Array ( [0] => 15583453 [id] => 15583453 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chersonésos [uri] => Chersonésos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - světové dědictví [1] => | název = Starobylé město Chersonésos
a jeho chora [2] => | obrázek = Chersonez Sewastopol2.jpg [3] => | popisek = [4] => | smluvní stát = Ukrajina [5] => | typ = kulturní dědictví [6] => | kritérium = ii, v [7] => | id = 1411 [8] => | oblast = [9] => | rok = 2013 [10] => | změna = [11] => | v ohrožení = ne [12] => | poznámky = [13] => | zeměpisná šířka = [14] => | loc-map = {{LocMap |Krym |label=Chersonésos |position=left |width=250 |lat=44.611667 |long=33.493333 |float=right|caption=}} [15] => }} [16] => '''Chersonésos''' ({{Vjazyce2|grc|''Χερσόνησος''}}, {{Vjazyce2|la|''Chersonesus''}}, v [[Ruský letopis|ruských letopisech]] {{Vjazyce2|cu|''Корсунь''}}, {{Vjazyce2|ru|''Херсонес''}}) je zaniklá řecká [[polis]], založená [[Starověké Řecko|starověkými Řeky]] na Heraklejském poloostrově na jihozápadním pobřeží [[Krym]]u. [17] => [18] => Od 5. století př. n. l. až do 14. století n. l., tedy asi 2 tisíce let, byl Chersonésos důležitým politickým, ekonomickým a kulturním centrem severních oblastí [[Černé moře|Černého moře]], kde představoval jedinou [[Dórové|dórskou]] kolonii. Nyní se ruiny města nachází v [[Gagarinský rajón (Sevastopol)|Gagarinském rajónu]] [[Sevastopol]]u a jsou chráněny jako kulturní památka. [19] => [20] => Starobylé město Chersonésos a jeho chora (přiléhající zemědělské pozemky) byly roku 2013 zapsány na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]]. Vzhledem k tomu, že [[Anexe Krymu Ruskou federací|ruská anexe Krymu]] nebyla mezinárodně uznána, organizace UNESCO stále vede tuto památku jako ukrajinskou a odmítá zde provádět inspekce.{{Citace periodika|titul=Нарышкин: ЮНЕСКО перестала следить за памятниками Херсонеса по политмотивам|periodikum=РИА Новости|jazyk=ru|url=https://ria.ru/culture/20160704/1458337811.html#ixzz4DSn4QBve|datum přístupu=2017-01-19}} [21] => [22] => == Historie == [23] => [24] => === Předkřesťanské období === [25] => [[Soubor:Ancient_Greek_Colonies_of_N_Black_Sea.png|náhled|350x350bod|Mapa řeckých kolonií na severním pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]]] [26] => Chersonésos byl založen roku 424 nebo 421 př. n. l. jako [[Řecká kolonizace|řecká kolonie]] osadníky z [[Hérakleia Pontiké]].{{Citace periodika | příjmení1 = Čechová | jméno1 = Martina | titul = Chersonésos. Město, které přetrvalo staletí | periodikum = Dějiny a současnost | ročník = IXL | číslo = 3 | datum = březen 2009 | strany = 10–12 | issn = 0418-5129}}{{Citace elektronického periodika|titul=Доманский Я.В. К предыстории Херсонеса Таврического|periodikum=ama-sgu.narod.ru|url=http://ama-sgu.narod.ru/ama02/ama0204.html|datum přístupu=2017-01-26}} Založena byla na břehu dnešní Karanténní zátoky, brzy se kolonie rozrostla na celý Heraklejský poloostrov a později i na území severozápadního Krymu, když si město ve 4. století př. n. l. rozdělilo Krym s [[Bosporská říše|Bosporskou říší]]. ''Chersonésos'' znamená v řečtině poloostrov. [27] => [28] => Jako demokratická polis se Chersonésos aktivně účastnil řeckých svátků, sportovních soutěží, vedl aktivní zahraniční politiku. Patronkou a ochránkyní města byla bohyně lovu [[Artemis]]. Ve 4. - 3. století př. n. l. se zde ve velkém razily stříbrné mince, které dobře obstály v konkurenci jiných černomořských měn. [29] => [30] => Ve 3. století př. n. l. žil v Chersonésu historik Sirisk, který popsal historii města a jeho vztahy s Bosporskou říší a jinými městy černomořského regionu. [31] => [32] => Po celou dobu své existence bylo město nuceno válčit. Ve 2. století př. n. l. probíhal krvavý a vleklý konflikt se [[Skytové|Skyty]]. Byla tak například zničena podřízená západokrymská města Kerkinítis a Kalos Limén a nepřítel nejednou stanul před branami samotného Chersonésu. Město se tehdy muselo obrátit s prosbou o pomoc na pontského krále [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridata VI.]], který vyslal na Krym velké vojsko pod vedením generála Diofanta. Tento vojevůdce během třech tažení (okolo let 110-107 př. n. l.) rozdrtil skytská vojska, dobyl [[Feodosija|Theodosii]], došel až na Kerčský poloostrov a získal Pantikápaion (dnes území [[Kerč]]e). Chersonésu se však nepodařilo udržet si samostatnost, stal se Mithridatovou državou a zůstal závislým na Bosporské říši.[[Soubor:1914_Plan_Khersonesa-Tavrycheskogo_(Bumberg).jpg|350x350bod|Plán Chersonésu na základě archeologických vykopávek (1914)|náhled]]Po Mithridatově smrti se politická situace ve východních řeckých koloniích kardinálně proměnila. Chersonésané museli zvolit ze dvou zel to menší, proto se raději podřídili tvrdé ruce [[Starověký Řím|Říma]], aby se zbavili ponižujícího podřízení polobarbarským bosporským králům. Římský diktátor [[Augustus]] daroval tedy roku 25 př. n. l. městu „svobodu“. Ačkoliv později, držíce se hesla rozděl a panuj, římští císaři buď podřizovali město svým bosporským spojencům, bylo-li třeba zavděčit se jim, nebo mu darovali svobodu, pokud bylo nutné mírnit ambice bosporských panovníků. [33] => [34] => V prvních stoletích našeho letopočtu se v Chersonésu ustálila [[Oligarchie|oligarchická]] republika, kde vládl nevelký okruh mocných, poslušných Římu. V 60. letech 1. století Římané zorganizovali velkou vojenskou výpravu na Tauriku, aby zatlačili Skyty, kteří opět ohrožovali město. Když vojska [[tribun]]a Plautia Silvana rozdrtila Skyty, Chersonésos se stal předsunutou římskou pevností na severu černomořského regionu. [35] => [36] => V městské citadele se vystřídaly oddíly I. italské legie, XI. Klaudiovy legie a V. makedonské legie z provincie [[Moesie]], v chersonéském přístavu kotvila Flaviova moesická flotila. Nacházel se zde také hlavní stan [[Vojenský tribun|vojenského tribuna]], velitele pozemních i námořních sil na Krymu. [37] => [38] => === Křesťanské období === [39] => Už v 1. století se v Chersonésu objevili první [[křesťan]]é. Zemřel zde čtvrtý římský papež [[Klement I.]], jehož ostatky sem později přišel nalézt [[svatý Cyril]]. Ve 4. století ve městě působili biskupové, kteří šířili křesťanství v tehdy ještě pohanském městě a kteří zemřeli v souvislosti s pronásledováním na příkaz císaře [[Galerius|Galeria]] (dnes pravoslavnou církví uctíváni jako tzv. chersonésští mučedníci). Roku 381 se chersonéský biskup Eferij účastnil [[První konstantinopolský koncil|prvního konstantinopolského koncilu]]. Když se stalo křesťanství státním náboženstvím, mnohé antické památky, divadla či chrámy byly zničeny nebo přeměněny na křesťanské svatyně. Ve 4. a 5. století vedlo město úmorné boje o přežití, neboť bylo pod velkým tlakem [[barbar]]ů, zejména [[Hunové|Hunů]]. Chersonésos, chráněný mohutnými hradbami, však vydržel ještě další tisíciletí.[[Soubor:Vasnetsov_Bapt_Vladimir.jpg|396x396bod|náhled|Křest svatého Vladimíra na obrazu [[Viktor Michajlovič Vasněcov|V. M. Vasněcova]] (1890)]]V 5. století se stal Chersonésos součástí Byzantské říše a v 9. století byl jmenován [[Thema|themou]] (vojensko-administrativní oblast). V té době se změnil nejenom vzhled města, ale i jeho jméno - Byzanťané ho nazývali Cherson, [[Slované]] Korsuň. Až do 13. století byl byzantskou výspou na Krymu. [40] => [41] => Středověký Chersonésos se stal nejednou předmětem vojensko-politických zájmů [[Chazarská říše|Chazarského chanátu]], [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], [[Pečeněhové|Pečeněhů]] či [[Kumáni|Polovců]], avšak nepříteli se málokdy podařilo proniknout za městské hradby. Roku 988 dobyl město po několikaměsíčním obléhání kníže [[Vladimír I.]] (který zde byl mimochodem nedlouho před tím dobrovolně pokřtěn), aby potlačil povstání proti svému spojenci, byzantskému císaři [[Basileios II. Bulgaroktonos|Basileu II.]], jehož sestru [[Anna Porfyrogennéta|Annu]] pojal za ženu. [42] => [43] => === Zánik města === [44] => Úspěch [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] způsobil rozpad Byzantské říše na řadu malých států a zároveň byl vodou na mlýn muslimským a kočovným národům. Chersonésos, stejně jako jiné regiony zaniklé Byzantské říše, ovládlo [[Trapezuntské císařství]]. To vše mělo velmi neblahé důsledky pro Chersonésos. V 1. polovině 13. století ovládali Černé moře [[Turci]], kteří si podmanili veškerý obchod. Roku 1223 podnikla svůj první nájezd na Krym vojska [[Čingischán|Číngischánovy]] [[Mongolská říše|Mongolské říše]] a zároveň jižní břeh poloostrova napadli Turci. V roce 1299 jižní a jihozápadní Krym vyplenila vojska [[Tataři|tatarského]] chána [[Nogaj]]e. Neobstál před ním ani Chersonésos. V 2. polovině 13. století se obchodní cesty posunuly více na východ poloostrova, kde Janované založili opevněné faktorie Kafu (dnes na území [[Feodosija|Feodosie]]), Soldaja (dnes [[Sudak]]) a poblíž Chersonésu Čembalo (dnes [[Balaklava]]). [45] => [46] => V polovině. století získali kontrolu nad městem [[Janovská republika|Janované]], avšak bývalou slávu mu nevrátili. Roku 1363 porazil [[Litva|litevský]] velkovévoda [[Algirdas]] u ústí [[Dněpr]]u [[Krymský chanát|krymskotatarské]] vojsko, vtrhnul na Krym, vyplenil Chersonésos a uloupil zde veškeré cenné církevní předměty. Jeho nástupce [[Vytautas]] vtrhnul na Krym roku 1397 a taktéž vyplenil Chersonésos. [47] => [48] => Přes všechny ty pohromy 13. - 14. století neustali obyvatelé města obnovovat poničené stavby, sloužily se bohoslužby, město žilo. Až do osudného roku 1399, kdy do města vtrhnul se svým vojskem emír [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] Edigej. Z krutého počínání dobyvatelů se město již nikdy nevzpamatovalo. Chersonésos byl vždy především obchodním městem, v 15. století však jeho úlohu převzaly faktorie Kafu, Čembalo aj. [49] => [50] => Ještě v 1. polovině 15. století je sice doloženo, že na místě Chersonésu fungovala nevelká rybářská vesnice, v 16. století však polský vyslanec Marcin Broniowski, který přišel do Krymského chanátu vyjednávat o spojenectví proti [[Ruské carství|Rusku]], píše o městu: [51] => [52] => {{Citát v rámečku|''Rozvaliny hodné údivu velmi jasně dokazují, že zde bylo kdysi velkolepé, bohaté a slavné město Řeků, lidnaté a známé svým přístavem. Po celé šíři poloostrova, od břehu ke břehu, se ještě teď tyčí vysoká hradba a věže početné a velké z ohromných tesaných kvádrů. Toto město stojí pusté a neobydlené, vidět je zde pouze zmar a rozvaliny. Domy leží v prachu, srovnány se zemí...''|Marcin Broniowski, ''Tartariae descriptio'', 1595}} [53] => [54] => == Státní zřízení == [55] => Chersonésos byl v 5. - 2. století př. n. l. [[polis]] s [[Demokracie|demokratickou]] formou vlády. Nejvyšším státním orgánem bylo shromáždění všech plnoletých svobodných občanů mužského pohlaví. Lidové shromáždění schvalovalo zákony a řešilo nejdůležitější otázky. Všední záležitosti města rozhodovala volená rada a [[Kolegium|kolegia]]. Členové rady byli pravděpodobně voleni na měsíc a král ([[basileus]]), tedy vlastně předseda rady, byl volen na rok. Podle něj nesl potom daný rok také název. Chersonéskému vojsku velelo kolegium [[stratég]]ů, později [[archón]]ů. [56] => [[Soubor:Херсонес Таврійський .jpg|vpravo|bezrámu|300x300pixelů]] [57] => Kolegium [[demiurg]]ů bdělo nad udržováním demokratického zřízení. Ve městě fungoval lidový soud. Sudí o rozsudku hlasovali v tajném hlasování pomocí kaménků. Pokladnu spravovaly opět osoby zvolené lidovým hlasováním, které musely po skončení svého mandátu skládat účty před lidovým shromážděním. Agoranomové dohlíželi na pořádek na trhu, astinomové na dodržování měr a vah. Stejně jako v jiných antických městech, i v Chersonésu se ctila zásada [[kalokagathia]], kladl se tedy důraz na rozvoj fyzické zdatnosti i na vzdělání. [58] => [59] => Všechny veřejné funkce v Chersonésu byly volené - volilo se buďto zvedáním rukou, nebo losem. [60] => [61] => Mezi nejváženější funkce patřili jacísi velitelé města, což byl prvek typický spíše pro aristokratické či oligarchické řecké státy. Měli právo ukládat tresty, jmenovat posly atp. Existence této funkce souvisela s nutností udržovat město v neustálé bojové pohotovosti. Radními byli představitelé nejmajetnějších a nejvýznamnějších rodin, které představovaly prvek sjednocující a posilující vojsko v případě ohrožení města. [62] => [63] => Demokratické zřízení v Chersonésu skončilo v 1. století př. n. l., když se město stalo závislým na Římu. [64] => [65] => == Ekonomika == [66] => [[Soubor:Odessa museum expo 12.jpg|náhled|300x300pixelů|Mince vyražená v chersonéské mincovně, 2. stol. př. n. l.]] [67] => Obchod v Chersonésu byl založený zejména na překupnictví. Z řeckých měst v [[Malá Asie|Malé Asii]], ostrovů [[Egejské moře|Egejského moře]] i území dnešního [[Řecko|Řecka]] přiváželi obchodníci šperky z drahých kovů, zbraně, malované nádobí, olivový olej, mramor aj. Část tohoto zboží prodávali sousedním [[Skytové|Skytům]]. Velkou část exportu tvořily také místní produkty jako chléb, skot, kůže, kožešiny, med, vosk a otroci. Heraklejský poloostrov proměnili Chersonésané v zemědělskou oblast, tzv. choru. V té byla zbudována opevnění, osady, půda byla rozparcelována. Nejdůležitějším místním zemědělským odvětvím bylo [[vinohradnictví]] a [[vinařství]]. V samotném městě se rozvíjelo hrnčířství, kovářství, slévárenství, stavitelství a řezbářství. Chersonésané také vždy platili za vynikající rybáře a mořeplavce. [68] => [[Soubor:Triobole Chersones.JPG|náhled|300x300pixelů|Chersonéský [[Obolos|triobolos]], 400-350 př. n. l.]] [69] => Během římského protektorátu došlo v 1. - 3. století k ekonomickému vzestupu. Občané aktivně zesilovali městské hradby a věže, stavěli nové chrámy, budovali thermy, přestavěli divadlo, zavedli několik větví vodovodu. Chersonésos čile obchodoval s velkými obchodně-řemeslnými centry Černého a Středozemního moře a především se svými tradičními partnery na jižním břehu [[Pontus|Pontu]], tedy městy jako [[Hérakleia Pontiké]], [[Sinop]], [[Samsun|Amisos]] či [[Amasra|Amastris]]. V Chersonésu se několikrát obnovovala ražba zlatých mincí. [70] => [71] => Do města se tradičně dovážely elegantní skleněné a bronzové nádoby, různá malovaná glazovaná keramika, koření a vonné věci. Z města se naopak vyvážela zemědělská produkce, kůže, solené a sušené ryby, rybí omáčky (''gara''). Rybářství bylo také důležitým ekonomickým odvětvím města. Při vykopávkách bylo objeveno přes sto cisteren k nasolování ryb, z nichž některé měly kapacitu 30-40 tun ryb. [72] => [73] => Po dobytí Chersonésu knížetem Vladimírem uzavřela Byzantská říše s Kyjevskou Rusí úzké spojenectví. Chersonésu, který se stal prostředníkem jejich obchodu, bylo toto spojenectví velmi ku prospěchu. Odsud se do Byzantské říše posílaly zemědělské a živočišné produkty, naopak Rus nakupovala zbraně, plátno a olej. [74] => [75] => V 11. - 12. století byla obchodní pozice Chersonésu poněkud oslabena, avšak dále si uchovával status vojensko-politické byzantské výspy v regionu. Jak však Byzancie slábla, obchod v Černém moři převzali italští (benátští a později janovští) kupci, kteří zakládali na Krymu své faktorie. Obchodní cesty se přesunuly do východní části Krymu, což vedlo k ekonomickému úpadku města, zpečetěnému zničením města na konci 14. věku. [76] => [77] => == Archeologický průzkum == [78] => S prvními archeologickými vykopávkami se začalo roku 1827 na příkaz vrchního velitele ruského [[Černomořské loďstvo|Černomořského loďstva]] [[Alexej Samuilovič Grejg|Alexeje Samuiloviče Grejga]], při těchto pracích byly objeveny pozůstatky tří chrámů. K systematickému průzkumu došlo až v 80. letech 19. století pod vedením generála [[Karl Fjodorovič Gemmelman|K. E. Gemmelmana]]. Dvacet let života obětoval zdejším ruinám zakladatel budoucího muzea Karl Kazimirovič Koscjuško-Baljužinič, v jehož díle pokračoval po jeho smrti od roku 1908 Robert Christianovič Leper. [79] => [80] => Ve 2. polovině 20. století zde probíhal výzkum ve spolupráci muzea Chersonésos Tauridský a Uralské katedry byzantologie při [[Uralská federální univerzita|Uralské státní univerzitě]]. V letech 1969-2000 zde vedla výzkum významná ruská archeoložka Alla Iljinična Romančuk, která také publikovala nemálo vědeckých prací zasvěcených Chersonésu. [81] => [82] => Cenné nálezy dnes spravuje Historicko-archeologické muzeum Chersonésos tauridský, které vystavuje sbírky vzácných nápisů (např. známá přísaha občanů Chersonésu z 3. stol. př. n. l.), uměleckých předmětů, řemeslných výrobků a nástrojů, předmětů denní potřeby aj. Nejcennější předměty jsou ovšem chráněny v petrohradské [[Ermitáž]]i a v moskevském [[Puškinovo muzeum|Puškinově muzeu]] a Státním historickém muzeu. [83] => [84] => Roku 2012 byly poprvé provedeny také výzkumy přilehlých vod. Archeologové-potápěči tak objevili např. 12 kamenných kotev o hmotnosti do 60 kg, jež se nacházely v hlubině od 15 do 27 m.{{Citace elektronického periodika|titul=Подводные археологи подняли 12 якорей (видео)|periodikum=meridian.in.ua|url=http://meridian.in.ua/news/10688.html|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-26}} [85] => [86] => {|class="graytable" [87] => |+ [88] => | width="29%"|[[Soubor:Херсонес. Западные ворота.jpg|střed|360px]] [89] => | width="5%"| [90] => | width="32%"|[[Soubor:Херсонес Монетный двор.jpg|střed|200px]] [91] => | width="5%"| [92] => | [[Soubor:Херсонес Керамика.jpg|střed|220px]] [93] => |- [94] => | align="center"|Západní brána [95] => | [96] => | align="center" |Sklepní prostory mincovny [97] => | [98] => | align="center"|[[Pithos|Pithy]] na skladování potravin a vína [99] => |} [100] => [101] => == Nejvýznamnější objekty == [102] => [103] => === Hlavní náměstí Chersonésu === [104] => {{Viz též|Katedrála svatého Vladimíra (Chersonésos)}} [105] => V centru města, uprostřed hlavní ulice, se rozkládalo hlavní náměstí ([[agora]]) Chersonésu. To bylo vytyčeno již při založení města v 5. století př. n. l. a svůj účel po celá dvě tisíciletí nezměnilo. V antickém období se zde nacházely chrámy, oltáře a sochy bohů, zde se také scházeli občané k řešení politických otázek. [106] => [107] => Když město přijalo v 4. století křesťanství, na hlavním náměstí vyrostlo sedm chrámů. V jednom z nich byl na konci 10. století pokřtěn ruský [[Vladimír I.|kníže Vladimír]]. Na památku této události byla v 19. století nad ruinami památného chrámu vztyčena [[Katedrála svatého Vladimíra (Chersonésos)|katedrála svatého Vladimíra]]. [108] => [[Soubor:Херсонес амфитеатр.jpg|náhled|300x300pixelů|[[Amfiteátr]]]] [109] => [110] => === Divadlo === [111] => Chersonéské divadlo s kapacitou okolo 1800 až 2000 diváků bylo zbudováno na přelomu 3. a 4. století. Konala se zde představení, lidová shromáždění a oslavy. [112] => [113] => V období římské nadvlády sloužilo divadlo také jako aréna pro boje [[gladiátor]]ů. Tento typ představení však byl zakázán, když se stalo křesťanství oficiálním římským náboženstvím. Divadlo začalo pustnout a na jeho ruinách byly vystavěny dva křesťanské chrámy. Jeden na místě orchestřiště, ten byl rozebrán při vykopávkách. Dochovaly se pouze zbytky druhého chrámu s křížovým půdorysem. [114] => [115] => Jedná se o jediné antické divadlo, objevené na území bývalého SSSR. [116] => [117] => === Bazilika v bazilice === [118] => Jedná se o středověký křesťanský chrám, postavený na ruinách staršího - odtud nezvyklý název Bazilika v bazilice. První chrám (tzv. velká bazilika) vzniknul v 6. století, přibližně za vlády byzantského císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] Částečně se dochovala vzácná [[Mozaika|mozaiková]] podlaha. [119] => [120] => Původní chrám byl ovšem zničen a v 10. století postavili na jeho rozvalinách baziliku novou, menší. Při její výstavbě byla sice zničena část mozaikových podlah, mnoho se ale dochovalo. Nejcennější kousky jsou uchovávány v chersonéském muzeu. [121] => [122] => Roku 2007 poničili zbytky chrámu vandalové, kteří povalili několik sloupů, jež svým pádem poškodily původní podlahu. [123] => [[Soubor:Khersones mosaic 1.JPG|náhled|280x280pixelů|Mozaika z podlahy tzv. Baziliky v bazilice (6. stol.)]] [124] => [125] => === Zenónova věž === [126] => Jedním z nejlépe zachovaných obranných prvků Chersonésu je tzv. Zenónova věž, součást městských hradeb. Kruhová stavba o průměru asi 9 m a vysoká původně necelých 7 metrů vznikla ve 2. polovině 2. století př. n. l. Základ tvoří mohutné pískovcové kvádry, později byla zvýšena pomocí zdiva slepeného z menších kamenů. Na její výstavbu byly použily náhrobky z místní nekropole, díky čemuž se nám dochovalo několik vzácných epitafů z 4. až 3. století př. n. l. Z nich nejvzácnější je dekorován také portrétem jinocha (vystaven v místním muzeu). [127] => [128] => Své jméno získala věž podle byzantského [[Zenon (císař)|císaře Zenóna]], který financoval opravu věže roku 488. Zpráva o tomto činu byla vytesána do kamene a zazděna do základů. [129] => [130] => === Chersonéský zvon === [131] => {{Podrobně|Chersonéský zvon}} [132] => Vedle katedrály svatého Vladimíra se v Chersonésu nachází ještě jedna novodobá památka, která však nemá přímou souvislost s antickou polis. Je to tzv. Chersonéský zvon, zavěšený pod širým nebem na břehu moře. Tento zvon byl odlit roku 1778 z ukořistěných tureckých děl. V [[Sevastopol]]u jej během [[Krymská válka|krymské války]] ukořistili Francouzi, kteří jej jako válečnou kořist umístili v [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrále Notre-Dame v Paříži]]. Rusům byl navrácen roku 1913 a umístěn do kláštera v Chersonésu. Když byl klášter uzavřen a jeho zvony odeslány na přetavení, tento zvon se jako jediný zachránil, neboť si jej vyžádalo Oddělení bezpečnosti plavby Černého a Azovského moře jako signální mlhový zvon. Dnes je jedním ze symbolů Chersonésu i Sevastopolu. [133] => [134] => == Zajímavá fakta == [135] => * V Chersonésu pobývali ve vyhnanství političtí protivníci konstantinopolských vládců: papežové [[Klement I.]] (v [[Inkerman]]u) a [[Martin I.]], svržený císař [[Justinián II.]] a jeho protivník [[Filippikos Bardanes]], bratři [[Leon IV. Chazar|Leona IV. Chazara]] aj. [136] => * Chersonésos osobně navštívil ruský car [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandr III.]], opakovaně sem i se svou rodinou přicestoval poslední car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] [137] => * [[Vladimir Putin]] navštívil Chersonésos již roku 2001, provázel jej tehdejší ukrajinský prezident [[Leonid Kučma]] (ruská invaze Krymu se odehrála až v roce 2014). V roce 2015 provázel po chersonéských ruinách Putin bývalého italského premiéra [[Silvio Berlusconi|Silvia Berlusconiho]]. [138] => * V červnu 2015 Vladimir Putin využil místního sporu o ředitele archeologické rezervace Chersonésos tauridský, aby památku podřídil přímo federální správě.{{Citace elektronického periodika|titul=Путин вмешался в конфликт вокруг заповедника «Херсонес»|periodikum=vz.ru|url=http://vz.ru/society/2015/8/1/759024.print.html|jazyk=ru|datum přístupu=2017-01-25}} [139] => [140] => == Galerie == [141] => [142] => Soubor:Chersonesos ruins.jpg|Ruiny Chersonésu s katedrálou svatého Vladimíra [143] => Soubor:Chersonesos Bell.jpg|[[Chersonéský zvon|Zvon na Chersonésu]] [144] => Soubor:Chersonesos columns.jpg|Bazilika 1935 [145] => Soubor:Базилика 1935 года 4.jpg|Bazilika 1935 [146] => Soubor:Sevastopol 04-14 img36 Chersonesus.jpg|Ruiny na Chersonésu [147] => Soubor:Khersones buildings.jpg|Ruiny na Chersonésu [148] => Soubor:Sebastopol bazilika v bazilike 01.jpg|Bazilika v bazilice [149] => Soubor:Sevastopol Chersonesus Fortress Wall IMG 0611 1725.jpg|Pozůstatky hradeb [150] => Soubor:Улица_в_Херсонесе.jpg|Ulice [151] => [152] => [153] => == Odkazy == [154] => [155] => === Reference === [156] => {{Překlad|ru|Херсонес Таврический|83246223}} [157] => [158] => [159] => === Literatura === [160] => * {{Citace periodika | příjmení1 = Čechová | jméno1 = Martina | titul = Chersonésos. Město, které přetrvalo staletí | periodikum = Dějiny a současnost | ročník = IXL | číslo = 3 | datum = březen 2009 | strany = 10–12 | issn = 0418-5129}} [161] => [162] => === Související články === [163] => * [[Chersonéský zvon]] [164] => * [[Katedrála svatého Vladimíra (Chersonésos)]] [165] => * [[Dějiny Krymu]] [166] => [167] => === Externí odkazy === [168] => * {{Commonscat}} [169] => * {{NK ČR|věc=ano|ge139065}} [170] => * [http://chersonesos-sev.ru/ Oficiální stránky muzea Chersonésos tauridský] [171] => [172] => {{Světové dědictví – Ukrajina}} [173] => {{Světové dědictví - Rusko}} [174] => [175] => {{Autoritní data}} [176] => {{Portály|Ukrajina|Rusko}} [177] => [178] => [[Kategorie:Chersonésos| ]] [179] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla na Krymu]] [180] => [[Kategorie:Dějiny Krymu]] [181] => [[Kategorie:Bosporská říše]] [182] => [[Kategorie:Geografie Sevastopolu]] [183] => [[Kategorie:Světové dědictví (Ukrajina)]] [184] => [[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]] [185] => [[Kategorie:Archeologické lokality na Ukrajině]] [] => )
good wiki

Chersonésos

Chersonésos ( v ruských letopisech ) je zaniklá řecká polis, založená starověkými Řeky na Heraklejském poloostrově na jihozápadním pobřeží Krymu. Od 5.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Feodosija','polis','Chersonéský zvon','Hérakleia Pontiké','Klement I.','Vladimír I.','Skytové','Katedrála svatého Vladimíra (Chersonésos)','Sevastopol','Litva','stratég','demiurg'

Demiurg

Feodosija

Litva

Polis

Sevastopol

Skytové

Stratég