Array ( [0] => 15546494 [id] => 15546494 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Britannicus [uri] => Britannicus [3] => Claudiusreal.jpg [img] => Claudiusreal.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Britannicus** Britannicus byl syn římského císaře Claudia a jeho druhé manželky Messaliny. Narodil se v roce 41 n. l. a byl jedním z prvních, kteří přivedli k životu výraz římského císařství, jakým je dnes známé. Jeho život byl zasazen do fascinující doby, kdy se Řím vyvíjel v mocné impérium. Britannicus byl obdařen nejenom císařským původem, ale také vzděláním, které mu umožnilo rozvíjet intelekt a kulturní zájmy. Po smrti jeho otce v roce 54 n. l. se zdálo, že se jeho budoucnost vyvíjí slibně, ačkoliv politika té doby byla složitá. V období vlády císaře Nerona, jehož adoptivním bratrem byl, čelil Britannicus výzvám, které odrážely mocenské boje typické pro tehdejší Řím. Ačkoliv byl čelící překážkám, jeho příběh odráží silnou touhu po stabilitě a harmonii, pro kterou někteří z jeho vrstevníků usilovali. I když mu životní okolnosti nedopřály možnost plně rozvinout svůj potenciál, Britannicus zůstává známý jako symbol rodu a příslibu, který by mohl přinést více pozitivních změn do římského světa. Navzdory tragické cestě v politice té doby, jeho jméno zůstává ve vzpomínkách jako připomínka, že i ve složení komplikovaných historických událostí existuje prostor pro naději a optimismus. Dědictví Britannica je tak ukázkou toho, že i v těžkých časech mohou hodnoty jako čest, vzdělání a touha po spravedlnosti inspirovat budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => **Britannicus** Britannicus byl syn římského císaře Claudia a jeho druhé manželky Messaliny. Narodil se v roce 41 n. l. a byl jedním z prvních, kteří přivedli k životu výraz římského císařství, jakým je dnes známé. Jeho život byl zasazen do fascinující doby, kdy se Řím vyvíjel v mocné impérium. Britannicus byl obdařen nejenom císařským původem, ale také vzděláním, které mu umožnilo rozvíjet intelekt a kulturní zájmy. Po smrti jeho otce v roce 54 n. l. se zdálo, že se jeho budoucnost vyvíjí slibně, ačkoliv politika té doby byla složitá. V období vlády císaře Nerona, jehož adoptivním bratrem byl, čelil Britannicus výzvám, které odrážely mocenské boje typické pro tehdejší Řím. Ačkoliv byl čelící překážkám, jeho příběh odráží silnou touhu po stabilitě a harmonii, pro kterou někteří z jeho vrstevníků usilovali. I když mu životní okolnosti nedopřály možnost plně rozvinout svůj potenciál, Britannicus zůstává známý jako symbol rodu a příslibu, který by mohl přinést více pozitivních změn do římského světa. Navzdory tragické cestě v politice té doby, jeho jméno zůstává ve vzpomínkách jako připomínka, že i ve složení komplikovaných historických událostí existuje prostor pro naději a optimismus. Dědictví Britannica je tak ukázkou toho, že i v těžkých časech mohou hodnoty jako čest, vzdělání a touha po spravedlnosti inspirovat budoucí generace. ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Tiberius Claudius Caesar Britannicus''', původním jménem ''Tiberius Claudius Germanicus'' ([[11. únor|11.]] nebo [[12. únor]]a [[41]][[Dietmar Kienast]], ''Römische Kaisertabelle'', Darmstadt 1996, s. 93. – před [[11. únor]]em [[55]]), byl synem [[Římský císař|císaře]] [[Claudius|Claudia]] a jeho třetí manželky [[Messalina|Valerie Messaliny]]. Narodil se ani ne dvacet dní po smrti císaře [[Caligula|Caliguly]] ([[24. leden|24. ledna]] [[41]]) a Claudiově nástupu na trůn. Byl ještě chlapec, když jeho matka musela spáchat [[Sebevražda|sebevraždu]], a Claudius si vzal za ženu svou [[neteř]], [[Agrippina mladší|Agrippinu mladší]]. Jeho nevlastní bratr, [[Římský císař|císař]] [[Nero]], ho dal zavraždit několik měsíců po otcově smrti, těsně před jeho 14. narozeninami. [2] => [3] => == Dětství == [4] => Britannicus byl druhým dítětem Claudia a Messaliny a zároveň jediným synem vzešlým z tohoto manželství. Jeho sestra [[Claudia Octavia|Octavia]] přišla na svět zhruba v letech [[39]]/[[40]], přesné datum není známo. Claudius měl z druhého manželství dceru Antonii, provdanou za Gnaea Pompeia Magna, a z prvního manželství dceru Claudii, kterou ovšem nepřijal za právoplatného potomka. Syn z prvního manželství Claudius Drusus, narozený roku [[19]]/[[20]], zemřel v dětském věku. [5] => [[Soubor:Claudiusreal.jpg|náhled|vlevo|300px|Claudiův [[sestercius]] s legendou ''Spes Augusta'']] [6] => Při příležitosti Britannikova narození byly raženy sestercie s nápisem ''Spes Augusta'' (naděje císařské rodiny), s Claudiovým portrétem na [[averz]]u. V roce [[43]] propůjčil [[Římský senát|senát]] dvouletému chlapci, dosud v rodině nazývaného Germanikem, ''agnomen'' Britannicus – [[Římská legie|římské legie]] právě dobyly jih [[Británie (provincie)|Británie]] a Claudius odmítl přijmout toto příjmení sám. Návrh, aby syn získal i jméno Augustus, Claudius zamítl.[[Cassius Dio]] 60, 12, 5. [7] => [8] => Roku [[48]] byl Britannicus zatažen do událostí, které stály jeho matku život. Messalina se s Claudiem jednostranně rozešla a uzavřela [[Bigamie|bigamický]] sňatek s designovaným konzulem [[Gaius Silius|Gaiem Siliem]]. Plánovali, že Claudia zbaví moci, sedmiletého Britannika prohlásí císařem a budou vládnout jeho jménem.[[Tacitus]], ''Letopisy'' 11, 26. Spiknutí bylo odhaleno a Messalina byla donucena k sebevraždě. [9] => [10] => Po Messalinině smrti se stal za Britannika odpovědný Claudius. Nepřítomnost dospělého dědice mohla ale pro vládnoucí [[dynastie|dynastii]] znamenat riziko. A tak se císař snažil najít dospělého dědice a pokusil se upevnit jednotu uvnitř rodiny sňatkem s Agrippinou mladší, pravnučkou císaře [[Augustus|Augusta]]. Krátce po svatbě [[osvojení|adoptoval]] jejího syna z předchozího manželství, Domitia Ahenobarba. Ten si pod přijatým jménem [[Nero]] vzal za ženu Claudiovu dceru Octavii a získal stejná práva jako Britannicus. [11] => [12] => == Na prahu zletilosti == [13] => Na podzim roku [[54]] zbývalo jen několik měsíců do Britannikovy dospělosti (podle [[Římské právo|římského práva]]). [[Suetonius]] tvrdí, že Claudius začal hovořit o [[rozvod]]u s Agrippinou a chtěl se zřeknout Nerona.[[Suetonius]], ''Claudius'' 43. Znepokojená Agrippina proto podala Claudiovi otrávené hřiby a císař zemřel. [[Tacitus]] uvádí, že Britannicus a jeho sestry Octavia a Antonia byli zavřeni v pokojích, aby nemohli zabránit Neronovu nástupu na [[trůn]]. [14] => [15] => Britannicus přežil několik měsíců Neronovy vlády, většinou ignorován, ale skutky jeho nevlastní matky vedly k jeho smrti. Kvůli neshodám s Neronem začala poukazovat na blížící se Britannikovu plnoletost. Nero to nebral na lehkou váhu. Podle Tacita požádal o pomoc proslulou travičku Locustu, která zahubila i jeho adoptivního otce. Britannika otrávili na večeři za přítomnosti jeho sestry Octavie, Agrippiny a několika dalších hodnostářů. [[Jed]] byl dán do vody, Britannicus se napil, protože mu bylo horko, padl na zem a objevila se mu pěna u úst. Zemřel krátce před svými 14. narozeninami, čtyři měsíce po smrti svého otce, aniž už stihl obléknout [[Toga|mužskou tógu]]. Na veřejnosti se tvrdilo, že trpěl [[Epilepsie|epilepsií]], a nenásledovalo proto ''[[damnatio memoriae]]''. Pohřben byl na Martově poli.Tacitus, ''Letopisy'' 13, 15. [16] => [17] => Podle Suetonia se s Britannikem přátelil pozdější císař [[Titus]], který se prý napil ze stejného poháru jako on a trpěl silnými příznaky otravy. Jisté je, že Titus Britannikovi prokázal řadu posmrtných poct.Suetonius, ''Titus'' 2. [18] => [19] => == Recepce == [20] => R. 1669 zpracoval téma jako tragédii největší dramatik francouzského klasicismu, Jean Racine; postavu Britannika přitom pojal jako dospělejší a změnil i základní motivaci postav. Britannicus se jako postava objevil v románu [[Robert Graves|Roberta Gravese]], ''Claudius Bůh a jeho žena Messalina''. V [[televizní seriál|seriálu]] [[BBC]] z roku [[1976]], [[Já, Claudius]], jej ztvárnil herec [[Graham Seed]]. [21] => [22] => == Poznámky == [23] => [24] => [25] => == Reference == [26] => {{Překlad|en|Britannicus|370727076}} [27] => [28] => == Literatura == [29] => '''Prameny''' [30] => * {{Citace monografie | příjmení = Cassius Dio | jméno = | titul = Römische Geschichte 4 | překladatelé = Otto Veh |vydavatel = Artemis & Winkler | místo = Düsseldorf | rok = 2007 | počet stran = 461 | isbn =978-3-538-03108-1 | jazyk = německy}} [31] => * {{Citace monografie | příjmení = Suetonius Tranquillus | jméno = Gaius | titul = Životopisy dvanácti císařů | překladatelé = Bohumil Ryba |vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 584 | isbn =80-902300-5-9 | jazyk = česky}} [32] => [33] => '''Bibliografie''' [34] => * {{Citace monografie | příjmení = Burian | jméno = Jan | titul = Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 237 | isbn =80-205-0536-9 | jazyk = česky}} [35] => * {{Citace monografie | příjmení = Grant | jméno = Michael | titul = Římští císařové | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 387 | isbn =80-7257-731-X | jazyk = česky}} [36] => [37] => == Externí odkazy == [38] => * {{Commonscat}} [39] => * {{en}} [http://www.roman-emperors.org/britty.htm Britannikova biografie] [40] => {{Autoritní data}} [41] => [42] => [[Kategorie:Julsko-klaudijská dynastie]] [43] => [[Kategorie:Narození v roce 41]] [44] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 55]] [45] => [[Kategorie:Muži]] [46] => [[Kategorie:Zavražděné děti]] [] => )
good wiki

Britannicus

Tiberius Claudius Caesar Britannicus, původním jménem Tiberius Claudius Germanicus (11. nebo 12.

More about us

About

Narodil se v roce 41 n. l. a byl jedním z prvních, kteří přivedli k životu výraz římského císařství, jakým je dnes známé. Jeho život byl zasazen do fascinující doby, kdy se Řím vyvíjel v mocné impérium. Britannicus byl obdařen nejenom císařským původem, ale také vzděláním, které mu umožnilo rozvíjet intelekt a kulturní zájmy. Po smrti jeho otce v roce 54 n. l. se zdálo, že se jeho budoucnost vyvíjí slibně, ačkoliv politika té doby byla složitá. V období vlády císaře Nerona, jehož adoptivním bratrem byl, čelil Britannicus výzvám, které odrážely mocenské boje typické pro tehdejší Řím. Ačkoliv byl čelící překážkám, jeho příběh odráží silnou touhu po stabilitě a harmonii, pro kterou někteří z jeho vrstevníků usilovali. I když mu životní okolnosti nedopřály možnost plně rozvinout svůj potenciál, Britannicus zůstává známý jako symbol rodu a příslibu, který by mohl přinést více pozitivních změn do římského světa. Navzdory tragické cestě v politice té doby, jeho jméno zůstává ve vzpomínkách jako připomínka, že i ve složení komplikovaných historických událostí existuje prostor pro naději a optimismus. Dědictví Britannica je tak ukázkou toho, že i v těžkých časech mohou hodnoty jako čest, vzdělání a touha po spravedlnosti inspirovat budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'11. únor','41','Nero','Římský císař','Titus','Graham Seed','Jed','televizní seriál','Británie (provincie)','Epilepsie','Sebevražda','39'

39

41

Epilepsie

Jed

Jed je lidový název pro jedovatého hada, pavouka nebo jiného živočicha.

Nero

Sebevražda

Titus