Array ( [0] => 15482900 [id] => 15482900 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => CISC [uri] => CISC [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => CISC (Complex Instruction Set Computer) je počítačová architektura s komplexním instrukčním souborem. Tato architektura se používá ve většině moderních osobních počítačů a serverů. CISC je protikladem architektury RISC (Reduced Instruction Set Computer). Hlavní výhodou CISC architektury je, že umožňuje programátorům složitější instrukce, které mohou provádět více operací. To znamená, že je pro programátora snazší a efektivnější psát a optimalizovat kód. CISC architektura také bývá obvykle více kompatibilní s předchozími generacemi procesorů, což zjednodušuje migraci staršího softwaru na novější hardware. Nicméně, CISC architektura má své nevýhody. Je složitější a dražší na implementaci a vyžaduje více paměti. Navíc, vyšší komplexita instrukční sady může způsobit problémy s pipeliningem a zvýšenou spotřebou energie. CISC a RISC architektury se v průběhu let různě vyvíjely a kombinovaly. V dnešní době se většina počítačů a serverů používá hybridních architektur, které kombinují výhody obou přístupů. CISC architektura však stále hraje důležitou roli ve světě výpočetní techniky a je důležitým tématem výzkumu a vývoje. [oai] => CISC (Complex Instruction Set Computer) je počítačová architektura s komplexním instrukčním souborem. Tato architektura se používá ve většině moderních osobních počítačů a serverů. CISC je protikladem architektury RISC (Reduced Instruction Set Computer). Hlavní výhodou CISC architektury je, že umožňuje programátorům složitější instrukce, které mohou provádět více operací. To znamená, že je pro programátora snazší a efektivnější psát a optimalizovat kód. CISC architektura také bývá obvykle více kompatibilní s předchozími generacemi procesorů, což zjednodušuje migraci staršího softwaru na novější hardware. Nicméně, CISC architektura má své nevýhody. Je složitější a dražší na implementaci a vyžaduje více paměti. Navíc, vyšší komplexita instrukční sady může způsobit problémy s pipeliningem a zvýšenou spotřebou energie. CISC a RISC architektury se v průběhu let různě vyvíjely a kombinovaly. V dnešní době se většina počítačů a serverů používá hybridních architektur, které kombinují výhody obou přístupů. CISC architektura však stále hraje důležitou roli ve světě výpočetní techniky a je důležitým tématem výzkumu a vývoje. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => CISC (Complex Instruction Set Computer) je architektura procesorů, která se vyznačuje širokou škálou instrukcí, které mohou provádět složitější operace než základní instrukce. Tento přístup umožňuje vývojářům efektivněji psát programy, protože mohou využívat pokročilé příkazy, které zabírají méně prostoru v kódu a zjednodušují jeho strukturu. CISC procesory, jakými jsou například architektury x86, mají obvykle rozsáhlou paletu instrukcí, což přináší výhody při optimalizaci výkonu aplikací a při komplexním zpracování dat. Díky schopnosti vykonávat složitější úlohy s méně příkazy jsou CISC procesory často velmi efektivní v prostředích, kde je důležitý výkon a úspora času. Vývoj CISC architektur také vedl k inovacím v oblasti mikroarchitektury a kompilátorů, což posunulo možnosti využití těchto procesorů. Místo toho, aby se programátoři museli pouštět do několika jednoduchých příkazů, mohou se soustředit na vícerozměrné algoritmy a složité úlohy, což obohacuje možnosti tvůrčího procesu a podporuje pokrok v technologii. I přes některé výzvy, jako je větší složitost při návrhu procesorů a potenciální zpoždění při dekódování instrukcí, CISC architektury zůstávají významnou součástí technického světa. Poskytují široké možnosti pro inovace a rozvoj, což má pozitivní dopad na celé odvětví počítačových technologií a na přístup lidí k výpočetnímu výkonu. Таким образом, CISC přispívá k dynamickému pokroku v oblasti informačních technologií a otevírá nové horizonty pro budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => CISC (Complex Instruction Set Computer) je architektura procesorů, která se vyznačuje širokou škálou instrukcí, které mohou provádět složitější operace než základní instrukce. Tento přístup umožňuje vývojářům efektivněji psát programy, protože mohou využívat pokročilé příkazy, které zabírají méně prostoru v kódu a zjednodušují jeho strukturu. CISC procesory, jakými jsou například architektury x86, mají obvykle rozsáhlou paletu instrukcí, což přináší výhody při optimalizaci výkonu aplikací a při komplexním zpracování dat. Díky schopnosti vykonávat složitější úlohy s méně příkazy jsou CISC procesory často velmi efektivní v prostředích, kde je důležitý výkon a úspora času. Vývoj CISC architektur také vedl k inovacím v oblasti mikroarchitektury a kompilátorů, což posunulo možnosti využití těchto procesorů. Místo toho, aby se programátoři museli pouštět do několika jednoduchých příkazů, mohou se soustředit na vícerozměrné algoritmy a složité úlohy, což obohacuje možnosti tvůrčího procesu a podporuje pokrok v technologii. I přes některé výzvy, jako je větší složitost při návrhu procesorů a potenciální zpoždění při dekódování instrukcí, CISC architektury zůstávají významnou součástí technického světa. Poskytují široké možnosti pro inovace a rozvoj, což má pozitivní dopad na celé odvětví počítačových technologií a na přístup lidí k výpočetnímu výkonu. Таким образом, CISC přispívá k dynamickému pokroku v oblasti informačních technologií a otevírá nové horizonty pro budoucnost. ) Array ( [0] => '''CISC''' ({{Vjazyce2|en|'''Complex Instruction Set Computing'''}}) označuje v [[Informatika|informatice]] skupinu [[mikroprocesor|procesorů]] vyznačujících se podobným návrhem sady [[Strojová instrukce|strojových instrukcí]]. Označení ''complex'' vyjadřuje skutečnost, že strojové instrukce pokrývají velmi široký okruh funkcí, které by jinak šly [[Programování|naprogramovat]] pomocí jednodušších již obsažených strojových instrukcí (například [[násobení]] je možné nahradit [[sčítání]]m a [[Bitový operátor|bitovými posuny]]). Opakem procesorů CISC jsou procesory [[RISC]], které obsahují redukovanou instrukční sadu. [1] => [2] => == Charakteristika == [3] => Procesory CISC jsou charakteristické velmi košatou instrukční sadou [[Strojová instrukce|strojových instrukcí]], instrukce mají proměnlivou délku i dobu vykonání a procesor obsahuje relativně nízký počet [[Registr procesoru|registrů]]. Paradoxně se tak může stát, že operace provedená složenou instrukcí (například [[násobení]]) může být nahrazena sledem jednodušších strojových instrukcí ([[sčítání]] a [[Bitový operátor|bitové posuvy]]), které mohou být ve výsledku vykonány rychleji, než hardwarově implementovaná složená varianta.{{Doplňte zdroj}} [4] => [5] => Označení CISC bylo zavedeno jako protiklad až poté, co se prosadily procesory [[RISC]], které mají instrukční sadu naopak redukovanou (pouze jednoduché operace, tj. žádné složené, které jsou stejně dlouhé).{{Doplňte zdroj}} [6] => [7] => Obvyklou chybou je domněnka, že procesory CISC mají více strojových instrukcí, než procesory RISC. Ve skutečnosti nejde o absolutní počet, ale o počet různých druhů operací, které procesor sám přímo umí vykonat na [[Hardware|hardwarové]] úrovni (tj. již z výroby). Procesor CISC tak může například paradoxně obsahovat pouze jednu strojovou instrukci pro danou operaci (např. [[logická operace]]), zatímco procesor RISC může tuto operaci obsahovat jako několik strojových instrukcí, které stejnou operaci umí provést nad různými registry. [8] => [9] => == Historický kontext == [10] => Předtím než se v [[mikroprocesor|procesorech]] prosadila architektura [[RISC]], se designéři počítačů snažili o překonání tzv. sémantické mezery – navrhnout sady [[Strojová instrukce|instrukcí]] tak, aby přímo podporovaly konstrukce [[Vyšší programovací jazyk|vysokoúrovňových jazyků]], např.: volání [[Procedura|procedury]], kontrola [[Řídicí struktura|smyček]]. Tyto nové instrukce umožňovaly kombinovat data a přístupy k poli. Nové a kompaktní instrukce usnadnily tvorbu menších programů a zmenšení počtu přístupů do [[Operační paměť|hlavní paměti]], které byly značně pomalé. Zejména v 60. letech se užitím těchto instrukcí zrychlilo vykonávání operací a došlo i k šetření výdajů na [[Operační paměť|počítačové paměti]] a [[Pevný disk|disková úložiště]]. Kompaktnost nových instrukcí značně zvýšila produktivitu programování v [[Jazyk symbolických adres|jazyce symbolických adres]] i ve vysokoúrovňových jazycích ([[Fortran]], nebo [[ALGOL|Algol]]). [11] => [12] => === Nové instrukce === [13] => V [[1970–1979|70. letech 20. století]] se analýzou [[Vyšší programovací jazyk|vysokoúrovňových jazyků]] ukázala nutnost implementovat některé části [[Strojový kód|strojového kódu]] – cílem bylo vytvořit nové [[Strojová instrukce|instrukce]], které zlepší výpočetní [[výkon]]. Byly vytvořeny a přidány některé instrukce, které nebyly pro [[jazyk symbolických adres]] původně zamýšleny, ale které velmi dobře pracovaly s [[Vyšší programovací jazyk|vysokoúrovňovými jazyky]]. [[Překladač|Kompilátory]] byly aktualizovány pro použití těchto nových instrukcí. Výhody [[Sémantika|sémanticky]] košatých instrukcí s kompaktním [[kódování]]m jsou využity v moderních [[mikroprocesor|procesorech]], zejména v jejich [[cache]], protože jejich kód je kratší a snadněji se do cache vejde. [14] => [15] => == Stránka designu == [16] => Některé návrhy se vyznačují vysokou programovou propustností, nízkou cenou a také tím, že umožňují vyjádření vysokoúrovňových konstrukcí menším počtem instrukcí - tento přístup však není vždy vhodný. Jako ilustraci lze uvést užití nenáročné verze architektury, která je charakteristická malým množstvím [[Hardware|hardwaru]]. U této architektury bylo možné dostat se do situace, kdy se výkon dal zvýšit použitím sekvence jednodušších instrukcí. Takový přístup však měl jeden hlavní nedostatek - návrháři navrhli některé instrukce [[Jazyk symbolických adres|jazyka symbolických adres]] tak, že jejich funkce nebylo možné implementovat na základním [[Hardware|hardwaru]], který byl k tomu k dispozici. Příkladem bylo provedení nastavení [[Registr procesoru|registru]], nebo místa v [[Operační paměť|paměti]], jež bylo zřídka užíváno, přes vnitřní, nebo vnější [[Sběrnice|sběrnici]]. Takováto činnost by vždy vyžadovala zvláštní cykly navíc. [17] => [18] => I ve vyvážených [[Výpočetní cluster|high-performance]] návrzích s vysokoúrovňovými instrukcemi je komplikované dekódování a efektivní vykonávání v omezeném souboru [[tranzistor]]ů. Takové architektury tedy vyžadují velké množství práce v návrhu [[mikroprocesor|procesoru]] zejména v případě, že nejde užít jednodušší, ale také typicky pomalejší řešení založené na dekódovací tabulce, nebo mikrokódu. [19] => [20] => === Superskalár === [21] => V moderním kontextu se pro komplikované, ale proveditelné sestavení [[Superskalární architektura|superskalární]] implementace CISC programovacího modelu ([[Pentium]], nebo [[Cyrix|Cyrix 6x86]]) užívá kódování s proměnnou délkou instrukcí. Úroveň paralelismu instrukcí, jež jsou vytěžovány z kódu, může být limitována častými přístupy do paměti pro operandy, přestože je to prováděno rychlou [[cache]]. Zásluhou "kompaktních" a [[Sémantika|sémanticky]] bohatých instrukcí je průměrný počet operací vykonaných na kódovou jednotku (na [[Bajt|byte]], nebo [[bit]]) pro CISC vyšší, než [[RISC]] procesor, což může být značnou výhodou v implementaci založené na moderní [[cache]]. [22] => [23] => [[Tranzistor]]y logiky a mikrokódu jsou nyní běžně dostupné, pouze velké a rychlé [[Cache|cache paměti]] jsou limitovány maximálním počet [[tranzistor]]ů. Počet [[tranzistor]]ů CISC dekodérů neroste exponenciálně jako počet [[tranzistor]]ů [[mikroprocesor|na procesoru]]. Vzrůstající počet tranzistorů spolu s novými nástroji a technologiemi, vedou k implementaci návrhů s proměnnou délkou bez omezení [[RISC|load-store]] (mají ho [[RISC|RISC procesory]]). Těmito prostředky je na jedné straně umožněna opětovná aplikace starších architektur (například všudypřítomný [[x86]]), na druhé straně užití nových návrhů [[Jednočipový počítač|mikrokontrolerů]] pro [[Vestavěný systém|embedded systémy]]. [[Superskalární architektura|Superskalár]] je v případě moderní [[x86]] řešen dynamicky vydávanými a [[Vyrovnávací paměť|bufferovanými]] mikrooperacemi ([[Pentium Pro]] a [[AMD K5]]). [24] => [25] => == Označení CISC a RISC == [26] => Označení CISC a [[RISC]] přestalo mít význam s pokračujícím vývojem obou typů [[mikroprocesor|procesorů]]. První implementací typu [[x86]] s vysokým [[pipelining]]em byl [[Intel 80486|486]] od [[Intel]]u, [[AMD (společnost)|AMD]], [[Cyrix]]u a [[IBM]], který podporoval každou instrukci, jenž podporoval jeho [[preprocesor]]. Maximální výkonnosti dosahoval pouze s velmi jednoduchým [[x86]] subsetem, který byl jen o něco více než typická [[RISC]] [[instrukční sada]] (bez typických [[RISC load-store omezení]]). [[Pentium|Generace procesorů Intel P5 Pentium]] byla [[Superskalární architektura|superskalární verzí]] založenou na těchto principech. Moderní [[x86|x86 procesory]] dekódují a rozdělují instrukce do dynamických sekvencí mikrooperací, které nejen pomáhají vykonávat větší skupiny instrukcí metodou [[pipelining]]u, ale také podporují pokročilejší [[paralelismus]] kódového streamu, pro ještě větší výkon. [27] => [28] => == Rozdíl CISC a RISC == [29] => Široká instrukční sada procesorů CISC usnadňuje jejich programování, protože není některé operace nutné rozepisovat (například násobení), avšak ve strojovém kódu (nebo v [[Jazyk symbolických adres|jazyce symbolických adres]]) se dnes programuje jen minimálně. Složitost CISC procesorů vede k problémům při výrobě (velká spotřeba materiálu, větší pravděpodobnost vady, komplikovaný návrh, problémy s vysokými frekvencemi, [[pipelining]], [[cache]] atd). [30] => [31] => Typickými zástupci koncepce CISC jsou procesory rodiny [[Motorola 68000]] a procesory postavené na architektuře [[Intel]] [[x86]]. [32] => [33] => == CISC s mikrokódem == [34] => V současné době jsou některé CISC procesory konstruovány interně jako procesor RISC (jehož [[Hardware|hardwarová]] výroba je jednodušší, snadněji se implementuje [[pipelining]] atd.). Tento interní mikroprocesor operuje s tzv. mikroinstrukcemi, pomocí nichž jsou [[Interpret (software)|interpretovány]] běžné [[Strojová instrukce|strojové]] CISC instrukce (tzv. [[mikrokód]]). Jedna CISC instrukce je tak provedena jako několik elementárních RISC mikroinstrukcí. Takové CISC procesory jsou tak vlastně malé [[počítač]]e řízené vlastním [[Počítačový program|programem]]. [35] => [36] => === Aktualizace mikrokódu === [37] => Mikrokód je u procesorů [[Intel]] ([[Pentium Pro]] a novějších) možné nahrazovat, čehož využívají výrobci procesorů k opravě chyb. Nový mikrokód se musí po každém zapnutí nahrávat znovu, protože je uložen ve volatilní [[Elektronická paměť|paměti]] a mikroprocesor se po vypnutí vrací ke svému původnímu mikrokódu. K aktualizaci mikrokódu může být použit [[BIOS]] (v rámci [[Power On Self Test|POST]] testů po zapnutí počítače) nebo je možné ho nahradit i později (ovladač CPU v [[Microsoft Windows]], nástroj microcode_ctl v [[Linux]]u{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.urbanmyth.org/microcode/ |datum přístupu=2009-03-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090322234549/http://urbanmyth.org/microcode/ |datum archivace=2009-03-22 |nedostupné=ano }}). [38] => [39] => == Literatura == [40] => * Tanenbaum, Andrew S. (2006) ''Structured Computer Organization, Fifth Edition'', Pearson Education, Inc. Upper Saddle River, NJ. [41] => [42] => == Reference == [43] => {{Překlad|en|Complex instruction set computing|421524452}} [44] => [45] => [46] => == Související články == [47] => * [[RISC]] [48] => [49] => == Externí odkazy == [50] => * [http://www.pic24micro.com/cisc_vs_risc.html RISC vs. CISC comparison] {{Wayback|url=http://www.pic24micro.com/cisc_vs_risc.html |date=20110715082856 }} [51] => {{Autoritní data}} [52] => [53] => [[Kategorie:Procesory]] [54] => [[Kategorie:Zkratky]] [] => )
good wiki

CISC

CISC (Complex Instruction Set Computer) je architektura procesorů, která se vyznačuje širokou škálou instrukcí, které mohou provádět složitější operace než základní instrukce. Tento přístup umožňuje vývojářům efektivněji psát programy, protože mohou využívat pokročilé příkazy, které zabírají méně prostoru v kódu a zjednodušují jeho strukturu.

More about us

About

Tento přístup umožňuje vývojářům efektivněji psát programy, protože mohou využívat pokročilé příkazy, které zabírají méně prostoru v kódu a zjednodušují jeho strukturu. CISC procesory, jakými jsou například architektury x86, mají obvykle rozsáhlou paletu instrukcí, což přináší výhody při optimalizaci výkonu aplikací a při komplexním zpracování dat. Díky schopnosti vykonávat složitější úlohy s méně příkazy jsou CISC procesory často velmi efektivní v prostředích, kde je důležitý výkon a úspora času. Vývoj CISC architektur také vedl k inovacím v oblasti mikroarchitektury a kompilátorů, což posunulo možnosti využití těchto procesorů. Místo toho, aby se programátoři museli pouštět do několika jednoduchých příkazů, mohou se soustředit na vícerozměrné algoritmy a složité úlohy, což obohacuje možnosti tvůrčího procesu a podporuje pokrok v technologii. I přes některé výzvy, jako je větší složitost při návrhu procesorů a potenciální zpoždění při dekódování instrukcí, CISC architektury zůstávají významnou součástí technického světa. Poskytují široké možnosti pro inovace a rozvoj, což má pozitivní dopad na celé odvětví počítačových technologií a na přístup lidí k výpočetnímu výkonu. Таким образом, CISC přispívá k dynamickému pokroku v oblasti informačních technologií a otevírá nové horizonty pro budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'RISC','mikroprocesor','x86','Strojová instrukce','tranzistor','cache','Hardware','pipelining','Intel','Operační paměť','Vyšší programovací jazyk','Superskalární architektura'