Array ( [0] => 15523672 [id] => 15523672 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chórezm [uri] => Chórezm [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Khwarazm oasis.jpg|náhled|Satelitní pohled na Chórezm pod vyschlým [[Aralské jezero|Aralským jezerem]]]] [1] => '''Chórezm''' (jiné názvy: '''Chorezm, Chwárezm, Chvárezm, Chwárizm, Chvárizm, Chovárazm''', zejména ve [[starověk]]u i '''Chorasmia''') je historické území ve [[Střední Asie|střední Asii]], na dolním toku a v deltě řeky [[Amudarja]] v dnešním [[Uzbekistán]]u a [[Turkmenistán]]u. [2] => [3] => Od 1. tisíciletí před n. l. do [[14. století]] n. l. zde žili Chórezmové (Chorezmijci), kteří mluvili íránským jazykem zvaným [[chórezmština]]. Od [[8. století]] začalo na území pronikat i turkicko-mongolské obyvatelstvo, které později v 15. století převládlo. [4] => [5] => V 1. tisíciletí před n. l. zde Chórezmové vytvořili říši, o jejímž politickém vývoji se ví málo. Od 4. století n. l. už známe i první místní známou dynastii – [[Afrígovci|Afrígovce]] (Afrighidovci). Po roce 712 území ovládli [[Arabové]], kteří sem dosadili svého [[emír]]a sídlícího ve městě Gurdžndž ([[Kuňja-Urgenč]]), ale v části území do 10. století stále vládli Afrígovci. V roce 995 území Chórezmu sjednotil gurgandžský emír, který založil dynastii [[Mamún]]ovců. [6] => [7] => V roce 1017 se Chórezm stal součástí Ghazníjskeho sultanátu a v roce 1043 [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]]. Od konce 11. století zde postupně vznikala [[Chórezmská říše]], jejíž vznik byl dokonán osamostatněním od Seldžuků v druhé polovině [[12. století]]. [8] => [9] => V roce [[1221]] Chorézmskou říši zničil [[Čingischán]] a Chórezm byl později začleněn do [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. Na konci 14. století byl Chórezm dobyt [[Tamerlán|Timurem]] a během následujících desetiletí Chórezm patřil střídavě Timúrovcům nebo [[Zlatá horda|Zlaté hordě]]. [10] => [11] => Začátkem 16. století Chórezm ovládla dynastie Šajbáníovců a vznikl zde [[Chivský chanát]] (v ruské a západoevropské literatuře se jmenoval Chivský chanát, ale místní název zněl Chórezm). Ten se v roce [[1873]] stal ruským protektorátem. V roce [[1920]] byla na území dosavadního chanátu vyhlášena [[Chórezmská lidová sovětská republika|jedna ze sovětských republik]]. V roce [[1924]] bylo území rozděleno mezi [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbeckou sovětskou socialistickou republiku]], [[Turkmenská sovětská socialistická republika|Turkmenistánu sovětskou socialistickou republiku]] a [[Karakalpakská autonomní sovětská socialistická republika|Karakalpakskou autonomní oblast]] (dnes je [[Karakalpakstán]] autonomní republika v rámci Uzbekistánu). [12] => [13] => == Externí odkazy == [14] => * {{Commonscat}} [15] => * Chórezm. In: ''[[Encyclopaedia Beliana]]'' [16] => * Chorezm. In: ''[[Malá československá encyklopedie]]'' II D-CH. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. s. 948. [17] => {{Autoritní data}} [18] => [19] => [[Kategorie:Historická území Íránu]] [20] => [[Kategorie:Íránské státy a území]] [21] => [[Kategorie:Aralské jezero]] [22] => [[Kategorie:Rozdělená území]] [23] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [24] => [[Kategorie:Historická území]] [] => )
good wiki

Chórezm

Aralským jezerem Chórezm (jiné názvy: Chorezm, Chwárezm, Chvárezm, Chwárizm, Chvárizm, Chovárazm, zejména ve starověku i Chorasmia) je historické území ve střední Asii, na dolním toku a v deltě řeky Amudarja v dnešním Uzbekistánu a Turkmenistánu. Od 1.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zlatá horda','Afrígovci','Karakalpakská autonomní sovětská socialistická republika','Uzbecká sovětská socialistická republika','Chórezmská lidová sovětská republika','1873','1221','Tamerlán','Seldžucká říše','Chórezmská říše','Mamún','Kuňja-Urgenč'