Array ( [0] => 15486151 [id] => 15486151 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bučina [uri] => Bučina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Bučina je rozmanitá a fascinující oblast přírody, která se vyznačuje svou jedinečnou krásou a důležitostí pro ekosystém. Tato lesní společenstva, často zmiňovaná jako bučiny, jsou tvořena převážně buky lesními (Fagus sylvatica) a často se setkávají také s dalšími dřevinami, což přispívá k biodiverzitě. Bučiny jsou místem, kde se setkávají různé přírodní procesy a kde život prospívá v harmonii. Tyto lesy hrají klíčovou roli v zachování zdraví krajiny, zlepšují kvalitu ovzduší a poskytují útočiště pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Díky variabilitě podmínek v bučinách – jako jsou půdní typy, vlhkost a sluneční svit – se zde vyvinuly specifické ekosystémy, které jsou domovem vzácných a ohrožených druhů. Navíc bučiny poskytují lidem možnost prožití krás chráněné přírody. Mnoho z nich se nachází v chráněných oblastech, kde je možné se obdivovat jedinečným přírodním scenériím, užívat si přírody při plánování procházek nebo cyklistických výletů a učit se o důležitosti ochrany životního prostředí. Tento vztah mezi lidmi a přírodou je neocenitelný; přispívá k duševnímu zdraví a celkové pohodě. Pokud budeme chránit a udržovat bučiny, nejen že zajistíme jejich přítomnost pro budoucí generace, ale také podpoříme biodiverzitu, územní stabilitu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Bučina tedy představuje symbol spojení člověka s přírodou a ukazuje, jak může být náš svět krásným a bohatým místem, pokud se o něj budeme správně starat. [oai_cs_optimisticky] => Bučina je rozmanitá a fascinující oblast přírody, která se vyznačuje svou jedinečnou krásou a důležitostí pro ekosystém. Tato lesní společenstva, často zmiňovaná jako bučiny, jsou tvořena převážně buky lesními (Fagus sylvatica) a často se setkávají také s dalšími dřevinami, což přispívá k biodiverzitě. Bučiny jsou místem, kde se setkávají různé přírodní procesy a kde život prospívá v harmonii. Tyto lesy hrají klíčovou roli v zachování zdraví krajiny, zlepšují kvalitu ovzduší a poskytují útočiště pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Díky variabilitě podmínek v bučinách – jako jsou půdní typy, vlhkost a sluneční svit – se zde vyvinuly specifické ekosystémy, které jsou domovem vzácných a ohrožených druhů. Navíc bučiny poskytují lidem možnost prožití krás chráněné přírody. Mnoho z nich se nachází v chráněných oblastech, kde je možné se obdivovat jedinečným přírodním scenériím, užívat si přírody při plánování procházek nebo cyklistických výletů a učit se o důležitosti ochrany životního prostředí. Tento vztah mezi lidmi a přírodou je neocenitelný; přispívá k duševnímu zdraví a celkové pohodě. Pokud budeme chránit a udržovat bučiny, nejen že zajistíme jejich přítomnost pro budoucí generace, ale také podpoříme biodiverzitu, územní stabilitu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Bučina tedy představuje symbol spojení člověka s přírodou a ukazuje, jak může být náš svět krásným a bohatým místem, pokud se o něj budeme správně starat. ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => {{Různé významy|tento=[[Příroda|přírodě]]}} [2] => {{substovaný infobox}} [3] => {| class="toccolours" border="1" cellpadding="2" align="right" style="float:right; border-collapse: collapse;" [4] => |- [5] => ! bgcolor="#ffc0c0" colspan=2 |'''L5 Bučiny''' [6] => |- [7] => ! align="left" | Označení dle
systému [[Physis]] [8] => | 041.1 Beech (Fagus) forests [9] => |- [10] => ! align="left" | Označení dle
systému EUNIS [11] => | G1.6 [Fagus] woodland [12] => |- [13] => ! align="left" | [[Syntaxon]] [14] => | většina řádu Fagetalia [15] => |- [16] => ! align="left" | Kód v soustavě
[[Natura 2000]] [17] => | ''9110'', ''9120'', ''9130'',
''9140'', ''9150'' [18] => |- [19] => ! align="left" | Vegetační stupeň
podle [[lesnická typologie|lesnické typologie]] [20] => | ''3'' až ''6'' [21] => |- [22] => ! align="left" | [[Nadmořská výška]]
výskytu v Česku [23] => | 300 až 1000 m n. m. [24] => |} [25] => '''Bučina''' je [[biotop]], který představuje [[potenciálně přirozená vegetace|potenciálně přirozenou vegetaci]] na většině území Česka a [[střední Evropa|střední Evropy]] vůbec. Jde o [[smíšený les]] s dominancí [[buk lesní|buku lesního]]. [26] => [27] => == Hierarchie == [28] => [29] => * Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (třída LB. ''Carpino-Fagetea'') [30] => ** [[Květnatá bučina|Květnaté bučiny a jedliny]] (svaz LBC. ''Fagion sylvaticae'') [31] => *** Mezotrofní bučiny (LBC01. ''Galio odorati-Fagetum sylvaticae'') [32] => *** Eutrofní bučiny (LBC02. ''Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae'') [33] => *** Karpatské ostřicové bučiny (LBC03. ''Carici pilosae-Fagetum sylvaticae'') [34] => *** [[Horská klenová bučina|Horské klenové bučiny]] (LBC04. ''Athyrio distentifolii-Fagetum sylvaticae'') [35] => ** [[Vápnomilná bučina|Vápnomilné bučiny]] (svaz LBD. ''Sorbo-Fagion sylvaticae'') [36] => *** Vápnomilné bučiny (LBD01. ''Cephalanthero damasonii-Fagetum sylvaticae'') [37] => ** [[Acidofilní bučina|Acidofilní bučiny a jedliny]] (Svaz LBE. ''Luzulo-Fagion sylvaticae'') [38] => *** Podhorské acidofilní bučiny (LBE01. ''Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae'') [39] => *** Horské acidofilní bučiny (LBE02. ''Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae''){{Citace monografie [40] => | příjmení = Chytrý [41] => | jméno = Milan (ed.) [42] => | titul = Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace [43] => | vydavatel = 2013 [44] => | místo = Praha [45] => | rok = 2013 [46] => | isbn = 978-80-200-2299-8 [47] => }} [48] => [49] => == Popis biotopu == [50] => [[Soubor:Jizerskohorské Bučiny.JPG|náhled|Jizerskohorské bučiny]] [51] => [[Soubor:Bucina-na-uboci-Bourneho.jpg|vpravo|náhled|Bučina na svahu kopce [[Bouřný]] (703 m) v Lužických horách]] [52] => [[Soubor:Buky u Vysokého Chvojna1.jpg|vpravo|náhled|Buky v přírodní rezervaci [[Buky u Vysokého Chvojna]]]] [53] => [[Soubor:Brohmer-Berge-Buchennaturverjuengung-bei-Jatznick-08-01-2010-05.jpg|náhled|180px|Přirozená obnova buku v hospodářském lese]] [54] => Specifickým typem „bučiny“ je [[acidofilní jedlina]], která je díky podobnému složení bylinného patra obvykle zahrnována pod kyselé bučiny. Ve skutečnosti však ve stromovém patře této „bučiny“ buk obvykle zcela chybí. [55] => [56] => === Stromové patro === [57] => [58] => Ve [[stromové patro|stromovém patře]] dominuje buk lesní, doprovází ho [[javor klen]], [[jedle bělokorá]], řidčeji též [[jasan ztepilý]], [[lípa malolistá|lípa srdčitá]]. Ve vyšších polohách roste podíl [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] a [[jeřáb ptačí|jeřábu ptačího]], v nižších pak buk postupně nahrazuje [[dub letní]] nebo [[dub zimní]]. [59] => [60] => === Keřové patro === [61] => [62] => [[Keřové patro]] je vesměs druhově chudé, tvořené zmlazujícími dřevinami stromového patra, často zcela chybí. Z keřových druhů se místy mohou vyskytnout [[líska obecná]], [[zimolez černý]] nebo [[lýkovec jedovatý]]. [63] => [64] => === Bylinné patro === [65] => [66] => Druhové složení [[bylinné patro|bylinného patra]] se značně liší podle typu bučiny. Nejchudší složení bylinného patra je v kyselých bučinách. V květnatých a vápnomilných bučinách je bylinné patro tvořeno tzv. [[háj]]ovou květenou, což je např. [[sasanka]], [[Konvalinka vonná|konvalinka]], [[kokořík]] aj. V horských klenových bučinách jsou přítomny druhy [[subalpinská niva|subalpinských niv]], např. [[mléčivec alpský]], [[kamzičník rakouský]] atd. [67] => [68] => V bučinách, a to i v přirozených [[prales]]ních porostech, se často vyskytuje stadium s prakticky chybějícím bylinným patrem, nazývané ''Fagetum nudum''. Toto stadium odpovídá mladší věkové kategorii, kdy je porost buků silně zapojen a půda velmi zastíněna. Bukové [[list]]í se dlouho rozkládá, proto limituje růst druhů v bylinném patře. [69] => [70] => == Výskyt == [71] => [72] => Bučiny se vyskytují na vápnitých i kyselých substrátech od nižších poloh až do hor. V [[Karpaty|Karpatech]], zejména jejich východní části, dokonce bučiny do jisté míry nahrazují i smrkové pásmo a může vystupovat až k horní hranici lesa. [73] => [74] => V [[Česko|Česku]] se za horní hranici výskytu bučin označuje nadmořská výška 1000 m, i když na jižních svazích [[Blanský les|Blanského lesa]] a [[Šumava|Šumavy]] ovlivněných teplým jižním prouděním [[Seznam místních názvů větrů#Fén|alpského foehnu]] mohou bučiny vystupovat až do nadmořské výšky 1150 m. Bývalá osada Bučina jižně od [[Kvilda|Kvildy]] v [[Národní park Šumava|Národním parku Šumava]] se nachází právě v nadmořské výšce 1150 m. Naopak v hluboce zaříznutých údolích, zejména podmáčených mohou [[smrčina|smrčiny]] sestupovat i pod 700 m. [75] => [76] => Dolní hranice výskytu bučin se pohybuje zpravidla mezi 300 a 400 m, v jižních a západních Čechách díky převaze písčitých chudých substrátů vystupují výše [[doubrava (lesní typ)|doubravy]] a bučiny začínají zpravidla až nad 500 m. [77] => [78] => Bučiny preferují středně vlhké substráty s hlubší půdou. Na mělčí, kamenité či suťovité půdě je nahrazují [[suťový les|suťové lesy]]. Na vlhčích místech pak [[Olšina (les)|olšiny]], popř. [[podmáčená smrčina|podmáčené smrčiny]]. Na sušších (písčitých či skalnatých) místech se pak nacházejí různé typy [[bor (les)|borů]]. [79] => [80] => == Současnost == [81] => [82] => Velká část bučin v [[Český masiv|Českém masivu]] byla už od [[středověk]]u devastována odlesněním a pastvou dobytka. [[Lesnictví|Lesní hospodáři]] tyto pozůstatky bukových lesů v průběhu [[19. století]] většinou přeměnili na převážně [[smrk]]ové, popř. i [[Borovice|borové]] porosty (často až [[monokultura|monokultury]]). Důvodem byla vyšší ekonomická výnosnost smrkových porostů ve srovnání s pomaleji rostoucím a hůře zpeněžitelným bukovým [[dříví]]m. Výjimkou z tohoto trendu jsou například moravské [[Karpaty]] (Chřiby, [[Bílé Karpaty]]...) a těžko přístupné oblasti ([[Jizerskohorské bučiny]]). Zejména [[Chřiby]] jsou zásluhou významného lesníka [[Alois Indruch|A. Indrucha]] pokryté kvalitními bukovými [[Hospodářský les|hospodářskými lesy]], dlouhodobě obnovovanými spontánní přirozenou obnovou. Bučiny původně zaujímaly asi 40 % území [[Česko|Česka]]. V současnosti tvoří buk jen necelých 13 % lesních dřevin, zejména v [[chráněná krajinná oblast|chráněných krajinných oblastech]]. Ještě větší ústup zaznamenaly doprovodné dřeviny bučiny, zejména [[jedle bělokorá]], která je citlivá na [[kyselý déšť|kyselé deště]] a [[acidifikace|acidifikaci]] půdy. [83] => [84] => Podíl smíšených lesů s podílem jedle a buku i čistých bukových porostů v poslední době roste. Řada bučin je chráněna jako [[zvláště chráněná území]]. Buk, javor klen, jedle bělokorá i lípa jsou významné [[meliorační a zpevňující dřeviny]], jejichž výsadba je (v určitém procentickém podílu) povinná z lesního zákona. Významným problémem bránícím přirozené obnově a vyššímu zastoupení těchto dřevin je přemnožená spárkatá [[zvěř]] ([[jelen evropský]], [[srnec obecný]], [[daněk skvrnitý]], [[muflon]]...). Poškozování výsadeb i přirozené obnovy při přemnožení zvěře návrat buku do českých lesů velmi ztěžuje a prodražuje. [85] => [86] => == Ochrana bučin == [87] => [88] => Bučiny jsou chráněny v několika pralesních rezervacích, např. [[Žofínský prales]], [[Hojná voda (národní přírodní památka)|Hojná voda]], spodní část [[Boubínský prales|Boubínského pralesa]], [[Uhlířský vrch (přírodní památka, okres Český Krumlov)|Uhlířský vrch]], [[Kohoutov (národní přírodní rezervace)|Kohoutov]], [[Jezeří (Horní Jiřetín)|Jezeří]] aj. Významný podíl bučin je v chráněných krajinných oblastech [[Bílé Karpaty]], [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsko]] a [[Beskydy]] a v [[národní park|národním parku]] [[Národní park Podyjí|Podyjí]]. [89] => [90] => == Odkazy == [91] => === Reference === [92] => [93] => [94] => === Externí odkazy === [95] => * {{Commonscat|Fagus sylvatica (forests)}} [96] => {{Autoritní data}} [97] => [98] => {{Portály|Příroda|Stromy|Životní prostředí}} [99] => [[Kategorie:Biotopy v Česku]] [100] => [[Kategorie:Lesy]] [101] => [[Kategorie:Buk]] [] => )
good wiki

Bučina

[wiki_table=b7a560b9] Bučina je biotop, který představuje potenciálně přirozenou vegetaci na většině území Česka a střední Evropy vůbec. Jde o smíšený les s dominancí buku lesního.

More about us

About

Tato lesní společenstva, často zmiňovaná jako bučiny, jsou tvořena převážně buky lesními (Fagus sylvatica) a často se setkávají také s dalšími dřevinami, což přispívá k biodiverzitě. Bučiny jsou místem, kde se setkávají různé přírodní procesy a kde život prospívá v harmonii. Tyto lesy hrají klíčovou roli v zachování zdraví krajiny, zlepšují kvalitu ovzduší a poskytují útočiště pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Díky variabilitě podmínek v bučinách – jako jsou půdní typy, vlhkost a sluneční svit – se zde vyvinuly specifické ekosystémy, které jsou domovem vzácných a ohrožených druhů. Navíc bučiny poskytují lidem možnost prožití krás chráněné přírody. Mnoho z nich se nachází v chráněných oblastech, kde je možné se obdivovat jedinečným přírodním scenériím, užívat si přírody při plánování procházek nebo cyklistických výletů a učit se o důležitosti ochrany životního prostředí. Tento vztah mezi lidmi a přírodou je neocenitelný; přispívá k duševnímu zdraví a celkové pohodě. Pokud budeme chránit a udržovat bučiny, nejen že zajistíme jejich přítomnost pro budoucí generace, ale také podpoříme biodiverzitu, územní stabilitu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Bučina tedy představuje symbol spojení člověka s přírodou a ukazuje, jak může být náš svět krásným a bohatým místem, pokud se o něj budeme správně starat.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karpaty','Bílé Karpaty','Česko','jedle bělokorá','kyselý déšť','Olšina (les)','sasanka','Keřové patro','Soubor:Jizerskohorské Bučiny.JPG','jasan ztepilý','acidofilní jedlina','prales'

Česko

Karpaty

Prales

Sasanka