Array ( [0] => 14756970 [id] => 14756970 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chetitština [uri] => Chetitština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Chetitština ''(𒉈𒅆𒇷, nešili)'' [2] => | rozšíření = [[Anatolie]] [3] => | mluvčích = ''vymřelý jazyk'' [4] => | klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]] [5] => ** [[Anatolské jazyky]] [6] => | písmo = [[Klínové písmo|Chetitský klínopis]] [7] => | regulátor = ''není stanoven'' [8] => | ISO6391 = ''není'' [9] => | ISO6392B = hit [10] => | ISO6392T = hit [11] => | ISO6393 = hit [12] => | wikipedie = ''není'' [13] => }} [14] => '''Chetitština''' (v chetitštině 𒉈𒅆𒇷, nešili) je vymřelý jazyk z [[Anatolské jazyky|anatolské]] skupiny [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], nejstarší zaznamenaný indoevropský jazyk vůbec. Byl používán přibližně v období 2.–1. tisíciletí př. n. l. na území severní a střední [[Malá Asie|Malé Asie]] (Anatolie). Za vůbec nejstarší dochovaný chetitský text se považuje tzv. Anitta text, datovaný do 16. století př. n. l. K zápisu chetitštiny obyčejně sloužil [[klínopis]], méně často je zachováno též specifické [[hieroglyfické písmo]]. Texty byly psány profesionálními písaři na hliněné tabulky (s výjimkou jedné bronzové tabulky), které byly většinou následně vypáleny. [15] => [16] => Z historického hlediska je „chetitština“ termín nepřesný. Sami [[Chetité]] nazývali „chetitštinou“ neindoevropský jazyk svých předchůdců a chetitštinu samu „''nešili''“. Termín nicméně je již zaveden. [17] => [18] => V letech [[1916]]–[[1917]] byl tento jazyk rozluštěn [[Česko|českým]] badatelem [[Bedřich Hrozný|Bedřichem Hrozným]]. [19] => [20] => Chetitské texty se rozdělují do tří vývojových stupňů: [21] => [22] => * '''stará chetitština''' (1750–1450 př. n. l.) [23] => * '''střední chetitština''' (1450–1380 př. n. l.) [24] => * '''nová chetitština''' (1380–1220 př. n. l.) [25] => [26] => == Fonologie == [27] => [28] => === Souhlásky === [29] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [30] => |+ [31] => ! colspan="2" | [32] => ![[Labiální souhláska|Labiála]] [33] => ![[Alveolární souhláska|Alveolára]] [34] => ![[Palatální souhláska|Palatála]] [35] => ![[Velární souhláska|Velára]] [36] => ![[Labializace|Labio-velára]] [37] => ![[Uvulární souhláska|Uvulára]] [38] => |- [39] => ! rowspan="2" |[[Plozivní souhláska|Ploziva]] [40] => !Neznělé [41] => |[[Neznělá bilabiální ploziva|p]] [42] => |[[Neznělá alveolární ploziva|t]] [43] => | [44] => |[[Neznělá velární ploziva|k]] [45] => |[[Labializace|kʷ]] [46] => | [47] => |- [48] => !Znělé [49] => |[[Znělá bilabiální ploziva|b]] [50] => |[[Znělá alveolární ploziva|d]] [51] => | [52] => |[[Znělá velární ploziva|g]] [53] => |[[Labializace|gʷ]] [54] => | [55] => |- [56] => ! rowspan="2" |[[Frikativní souhláska|Frikativa]] [57] => !Neznělé [58] => | [59] => |[[Neznělá alveolární frikativa|s]] [60] => | [61] => | [62] => | [63] => |[[Neznělá uvulární frikativa|X]], [[Labializace|Xʷ]] [64] => |- [65] => !Znělé [66] => | [67] => | [68] => | [69] => | [70] => | [71] => |[[Znělá uvulární frikativa|ʁ]], [[Labializace|ʁʷ]] [72] => |- [73] => ! colspan="2" |[[Nazální souhláska|Nazála]] [74] => |[[Bilabiální nazála|m]] [75] => |[[Alveolární nazála|n]] [76] => | [77] => | [78] => | [79] => | [80] => |- [81] => ! colspan="2" |[[Vibrantní souhláska|Vibranta]] [82] => | [83] => |[[Alveolární vibranta|r]] [84] => | [85] => | [86] => | [87] => | [88] => |- [89] => ! colspan="2" |'''[[Afrikátní souhláska|Afrikáta]]''' [90] => | [91] => |[[Neznělá alveolární afrikáta|t͡s]] [92] => | [93] => | [94] => | [95] => | [96] => |- [97] => ! colspan="2" |[[Aproximantní souhláska|Approximanta]] [98] => | [99] => |[[Alveolární laterální aproximanta|l]] [100] => |[[Palatální aproximanta|j]] [101] => | [102] => |[[Znělá labiovelární aproximanta|w]] [103] => | [104] => |} [105] => [106] => === Samohlásky === [107] => Chetitština rozlišovala čtyři vokály. Tyto samohlásky mohly být krátké i dlouhé. [108] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [109] => ! [110] => ! přední [111] => ! střední [112] => ! zadní [113] => |- [114] => ! vysoké [115] => | {{IPA|i}} {{IPA|iː}} [116] => | [117] => | {{IPA|u}} {{IPA|uː}} [118] => |- [119] => ! střední [120] => | {{IPA|e}} {{IPA|eː}} [121] => | [122] => | [123] => |- [124] => ! nízké [125] => | [126] => | {{IPA|a}} {{IPA|aː}} [127] => | [128] => |} [129] => [130] => == Gramatika == [131] => [132] => === Morfologie === [133] => [134] => ==== Podstatná jména ==== [135] => Podstatná jména rozlišovala 9 pádů ([[nominativ]], [[genitiv]], [[dativ]]-[[lokál]], [[Akuzativ|akusativ]], [[Vokativ|vocativ]], [[ablativ]], [[ergativ]], [[allativ]], a [[instrumentál]]), dvě čísla ([[Jednotné číslo|singulár]] a [[Množné číslo|plurál]]) a namísto v jazycích častějšího rodu mužského a ženského rozlišuje životný (například slovo muž) a neživotný (například slovo stůl).{{cite web|url=http://www.assyrianlanguages.org/hittite/hittite_grammar.pdf|title=Hittite Grammar|website=Assyrianlanguages.org|accessdate=2017-01-17}} Stejně se rozlišovala i přídavná jména a zájmena. [136] => [137] => {| class=wikitable style=text-align:center [138] => |+ [139] => Příklad skloňování substantiv „''pišna''“ (muž) a „''pēda''“ (místo) [140] => ! rowspan="2" |   [141] => [142] => ! colspan="2" | Životný [143] => [144] => ! colspan="2" | Neživotný [145] => [146] => |- [147] => [148] => ! Singulár || Plurál || Singulár || Plurál [149] => [150] => |- [151] => [152] => ! Nominativ [153] => [154] => | pišnaš || pišnēš || pēdan || pēda [155] => [156] => |- [157] => [158] => ! Vocativ [159] => [160] => | pišne || pišne || – || – [161] => [162] => |- [163] => [164] => ! Akusativ [165] => [166] => | pišnan || pišnuš || pēdan || pēda [167] => [168] => |- [169] => [170] => ! Genitiv [171] => [172] => | pišnaš || pišnaš || pēdaš || pēdaš [173] => [174] => |- [175] => [176] => ! Dativ/Lokál [177] => [178] => | pišni || pišnaš || pēdi || pēdaš [179] => [180] => |- [181] => [182] => ! Ablativ [183] => [184] => | pišnaz || pišnaz || pēdaz || pēdaz [185] => [186] => |- [187] => [188] => ! Ergativ [189] => [190] => | pišnanza || pišnantēš || pēdanza || pēdantēš [191] => [192] => |- [193] => [194] => ! Allativ [195] => [196] => | pišna || – || pēda || – [197] => [198] => |- [199] => [200] => ! Instrumentál [201] => [202] => | pišnit || pišnit || pēdit || pēdit [203] => [204] => |} [205] => [206] => ==== Slovesa ==== [207] => Slovesa byla oproti dalším raným indoevropským jazykům méně komplikovaná. Rozlišovala dva rody ([[Činný rod|činný]] a [[Medium (mluvnice)|medium]]), dva časy ([[Přítomný čas|přítomný]] a [[Minulý čas|minulý]]), dva způsoby ([[Indikativ|oznamovací]] a [[Imperativ|rozkazovací]]). Slovesa měla kromě infinitivu ještě [[Supinum|supinum]]. V tabulce vidíte příklad skloňování slovesa „být“, toto sloveso je samozřejmě jen v činném rodě a medium nemá. Infinitiv tohoto slovesa je „''ašanna''“ a supinum je „''ēšuan''“. [208] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [209] => |+ [210] => Příklad skloňování slovesa „být“ [211] => ! colspan="2" rowspan="2" | [212] => ! colspan="2" |Oznamovací [213] => ! rowspan="2" |Imperativ [214] => |- [215] => !Přítomný [216] => !Minulý [217] => |- [218] => ! rowspan="6" |Činný rod [219] => !1. sg [220] => |ēšmi [221] => |ēšun [222] => |ašallu [223] => |- [224] => !2. sg [225] => |ēšši [226] => |ēšt [227] => |ēš [228] => |- [229] => !3. sg [230] => |ēšzi [231] => |ēšt [232] => |ēšdu [233] => |- [234] => !1. pl [235] => |ašueni [236] => |ēšuen [237] => |ašueni [238] => |- [239] => !2. pl [240] => |ašteni [241] => |ēšten [242] => |ēšten [243] => |- [244] => !3. pl [245] => |ašanzi [246] => |ēšer [247] => |ašandu [248] => |} [249] => [250] => === Syntax === [251] => Chetitština byla [[syntetický jazyk]]. Slovosled byl podle stylu „podmět-předmět-sloveso“. [252] => [253] => == Příklady == [254] => === Číslovky === [255] => {| cellspacing="7" [256] => |- [257] => | '''Chetitsky''' || '''Česky''' [258] => |- [259] => | ās || jeden [260] => |- [261] => | dān || dva [262] => |- [263] => | tēries || tři [264] => |- [265] => | meyawes || čtyři [266] => |} [267] => [268] => == Užitečné fráze == [269] => [270] => {| class="wikitable" [271] => | '''Chetitsky''' [272] => | '''Česky''' [273] => |- [274] => | ''Āssus sīuaz!'' || Dobré ráno! [275] => |- [276] => | ''Āssus ispant!'' || Dobrý večer! [277] => |- [278] => | ''Ēsmi Moksus.'' || Jsem Moksus. [279] => |} [280] => [281] => == Vzorový text == [282] => : Telepenusa arha iyānīs, halkīn [283] => : immarnīn sālhiantien mānnīttien [284] => : ispiyattara pēdās. Gīmri úēllui [285] => : marmaras andān Telepenusa [286] => : pait, marmarri andān úlīsta. [287] => : Sērāsseissān halēnzu huwaīs. [288] => [289] => == Odkazy == [290] => === Reference === [291] => [292] => [293] => === Literatura === [294] => [295] => * Dita Frantíková: ''Chetitská čítanka''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016. {{ISBN|978-80-7308-644-2}} [296] => * Jörg Klinger: Die Hethiter,C.H. Beck oHG, München 2007 [297] => * Alwin Kloekhorst: "Etymological Dictionary of the Hittite Inherited Lexicon", Brill, Leiden 2008 [298] => * Vojtěch Zamarovský: Za tajemstvím říše Chetitů, Mladá fronta, Praha 1961 [299] => * Benjamin W. Fortson: Indo-European Language and Culture: An Introduction, Blackwell, Malden, Massachusetts, 2004, pag. 158–167 [300] => * Calvert Watkins: Hittite, V: The ancient languages of Asia Minor, Ed. R. D. Woodard,New York, Cambridge University Press, 2008, pag. 6–31 [301] => * Marek Rychtařík: Chetitština, V: Jazyky starého Orientu, Univerzita Karlova v Praze, Praha, 2010. pag. 61—65, 139—142. [302] => * {{Citace monografie|jméno=Šárka|příjmení=Velhartická|odkaz na autora=Šárka Velhartická|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Chetitské písemnictví''|typ kapitoly=XII. kapitola:|stránky=418-480}} [303] => [304] => === Související články === [305] => * [[Anatolské jazyky]] [306] => * [[Indoevropské jazyky]] [307] => * [[Chetité]] [308] => [309] => === Externí odkazy === [310] => * {{commonscat}} [311] => * {{Wikislovník|heslo=chetitština}} [312] => [313] => {{Pahýl}} [314] => {{Autoritní data}} [315] => [[Kategorie:Jazyky Asie]] [316] => [[Kategorie:Anatolské jazyky]] [] => )
good wiki

Chetitština

Chetitština (v chetitštině 𒉈𒅆𒇷, nešili) je vymřelý jazyk z anatolské skupiny indoevropských jazyků, nejstarší zaznamenaný indoevropský jazyk vůbec. Byl používán přibližně v období 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Labializace','Anatolské jazyky','Indoevropské jazyky','Chetité','Nazální souhláska','Aproximantní souhláska','Afrikátní souhláska','Vibrantní souhláska','Frikativní souhláska','Neznělá bilabiální ploziva','Množné číslo','Malá Asie'