Array ( [0] => 15024466 [id] => 15024466 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chřestnatec [uri] => Chřestnatec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Chřestnatec [2] => | obrázek = Crotalaria retusa 01.JPG [3] => | popisek = Chřestnatec ''Crotalaria retusa'' [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[bobotvaré]] (''Fabales'') [10] => | čeleď = [[bobovité]] (''Fabaceae'') [11] => | podčeleď = ''[[Faboideae]]'' [12] => | tribus = ''[[Crotalarieae]]'' [13] => | rod = '''chřestnatec''' (''Crotalaria'') [14] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [15] => }} [16] => [[Soubor:Hoplitis parana 1.jpg|náhled|Opylovač na květu ''Crotalaria aegyptiaca'']] [17] => '''Chřestnatec''' (''Crotalaria'') nebo též česky '''krotalárie''', je velký rod rostlin z čeledi [[bobovité]] (''Fabaceae''), zahrnující celosvětově přes 600 druhů. Jsou to povětšině [[bylina|byliny]] a [[keř]]e se žlutými motýlovitými květy, rozšířené zejména v tropech a subtropech všech kontinentů. Český i odborný název tohoto rodu je odvozen od toho, že semena v suchých luscích chřestí. [18] => [19] => == Popis == [20] => Chřestnatce jsou poléhavé či vzpřímené, jednoleté nebo vytrvalé [[bylina|byliny]] a [[keř]]e, výjimečně i nevelké [[strom]]y. Často jsou krátkověké. [[List]]y jsou jednoduché nebo trojlisté, celokrajné, většinou řapíkaté, řidčeji přisedlé. [[Palist]]y jsou nitkovité až ploché nebo chybějí. Květenství je nejčastěji vrcholový [[hrozen]], řidčeji je [[hlávka (květenství)|hlávkovitě]] stažené nebo úžlabní. Některé druhy mají nápadné květy. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je zelený, zvonkovitý, pětičetný se zuby nestejnými a delšími než kališní trubka, případně dvoupyský. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je nejčastěji žlutá, někdy červeně žíhaná, řidčeji bílá, purpurová až tmavě modrofialová. [[Pavéza (botanika)|Pavéza]] je velká, okrouhlá až vejčitá, delší než křídla i člunek. Křídla jsou obvejčitá až podlouhlá. Člunek je zahnutý, na vrcholu protažený v dobře vyvinutý zoban. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 10, 5 delších a 5 kratších. [[Semeník]] je stopkatý až přisedlý, se 2 až mnoha [[vajíčko|vajíčky]] a dlouhou, silně zakřivenou [[čnělka|čnělkou]]. [[Lusk]] je téměř přisedlý až stopkatý, vejcovitý až podlouhlý, s okrouhlým průřezem až nafouklý. Plody obsahují 2 až mnoho [[semeno|semen]]. [[Osemení]] je tvrdé, hladké a nepropustné pro vodu.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Berry [22] => | jméno = P.E. et al. [23] => | odkaz na autora = [24] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V) [25] => | vydavatel = Timber Press [26] => | místo = Missouri [27] => | rok = 1999 [28] => | isbn = 0-915279-71-1 [29] => | kapitola = [30] => | strany = [31] => | jazyk = [32] => }}{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = Li [34] => | jméno = Jianqiang et al [35] => | odkaz na autora = [36] => | titul = Flora of China: Crotalaria [37] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=108442 [38] => | datum vydání = [39] => | datum aktualizace = [40] => | datum přístupu = [41] => | vydavatel = [42] => | místo = [43] => | jazyk = [44] => }}{{Citace monografie [45] => | příjmení = Allen [46] => | jméno = O.N. [47] => | příjmení2 = Allen [48] => | jméno2 = E.K [49] => | odkaz na autora = [50] => | titul = The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation [51] => | vydavatel = The University of Wisconsin Press [52] => | místo = Madison [53] => | rok = 1981 [54] => | isbn = 0-299-08400-0 [55] => | kapitola = [56] => | strany = [57] => | jazyk = [58] => }} [59] => [60] => == Rozšíření == [61] => Rod ''Crotalaria'' náleží mezi velké rody, celosvětově zahrnuje asi 600 až 700 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa, některé druhy zasahují i do teplých oblastí mírného pásu. Nejvíce druhů se vyskytuje ve východní a jižní tropické Africe. Některé druhy, zejména ''Crotalaria pallida'' a ''C. verrucosa'', se jako plevelné rostliny rozšířily v tropech po celém světě. V Evropské květeně není žádný druh zastoupen.{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení = [63] => | jméno = [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Flora Europaea [66] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [67] => | datum vydání = [68] => | datum aktualizace = [69] => | datum přístupu = [70] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [71] => | místo = [72] => | jazyk = [73] => }} [74] => [75] => Chřestnatce nejčastěji rostou na suchých písčitých půdách, skalnatých svazích, travnatých březích vodních toků a pobřežních písčitých oblastech. [76] => [77] => == Obsahové látky == [78] => Některé chřestnatce, např. ''Crotalaria pallida'' a ''C. retusa'', obsahují jedovaté pyrolizidinové alkaloidy způsobující chronické otravy dobytka známé jako ''krotalismus''. Jako první alkaloid byl ze semen, listů a stonků druhu ''Crotalaria spectabilis'' izolován monokrotalin. Z různých druhů chřestnatců bylo již izolováno více než 40 pyrolizidinových alkaloidů. Většinou poškozují játra, za nejjedovatější z nich jsou považovány retrorsin a retronecin. [79] => [80] => == Taxonomie == [81] => Rod ''Crotalaria'' je v současné taxonomii čeledi [[bobovité]] řazen spolu s dalšími 10 rody do tribu ''[[Crotalarieae]]''. Tento rod patří mezi taxonomicky náročné rody a mnohé navzájem velmi podobné druhy je obtížné identifikovat.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Llamas [83] => | jméno = Kirsten Albrecht [84] => | odkaz na autora = [85] => | titul = Tropical Flowering Plants [86] => | url = https://archive.org/details/tropicalflowerin0000llam [87] => | vydavatel = Timber Press [88] => | místo = Cambridge [89] => | rok = 2003 [90] => | isbn = 0-88192-585-3 [91] => | kapitola = [92] => | strany = [93] => | jazyk = [94] => }} [95] => [96] => == Zajímavosti == [97] => Český název chřestnatec stejně jako latinský (''Crotalus'' = [[chřestýš]]) je odvozen od toho, že semena jsou v suchých plodech často volná a lze s nimi chřestit. Za tímto účelem používají např. jihoameričtí indiáni kmene [[Panare]] plody druhu ''Crotalaria pilosa'' jako chřestidla. [98] => [99] => Bezbarvé odění sušených rostlin (např. na herbářových položkách) často nabývá žlutých až hnědých barev, což občas vedlo k zavádějícímu popisu vzhledu rostlin. [100] => [101] => == Význam == [102] => Z chřestnatců má největší význam asijský druh ''Crotalaria juncea'', stará indická kulturní rostlina pěstovaná jako zdroj vlákna a také jako krmivo a zelené hnojení. Považuje se za jednu z nejstarších přadných rostlin. Vlákno se prodává na světových trzích nejčastěji jako ''sundské'' nebo ''bengálské konopí''. Používá se na výrobu kvalitních tkanin a také rybářských sítí, provazů a cigaretového papíru. V dnešní době již roste tento druh zplaněle v tropech všech kontinentů.{{Citace monografie [103] => | příjmení = Valíček [104] => | jméno = Pavel a kol [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [107] => | vydavatel = Academia [108] => | místo = Praha [109] => | rok = 2002 [110] => | isbn = 80-200-0939-6 [111] => | kapitola = [112] => | strany = [113] => | jazyk = [114] => }} Vlákno poskytují i některé další druhy, např. ''Crotalaria laburnifolia'', která se v tropech také občas pěstuje jako okrasná rostlina, dále ''C. burhia'', ''C. cannabina'', ''C. intermedia'', ''C. retusa'' a ''C. saltiana''. [115] => [116] => Různé druhy chřestnatců jsou pěstovány jako zelené hnojení a hodnotné krmivo, některé druhy jsou však jedovaté. Pěstují se také jako krycí a ochranné rostliny na plantážích kakaa, čaje, kávy a podobně. Chřestnatec ''Crotalaria alata'' je využíván k ochraně erodovaných půd a ke zlepšování půdy. Některé druhy, zejména ''Crotalaria micans'', ''C. lanceolata'' a ''C. ochroleuca'', jsou v klimaticky příhodných oblastech pěstovány jako okrasné rostliny. Chřestnatce ''Crotalaria verrucosa'' a ''C. juncea'' mají využití v tradiční indické medicíně.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Khare [118] => | jméno = C.P. [119] => | odkaz na autora = [120] => | titul = Indian Medicinal Plants [121] => | vydavatel = Springer [122] => | místo = New Delhi [123] => | rok = 2007 [124] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [125] => | kapitola = [126] => | strany = [127] => | jazyk = [128] => }} [129] => [130] => Některé převážně africké chřestnatce tolerují vysoký obsah kovů v půdě. Druhy ''C. cornettii'', ''C. dilolensis'', ''C. francoisiana'' a ''C. peschiana'' jsou kuprofyty, prakticky využitelné při prospektorské činnosti při hledání ložisek mědi. ''C. cobalticola'' hromadí ve velkém množství kobalt, jehož množství v popeli rostlin dosahuje až 2%. ''C. florida'' var. ''congolensis'' roste na půdách bohatých manganem. [131] => [132] => == Reference == [133] => [134] => [135] => == Externí odkazy == [136] => * {{Commonscat}} [137] => [138] => {{Taxonbar|from=Q311148}} [139] => {{Autoritní data}} [140] => [141] => [[Kategorie:Bobovité]] [142] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [143] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [144] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [145] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [146] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [147] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [148] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [149] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [150] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [151] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [152] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [153] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [154] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [155] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [156] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [157] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [158] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [159] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [160] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [161] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [162] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [163] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [164] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [165] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [166] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [167] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [168] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [169] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [170] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [171] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [172] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [] => )
good wiki

Chřestnatec

Opylovač na květu Crotalaria aegyptiaca Chřestnatec (Crotalaria) nebo též česky krotalárie, je velký rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae), zahrnující celosvětově přes 600 druhů. Jsou to povětšině byliny a keře se žlutými motýlovitými květy, rozšířené zejména v tropech a subtropech všech kontinentů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bobovité','keř','Crotalarieae','bylina','vyšší dvouděložné','Kategorie:Flóra Indočíny','Kategorie:Flóra Papuasie','Kategorie:Flóra jihozápadní Asie','Kategorie:Flóra Tichomoří','Kategorie:Flóra středojihu USA','Kategorie:Flóra Arabského poloostrova','Kategorie:Flóra jihovýchodu USA'

Bobovité

Bylina

Bylina je literární žánr tradiční české slovesné epiky, která čerpá inspiraci z pohádek, legend a historických událostí.

Crotalarieae

Keř