Array ( [0] => 15492221 [id] => 15492221 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bospor [uri] => Bospor [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - moře [2] => | název = Bospor [3] => | maximální hloubka = 186 [4] => | šířka = největší 3,5 km, nejmenší (v místě nového mostu) 0,7 [5] => | délka = 31 [6] => | rozloha = [7] => | nadřazený = [[Středozemní moře]] [8] => | soused = [[Marmarské moře]], [[Černé moře]] [9] => | podřazený = [10] => | světadíl = mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]] [11] => | stát = {{Vlajka a název|Turecko}} [12] => | poznámka = [13] => | přítok = [14] => }} [15] => '''Bospor''' (v [[Starověk|antice]] známý jako ''Bospor Thrácký'' nebo ''Bospor Cařihradský'') je [[průliv]] mezi [[Černé moře|Černým]] a [[Marmarské moře|Marmarským]] mořem na severozápadě [[Turecko|Turecka]]. Tvoří také část hranice mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]]. Je dlouhý 31 kilometrů, v nejužším místě široký 700 metrů a s nejmělčí hloubkou 13 metrů. Po obou březích se v jižní části rozkládá město [[Istanbul]]. Průliv je překlenut třemi silničními mosty. [16] => [17] => == Název == [18] => [[Soubor:Karte bosporus.jpg|náhled|vlevo|Mapa Bosporu z roku 1888]] [19] => Název je odvozen od [[Řečtina|řeckého]] ''Bosporos (Βόσπορος)''. Je to složenina slov ''βοῦς'' (Bous – kráva) a πόρος (Poros – brod), tedy ''Kravský brod''. Podle [[Řecká mytologie|řecké mytologie]] se bůh [[Zeus]] zamiloval do [[Íó]]. Když je přistihla manželka [[Héra]], proměnil Zeus Íó v krávu a ta během dlouhé cesty překročila i průliv mezi Evropou a Asií. Podle ní je také pojmenováno [[Jónské moře]]. Dříve se používal i název ''[[Thrákie|Thrácký]] Bospor'' pro odlišení od Kimmerského Bosporu (dnes [[Kerčský průliv]]). Podle Bosporu byl pojmenován průliv [[Východní Bospor]] u [[Vladivostok]]u. [20] => [21] => == Vznik == [22] => V roce 1997 byla publikována teorie amerických geologů Waltera Pitmana a Williama Ryana z [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzity]], že průliv vznikl asi 5600 let př. n. l., kdy se vysoká hladina Středozemního moře dostala přes Bospor do níže položeného velkého sladkovodního jezera, kde je dnes Černé moře. Rozdíl mezi hladinami byl 140–160 metrů a jejich vyrovnání trvalo asi 40 let. V té souvislosti poklesla i hladina světových moří o 30 cm.{{Citace elektronického periodika | autor = Michal Mocek | titul = Plavil se Noe v Černomoří? [23] => | periodikum = iDNES.cz [24] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [25] => | vydavatel = MAFRA [26] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [27] => | datum vydání = 2000-06-02 | datum přístupu = 2013-10-29 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/plavil-se-noe-v-cernomori.A_2000M128X01A}} [28] => [29] => == Historie == [30] => Průliv byl vždy významným strategickým místem. V roce 667 př. n. l. zde kolonisté z řecké [[Megara|Megary]] založili město [[Byzantion]] a kontrolovali tak veškerý obchod s Černomořím a do značné míry i mezi Evropou a Asií. Během [[Řecko-perské války|řecko-perských válek]] město obsadil perský král [[Dareios I.]] a při tažení proti [[Skytové|Skytům]] nechal podle [[Hérodotos|Hérodota]] přes Bospor z lodí postavit provizorní most, přes který údajně přešlo až 700 000 mužů jeho armády.{{Citace elektronického periodika |titul=Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |url=http://www.libri.cz/databaze/mosty/uvod.php |datum přístupu=2013-10-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200601055105/http://www.libri.cz/databaze/mosty/uvod.php |datum archivace=2020-06-01 }} V roce 478 př. n. l. Byzantion zpět dobyli Řekové. Kolem roku 340 př. n. l. se o jeho dobytí pokoušel [[Filip II. Makedonský]], později bylo samostatné a po [[Makedonské války|makedonských válkách]] se připojilo k [[Starověký Řím|Římské říši]]. 11. května 330 zde císař [[Konstantin I. Veliký]] začal budovat nové město [[Konstantinopol]] jako druhé hlavní sídlo Římské říše. V roce 395 se Konstantinopol stala hlavním městem [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. [31] => [32] => == Strategický význam == [33] => [[Soubor:Mk Istanbul SchwarzesMeer.jpg|náhled|vpravo|Ústí Bosporu u Černého moře]] [34] => [[Soubor:Bosphorus Bridge.jpg|náhled|vpravo|Bosporský most z roku 1973]] [35] => [[Soubor:Turkey-1296.jpg|náhled|vpravo|Most sultána Mehmeda Dobyvatele z roku 1988]] [36] => Bospor je jedinou námořní přístupovou cestou Ruska z černomořských přístavů do Středozemí. V novodobé historii se proto několikrát pokoušelo získat nad ním alespoň částečnou kontrolu. Na konci [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké války]] byla 3. března 1878 podepsána [[Sanstefanská mírová smlouva]], která zaručovala svobodnou plavbu průlivem všem neutrálním lodím. Podle [[Sèvreská smlouva|Sèvreské smlouvy]] z roku 1920 měl být Bospor spolu s [[Dardanely|Dardanelami]] demilitarizovanou zónou pod správou [[Společnost národů|Společnosti národů]]. V roce 1923 musela být upravena [[Lausannská smlouva|Lausannskou smlouvou]]. Ta Turecku vrátila svrchovanost nad průlivy, ovšem muselo umožnit proplutí všem cizím lodím. Ani tuto smlouvu Turecko neakceptovalo. V současné době se režim v průlivech řídí [[Konvence z Montreux|dohodou]] z roku 1936 z Montreaux, kdy je zde uznávána mezinárodní lodní trasa, ale Turecko má možnost částečně omezit námořní provoz.{{Citace elektronického periodika | autor = | titul = Turci kvůli summitu uzavřou Bospor [37] => | periodikum = iDNES.cz [38] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [39] => | vydavatel = MAFRA [40] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [41] => | datum vydání = 2004-06-11 | datum přístupu = 2013-10-29 | url = http://zpravy.idnes.cz/turci-kvuli-summitu-uzavrou-bospor-d7z-/zpr_nato.aspx?c=A040611_093107_zpr_nato_pal}} Na konferencích během 2. světové války se [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] dožadoval poválečného zřízení sovětské základny v průlivu, přestože Turecko bylo neutrální země. Byl to jeden z důvodů, proč se Turecko rozhodlo vzdát své neutrality a v únoru 1945 vyhlásilo válku Německu. Do žádných bojových operací se však nezapojilo. [42] => [43] => == Mosty a tunely == [44] => První most o délce 1 074 metrů, zvaný také ''Most mučedníků 15. července'', do roku 2016 ''[[Bosporský most]]'' nebo ''První Bosporský most'', byl přes Bospor postaven v roce 1973. V červenci 1988 byl asi 5 km severně od prvního mostu otevřen ''[[most sultána Mehmeda Dobyvatele]]'' dlouhý 1 090 metrů. 26. srpna 2016 byl uveden do provozu třetí a nejsevernější [[most sultána Selima I. Hrozného]] s osmiproudou silnicí a železnicí s délkou 2 164 metrů{{Citace elektronického periodika |titul=Kuzey Marmara Otoyolu |url=http://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionDocuments/KGMdocuments/Duyurular/KGM%20Katalog.pdf |datum přístupu=2015-04-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181112013658/http://www.kgm.gov.tr/SiteCollectionDocuments/KGMdocuments/Duyurular/KGM }} pojmenovaný po sultánu [[Selim I.|Selimu I.]][http://stavbaweb.dumabyt.cz/Mosty-a-tunely/Yavuz-Sultan-Selim-Bridge-treti-bosporsky-most.html Yavuz Sultan Selim Bridge (třetí bosporský most)] {{Wayback|url=http://stavbaweb.dumabyt.cz/Mosty-a-tunely/Yavuz-Sultan-Selim-Bridge-treti-bosporsky-most.html |date=20140912182917 }}, StavbaWEB, 31.5.2013 [45] => [46] => V říjnu 2013 byl otevřen 13,7 km dlouhý železniční tunel ''[[Marmaray]]'' v hloubce 55 metrů, který propojuje dříve oddělené části istanbulského metra a železniční sítě.{{Citace elektronického periodika | autor = | titul = Tunel pod Bosporem spojil v Istanbulu Asii s Evropou | periodikum = TÝDEN.cz | odkaz na periodikum = Týden (časopis) | datum vydání = 2013-10-29 | datum přístupu = 2013-10-29 | url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/tunel-pod-bosporem-spojil-v-istanbulu-asii-s-evropou_287188.html#.Um_lHlOhrrR}} V roce 2012 byl postaven Bosporský vodní tunel dlouhý 5 551 metrů, který zásobuje evropskou část Istanbulu vodou z [[Düzce (provincie)|Düzcské provincie]]. Silniční dvoupatrový Euroasijský tunel o délce 14,5 km byl otevřen v prosinci 2016.{{Citace elektronického periodika [47] => | titul = V Istanbulu otevřeli tunel, který urychlí spojení Asie s Evropou [48] => | periodikum = ČT24 [49] => | datum_vydání = 2016-12-20 [50] => | url = http://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1989160-v-istanbulu-otevreli-tunel-ktery-urychli-spojeni-asie-s-evropou [51] => | datum_přístupu = 2020-07-02 [52] => }} [53] => [54] => == Námořní doprava a nehody == [55] => Během roku propluje průlivem až 53 000 lodí.{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = Megalomanský sen Erdogana. V Turecku staví bratříčka Bosporského průlivu [57] => | periodikum = iDNES.cz [58] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [59] => | vydavatel = MAFRA [60] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [61] => | datum_vydání = 2017-11-20 [62] => | url = https://zpravy.idnes.cz/turecko-istanbulsky-kanal-bospor-erdogan-fge-/zahranicni.aspx?c=A171120_113745_zahranicni_ert [63] => | datum_přístupu = 2017-11-20 [64] => }} Silné proudy jsou hlavní příčinou dopravních nehod. Při proplouvání musí každá loď 12krát prudce změnit kurz. V letech 1953–2002 zde bylo 461 lodních nehod. K největšímu neštěstí došlo v 14. března 1994, kdy kyperský tanker Nassia přepravoval z Ruska do Itálie 56 000 tun ropy. V severní části průlivu se střetl s lodí Ship Broke a do moře se dostalo 20 000 tun ropy. Při nehodě zemřelo 28 lidí. Ropa hořela pět dní, způsobila ekologickou katastrofu a Bospor musel být uzavřen. Při nehodě rumunského ropného tankeru v roce 1979 zahynulo 41 lidí. [65] => [66] => == Výstavba průplavu == [67] => Bosporský průliv je pro námořní dopravu považován za jeden z nejnebezpečnějších na světě.{{Citace elektronického periodika | autor = | titul = Turecký Bospor - nejnebezpečnější vodní cesta světa [68] => | periodikum = iDNES.cz [69] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [70] => | vydavatel = MAFRA [71] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [72] => | datum vydání = 2001-07-17 | datum přístupu = 2013-10-29 | url = http://cestovani.idnes.cz/turecky-bospor-nejnebezpecnejsi-vodni-cesta-sveta-f8q-/kolem-sveta.aspx?c=A010617_224258_igsvet_kah}} Od roku 2011 turecký premiér a později prezident [[Recep Tayyip Erdoğan]] zvažuje vybudování bezpečnějšího [[Istanbulský průplav|průplavu podél Bosporu]] na evropské části pevniny.{{Citace elektronického periodika | autor = | titul = Chystá se turecká stavba století: Nový kanál, který uleví Bosporské úžině | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2011-04-27 | datum přístupu = 2013-10-29 | url = http://byznys.ihned.cz/c1-51698250-chysta-se-turecka-stavba-stoleti-novy-kanal-ktery-ulevi-bosporske-uzine}} Asi 45 km dlouhý průplav má být 450 metrů široký. Náklady na stavbu se odhadují na asi 12 miliard dolarů. Kritici nového průplavu včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglu poukazují na jeho nákladnost a neekologičnost. V místech výstavby jsou vodní rezervoáry, jejichž zničení může ohrozit zásobování Istanbulu pitnou vodou. Riziko údajně může způsobit i narušení tektonické zlomové linie, které by mohlo mít vliv na častá zemětřesení v oblasti. Plánovaný průplav sledují i země s černomořským pobřežím. Podle turecké vlády se jeho provoz nebude řídit [[Konvence z Montreux|Dohodou z Montreux]], která omezuje proplouvání válečných lodí a naopak zajišťuje plavbu civilním lodím.{{Citace elektronického periodika [73] => | příjmení1 = Kubátová [74] => | jméno1 = Eliška [75] => | titul = Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří [76] => | periodikum = iROZHLAS [77] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [78] => | vydavatel = Český rozhlas [79] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [80] => | datum_vydání = 2020-01-11 [81] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/istanbulsky-kanal-erdogan-istanbul-cerne-more-zivotni-prostredi-romancov_2001110809_eku [82] => | datum_přístupu = 2020-07-02 [83] => }} [84] => [85] => [[Soubor:Panoramic view of Constantinople-1876-6a23331r.jpg|náhled|střed|800px|Bospor v roce 1876. Vpravo [[Zlatý roh]].]] [86] => [87] => == Odkazy == [88] => === Reference === [89] => [90] => [91] => === Externí odkazy === [92] => * {{Commons}} [93] => * {{Commonscat|Bosphorus}} [94] => * {{Wikislovník|heslo=Bospor}} [95] => * [https://web.archive.org/web/20160314064330/http://dalky.cz/cteni/c-zradny-bospor.html Zrádný Bospor] [96] => * {{Citace elektronického periodika [97] => | příjmení1 = Kubátová [98] => | jméno1 = Eliška [99] => | titul = Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří [100] => | periodikum = iROZHLAS [101] => | datum_vydání = 2020-01-11 [102] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/istanbulsky-kanal-erdogan-istanbul-cerne-more-zivotni-prostredi-romancov_2001110809_eku [103] => | datum_přístupu = 2020-01-11 [104] => }} [105] => [106] => {{Atlantský oceán}} [107] => {{Autoritní data}} [108] => [109] => [[Kategorie:Bospor| ]] [110] => [[Kategorie:Průlivy ve Středozemním moři]] [111] => [[Kategorie:Marmarské moře]] [112] => [[Kategorie:Černé moře]] [113] => [[Kategorie:Průlivy v Turecku]] [114] => [[Kategorie:Istanbul (provincie)]] [] => )
good wiki

Bospor

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka. Tvoří také část hranice mezi Evropou a Asií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Konvence z Montreux','Černé moře','Marmarské moře','Evropa','Asie','most sultána Mehmeda Dobyvatele','Turecko','Soubor:Mk Istanbul SchwarzesMeer.jpg','Sanstefanská mírová smlouva','Soubor:Turkey-1296.jpg','Dardanely','Konstantinopol'

Asie

Dardanely

Evropa

Konstantinopol

Turecko