpg [3] => | popisek = Samčí [[šištice]] [[borovice kadidlová|borovice kadidlové]] (''Pinus taeda'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[nahosemenné]] (''Pinophyta'') [8] => | třída = [[jehličnany]] (''Pinopsida'') [9] => | řád = [[borovicotvaré]] (''Pinales'') [10] => | čeleď = '''borovicovité''' (''Pinaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Kurt Sprengel|Spreng.]] ex [[Karl Asmund Rudolphi|Rudolphi]], 1830 [12] => | synonyma = [13] => * ''Abietaceae'' Koch, [14] => * ''Cedraceae'' Vest, [15] => * ''Piceaceae'' Gorozh. [16] => }} [17] => '''Borovicovité''' (''Pinaceae'') je [[čeleď]] [[řád (biologie)|řádu]] [[borovicotvaré|borovicotvarých]] z [[třída (biologie)|třídy]] [[jehličnany|jehličnanů]]. Nejčastěji se dělí na čtyři [[Podčeleď|podčeledě]], obsahuje 11 [[rod (biologie)|rodů]] a 232 [[druh]]ů, což z ní dělá druhově nejpočetnější čeleď jehličnanů a ekologicky i ekonomicky nejvýznamnější skupinu [[Nahosemenné|nahosemenných]] rostlin.{{Citace elektronické monografie [18] => | příjmení = Frankis [19] => | jméno = Michael [20] => | titul = The gymnosperm database [21] => | url = http://www.conifers.org/pi/Pinaceae.php [22] => | vydavatel = Christopher J. Earle [23] => | místo = [24] => | datum vydání = 2009.07.04 [25] => | datum přístupu = 25.05.2010 [26] => | jazyk = en [27] => }}{{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [29] => | jméno = Ondrej Zicha; [30] => | titul = BioLib: Biological library [31] => | periodikum = www.biolib.cz [32] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id2308/ [33] => | jazyk = cs [34] => | datum přístupu = 2017-10-29 [35] => }} [36] => [37] => == Popis == [38] => Jsou to nejčastěji [[strom]]y vysokého vzrůstu ([[Douglaska tisolistá|douglaska]] až 100 m, následována [[Smrk sitka|smrkem sitkou]]), výjimečně keře (např. [[borovice kleč]]), obvykle vždyzelené, vzácně [[opadavé dřeviny|opadavé]] ([[modřín]] a pamodřín). [[Borka]] je u některých druhů hladká (např. jedle), u jiných šupinovitě odlupčivá (smrk) nebo silně zbrázděná (borovice, modřín, douglaska). Jednožilné [[jehlice]], umístěné na [[brachyblast]]ech buď jednotlivě nebo ve svazečcích po 2-8, bývají rozdílné délky od 0,5 cm ([[smrk sibiřský]]) až po 30 cm ([[borovice Jeffreyova]]). [39] => [40] => [[Samec|Samčí]] i [[samice|samičí]] [[rozmnožovací orgán]]y jsou na jednom stromě, jsou to tedy [[Jednodomost|jednodomé]] [[dřevina|dřeviny]]; [[Opylení|opylovány]] jsou [[anemogamie|anemogamně]]. [[Šupina (botanika)|Šupiny]] [[šištice|šištic]] jsou umístěny ve [[šroubovice|šroubovici]]. V samčí šištici mají šupiny na spodní straně 2 [[mikrosporangium|mikrosporangia]], jejich [[pylové zrno|pylová zrna]] mají často 2 vzdušné vaky. Samičí šištice se skládají ze semenných (se 2 [[vajíčko|vajíčky]]) a podpůrných šupin, volných, mnohdy těžko rozlišitelných, při dozrávání [[semeno|semen]] šupiny dřevnatí. Šišky se semeny zrají obvykle 1 (většina druhů), 2 nebo 3 roky (některé borovice), jsou buď ve zralosti nerozpadavé a ze stromů opadávají v celku ([[borovice]], [[smrk]]) nebo rozpadavé přímo na stromě ([[jedle]]). Ve zralosti se otevírají a vypouští semena, která jsou většinou okřídlená, šíří se větrem nebo je roznášejí živočichové. Šišky některých druhů (např. borovice banksova) zůstávají uzavřené mnoho let, než nastanou vhodné podmínky pro vysemenění, např. po požárech. Semeno [[Klíčení semene|klíčí]] 2 až 18 [[děložní lístek|děložními lístky]]. [41] => [42] => Ve [[mezibuněčný prostor|schizogenních]] kanálcích jehlic v [[exkrece|exkrečních]] (vylučovacích) dutinkách kmenů jsou silice a pryskyřice. Hlavními složkami silic jsou [[monoterpeny|monoterpenické uhlovodíky]] [[alfa-pinen|α-pinen]], [[beta-pinen|β-pinen]], [[limonen]] a další, [[alkoholy]], např. [[borneol]] a [[estery]]. Další látky, jako [[stilbeny]] (hlavně [[pinosylvin]]), jsou obsaženy ve dřevě a třísloviny v kůře.{{citace elektronické monografie [43] => | příjmení = Kysilka [44] => | jméno = Jiří [45] => | odkaz na autora = [46] => | titul = Nahosemenné rostliny 1 [47] => | url = http://www.biotox.cz/naturstoff/biologie/bi-naho-1.html [48] => | vydavatel = [49] => | místo = [50] => | datum vydání = 10.2001 [51] => | datum aktualizace = [52] => | datum přístupu = 25.05.2010 [53] => | jazyk = cs [54] => }} [55] => [56] => Některé druhy borovicovitých patří mezi velmi dlouhověké dřeviny, severoamerická borovice ''[[Borovice dlouhověká|Pinus longaeva]]'' je se stářím přibližně 4800 let považována za nejstarší žijící strom vůbec.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Farjun [58] => | jméno = Aljos [59] => | příjmení2 = [60] => | jméno2 = [61] => | titul = A Handbook of the World´s Conifers, Vol. 2 [62] => | vydání = [63] => | vydavatel = Brill [64] => | místo = Leiden-Boston [65] => | rok = 2010 [66] => | počet stran = [67] => | strany = 60 an. [68] => | isbn = 978-90-04-17718-5 [69] => }} [70] => [71] => == Rozšíření == [72] => Osídlují velkou část [[severní polokoule]], kde tvoří často významnou složku místních [[ekosystém]]ů. Na jižní polokouli zasahuje pouze jediný druh (''Pinus merkusii'' na Sumatře), jinak se jedná o výhradní obyvatele kontinentů na sever od rovníku, a to včetně fosilních záznamů. Dominantními druhy jsou zejména v severských lesích holoarktické oblasti, významně jsou přimíšeny i v temperátních lesích mírného pásu, kde jsou zároveň masivně pěstovány (smrkové monokultury aj.). V horách vystupují zpravidla do větších výšek než listnáče, tvoří hranici lesa. V [[Tropický podnebný pás|tropickém]] a [[subtropický podnebný pás|subtropickém podnebném pásu]] rostou převážně jen v horách. [73] => [74] => Centrem druhové diverzity čeledi je Severní Amerika a východní Asie. [75] => [76] => == Evoluce a taxonomie == [77] => Podle metody molekulárního datování se vznik čeledi borovicovitých odhaduje do období časné [[Jura|jury]] v [[Laurasie|Laurasii]]; od počátku tvoří monofyletickou skupinu dobře odlišenou od ostatních jehličnanů.B.A. LePage: ''The evolution, biogeography and palaeoecology of the Pinaceae based on fossil and extant representatives.'' in ''Acta Horticulturae'', 2003, 615: S. 29–52 Její vnitřní diverzifikace na jednotlivé podčeledi a rody se děla v období střední [[Jura|jury]] až spodní [[Křída|křídy]],{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = Six major competing views on the phylogeny of Pinaceous {{!}} Open-i [79] => | periodikum = openi.nlm.nih.gov [80] => | url = https://openi.nlm.nih.gov/detailedresult.php?img=PMC2997556_gbeevq036f01_ht&req=4 [81] => | jazyk = en [82] => | datum přístupu = 2017-10-17 [83] => }} a to nejprve na větev směřující k podčeledi ''Abietoideae'' a na druhou ke všem ostatním. Do konce křídy bylo asi dokončeno vydělení všech recentních rodů včetně obou podrodů borovice ''Pinus'' a ''Strobus''.{{Citace periodika [84] => | příjmení = Lin [85] => | jméno = Ching-Ping [86] => | příjmení2 = Huang [87] => | jméno2 = Jen-Pan [88] => | příjmení3 = Wu [89] => | jméno3 = Chung-Shien [90] => | titul = Comparative Chloroplast Genomics Reveals the Evolution of Pinaceae Genera and Subfamilies [91] => | periodikum = Genome Biology and Evolution [92] => | datum = 2010 [93] => | ročník = 2 [94] => | strany = 504–517 [95] => | issn = 1759-6653 [96] => | pmid = 20651328 [97] => | doi = 10.1093/gbe/evq036 [98] => | poznámka = PMID 20651328 [99] => PMCID: PMC2997556 [100] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2997556/ [101] => | datum přístupu = 2017-11-02 [102] => }} Další diverzifikace v rámci rodů pak probíhaly zhruba od pomezí [[paleogén]]u a [[neogén]]u asi před 25 miliony let.{{Citace periodika [103] => | příjmení = Semerikova [104] => | jméno = S. A. [105] => | příjmení2 = Semerikov [106] => | jméno2 = V. L. [107] => | titul = Molecular phylogenetic analysis of the genus Abies (Pinaceae) based on the nucleotide sequence of chloroplast DNA [108] => | periodikum = Genetika [109] => | datum = January 2014 [110] => | ročník = 50 [111] => | číslo = 1 [112] => | strany = 12–25 [113] => | issn = 0016-6758 [114] => | pmid = 25711008 [115] => | url = http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf [116] => | datum přístupu = 2017-10-27 [117] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171028042557/http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf [118] => | datum archivace = 2017-10-28 [119] => | nedostupné = ano [120] => }} {{Wayback|url=http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf |date=20171028042557 }}Liston, A., Gernandt, D.S., Vining, T.F., Campbell, C.S. and Piñero, D. (2003). MOLECULAR PHYLOGENY OF ''PINACEAE'' AND PINUS. Acta Hortic. 615, 107-114 [121] => [122] => Přítomnost zástupců všech 11 rodů čeledi, včetně čtyř endemických (''Cathaya'', ''Nothotsuga, Keteleeria'', ''Pseudolarix'') na území jižní Číny by opravňovala k hypotéze, že právě oblast jihovýchodní Asie může být jejím genetickým vývojovým centrem; uvažuje se však i o severoamerickém původu čeledi. [123] => [124] => === Taxonomický přehled recentních rodů === [125] => Většina zdrojů uvádí pro čeleď 11 recentních zástupců, zřídka bývá rozlišován ještě monotypický rod ''Hesperopeuce,'' jinak považovaný za druh jedlovce ''(Tsuga mertensiana).'' [126] => [127] => ==== Podčeleď [[jedlové]] (''Abietoideae'') Rich. ex Sweet, 1826 ==== [128] => Šišky bez vnějšího hrotu ("pupku"), šupiny s úzkou bází, vějířovitě rozšířené. Semena s pryskyřičnými puchýřky, svazky průduchů jsou zanořené pod úroveň pokožky. [129] => * rod '''[[jedle]]''' (''Abies'') Mill, 1754; 40-50 druhů, převážně horské oblasti [[Mírný podnebný pás|mírného]] a [[Subtropický podnebný pás|subtropického]] pásu, některé druhy i v [[Tajga|boreálních lesích]] Asie a Sev. Ameriky [130] => * rod ''[[Keteleeria|'''Keteleeria''']]'' Carrière, 1866; 3 druhy, východní Asie (Čína) [131] => * rod '''[[jedlovec]]''' (''Tsuga'') (Endl.) Carrière, 185?; 8-10 druhů, lesy [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a [[východní Asie]] [132] => * rod '''[[pamodřín]]''' (''Pseudolarix'') Gordon, 1858; 1 druh, jihovýchodní Čína [133] => * rod '''[[cedr]]''' (''Cedrus'') Trew., 1755; 3-5 druhů, [[Středomoří]], [[Himálaj]] [134] => * rod '''[[Pajedlovec čínský|pajedlovec]]''' (''Nothotsuga'') H. H. Hu ex C. N. Page, 1989; monotypický rod, [[Čína]] [135] => [136] => ==== Podčeleď [[modřínové]] (''Laricoideae'') Pilger et Melchior, XX ==== [137] => Šišky bez vnějšího hrotu ("pupku"), šupiny s širokou bází, semena bez pryskyřičných puchýřků, svazky průduchů jsou zanořené pod úroveň pokožky. [138] => * rod '''[[modřín]]''' (''Larix'') Mill., 1754; 10-14 druhů, temperátní oblasti Eurasie a Ameriky, [[Sibiř]] [139] => * rod '''[[douglaska]]''' (''Pseudotsuga'') Carrière, 1867; 5-7 druhů, lesy Severní Ameriky a východní Asie [140] => * rod ''[[Cathaya|'''Cathaya''']]'' Chun et Kuang, 1962; monotypický rod reliktní v Číně [141] => [142] => ==== Podčeleď [[smrkové]] (''Piceoideae'') Frankis, ==== [143] => Šišky bez vnějšího hrotu ("pupku"), šupiny s širokou bází, semena bez pryskyřičných puchýřků. Průduchy jsou na povrchu listu, po obou stranách. [144] => * rod '''[[smrk]]''' (''Picea'') A. Dietr., 1824; 35-40 druhů, cirkumpolární rozšíření s těžištěm v chladném až mírném pásu na kontinentech severní polokoule [145] => [146] => ==== Podčeleď [[borovicové]] (''Pinoideae'') Frankis ==== [147] => Šišky s vnějším hrotem, někdy ostře špičatým. Šupiny s širokou bází, semena bez pryskyřičných puchýřků. Průduchy jsou na povrchu listu, po obou stranách. [148] => * rod '''[[borovice]]''' (''Pinus'') L., 1753, 2 podrody, 105-125 druhů, všechny kontinenty až k rovníkovým oblastem [149] => [150] => === Fylogenetický strom === [151] => Fylogenetické vztahy mezi jednotlivými skupinami podle studií chloroplastových genomů (2010){{Citace elektronického periodika [152] => | autor = Ching-Ping Lin [153] => | autor2 = Jen-Pan Huang [154] => | autor3 = Chung-Shien Wu [155] => | spoluautoři = Chih-Yao Hsu, Shu-Miaw Chaw [156] => | titul = Comparative Chloroplast Genomics Reveals the Evolution of Pinaceae Genera and Subfamilies [157] => | periodikum = Genome Biology and Evolution [158] => | rok vydání = 2010 [159] => | měsíc vydání = červenec [160] => | den vydání = 2 [161] => | ročník = 2 [162] => | typ ročníku = svazek [163] => | datum přístupu = 2010-07-26 [164] => | strany = 504–517 [165] => | url = http://gbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/2/0/504 [166] => | dostupnost2 = PDF [167] => | url2 = http://gbe.oxfordjournals.org/cgi/reprint/2/0/504.pdf [168] => | issn = 1759-6653 [169] => | doi = 10.1093/gbe/evq036 [170] => | jazyk = en [171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100825102958/http://gbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/2/0/504 [172] => | datum archivace = 2010-08-25 [173] => | nedostupné = ano [174] => }} lze zobrazit následujícím [[fylogenetický strom|fylogenetickým stromem]]; o přesné struktuře čeledi a přesném postavení jejích kladů však doposud nepanuje úplná shoda: např. rod ''Cedrus'' byl některými studiemi označen za bazální klad celé čeledi, sesterský ke všem ostatním, rod ''Cathaya'' byl řazen jak do blízkosti borovice (podčeleď ''Pinoideae''), tak do podčeledi ''Laricoideae'' nebo do sesterské pozice k smrku. [175] => [176] => {{klad [177] => |popisek1='''''Pinaceae''''' [178] => |1={{klad [179] => |popisek1=''Abietoideae'' [180] => |1={{klad [181] => |1=[[cedr|''Cedrus'']] [182] => |2={{klad [183] => |1=[[jedle|''Abies'']] [184] => |2=''[[Keteleeria]]'' [185] => }} [186] => }} [187] => |2={{klad [188] => |popisek1=''Laricoideae'' [189] => |1={{klad [190] => |1=[[modřín|''Larix'']] [191] => |2=[[douglaska|''Pseudotsuga'']] [192] => }} [193] => |2={{klad [194] => |popisek1=''Piceoideae'' [195] => |1=[[smrk|''Picea'']] [196] => |2={{klad [197] => |1=''[[Cathaya]]'' [198] => |popisek2=''Pinoideae'' [199] => |2={{klad [200] => |1=[[borovice#podrod Pinus|''Pinus'']] [201] => |2=[[borovice#podrod Strobus|''Strobus'']] [202] => }} [203] => }} [204] => }} [205] => }} [206] => }} [207] => }} [208] => [209] => === Galerie === [210] => [211] => Soubor:Abies procera cone.jpg|Jedle (Abies procera) [212] => Soubor:Keteleeria davidiana var.formosana 1.jpg|Ketelerka (Keteleeria davidiana) [213] => Soubor:Tsuga canadensis cones edit.jpg|Jedlovec (Tsuga canadensis) [214] => Soubor:Pseudolarix kaempferi 6zz.jpg|Pamodřín (Pseudolarix kaempferi) [215] => Soubor:Cedrus-atlantica-cone.JPG|Cedr (Cedrus atlantica) [216] => Soubor:Larix decidua0.jpg|Modřín opadavý (Larix decidua) [217] => Soubor:Pseudotsuga menziesii glauca cones.jpg|Douglaska (Pseudotsuga menziesii) [218] => Soubor:Cathaya argyrophylla 1.JPG|Cathaya [219] => Soubor:Norway Spruce cones (Picea abies).jpg|Smrk ztepilý (Picea abies) [220] => Soubor:Pinus contorta 28289.JPG|Borovice (Pinus contorta) [221] => [222] => [223] => == Použití == [224] => [225] => === Dřevo === [226] => Stromy čeledě borovicovité poskytují převážnou většinu světové produkce jehličnatého dřeva. Je především konstrukčním materiálem, využívá se jeho tepelně izolačních vlastností, pevnosti a pružnosti, je prvotní surovinou v [[Papírna|papírenství]] a chemickém průmyslu, v mnoha geografických oblastech napomáhá ve formě paliva k přežití v nepříznivých klimatických podmínkách. Některé druhy, např. ''Pinus radiata'' jsou pro rychlou produkci [[dřevo|dřeva]] vysazovány i v [[Subsaharská Afrika|Subsaharské Africe]], v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]. [227] => [228] => === Sadovnické úpravy === [229] => Trvalost a pravidelnost tvarů jehličnanů i možnost tvarování některých druhů a odrůd jehličnanů byla důvodem k jejich častému používání v historických a historizujících zahradách s pravidelnou kompozicí ([[francouzský park]]). Barevné [[kultivar]]y stálezelených jehličin patří mezi nejpoužívanější rostliny sadovnické tvorby. Jehličnany jsou však v [[estetika|estetickém]] účinku tak svérázné, že vyžadují promyšlené umístění. Jejich použitím mohou být vytvořeny jednotvárné, strnulé nebo naopak příliš neklidné skupiny. Některé druhy mají barevné, ale i tak nepříliš nápadné, plody.{{Citace monografie [230] => | příjmení = Mentlík [231] => | jméno = V. [232] => | odkaz na autora = [233] => | titul = Jehličnany v zahradě a alpínu, [234] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [235] => | místo = [236] => | rok = 1986 [237] => | isbn = [238] => | kapitola = [239] => | strany = [240] => | jazyk = cs [241] => }} [242] => Mezi nejčastěji sadovnicky využívané druhy patří jedle, smrky a borovice v nesčetných kultivarech, pěstovány bývají často i douglasky, modříny nebo cedry. [243] => [244] => === Další využití === [245] => Pryskyřice (borovice), balzámy (jedle balzámová) a silice některých borovicovitých nalézají široké uplatnění v chemickém a farmaceutickém průmyslu i v [[Aromaterapie|aromaterapii]] a přírodní medicíně. Semena borovic druhů [[borovice pinie]] (''Pinus pinea'') a [[borovice limba]] (''Pinus cembra'') připomínají vzhledem lískové oříšky a obdobně se sbírají i konzumují.{{Citace elektronické monografie [246] => | příjmení = Minutka [247] => | jméno = Časopis pro moderní gastronomy [248] => | titul = Piniové oříšky [249] => | url = http://www.minutka.cz/zboziznalstvi/piniov-oky.htm [250] => | vydavatel = ČON-České a slovenské odborné nakladatelství [251] => | datum vydání = [252] => | datum přístupu = 25.05.2010 [253] => | jazyk = cs [254] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100727162910/http://www.minutka.cz/zboziznalstvi/piniov-oky.htm [255] => | datum archivace = 2010-07-27 [256] => | nedostupné = ano [257] => }} V kulturách slavících [[Vánoce|vánoční svátky]] se stálezelení zástupci čeledi hojně využívají jako [[Vánoční stromek|vánoční stromky]], typicky mladé borovice, smrky a jedle, méně často i douglasky. [258] => [259] => == Odkazy == [260] => [261] => === Reference === [262] => {{Překlad|sk|Borovicovité|2772757}} [263] => [264] => [265] => === Externí odkazy === [266] => * {{Commonscat|Pinaceae}} [267] => * {{Wikidruhy|taxon=Pinaceae}} [268] => * [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10691 www.efloras.org] [269] => * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id2308/ www.biolib.cz] [270] => *[http://www.pinetum.org/noteRBGE.htm www.pinetum.org] [271] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/ www.mobot.org] [272] => * [273] => [274] => {{Borovicovité}} [275] => {{Taxonbar|from=Q101680}} [276] => {{Autoritní data}} [277] => {{Portály|Rostliny}} [278] => [279] => [[Kategorie:Borovicovité| ]] [280] => [[Kategorie:Borovicotvaré]] [] => )
good wiki

Borovicovité

Borovicovité (Pinaceae) je čeleď řádu borovicotvarých z třídy jehličnanů. Nejčastěji se dělí na čtyři podčeledě, obsahuje 11 rodů a 232 druhů, což z ní dělá druhově nejpočetnější čeleď jehličnanů a ekologicky i ekonomicky nejvýznamnější skupinu nahosemenných rostlin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'jedle','smrk','Jura','cedr','Keteleeria','modřín','borovice','Cathaya','šištice','jehličnany','borovicotvaré','vajíčko'

Borovice

Borovicotvaré

Cedr

Jedle

Jehličnany

Jura

Modřín

Smrk

Vajíčko