Array ( [0] => 15483765 [id] => 15483765 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Celje [uri] => Celje [3] => View of Celje (28189851435).jpg [img] => View of Celje (28189851435).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Cejle]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Celje - pogled z gradu.JPG [4] => | popisek = Celje [5] => | vlajka = Flag of Celje.svg [6] => | znak = Coat of arms of Celje.svg [7] => | časové pásmo = [[UTC+01:00|UTC+1]] [8] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [9] => | název vyššího celku = [[Savinjský region]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Občina (Slovinsko)|Občina]] [11] => | název nižšího celku = [[Městská občina Celje]] [12] => | administrativní dělení = [13] => | loc-map = {{LocMap| Slovinsko | label = Celje | position = left | width = 250 | lat = 46.235833 | long = 15.2675 | caption = | float = center}} [14] => | etnické složení = [15] => | náboženské složení = [16] => | status = [17] => }} [18] => '''Celje''' ({{vjazyce|de}} '''Cilli''', {{vjazyce|la}} '''Celeia''') je [[Slovinsko|slovinské]] město v [[Dolní Štýrsko|Dolním Štýrsku]].{{Citace elektronického periodika [19] => | titul = To je eno najlepših slovenskih mest, kjer imajo največjo drevesno hišo pri nas [20] => | periodikum = Ona Plus [21] => | url = https://onaplus.delo.si/uzitki/izleti/to-je-eno-najlepsih-slovenskih-mest-kjer-imajo-najvecjo-drevesno-hiso-pri-nas/ [22] => | jazyk = sl [23] => | datum přístupu = 2023-03-23 [24] => }} Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Spolu s [[Městská občina Celje|Městskou občinou Celje]] je domovem pro téměř sedmdesát tisíc lidí. Město se nachází v centrální části na soutoku řek [[Savinja]] a [[Voglajna]]. Známé je především díky [[Celjský hrad|středověkému hradu]]. [25] => [26] => == Název == [27] => [28] => Ve [[starověk]]u bylo známé jako ''Kelea'', ''Celeia'', jehož kořenem bylo pravděpodobně indoevropské slovo *kel- ' vysoký , kopec ', což naznačuje, že bylo opevněnou osadou postavenou na kopci. V [[latina|latině]] začala být zmiňována jako {{vjazyce|la}}: ''Civitas Celeia''.{{Citace monografie [29] => | příjmení = Luthar [30] => | jméno = Otto [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [33] => | url = [34] => | vydavatel = Peter Lang Edition [35] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [36] => | rok = 2013 [37] => | počet = [38] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [39] => | kapitola = [40] => | strany = 31 [41] => | jazyk = angličtina [42] => }} Podle jiných lze vzít v úvahu i původ staroirského ''celīd-'' a nelze opomenout ani spojitost s názvem ''Keltoi'' pro [[Keltové|Kelty]]. [43] => [44] => Poprvé bylo Celje zmíněno ve středověku pod jménem Cylie , v kronice Wolfholda von Admonta, sepsané mezi lety [[1122]] a [[1137]]. [45] => [46] => V místní slovinské mluvě se název města vyslovuje Cjele nebo Cele.{{chybí zdroj}} [47] => [48] => == Přírodní poměry == [49] => [50] => [[File:View of Celje (28189851435).jpg|right|thumb|Pohled na město a údolí řeky Savinji.]] [51] => Město se nachází v centrální části země, v údolí řeky [[Savinja]]. Rozvinulo se přibližně na polovině pomyslné trasy mezi metropolí Slovinska Lublaní a druhým největším městem, Mariborem. Celje je od Lublaně vzdáleno 60 km, od Mariboru 50 km, od [[Záhřeb]]u 70 km a od [[Klagenfurt]]u 85 km. Vyplňuje celou délku širokého údolí řeky Savinji, resp. jejího přítoku, [[Voglajna|Voglajny]]. [52] => [53] => === Podnebí a vodstvo === [54] => [55] => Kromě obou uvedených patří mezi menší vodní toky ještě potoky [[Ložnica]], [[Hudinja (potok)|Hudinja]] a [[Koprivnica (potok)|Koprivnica]]. Obě uvedené se vlévají do Savinji na západním okraji města. [56] => [57] => === Flora a fauna === [58] => [59] => Ze staroměstské strany je břeh řeky Savinji upraven jako promenáda s [[alej]]í. Lemují ji různé rozsáhlejší parky, např. městské sady, nábřežní park apod. [60] => [61] => V okolí Celje se nachází navštěvované [[Šmartinské jezero]]. Je to jezero umělé, bylo naplněno v roce [[1970]]. Jihovýchodním směrem od Celje se leží soutěska [[Hudičev graben]]. Krajina se zvedá více jižně od města a méně severně, jak vystupuje z širokého údolí řeky Savinji a Voglajny. [62] => [63] => == Historie == [64] => [65] => [[Soubor:Vischer - Topographia Ducatus Stiria - 035 Cilli - Celje.jpg|náhled|Cilli, Georg Matthäus Vischer, ''Topographia Ducatus Stiriae'', [[Štýrský Hradec|Graz]] 1681]] [66] => [[Soubor:017 Celje, Cilli Kreisstadt - J.F.Kaiser Lithografirte Ansichten der Steiermark 1830.jpg|náhled|Celje, 1830 - Lith. Kaiser, Graz]] [67] => [[File:Postcard of Celje (7).jpg|right|thumb|Celje na staré pohlednici.]] [68] => První osídlení se v oblasti vyskytuje již v [[doba halštatská|době halštatské]]. [[Starověké Řecko|Starořečtí]] [[historik]]ové pak Celje uvádějí jako ''Keleu'', což značí ''úkryt''. Podle nálezů zde [[Keltové]] za království [[Noricum]] razili mince. Historické centrum města vzniklo na soutoku řeky Savinja s potokem [[Voglajna]]. Keltské osídlení se zde rozvinulo zhruba v roce [[300 př. n. l.]]. [69] => [70] => Oblast byla kolem roku 15 př. n. l. připojena k [[Starověký Řím|Římské říši]]. Z původně keltského sídla se vyvinulo římské město Claudia Celeia{{Citace periodika [71] => | příjmení = Kraslová [72] => | jméno = Radvana [73] => | titul = Slovinsko - dějiny střední Evropy [74] => | periodikum = Země světa [75] => | datum vydání = 7.6.2023 [76] => | ročník = 22 [77] => | číslo = 6 [78] => | strany = 2–9 [79] => | url = https://zemesveta.cz/slovinsko-dejiny-stredni-evropy/ [80] => }}. Z administrativního hlediska bylo součástí provincie [[Noricum]].{{Citace monografie [81] => | příjmení = Luthar [82] => | jméno = Otto [83] => | odkaz na autora = [84] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [85] => | url = [86] => | vydavatel = Peter Lang Edition [87] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [88] => | rok = 2013 [89] => | počet = [90] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [91] => | kapitola = [92] => | strany = 42 [93] => | jazyk = angličtina [94] => }} Některé pozůstatky, které byly z období počátku letopočtu odhaleny během [[archeologický průzkum|archeologického průzkumu]], jsou do dnešní doby dochovány a zpřístupněny veřejnosti. V roce 45 n. l. získala osada [[Městské právo|městská práva]]. Zmiňována bývá rovněž i pod latinským názvem ''Troia Secunda'' (Druhá Troja). Jednalo se o ekonomicky vzkvétající malé římské město, které nicméně na konci [[3. století]] postihla živelná katastofa. Později jej poškodily barbarské vpády. Koncem [[4. století]], kdy byla Římská říše na své hranici napadena hordami cizích dobyvatelů, obsadil Celje vizgótský král [[Alarich I.|Alarich]]. [[Stěhování národů]] přivedlo do oblasti Slovany. V období [[raný středověk|raného středověku]] bylo Celje přestavěno. První středověká písemná zmínka o městě pochází z roku [[1323]].{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Pred 700 leti je bilo Celje prvič pisno omenjeno v uradni listini [96] => | periodikum = N1 [97] => | url = https://n1info.si/novice/slovenija/pred-700-leti-je-bilo-celje-prvic-pisno-omenjeno-v-uradni-listini/ [98] => | jazyk = sl [99] => | datum přístupu = 2023-03-23 [100] => }} [101] => [102] => Celje bylo v letech 1341 až 1456 sídlem rodu [[Celjští|Celjských]]. Městská práva obdrželo Celje 11. dubna 1451 od hraběte [[Fridrich II. Celjský|Fridricha II. Celjského]]. Jakmile rod Celjských vymřel smrtí posledního mužského potomka, Ulricha II., stali se místními pány [[Habsburkové]].{{Citace monografie [103] => | příjmení = Luthar [104] => | jméno = Otto [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [107] => | url = [108] => | vydavatel = Peter Lang Edition [109] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [110] => | rok = 2013 [111] => | počet = [112] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [113] => | kapitola = [114] => | strany = 131 [115] => | jazyk = angličtina [116] => }} V letech 1473 bylo zbudováno [[Městské opevnění (Celje)|městské opevnění]]. V roce 1515 bylo město zasaženo [[Selské povstání (Slovinsko, 1515)|selským povstáním]], v [[17. století]] pak bylo obsazeno [[Osmanská říše|Turky]]. [117] => [118] => Mapy [[první vojenské mapování|prvního]] i [[druhé vojenské mapování|druhého]] vojenského mapování ukazují město obehnané hradbami, které měly typický jihorakouský obdélníkový půdorys. Přes řeku Savinji již vedl v té době most. [119] => [120] => V roce [[1846]] byla do města zavedena železnice z [[Vídeň|Vídně]] (tzv. [[Rakouská jižní dráha]]).{{Citace monografie [121] => | příjmení = Melik [122] => | jméno = Anton [123] => | odkaz na autora = [124] => | titul = Razvoj železnic na ozemlju Jugoslavije [125] => | vydavatel = [126] => | místo = [127] => | rok = 1938 [128] => | počet stran = [129] => | isbn = [130] => | kapitola = [131] => | strany = 120 [132] => | jazyk = slovinština [133] => }} Roku [[1871]] byl založen místní okrášlovací spolek. Později se z něj vyvinula turistická organizace města Celje, která se snažila popularizovat jej jako destinaci nejprve v rámci Rakousko-Uherska, později Jugoslávie.{{Citace elektronického periodika [134] => | titul = Društvo, ki je spremljalo in spreminjalo mesto ob Savinji [135] => | periodikum = Delo [136] => | url = https://www.delo.si/magazin/zanimivosti/drustvo-ki-je-spremljalo-in-spreminjalo-mesto-ob-savinji/ [137] => | jazyk = sl [138] => | datum přístupu = 2022-07-13 [139] => }} Po celé [[19. století]] nastal růst počet obyvatel Celje; zatímco na počátku století zde žilo zhruba 1400 lidí, v polovině [[19. století]] překonalo město dva tisíce obyvatel a v roce [[1910]] v posledním rakousko-uherském sčítání lidu zde žilo přes šest tisíc obyvatel. [140] => [141] => V roce [[1908]] bylo otevřeno [[První gymnázium (Celje)|První gymnázium]], které patří mezi nejstarší školy tohoto typu na území dnešního Slovinska. Vzniku této školy předcházela rozsáhlá kampaň mezi místním slovinsky a německy mluvícím obyvatelstvem.{{Citace monografie [142] => | příjmení = Cox [143] => | jméno = John K. [144] => | odkaz na autora = [145] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [146] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [147] => | vydavatel = Routledge [148] => | místo = New York [149] => | rok = 2005 [150] => | počet = [151] => | isbn = 0-415-27431-1 [152] => | kapitola = [153] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n15 15] [154] => | jazyk = angličtina [155] => }} Místní plánovali zřídit střední školu tohoto typu již v závěrečném desetiletí [[19. století]], nicméně neúspěšně. Povolení pro ní se stalo předmětem vládního sporu. Nakonec jej získali roku [[1905]]. Roku [[1911]] zde byla ustanovena dramatická společnost, která působila až do roku [[1936]] a byla základem pro místní divadelnictví. [156] => [157] => V roce 1896 bylo postaveno sídlo městské rady a starosty, v roce 1902 byl do města zaveden telefon a [[elektrifikace]] se Celje dočkalo v roce 1913. V této době zde žilo něco okolo sedmi tisíc lidí. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se město stalo baštou německého nacionalismu. [[Sčítání lidu|Sčítání]] z roku 1910 ukázalo, že 66,8 % obyvatel jsou [[Němci]]. V květnu 1907 byl otevřen [[Německý dům (Celje)|Německý dům]] jako symbol místní německé dominance. Místní [[Němci ve Slovinsku|Němci]] se v této době obávali, že by byla ohrožena jejich pozice, agitují-li Slovinci pro svůj jazyk a kulturu aktivně i v Mariboru, kde představovali tehdy menšinu, méně početnou, než v Celje.{{Citace monografie [158] => | příjmení = Cox [159] => | jméno = John K. [160] => | odkaz na autora = [161] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [162] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [163] => | vydavatel = Routledge [164] => | místo = New York [165] => | rok = 2005 [166] => | počet = [167] => | isbn = 0-415-27431-1 [168] => | kapitola = [169] => | strany = [https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj/page/n18 18] [170] => | jazyk = angličtina [171] => }} [172] => [173] => Po [[první světová válka|první světové válce]] se Celje stalo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], resp. [[Jugoslávie]]. V meziválečném období došlo k industrializaci města. Počet obyvatel se tak zvýšil až na dvacet tisíc. Německý dům byl vyvlastněn městem a dán na užívání všem obyvatelům jako Celjski dom. V dubnu 1941 město obsadily jednotky [[Wehrmacht|říšskoněmecké branné moci]]. Po skončení rychlé [[Dubnová válka (Jugoslávie)|invaze]] navštívil město [[Heinrich Himmler]], který zde navštívil věznici [[Stari Pisker]]. Německé okupační síly tuto věznici intezivně využívaly po celou dobu války. Zabito zde bylo několik set lidí a spácháno nemálo válečných zločinů. V průběhu války pak bylo město poškozeno bombardováním. [174] => [175] => V předválečném období mělo Celje s přilehlými osadami přibližně dvacet tisíc obyvatel. V průběhu války zemřelo 575 občanů, převážně ve věku od dvaceti do třiceti let, přes jeden a půl tisíce obyvatel bylo deportováno do [[Srbsko|Srbska]] nebo do [[Nacistické Německo|Říše]], kolem tisíce osob bylo uvězněno a šest set místních dětí bylo převezeno do Německa ke [[germanizace|germanizaci]]. [176] => [177] => V letech 1945 až 1946 byli v městské částí ''{{cizojazyčně|sl|Teharje}}'' ({{cizojazyčně|de|Tüchern}}) popraveni domnělí kolaboranti, nacisté a přisluhovači [[Slovensko domobranstvo|Domobrany]]. Přeživší Němci byli vysídleni. Obětem z Teharje byl po osamostatnění Slovinska postaven pomník. [178] => [179] => V dobách [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] bylo město průmyslovým centrem a počet obyvatel se oproti meziválečnému období zdvojnásobil. U Lublaňské ulice vyrostla nová panelová sídliště přiléhající téměř až k historické zástavbě. Další byla postavena na severním okraji města. Od roku 1991 je Celje součástí samostatného Slovinska. [180] => [181] => Město Celje je administrativním centrem [[Městská občina Celje|Městské občiny Celje]]. [182] => [183] => == Obyvatelstvo == [184] => === Struktura obyvatelstva === [185] => [186] => [187] => V posledním [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|jugoslávském]] sčítání lidu z roku [[1991]] se 82,1 % obyvatelstva přihlásilo k [[Slovinci|slovinské]] národnosti, 4,6 % k [[Srbové ve Slovinsku|srbské]] a 4,1 % k [[Chorvati ve Slovinsku|chorvatské]]. Zastoupeny byly i další národnosti bývalé Jugoslávie. [188] => [189] => == Obecní správa a politika == [190] => [191] => === Místní části === [192] => [193] => [[File:Celje - panoramio.jpg|right|thumb|[[Radnice (Celje)|Radnice]] ve městě.]] [194] => Město Celje se dělí celkem na 10 obvodů: Center, Dečkovo Naselje, Dolgo Polje, Gaberje, Hudinja, Karel Destovnik Kajuh, Lava, Nova Vas, Savinja, Slavko Šlander. [195] => [196] => === Správní území === [197] => [198] => [[Městská občina Celje]] kromě samotného města zahrnuje několik desítek okolních vesnic. Jedná se o uspořádání typické v zemích bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. [199] => [200] => === Zastupitelstvo a starosta === [201] => [202] => Město řídí zastupitelstvo. Starostou byl v letech [[1998]] až [[2022]] [[Bojan Šrot]] a po volbách jej nahradil současný starosta, kterým je Matija Kovač.{{Citace elektronického periodika [203] => | titul = Kovač prvi, ki mu je po letu 1998 uspelo Šrota spraviti v drugi krog [204] => | periodikum = Delo [205] => | url = https://www.delo.si/novice/slovenija/volitve-2022/bojan-srot-z-nizko-volilno-udelezbo-so-ljudje-tudi-nekaj-povedali/ [206] => | jazyk = sl [207] => | datum přístupu = 2023-03-23 [208] => }} [209] => [210] => === Znak a vlajka === [211] => [212] => Znak města Celje byl vytvořen podle vzoru znaku rodu Celjských. Tři hvězdy z místního znaku byly použity i pro [[Státní znak Slovinska]], který se používá od roku [[1991]]. Využití znaku města jako symbolu Slovinců se objevovalo i na symbolech [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] v období mezi dvěma světovými válkami. [213] => [214] => Vlajka města vyobrazuje znak a má dva vodorovné pruhy v barvách, které jsou na znaku použity. [215] => [216] => == Hospodářství == [217] => === Zemědělství === [218] => [219] => Prostor širokého údolí řeky Savinja západně a v menší míře i východně od města je intenzivně obděláván. Nachází se zde kromě toho i rozlehlé [[vinice]]. [220] => [221] => === Průmysl === [222] => [223] => [[File:Nalaganje lesenih sodov lesnoidustrijskega kombinata Savinja na vagone 1960.jpg|right|thumb|Nakládka dřevěných sudů v roce [[1960]] v Celji.]] [224] => Značnou část plochy města zabírají průmyslové podniky. Jedná se přibližně o celou jeho část východně od ulice [[Mariborska cesta (Celje)|Mariborska cesta]]. [225] => [226] => V [[19. století]] bylo město industrializováno. Roku [[1873]] byla založena místní [[zinkovna]] ({{vjazyce2|sl|Cinkarna Celje}}), která se stala později jedním z klíčových zaměstnavatelů místního obyvatelstva, iniciátor růstu a rozvoje města a hlavní udavatel běhu ekonomiky města. Jedním z hlavních znečišťovatelů ve městě byl právě tento závod. Jeho původní areál byl zbořen a následně nahrazen novým; dnes původní lokalitu připomíná jen ulice ''Cinkarniška pot''. Podnik vyrábí také stavební materiály a zahradní substráty. Sanace nejvíce znečištěné oblasti v blízkosti továrny probíhá teprve několik posledních let. Znečištění z průmyslu (tj. ze všech podniků) je dlouhodobě téma ve městě.{{Citace elektronického periodika [227] => | titul = Celje je slovenački Černobil [228] => | periodikum = Politika [229] => | url = https://www.politika.rs/scc/clanak/440343/Celje-je-slovenacki-Cernobil [230] => | jazyk = sr [231] => | datum přístupu = 2023-03-23 [232] => }} [233] => [234] => Později byl také v Celji vyráběn stavební materiál, který se vyvážel do celé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] a emailované nádoby (továrna EMO). Dnes je rozlehlý areál rozdělen do několika menších celků, hlavní činností firem je výroba nástrojů pro automobilový průmysl. Silně zastoupen byl i textilní průmysl, který se však nedokázal přizpůsobit podmínkám po roce [[1991]] a globalizovanému trhu, a stejně jako všude ve východní Evropě zanikl. Na severovýchodním okraji města se nachází masokombinát a v nedaleké Arji vsi [[mlékárna]]. [235] => [236] => === Služby === [237] => [238] => V Celje sídlí společnost Tuš Holding, která se z malého místního maloobchodního řetězce postupně stala majitelem celostátní sítě supermarketů. Obchodní a podnikatelské aktivity se soustřeďují na sever od centra podél [[Mariborska cesta (Celje)|Mariborské cesty]] a na východě města, kde se nacházely závody zinkovny. Podél Mariborské cesty se nachází také [[výstaviště Celje]] ({{vjazyce2|sl|Celjsko sejmišče}}), které je známé každoročním veletrhem. Podnikatelský veletrh se zde koná každý rok v září. [239] => [240] => Podle informací slovinského statistického úřadu je místní průměrná mzda o 3 % pod celoslovinským průměrem. [241] => [242] => === Turistika === [243] => [244] => Mezi hlavními turistickými památkami je navštěvován především [[Celjský hrad]]. Většina návštěvníků města přichází ze zahraničí; z 3959 turistů v [[srpen 2022|srpnu 2022]] bylo 3352 návštěvníků ze zahraničí a 607 domácích. Mezi zahraničními návštěvníky byli nejčastější [[Němci]], [[Rakušané]], [[Italové]], [[Češi]], [[Srbové]], [[Chorvati]], [[Dánové]], [[Francouzi]] a [[Španělé]]. Průměrně turista stráví ve městě 2,4 dne.{{Citace elektronického periodika [245] => | titul = Celje poleti zabeležilo pokoronske turistične rekorde [246] => | periodikum = Celje.info [247] => | url = https://www.celje.info/aktualno/celje-zabelezilo-pokoronske-turisticne-rekorde/ [248] => | jazyk = sl [249] => | datum přístupu = 2023-03-23 [250] => }} V roce [[2017]] navštívilo město 18 118 zahraničních turistů a 7 304 domácích.{{Citace kvalifikační práce [251] => | příjmení = Jurgec [252] => | jméno = Jasmina [253] => | instituce = Univerzita na primorskem [254] => | odkaz na instituci = Univerzita Přímoří [255] => | titul = Vpliv turizma na kvaliteto življenja prebivalcev občin Piran, Celje in Žalec [256] => | url = [257] => | typ práce = magisterská práce [258] => | vedoucí = Miha Lesjak [259] => | odkaz na vedoucího = [260] => | místo = Portorož [261] => | rok vydání = 2020 [262] => | strany = 46 [263] => | datum přístupu = 2023-02-03 [264] => | poznámka = [265] => | jazyk = slovinština [266] => }} Ve srovnání s ostatními destinacemi ve Slovinsku není Celje příliš často navštěvovaným místem. [267] => [268] => == Doprava == [269] => === Silniční doprava === [270] => [271] => Celje je dobře napojeno na slovinskou dálniční síť (prochází tudy hlavní [[Dálnice A1 (Slovinsko)|dálnice]] spojující [[Lublaň]] a [[Maribor]]. Výjezdy č. 13, 14 a 15 zajišťují spojení s městem. [272] => [273] => Silnice celostátního významu č. 5 směřuje údolím řeky Savinja k [[Zidani Most|Zidanému Mostu]] a dále k chorvatské hranici. Samotné město prochází několik frekventovaných čtyřproudých tříd; kromě již zmíněné Mariborské cesty je to také Kidričeva ulice, která splňuje roli západo-východní magistrály. [274] => [275] => === Železniční doprava === [276] => [277] => [[File:Celje - peron.jpg|right|thumb|Nástupiště na místním nádraží.]] [278] => Město je rovněž i významnou železniční křižovatkou, jedna z procházejících tratí byla součástí [[Rakouská jižní dráha|Rakouské jižní dráhy]]. Odbočuje odtud trať do města [[Velenje]]. [279] => [280] => Kromě [[Celje (nádraží)|hlavního nádraží]], které je umístěno východně od historického centra města (poblíž soutoku obou řek), se zde nachází i několik menších zastávek, jako např. Celje-Lava. [281] => [282] => === Vodní doprava === [283] => [284] => Místní vodní toky jsou mělké a nejsou využívány pro dopravu. [285] => [286] => === Letecká doprava === [287] => [288] => [[Letiště Celje]] má význam pro účely sportovního létání. Leží západně od města. Má 900 m dlouhou zatravněnou ranvej. [289] => [290] => === Městská doprava === [291] => [292] => Hlavní [[Autobusové nádraží Celje|autobusová stanice]] je umístěna v blízkosti té železniční. Městská doprava v Celje je zajištěna pomocí několika málo autobusových linek. [293] => [294] => == Společnost == [295] => === Školství === [296] => [297] => [[File:Celje III. osnovna šola Celje IMG 0353.JPG|right|thumb|III. základní škola v Celje.]] [298] => Ve městě se nachází celkem 9 [[základní škola|základních škol]]. dále potom tři [[gymnázium|gymnázia]] a 8 středních odborných škol a čtyři vyšší odborné školy. Jedna ze středních škol je zaměřena na zahradnictví a vizuální umění. [299] => [300] => Od roku [[2005]] zde je nicméně dislokována jedna fakulta [[Univerzita v Mariboru|Univerzity v Mariboru]]. V roce [[2006]] bylo založeno technologické centrum a mezinárodní univerzita Tehnopolis Celje, která byla dokončena v roce 2013. Působí zde také [[Lidová univerzita Celje]]. [301] => [302] => === Zdravotnictví === [303] => [304] => Ve městě stojí (blízko centra) [[Všeobecná nemocnice Celje|všeobecná nemocnice]] ({{vjazyce2|sl|Splošna bolnišnica Celje}}). [305] => [306] => === Média === [307] => [308] => V Celje sídlí média regionálního významu, jako např. [[Novi tednik]] a [[Radio Celje]]. Činnosti ve městě sleduje online časopis s názvem celje.info. [309] => [310] => === Sport === [311] => [312] => V Celji se nachází [[fotbal]]ový [[Stadion Z’dežele]] s kapacitou 13 600 míst. Místní fotbalový tým [[FK Celje]] získal v sezoně 2019/2020 slovinské 1. fotbalové ligy první místo. Uvedený tým byl založen již roku [[1919]]. [313] => [314] => Mezi nejúspěšnějšími místními týmy je házenkářský klub Celje Pivovarna Laško, který hraje v [[Dvorana Zlatorog|hale Zlatorog]]. Založen byl roku [[1946]] a největší úspěch dosáhl v sezoně [[2003]]/[[2004]], kdy porazil německý [[Flensburg]] ve finále evropské házenkářské lize mistrů. [315] => [316] => Ve městě se také nachází Ženský házenkářský klub Z'dežele (ŽRK), který byl v sezóně 2016/2017 finalistou Slovinského poháru. [317] => [318] => Celje je domovem nejúspěšnějšího ženského basketbalového klubu ve Slovinsku [[ŽKK Cinkarna Celje]], který hraje své domácí zápasy ve velké hale střední školy Celje-Center. [319] => [320] => V [[Ledena dvorana Golovec]] hrají svá mistrovská utkání hokejisté [[HK Celje]], kteří hrají kromě domácí ligy i mezinárodní [[Alps Hockey League]]. [321] => [322] => V [[Městské sady (Celje)|městských sadech]], které jsou umístěny na druhé straně řeky Savinji se nachází tenisová hala a další rekreační zařízení. [323] => [324] => == Kultura == [325] => === Kulturní instituce === [326] => ==== Muzea ==== [327] => [328] => [[Soubor:Celje Water Tower, July 2007.JPG|náhled|Vodárenská věž]] [329] => [[Soubor:Celje Celjski dom 001.jpg|náhled|Věžička Celjského domu]] [330] => [[Soubor:'National Hall' in Celje, neo-renaissance palace built in 1897.jpg|náhled|Národní dům]] [331] => Ve městě rovněž sídlí také [[Regionální muzeum (Celje)|regionální muzeum]] ({{vjazyce2|sl|Pokrajinski muzej}}). Má mimo jiné historickou sbírku, která se věnuje od nejstarších dějin až po [[první světová válka|první světovou válku]]. Zajímavý je zde i malovaný strop, jedna z mála maleb se světskou tematikou z období konce renesance a nástupu raného [[baroko|baroka]]. [332] => [333] => Dále zde sídlí [[Muzeum pro děti (Celje)|Muzeum pro děti]] Hermanov Brlog ({{vjazyce2|sl|Otroški muzej Hermanov Brlog}}) a Muzeum novějších dějin Celje ({{vjazyce2|sl|Muzej novejše zgodovine Celje}}). Poslední uvedené se věnuje hlavně etnografii. [334] => [335] => ==== Divadla ==== [336] => [337] => Město Celje zde provozuje [[Městské divadlo Celje]] ({{vjazyce2|sl|Celjsko mestno gledališče}}), které má velkou a malou scénu. Městské divadlo bylo založeno v roce [[1950]].{{Citace elektronického periodika [338] => | titul = Društvo, ki je spremljalo in spreminjalo mesto ob Savinji [339] => | periodikum = Kamra [340] => | url = https://www.kamra.si/novice/6-december-1950-ustanovljeno-mestno-gledalisce-celje/ [341] => | jazyk = sl [342] => | datum přístupu = 2023-03-23 [343] => }} Ve městě se také nachází kulturní centrum, věnované pro mládež. [344] => [345] => ==== Galerie ==== [346] => [347] => V Celje se také nachází [[Galerie současného umění (Celje)|Galerie současného umění]] a Galerie erotiky. [348] => [349] => ==== Knihovny a archivy ==== [350] => [351] => [[Ústřední knihovna (Celje)|Ústřední knihovna]] sídlí v budově v centru města a renovována byla v roce [[2010]]. První knihovna (čitalnica) byla ve městě zřízena roku [[1862]].{{Citace elektronického periodika [352] => | titul = Obletnica ustanovitve celjske Narodne čitalnice [353] => | periodikum = Celje.info [354] => | url = https://www.celje.info/kultura/obletnica-ustanovitve-celjske-narodne-citalnice/ [355] => | jazyk = sl [356] => | datum přístupu = 2023-03-23 [357] => }} V Celje se také nachází pobočka státního archivu. [358] => [359] => ==== Kulturní akce ==== [360] => [361] => Každoročně se v Celje dne [[11. duben|11. dubna]] koná městský festival, na památku získání městských práv.{{chybí zdroj}} Koná se zde rovněž i mezinárodní [[Folklór|folklor]]ní festival s názvem "Od Celja do Žalca". [362] => [363] => === Kulturní památky a pamětihodnosti města === [364] => [365] => Mezi kulturní památky navštěvované v Celji patří mimo jiné: [366] => [367] => * [[Celjský hrad]] (též Starý hrad, Horní hrad, hrad Celje), přestavovaný původní hrad s nejstaršími částmi až ze [[13. století]]. V létě se zde koná festival s názvem ''Živá historie'' ({{vjazyce2|sl|Živa zgodovina}}). [368] => * [[Dolní hrad (Celje)|Dolní hrad]], též Knížecí dvůr, postavený ve [[14. století]] [369] => * [[Městské opevnění (Celje)|městské opevnění]], které je poprvé doloženo k roku [[1473]] [370] => * Budova radnice (magistrát), postavená okolo roku [[1750]] [371] => * [[Celjský dům]] (původně {{vjazyce2|de|Deutsches Haus}}), z r. [[1906]], architekt [[Peter Paul Brang]] [372] => * [[Vodárenská věž (Celje)|vodárenská věž]] z [[15. století]]. [373] => * [[Lidová spořitelna (Celje)|Lidová spořitelna]] (architekt [[Jože Plečnik]], [[1928]]–[[1929]]) [374] => * [[Palác Prothasi]] z roku [[1770]] [375] => * [[Mestska hranilnica]], zbudovaná v roce [[1887]] podle [[Vídeň|vídeňského]] vzoru [376] => * [[Mariánský sloup (Celje)|Mariánský sloup]] z roku [[1776]] [377] => * [[Železný dvůr]] ({{vjazyce2|sl|Železni dvor}}, {{vjazyce2|de|Eisenhof}}) [378] => * [[Celje (nádraží)|Budova nádraží]] z poloviny [[19. století]] [379] => * [[Joštův mlýn (Celje)|Joštův mlýn]], dnes nepoužívaný k původnímu účelu [380] => * [[Válka a mír (Celje)|památník Válka a mír]] připomínající partyzánské vojsko za [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Byl odhalen v 50. letech [[20. století]] [381] => * [[Herkulův chrám (Celje)|Herkulův chrám]], archeologická lokalita s pozůstatky antického chrámu [382] => * [[Kapucínský klášter (Celje)|Kapucínský klášter]] v centru města [383] => * [[Křtitelnice (Celje)|raně křesťanská křtitelnice]] na [[Gubčeva ulice (Celje)|Gubčevě ulici]]. [384] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Celje)|Kostel svatého Mikuláše]] ze [[14. století]] [385] => * [[Kaple svaté Alžběty (Celje)|Kostel svaté Alžběty]] z počátku [[15. století]]. [386] => * [[Kostel svatého Sávy (Celje)|kostel svatého Sávy]] (pravoslavný), postaven roku [[1932]]. [387] => [388] => O ochranu památek se zde stará Ústav pro ochranu kulturního dědictví, který zde má svoji pobočku ({{vjazyce2|sl|Zavod za varstvo kulturne dediščine Celje}}). [389] => [390] => == Bezpečnost == [391] => [392] => V Celje leží kasárny slovinské armády, nesou název po [[Roman Stane|Rozmanu Stanetovi]]. [393] => [394] => == Ve filmu == [395] => [396] => V Celje se natáčel hororový film [[Torment]] ([[2017]]) nebo hororový film [[The Curse of Valburga]] ([[2019]]). [397] => [398] => == Osobnosti == [399] => === Rodáci === [400] => [401] => * [[Anna Celjská]], polská královna, druhá manželka polského krále Vladislava [402] => * [[Anna Celjská (1438)]], dcera Heřmana II. Celjského. [403] => * [[Lenore Aubert]] (1918–1993), hollywoodská herečka [404] => * [[Barbara Celjská]] (1390/1395–1451), druhá žena [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] [405] => * [[Gregor Cankar]] (nar. 1975), sportovec [406] => * [[Jolanda Čeplak]] (nar. 1976), sportovec [407] => * [[Anica Černej]] (1900–1944), básník [408] => * [[Janez Drnovšek]] (1950–2008), politik a slovinský prezident [409] => * [[Janez Drozg]] (1933–2005), televizní režisér [410] => * [[Dejan Glavnik]] (nar. 1975), slovinský cyklista [411] => * [[Bojan Gorišek]] (nar. 1962), pianista [412] => * [[Andrej Hieng]] (1925–2000), spisovatel a dramatik [413] => * [[Romana Jordan Cizelj]] (nar. 1966), lékař a politik [414] => * [[Boban Jović]] (nar. 1991), fotbalista [415] => * [[Jelko Kacin]] (nar. 1955), politik [416] => * [[Alma Karlin]] (1889–1950), cestovatelka [417] => * [[Margit Korondi]] (nar. 1932), sportovkyně [418] => * [[Janez Lapajne]] (nar. 1967), filmový režisér [419] => * [[Oto Pestner]] (nar. 1956), hudebník a zpěvák [420] => * [[Milan Pogačnik]] (nar. 1946), politik [421] => * [[Lucija Polavder]] (nar. 1984), sportovkyně [422] => * [[Johann Gabriel Seidl]] (1804–1875), archeolog [423] => * [[Bina Štampe Žmavc]] (nar. 1952), bástník [424] => * [[Tina Trstenjak]] (nar. 1990), sportovkyně [425] => * [[Beno Udrih]] (nar. 1982), basketbalista [426] => * [[Bogumil Vošnjak]] (1882–1955), politik a diplomat [427] => * [[Urška Žolnir]] (nar. 1981), sportovkyně [428] => [429] => === Čestní občané === [430] => [431] => * 1952 – [[Franc Leskošek - Luka]] [432] => * 1952 – [[Peter Stante - Skala]] [433] => * 1952 – [[Marija Šlander|Mica Šlander]] [434] => * 1952 – [[Josip Tominšek]] [435] => * 1955 – [[Stane Kokalj]] [436] => * 1955 – [[Franc Kač]] [437] => * 1955 – [[Martin Plankar]] [438] => * 1955 – [[Blaž Pristovšek]] [439] => * 1955 – [[Fran Roš]] [440] => * 1955 – [[Janko Orožen]] [441] => * 1960 – [[Fedor Gradišnik]] [442] => * 1963 – [[Franc Simonič (partizan)|Franc Simonič]] [443] => * 1970 – [[Edvard Kardelj]] [444] => * 1970 – [[Sergej Kraigher]] [445] => * 1970 – [[Josip Broz - Tito]] [446] => * 1977 – [[Olga Vrabič]] [447] => == Významná ocenění == [448] => * 1993 – [[Ludvik Rebeušek]], za propagaci města z hlediska turista [449] => * 1997 – [[Stanko Lorger]] – za přínosy v oblasti sportu [450] => * 1999 – [[Janko Lešničar]] – za přínos v oblasti rozvoje zdravotnictví [451] => * 2002 – [[Rado Jenko]] – za přínos v oblasti rozvoje města [452] => * 2004 – [[Jože Marolt]] – za přínos v oblasti rozvoje města [453] => * 2005 – [[Darinka Pavletič-Lorenčak]] – za přínos v oblasti rozvoje kultury města [454] => * 2010 – [[Jože Geršak]] – za životní dílo v oblasti podpory sportu a vzdělávání ve městě [455] => * 2012 – [[Ivan Stopar]] – za životní dílo v oblasti umění [456] => * 2016 – [[Rudi Čajavec]] – za životní dílo v oblasti lékařství [457] => * 2018 – [[Lilijana Praprotnik Zupančič|Lilijana Praprotnik Zupančič]] – za životní dílo v oblasti literatury mládeže [458] => * 2019 – [[Ivan Grobelnik|Ivan Grobelnik - Ivo]] – za činy v době druhé světové války [459] => * 2019 – [[Stanislav Lipovšek]] – za podporu rovných práv mezi lidmi [460] => * 2020 – [[Janko Hartman]] – za architektonický přínos městu [461] => [462] => == Partnerská města == [463] => [464] => * {{Flagicon|Německo}} [[Grevenbroich]], [[Německo]] [465] => * {{Flagicon|Německo}} [[Singen]], [[Německo]] [466] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Slavonski Brod]], [[Chorvatsko]] [467] => * {{Flagicon|Černá Hora}} [[Budva]], [[Černá Hora]] [468] => * {{Flagicon|Rusko}} [[Čerepovec]], [[Rusko]] [469] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Ćuprija]], [[Srbsko]] [470] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Doboj]], [[Bosna a Hercegovina]] (od roku [[1965]][https://doboj.gov.ba/%D0%B4%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%B3%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%98%D0%B0-%D0%B1%D1%80%D0%B0%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%B5-%D0%BE%D0%BF%D1%88%D1%82%D0%B8%D0%BD%D0%B5-%D1%86%D0%B5%D1%99%D0%B5-%D1%83-%D0%BF%D0%BE%D1%81/ Článek na stránkách města Doboj {{sr}}]) [471] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Gaziantep]], [[Turecko]] [472] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Štýrský Hradec|Graz]], [[Rakousko]] [473] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Sisak]], [[Chorvatsko]] [474] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Sombor]], [[Srbsko]] [475] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Šabac]], [[Srbsko]] [476] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Spittal am Drau]], [[Rakousko]] [477] => * {{Flagicon|Severní Makedonie}} [[Veles (město)|Veles]], [[Severní Makedonie]] [478] => [479] => == Odkazy == [480] => === Reference === [481] => {{Překlad | jazyk = en | článek = Celje | revize = 382937363 | jazyk2 = sl | článek2 = Celje | revize2 = 2398864 | jazyk3 = de | článek3 = Celje | revize3 = 76237049}} [482] => [483] => [484] => === Související články === [485] => * [[Státní znak Slovinska]] [486] => [487] => === Externí odkazy === [488] => * {{commonscat}} [489] => * {{Commons|Celje}} [490] => * [http://www.slovenia.info/en/-ctg-kraji/Celje.htm?_ctg_kraji=2894&lng=2 Oficiální slovinský turistický průvodce po městě] {{en}} {{de}} {{sl}} {{it}} {{fr}} {{ru}} {{zh}} [491] => [492] => {{Města ve Slovinsku}} [493] => {{Autoritní data}} [494] => {{Portály|Geografie|Slovinsko}} [495] => [496] => [[Kategorie:Celje| ]] [497] => [[Kategorie:Města ve Slovinsku]] [498] => [[Kategorie:Města v Savinjském regionu]] [499] => [[Kategorie:Městská občina Celje]] [] => )
good wiki

Celje

Celje ( Cilli, Celeia) je slovinské město v Dolním Štýrsku. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','Městská občina Celje','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Srbsko','Voglajna','Celjský hrad','1991','Celje (nádraží)','Noricum','Rakouská jižní dráha','Savinja','Městské opevnění (Celje)'

1991

Noricum

Savinja

Srbsko