Array ( [0] => 15580959 [id] => 15580959 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Burgtheater [uri] => Burgtheater [3] => Wien - Burgtheater.JPG [img] => Wien - Burgtheater.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - divadlo [1] => | název = Burgtheater [2] => | obrázek = Wien_-_Burgtheater.JPG [3] => | popisek = hlavní průčelí Burgtheateru [4] => | stát = {{Vlajka a název|Rakousko}} [5] => | místo = [[Vídeň]] [6] => | typ = profesionální divadlo [7] => | zaměření = [[činohra]], [[opera]], [[balet]] [8] => | scény = [9] => | zřizovatel = [10] => | styl = [[novorenesance]] [11] => | architekt = [[Gottfried Semper]] a [[Karl von Hasenauer]] [12] => | doba stavby = [13] => | datum otevření = 14. března 1741
14. října 1888 [14] => | přestavby = [15] => | ředitel = [[Matthias Hartmann]] [16] => | umělecký šéf = [17] => |web = [https://www.burgtheater.at/ www.burgtheater.at] [18] => }} [19] => '''Burgtheater''' ([[čeština|česky]]: (''Císařské'') ''Dvorní divadlo'', dosl. ''Hradní divadlo''), původně ''K.K. Theater an der Burg'', poté do roku 1918 ''K.K. Hofburgtheater'', je [[Rakousko|rakouské]] národní divadlo ve [[Vídeň|Vídni]] a jedno z nejvýznamnějších [[Němčina|německojazyčných]] [[Divadlo|divadel]] vůbec.[http://aeiou.iicm.tugraz.at/aeiou.encyclop.b/b970338.htm;internal&action=_setlanguage.action?LANGUAGE=en aeiou-Burgtheater "Burgtheater" (history),] {{Wayback|url=http://aeiou.iicm.tugraz.at/aeiou.encyclop.b/b970338.htm%3Binternal%26action%3D_setlanguage.action?LANGUAGE=en |date=20070326075050 }} ''Encyclopedia of Austria'', Aeiou Project, 1999 [20] => Burgtheater vznikl roku 1741 a Vídeňany byl obvykle nazýván ''"die Burg"''. Divadelní společnost více či méně stálých členů dala vzniknout charakteristickému stylu a mluvě typickým pro představení Burgtheateru. [21] => [22] => == Dějiny == [23] => Divadlo vzniklo 14. března 1741 na přání císařovny [[Marie Terezie]], která chtěla mít scénu v blízkosti panovnického sídla. Její syn, císař [[Josef II.]] jej roku 1776 přejmenoval na "Německé národní divadlo". Tři z [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartových]] [[Opera|oper]] zde měly premiéru: ''[[Únos ze serailu]]'' (1782), ''[[Figarova svatba]]'' (1786) a ''[[Così fan tutte]]'' (1790). Na začátku roku 1794 se již divadlo nazývalo "K.K. Hoftheater nächst der Burg" (Dvorní divadlo při Hradu). 2. dubna 1800 zde byla premiérována [[Ludwig van Beethoven|Beethovenova]] [[Symfonie č. 1 (Beethoven)|Symfonie č. 1]]. [24] => [25] => 14. října 1888 bylo divadlo přestěhováno do nové budovy na [[Ringstraße]], vyprojektované [[Gottfried Semper|Gottfriedem Semperem]] a [[Karl von Hasenauer|Karlem von Hasenauer]]. [26] => [27] => V roce 1943, za nacistické vlády, se v Burgtheater hrálo zjevně extrémní úprava ''[[Kupec benátský|Kupce benátského]]'' s [[Werner Krauss|Wernerem Kraussem]] v roli [[Shylock]]a, jednou z jeho divadelních a filmových rolí, sloužících antisemitským stereotypům. [28] => [29] => 12. března 1945 byl Burgtheater silně poškozen spojeneckými nálety a o měsíc později 12. dubna 1945 byl navíc poničen požárem neznámého původu. Po válce v letech 1953 až 1955 bylo divadlo restaurováno. Klasický styl Burgtheateru a ''Burgtheaterová němčina'' se staly určujícím pro ostatní [[němčina|německojazyčná]] divadla. [30] => Soubor:Michaelerplatz altes Burgtheater.jpg|Starý Burgtheater (před rokem 1888) [31] => Soubor:Wiener Burgtheater alt.jpg|Burgtheater (v době těsně po dostavbě) [32] => Soubor:Wien Burgtheater um 1900.jpg|Burgtheater kolem roku 1900 (a) [33] => Soubor:Wien Parlament um 1900.jpg|Burgtheater kolem roku 1900 (b) [34] => [35] => [36] => == Divadlo a herci == [37] => [[Soubor:Hofburgtheater 01.jpg|náhled|Detail fasády Burgtheateru]] [38] => Burgtheater zůstal silně tradiční scénou se specifickou kulturou až do konce 60. let 20. století. Od počátku 70. let se stal místem působení některých nejvýznamnějších evropských ředitelů a designérů. S mnoha prvotními inscenacemi her spisovatelů a dramatiků, jako jsou [[Thomas Bernhard]], [[Elfriede Jelineková|Elfriede Jelinek]], [[Peter Handke]], [[Peter Turrini]] nebo [[George Tabori]], se řediteli [[Claus Peymann|Clausu Peymannovi]] podařilo potvrdit věhlas Burgtheateru jako jedné z předních evropských scén. [39] => [40] => Mezi nejznámější herce souboru čítajícího asi 120 členů patří: [[Sven-Eric Bechtolf]], [[Klaus Maria Brandauer]], [[Kirsten Dene]], [[Andrea Clausen]], [[Bruno Ganz]], [[Karlheinz Hackl]], [[Robert Meyer (herec)|Robert Meyer]], [[Gertraud Jesserer]], [[August Diehl]], [[Jutta Lampe]], [[Susanne Lothar]], [[Michael Maertens]], [[Tamara Metelka]], [[Birgit Minichmayr]], [[Nicholas Ofczarek]], [[Hedwig Pistorius]], [[Elisabeth Orth]], [[Martin Schwab]], [[Peter Simonischek]], [[Ulrich Tukur]], [[Franz Tscherne]] nebo [[Gert Voss]]. [41] => [42] => Mezi nejslavnější bývalé členy souboru patří [[Max Devrient]], [[Josef Kainz]], [[Josef Lewinsky]], [[Joseph Schreyvogel]], [[Adolf von Sonnenthal]], [[Charlotte Wolter]], [[Ludwig Gabillon]], [[Zerline Gabillon]], [[Attila Hörbiger]], [[Paula Wessely]], [[Curd Jürgens]], [[O. W. Fischer]], [[Paul Hörbiger]], [[Otto Tausig]], [[Peter Weck]], [[Fritz Muliar]], nebo [[Christoph Waltz]]. Někteří obzvláště zasloužilí herci byli jmenováni čestnými členy. Jejich jména jsou vytesána ve spodní části slavnostního schodiště po straně divadla směrem k [[Volksgarten (Vídeň)|Lidové zahradě]]. Mezi čestné členy patří: [[Annemarie Düringer]], [[Wolfgang Gasser]], [[Heinrich Schweiger]], [[Gusti Wolf]], Klaus Maria Brandauer a [[Michael Heltau]]. [43] => [44] => Burgtheater byl svědkem produkcí ředitelů, jako byli [[Otto Schenk]], [[Peter Hall (režisér)|Peter Hall]], [[Giorgio Strehler]], [[Luca Ronconi]], [[Hans Neuenfels]], [[Terry Hands]], [[Jonathan Miller]], [[Peter Zadek]], [[Paulus Manker]], [[Luc Bondy]], [[Christoph Schlingensief]], nebo [[Thomas Vinterberg]]. Mezi uváděnými a kostýmními výtvarníky byli [[Fritz Wotruba]], [[Luciano Damiani]], [[Pier Luigi Pizzi]], [[Ezio Frigerio]], [[Franca Squarciapino]], [[Josef Svoboda (scénograf)|Josef Svoboda]], [[Anselm Kiefer]], [[Moidele Bickel]], nebo [[Milena Canonero]]. [45] => [46] => Významná představení: světová premiéra hry ''Des Feux dans la Nuit'' v roce 1999 v Burgtheateru byla první sólová hra vytvořená pro jednoho účinkujícího mezinárodně uznávané choreografky [[Marie Chouinard]]. Bylo vytvořeno speciálně pro [[Elijah Brown|Elijaha Browna]], který pokračoval v mezinárodním turné s touto sólovou produkcí, předtím než se stal ústřední postavou v jevištní show [[Céline Dion]] "A New Day" vytvořenou světově proslulým ředitelem [[Franco Dragone]]m. [47] => [48] => == Ředitelé divadla == [49] => Do roku 1776 měl divadlo od rakouského státu pronajaté Johann [[Koháryové|Koháry]]. Když se Koháry roku 1773 dostal do finančních potíží, přizval v témže roce jako kurátora Josefa [[Keglevićové|Kegleviće]], ředitele divadla hraběte [[Václav Špork|Václava Šporka]], prasynovce [[František Antonín hrabě Špork|František Antonín Špork]], který mj. poprvé představil [[lesní roh]] a uvedl [[Antonio Vivaldi|Antonia Vivaldiho]] v [[Praha|Praze]], ustavil výbor pro financování pod předsednictvím Franze Kegleviće za své asistence roku 1773 a Karl Keglević se stal ředitelem [[Theater am Kärntnertor|Divadla u Korutanské brány]] kvůli zlepšení hospodářských výsledků. Roku 1776 kurátor Josef Keglević vyhlásil bankrot divadla a téhož roku, za panování císaře [[Josef II.|Josefa II.]], divadlo přešlo opět pod správu státu. Ředitel divadla Václav Špork a předseda výboru pro financování divadla Franz Keglević byli odvoláni z funkce a [[Trnavská univerzita]], jejímž rektorem byl Alexander Keglević v letech 1770/71, získala povolení nastěhovat se do [[Budínský hrad|Budínského hradu]]. Do roku 1776 bylo divadlo financováno [[de facto]], nikoli však [[De iure|de jure]], [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstvem Ježíšovým]] z Trnavské univerzity, jež bylo roku 1773 na příkaz papeže [[Klement XIV.|Klementa XIV.]] zrušeno, tudíž je obtížné určit, kdo byl tehdy skutečným ředitelem. Také proto existují podezření, že shoda příjmení není náhodná. [[4. červenec|4. července]] 1792 císař [[František I. Rakouský|František II.]] rozhodl o novém pronájmu divadla, nebylo však možné najít žádného nájemce, tudíž nebylo ředitelům Burgtheateru, jako státním zaměstnancům, umožněno účastnit se, neboť jejich působení (smlouva) neskončilo, proto nebyl nalezen nový nájemce. Ve [[Výběrové řízení|výběrovém řízení]] na ředitele nakonec zvítězil [[Ferdinand Pálffy]] v letech 1794-1817, jehož prostředky pocházely z báňského institutu [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]], první technické univerzity na světě.Briefe an ihre Kinder und Freunde; Verfasser/in: Maria Theresa, Empress of Austria; Alfred Ritter von Arneth, Verlag: Braumüller, Wien 1881.Katalog der Portrait-Sammlung der k.u.k. General-Intendanz der k.k. Hoftheater: zugleich ein biographisches Hilfsbuch auf dem Gebiet von Theater und Musik, Burgtheater, Wien 1892, A. W. KünastAlt und Neu Wien: Geschichte der österreichischen Kaiserstadt, Band 2, von Karl Eduard Schimmer, Horitz Bermann, Wien 1904, Seite 215Théâtre, nation & société en Allemagne au XVIIIe siècle, Roland Krebs, Jean Marie Valentin, Presses universitaires de Nancy, 1990.Ungarische Revue, Volume 11, S.53, Magyar Tudományos Akadémia, Franklin-Verein, 1891.[[Soubor:Theaterchronik Wien 1774 Titel.jpg|náhled]] [50] => {| class="wikitable" [51] => |- [52] => ! style="background:#cce; text-align:left;"|Jméno [53] => ! style="background:#cce;"|Od [54] => ! style="background:#cce;"| Do  [55] => |- [56] => | valign="top" |Společné řízení 15-22 seniorními
členy (''Künstlerrepublik'') [57] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1776 [58] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1789 [59] => |- [60] => | valign="top" |[[Franz Carl Hieronymus Brockmann]] [61] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1790 [62] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1790 [63] => |- [64] => | valign="top" |Řízení 5 seniorními
členy
(''Regiekollegium'') [65] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1790 [66] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1794 [67] => |- [68] => | valign="top" |[[Peter von Braun]] [69] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1794 [70] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1806 [71] => |- [72] => | valign="top" |Řízení skupinou seniorních dvořanů
(zpočátku 8) (''Kavaliersdirektion'') [73] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1807 [74] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1817 [75] => |- [76] => | valign="top" |[[Joseph Schreyvogel]] [77] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1814 [78] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1832 [79] => |- [80] => | valign="top" |[[Johann Ludwig Deinhardstein]] [81] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1832 [82] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1841 [83] => |- [84] => | valign="top" |[[Franz Ignaz von Holbein]] [85] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1841 [86] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1849 [87] => |- [88] => | valign="top" |[[Heinrich Laube]] [89] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1849 [90] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1867 [91] => |- [92] => | valign="top" |[[Friedrich Halm]] (pseudonym
Eligius Freiherr von Münch-Bellinghausen) [93] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1867 [94] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1868 [95] => |- [96] => | valign="top" |[[August Wolff]] [97] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1868 [98] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1870 [99] => |- [100] => | valign="top" |[[Franz von Dingelstedt|Franz Freiherr von Dingelstedt]] [101] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1870 [102] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1881 [103] => |- [104] => | valign="top" |[[Adolf von Wilbrandt]] [105] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1881 [106] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1887 [107] => |- [108] => | valign="top" |[[Adolf von Sonnenthal]] [109] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1887 [110] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1888 [111] => |- [112] => | valign="top" |[[August Förster (herec)|August Förster]] [113] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1888 [114] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1889 [115] => |- [116] => | valign="top" |[[Adolf von Sonnenthal]] [117] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1889 [118] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1890 [119] => |- [120] => | valign="top" |[[Max Burckhard]] [121] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1890 [122] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1898 [123] => |- [124] => | valign="top" |[[Paul Schlenther]] [125] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1898 [126] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1910 [127] => |- [128] => | valign="top" |[[Alfred Freiherr von Berger]] [129] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1910 [130] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1912 [131] => |- [132] => | valign="top" |[[Hugo Thimig]] [133] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1912 [134] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1917 [135] => |- [136] => | valign="top" |[[Max von Millenkovich]] [137] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1917 [138] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [139] => |- [140] => | valign="top" |Společné řízení [[Hermann Bahr|Hermanna Bahra]], [[Max Devrient|Maxe Devrienta]]
a [[Robert Michel (režisér)|Roberta Michela]] (''Dreierkollegium'') [141] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [142] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [143] => |- [144] => | valign="top" |[[Albert Heine]] [145] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1918 [146] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1921 [147] => |- [148] => | valign="top" |[[Anton Wildgans]] [149] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1921 [150] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1922 [151] => |- [152] => | valign="top" |[[Max Paulsen]] [153] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1922 [154] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1923 [155] => |- [156] => | valign="top" |[[Franz Herterich]] [157] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1923 [158] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1930 [159] => |- [160] => | valign="top" |[[Anton Wildgans]] [161] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1930 [162] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1931 [163] => |- [164] => | valign="top" |[[Hermann Röbbeling]] [165] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1932 [166] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [167] => |- [168] => | valign="top" |[[Mirko Jelusich]] [169] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [170] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [171] => |- [172] => | valign="top" |[[Ulrich Bettac]] [173] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1938 [174] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1939 [175] => |- [176] => | valign="top" |[[Lothar Müthel]] [177] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1939 [178] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1945 [179] => |- [180] => | valign="top" |[[Raoul Aslan]] [181] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1945 [182] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [183] => |- [184] => | valign="top" |[[Erhard Buschbeck]] [185] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [186] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [187] => |- [188] => | valign="top" |[[Josef Gielen]] [189] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1948 [190] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1954 [191] => |- [192] => | valign="top" |[[Adolf Rott]] [193] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1954 [194] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1959 [195] => |- [196] => | valign="top" |[[Ernst Haeusserman]] [197] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1959 [198] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1968 [199] => |- [200] => | valign="top" |[[Paul Hoffmann (Schauspieler)|Paul Hoffmann]] [201] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1968 [202] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1971 [203] => |- [204] => | valign="top" |[[Gerhard Klingenberg]] [205] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1971 [206] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1976 [207] => |- [208] => | valign="top" |[[Achim Benning]] [209] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1976 [210] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1986 [211] => |- [212] => | valign="top" |[[Claus Peymann]] [213] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1986 [214] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1999 [215] => |- [216] => | valign="top" |[[Klaus Bachler]] [217] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|1999 [218] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|2009 [219] => |- [220] => | valign="top" |[[Matthias Hartmann]] [221] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"|2009 [222] => | style="text-align:center; vertical-align:top;"| [223] => |} [224] => [225] => == Odkazy == [226] => [227] => === Reference === [228] => {{překlad|en|Burgtheater|573900486}} [229] => [230] => === Související články === [231] => * [[Raimund Theater]] [232] => * [[Theater in der Josefstadt]] [233] => * [[Volkstheater]] [234] => [235] => === Externí odkazy === [236] => * {{Commonscat}} [237] => * {{Commons}} [238] => * [http://www.burgtheater.at Domovská stránka Burgtheateru] [239] => * [http://www.earthinpictures.com/world/austria/vienna/burgtheater_(castle_theatre).html Informace a fotografie Burgtheateru] [240] => [241] => {{Autoritní data}} [242] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Rakousko|Umění}} [243] => [244] => [[Kategorie:Divadla ve Vídni]] [245] => [[Kategorie:Organizace založené roku 1741]] [246] => [[Kategorie:Vídeňský Ring]] [247] => [[Kategorie:Národní divadla]] [248] => [[Kategorie:Postaveno v Rakousku 1888]] [] => )
good wiki

Burgtheater

Burgtheater (česky: (Císařské) Dvorní divadlo, dosl. Hradní divadlo), původně K.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Adolf von Sonnenthal','Vídeň','Max Devrient','Gottfried Semper','Claus Peymann','Karl von Hasenauer','Matthias Hartmann','Joseph Schreyvogel','Josef II.','Anton Wildgans','Charlotte Wolter','Praha'