Array ( [0] => 14671861 [id] => 14671861 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brno-Židenice [uri] => Brno-Židenice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká městská část [1] => | název = Brno-Židenice [2] => | obrázek = Brno Židenice Montage.jpg [3] => | popisek = '''''Městská část Brno-Židenice'''''
[4] => • Vlevo 1: [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Brno)|Kostel svatého Cyrila a Metoděje]]
[5] => • Vlevo 2: Lesopark [[Akátky]]
[6] => • Vlevo 3: Vančurova ulice
[7] => • Vpravo 1: Základní škola Gajdošova 3
[8] => • Vpravo 2: [[Památník dělnického hnutí]] na [[Bílá hora (Brno)|Bílé hoře]]
[9] => • Vpravo 3: Panelové sídliště na Staré osadě [10] => | status = městská část [11] => | město = [[Brno]] [12] => | okres = Brno-město [13] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [14] => | země = [[Morava]] [15] => | rozloha = 5,05 [16] => | nadmořská výška = 210 [17] => | PSČ = 615 00, 636 00 [18] => | počet částí obce = 0 [19] => | počet dílů částí obce = 2 [20] => | počet katastrálních území = 0 [21] => | počet částí katastrálních území = 2 [22] => | počet ZSJ = 14 [23] => | adresa = Gajdošova 4392/7
615 00 Brno [24] => | e-mail = podatelna.zidenice@brno.cz [25] => | starosta = {{Nowrap|[[Petr Kunc]]}} [26] => | starosta aktuální k = 2022 [27] => | web = www.zidenice.eu [28] => | mapa = Blank map of City districts of Brno - Židenice.svg [29] => }} [30] => '''Brno-Židenice''' je [[Městská část a městský obvod|městská část]] východně od centra [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Je tvořena východní částí čtvrtě a katastrálního území [[Zábrdovice]] a většinou katastrálního území [[Židenice]]. Celková katastrální výměra činí 5,05 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Židenicích. Žije zde přes 22 000 obyvatel. [31] => [32] => Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|senátních voleb]] je území městské části Brno-Židenice zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|volebního obvodu číslo 58]]. [33] => [34] => == Sousedící městské části == [35] => Území městské části Brno-Židenice hraničí na západě s městskými částmi [[Brno-střed]] a [[Brno-sever]], na severu s městskou částí [[Brno-Maloměřice a Obřany]], na východě s městskými částmi [[Brno-Vinohrady]] a [[Brno-Líšeň]], na jihovýchodě s městskou částí [[Brno-Slatina]], a na jihu s městskou částí [[Brno-Černovice]]. [36] => [37] => == Historické obce na území dnešní městské části == [38] => Území moderní městské části Brno-Židenice zahrnuje území těchto bývalých [[obec|obcí]]: [39] => * téměř celého '''[[Juliánov]]a''' (z mapy inv. čís. 178 v [[Archiv města Brna|Archivu města Brna]] vyplývá, že k Juliánovu patřily ulice Vančurova, Jamborova, Škrochova, Tenorova, obě budovy Masarykovy základní školy v ulici Kamenačky, severovýchodní strana Bělohorské ulice po dům s orientačním číslem 39, západní strana ulice Vinařického, severní část Táborské ulice mezi ulicemi Dulánek a Jamborovou. Juliánov měl v katastru Židenic i několik oddělených [[exkláva|exkláv]]. Jednou z nich byl tzv. '''''Nový Juliánov''''', tvořený blokem domů mezi ulicemi Na lukách, Jílkovou a Šámalovou, a několika budovami na roku Šámalovy a Uzavřené. Další exklávy představovaly domy na jižní straně Táborské ulice s orientačními čísly 119 a 121, budova na severovýchodě areálu Zbrojovky na parcele číslo 1126 v katastrálním území Zábrdovice, či domy při severní straně Čejkovy ulice. Poslední exklávou byl tzv. '''''Juliánov u Husovic''''', tvořený domy ulice Baarovo nábřeží v moderním katastru [[Maloměřice|Maloměřic]], které v současnosti náležejí k městské části [[Brno-Maloměřice a Obřany]]). [40] => * většiny '''Židenic''', jejichž území Juliánov obklopovalo, přičemž k nim náleželo také několik bloků na východě zdejší části katastrálního území Zábrdovice [41] => * část původních '''[[Zábrdovice|Zábrdovic]]''' (většina zdejší části katastrálního území Zábrdovice, a západní část katastrálního území Židenice) [42] => * malou část původních '''[[Brno-Černovice|Černovic]]''' – z historických map vyplývá, že se jedná o malou jižní část katastrálního území Židenice, vymezenou na severu ulicemi Táborská, poté severojižní linií parcel mezi ulicemi Porhajmova a Letní, částečně ulicí Jeronýmovou, včetně jihu areálu někdejší [[První brněnská strojírna|První brněnské strojírny]] a jižně od areálu zdejšího [[Židovský hřbitov (Brno)|židovského hřbitova]] [43] => * malou část původních '''[[Maloměřice|Maloměřic]]''' – zástavba na severní straně Podsednické ulice [44] => * malou část původní '''[[Brno-Líšeň|Líšně]]''' – zahrádky na severovýchodním svahu Bílé Hory. [45] => [46] => Zástavba a uliční síť bývalých obcí Juliánova a Židenic je již několik desetiletí zcela srostlá a bez map již nelze určit, kde končily Židenice a začínal [[Juliánov]]. [47] => [48] => == Charakteristika městské části == [49] => [[Soubor:Sídliště na Staré osadě v Brně-Židenicích.JPG|náhled|Panelové sídliště v Židenicích na Staré osadě]] [50] => [[Soubor:Základní škola Gajdošova 3 v Brně-Židenicích.JPG|náhled|Základní škola na Gajdošové 3]] [51] => [[Soubor:Brno-Zidenice Svatoplukovy kasarny.jpg|náhled|Nezdařeným [[fašismus|fašistickým]] [[státní převrat|pučem]] proslulé Svatoplukovy kasárny v Židenicích]] [52] => [53] => Území městské části Brno-Židenice, které má městský charakter, srpkovitě ohraničuje sousední městskou část Brno-Vinohrady, jejíž odsud dobře viditelná zástavba se vypíná nad Židenicemi na protáhlé vyvýšenině nad Židenickým kopcem. Západní polovina městské části zhruba ohraničená trasou tzv. Velkého městského okruhu tvoří téměř úplná rovina. Naopak východně od této silnice se terén začíná zvedat. Východně od ulice Bělohorská se začíná zvedat [[Bílá hora (Brno)|Bílá Hora]], severně od ní nedaleko budovy místní [[poliklinika|polikliniky]] se zase zvedá výše zmíněný Židenický kopec. Na severozápadním svahu Židenického kopce při hranici s městskou částí Brno-Vinohrady se rozkládá i zdejší lesopark [[Akátky]], který je jedním ze dvou lesoparků na území městské části Brno-Židenice. Druhý lesopark, rozkládající se nad [[Juliánov]]em na [[Bílá hora (Brno)|Bílé hoře]], nabízí u [[Památník dělnického hnutí|památníku]] vyhlídku na Brno. Oba lesoparky využívají zdejší občané k procházkám. Na území městské části se nacházejí i dvě sídliště: severněji položené sídliště v okolí Staré Osady, a rozsáhlejší [[Juliánov]], ležící na jihovýchodě městské části. Na samém jihu městské části se jižně od původního [[Juliánov]]a v těsné blízkosti [[tramvaj]]ové trati linky číslo 8 rozkládá areál zdejšího [[Židovský hřbitov (Brno)|židovského hřbitova]]. [54] => [55] => Od roku [[1992]] probíhá na území městské části intenzivní rekonstrukce bytových domů. Pod Bílou Horou poblíž Bělohorské ulice probíhá od roku [[2002]] výstavba moderního komplexu bytových domů. Během posledních let dochází rovněž k rekonstrukci silnic, jejichž stav nebyl vždy zcela optimální. Z hlediska dalšího rozvoje se uvažuje i o větších projektech, jako je například výstavba nového bazénu u ulice Viniční.{{Citace periodika|titul=Novostavba bazénu při ulici Viniční, Brno - A PLUS|periodikum=A PLUS|jazyk=cs-CZ|url=http://www.aplus.cz/aktuality/novostavba-bazenu-pri-ulici-vinicni-brno/|datum přístupu=2016-11-30|url archivu=https://web.archive.org/web/20161130191745/http://www.aplus.cz/aktuality/novostavba-bazenu-pri-ulici-vinicni-brno/|datum archivace=2016-11-30|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.aplus.cz/aktuality/novostavba-bazenu-pri-ulici-vinicni-brno/ |date=20161130191745 }} [56] => V roce 2017 začal na úbočí Židenického kopce v zahrádkářské kolonii vznikat [[park Bohumila Hrabala]] s ovocnou alejí. [57] => [58] => == Doprava == [59] => Městskou částí prochází [[železnice|železniční]] [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|trať]] ve směru Brno-[[Svitavy]] a nachází se zde i [[Brno-Židenice (železniční zastávka)|železniční zastávka]] s odbočkou. Díky svojí malé vzdálenosti od středu města má městská část velice hustou silniční síť, která ji umožňuje dobré dopravní spojení s okolními městskými částmi. Území městské části přetíná od severu k jihu částečně čtyřproudá trasa tzv. [[silnice I/42|velkého městského okruhu]], která poskytuje spojení s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Maloměřice a Obřany. Tato silnice, na níž se v pracovních dnech tvoří často zácpy, má však zároveň i negativní dopad na kvalitu bydlení v okolních domech. Do městské části Brno-Černovice se lze však dostat i z ulice Životského. Další důležitou trasou je silnice I/642, která poskytuje dopravní spojení s městskou částí Brno-Vinohrady, do níž se lze dostat i po ulici Líšeňská a následnou odbočkou po ulici Křtinská. Přes okraj městské části Brno-Vinohrady se lze tudy dostat i do městské části Brno-Líšeň. Další důležitou trasou nabízející přímé spojení s městskou částí Brno-Líšeň je zde čtyřproudá silnice v ulici Jedovnická, procházející okolo areálu brněnské spalovny. K této silnici se lze dostat po ulici Bělohorská. Pokud se neodbočí do ulice Jedovnická, lze pokračovat dále do městské části Brno-Slatina. Dopravní spojení s městskou částí Brno-sever umožňuje silnice v ulicích Bubeníčkova a Zábrdovická, která se nedaleko úřadu městské části napojuje na již zmíněnou trasu velkého městského okruhu. [60] => [61] => Veřejné dopravní spojení s ostatními městskými částmi zde zajišťuje [[dopravní podnik města Brna]], prostřednictvím [[tramvaj]]ových linek 2, 3, 8 a 9, [[autobus]]ových linek 44, 55, 58, 64, 74, 75, E75, 78, 82 a 84, [[trolejbus]]ových linek 25 a 26 (na Kamenný Vrch, do Starého Lískovce a do Líšně), 27 (na Vinohrady) a nočních autobusových linek N89, N97 a N98. Veřejnou dopravu mimo Brno zajišťuje integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. [62] => [63] => == Obyvatelstvo == [64] => {| class="wikitable" [65] => |+Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu){{Citace elektronické monografie [66] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [67] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150642.pdf/9de80ace-5f05-44c1-8d83-1ceca7d5cb37?version=1.2 [68] => | vydavatel = Český statistický úřad [69] => | datum vydání = 2015-12-21 [70] => | datum přístupu = 2023-12-12 [71] => }}{{Citace elektronické monografie [72] => | titul = Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [73] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4429&katalog=33515&pvo=SLD21001-MC-OB&pvo=SLD21001-MC-OB&pvokc=43&pvoch=582786 [74] => | vydavatel = Český statistický úřad [75] => | datum vydání = 2021-03-27 [76] => | datum přístupu = 2023-12-12 [77] => }} [78] => !1869 [79] => !1880 [80] => !1890 [81] => !1900 [82] => !1910 [83] => !1921 [84] => !1930 [85] => !1950 [86] => !1961 [87] => !1970 [88] => !1980 [89] => !1991 [90] => !2001 [91] => !2011 [92] => !2021 [93] => |- [94] => |3 067 [95] => |3 473 [96] => |6 367 [97] => |11 326 [98] => |17 904 [99] => |17 870 [100] => |27 680 [101] => |27 206 [102] => |29 180 [103] => |31 061 [104] => |26 421 [105] => |21 174 [106] => |20 376 [107] => |22 000 [108] => |22 573 [109] => |} [110] => [111] => == Ekonomika == [112] => K nejvýznamnějším podnikům na území městské části náleží v současnosti firma Alstom, vlastnící zde jeden z areálů bývalé [[První brněnská strojírna|První brněnské strojírny]]. Dalším významným podnikem je i Spalovna a komunální odpady Brno a.s. (SAKO). V zábrdovické části městské části se zde na břehu Svitavy rozkládá i rozsáhlý areál kdysi proslulé [[Zbrojovka Brno|Zbrojovky Brno]]. Z obchodů má na území městské části nejsilnější pozici [[supermarket]] [[Kaufland]], významná však zůstává i prodejna [[Albert (obchody)|Albert]] na Staré osadě, nebo nově postavený supermarket [[Tesco]] na juliánovském sídlišti. Na severovýchodě městské části se pak nachází i obchodní centrum LeRK, nabízející podlahové krytiny či spotřební elektroniku. Především v ulicích Táborská, Bělohorská a Gajdošova se nachází řada malých obchodů, jakož i několik hospod. [113] => [114] => == Kultura == [115] => [[Soubor:Dělnický dům v Juliánově (03).JPG|náhled|Dělnický dům v Brně-Juliánově]] [116] => [[Soubor:Brno-Julianov - Vancurova street.jpg|náhled|Vančurova ulice je jádrem Juliánova]] [117] => [118] => Nepravidelné [[Kultura|kulturní]] akce se konají v Dělnickém domě, nacházejícím se v Juliánově na Jamborově ulici. V roce 1921 bylo v Židenicích založeno [[kino]] „Bio Slávia". Budova kina tvoří roh ulice Rokycanova, kde na adrese s číslem 33 byl vchod, a ulice Kaleckého, kam směřovaly východy ze sálu. Kino, později přejmenované na „Sport" bylo v provozu ještě v 60. letech 20. století. Po zrušení byly vnitřní prostory upravené na sklady a Technické muzeum v Brně budovu využívá jako depozitář. Do [[18. leden|18. ledna]] [[1996]] fungovalo v Židenicích ještě druhé kino. Budova na ulici Vojanova, v níž sídlilo poslední židenické kino „Světozor", byla v [[restituce|restituci]] navrácena původnímu majiteli, zisk z jeho provozu však nestačil k pokrytí nájmu a tak od [[19. leden|19. ledna]] 1996 na území městské části žádné kino nefunguje. Od roku [[1997]] pořádá již tradičně městská část obnovené [[kroj]]ované Židenické hody, které se zde konají vždy koncem [[říjen|října]]. Na parkovišti před Dělnickým domem se od jara do podzimu konají rovněž pravidelné Farmářské trhy. [119] => [120] => == Zdravotnictví == [121] => Vedle několika [[ordinace (místnost)|ordinací]] privátních [[lékař]]ů se na území městské částí nachází také poliklinika na Viniční a [[Vojenská nemocnice Brno]]. [122] => [123] => == Školství == [124] => V městské části Brno-Židenice se nachází 4 základní školy: '''Tyršova základní škola'''{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = ZŠ Kuldova - Úvod [126] => | url = https://www.zskuldova.cz/ [127] => | periodikum = www.zskuldova.cz [128] => | datum přístupu = 2019-08-09 [129] => }} na adrese Kuldova 38, '''ZŠ Gajdošova''' {{Citace elektronického periodika [130] => | titul = Základní škola, Brno, Gajdošova 3 [131] => | url = https://www.zsgajdosova.cz/ [132] => | periodikum = www.zsgajdosova.cz [133] => | datum přístupu = 2019-08-09 [134] => }} na adrese Gajdošova 3 (ve škole se nachází třídy zaměřené na výuku metodou [[Montessoriovská škola|Montessori]]), '''Masarykova základní škola'''{{Citace elektronického periodika [135] => | titul = MZŠ {{!}} Kamenačky [136] => | url = http://www.zskamenacky.cz/ [137] => | periodikum = www.zskamenacky.cz [138] => | datum přístupu = 2019-08-09 [139] => }} na adrese Kamenačky 4 a '''ZŠ Krásného''' {{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Úvod - ZŠ Krásného [141] => | url = https://www.zskrasneho.cz/ [142] => | periodikum = www.zskrasneho.cz [143] => | datum přístupu = 2019-08-09 [144] => }} na adrese Krásného 24 (ve škole je rozšířená výuka hudební výchovy, výtvarné výchovy a anglického jazyka). Je zde i '''Základní umělecká škola PhDr. Zbyňka Mrkose'''{{Citace elektronické monografie [145] => | titul = ZUŠ Brno {{!}} Základní umělecká škola PhDr. Zbyňka Mrkose, Brno, Došlíkova 48 [146] => | url = http://www.zus-brno.cz/ [147] => | datum přístupu = 2019-08-09 [148] => | jazyk = cs-CZ [149] => }}, která se nachází na adrese Došlíkova 48. [150] => [151] => Dále se zde nachází soukromá '''Střední škola uměleckomanažerská'''{{Citace elektronického periodika [152] => | titul = SŠUM - Střední škola uměleckomanažerská, s.r.o., Umělecká škola Brno [153] => | url = http://ssum.cz/ [154] => | periodikum = SŠUM - Střední škola uměleckomanažerská [155] => | datum přístupu = 2019-08-09 [156] => | jazyk = cs-CZ [157] => }} sídlící na adrese Táborská 185 a soukromá '''Rašínova vysoká škola'''{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = Rašínova vysoká škola s.r.o. [159] => | url = http://www.ravys.cz/ [160] => | periodikum = www.ravys.cz [161] => | datum přístupu = 2019-08-09 [162] => }}, která má sídlo na Šámalově 60.[[Soubor:Brno-Židenice z Vinohrad.jpg|náhled|Pohled na Židenice z Vinohrad]] [163] => [[Soubor:Brno - overview from Bílá hora 2.jpg|náhled|Celkový pohled na Brno - v popředí Židenice a Juliánov]] [164] => [165] => == Historický přehled == [166] => První písemné zprávy o Židenicích jsou z počátku [[13. století]]. První zmínka o Zábrdovicích je z roku [[1237]]. Až do roku [[1784]] byly Židenice se Zábrdovicemi majetkem [[zábrdovický klášter|zábrdovického kláštera]]. Roku [[1786]] pak vzniká na pozemcích zrušeného dvora Julie náležejícího do roku 1784 zábrdovickému klášteru, v prostoru dnešní Vančurovy ulice osada [[Juliánov]], která se roku [[1787]] stala samostatnou obcí; nadále však tvořila součást katastrálního území Židenice. [[6. červenec|6. července]] [[1850]] byly Zábrdovice připojeny k Brnu, zatímco Židenice a Juliánov byly téhož roku spojeny v jednotnou obec Židenice, přičemž měl Juliánov svého radního. Kvůli problémům se správou dochází roku [[1867]] na nátlak juliánovského kronikáře Filipa Langa k osamostatnění Juliánova, jehož území však i nadále tvořilo součást katastrálního území Židenice. Začátkem 20. století vznikly na jihu území moderní městské části Brno-Židenice nejsevernější domy tehdy samostatné obce Černovice, zasahující až po jižní stranu židenické ulice Táborská (ulice Životského, Jeronýmova, Porhajmova). [[16. duben|16. dubna]] [[1919]] byla k Brnu připojena většina území moderní městské části, zahrnující tehdejší obce Juliánov, Židenice a okrajová území Černovic a Maloměřic, přičemž od roku [[1920]] až do vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] měly v rámci Brna tyto 4 bývalé obce vlastní místní výbory s omezenými pravomocemi. V období [[První republika|První republiky]] došlo k naprostému srůstu židenické a juliánovské zástavby. V letech [[1922]]–[[1930]] byla v Juliánově a Židenicích provedena elektrifikace, v roce [[1925]] se začala do domů zavádět zdravotně nezávadná voda. Roku [[1929]] došlo k úpravě hranic se Zábrdovicemi, [[Husovice]]mi a [[Maloměřice]]mi, kdy došlo k menšímu rozšíření Zábrdovic na úkor Židenic, a k přesunu hranice u Baarova nábřeží do nového toku Svitavy. [[22. leden|22. ledna]] [[1933]] došlo v areálu zdejších židenických Svatoplukových kasáren k ojedinělému a neúspěšnému pokusu o [[fašismus|fašistický]] [[státní převrat|puč]], když je v 0:30 přepadli přívrženci [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]] (tzv. [[Židenický puč]]). Celá akce byla velice rychle potlačena a její účastníci zatčeni. K další úpravě hranic Židenic pak došlo při první katastrální reformě Brna roku [[1941]], kdy došlo ke korekci hranice se Zábrdovicemi. Roku [[1944]] byl k Brnu připojen i městys [[Brno-Líšeň|Líšeň]], k němuž původně náležely zahrádky na severovýchodním svahu [[Bílá hora (Brno)|Bílé hory]], čímž byly k Brnu připojeny do té doby poslední mimobrněnské pozemky moderní městské části Brno-Židenice. [167] => [168] => Na přelomu 50. a 60. let 20. století bylo v Židenicích jižně od původního Juliánova, na zrušených polích při Bělohorské ulici, vybudováno podle projektu architekta Pavla Krchňáka panelové sídliště Juliánov s 1313 byty. V letech [[1971]]–[[1979]] bylo zbouráno původní [[vesnice|vesnické]] jádro Židenic, jímž byla ulice Stará osada s okolím, na jejímž místě bylo vybudováno nové stejnojmenné panelové sídliště. Zároveň došlo k zasypání posledních zbytků někdejšího mlýnského náhonu [[Svitavská strouha|Svitavské strouhy]], jež do druhé poloviny 60. let 20. století tvořila hranici mezi Židenicemi a Zábrdovicemi. V letech [[1975]]–[[1979]] byl na úkor uliční zástavby napříč hustě obydlenou částí území současné městské části vybudován průtah velkého městského okruhu napojeného na [[dálnice|dálniční]] přivaděč. V osmdesátých letech bylo následně probouráno i historické jádro Juliánova.[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=preview&image=7398 Fotografie demolice Juliánova] {{Wayback|url=http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=preview&image=7398 |date=20160304113925 }}, ''Encyklopedie města Brna'' Za [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] se na různých místech moderní městské části aktivovaly výbory [[Občanské fórum|Občanského fóra]], požadující urychlené řešení místních dlouho neřešených problémů. Reakcí na jejich činnost bylo roku [[1990]] umožnění vzniku moderní [[samospráva|samosprávné]] městské části Brno-Židenice. [169] => [170] => === Územní a administrativní vývoj městské části v letech 1945–1990 === [171] => * [[1945]]–[[1946]] – Po osvobození již Juliánov [[samospráva|samosprávu]] nezískal a spolu s Židenicemi spadal v letech [[1945]]–[[1946]] pod [[Místní národní výbor|MNV]] Brno-Židenice. Dále na území moderní městské části zasahovala území spravovaná MNV Líšeň, MNV Maloměřice, MNV Černovice. Tehdejší příslušnost Zábrdovic se pro účely tohoto článku nepodařilo zjistit. [172] => * Od [[1. leden|1. ledna]] [[1947]] do [[30. září]] [[1949]] bylo území moderní městské části Brno-Židenice rozděleno mezi tyto městské obvody: '''Brno I''' (mimo jiné k němu patřilo celé tehdejší katastrální území Zábrdovice), '''Brno V''' s centrem v [[Husovice|Husovicích]] (z území moderní městské části Brno-Židenice k němu patřily pozemky náležející tehdy ke katastrálnímu území [[Maloměřice]], '''Brno VI''' (celé tehdejší katastrální území Židenice), '''Brno VII''' (z území moderní městské části Brno-Židenice k němu náležely ty části, které tehdy tvořily součást katastrálního území [[Brno-Černovice|Černovice]], '''Brno X''' (tvořený celým tehdejším katastrem [[Brno-Líšeň|Líšně]]. [173] => * K [[1. říjen|1. říjnu]] [[1949]] došlo na území Brna k administrativní reformě, v jejímž důsledku již správní členění Brna nerespektovalo stávající katastrální členění a řada katastrů byla rozdělena mezi několik městských obvodů. Území moderní městské části Brno-Židenice bylo nyní rozděleno mezi tyto městské obvody: '''Brno VIII''' s centrem v [[Husovice|Husovicích]] (z území moderní městské části k němu náležely tehdy maloměřické pozemky ležící severně od domů v Podsednické ulici, a v okolí Kulkovy ulice. Dále k němu náleželo malé území jižně od Baarova nábřeží, stejně jako výše zmíněné původně juliánovské Baarovo nábřeží v dnešní městské části Brno-Maloměřice a Obřany), '''Brno IX''' (Náležela k němu většina území moderní městské části. Součástí se stala i téměř celá židenická část moderního katastrálního území Zábrdovice, i tehdy maloměřické domy při severní straně Podsednické ulice. Dále k němu z území moderní městské části náležely i tehdy zábrdovické parcely východně od Neklanovy ulice. Mimo tato území k němu náležela Malá Klajdovka náležející vždy k Líšni, která i dnes náleží k městské části [[Brno-Líšeň]], či dnes [[Brno-Slatina|slatinská]] oblast Stránské skály), '''Brno X''' (Z území moderní městské části Brno-Židenice k němu náležela jižní a jihozápadní část, která tehdy patřila ke katastrálním území Černovice a Zábrdovice, mimo těch zábrdovických pozemků, které ležely východně od Neklanovy ulice), '''Brno XII''' (z území moderní městské části k němu náležely tehdy líšeňské pozemky). [174] => * [[1954]]–[[1957]] – na území moderní městské části existovaly tyto městské obvody: '''Brno III''' s centrem v Husovicích (z území moderní městské části k němu náležely tehdy maloměřické pozemky severně od domů v Podsednické ulici a v okolí Kulkovy ulice. Dále k němu náleželo malé území jižně od Baarova nábřeží. Mimo území městské části Brno-Židenice k němu náleželo i Baarovo nábřeží), '''Brno VI-Židenice''' (Náleželo k němu téměř celé území moderní městské části. Mimo městskou část Brno-Židenice k němu náležela oblast Stránské skály i Malá Klajdovka) a '''Brno XII''' (z území moderní městské části k němu náležely tehdy líšeňské pozemky) [175] => * 1957–[[1964]] – situace se téměř nezměnila. Jedinou změnou byl vznik nového městského obvodu '''Brno XIII-Maloměřice''' (od roku [[1960]] změněný v městskou část Maloměřice), jehož součástí byly z území moderní městské části Brno-Židenice zpočátku jen tehdy maloměřické pozemky severně od domů při Podsednické ulici a v okolí Kulkovy ulice. Od roku 1960 se součástí městské části Maloměřice stalo i výše zmíněné malé území jižně od Baarova nábřeží, stejně jako samotné Baarovo nábřeží. Od roku [[1960]] byl dosavadní městský obvod Brno XII přeměněn v městskou část '''Líšeň''' [176] => * Od [[14. červen|14. června]] [[1964]] byl dosavadní městský obvod Brno VI-Židenice připojen k městskému obvodu [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976–1990|Brno IV]]. Až do roku [[1971]] zasahovaly na území moderní městské části Brno-Židenice také městské části '''Líšeň''' a '''Maloměřice'''. [177] => [178] => Při druhé reambulaci Brna v letech [[1966]]–[[1969]] došlo k výrazné úpravě hranic katastrálního území Židenice. K původnímu katastru byly připojeny původně líšeňské zahrádky na severovýchodním svahu Bílé hory, východní část katastrálního území Zábrdovice východně od železniční trasy Brno – Svitavy ohraničená [[Svitavská strouha|Svitavskou strouhou]], jihovýchodní část Zábrdovic severně od ulice Olomoucká, severní část katastrálního území [[Brno-Černovice|Černovic]] v prostoru Jeronýmovy ulice a jižně od židovského hřbitova, jakož i malá část katastrálního území [[Maloměřice]], jihovýchodně od železniční trasy Brno – Svitavy. Židenice naopak ztratily oblast [[Stránská skála|Stránské skály]] připojenou ke [[Slatina (Brno)|Slatině]] a zčásti též k Líšni, malou část katastru západně od železniční trasy Brno-Svitavy s ulicemi Vaničkovou, Tomáškovou, Šámalovou, Kuldovou, Krokovou, připojenou k Zábrdovicím, a domy na Baarově nábřeží a v ulicích Markéty Kuncové a Dolnopolní, připojené k Maloměřicím. K územním výměnám s Maloměřicemi došlo i podél současné hranice městských částí [[Brno-Maloměřice a Obřany]] a [[Brno-Vinohrady]]. Roku [[1971]] se součástí městského obvodu Brno IV staly i ty části moderní městské části, které předtím náležely k městským částem Líšeň a Maloměřice. Do [[31. červenec|31. července]] [[1976]]Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 4, č. 10/1976, str. 127 náležela k městskému obvodu Brno IV i ta část moderního katastrálního území Zábrdovice, náležející nyní k městské části Brno-idenice. Roku [[1979]] došlo v souvislosti s výstavbou sídliště Nová Líšeň k přesunu silnice do Ochoze a v souvislosti s tím i k další změně katastrální hranice Židenic a Líšně – hranice se posunula západním směrem. Poté až do roku [[1990]] toto území náleželo k městskému obvodu [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|Brno III]], zatímco celé katastrální území Židenice i nadále až do roku 1990 náleželo k městskému obvodu [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|Brno IV]]. [179] => [180] => Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] pak [[24. listopad]]u [[1990]] vznikla na urbanisticky souvisejících částech moderních katastrů Zábrdovic a Židenic moderní městská část Brno-Židenice. Její radnice nejprve sídlila v budově bývalého obvodního národního výboru Brno IV. na Křenové ulici (tedy na území sousední městské části Brno-střed), od roku [[1991]] do roku [[2005]] sídlila v budově bývalé elektrárny na Šámalově 60, v níž se v letech [[1912]]–[[1919]] nacházel i židenický obecní úřad. Od [[1. červen|1. června]] [[2005]] sídlí radnice ve víceúčelové výškové budově '''Nová osada''' (dříve. Aeskulap) v Gajdošově ulici. [181] => [182] => == Pamětihodnosti == [183] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Brně-Židenicích}} [184] => [185] => == Osobnosti == [186] => * [[Vlasta Fialová]] (1928–1998) – filmová a divadelní herečka [187] => * [[Marie Filippovová]] (* 1938) – výtvarnice [188] => * [[Jan Gajdoš]] (1903–1945) – sportovec, činovník [[Sokol (spolek)|Sokola]], odbojář a pedagog [189] => * [[Hugo Haas]] (1901–1968) – režisér a herec [190] => * [[Bohumil Hrabal]] (1914–1997) – spisovatel [191] => * [[Stanislav Juránek]] (* 1956) – politik [192] => * [[Vlasta Matulová]] (1918–1989) – filmová a divadelní herečka [193] => * [[Zbyněk Mrkos]] (1919–1993) – profesor [[brněnská konzervatoř|brněnské konzervatoře]] a [[Janáčkova akademie múzických umění|Janáčkovy akademie múzických umění]] [194] => * [[Zdeněk Rotrekl]] (1920–2013) – básník a literát [195] => * [[Bohumil Smejkal]] (1935–2009) – houslista, profesor, člen Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů, primárius Janáčkova kvarteta [196] => * [[Josef Veselý (1950)|Josef Veselý]] (* 1950) – rozhlasový autor, publicista, moderátor [197] => [198] => == Odkazy == [199] => [200] => === Reference === [201] => [202] => [203] => === Literatura === [204] => * ŠVÉDA, Jiří - ''Městská část Brno-Židenice. Z dějin Židenic, Zábrdovic a Juliánova''. {{ISBN|80-86137-51-1}}. [205] => [206] => === Související články === [207] => * [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice]] [208] => [209] => === Externí odkazy === [210] => * {{Commonscat}} [211] => * [http://www.zidenice.cz/ Oficiální web městské části] [212] => * [http://www.vilemwalter.cz/dsa/zidenice.htm Drobná sakrální architektura v Židenicích] [213] => [214] => {{Město Brno}} [215] => {{Autoritní data}} [216] => [217] => {{Portály|Brno}} [218] => [219] => [[Kategorie:Brno-Židenice| ]] [220] => [[Kategorie:Městské části Brna|Židenice]] [] => )
good wiki

Brno-Židenice

Brno-Židenice je městská část východně od centra statutárního města Brna. Je tvořena východní částí čtvrtě a katastrálního území Zábrdovice a většinou katastrálního území Židenice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Juliánov','Maloměřice','Brno-Líšeň','Brno-Černovice','Bílá hora (Brno)','1971','1990','1979','Brno-Maloměřice a Obřany','Husovice','1945','1919'

1919

1945

1971

1979

1990

Brno-Černovice

Brno-Líšeň

Brno-Líšeň je městská část na východě města Brna v Jihomoravském kraji.

Husovice

Juliánov

Maloměřice