Array ( [0] => 14698533 [id] => 14698533 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chaj-nan [uri] => Chaj-nan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=jihočínském ostrově a provincii}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název česky = Provincie Chaj-nan [3] => | úřední název = 海南省 [4] => | mapa = Hainan in China (+all claims hatched).svg [5] => | popisek mapy = Provincie Chaj-nan na mapě [6] => | status = [[Provincie v Čínské lidové republice|provincie]] [7] => | nejvyšší hora = [[Wu-č’-šan]] [8] => | hdp = 64 230 [[RMB]]
9 958 [[Americký dolar|USD]] [9] => | jazyk = [[chajnanština]], [[standardní čínština]], [[Jüe (jazyk)|jüe]], [[Lin-kao (jazyk)|lin-kao]], [[hakka]] [10] => | národnosti = [[Chanové]] 82,6 %
[[Liové]] 15,84 %
[[Miaové]] 0,82 %
[[Čuangové]] 0,67 % [11] => | dělení jednotky = 4 [[Městská prefektura|městské prefektury]]
5 [[Městské okresy v Číně|městských okresů]]
4 [[Okresy v Číně|okresů]]
6 [[Autonomní okresy v Číně|autonomních okresů]] [12] => | titul představitele = Tajemník KS Číny [13] => | představitel = [[Šen Siao-ming]] [14] => | titul představitele 2 = Guvernér [15] => | představitel 2 = [[Feng Fej]] [16] => | rozloha = 34300 [17] => | výška nejvyšší hory = 1867 [18] => | časové pásmo = [[UTC+08:00|UTC+8]] [19] => | vznik = [[26. duben|26. dubna]] [[1988]] [20] => | web = http://www.ehainan.gov.cn/ [21] => | koláž = {{Koláž [22] => | photo1a = Haitang Bay in Sanya.jpg [23] => | photo2a = Guanyin of the South Sea of Sanya, China.jpg [24] => | photo2b = Phoenix Island, Sanya Bay - 02.jpg [25] => | photo3a = Haikou skyline 4 - 2009 09 07.jpg [26] => | photo3b = Sanya Bay 21.JPG [27] => | size = 300| [28] => | spacing = 3 [29] => | color = #FFFFF [30] => | border = 3 [31] => | color_border = #FFFFF [32] => | text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. Panorama obvodu [[Chaj-tchang]] 2. [[Socha Kuan-jin v Chaj-nanu|Socha Kuan-jin]] 3. [[Ostrov Fénix]] v [[Záliv San-ja|zálivu San-ja]] 4. [[Chaj-kchou]] 5. [[San-ja]] [33] => }} [34] => }} [35] => {{Infobox - ostrov [36] => | zeměpisná šířka = vypnuto [37] => }} [38] => '''Chaj-nan''' ({{Čínsky|znaky= 海南|pchin-jin= Hǎinán|výslovnost=Hainan.ogg}}) je jižní [[ostrov]]ní [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Celá provincie se rozkládá na několika ostrovech a souostrovích v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]], přičemž největší podíl rozlohy provincie (97 %) představuje Ostrov Chaj-nan, největší a nejlidnatější ostrov v Číně.Větší a lidnatější ostrov Tchaj-wan je sice nárokován Čínskou lidovou republikou, ale spravován je Čínskou republikou, ''de facto'' samostatným státem. V roce 2020 na Chaj-nanu žilo přibližně 10 milionů obyvatel, což z něj činí druhou nejméně lidnatou provincii Číny. Hlavním a největším městem provincie je [[Chaj-kchou]]. [39] => [40] => Provincie se nachází jižně od pevninského [[poloostrov Lej-čou|Lejčouského poloostrova]], od něhož je oddělena 24 km širokým [[Chajnanský průliv|Chajnanským průlivem]]. Chaj-nan je ze všech stran omýván vodami [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]], na západně konkrétně [[Tonkinský záliv|Tonkinským zálivem]]. Nejvyšším pohořím provincie je [[Wu-č’-šan]], jehož nejvyšší vrchol na stejnojmenné hoře dosahuje výšky 1867 [[Nadmořská výška|m n. m]]. Celková rozloha provincie činí 34 300 km², z čehož 33 920 km² představuje ostrov Chaj-nan a zbytek je tvořen více než 200 ostrovy ve třech souostrovích: [[Paracelské ostrovy|Paracelských ostrovech]], [[Spratlyho ostrovy|Spratlyho ostrovech]] a [[souostroví Čung-ša]]. [41] => [42] => Ačkoliv většinu populace Chaj-nanu představují [[Chanové]], zhruba šestinu tvoří národnostní menšiny: významně jsou zastoupeni [[Liové]], domorodé etnikum ostrova Chaj-nan, a v menší míře [[Miaové]], [[Čuangové]] a další. Jako ''[[lingua franca]]'' provincie slouží [[chajnanština]], varianta [[Minnanština|minnanštiny]], dialektu čínského jazyka [[Min (jazyk)|min]]. V menší míře je také užíván jazyk [[Jüe (jazyk)|jüe]], [[Tajsko-kadajské jazyky|tajsko-kadajský]] jazyk [[Lin-kao (jazyk)|Lin-kao]] (Ong Be) a [[Hakka|hakkština]]. [43] => [44] => Na Chaj-nanu se nachází dvě mezinárodní letiště, [[Mezinárodní letiště Chaj-kchou Mej-lan|Chaj-kchou Mej-lan]] a [[Mezinárodní letiště San-ja Feng-chuang|San-ja Feng-chuang]], a kolem celého ostrova vede [[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh|okružní vysokorychlostní trať]]. [45] => [46] => Provincie Chaj-nan vznikla vyčleněním z [[Kuang-tung|Kuang-tungu]] v roce 1988, přičemž byla z celého ostrova zároveň učiněna největší [[speciální ekonomická zóna]] v Číně. V současnosti v čele provincie stojí guvernér [[Feng Fej]] a provinční tajemník [[Komunistická strana Číny|KS Číny]] [[Šen Siao-ming]]. [47] => [48] => == Název == [49] => Provincie získala svůj název podle ostrova Chaj-nan ({{Čínsky|zjednodušené=海南岛|tradiční=海南島|pchin-jin=Hǎinán dǎo|český přepis=chaj-nan tao}}), v chajnanštině vyslovováno „Chaj-nam“ (Hai Nam), v českém překladu „ostrov na jih od moře“, což reflektuje geografickou lokaci ostrova jižně od [[Chajnanský průliv|Chajnanského průlivu]]. Podobně je [[poloostrov Lej-čou]], na severní straně Chajnanského průlivu, nazýván „Chaj-pej“ ({{Čínsky|znaky=海北|pchin-jin=hǎiběi}}), tedy „na sever od moře“.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Figueiredo [51] => | jméno = Paulo Guilherme [52] => | příjmení2 = Leandro [53] => | jméno2 = Francisco José [54] => | příjmení3 = Li [55] => | jméno3 = Yichao [56] => | titul = Handbook of Research on Special Economic Zones as Regional Development Enablers [57] => | rok vydání = 2021 [58] => | počet stran = 470 [59] => | strany = 207 [60] => | isbn = 9781799876199 [61] => | isbn2 = 1799876195 [62] => | doi = 10.4018/978-1-7998-7619-9 [63] => }} [64] => [65] => V minulosti byl ostrov také znám jako '''Čchiung-ja''' ({{Čínsky|zjednodušené=琼崖|tradiční=瓊崖|pchin-jin=Qióngyá|překlad=Nefritový útes}}), '''Čchiung-čou''' ({{Čínsky|zjednodušené=琼州|tradiční=瓊州|pchin-jin=Qióngzhōu|volný překlad=Nefritová prefektura}}), a ve starověku byl nazýván '''Ču-ja''' ({{Čínsky|znaky=珠崖|pchin-jin=Zhūyá|překlad=Perlový útes}}), což odkazovalo na severní pobřeží ostrova jako zdroj pravých perel. [66] => [67] => Podle názvů Čchiung-ja a Čchiung-čou je zkratka provincie '''Čchiung''' ({{Čínsky|pchin-jin=Qióng|zjednodušené=琼|tradiční=瓊}}), v chajnanštině vyslovováno „Cheng“ (Kheng). [68] => [69] => Ostrov si díky svým přírodním a klimatickým podmínkám vysloužil také řadu přezdívek, jako „ostrov palem“, „čínský Karibik“ nebo „čínská Havaj“,{{Citace monografie [70] => | příjmení = Horálek [71] => | jméno = Adam [72] => | titul = Geografie Číny [73] => | url = [74] => | vydání = 1 [75] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [76] => | místo = Olomouc [77] => | rok vydání = 2013 [78] => | počet stran = 179 [79] => | strany = 38 [80] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [81] => | isbn2 = 80-244-3839-9 [82] => | oclc = 876340948 [83] => }} případně také „Havaj východu“.{{Citace elektronického periodika [84] => | příjmení = Pile [85] => | jméno = Tim [86] => | titul = How Hainan became Hawaii of the East [87] => | periodikum = South China Morning Post [88] => | url = https://www.scmp.com/magazines/post-magazine/travel/article/2106039/how-hainan-became-hawaii-east-and-other-such [89] => | datum vydání = 2017-08-09 [90] => | jazyk = en [91] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211009173915/https://www.scmp.com/magazines/post-magazine/travel/article/2106039/how-hainan-became-hawaii-east-and-other-such [92] => | datum archivace = 2021-10-09 [93] => | datum přístupu = 2022-06-13 [94] => }} [95] => [96] => == Historie == [97] => [98] => === Prehistorie a mytická doba === [99] => Archeologické nálezy v [[Jeskyně Luo-pi|jeskyni Luo-pi]] u města [[San-ja]] indikují lidské osídlení ostrova Chaj-nan již v době přelomu [[Pleistocén|pleistocénu]] a [[Holocén|holocénu]] před 11–10 tisíci lety.{{Citace periodika [100] => | příjmení = Li [101] => | jméno = Yinghua [102] => | příjmení2 = Hao [103] => | jméno2 = Side [104] => | příjmení3 = Huang [105] => | jméno3 = Wanbo [106] => | titul = Luobi Cave, South China: A Comparative Perspective on a Novel Cobble-Tool Industry Associated with Bone Tool Technology during the Pleistocene–Holocene Transition [107] => | periodikum = Journal of World Prehistory [108] => | datum vydání = 2019-06 [109] => | ročník = 32 [110] => | číslo = 2 [111] => | strany = 143–178 [112] => | issn = 0892-7537 [113] => | doi = 10.1007/s10963-019-09130-3 [114] => | jazyk = en [115] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s10963-019-09130-3 [116] => | datum přístupu = 2022-06-21 [117] => }} [118] => [119] => V mytických dobách [[Tři vznešení a pět vladařů|Tří vznešených a pěti vladařů]], za vládců [[Jao (vládce)|Tchang Jao]] a [[Šun (vládce)|Jü Šuna]], byl Chaj-nan vzdáleným regionem na samé hranici čínské civilizace.{{Citace elektronické monografie [120] => | titul = 海南 – 历史沿革 [121] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E6%B5%B7%E5%8D%97/13346#1 [122] => | vydavatel = baike.baidu.com [123] => | datum přístupu = 2022-06-21 [124] => }} [125] => [126] => === Císařské období === [127] => Během [[období Jar a podzimů]] a [[období válčících států]] byl Chaj-nan pravděpodobně obýván kmeny [[Paj-jüe]]. Na západně ostrova existoval kmenový stát Tan-er. [128] => [129] => Po pádu [[dynastie Čchin]] byl v jižní Číně roku [[204 př. n. l.]] čínským generálem [[Čao Tchuo|Čao Tchuoem]] založen stát [[Nan-jüe]]. Ostrov Chaj-nan se stal součástí nově vzniklého jüesko-čínského státu a setrval v něm až do dobytí státu Nan-jüe [[Říše Chan|říší Chan]] za císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-tiho]]. [130] => [131] => Chaj-nan byl poté formálně začleněn do [[Čínské císařství|čínského císařství]] za [[dynastie Chan]] v roce [[110 př. n. l.]] a na ostrově byly ustaveny dvě prefektury, Ču-ja a Tan-er. Avšak kvůli neustávajícím povstáním domorodého národa [[Liové|Li]] byli Číňané nuceni se stáhnout již během [[1. století př. n. l.]], přičemž ostrov zůstal pod čínskou nadvládou pouze nominálně. Ke znovuzavedení funkční správy došlo až za [[Říše Tchang|dynastie Tchang]], nicméně i poté většina Chaj-nanu zůstávala pod kontrolou domorodých obyvatel a vliv tchangské vlády se omezoval především na pobřežní města, která sloužila jako místo pro vyhnanství těch, kteří na pevnině upadli v nemilost.{{Citace elektronického periodika [132] => | titul = Hainan - History {{!}} Britannica [133] => | periodikum = www.britannica.com [134] => | url = https://www.britannica.com/place/Hainan/History [135] => | jazyk = en [136] => | datum přístupu = 2022-06-13 [137] => }} [138] => [139] => Během [[dynastie Sung]] (960–1279) byl Chaj-nan spravován jako součást tehdejší provincie [[Kuang-si]]. Ve 12. a 13. století se Číňané začali usazovat v severních částech ostrova a vytěsňovat tak domorodé [[Liové|Li]]. V dobách mongolské [[Říše Jüan|dynastie Jüan]] (1206–1368) se Chaj-nan stal nezávislou provincií a získal také svůj nynější název. Avšak již v roce 1369, na počátku [[Říše Ming|dynastie Ming]], se vláda nad ostrovem vrátila na pevninu a to provincii [[Kuang-tung]], které se Chaj-nan stal součástí. K prvnímu velkému osídlení Chaj-nanu Číňany došlo v 16. a 17. století, kdy v důsledku migračních tlaků z [[Fu-ťien|Fu-ťienu]] a [[Kuang-tung|Kuang-tungu]] bylo domorodé obyvatelstvo vytlačeno dále do vysočin ve střední a jižní části ostrova. [140] => [141] => === Moderní dějiny === [142] => V roce 1858 byly přístavy v [[Chaj-kchou]] a sousedním [[Čchiung-šan]] otevřeny zahraničnímu obchodu. Již v roce 1906 republikánský vůdce [[Sunjatsen]] navrhl, aby se Chaj-nan stal nezávislou provincií, přičemž se tak v letech 1912–1921 skutečně stalo a ostrov byl nominálně samostatný pod názvem Čchiung-ja. [143] => [144] => Během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]] byl Chaj-nan v letech 1939–1945 okupován japonskými silami, přičemž Japonci začali rozvíjet ekonomický potenciál ostrova. Byla rozšířena produkce kaučuku a nerostného bohatství, probíhala výstavba silnic a krátkých železničních tratí s ohledem na těžbu železné rudy, bauxitu a cínu. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ostrov připadl zpět pod čínskou kontrolu. [145] => [146] => Chaj-nan byl jednou z posledních oblastí pod kontrolou [[Kuomintang|Kuomintangu]] během [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]]. [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Komunistickými silami]] byl dobyt až na jaře 1950 během [[Bitva o Chaj-nan|bitvy o Chaj-nan]] a následně se stal součástí [[Čína|Čínské lidové republiky]]. [147] => [148] => ==== Samostatná provincie ==== [149] => 13. dubna 1988 byl čínskou vládou Chaj-nanu a přilehlým ostrovům udělen status [[Provincie v Číně|provincie]]. Chaj-nan se tak po vyčlenění z [[Kuang-tung|Kuang-tungu]] stal nejmladší čínskou provincií. Ve stejnou dobu se celá provincie stala v pořadí pátou [[Speciální ekonomická zóna|speciální ekonomickou zónou]] a do současnosti největší speciální ekonomickou zónou vůbec.{{Citace elektronického periodika [150] => | příjmení = Pottinger [151] => | jméno = Jesse [152] => | titul = This Day in History: Hainan Island Becomes a Province [153] => | periodikum = That's Online [154] => | url = https://www.thatsmags.com/china/post/19848/this-day-in-history-the-creation-of-hainan-province [155] => | datum vydání = 2022-04-13 [156] => | jazyk = en [157] => | datum přístupu = 2022-06-16 [158] => }} [159] => [160] => == Geografie == [161] => [162] => === Poloha a rozloha === [163] => Provincie Chaj-nan se nachází jižně od čínské pevniny na stejnojmenném ostrově (''Ostrov Chaj-nan'') a několika dalších menších ostrovech ležících v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]].{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Hainan {{!}} History, Climate, Population, & Facts {{!}} Britannica [165] => | periodikum = www.britannica.com [166] => | url = https://www.britannica.com/place/Hainan [167] => | jazyk = en [168] => | datum přístupu = 2022-06-11 [169] => }} Samotný ostrov Chaj-nan je od pevniny, konkrétně od [[Poloostrov Lej-čou|poloostrova Lej-čou]] na západě provincie [[Kuang-tung]], oddělen 24 km širokým [[Chajnanský průliv|Chajnanským průlivem]].{{Citace periodika [170] => | příjmení = Hsieh [171] => | jméno = Chaio-min [172] => | příjmení2 = Zhong [173] => | jméno2 = Gong-fu [174] => | titul = Hainan - the Island of South Sea A New Province in China [175] => | url = https://archive.org/details/sim_geojournal_1990-04_20_4/page/385 [176] => | periodikum = GeoJournal [177] => | rok vydání = 1990 [178] => | ročník = 20 [179] => | číslo = 4 [180] => | strany = 385–91 [181] => }} Podle [[Zeměpisné souřadnice|zeměpisných souřadnic]] Chaj-nan leží mezi 108°36′ a 111°04′ východní délky a 18°09′ a 20°11′ severní šířky.{{Citace monografie [182] => | příjmení = Zhang [183] => | jméno = Mingxia [184] => | příjmení2 = Zhu [185] => | jméno2 = Jianguo [186] => | titul = Natural Forest Change in Hainan, China, 1991-2008 and Conservation Suggestions [187] => | url = http://www.intechopen.com/books/tropical-forests/natural-forest-change-in-hainan-china-1991-2008-and-conservation-suggestions [188] => | editoři = Padmini Sudarshana [189] => | vydavatel = InTech [190] => | strany = 298 [191] => | isbn = 978-953-51-0255-7 [192] => | doi = 10.5772/34016 [193] => | poznámka = [194] => | jazyk = en [195] => }} Na západě je ostrov omýván vodami [[Tonkinský záliv|Tonkinského zálivu]]. [196] => [197] => Rozloha celé provincie Chaj-nan je 34 300 km², přičemž z toho rozloha ostrova Chaj-nan činí 33 920 km². [198] => [199] => === Povrch === [200] => [[Soubor:Hainan topographical map - cropped.jpg|náhled|301x301pixelů|Topografická mapa Chaj-nanu]] [201] => Chaj-nan byl geologicky spojený s jihočínskou pevninou až do dob [[Miocén|miocénu]] a [[Pliocén|pliocénu]] (tedy zhruba před 23–⁠2,5 miliony let), kdy mezi těmito dvěma celky vznikl předěl v podobě [[Chajnanský průliv|Chajnanského průlivu]]. Horské systémy Chaj-nanu, jižnější [[Wu-č’-šan]] a severnější [[Li-mu-ling]], proto bývají souborně řazeny k heterogennímu celku [[Jihočínská hornatina|Jihočínských hornatin]].{{Citace monografie [202] => | příjmení = Horálek [203] => | jméno = Adam [204] => | titul = Geografie Číny [205] => | vydání = 1 [206] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [207] => | místo = Olomouc [208] => | rok vydání = 2013 [209] => | počet stran = 179 [210] => | strany = 24 [211] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [212] => | isbn2 = 80-244-3839-9 [213] => | oclc = 876340948 [214] => }} [215] => [216] => Tato pohoří se táhnou ze severovýchodu na jihozápad a jejich délka činí 288 km. Právě na jihozápadě ostrova je povrch nejvíce hornatý, přičemž směrem na sever a severovýchod se reliéf postupně svažuje a nabývá rovinatého, nížinného charakteru. Z pohledu klasifikace zabírají [[Hora|hory]] 25,4 % rozlohy Chaj-nanu, [[Kopec|kopce]] 13,3 %, [[Náhorní plošina|náhorní plošiny]] 32,6 % a [[Rovina (geomorfologie)|roviny]] 28,7 %. [217] => [218] => [[Wu-č’-šan]] je nejvyšší pohoří i nejvyšší hora ostrova. V překladu se nazývá „hora Pěti prstů“, neboť vrchol sestává z pěti masivních [[Pískovec|pískovcových]] skal.{{Citace monografie [219] => | příjmení = Horálek [220] => | jméno = Adam [221] => | titul = Geografie Číny [222] => | url = [223] => | vydání = 1 [224] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [225] => | místo = Olomouc [226] => | rok vydání = 2013 [227] => | počet stran = 179 [228] => | strany = 107 [229] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [230] => | isbn2 = 80-244-3839-9 [231] => | oclc = 876340948 [232] => }} Pohoří, respektive stejnojmenná hora dosahuje výšky 1867 [[Nadmořská výška|m n. m]]. Severovýchodně od pohoří Wu-č' (''Wu-č’-šan'') se táhne [[Li-mu-ling|pohoří Li-mu]] (''Li-mu-ling''), jehož několik vrcholů přesahuje výšku 1400 m. [233] => [234] => === Podnebí === [235] => Na Chaj-nanu převládá [[tropické monzunové podnebí]] (dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] typ ''Am'', ''Aw''). Obdobné podnebné podmínky panují také na sporných souostrovích v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]].{{Citace monografie [236] => | příjmení = Horálek [237] => | jméno = Adam [238] => | titul = Geografie Číny [239] => | url = [240] => | vydání = 1 [241] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [242] => | místo = Olomouc [243] => | počet stran = 179 [244] => | strany = 40 [245] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [246] => | isbn2 = 80-244-3839-9 [247] => | oclc = 876340948 [248] => }} Střídají se dvě zřetelně odlišná roční období, [[období dešťů]] (monzunové období) a [[období sucha]]. Období sucha trvá od ledna do května; průměrná denní teplota je ~19–22 [[Stupeň Celsia|°C]], prší pouze zřídka. Období dešťů obvykle trvá od června do prosince; od června do listopadu teplota během dne dosahuje 39 [[Stupeň Celsia|°C]], v noci je průměr 17 [[Stupeň Celsia|°C]], deště jsou časté a vydatné. Od půlky listopadu do konce prosince jsou teploty mírnější, v průměru 23 [[Stupeň Celsia|°C]].{{Citace elektronického periodika [249] => | titul = Hainan Weather and Climate, Best Time to Visit Hainan Province [250] => | periodikum = www.chinahighlights.com [251] => | url = https://www.chinahighlights.com/hainan/weather.htm [252] => | jazyk = en [253] => | datum přístupu = 2022-06-16 [254] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220522110149/https://www.chinahighlights.com/hainan/weather.htm [255] => | datum archivace = 2022-05-22 [256] => }} [257] => [258] => Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 23–26 [[Stupeň Celsia|°C]] a během roku nedochází k výrazným teplotním výkyvům. [259] => [260] => V průměru je na Chaj-nanu 2200 hodin slunečního svitu za rok. Průměrný roční úhrn [[Srážky|srážek]] je ~2000 mm. [261] => [262] => === Vodstvo === [263] => V horských oblastech na jihozápadě ostrova, zejména v pohoří [[Wu-č’-šan|Wu-č']], pramení 154 řek. Z horského jádra vybíhají v paprskovitém směru do snižujících se vrchovin a pahorkatin a dále k pobřežním oblastem. Většina z těchto řek je krátkých a prudkých. 38 řek má [[povodí]] o rozloze 100 km², 25 řek má povodí v rozmezí 100–500 km², 13 řek nad 500 km² a pouze tři řeky jsou s povodím nad 3000 km² – jmenovitě [[Nan-tu-ťiang]], [[Wan-čchuän-che]] a [[Čchang-chua-ťiang]]. [264] => [265] => Chajnanské řeky nejsou [[Splavnost|splavné]], ale mnohé z nich skýtají [[Hydroenergetický zdroj|hydroenergetický]] potenciál. [266] => [267] => === Ostrovy === [268] => V blízkosti pobřeží ostrova Chaj-nan se nachází několik malých ostrovů, které jsou taktéž součástí provincie Chaj-nan: [269] => [270] => * [[Ostrov Ta-čou]] [271] => * [[Ostrov Chaj-tien]] [272] => * [[Ostrov Fénix]] (umělý ostrov v [[Záliv San-ja|zálivu San-ja]]) [273] => * [[Ostrov Wu-č'-čou]] [274] => * [[Ostrov Sin-pu]] [275] => [276] => ==== Sporné ostrovy ==== [277] => Dále na jih v Jihočínském moři leží několik ostrovů či souostroví, které jsou nárokovány [[Čína|Čínskou lidovou republikou]] a spravovány prefekturou [[San-ša]] jako součást provincie Chaj-nan. O čínské svrchovanosti nad těmito ostrovy se vedou spory. [278] => [279] => * [[Paracelské ostrovy]] [280] => * [[Spratlyho ostrovy]] [281] => * [[Souostroví Čung-ša]] [282] => [283] => == Administrativní členění == [284] => [285] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [286] => |+ Členění provincie Chan-nan [287] => |- [288] => ! rowspan="2" |Mapa provincie [289] => ! colspan="2" | Název celku [290] => ! rowspan="2" |Populace (2020) [291] => |- [292] => ![[český přepis čínštiny|český přepis]] [293] => ![[Čínské znaky|znaky]] [294] => |- [295] => | rowspan="24" |
[296] => {{Image label begin|image=Administrative Division Hainan (PRC claimed).svg|width={{{1|781}}}}} [297] => {{Image label|x=830|y=180|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Chaj-kchou]]'''}} [298] => {{Image label|x=375|y=890|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[San-ja]]'''}} [299] => {{Image label|x=1180|y=600|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[San-ša]]'''}} [300] => {{Image label|x=360|y=300|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Tan-čou]]'''}} [301] => {{Image label|x=410|y=670|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Wu-č’-šan (městský okres)|Wu-č’-šan]]'''}} [302] => {{Image label|x=845|y=470|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Čchiung-chaj]]'''}} [303] => {{Image label|x=1025|y=210|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Wen-čchang]]'''}} [304] => {{Image label|x=775|y=660|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Wan-ning]]'''}} [305] => {{Image label|x=110|y=585|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Tung-fang]]'''}} [306] => {{Image label|x=800|y=340|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Ting-an]]'''}} [307] => {{Image label|x=655|y=420|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Tchun-čchang]]'''}} [308] => {{Image label|x=645|y=245|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Čcheng-maj]]'''}} [309] => {{Image label|x=520|y=195|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Lin-kao]]'''}} [310] => {{Image label|x=335|y=480|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Paj-ša]]'''}} [311] => {{Image label|x=150|y=465|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Čchang-ťiang (Chaj-nan)|Čchang-ťiang]]'''}} [312] => {{Image label|x=200|y=740|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Le-tung]]'''}} [313] => {{Image label|x=610|y=800|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Ling-šuej]]'''}} [314] => {{Image label|x=415|y=770|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Pao-tching]]'''}} [315] => {{Image label|x=500|y=555|scale={{{1|781}}}/1420|text='''[[Čchiung-čung]]'''}} [316] => {{Image label|x=30|y=30|scale={{{1|781}}}/1420|text='''█''' Městské okresy, okresy a autonomní okresy
přímo podřízené provinčním úřadům}} [317] => {{Image label|x=30|y=110|scale={{{1|781}}}/1420|text='''█''' Městské prefektury}} [318] =>
[319] => |- [320] => ! colspan="3" style="text-align:center; " | [[Městská prefektura|Městské prefektury]] [321] => |- [322] => | [[Chaj-kchou]] [323] => | {{Cizojazyčně|zh|海口市}} [324] => |2 873 358 [325] => |- [326] => | [[San-ja]] [327] => | {{Cizojazyčně|zh|三亚市}} [328] => |1 031 396 [329] => |- [330] => | [[San-ša]] [331] => | {{Cizojazyčně|zh|三沙市}} [332] => |2 333 [333] => |- [334] => | [[Tan-čou]] [335] => | {{Cizojazyčně|zh|儋州市}} [336] => |954 259 [337] => |- [338] => ! colspan="5" style="text-align:center; " | [[Městské okresy v Čínské lidové republice|Městské okresy]] [339] => |- [340] => | [[Wu-č’-šan (městský okres)|Wu-č’-šan]] [341] => | {{Cizojazyčně|zh|五指山市}} [342] => |112 269 [343] => |- [344] => | [[Čchiung-chaj]] [345] => | {{Cizojazyčně|zh|琼海市}} [346] => |528 238 [347] => |- [348] => | [[Wen-čchang]] [349] => | {{Cizojazyčně|zh|文昌市}} [350] => |560 894 [351] => |- [352] => | [[Wan-ning]] [353] => | {{Cizojazyčně|zh|万宁市}} [354] => |545 992 [355] => |- [356] => | [[Tung-fang]] [357] => | {{Cizojazyčně|zh|东方市}} [358] => |444 458 [359] => |- [360] => ! colspan="5" style="text-align:center; " | [[Okresy v Čínské lidové republice|Okresy]] [361] => |- [362] => | [[Ting-an]] [363] => | {{Cizojazyčně|zh|定安县}} [364] => |284 690 [365] => |- [366] => | [[Tchun-čchang]] [367] => | {{Cizojazyčně|zh|屯昌县}} [368] => |255 335 [369] => |- [370] => | [[Čcheng-maj]] [371] => | {{Cizojazyčně|zh|澄迈县}} [372] => |497 953 [373] => |- [374] => | [[Lin-kao]] [375] => | {{Cizojazyčně|zh|临高县}} [376] => |420 594 [377] => |- [378] => ! colspan="5" style="text-align:center; " | [[Autonomní okresy v Čínské lidové republice|Autonomní okresy]] [379] => |- [380] => | [[Paj-ša|Liský autonomní okres Paj-ša]] [381] => | {{Cizojazyčně|zh|白沙黎族自治县}} [382] => |164 699 [383] => |- [384] => | [[Čchang-ťiang (Chaj-nan)|Liský autonomní okres Čchang-ťiang]] [385] => | {{Cizojazyčně|zh|昌江黎族自治县}} [386] => |232 124 [387] => |- [388] => | [[Le-tung|Liský autonomní okres Le-tung]] [389] => | {{Cizojazyčně|zh|乐东黎族自治县}} [390] => |464 435 [391] => |- [392] => | [[Ling-šuej|Liský autonomní okres Ling-šuej]] [393] => | {{Cizojazyčně|zh| 陵水黎族自治县}} [394] => |372 511 [395] => |- [396] => | [[Pao-tching|Liský a miaoský autonomní okres Pao-tching]] [397] => | {{Cizojazyčně|zh|保亭黎族苗族自治县}} [398] => |156 108 [399] => |- [400] => | [[Čchiung-čung|Liský a miaoský autonomní okres Čchiung-čung]] [401] => | {{Cizojazyčně|zh| 琼中黎族苗族自治县}} [402] => |179 586 [403] => |} [404] => [405] => == Obyvatelstvo == [406] => Podle [[Sedmé sčítání lidu Čínské lidové republiky|Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky]] v roce 2020 na Chaj-nanu žilo 10 081 232 obyvatel, což představuje 0,71 % celkové populace [[Čína|Čínské lidové republiky]].{{Citace elektronické monografie [407] => | titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3) [408] => | url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html [409] => | vydavatel = National Bureau of Statistics of China [410] => | datum vydání = 2021-05-11 [411] => | datum přístupu = 2022-06-17 [412] => }} Zatímco v minulosti mělo obyvatelstvo Chaj-nanu převážně rurální charakter, od konce 90. let 20. století probíhá rapidní urbanizace,{{Citace elektronického periodika [413] => | titul = Hainan – People {{!}} Britannica [414] => | periodikum = www.britannica.com [415] => | url = https://www.britannica.com/place/Hainan#ref71271 [416] => | jazyk = en [417] => | datum přístupu = 2022-06-17 [418] => }} přičemž její míra v roce 2020 již dosahovala 61%.{{Citace elektronického periodika [419] => | titul = 海南省2021年国民经济和社会发展统计公报 [420] => | periodikum = 中国统计信息网 [421] => | url = http://www.tjcn.org/tjgb/21hn/36938.html [422] => | datum vydání = 2022-03-04 [423] => | jazyk = zh [424] => | datum přístupu = 2022-06-17 [425] => }} [426] => {| class="wikitable" [427] => |+Historický vývoj [428] => !Rok [429] => !Populace [430] => !Podíl ČLR [431] => |- [432] => |1990 [433] => |6 557 482{{Citace elektronického periodika [434] => | titul = 第四次全国人口普查公报（第2号） [435] => | periodikum = web.archive.org [436] => | url = http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16772.htm [437] => | datum vydání = 2012-06-19 [438] => | datum přístupu = 2021-09-07 [439] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120619002216/http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020404_16772.htm [440] => | datum archivace = 2012-06-19 [441] => }} [442] => |– [443] => |- [444] => |2000 [445] => |7 870 000{{Citace elektronického periodika [446] => | titul = 第五次全国人口普查公报（第2号） [447] => | periodikum = web.archive.org [448] => | url = http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020331_15435.htm [449] => | datum vydání = 2012-08-29 [450] => | datum přístupu = 2021-09-07 [451] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120829052024/http://www.stats.gov.cn/tjgb/rkpcgb/qgrkpcgb/t20020331_15435.htm [452] => | datum archivace = 2012-08-29 [453] => }} [454] => |0,62 % [455] => |- [456] => |2010 [457] => |8 671 518{{Citace elektronického periodika [458] => | titul = Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 2) [459] => | periodikum = web.archive.org [460] => | url = http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110429_402722516.htm [461] => | datum vydání = 2013-07-27 [462] => | datum přístupu = 2021-09-07 [463] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130727021210/http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110429_402722516.htm [464] => | datum archivace = 2013-07-27 [465] => }} [466] => |0,65 % [467] => |- [468] => |2020 [469] => |10 081 232 [470] => |0,71 % [471] => |} [472] => [473] => == Doprava == [474] => [475] => === Silniční === [476] => [477] => ==== Dálnice ==== [478] => [479] => * [[Soubor:China Expwy G98 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G98 Chajnanský okruh]] [480] => * [[Soubor:China Expwy G9801 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G9801 Okruh Chaj-kchou]] [481] => * [[Soubor:China Expwy G9811 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G9811 Chaj-kchou –⁠ San-ja]] [482] => * [[Soubor:China Expwy G9812 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G9812 Chaj-kchou –⁠ Čchiung-chaj]] [483] => * [[Soubor:China Expwy G9813 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G9813 Wan-ning –⁠ Jang-pchu]] [484] => [485] => === Železniční === [486] => [487] => ==== Vysokorychlostní tratě ==== [488] => [[Soubor:CR300AF行驶在海南东环铁路上，海口东.jpg|náhled|300x300pixelů|[[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh|Chajnanský okruh]] u města [[Chaj-kchou]]]] [489] => Podél obvodu celého ostrova vede 652 km dlouhá [[vysokorychlostní trať Chajnanský okruh]], sestávající ze dvou samostatně postavených, ale vzájemně propojených úseků: tzv. [[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh – východní úsek|Chajnanského východního okruhu]] (neboli východního úseku) a [[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh – západní úsek|Chajnanského západního okruhu]] (západního úseku). [490] => [491] => [[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh – východní úsek|Východní úsek]], vedoucí přes [[Chaj-kchou]], [[Wen-čchang]], [[Čchiung-chaj]], [[Wan-ning]], [[Ling-šuej]] do [[San-ja]], je dlouhý 308 km a v provozu je od konce roku 2010. Obsluhováno je 15 stanic a vlaky na trati dosahují rychlosti 250 km/h. [492] => [493] => [[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh – západní úsek|Západní úsek]] byl postaven v letech 2011–⁠ 2015 a vlaky na této 344 km dlouhé vysokorychlostní trati dosahují maximální rychlosti 200 km/h. Trať obdobně spojuje hlavní město Chaj-nanu, [[Chaj-kchou]], s turistickým centrem na jihu ostrova, městem [[San-ja]], přičemž na západní straně ostrova vede přes okresy [[Čcheng-maj]] a [[Lin-kao]], městskou prefekturu [[Tan-čou]] a okresy [[Čchang-ťiang (Chaj-nan)|Čchang-ťiang]], [[Tung-fang]] a [[Le-tung]]. [494] => [495] => ==== Konvenční tratě ==== [496] => Na západní straně Chaj-nanu, z [[Chaj-kchou]] do [[San-ja]], vede [[železniční trať Chajnanský západní okruh]]. Trať byla poprvé postavena během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ve 40. letech během japonské okupace ostrova, poté postupně modernizována a přestavována. Dnes slouží zejména k nákladní dopravě při traťové rychlosti 120-160 km/h. [497] => [498] => V okrese Tung-fang se také nachází krátká [[železniční trať Pa-suo]], vedoucí ze stanice [[Nádraží Čchang-kan|Čchang-kan]] na [[Železniční trať Chajnanský západní okruh|železniční trati Chajnanský západní okruh]] do přístavu [[Pa-suo]]. [499] => [500] => ==== Vlakový trajekt ==== [501] => Vlakové spojení s pevninskou Čínou je zajišťováno pomocí vlakového trajektu v rámci [[Železniční trať Kuang-tung – Chaj-nan|železniční tratě Kuang-tung – Chaj-nan]]. Přístav trajektu se nachází severozápadně od [[nádraží Chaj-kchou]] a trať navazuje jak na vysokorychlostní [[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh – východní úsek|východní]] a [[Vysokorychlostní trať Chajnanský okruh – západní úsek|západní okruh]], tak na konvenční [[Železniční trať Chajnanský západní okruh|západní okruh]]. Vlakový trajekt je v provozu od roku 2004. [502] => [503] => === Letecká === [504] => [[Soubor:Haikou Meilan Airport T2 20220620.jpg|náhled|250x250pixelů|[[Mezinárodní letiště Chaj-kchou Mej-lan]], exteriér nového terminálu č. 2]] [505] => Na ostrově leží dvě mezinárodní letiště: [[mezinárodní letiště Chaj-kchou Mej-lan]] a [[mezinárodní letiště San-ja Feng-chuang]]. [506] => [507] => [[Mezinárodní letiště Chaj-kchou Mej-lan]] se nachází u města [[Chaj-kchou]] na severní straně ostrova a je domovským letištěm letecké společnosti [[Hainan Airlines]]. V roce 2021 byl otevřen nový terminál (č. 2), nová řídící věž a 3,6 km dlouhá přistávací dráha, čímž došlo ke značnému rozšíření kapacity letiště.{{Citace elektronického periodika [508] => | příjmení = Job [509] => | jméno = He Hasn't Lost His Passion for His [510] => | příjmení2 = industry [511] => | jméno2 = He still has plenty of enthusiasm for the airline [512] => | příjmení3 = Operations [513] => | jméno3 = Airport [514] => | titul = China’s Haikou International Airport Debuts New Terminal and Runway – AirlineGeeks.com [515] => | periodikum = AirlineGeeks.com – LIVE. LOVE. AVIATION. [516] => | url = https://airlinegeeks.com/2021/12/07/haikou-new-terminal-and-runway-launched/ [517] => | datum vydání = 2021-12-07 [518] => | jazyk = en [519] => | datum přístupu = 2022-07-06 [520] => }} [521] => [522] => [[Mezinárodní letiště San-ja Feng-chuang]] je druhým nejrušnějším letištěm na Chaj-nanu a nejjižnějším letištěm v [[Čína|Číně]]. Nachází se u města [[San-ja]] na jihu ostrova, v městském obvodě [[Tchien-ja]], zhruba kilometr severně od břehu [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]]. [523] => [524] => V roce 2016 bylo otevřeno [[letiště Čchiung-chaj Po-ao]], nacházející se na východní straně ostrova u města [[Čchiung-chaj]], a které slouží jako [[vnitrostátní letiště]].{{Citace elektronického periodika [525] => | titul = Qionghai Boao, China to open to commercial traffic this week [526] => | periodikum = ch-aviation [527] => | url = https://www.ch-aviation.com/portal/news/44840-qionghai-boao-china-to-open-to-commercial-traffic-this-week [528] => | jazyk = en [529] => | datum přístupu = 2022-06-19 [530] => }} [531] => [532] => V současnosti je ve výstavbě v pořadí čtvrté civilní letiště na Chaj-nanu, [[letiště Tan-čou]].{{Citace elektronického periodika [533] => | titul = Danzhou Airport New Airport Profile {{!}} CAPA [534] => | periodikum = centreforaviation.com [535] => | url = https://centreforaviation.com/data/profiles/newairports/danzhou-airport [536] => | datum přístupu = 2022-06-19 [537] => }} [538] => [539] => === Námořní přístavy === [540] => [[Soubor:Haikou Xiuying Port 03.jpg|náhled|320x320pixelů|[[Přístav Chaj-kchou Siou-jing]]]] [541] => * [[přístav Chaj-kchou Siou-jing]] [542] => * [[Nový přístav Chaj-kchou]] [543] => * [[přístav Ma-cchun]] [544] => * [[přístav Jang-pchu]] [545] => * [[přístav Pa-suo]] [546] => [547] => == Zdravotní péče == [548] => Chaj-nan je ostrov [[tradiční čínská medicína|tradiční čínské medicíny]]. Léčba na ostrově Chaj-nan se provádí výhradně tradičními čínskými metodami v kombinaci s využitím přírodních léčivých přípravků ([[akupunktura]], [[akupresura]], ošetření rostlinami a vodní procedury).{{doplňte zdroj}} Na ostrově roste 137 bylin, z nichž některé jsou endemické, které se využívají k léčbě nebo zmírnění zhoubných rakovinných nemocí. [549] => [550] => === Lázeňství === [551] => Vyskytují se zde termální prameny dvou typů: radonové (léčba orgánů pohybu, radiculitis, revmatismus, gynekologie) a s obsahem draslíku a sodíku (nervový systém, kožní nemoci, respirační problémy). [552] => [553] => * prameny [[Kuan-tchan]] – jedná se o nejvíce horké prameny, termální teplota vody - 70 až 90 °C u zdroje, který se nachází na okraji města [[Tsyunhay]] [554] => * prameny [[Sing-lung]] – asi nejslavnějšími a nejpopulárnějšími; údolí termálních pramenů Sing-lung, kde se teplota vody pohybuje od 45 do 65 °C se nachází v malebném místě mezi kokosovými háji, kávovými a čajovými plantážemi [555] => * prameny Sedm víl [556] => [557] => Na ostrově existuje i svátek pramenů. [558] => [559] => Nejvyšší průměrná délka života v Číně je zaznamenána právě na ostrově Chaj-nan – ženy v průměru zde žijí asi 85 let, muži 80.{{doplňte zdroj}} [560] => [561] => Tento ostrov se stal středem zájmu vysokých činitelů Ruska a bývalých sovětských republik, kteří ostrov hojně navštěvují za účelem léčení a relaxace a budují zde i hotelové léčebné komplexy.{{doplňte zdroj}} [562] => [563] => == Odkazy == [564] => [565] => === Poznámky === [566] => [567] => [568] => === Reference === [569] => [570] => [571] => === Externí odkazy === [572] => * {{Commonscat}} [573] => [574] => {{Pahýl}} [575] => {{Čína}} [576] => {{Autoritní data}} [577] => {{Portály|Geografie|Čína}} [578] => [579] => [[Kategorie:Chaj-nan| ]] [580] => [[Kategorie:Provincie v Číně]] [581] => [[Kategorie:Ostrovy Číny]] [582] => [[Kategorie:Ostrovy Jihočínského moře]] [583] => [[Kategorie:Územní spory Čínské republiky]] [] => )
good wiki

Chaj-nan

Chaj-nan je jižní ostrovní provincie Čínské lidové republiky. Celá provincie se rozkládá na několika ostrovech a souostrovích v Jihočínském moři, přičemž největší podíl rozlohy provincie (97 %) představuje Ostrov Chaj-nan, největší a nejlidnatější ostrov v Číně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chaj-kchou','San-ja','Čchiung-chaj','Le-tung','Čcheng-maj','Wen-čchang','Tung-fang','Lin-kao','Ling-šuej','Tan-čou','Wan-ning','San-ša'

Čchiung-chaj

Chaj-kchou

Ling-šuej

San-ja

Tan-čou

Tan-čou je tradicionalní čínská hospodářská jednotka, která se používala v průběhu dynastie Tchang a Sung.

Wan-ning

Wen-čchang