Array ( [0] => 15487593 [id] => 15487593 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cheb [uri] => Cheb [3] => Cheb Eger Egerer Stöckl Špalíček-0219.jpg [img] => Cheb Eger Egerer Stöckl Špalíček-0219.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => |název = Cheb [2] => |obrázek = Cheb náměstí celek 4.jpg [3] => |popisek = [[Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad (Cheb)|Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad]], uprostřed snímku dům [[Špalíček (Cheb)|Špalíček]], za ním věže [[Kostel svatého Mikuláše a svaté Alžběty (Cheb)|kostela sv. Mikuláše a Alžběty]] [4] => |status = město [5] => |kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [6] => |NUTS3 = CZ041 [7] => |okres = Cheb [8] => |obec s rozšířenou působností = Cheb [9] => |pověřená obec = Cheb [10] => |země = [[Čechy]] [11] => |počet katastrálních území = 19 [12] => |PSČ = 350 02 [13] => |počet ZSJ = 41 [14] => |počet částí obce = 19 [15] => |adresa = náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14
350 20 Cheb [16] => |starosta = Ing. Jan Vrba ([[ANO 2011|ANO]]) [17] => |starosta aktuální k = 2022 [18] => |web = https://www.cheb.cz [19] => |úřední web = [20] => |e-mail = podatelna@cheb.cz [21] => |mapa = Cheb CH CZ.png [22] => }} [23] => '''Cheb''' ({{Vjazyce2|de|''Eger''}}, v chebském [[Sudetští Němci|sudetoněmeckém]] nářečí ''Egha'';{{de}} [http://www.egerlaender.de Bund der Eghalanda Gmoin e. V] zastarale také ''Heb''https://books.google.cz/books?id=iwxnAAAAcAAJ&dq=Slownjk%20%C4%8Desko-nemeck%C3%BD%20Josefa%20Jungmanna&hl=cs&pg=PR1#v=snippet&q=heb&f=false, 4. srpna 2022.) je město ve [[Okres Cheb|stejnojmenném okrese]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], 40 km jihozápadně od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a 5 km od hranic s [[Německo|Německem]] na řece [[Ohře|Ohři]], od níž je odvozen německý název města. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího [[Chebsko|Chebska]], pochází z roku 1061. Do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla převážná část obyvatelstva [[Německá menšina v Česku|německá]] a Cheb byl důležitou součástí [[Sudety|Sudet]]. Po skončení války byli němečtí obyvatelé [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]] a město se z velké části vylidnilo. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, což z Chebu dělá po [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] druhé největší město v kraji. V Chebu se nachází sedm základních škol, dvě střední školy, jedna praktická škola, dvě gymnázia a [[Fakulta ekonomická Západočeské univerzity]]. Hlavní průmysl je zde [[Strojírenství|strojírenský]], [[Textilní průmysl|textilní]], kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. {{Sousední obce}} [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Wenceslas Hollar - Bohemian views 7.jpg|vlevo|náhled|Cheb na rytině [[Václav Hollar|Václava Hollara]], kolem roku 1650]] [27] => [28] => === Středověk === [29] => [[První písemná zmínka|První historicky dochovaná zmínka]] o Chebu, centrálním městě celého někdejšího [[Chebsko|Chebska]], pochází z roku [[1061]]. Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století [[Slované|Slovany]]. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichu I. Barbarossovi]], který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký [[Cheb (hrad)|hrad]] ([[Falc (hrad)|falc]]). Na město byl Cheb povýšen roku 1179. V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále [[Václav II.|Václava II.]] s dcerou římského krále [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I.]] [[Guta Habsburská|Jitkou]], poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku 1322 ho [[Ludvík IV. Bavor]] se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut [[Svobodné říšské město|svobodného říšského města]]. Zástava nebyla nikdy vyplacena. [30] => [31] => 5. května 1389 zde byl podepsán [[Landfrýd|zemský mír]] (landfrýd), mezi králem [[Václav IV.|Václavem IV.]] a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů (viz [[Chebský zemský mír]]). [32] => [33] => === Novověk === [34] => Během [[Husitské války|husitských válek]] stál Cheb jakožto město [[Římskokatolická církev v Česku|katolické]] aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější [[Reformace|reformaci]] se ale obyvatelé města připojili k [[luteránství]]. Proto po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], v [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]], se ani Cheb nevyhnul násilné [[Rekatolizace|rekatolizaci]]. Měšťané doufali, že [[Sasko|saský]] [[kurfiřt]] pomůže městu získat zpět jeho ztracené výjimečné postavení, a tím se jeho obyvatelé rekatolizaci vyhnou. Ještě v roce 1649 se [[Saské kurfiřtství|saský kurfiřt]] u císaře za Cheb marně přimlouval. Řada zdejších měšťanů se kvůli své víře vystěhovala ze země, [[exulanti]] z Chebu se pohybovali ve městech [[Annaberg-Buchholz]], [[Norimberk]], [[Lipsko]] i [[Cvikov (Německo)]].{{Citace monografie [35] => | příjmení = Štěříková [36] => | jméno = Edita [37] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [38] => | titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku [39] => | vydání = 1. vyd [40] => | vydavatel = Kalich [41] => | místo = Praha [42] => | rok vydání = 2004 [43] => | počet stran = 549 [44] => | strany = 48, 71, 111 [45] => | isbn = 80-7017-008-5 [46] => }} [47] => [48] => [[Soubor:Ermordung-wallensteins-in-eger-anonymer-kupferstich 1-640x370.jpg|náhled|vlevo|[[Atentát na Albrechta z Valdštejna|Zavraždění Albrechta z Valdštejna]] v [[Pachelbelův dům|Pachelbelově domě]] v Chebu]] [49] => Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v [[Pachelbelův dům|Pachelbelově domě]] na náměstí krále Jiřího z Poděbrad za [[Špalíček (Cheb)|Špalíčkem]] (dnes [[Muzeum Cheb]]{{Citace elektronické monografie [50] => | titul = Muzeum Cheb [51] => | url = https://muzeumcheb.cz/ [52] => | datum přístupu = 2020-02-25 [53] => }}), [[Atentát na Albrechta z Valdštejna|zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci]]. [54] => [55] => Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] učinili definitivní konec [[Habsburkové]] roku 1723, když učinili Cheb svobodným [[Královské město|královským městem]] (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do [[Diecéze řezenská|řezenské diecéze]]). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí [[Pragmatická sankce|pragmatické sankce]] 21. října 1721. [56] => [[Soubor:Eduard Gurk - Cheb.jpg|náhled|Pohled na Cheb, malba [[Eduard Gurk|Eduarda Gurka]], 1825|vlevo]] [57] => [[Soubor:Cheb kostel Nanebevzetí Panny Marie int 4.jpg|náhled|[[Kostel Zvěstování Panny Marie (Cheb)|Kostel Zvěstování Panny Marie]] s [[Františkánský klášter (Cheb)|klášterem řádu františkánů]], nejstarší kostel ve městě]] [58] => [[Soubor:Cheb velký kostel 1.jpg|náhled|[[Kostel svatého Mikuláše a svaté Alžběty (Cheb)|Kostel svatého Mikuláše a svaté Alžběty]]]] [59] => [60] => === 20. a 21. století === [61] => Přestože bylo německojazyčné Chebsko od roku 1322 součástí [[Země Koruny české|Zemí Koruny České]], nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení [[První světová válka|první světové války]] s nově vzniklým [[Československo|Československem]] a žádala v rámci [[Německé Čechy|''Deutschböhmen'']] odtržení od ČSR a přičlenění k nově vzniklému [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]]. 27. října 1918 pak Chebskou vyhlásilo samostatnost. Po příchodu [[Československé legie v Itálii|„italských“ legionářů]] 16. prosince se však Cheb stal součástí ČSR.{{Citace elektronické monografie [62] => | titul = Časová osa [63] => | url = http://encyklopedie.cheb.cz/cz/casova-osa [64] => | datum přístupu = 2023-12-10 [65] => }} [66] => [67] => V období [[První republika|první republiky]] se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo do pohraničí za prací. Přesto se v roce 1922 konala v Chebu demonstrace žádající zvláštní postavení Chebska. Roku 1925 byla postavena česká škola, o 2 roky později byl založen spolkový dům Svoboda. [68] => [69] => V roce 1931 byla postavena nová pěvecká hala v Poohří, o tři roky později v roce 1934, pak byly obnoveny Valdštejnské hry. [70] => [71] => I přes tento rozvoj se protičeské nálady německého obyvatelstva od roku 1933 (kdy byla založena místní organizace Sudetoněmecké vlastenecké fronty) neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Příjezd [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení [[Sudety|Sudet]] k [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. 1. října 1938 byl Cheb obsazen jednotkami [[Freikorps]]. [72] => [73] => Roku 1939 se do Chebu sjelo 120 tisíc lidí na přistání vzducholodě [[LZ 127 Graf Zeppelin|Graf Zeppelin]]. V Chebu se za druhé světové války nacházela továrna na letadla a také základna [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Chebské letiště navštívil i [[Hermann Göring]].{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = Historie letiště v Chebu [75] => | periodikum = www.letistecheb.cz [76] => | url = http://www.letistecheb.cz/ohlednuti/historie-letiste-v-chebu.html [77] => | datum přístupu = 2023-12-10 [78] => }} [79] => [80] => V roce 1944 začalo spojenecké bombardování Chebu. Město bylo osvobozeno 26. dubna 1945, tuto událost připomíná ulice 26. dubna. V témže roce bylo ustanoveno první české vedení města. Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v 90. letech 20. století). [81] => [82] => V roce 1947 byl v městském parku odhalen pomník americké armády, ten byl ovšem odstraněn v roce 1951, protože roku 1948 přebrali v Chebu moc [[Komunistická strana Československa| komunisté]]. [83] => [84] => V roce 1956 byla zahájena přestavba historického jádra města. V roce 1958 pak při ZUŠ vznikl Mládežnický dechový orchestr, o tři roky později vznikla i stála divadlení scéna. Václav Kučera, zakladatel dechového orchestru, pak v roce 1970 zorganizoval i první ročník festivalu FIJO. [85] => [86] => V roce 1960 byla zahájena výstavba prvního panelového sídliště Spáleniště. Dále vznikla sídliště Hradčany (1965), Skalka (1971) a Zlatý vrch (1985). Roku 1962 byla dostavěna nová budova nádraží. [87] => [88] => Potlačení [[Pražské jaro|Pražského jara]] se dotklo i Chebu. V roce 1968 jej obsadila [[Sovětská armáda]] a roku 1969 zde byla vyhlášena [[normalizace]]. [89] => [90] => Roku 1985 bylo mnoho budov ve městě poškozeno zemětřesením. [91] => [92] => V roce 1989 se při [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] zaplnilo celé náměstí. Lidé žádali svobodné volby, které se konaly v roce 1990. Po Sametové revoluci se zde usídlila velká komunita [[Vietnamská menšina v Česku|Vietnamců]], kteří zde podnikají na svých tržištích. [93] => [94] => V Chebu od roku 1979 sídlil prvoligový fotbalový klub. [95] => [96] => Roku 1990 v Chebu vznikla [[Západočeská univerzita v Plzni|ekonomická fakulta Západočeské univerzity v Plzni]]. [97] => [98] => V letech 2020 a 2021 Cheb zasáhla s extrémní silou [[pandemie covidu-19]], která si v okrese Cheb k 30. 3. 2022 vyžádala 607 prokázaných obětí. Smrtícímu viru podlehl jeden ze 160 obyvatel okresu.{{Citace elektronické monografie [99] => | titul = ČESKÁ REPUBLIKA [100] => | url = https://www.covdata.cz/okresy.php [101] => | datum přístupu = 2021-05-10 [102] => }} Během ledna a února 2021 pod extrémním náporem pacientů místní zdravotnictví zkolabovalo. Lékaři se nestíhali starat o pacienty, kteří museli být převáženi do jiných částí státu. [103] => [104] => === Historie chebského pivovarnictví === [105] => Cheb byl známý svým pivovarnictvím. První písemná zmínka o vaření piva v Chebu pochází z roku 1300.{{Citace elektronické monografie [106] => | příjmení = Cheb [107] => | jméno = Muzeum [108] => | titul = Chebské pivovarnictví [109] => | url = https://muzeumcheb.cz/chebske-pivovarnictvi/ [110] => | datum přístupu = 2023-06-19 [111] => | jazyk = [112] => }} V roce 1872 zde byl založen chebský První akciový pivovar, který před 1. světovou válkou produkoval 115 000 hektolitrů piva ročně. V roce 1930 tento pivovar produkoval tisíc hektolitrů piva denně. V roce 1947 byl tento pivovar znárodněn. Počátkem roku 1995 byla výroba piva v tomto pivovaru ukončena a zařízení pivovaru bylo demontováno.{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = [114] => | jméno = [115] => | příjmení2 = [116] => | jméno2 = [117] => | příjmení3 = [118] => | jméno3 = [119] => | titul = První akciový pivovar {{!}} Interaktivní encyklopedie města Cheb [120] => | periodikum = [121] => | url = http://encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/prvni-akciovy-pivovar [122] => | jazyk = [123] => | datum přístupu = 2023-06-19 [124] => }} [125] => [126] => == Přírodní poměry == [127] => [128] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [129] => Cheb leží na západě Česka v blízkosti hranic s Německem. Sousedními městy jsou na severozápadě [[Františkovy Lázně]] a [[Aš]], na severovýchodě [[Sokolov]] a [[Karlovy Vary]] a na jihovýchodě [[Mariánské Lázně]] a [[Tachov]]. Městem prochází [[poledník]] s hodnotou 12°22' v. d. a [[rovnoběžka]] 50°04' s. š. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 m n. m. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže [[Vodní nádrž Skalka|Skalka]] a [[Vodní nádrž Jesenice|Jesenice]]. [130] => [131] => === Podnebí === [132] => {{Podnebí [133] => | místo = Cheb [134] => [135] => | průměrné denní maximum C leden = 0,0 [136] => | průměrné denní maximum C únor = 2,3 [137] => | průměrné denní maximum C březen = 7,0 [138] => | průměrné denní maximum C duben = 12,2 [139] => | průměrné denní maximum C květen = 17,4 [140] => | průměrné denní maximum C červen = 20,6 [141] => | průměrné denní maximum C červenec = 22,4 [142] => | průměrné denní maximum C srpen = 22,2 [143] => | průměrné denní maximum C září = 18,5 [144] => | průměrné denní maximum C říjen = 12,8 [145] => | průměrné denní maximum C listopad = 5,2 [146] => | průměrné denní maximum C prosinec = 1,3 [147] => [148] => | průměrné denní minimum C leden = -5,0 [149] => | průměrné denní minimum C únor = -4,1 [150] => | průměrné denní minimum C březen = -1,2 [151] => | průměrné denní minimum C duben = 2,1 [152] => | průměrné denní minimum C květen = 6,3 [153] => | průměrné denní minimum C červen = 9,6 [154] => | průměrné denní minimum C červenec = 11,0 [155] => | průměrné denní minimum C srpen = 10,6 [156] => | průměrné denní minimum C září = 8,0 [157] => | průměrné denní minimum C říjen = 4,1 [158] => | průměrné denní minimum C listopad = 0,0 [159] => | průměrné denní minimum C prosinec = -3,3 [160] => [161] => | průměrné srážky mm leden = 36,1 [162] => | průměrné srážky mm únor = 29,5 [163] => | průměrné srážky mm březen = 36,3 [164] => | průměrné srážky mm duben = 38,3 [165] => | průměrné srážky mm květen = 56,0 [166] => | průměrné srážky mm červen = 66,9 [167] => | průměrné srážky mm červenec = 59,2 [168] => | průměrné srážky mm srpen = 66,5 [169] => | průměrné srážky mm září = 48,4 [170] => | průměrné srážky mm říjen = 37,5 [171] => | průměrné srážky mm listopad = 41,1 [172] => | průměrné srážky mm prosinec = 43,9 [173] => [174] => | zdroj = [[Hong Kong Observatory]] {{cite web [175] => | url = http://www.hko.gov.hk/wxinfo/climat/world/eng/europe/ger_pl/cheb_e.htm [176] => | title = Climatological Information for Cheb, Czech Republic [177] => | accessdate = 15 April 2011 [178] => | publisher = HKO}} duben 2011 [179] => }} [180] => [181] => == Obyvatelstvo == [182] => V roce 1930 se k české národnosti hlásilo 11 % obyvatel. Roku 1945 měl Cheb přes 45 000 obyvatel, v tom je ale zahrnut velký počet válečných uprchlíků. V roce 1947 měl Cheb jen 14 533 obyvatel, velkou většinu tvořili pováleční přistěhovalci z vnitrozemí. Roku 2012 měl Cheb 33 067 obyvatel, roku 2016 32 355 obyvatel. [183] => [184] => {| class="wikitable" [185] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Cheb{{Citace elektronické monografie [186] => | korporace = Český statistický úřad [187] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [188] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [189] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [190] => | strany = 340, 341 [191] => | lokace = záznam 7 [192] => | datum vydání = 2007-03-03 [193] => | datum přístupu = 2014-12-12 [194] => }} [195] => |- [196] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [197] => |- style="text-align: right;" [198] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [199] => | 17 826|| 21 575|| 22 875 || 28 064 || 31 761 || 32 735 || 37 599 || 20 178 || 22 133 || 26 650 || 30 886 || 31 847 || 32 893 || 32 401 [200] => |- style="text-align: right;" [201] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [202] => | 1 373 || 1 527 || 1 624 || 1 767 || 1 917 || 1 942 || 2 351 || 2 544 || 1 763 || 1 903 || 2 191 || 2 382 || 2 586 || 2 995 [203] => |} [204] => [205] => {| class="wikitable" [206] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Cheb bez místních částí{{Citace elektronické monografie [207] => | korporace = Český statistický úřad [208] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [209] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [210] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [211] => | strany = 340, 341 [212] => | lokace = záznam 7-9 [213] => | datum vydání = 2007-03-03 [214] => | datum přístupu = 2014-12-12 [215] => }} [216] => |- [217] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [218] => |- style="text-align: right;" [219] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [220] => | 13 541|| 17 376|| 18 908 || 23 835 || 26 969 || 27 891 || 31 893 || 17 837 || 20 061 || 24 851 || 28 846 || 29 724 || 30 515 [221] => |- style="text-align: right;" [222] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [223] => | 801 || 926 || 1 008 || 1 179 || 1 303 || 1 319 || 1 672 || 1 918 || 1 483 || 1 537 || 1 715 || 1 823 || 1 968 [224] => |} [225] => [226] => === Struktura populace === [227] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 300 domech 27 524 obyvatel, z nichž bylo 13 881 žen. 1 305 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 23 125 k německé a 34 k židovské. Žilo zde 24 843 [[Římskokatolická církev v Česku|římských katolíků]], 1 702 [[Evangelikalismus|evangelíků]], 10 příslušníků [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] a 505 židů.{{Citace monografie [228] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [229] => | svazek = I. Země Česká [230] => | typ svazku = díl [231] => | vydavatel = Orbis [232] => | místo = Praha [233] => | rok = 1924 [234] => | strany = 240 [235] => | počet stran = 598 [236] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 640 domech 31 398 obyvatel. 3 493 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 24 979 k německé. Žilo zde 27 368 římských katolíků, 1 901 evangelíků, 456 příslušníků Církve československé husitské a 491 židů.{{Citace monografie [237] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [238] => | svazek = I. Země Česká [239] => | typ svazku = díl [240] => | vydavatel = Orbis [241] => | místo = Praha [242] => | rok = 1934 [243] => | strany = 93 [244] => | počet stran = 613 [245] => }} [246] => [247] => === Židovská komunita === [248] => Židovské osídlení města Chebu ([[Hebrejština|hebrejsky]] איגר ''Ejgr''http://ca.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186982http://ca.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186959, [[jidiš]] עגער ''Ajger''http://ca.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186916) patří k jedněm z nejstarších na území Čech. Poloha bývalého [[Ghetto|ghetta]] v přímém napojení na hlavní náměstí teoreticky svědčí o tom, že se zde [[židovská obec]] utvořila již na počátku 13. století (v roce 1270 údajně vyhořela místní [[synagoga]]). První doložená zmínka je až z roku 1314.https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/cheb/ První středověká židovská obec zřejmě zcela zanikla v důsledku tzv. [[Chebský pogrom|Chebského pogromu]] z roku 1350.http://www.maskil.online/2020/03/17/pogromy-otce-vlasti/ Roku 1352 se opět objevuje v dokumentech Židovská ulice.https://www.google.com/maps/place/%C5%BDidovsk%C3%A1,+350+02+Cheb/@50.0793455,12.3664406,17z/data=!3m1!4b1!4m5!3m4!1s0x47a0f69844740399:0x1ab234f3596c72bd!8m2!3d50.0793455!4d12.3686293 Právo na synagogu a [[Židovský hřbitov|hřbitov]] udělil tehdejší židovské komunitě v roce 1364 císař [[Karel IV.|Karel IV]]. V roce 1430 byli Židé z města opět vypovězeni, synagoga a hřbitov byly úředně uzavřeny. Od roku 1435 je v Chebu opět zaznamenána židovská obec. Roku 1463 král [[Jiří z Poděbrad]] povolil pro tuto třetí [[Židovská obec|ŽO]] zřízení nové synagogy a hřbitova. Roku 1502 byli chebští Židé z města opět vyhnáni. Od konce 17. století. existovala čtvrtá, nevýznamná ŽO, jejíž členové však z neznámých důvodů město opustili v polovině 18. století. Později zde mohly žít pravděpodobně jen osamocené rodiny (např. v roce 1793 to byly 3 rodiny, dohromady 28 lidí). Bez omezení se Židé smí v Chebu opět usazovat až zrovnoprávění v roce 1848. Novodobá, tedy pátá ŽO, byla založena v roce 1862 a počet jejích členů každoročně stoupal. V roce 1880 zde žilo 384 lidí hlásících se k židovství (2 % populace), v roce 1900 už 554 osob (2 %). Ačkoli se Židé na počátku 20. století z Chebu vystěhovávají do větších měst (Praha, Vídeň, Berlín aj.), stále v roce 1930 eviduje 491 osob (1 %). Zkázu zdejší židovské obci přináší okupace Sudet, drtivá většina Židů nepřežila [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|koncentrační tábory]]. Po druhé světové válce byla ŽO obnovena, ale kvůli rychlému úbytku členů byla již v roce 1947 přičleněna pod [[Židovská obec Karlovy Vary|ŽO v Karlových Varech]]. [249] => [250] => Ve středověku byl Cheb jedním z center [[Aškenázští Židé|židovské aškenázské]] vzdělanosti v Evropě. Nejvýznamnějším místním učencem byl [[rabín]] [[Nathan Naftali z Chebu|Nathan z Chebu]], jehož [[ješiva]] byla proslulá v celé střední Evropě (později odešel do [[Palestina|Palestiny]] a jako první známý Žid z českých zemí je zde pochován; zemřel v první polovině 15. století, je pohřben v [[Jeruzalém]]ě). Z Chebu pochází tzv. Chebská bible, jeden z nejstarších [[Hebrejština|hebrejských]] rukopisů v Čechách (13. století nebo 1. polovina 14. století). [251] => [252] => Odvozena z názvu města jsou existující aškenázská příjmení Eger, Eiger, Eiger, Egers atd. – například rabín [[Akiva Eger|Akiva Eiger]]. [253] => [254] => [255] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554481 Cheb, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel v roce 2011 [256] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554481 Cheb, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel v roce 2011 [257] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554481 Cheb, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel v roce 2011 [258] => [259] => Do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla převážná část obyvatelstva [[Německá menšina v Česku|německá]] a Cheb byl důležitou součástí [[Sudety|Sudet]]. Po skončení války byli němečtí obyvatelé [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]] a město se z velké části vylidnilo. [260] => [261] => == Obecní správa a politika == [262] => [[Soubor:Cheb náměstí radnice 1.jpg|vlevo|náhled|[[Radnice v Chebu|Chebská radnice]]]] [263] => [264] => === Členění města === [265] => [[Soubor:CH Cheb.png|náhled|Katastrální členění Chebu]] [266] => Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území: [267] => {{Sloupce|2| [268] => * k. ú. Bříza nad Ohří – část [[Bříza (Cheb)|Bříza]] [269] => * Cetnov – [[Cetnov]] [270] => * Dolní Dvory – [[Dolní Dvory]] [271] => * Dolní Pelhřimov – [[Pelhřimov (Cheb)|Pelhřimov]] [272] => * Dřenice u Chebu – [[Dřenice (Cheb)|Dřenice]] [273] => * Háje u Chebu – [[Háje (Cheb)|Háje]] [274] => * Horní Dvory – [[Horní Dvory]] [275] => * Hradiště u Chebu – [[Hradiště (Cheb)|Hradiště]] [276] => * Cheb – Cheb [277] => * Chvoječná – [[Chvoječná]] [278] => * Jindřichov u Tršnic – [[Jindřichov (Cheb)|Jindřichov]] [279] => * Klest – [[Klest]] [280] => * Loužek – [[Loužek (Cheb)|Loužek]] [281] => * Podhoří u Chebu – [[Podhoří (Cheb)|Podhoří]] [282] => * Podhrad – [[Podhrad]] [283] => * Skalka u Chebu – [[Skalka (Cheb)|Skalka]] [284] => * Starý Hrozňatov – [[Hrozňatov]] [285] => * Střížov u Chebu – [[Střížov (Cheb)|Střížov]] [286] => * Tršnice – [[Tršnice]] [287] => }} [288] => Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec [[Pomezí nad Ohří]] a obec [[Potočiště]], která se později stala součástí obce Odrava.{{Citace elektronické monografie [289] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [290] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [291] => | datum vydání = 2006 [292] => | vydavatel = Český statistický úřad [293] => | místo = Praha [294] => }} [295] => [296] => === Správní území === [297] => {{Viz též|Okres Cheb}} [298] => Cheb byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Cheb]] ale stále existuje a skládá se ze 40 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Cheb|správní obvod obce s rozšířenou působností]] z 21 obcí. [299] => [300] => == Společnost == [301] => [302] => === Školství === [303] => * Mateřské školy [304] => * Základní školy (1.-6. Základní škola) [305] => * Waldsdorfská základní škola [306] => * Integrovaná střední škola [307] => * Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola [308] => * Gymnázium Cheb, Nerudova 7 [309] => * Svobodná Chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. [310] => * [[Fakulta ekonomická Západočeské univerzity|Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni]] [311] => * [[Fakulta pedagogická Západočeské univerzity|Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni]] [312] => [313] => === Kultura === [314] => * [[Galerie výtvarného umění v Chebu|Galerie výtvarného umění]] [315] => * [[Galerie výtvarného umění v Chebu|Retromuseum]], pobočka Galerie výtvarného umění [316] => * Muzea [317] => * [[Kino Svět (Cheb)|Kino Svět]] [318] => * [[Západočeské divadlo]] [319] => * Kulturní centrum Svoboda [320] => * Dům dětí a mládeže SOVA [321] => *[[Městská knihovna v Chebu]] [322] => [323] => [[Soubor:Allegoria della transitorietà, eger, 1650 ca.JPG|náhled|Adam Eck: Chebská intarzie, Alegorie Pomíjivosti podle Dürera, kolem 1650]] [324] => [325] => === Umění === [326] => V dějinách umění dosáhly Cheb a [[Chebsko]] (''Egerland'') třikrát evropské úrovně: poprvé v období románsko-gotickém, kdy zde asi roku 1180 vznikla mincovna, známá svými ražbami stříbrných [[denár]]ů.Jarmila Hásková: ''Chebské mince z 12.a 13. století''. Chebské muzeum Cheb 1972 Pod vládou Štaufů byl v období rané gotiky vybudován [[Cheb (hrad)|Chebský hrad]] a vznikla mj. vyšívačská a zlatnická práce zvaná [[Chebské antependium]]. V období pozdní gotiky byla dokončena stavba síňového trojlodí baziliky sv. Mikuláše a Alžběty, dále vznikla mnohá sochařská, malířská a zlatnická díla. Druhým významným obdobím byl přelom renesance a raného baroka, kdy zdejší řezbáři zhotovovali přenosné oltáříky, skříňky a kazety s biblickými i římskými mytologickými náměty [[Reliéf (sochařství)|reliéfů]] ve specifické pestrobarevné [[Intarzie|intarzii]], známé jako [[Chebská intarzie]] nebo Chebská práce; jejím hlavním představitelem byl [[Adam Eck]]. Třetím obdobím bylo selské baroko, kdy se kromě chebského kroje a nábytku rozvinul chebský lidový šperk, jehož symbolem je tzv. ''Hosenantauer'', osmiboká spona pánského opasku či ozdobný uzávěr límce dámské halenky. [327] => [328] => === Sport === [329] => [[Soubor:Mestsky Stadion Lokomotiva Cheb.jpg|vlevo|náhled|180px|[[Stadion Lokomotiva]]]] [330] => Cheb je městem s bohatou sportovní tradicí. V letech 1979 až 1992 a 1993 až 1996 hrál místní klub [[FC Union Cheb]] (dříve Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Nejlepšího výsledku dosáhl v sezóně [[1. česká fotbalová liga 1993/1994|1993/94]], kdy vybojoval čtvrté místo. Protože však po rozpadu československé federace [[UEFA]] neuznávala Česku koeficient vybojovaný českými kluby za federálních časů, nemohl se Union účastnit evropských pohárů. Klub v roce 1996 ekonomicky zkrachoval. Nyní na jeho tradice navazuje klub [[FK Hvězda Cheb]], který působí v divizi. Své domácí zápasy hraje na stadionu [[Stadion Lokomotiva|Lokomotiva]], který pamatuje i slavné ligové časy.{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = O areál Lokomotivy se bude starat FK Hvězda Cheb [332] => | periodikum = Karlovy Vary [333] => | vydavatel = Český rozhlas [334] => | url = https://vary.rozhlas.cz/o-areal-lokomotivy-se-bude-starat-fk-hvezda-cheb-6810119 [335] => | datum vydání = 2016-02-14 [336] => | datum přístupu = 2022-08-12 [337] => }} Za [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] byl chebský oddíl sportovním klubem [[Pohraniční stráž|pohraniční stráže]] a fotbalisté si v něm podle tehdejších pravidel mohli odsloužit povinnou [[Základní vojenská služba|základní vojenskou službu]].{{Citace elektronického periodika [338] => | titul = Muzeum odkrývá historii Rudé hvězdy Cheb, její dres oblékl i Pavel Nedvěd [339] => | periodikum = iDNES.cz [340] => | url = https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/retromuseum-cheb-vystava-ruda-hvezda-fotbalovy-oddil-sport.A210915_143535_vary-zpravy_ba [341] => | datum vydání = 2021-09-15 [342] => | datum přístupu = 2022-08-12 [343] => }} Často toho využívali hráči pražských klubů, zejména pak [[AC Sparta Praha|Sparty]] ([[Jozef Chovanec]], [[Ivan Čabala]], [[Jan Stejskal]], [[Tomáš Skuhravý]], [[Michal Bílek]], [[Vítězslav Lavička]], [[Michal Horňák]], [[Horst Siegl]]), ale i [[SK Slavia Praha|Slavie]] ([[Pavel Kuka]], [[Ivo Knoflíček]]) nebo [[Bohemians Praha 1905|Bohemians]] ([[Vladimír Hruška]], [[Stanislav Levý]]). Občas přišli výjimeční fotbalisté i z Ostravy či Brna ([[Miroslav Kadlec]], [[Luděk Mikloško]], [[Roman Kukleta]]). Chebský fotbalový klub ale nestavěl mužstvo jen z „vojáků“, stabilními hráči se standardní smlouvou byli například [[Peter Herda]], [[Radek Drulák]] nebo [[Jaroslav Šilhavý]]. [[Milan Lindenthal]] nebo [[Milan Svojtka]] strávili v chebském dresu prakticky celý fotbalový život. Odchovancem klubu je také [[Pavel Nedvěd]], který nakonec jako druhý Čech v historii získal [[Zlatý míč]] pro nejlepšího fotbalistu Evropy.[[Soubor:Cheb Castle, view from west.jpg|náhled|Sportovní areál Krajinka]] [344] => Každoročně se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. Házenkářky FK Hvězda Cheb hrají II. házenkářkou ligu. V rámci krajinné výstavy v roce 2006 došlo k vybudování nového tenisového areálu včetně kryté haly na pravém břehu řeky Ohře v blízkosti sídliště Skalka. Posléze byl v blízkosti vybudován areál minigolfu, kde se konají turnaje celostátního i mezinárodního významu. Během krajinné výstavy v roce 2013 byl vybudován na levém břehu řeky Ohře atletický areál Zlatá dráha, o kterém prohlásili nejlepší čeští atleti ([[Pavel Maslák|Maslák]], [[Zuzana Hejnová|Hejnová]]), že je nejkrásnější, co kdy viděli. Ve stejné době byl v sousedství atletického areálu v přírodních kulisách vybudován lukostřelecký areál. Pro veřejnost slouží v blízkosti těchto dvou areálů lanové centrum, basketbalové hřiště, stoly na ping pong a odpočinková louka s přípravou na grilování. [345] => [346] => V Chebu funguje hokejový klub [[HC Stadion Cheb]], který hraje plzeňskou krajskou ligu na zimním stadionu z roku 1977, kde v roce 2002 proběhlo originální zastřešení s výstavbou hlediště pro 1500 diváků včetně dobudování zázemí. U bývalé křižovatky „Ypsilon“, 6 km východně od Chebu, je moderní areál na motokáry a malé motocykly Kartarena Cheb, kde se konají mistrovství různých úrovní (MM ČR, Rakouska Německa apod.), areál je přístupný i pro veřejnost. Velmi úspěšným je také oddíl sportovní gymnastiky spadající pod [[TJ Lokomotiva Cheb|TJ Lokomotivu Cheb]], jehož cvičenci dosáhli i několika cenných kovů na mistrovstvích republiky, který ale stále nemá důstojné podmínky pro trénování. Každý rok pořádají velké závody „Chebská bradla“, které získávají čím dál větší jméno. Na jihozápadním okraji města při silnici na [[Horní Pelhřimov]] se nachází sportovní střelnice Myslivna, která je se svou historií sahající až do první poloviny 19. století jednou z nejstarších střelnic v ČR. Střelnice umožňuje střelbu až na vzdálenost 100 m. Provozovatelem střelnice je Střelecký klub AVZO Cheb. Pořádají se zde pravidelné střelecké soutěže i soutěže pro děti. Střelnice je také dějištěm dvou největších evropských střeleckých soutěží Free Contest a Zlatý Lev, které se konají již od roku 1990. V letech 2017–2020 prošla střelnice významnou rekonstrukcí, financovanou částečně také z prostředků města Chebu a z prostředků [[Evropský fond pro regionální rozvoj|Evropského fondu pro regionální rozvoj]]. [347] => [348] => === Festivaly === [349] => * Město je od roku 1970 pořadatelem Mezinárodního festivalu dechových orchestrů mladých (FIJO). Festival se koná pravidelně každý sudý rok na přelomu června a července.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.kcsvoboda.cz/fijo/o-festivalu/fijo-cheb |datum přístupu=07-07-2016 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160703190344/http://www.kcsvoboda.cz/fijo/o-festivalu/fijo-cheb |datum archivace=03-07-2016 |nedostupné=ano }} [350] => *Valdštejnské slavnosti [351] => * Ve městě se konají již tradičně každoroční Vánoční trhy, kdy je na náměstí postaveno [[kluziště]] a [[zvonice]].https://vary.idnes.cz/vanocni-trhy-advent-vanoce-namesti-krale-jiriho-kluziste-program-cheb-1e9-/vary-zpravy.aspx?c=A181109_438406_vary-zpravy_ba [352] => [[Soubor:Cheb náměstí kašna a Špalíček 3.jpg|náhled|[[Kašna s Herkulem (Cheb)|Kašna s Herkulem]] a [[Špalíček (Cheb)|Špalíček]]]] [353] => [354] => == Pamětihodnosti == [355] => [[Soubor:Cheb náměstí Schirdinger a Gabler 2.jpg|náhled|Dva historické domy na náměstí: [[Gablerův dům|Gablerův]] (vlevo) a [[Schirdingerův dům|Schirdingerův]] ]] [356] => [357] => === Stavby === [358] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Chebu}} [359] => Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je chráněno jako [[městská památková rezervace]]. [360] => * [[Cheb (hrad)|Chebský hrad]] s patrovou kaplí, vystavěný kolem roku 1180 v [[Románský sloh|románském]] slohu císařem [[Fridrich I. Barbarossa|Friedrichem Barbarossou]]. [361] => * Gotický [[Kostel svatého Mikuláše a svaté Alžběty (Cheb)|chrám svatých Mikuláše a Alžběty]]. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456–1476 na trojlodní halu. Nástěnné malby od mistra Lucase z [[Norimberk]]u z téhož roku. Poškozené vrcholky věží byly [[Baroko|barokně]] přestavěny roku 1746. Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice replikami neogotických věží, a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato změna zásadně ovlivnila i panorama města. [362] => * [[Špalíček (Cheb)|Špalíček]], malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí. Dnes se v budově nachází známá cukrárna. [363] => [364] => * Zbytky [[Městské hradby (Cheb)|městských hradeb]] s věžemi ([[Mlýnská věž]], [[Písečná brána]], [[Čertova věž]]) [365] => * [[Radnice v Chebu|Nová radnice]] na náměstí, barokní budova s věží podle projektu [[Giovanni Battista Alliprandi|J. B. Alliprandiho]] z let 1722–1729, sídlo [[Galerie výtvarného umění v Chebu|Galerie výtvarného umění]] [366] => * Velký počet historických měšťanských domů (náměstí krále Jiřího z Poděbrad, Jánské náměstí, Kamenná ulice, Růžový kopeček aj.) [367] => * [[Kostel Pokoje v Chebu|Evangelický kostel Pokoje]] z roku 1871, novogotické halové trojlodí s věží [368] => * Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V. Pröckla [369] => * [[Soubor:Cheb knihovna 2.jpg|alt=Organizace působí v původní secesní vile|náhled|Secesní budova [[Městská knihovna v Chebu|chebské městské knihovny]]]][[Městská knihovna v Chebu]], secesní stavba z let 1909–1910 podle projektu architekta M. Loose z Teplic [370] => * Bývalý [[Františkánský klášter (Cheb)|františkánský klášter]], gotická stavba s [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Cheb)|kostelem Zvěstování Panny Marie]] s [[Křížová chodba|křížovou chodbou]] ze 13.–14. století a nejstarším původním krovem v Čechách [371] => * Bývalý [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel sv. Kláry]] (dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708–1711, patrně od [[Kilián Ignác Dientzenhofer|K. I. Dienzenhofera]] [372] => * Bývalý [[Dominikánský klášter (Cheb)|dominikánský klášter]] s [[Kostel svatého Václava (Cheb)|kostelem svatého Václava]] v Dominikánské ulici [373] => * Bývalý [[Klášter křižovníků (Cheb)|křižovnický klášter]] u mostu přes Ohři s pozdně gotickým [[Kostel svatého Bartoloměje (Cheb)|kostelem sv. Bartoloměje]], obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414 [374] => * V místní části [[Hrozňatov]] se nachází [[Maria Loreto (Starý Hrozňatov)|loretánská kaple]] a zámek [[Starý Hrozňatov (zámek)|Starý Hrozňatov]] [375] => * Křižovatka [[Ypsilonka (Cheb)|Ypsilonka]] (technická památka) [376] => * [[Chebský viadukt]] z roku 1898 (technická památka) [377] => * [[Dům spolku Schlaraffia (Cheb)|Dům spolku Schlaraffia]] [378] => * [[Kamenný dům v Chebu]] [379] => [380] => === Památníky === [381] => * ''památník americkým vojákům'' [382] => * ''památník sovětským vojákům'' [383] => * ''Památník zničeného [[Židovský hřbitov v Chebu|židovského hřbitova]]'' [384] => * ''Památník [[Synagoga v Chebu|chebské synagogy]]'', vypálené během tzv. [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] v roce 1938 [385] => * ''Památník 1. pěší divize'' americké armády [386] => * ''Památník obětem [[Železná opona|železné opony]]'' [387] => [388] => [[Soubor:Егер (Хеб).Капелла.Первый этаж.jpg |náhled|upright=0.8|Interiér hradní kaple]] [389] => [390] => === Sochy === [391] => * [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]] – původně se socha nacházela na Leninově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před chebským nádražím. Dnes je umístěna v [[Lapidárium|lapidáriu]] ve Františkánských zahradách. [392] => * [[Julius Fučík|Julia Fučíka]] – dnes se nachází socha v lapidáriu ve Františkánských zahradách. [393] => * [[Pohraniční stráž|Pohraničník]] – socha je v současnosti umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradáchhttps://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/socha-pohranicni-straz-pohranicnik-cheb-stehovani_2107121602_voj, 14. července 2021. [394] => * [[Kašna s Rolandem (Cheb)|Kašna s Rolandem]] – kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal „Wastl“. Originál sochy je v [[mázhaus]]u Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985. [395] => * Sépie – autor [[Jaroslav Róna]] – socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu. [396] => [397] => === Zaniklé památky === [398] => * [[Kostel svatého Jošta (Cheb)|Kostel svatého Jošta]] [399] => * [[Křížová cesta (Cheb)|Křížová cesta]] [400] => * [[Synagoga v Chebu|Chebská synagoga]] [401] => * [[Klášter Milosrdných sester (Cheb)|Klášter Milosrdných sester sv. Kříže]] s [[Klášter Milosrdných sester (Cheb)|kostelem Povýšení svatého Kříže]]. Dlouho nevyužívaná a postupně i ohrožená stavba, kulturní památka z doby první republiky, byla v průběhu roku 2016 celá srovnána se zemí. Zplanýrovaný pozemek nabídl turecký vlastník k prodeji. Ačkoliv majiteli za likvidaci kulturní památky hrozila pokuta až dva miliony, musel uhradit jen několik desítek tisíc korun.{{Citace periodika [402] => | příjmení = DOLANSKÁ [403] => | jméno = Jitka [404] => | titul = Trest za zničení kláštera je směšný, říkají patrioti [405] => | periodikum = Mladá fronta Dnes [406] => | rok vydání = 2016 [407] => | číslo = 239 [408] => | strany = 13 [409] => | issn = 1210-1168 [410] => }} [411] => [412] => === Krajinné výstavy === [413] => Krajinné výstavy mají bohatou tradici – jejich smysl spočívá nejen v sezónní prezentaci zahradního umění a krajinotvorby, ale především v tom, že rekultivují často problémová a ekologicky narušená území a mění je v zóny příměstské rekreace, které slouží občanům natrvalo i po skončení výstav. Díky investicím vloženým do krajinné výstavy nabývá konkrétní místo nový ráz, získává na atraktivitě a všeobecné známosti a přitahuje pozornost návštěvníků k celému městu. [414] => [415] => V Chebu došlo k obnovení tradice po mnoha letech, a to ve spolupráci vždy s jedním německým/bavorským městem. Úspěšný projekt „Krajinné výstavy bez hranic“ zahájil roku 2006 ve spolupráci bavorským městem [[Marktredwitz]]. Pro vlastní zahradnické výstavy sloužily prostory Císařské louky pod Chebským hradem, Na Šancích, v hradním příkopě a nivní park. Návštěvníci mohli zažít bohatý doprovodný program – koncerty, divadelní představení, výstavy, vystoupení škol a sportovní utkání. Druhou přeshraniční krajinnou výstavu uspořádal Cheb s nedalekým městem [[Tirschenreuth]] s názvem „Příroda a historie Cheb 2013“. Spolu s bavorským městem [[Bayreuth]] přichystal Cheb realizaci další, již III. krajinné výstavy pod názvem „Hudba pro oči“. Oproti minulým dvěma je tato výstava časově rozdělena na dvě části. Na německé straně trvala plných 171 dní, od 22. 4. 2016 do 9. 10.2016. Česká část byla realizována v roce 2017. [416] => [417] => == Hospodářství == [418] => === Ekonomika === [419] => Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je [[Strojírenství|strojírenský]], [[Textilní průmysl|textilní]], kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. [420] => [421] => == Doprava == [422] => Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z [[Norimberk]]a do [[Praha|Prahy]]. Významná byla také obchodní cesta z Chebu do [[Plavno|Plavna]] přes [[Ašský výběžek|Ašsko]], a poštovní cesta z Chebu do [[Adorf (Vogtland)|Adorfu]]. [423] => [424] => === Městská hromadná doprava === [425] => [[Soubor:MHD CHEB 3.jpg|upright=0.7|náhled|vlevo|Interiér městského autobusu]] [426] => Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje autobusových 7 linek v číselném rozmezí 1–7, licenční čísla 416001 až 416007. Provozovatelem je podnik [[Autobusy Karlovy Vary]], a. s. Před touto reformou zde bylo 12–13 městských linek. Doprava v regionu je integrovaná možností použít celodenní jízdenky [[EgroNet]]. Nepřestupní jízdenka na MHD stojí 20 korun v hotovosti a 14 korun, pokud se použije platební karta nebo předplacená čipová karta. [427] => [428] => V letech 1897, 1899 a 1904 byla různým žadatelům vydána povolení k zahájení stavebních a montážních prací na tramvajové dráze z Chebu do [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]], ta však nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v této trase jezdil [[silniční vláček]]. Charakter městské dopravy má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná doprava ve Františkových Lázních není. [429] => [430] => Po druhé světové válce byly v Chebu zavedeny tři městské autobusové linky, které až do začátku 70. let byly označeny A, B a C, provozovatelem byl chebský závod [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] (později označený číslem 302). Později došlo k rozmachu MHD a byla do ní zaintegrována většina příměstských linek. Na hlavní lince 1 jezdívaly kloubové autobusy. Několikrát se objevily úvahy o zavedení trolejbusů, ale nikdy nedošly realizace. V letech1988/1989 byla v krajském knižním jízdním řádu ČSAD uvedena MHD Cheb pod číslem 30930 s 9 linkami číslovanými 1–9. [431] => [[Soubor:Autobusový terminál.jpg|náhled|241x241bod|Autobusový terminál]] [432] => [433] => Centrálním uzlem chebské městské i meziměstské autobusové dopravy je autobusové nádraží na náměstí Dr. [[Milada Horáková|Milady Horákové]], které je ze strategických důvodů umístěno před budovou hlavního železničního nádraží ''Cheb''. Od prosince 2012 slouží moderní autobusový terminál ve tvaru šestiúhelníku.[http://www.mestocheb.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5091&id=927882 Autobusové nádraží začne růst nejspíš až na jaře 2011], město Cheb, 10. 9. 2009 Informace o autobusových linkách lze také zjistit v infocentru v nádražní budově. [434] => [435] => === Silniční doprava === [436] => Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice [[Silnice I/6|I/6]] Cheb – Karlovy Vary – Praha, jež je postupně přestavována na [[Dálnice D6|dálnici D6]]. Možná je i trasa přes [[Plzeň]] po [[dálnice D5|dálnici D5]], po dálničním přivaděči [[silnice I/21|I/21]] směr Mariánské Lázně – D5 (exit 128 Bor) – Plzeň – Praha. Město dále spojuje [[silnice I/21]] s hraničním přechodem [[Vojtanov]] a prochází jím i silnice [[Silnice II/606|II/606]] a [[Silnice II/214|II/214]]. Cheb disponuje dvěma silničními obchvaty. Severní - dálniční - odvádí dopravu po [[Dálnice D6|D6]] na hraniční přechod [[Pomezí nad Ohří]]. Jihovýchodní obchvat směřuje po [[Silnice II/214|II/214]] na hraniční přechod Svatý Kříž. [437] => [438] => === Železniční doprava === [439] => [[Soubor:Cheb vlakové nádraží 1.jpg|náhled|250x250pixelů|[[Cheb (nádraží)|Chebské nádraží]]]] [440] => V Chebu se nachází důležitý mezinárodní [[železniční uzel]] a stanice Cheb je také hraničním přechodem s Německem. V Chebu se nachází stanice ''[[Cheb (nádraží)|Cheb]]'' a ''Tršnice'' a dvě zastávky na znamení: ''Cheb- Skalka'', která je využívána jen na trati do Německa, a ''Cheb-Všeboř'', na níž zastavují osobní vlaky do Mariánských Lázní nebo Plzně. Hlavním železničním spojením s Prahou je trať Cheb-[[Mariánské Lázně]]–[[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]]–Plzeň–[[Beroun]]-Praha, po které jezdí rychlovlaky [[Pendolino]] a Západní expres, značně urychlující dopravu. Zároveň zde fungují moderní a spolehlivé spoje do sousedního Bavorska a Saska. [441] => [442] => Tratě vedoucí z a do Chebu: [443] => * [[Železniční trať Chomutov–Cheb|140]] Cheb – [[Karlovy Vary]] – [[Chomutov]] [444] => * [[Železniční trať Cheb – Luby u Chebu|146]] Cheb – [[Skalná]] – [[Luby]] [445] => * [[Železniční trať Františkovy Lázně – Bad Brambach|147]] Cheb – [[Františkovy Lázně]] – [[Bad Brambach]] (SRN) [446] => * [[Železniční trať Cheb – Hranice v Čechách|148]] Cheb – Františkovy Lázně – [[Aš]] – [[Hranice (okres Cheb)|Hranice v Čechách]] [447] => * [[Železniční trať Plzeň–Cheb|170]] Cheb – [[Plzeň]] – [[Beroun]] – [[Praha]] [448] => * [[Železniční trať Cheb–Schirnding|179]] Cheb – [[Marktredwitz]] (SRN) – [[Norimberk]] (SRN) [449] => [450] => Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865, ale podlehlo [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckým]] náletům v roce 1945, stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962. V současné době (2019) je realizována rozsáhlá rekonstrukce (spíše výměna) nástupišť včetně kolejišť za 516 mil. Kč, převážně z [[Fondy Evropské unie|evropských fondů]].{{Citace elektronické monografie [451] => | titul = Správa železnic dokončila modernizaci stanice Cheb, podchod si zachoval původní vzhled [452] => | vydavatel = ZDopravy.cz [453] => | url = https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-dokoncila-modernizaci-stanice-cheb-podchod-si-zachoval-puvodni-vzhled-71245/ [454] => | datum přístupu = 2020-10-31 [455] => | datum vydání = 2021-01-14 [456] => }} Navazovat bude rekonstrukce nádražní budovy za 100 mil. Kč.{{Citace elektronické monografie [457] => | titul = Výpravní budova chebského nádraží prokoukne, přibudou i parkovací místa [458] => | vydavatel = iDNES.cz [459] => | url = https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/vlakove-nadrazi-cheb-vypravni-budova-rekonstrukce-modernizace-zeleznice-doprava.A200909_569902_vary-zpravy_ba [460] => | datum přístupu = 2020-10-31 [461] => | datum vydání = 2020-09-20 [462] => }} [463] => [464] => === Letiště === [465] => [[Soubor:General aviation aircraft at Cheb Airport (LKCB).jpg|upright=0.7|náhled|Letiště Cheb]] [466] => [[Letiště Cheb|Chebské letiště]] bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po [[Spojené státy americké|americkém]] bombardování továrny v roce 1945 chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. [467] => [468] => == Osobnosti == [469] => * [[Jindřich Břetislav]] (?–1197), kníže a biskup pražský z dynastie Přemyslovců [470] => * [[Kašpar Šlik]] (1396–1449), [[kancléř]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [471] => * [[Johannes Widmann]] (okolo 1460–po roce 1498), německý matematik, autor používání matematických symbolů plus a minus [472] => * [[Albrecht z Valdštejna]] (1583–1634), vojevůdce a politik [473] => * [[Johann Adam Schertzer]] (1628–1683), německý luteránský teolog [474] => * [[Balthasar Neumann]] (1687–1753), německý barokní architekt [475] => * [[Bernhard Adler]] (1753–1810), lékař a zakladatel lázní Františkovy Lázně [476] => * [[Josef August Hecht]] (1792–1861), lázeňský podnikatel ve Františkových Lázních a politik{{Citace elektronické monografie [477] => | vydavatel = frantiskovylazne.cz [478] => | titul = Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, Josef August Hecht. [479] => | url = http://www.frantiskovylazne.cz/soubory/fl/2011/FL-11-09.pdf [480] => | datum přístupu = 2013-07-29 [481] => }}{{Nedostupný zdroj}} [482] => * [[Adolf Tachezy]] (1814–1892), podnikatel, lékárník a politik, starosta města{{Citace elektronické monografie [483] => | vydavatel = muzeumcheb.cz [484] => | titul = Významné osobnosti Chebska [485] => | url = http://www.muzeumcheb.cz/odbor/osob/tachezy/tachezy.html [486] => | datum přístupu = 2013-09-01 [487] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130812111206/http://www.muzeumcheb.cz/odbor/osob/tachezy/tachezy.html [488] => | datum archivace = 2013-08-12 [489] => | nedostupné = ano [490] => }} [491] => * [[Georg Böllmann]] (1866–1933), československý politik [492] => * [[Eduard Prokosch]] (1876 Cheb–1938), jazykovědec a vysokoškolský učitel v USA [493] => * [[Cäcilie Danzer]] (1885–1963), rakouská sochařka. [494] => * [[Rudolf Serkin]] (1903–1991), americký klavírista rusko-židovského původu [495] => * [[Max von der Grün]] (1926–2005), německý spisovatel, autor autobiografického románu ''Dva dopisy Pospischielovi'' [496] => * [[Andrej Krob]] (* 1938), divadelní scenárista a režisér [497] => * [[Frank Boldt]] (1942–2006), německý historik, slavista a překladatel [498] => * [[Daniela Kolářová]] (* 1946), herečka [499] => * [[Marcel Grün]] (1946–2020), astronom a spisovatel z oblasti astronomie a kosmonautiky [500] => * [[Libor Dvořák]] (* 1948), novinář a překladatel z ruštiny [501] => * [[Stanislav Tůma]] (1950–2005), fotograf [502] => * [[Mikoláš Chadima]] (* 1952), hudebník [503] => * [[Ladislav Jakl]] (* 1959), tajemník prezidenta republiky [504] => * [[Jaromír Bosák]] (* 1965), sportovní komentátor a novinář [505] => * [[Pavel Anděl]] (* 1966), herec, hudebník, hudební publicista, televizní dramaturg a moderátor [506] => * [[Ilona Csáková]] (* 1970), zpěvačka [507] => * [[Pavel Nedvěd]] (* 1972), fotbalista [508] => * [[Marek Němec]] (* 1981), herec [509] => * [[Šárka Rezková]] (* 1969), zpěvačka, {{Ujasnit|text=ujasnit vztah k Chebu, narodila se v Mariánských Lázních a bydlí v Praze}} [510] => [511] => == Partnerská města == [512] => * {{Flagicon|GER}} [[Hof (město)|Hof]], Německo [513] => * {{Flagicon|VIE}} [[Bac Ninh]], Vietnam [514] => * {{Flagicon|SVK}} [[Nová Dubnica]], Slovensko (od 2022){{Citace elektronického periodika [515] => | příjmení1 = Dolanská [516] => | jméno1 = Jitka [517] => | titul = Cheb si našel nového partnera, spřátelené slovenské město Nová Dubnica [518] => | periodikum = iDNES.cz [519] => | datum_vydání = 2022-05-31 [520] => | url = https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/partnerske-mesto-cheb-nova-dubnica-festival-fijo.A220527_666731_vary-zpravy_ba [521] => | datum_přístupu = 2022-07-08 [522] => }} [523] => [524] => Do roku 2022 byl partnerským městem [[Nižnij Tagil]] v Rusku.{{Citace elektronického periodika [525] => | příjmení1 = Kořinek [526] => | jméno1 = Roman [527] => | titul = Cheb vypoví družbu s Nižním Tagilem, kde sídlí tankový závod a přijme uprchlíky [528] => | periodikum = Náš region [529] => | datum_vydání = 2022-02-26 [530] => | url = https://nasregion.cz/cheb-vypovi-druzbu-s-niznim-tagilem-kde-sidli-tankovy-zavod-a-prijme-uprchliky-258756/ [531] => | datum_přístupu = 2022-03-04 [532] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220304102923/https://nasregion.cz/cheb-vypovi-druzbu-s-niznim-tagilem-kde-sidli-tankovy-zavod-a-prijme-uprchliky-258756/ [533] => | datum archivace = 2022-03-04 [534] => }} [535] => [536] => == Galerie == [537] => [538] => Soubor:Cheb hrad 4.jpg|[[Cheb (hrad)|Chebský hrad]] [539] => Soubor:Eger-Cheb-Dominikanerkloster.jpg|[[Dominikánský klášter (Cheb)|Dominikánský klášter]] s [[Kostel svatého Václava (Cheb)|kostelem sv. Václava]] [540] => Soubor:Cheb náměstí Pachelbelův dům 2.jpg|[[Pachelbelův dům]] na náměstí, místo zavraždění [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] [541] => Soubor:Cheb Písečná brána.jpg|Písečná brána, Ohře [542] => Soubor:Cheb hradby 4.jpg|Zbytky středověkého opevnění [543] => Soubor:Cheb divadlo 2.jpg|[[Západočeské divadlo|Západočeské divadlo Cheb]] [544] => Soubor:Cheb Eger Marktplatz Rolandbrunnen-0163.jpg|Kašna se sochou Rolanda [545] => [546] => [547] => == Odkazy == [548] => === Reference === [549] => [550] => [551] => === Literatura === [552] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Cheb. Sv. 12, str. 103nn [553] => [554] => === Související články === [555] => * [[Wolf Adam Pachelbel z Hájí]] [556] => * [[Chebská smlouva]] [557] => * [[Chebský pogrom]] [558] => * [[Židé v Chebu]] [559] => * [[Chebsko]] [560] => * [[Cheb (nádraží)|Nádraží v Chebu]] [561] => * [[Chebský viadukt]] [562] => [563] => === Externí odkazy === [564] => * {{Commons}} [565] => * {{Wikislovník|heslo=Cheb}} [566] => * {{Commonscat}} [567] => * {{RÚIAN}} [568] => * [http://www.mestocheb.cz/ Oficiální stránky města Cheb] [569] => * [http://www.knih-cheb.cz/ Městská knihovna v Chebu] [570] => * [http://hrady.dejiny.cz/cheb/index.htm Chebský hrad] [571] => * [http://www.divadlocheb.cz/ Západočeské divadlo v Chebu] [572] => [573] => {{Části české obce}} [574] => {{Okres Cheb}} [575] => {{Autoritní data}} [576] => {{Portály|Česko|Geografie}} [577] => [578] => [[Kategorie:Cheb| ]] [579] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [580] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [581] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [582] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [583] => [[Kategorie:Obce v okrese Cheb]] [584] => [[Kategorie:Sídla v Chebské pánvi]] [585] => [[Kategorie:Mikroregion Chebsko]] [586] => [[Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis]] [587] => [[Kategorie:Svazek obcí EKOODPADY]] [588] => [[Kategorie:Města v okrese Cheb]] [589] => [[Kategorie:Sídla na Ohři]] [590] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Karlovarském kraji]] [591] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [592] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [] => )
good wiki

Cheb

Cheb ( v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha; zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska, pochází z roku 1061.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karlovy Vary','Norimberk','Chebsko','Cheb (hrad)','Sudety','Františkovy Lázně','Druhá světová válka','Galerie výtvarného umění v Chebu','Špalíček (Cheb)','silnice I/21','Fridrich I. Barbarossa','Římskokatolická církev v Česku'

Chebsko

Norimberk

Norimberk je město v Německu, které se nachází v severní části Bavorska.

Sudety