Array ( [0] => 15480834 [id] => 15480834 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bůh [uri] => Bůh [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa. V české kultuře je Bůh z větší části chápán jako monoteistický a jediný Božský entitou, který je zodpovědný za vytvoření vesmíru a lidské existence. Bůh je také považován za bytost, která je zdrojem morálních hodnot a ukazuje správnou cestu života. V české kultuře jsou mu přisuzovány různé vlastnosti, jako například všemohoucnost, vševědění a vševládoucnost. Bůh je soudcem světa a často je žádán o pomoc či ochranu v obtížných časech. V českém náboženském a kulturním prostředí existuje mnoho pohledů na Boha, které se liší například ve víře v jeho podobu nebo způsob kontaktu s ním. Známé české bohoslužby jsou prováděny v kostelích a modlitebnách, kde se lidé scházejí k modlitbě a chvále Boha. [oai] => Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa. V české kultuře je Bůh z větší části chápán jako monoteistický a jediný Božský entitou, který je zodpovědný za vytvoření vesmíru a lidské existence. Bůh je také považován za bytost, která je zdrojem morálních hodnot a ukazuje správnou cestu života. V české kultuře jsou mu přisuzovány různé vlastnosti, jako například všemohoucnost, vševědění a vševládoucnost. Bůh je soudcem světa a často je žádán o pomoc či ochranu v obtížných časech. V českém náboženském a kulturním prostředí existuje mnoho pohledů na Boha, které se liší například ve víře v jeho podobu nebo způsob kontaktu s ním. Známé české bohoslužby jsou prováděny v kostelích a modlitebnách, kde se lidé scházejí k modlitbě a chvále Boha. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Creation_of_the_Sun_and_Moon_face_detail.jpg|náhled|Bůh Stvořitel podle [[Michelangelo Buonarroti|Michelangela]]]] [1] => [2] => '''Bůh''', '''bohyně''' či '''božstvo''' je bytost výjimečné moci, jež je předmětem [[Náboženství|náboženské]] [[Úcta|úcty]] a [[kult]]u. Bohové přesahují svou mocí jiné bytosti, včetně člověka a často je jim připisováno [[stvoření světa]] a jiné výjimečné činy. Představují ústřední koncept většiny náboženství, která jsou tak označována jako [[teismus|teistická]] (z [[Starořečtina|řeckého]] ''theos –'' „bůh“). Kromě [[Osoba|osobních]], často [[Antropomorfismus|antropomorfních]], božstev existují také náboženské koncepty neosobního božství. Bůh, bohové i božství může být chápáno buď jako [[Transcendence|transcendentní]] nebo [[Imanence|imanentní]]. [3] => [4] => Teistická náboženství jsou zjednodušeně dělena na [[Monoteismus|monotheistická]] a [[Polyteismus|polytheistická]]. [[Abrahámovská náboženství]], typický příklad monotheismu, věří v jediného transcendentního Boha jež je [[stvořit]]elem veškerého bytí a který je dokonalý, spravedlivý, všemocný, nesmrtelný a vševědoucí. Polytheistická náboženství, například mnohá [[Domorodá náboženství|archaická náboženství]], věří v bohy a bohyně jež jsou vůči světu zpravidla imanentní, velmi mocná nikoliv však všemocná, a jež navazují přátelské i nepřátelské vztahy s dalšími božstvy i jinými bytostmi včetně lidí. Některá náboženství, jako například [[hinduismus]], mají velmi variabilní pojetí Boha, božstev či božství, jež nelze na monotheismus a polytheismus zjednodušit. Příkladem monoteismu je [[judaismus]], [[křesťanství]] a [[islám]]. Příkladem polyteismu jsou starověká náboženství Egypta, Sumeru a Řecka. [5] => [6] => == Etymologie == [7] => [[Čeština|České]] slovo ''bůh'' je [[Slovanské jazyky|všeslovanské]] ([[Polština|polské]] ''{{Cizojazyčně|pl|bóg}}'', [[Církevní slovanština|církevněslovanské]] богъ ''bogŭ'', [[Ruština|ruské]] {{Cizojazyčně|ru|бог}} ''bog'') a vychází z [[Praslovanština|praslovanského]] ''*bogъ'' „bůh“, ale také „bohatství, podíl, štěstí“. Praslovanský výraz vychází z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*bhag-'' „(roz)dělit, dostat, požívat“, stejně jako [[Stará perština|staroperské]] ''baga'' „rozdělovatel, podíl, bůh“ a [[Védský sanskrt|védské]] ''bhaga'' „pán, rozdělovatel“, jež je častým titulem božstev. Podobný původ má i [[Starořečtina|řecké]] ''[[daimón]]''. Původ těchto výrazů pro boha leží v indoevropském chápání božstev jako dárců bohatství.{{Citace monografie [8] => | příjmení = Rejzek [9] => | jméno = Jiří [10] => | odkaz na autora = [11] => | titul = Český etymologický slovník [12] => | vydavatel = Leda [13] => | místo = Praha [14] => | rok = 2001 [15] => | strany = 95, 136–137 [16] => | isbn = 80-85927-85-3 [17] => }}{{Citace monografie [18] => | příjmení1 = Mallory [19] => | jméno1 = James [20] => | odkaz na autora1 = James Mallory [21] => | příjmení2 = Adams [22] => | jméno2 = Douglas Quentin [23] => | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams [24] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [25] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall [26] => | vydavatel = Routledge [27] => | místo = Abingdon [28] => | rok = 1997 [29] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall/page/161 161], 231 [30] => | isbn = 978-1884964985 [31] => }}{{Citace monografie [32] => | příjmení = West [33] => | jméno = Martin Litchfield [34] => | odkaz na autora = Martin Litchfield West [35] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [36] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [37] => | vydavatel = Oxford University Press [38] => | místo = New York [39] => | rok = 2007 [40] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/n135 121], 132 [41] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [42] => }} [43] => [44] => Významnými cizojazyčnými výrazy pro boha jsou [[Latina|latinské]] ''{{Cizojazyčně|la|deus}}'' a řecké {{Cizojazyčně|el|θεός}} ''theos'', z nichž vychází například výrazy jako [[deus ex machina]], [[Agnus Dei]] nebo [[deismus]], respektive [[Teologie|theologie]], [[Monoteismus|monotheismus]] nebo [[theogonie]]. Latinský výraz vychází z praindoevropského ''*deiwós'' „bůh, nebešťan“, to z ''*d(i)jéus'' „nebe“ a to zase z ''*di'' či ''*dei'' „vydávat světlo“ a souvisí s indoevropskou představou bohů jako nebeských a světelných bytostí. Odpovídají mu výrazy jako [[sanskrt]]ské ''[[déva]]'', [[Irština|irské]] ''día'', [[Stará severština|severské]] ''[[Týr|tý]]'' nebo lotyšské ''[[Dievas|dievs]]'' – všechna ve významu „bůh, božstvo“. Ve češtině, a analogicky v dalších slovanských jazycích, došlo u toho výrazu k posunutí významu a vychází z něj tak slova jako ''div'', ''divný'' a nejspíše také ''divoký'', v [[Íránské jazyky|íránských jazycích]] počala příbuzná slova označovat démona, příklad je [[Avestánština|avestánské]] ''[[daéva]]''. Řecké ''theos'' vychází z praindoevropského ''dheh1'' „bůh“ a to snad z ''*dheh1s'' „umístit, položit, založit, nastolit“ stejně jako [[Arménština|arménské]] ''dik'' „bohové“ nebo latinské ''[[Feria (starověký Řím)|feria]]'' „sváteční den“ a ''fanum'' „svatyně“. [45] => [46] => == Původ představy boha == [47] => Archeologie umožňuje z některých artefaktů činit omezené závěry o náboženských kultech, které vyžadují odpovídající víru. Jelikož však myšlenka něčeho „božského“ předcházela vynálezu písma, neexistuje způsob, jak určit místo a čas jejich vzniku. Takové myšlenky navíc unikají jasné definici a ponechávají velký prostor pro imaginativní interpretace. [48] => [49] => Existují určité náznaky, že „pán nebo paní zvířat“ - jak se objevilo téměř ve všech kulturách lovců a sběračů jako ochránce světa zvířat a vládce nad zármutkem a strastí lovců jako první božská idea paleolitického lovce a skupiny sběračů.Klaus E. Müller: ''Schamanismus: Heiler, Geister, Rituale.'' 4. Auflage. Beck, München 2010, ISBN 978-3-406-41872-3, S. 17–18 und 41 (Originalausgabe 1997). Konkrétní rekonstrukce a přenosy nedávných kultur do pravěku jako jsou šamanistické praktiky nebo náboženské myšlenky jsou považovány za vysoce spekulativní a neprokazatelné.[[Theo Sundermeier]]: ''Religion – was ist das? Religionswissenschaft im theologischen Kontext; ein Studienbuch.'' 2., erweiterte Neuauflage. Lembeck, Frankfurt/M. 2007, ISBN 978-3-87476-541-1, S. 33–36. Prvními nálezy, které jsou spojeny s myšlenkou na božstvo, jsou převážně ženské figurální reprezentace (figurky Venuše) z období mladého paleolitu (40 000 až 9 700 př. n. l.), které někteří autoři interpretují jako sochy matek bohyň, stejně jako ty, které se později vyskytnou grafická znázornění lidí se symboly, které lze relativně spolehlivě interpretovat jako označení božstev. [50] => [51] => == Klasifikace pojetí boha == [52] => === Jeden a více bohů === [53] => Často se rozlišují polyteistická náboženství, která znají několik bohů, a monoteistická náboženství s jediným bohem. V kosmologii monoteistických náboženství jsou polyteističtí bohové s jejich různými funkcemi částečně zahrnuty jako atributy jediného Boha, částečně přeneseny na nadpřirozené bytosti, jako jsou andělé.Theodore Ludwig: ''Gods and Goddesses.'' In: ''Encyclopedia of Religion.'' Band 6, S. 3616. [54] => [55] => V mnoha polyteistických náboženstvích jsou bohové organizováni v [[pantheon (náboženství)|pantheonu]]. V této svaté komunitě existuje hierarchie, která vyplývá z různých funkcí jednotlivých bohů. Někdy nad panteonem vládne vládce, otec všech bohů (například [[El (bůh)|El]] mezi [[Kanaán]]ci) nebo bohyně (například [[Amaterasu]] na počátku [[šintoismus|šintoismu]]). Náboženství s hlavním bohem se nazývají [[henoteismus|henoteistická]].Theodore Ludwig: ''Gods and Goddesses.'' In: ''Encyclopedia of Religion.'' Band 6, S. 3618 f. Filosofové jako [[Platón]] a [[stoicismus|stoici]] občas ve stejném odstavci hovořili bez rozdílu o „Bohu“ a „bozích“.H. P. Owen: ''Concepts of Deity.'' S. 4. [56] => [57] => Rozdíl mezi monoteismem a polyteismem není vždy objektivně jasný, protože v některých náboženstvích bůh existuje v několika formách nebo hypostázách ([[Trimurti]] v hinduismu, [[Nejsvětější Trojice]] v křesťanství, „Bůh nad / pod“ u lidu Bari, „otec, matka, syn u lidu Ndebele v Zimbabwe).John S. Mbiti: ''Concepts of God in Africa.'' S.P.C.K., London 1975, ISBN 0-281-02902-4, S. 29 f.) Na zvláštní lidi, jako je [[Maria (matka Ježíšova)|Maria]] (matka Ježíšova) nebo [[Gautama Buddha|Siddhártha Gautama]], lze navíc pohlížet jako na bohy podobné nebo další bohy, přinejmenším v kontextu srovnávacích náboženských studií nebo z pohledu jiných náboženství.Ilkka Pyysiäinen: ''Supernatural Agents.'' S. 52; Todd Tremlin: ''Minds and Gods.'' S. 5; John Carman: ''Majesty and Meekness.'' S. 405. Náboženství může také kombinovat mono- a polyteistické aspekty, pokud lze najít různé Boží představy v závislosti na denominaci a dokonce v závislosti na následovníkovi.Mark Morford, Robert Lenardon: ''Classical Mythology.'' Oxford University Press, New York 2007, ISBN 978-0-19-530804-4, S. 138. Například raní křesťané věřili v jednoho, dva, 30 nebo 365 různých bohů, v závislosti na seskupení, a učení o Trojici sahají od víry ve tři bohy (triteismus) až po představu, že tito tři jsou jen různé aspekty jednoho bůh (modalismus).Bart D. Ehrman: ''Lost Christianities.'' Oxford University Press, New York 2003, ISBN 0-19-518249-9, S. 2; H. P. Owen: ''Concepts of Deity.'' S. 7. Všechna tři abrahamovská náboženství jsou dnes výslovně monoteistická. [58] => [59] => === Nejvyšší bohové === [60] => Bohové monoteistických náboženství, nejvýznamnější a nejmocnější božstva v polyteistických náboženstvích (viz také: [[henoteismus]]), ale také představy o nejvyšší nadpřirozené moci v některých etnických náboženstvích, například [[Velký duch]] (Kitchi Manitou) u [[Algonkinské kmeny|Algonkinců]], jsou nazýváni v náboženských studiích a antropologii jako nejvyšší bůh nebo nejvyšší bytost. Do začátku 20. století bylo eurocentricky myslícími etnology a misionáři předčasně a nediferencovaně s křesťanským pojetím Boha ztotožněno mnoho nejvyšších bohů (především afričtí, australští nebo severoameričtí bohové nebo božské mocnosti). Nejvyšší bůh je často považován za stvořitele, ale není uctíván, protože poté již neměl žádný vliv na životy lidí.Walter Hirschberg (Begr.), Wolfgang Müller (Red.): ''Wörterbuch der Völkerkunde.'' Neuausgabe, 2. Auflage, Reimer, Berlin 2005. S. 177 (Höchstes Wesen), 268 (Naturreligion). Tato myšlenka je podobná chápání Boha v [[deismus|deismu]]. [61] => [62] => Ve skutečnosti jsou bohové různých kultur popsáni velmi odlišně. [63] => [64] => == Pojetí Boha podle náboženství a kultury == [65] => {{Podrobně|Monoteismus|Polyteismus}} [66] => [[Monoteismus|Monoteistická]] náboženství uctívají a uznávají existenci pouze jednoho Boha. [[Polyteismus|Polyteistická]] náboženství uctívají více Bohů. Bohové v polyteismu plní různé role jako bohové války nebo moře či podsvětí a v jejich čele stojí vládce bohů například v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] [[Zeus]]. [67] => [68] => Ne všechny kultury jasně rozlišují mezi bohy, duchy, anděly, démony a jinými nadpřirozenými bytostmi; v jiných jazycích je odpovídající termín poměrně široký. Takoví „funkční bohové“, kteří také představují autoritativní duchy předků, také existují u Ewe. V jazyce Fon je slovo vodon (srv. [[Voodoo]]) překládáno jak Bůh, tak Duch, stejně jako japonské slovo Kami. Buddhističtí [[Bohové (buddhismus)|dévové]], většinou překládaní jako bohové, jsou nadpřirozené bytosti s vlastní osobností, ale nejsou považováni za dokonalé, nesmrtelné, všemocné nebo vševědoucí. [69] => [70] => == Zobrazení božstev == [71] => Polyteističtí bohové mohou nabývat různých podob, od zvířecích (od skutečných po mytická zvířata) po lidské, ať již plně humanoidní (dvě ruce, dvě nohy…) či nějak upravených (viz mnohoruká božstva [[Indie]]). Existují i zobrazení smíšená – částečně lidská, částečně zvířecí. Vzácněji se lze setkat s bohy majícími i jinou než lidskou podobu (viz [[Aton]] – výlučně v podobě slunečního kotouče). [72] => [73] => == Důkazy existence Boha == [74] => Filozofické argumenty či důkazy pro boží existenci byly jako součást [[přirozená teologie|přirozené teologie]] a [[teodicea|teodiceje]] vytvořeny [[Scholastika|scholastickými]] filozofy, přičemž hlavní vklad přinesli [[Anselm z Canterbury]] a [[Tomáš Akvinský]]. [75] => [76] => * [[Ontologický důkaz existence Boha|Ontologický důkaz]] tvrdí, že Bůh existuje nutně či samotnou definicí boha, tj. boží existence je přímým důsledkem vlastností boží [[přirozenost]]i. [77] => * [[Kosmologický důkaz]] říká, že existence vesmíru je [[kontingence|kontingentní]] skutečností závislou na existenci Boha. [78] => * [[Teleologie|Teleologický důkaz]] tvrdí, že struktura a různé vlastnosti vesmíru, např. pozorovaná vysoká míra jeho [[komplexita|komplexity]] závisející na přesném nastavení [[Fyzikální konstanty|fyzikálních konstant]], vyžaduje Boha, který vesmír takto navrhl či zamýšlel. [79] => * [[Mravní důkaz]] zakládá boží existenci na prosté existenci konceptu [[dobro|dobra]] a [[zlo|zla]]. [80] => [81] => == Odkazy == [82] => === Reference === [83] => {{překlad|de|Gott|208932342}} [84] => [85] => [86] => === Literatura === [87] => * Th. de Boer, ''Bůh filosofů a Bůh Pascalův: na pomezí filosofie a theologie''. Benešov: Eman, 2003 - 213 s. {{ISBN|80-86211-23-1}} [88] => * E. Gilson, ''Bůh a filosofie''. Praha: ISE, 1994 - 77 s. {{ISBN|80-85241-65-X}} [89] => * R. Chlup (vyd.), ''Bůh a bohové: pojetí božství v náboženských tradicích světa''. Praha: DharmaGaia, 2004 - 195 s. {{ISBN|80-86685-42-X}} [90] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Bůh. Sv. 4, str. 862 [91] => * W. Gross - J. Kuschel, ''Bůh a zlo''. Praha: Vyšehrad, 2005 - 212 s. {{ISBN|80-7021-710-3}} [92] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Gott. Sv. 3, sl. 183nn [93] => * K. Skalický, ''Po stopách neznámého Boha''. Svitavy: Trinitas 1999 {{ISBN|80-901626-4-9}} [94] => [95] => === Externí odkazy === [96] => * {{Commonscat}} [97] => * {{Otto|heslo=Bůh}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=bůh}} [99] => * {{Wikicitáty|téma=Bůh}} [100] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/god-necessary-being/ God and other necessary beings] – ''Stanford encyclopedia of philosophy'' [101] => [102] => {{Autoritní data}} [103] => {{Portály|Náboženství}} [104] => [105] => [[Kategorie:Bůh| ]] [106] => [[Kategorie:Božstva| ]] [107] => [[Kategorie:Teologie]] [108] => [[Kategorie:Stvořitelská božstva]] [109] => [[Kategorie:Bohové nebes]] [] => )
good wiki

Bůh

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Monoteismus','Starořečtina','henoteismus','Polyteismus','deismus','teismus','theogonie','teodicea','stvořit','kult','sanskrt','Latina'

Deismus

Deismus je náboženský směr, který se vyvinul v Evropě v 17.

Henoteismus

Kult

Latina

Monoteismus

Polyteismus

Sanskrt

Starořečtina

stvořit

Teismus

Teodicea

Teodicea je filozofická teorie, která se zabývá otázkou, proč trpíme, pokud Bůh existuje a je všemohoucí, vševědoucí a všemírný.

Theogonie