Array ( [0] => 14688382 [id] => 14688382 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chořov [uri] => Chořov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Chořov [2] => | originální jméno = Chorzów [3] => | obrázek = Chorzów Urząd Miasta.jpg [4] => | popisek = Chořovská radnice [5] => | vlajka = POL Chorzów flag.svg [6] => | znak = POL Chorzów COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.29807 [8] => | zeměpisná délka = 18.95396 [9] => | nadmořská výška = [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Slezské vojvodství|Slezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = městský okres [15] => | administrativní dělení = 5 městských částí [16] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Chořov |position= top |width= 220 |lat= 50.3 |long= 18.95 |float=center |caption=}} [17] => | rozloha = 33,5 [18] => | počet obyvatel = 106846 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [20] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Slezané]], [[Němci]] a další [21] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]] a další [22] => | vznik = 1934 [23] => | hustota zalidnění = [24] => | starosta = Andrzej Kotala [25] => | web = http://www.chorzow.eu/ [26] => | telefonní předvolba = +48 32 [27] => | psč = 41-500 až 41-506 [28] => }} [29] => '''Chořov''' ({{Vjazyce2|pl|''Chorzów''}} {{Výslovnost|ˈxɔʐuf|Pl-Chorzów.ogg}}), historicky '''Králova Huť''' ({{Vjazyce2|pl|''Królewska Huta''}}, {{Vjazyce2|de|''Königshütte''}}) je město a [[městské okresy v Polsku|městský okres]] v jižním [[Polsko|Polsku]] ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]]. Leží na historickém území [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] ve středu dvoumilionové [[Katovická konurbace|katovické konurbace]] mezi [[Bytom]]í a [[Katovice]]mi. V samotném Chořově žilo v roce 2021 106 846 obyvatel{{Citace elektronické monografie [30] => | titul = Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2021 roku [31] => | url = https://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/ludnosc/ludnosc/powierzchnia-i-ludnosc-w-przekroju-terytorialnym-w-2021-roku,7,18.html [32] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR) [33] => | datum_vydání = 2021-07-22 [34] => | datum_přístupu = 2022-02-27 [35] => | jazyk = pl [36] => }}. Při sčítání lidu 2011 se 33,8 % obyvatel přihlásilo ke [[Slezané|slezské národnosti]],{{Citace elektronické monografie [37] => | titul = Narodowość śląska w powiatach wg GUS [38] => | url = https://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/ [39] => | vydavatel = Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej [40] => | datum_vydání = 2013-07-26 [41] => | datum_přístupu = 2022-02-27 [42] => | jazyk = pl [43] => }} ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 83,6 % obyvatel Chořova se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).{{Doplňte zdroj}} [44] => [45] => Město Chořov v dnešní podobě existuje od roku 1934, kdy byly ke Králově Huti připojeny obce Chořov, Maciejkowice a Nové Hajduky (Nowe Hajduki) a současně došlo k přejmenování celého nově vzniklého celku. Dějiny vesnice Chořov sahají do 13. století, kdežto Králova Huť vznikla na konci 18. století a městská práva získala v roce 1868. Vývoj města úzce souvisel s průmyslem, zejména hornickým a hutnickým. Dodnes jsou v provozu dvoje železárny – ''Huta Królewska'' (funguje nepřetržitě od roku 1799) patřící koncernu [[ArcelorMittal]] a ''Batory'' v majetku společnosti Alchemia SA. Také se zde v závodech [[Alstom|Alstom Konstal]] vyrábějí železniční vozidla, hlavně tramvaje a vozy metra (tramvaje [[Konstal]] byly za socialismu nejrozšířenějším typem tramvaje v Polsku). [46] => [47] => Na území Chořova se rozkládá [[Slezský park]], v jehož areálu se nachází mj. [[Slezský stadion]], [[Slezská zoologická zahrada]] a [[Hornoslezský etnografický park v Chořově|Hornoslezský etnografický park]]. Město je známo i fotbalovým klubem [[Ruch Chorzów]]. [48] => [49] => == Historie == [50] => Dějiny obce Chořov sahají do 13. století. Její začátky se pojí s činností [[Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského|rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského]], který zde na důležité obchodní stezce z [[Vratislav (město)|Vratislavi]] do [[Krakov]] nechal založit vesnici i s kaplí a špitálem. Lokační listina byla vydána [[Vladislav I. Opolský|Vladislavem I. Opolským]] v roce 1257{{Citace elektronické monografie [51] => | titul = Chorzów: Historia miejscowości [52] => | url = https://sztetl.org.pl/pl/node/68361 [53] => | vydavatel = Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [54] => | datum_přístupu = 2022-02-27 [55] => | jazyk = pl [56] => | edice = Wirtualny Sztetl [57] => }}. Vesnice sdílela osudy [[Bytomské knížectví|Bytomského knížectví]], s nímž se stala součástí [[země Koruny české|zemí Koruny české]] a posléze [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. První zmínka o Maciejkowicích pochází z roku 1498,{{Citace monografie [58] => | příjmení1 = Noparlik [59] => | jméno1 = Przemysław [60] => | titul = Maciejkowice w średniowieczu. Przyczynek do dziejów miejscowośc [61] => | rok = 2020 [62] => | místo = Chorzów [63] => | strany = 43–54 [64] => | vydavatel = Muzeum w Chorzowie [65] => | edice = Zeszyty Chorzowskie [66] => | svazek_edice = 20 [67] => | jazyk = pl [68] => }} o Hajducích z roku 1627.{{Citace elektronické monografie [69] => | titul = Historia dzielnicy Hajduki [70] => | url = https://mojchorzow.pl/p,s,historia_dzielnicy_hajduki.html [71] => | vydavatel = mojchorzow.pl [72] => | datum_přístupu = 2022-02-27 [73] => | jazyk = pl [74] => }} V roce 1742 se většina [[Horní Slezsko|Horního Slezska]], včetně území dnešního města, dostala pod nadvládu [[Pruské království|Pruska]]. [75] => [[Soubor:Königshütte, Schlesien - Bismarckring (2) (Zeno Ansichtskarten).jpg|náhled|vlevo|Pohled na město na začátku 20. století]] [76] => [[Soubor:Königshütte Stadtplan 1904.jpg|náhled|vlevo|Plán města z roku 1904]] [77] => Od 16. století se v oblasti začalo s těžbou [[stříbro|stříbra]], [[olovo|olova]] a [[železná ruda|železných rud]]. Velký průlom nastal v roce 1787, kdy chořovský farář Ludwik Bojarski objevil ložiska [[černé uhlí|černého uhlí]]. Vznikl první důl ''Fürstine Hedwige'', který patřil pod místní farnost. O dva roky později začala těžba na státním dole ''Prinz Karl von Hessen'' (Princ Karel Hesenský, od roku 1800 ''Königsgrube'' – Králův důl).{{Citace sborníku [78] => | příjmení1 = Nowak [79] => | jméno1 = Jacek [80] => | příjmení2 = Wróblewski [81] => | jméno2 = Piotr [82] => | titul = Co się działo we wsi Chorzów przed plebiscytem? Kościół – przemysł – rolnictwow perspektywie socjologii wizualnej [83] => | sborník = Rocznik 7 [84] => | datum vydání = 2019 [85] => | vydavatel = Muzeum Górnośląski Park Etnograficzny [86] => | místo = Chorzów [87] => | strany = 21 [88] => | jazyk = pl [89] => }} Roku 1799 se z iniciativy hraběte [[Friedrich Wilhelm von Reden|Friedricha Wilhelma von Redena]] začaly budovat železárny ''Königshütte'' (tedy „Králova huť” na počest [[Fridrich Vilém III.|Fridricha Viléma III.]]) a kolem dnešní ulice Kalidego vyrostla začátkem 19. století první dělnická kolonie (roku 1802 čítala 18 domů). Církevní majetek, včetně řádu Božího hrobu, jemuž doposud patřila vesnice Chořov, přešel v roce 1810 do vlastnictví pruského státu. V letech 1826–1830 byla v okolí dnešní ulice Wolności z iniciativy hornohajduckého podnikatele Erdmanna Sarganka založena kolonie Erdmannswille. Význam této ulice vzrostl po zprovoznění [[Hornoslezská dráha|Hornoslezské dráhy]] se stanicí ''Königshütte in Schwientochlowitz'' umístěné na pomezí [[Świętochłowice|Świętochłowic]] a Horních Hajduků (již neexistuje, roku 1913 byla nahrazena dnešním nádražím ''Chorzów Batory''). Kolem jižní části ulice se od roku 1857 vyvíjela osada Neu-Heiduk (Nowe Hajduki).{{Citace periodika [90] => | příjmení1 = Seidel [91] => | jméno1 = Stanisław [92] => | titul = Historia Nowych Hajduk (obecnej dzielnicy miasta Chorzowa) [93] => | periodikum = Młody Krajoznawca Śląski. Pisemko Szkolnych Kół Krajoznawczych Śląskich [94] => | ročník = 6 [95] => | číslo = 37 [96] => | datum = 1938-06 [97] => | strany = 13 [98] => | url = http://sbc.org.pl/Content/127042/MChCz_449_1938_6.pdf [99] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [100] => | jazyk = pl [101] => }} Ve stejné době začala výstavba kolonie Klimsawiese (Klimzowiec).{{Citace elektronické monografie [102] => | příjmení1 = Ładuniuk [103] => | jméno1 = Anna [104] => | titul = Klimzowiec w Chorzowie: poznajcie historię osiedla [105] => | url = https://chorzow.naszemiasto.pl/klimzowiec-w-chorzowie-poznajcie-historie-osiedla/ar/c3-2212326 [106] => | vydavatel = chorzow.naszemiasto.pl [107] => | datum_vydání = 2014-03-26 [108] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [109] => }} [110] => [111] => 17. července 1868 bylo několik osad a kolonií sloučeno do jedné městské obce s názvem ''Königshütte'' neboli Králova Huť, která čítala zhruba 14 tisíc obyvatel. Do roku 1905 se počet obyvatel zvýšil na 66 tisíc. Kolem dnešní ulice Wolności a nádraží na železniční trati do [[Bytom]]i, jež bylo zprovozněno roku 1872 (dnes ''Chorzów Miasto''), vyrostlo postupně nové městské centrum. V roce 1873 byla dokončena budova radnice u nově vytyčeného hlavního náměstí{{Citace elektronické monografie [112] => | titul = Rynek w Chorzowie dawniej i dziś. Poznajmy historię chorzowskiego rynku i zobaczmy, jak się zmieniał [113] => | url = https://chorzow.naszemiasto.pl/rynek-w-chorzowie-dawniej-i-dzis-poznajmy-historie/ar/c1-5167407 [114] => | vydavatel = chorzow.naszemiasto.pl [115] => | datum_vydání = 2019-06-14 [116] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [117] => | jazyk = pl [118] => }} a z přelomu 19. a 20. století pocházejí ikonické stavební památky Královy Huti: pošta (1892), hotel Graf Reden (1901, nyní divadlo Teatr Rozrywki) či tržnice (1905). Roku 1894 začaly po městě jezdit [[tramvajová doprava v katovické aglomeraci|tramvaje]]. Rozvoj Dolních a Horních Hajduků, jež byly sloučeny do jedné obce s názvem Bismarckhütte v roce 1903, souvisel především se založením Bismarckových železáren (''Bismarckhütte'') v roce 1873 a Rütgersovy továrny na dehet (''Rudolf Rütgers Chemische Fabrik für Theerprodukte'') v roce 1888. Roku 1916 byly založeny chořovské dusíkárny.{{Citace elektronické monografie [119] => | titul = Historia [120] => | url = https://chorzow.grupaazoty.com/spolka/historia [121] => | vydavatel = Grupa Azoty Chorzów [122] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [123] => }} [124] => [125] => Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo v Králově Huti 72 641 obyvatel, z toho 54,1 % německojazyčných a 34 % polskojazyčných (k polskému jazyku se řadilo i [[slezština (lechický jazyk)|hornoslezské nářečí]], dále zvláštní kategorii představovali „dvoujazyční”, již tvořili 11,5 % obyvatelstva). Bismarckhütte čítala 22 687 obyvatel (45,9 % německo-, 48,6 % polsko- a 5,2 % dvoujazyčných), Neu-Heiduk 6 240 (41,6 % německo-, 49,7 % polsko- a 8,4 % dvoujazyčných), vesnice a statek Chořov (Chorzow) dohromady 11 152 (19,7 % německo-, 76,2 % polsko- a 3,6 % dvoujazyčných) a Maciejkowice (Maczeikowitz) 1 347 (13,5 % německo- a 81 % polskojazyčných, 5,5 % s jiným jazykem).{{Citace monografie [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [130] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA3 [131] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [132] => | místo = Berlin [133] => | rok vydání = 1912 [134] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [135] => | strany = 3–4, 22–23 [136] => | jazyk = de [137] => }} Celkem tedy na území dnešního města žilo 114 067 obyvatel, více než v současnosti. [138] => [[Soubor:Henryk Poddębski - Królewska Huta (131-11128).jpg|náhled|vlevo|Ulice Wolności v roce 1937]] [139] => Po [[první světová válka|první světové válce]] bylo Horní Slezsko sporným územím mezi Německem a Polskem. V [[plebiscit v Horním Slezsku|hornoslezském plebiscitu]] se 74,7 % hlasujících v Králově Huti vyslovilo pro setrvání v Německu,{{Citace elektronické monografie [140] => | titul = Die Volksabstimmung in Oberschlesien 1921: Kreis Königshütte [141] => | url = http://home.arcor.de/oberschlesien-ka/abstimmung/koenigshuette.htm [142] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [143] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150404152322/http://home.arcor.de/oberschlesien-ka/abstimmung/koenigshuette.htm [144] => | datum archivace = 2015-04-04 [145] => | nedostupné = [146] => }} ovšem při konečném rozdělení regionu v roce 1922 město připadlo polskému státu, stejně tak ostatní obce. 1. června 1934 byly Králova Huť a Chořov s Maciejkowicemi sloučeny do jednoho správního celku, který byl pojmenován Chořov (''Chorzów''). Volba názvu navzdory velikostnímu poměru mezi jednotlivými částmi padla ve snaze zbavit se německé symboliky obsažené v názvu „Králova Huť”, kde se králem míní pruský vladař. Roku 1937 byly připojeny Nowe Hajduki a k 1. dubnu 1939 Wielkie Hajduki (dřívější obec Bismarckhütte), čímž město získalo dnešní podobu. Bylo největším městem [[Slezské vojvodství (1920–1945)|autonomního Slezského vojvodství]], dokonce v té době větším než [[Katovice]]. Populačního maxima pak dosáhlo v roce 1977 se 156 tisíci obyvatel.{{Citace elektronické monografie [147] => | příjmení1 = Urban [148] => | jméno1 = Martyna [149] => | titul = To są wybitni chorzowianie – chluba miasta. O kim mowa? Laureaci Nagrody Nobla i Nike, czy zdobywcy Oscara [150] => | url = https://chorzow.naszemiasto.pl/to-sa-wybitni-chorzowianie-chluba-miasta-o-kim-mowa/ar/c1-8401813 [151] => | vydavatel = chorzow.naszemiasto.pl [152] => | datum_vydání = 2021-08-09 [153] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [154] => | jazyk = pl [155] => }} [156] => [157] => Mezi milníky chořovské historie po roce 1945 patří zejména výstavba [[Slezský park|Slezského parku]] (dříve Vojvodský park kultury a oddechu) započatá v roce 1951 včetně [[slezská zoologická zahrada|zoologické zahrady]] (1954), planetária (1955), [[Slezský stadion|Slezského stadionu]] (1956), lunaparku (1959), lanovky Elka (1967) i [[Hornoslezský etnografický park v Chořově|Hornoslezského etnografického parku]] (1975), a také urbanistické proměny v souvislosti s rozšiřováním dopravní sítě: roku 1979 byl dokončen průtah městem ve směru na Bytom s 400metrovou estakádou protínající přímo hlavní náměstí u radnice{{Citace elektronické monografie [158] => | příjmení1 = Krzyżyk [159] => | jméno1 = Olga [160] => | příjmení2 = Trojok [161] => | jméno2 = Karina [162] => | titul = Estakada w Chorzowie to symbol. Pamiętacie jak wyglądała? Estakada z końca lat 70. zmieniła oblicze Chorzowa. Podzieliła rynek [163] => | url = https://dziennikzachodni.pl/estakada-w-chorzowie-to-symbol-pamietacie-jak-wygladala-estakada-z-konca-lat-70-zmienila-oblicze-chorzowa-podzielila-rynek/ar/c1-15040876 [164] => | vydavatel = Dziennik Zachodni [165] => | datum_vydání = 2020-06-28 [166] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [167] => | jazyk = pl [168] => }} a mezi lety 1994 až 2001 proběhla výstavba chořovského úseku Silničního diametru katovické konurbace (''Drogowa Trasa Średnicowa''){{Citace elektronické monografie [169] => | titul = Historia [170] => | url = https://www.dts-sa.pl/firma/historia/ [171] => | vydavatel = DTŚ SA [172] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [173] => | jazyk = pl [174] => }}. Zároveň se Chořov silně potýkal s fenomény typickými pro celé [[Horní Slezsko]]: perzekuce místního národnostně nevyhraněného obyvatelstva v prvních poválečných létech, od poloviny 50. let masivní emigrace do Západního Německa vynahrazovaná přílivem dělníků z centrálního a východního Polska (tzv. werbusů) a po roce 1989 strukturální krize zapříčiněná útlumem průmyslu. [175] => [[Soubor:Chorzów, Inwalidzka, historická tramvaj.jpg|náhled|vlevo|[[Konstal N]] v chořovských ulicích]] [176] => [[Soubor:Katastrofa hali Katowice, 2006.jpg|náhled|Stavební katastrofa na veletrzích (2006)]] [177] => Mezi největší podniky ve městě v období socialismu patřila ''Huta Kościuszko'' (dřívější ''Königshütte'', dnes jako ''Huta Królewska'' spadá pod společnost [[ArcelorMittal]]), ''Huta Batory'' (dřívější Bismarckovy železárny, dnes rozděleno na několik podniků v rámci společnosti Alchemia S.A.), ''Zakłady Azotowe Chorzów'' (dusíkárny), ''Zakłady Chemiczne Hajduki'' (bývalá Rütgersova továrna na dehet, zanikla v roce 2012), černouhelný důl ''Barbara-Chorzów'' (uzavřen 1993), černouhelný důl ''Prezydent'' (uzavřen 1995) a továrna na výrobu ocelových konstrukcí ''Konstal'', která vznikla odštěpením od Královy huti. Konstal se specializoval na výrobu drážních vozidel a na stavbu mostů, vzešel z něj mj. nejpopulárnější typy tramvajových vozů v poválečném Polsku [[Konstal N]] a [[Konstal 105Na]]. V současnosti patří pod společnost [[Alstom]]. [178] => [179] => V letech 1992–2011 se na katastru Chořova na okraji Slezského parku rozkládal areál [[Mezinárodní katovické veletrhy|Mezinárodních katovických veletrhů]]. V lednu 2006 zde došlo ke stavební katastrofě, při níž zemřelo 65 lidí.{{Citace elektronické monografie [180] => | příjmení1 = Osadnik [181] => | jméno1 = Patryk [182] => | titul = 14 lat temu zawaliła się hala. Co zostało z dawnych Międzynarodowych Targów Katowickich? [183] => | url = https://plus.dziennikzachodni.pl/14-lat-temu-zawalila-sie-hala-co-zostalo-z-dawnych-miedzynarodowych-targow-katowickich/ar/c1-14734050 [184] => | vydavatel = Dziennik Zachodni [185] => | datum_vydání = 2020-01-24 [186] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [187] => }}{{Citace elektronické monografie [188] => | titul = Międzynarodowe Targi Katowickie sp. z o.o. [189] => | url = http://www.krs-online.com.pl/miedzynarodowe-targi-katowickie-sp-z-o-o-krs-46866.html [190] => | vydavatel = Krajowy Rejestr Sądowy [191] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [192] => }} [193] => [194] => == Městské části == [195] => V současnosti se Chořov nedělí na samosprávné městské části s výjimkou Maciejkowic, které mají zvláštní status „pomocné jednotky obce“ (''jednostka pomocnicza gminy''). V povědomí se ale dodnes udržuje administrativní členění platné před rokem 2009: [196] => * '''Centrum (Chorzów I)''' – zahrnuje jižní část bývalého města Králova Huť, Hajduki Nowe a čtvrť Klimzowiec [197] => * '''Chorzów II''', hovorově '''Cwajka''' – zahrnuje severní část bývalého města Králova Huť, hranicí mezí I. a II. městskou částí tvořila železníční trať Chořov – Bytom [198] => * '''Chorzów Stary (Chorzów III)''' – zahrnuje bývalé vesnice Chořov a Maciejkowice [199] => * '''Chorzów-Batory (Chorzów IV)''' – zahrnuje bývalou obec Wielkie Hajduki / Bismarckhütte [200] => Mimo čtyři městské části se nacházel areál [[Slezský park|Vojvodského parku kultury a oddechu]], což mělo zdůrazňovat jeho nadměstský význam. [201] => [202] => == Památky a turistické zajímavosti == [203] => * '''[[Park Śląski]]''' (''Slezský park''), do roku 2012 oficiálně '''Vojvodský park kultury a oddechu Jerzyho Ziętka''' (''Wojewódzki Park Kultury i Wypoczynku im. gen. Jerzego Ziętka'') – park o rozloze 535 ha založený na podnět tehdejšího místovojvody a významného stranického činitele [[Jerzy Ziętek|Jerzyho Ziętka]] v roce 1951 cílem vytvořit „zelená plíce” [[katovická konurbace|katovické konurbace]] [204] => ** '''[[Slezská zoologická zahrada]]''' ''(Śląski Ogród Zoologiczny)''; před hlavním vchodem se nachází ikonická '''socha Žirafa''' z roku 1959 [205] => ** '''Slezské planetárium''' (''Planetarium Śląskie'') [206] => ** '''[[Slezský stadion]]''' ''(Stadion Śląski)'' [207] => ** '''Lunapark Legendia''', do roku 2013 '''Slezský lunapark''' (''Śląskie Wesołe Miasteczko'') [208] => ** '''Lanová dráha Elka''', jež spojuje lunapark a stadion (2,2 km) [209] => ** '''Rozárium''' – růžová zahrada o rozloze 7 ha [210] => ** '''Výstavní síň Klobouk''' (''Kapelusz'') ve tvaru evokujícím dámský klobouk, stavba z roku 1968 [211] => ** '''[[Hornoslezský etnografický park v Chořově|Hornoslezský etnografický park]]''' ''(Górnośląski Park Etnograficzny)'' s památkami lidového stavitelství 18. až 20. století z oblasti [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] (včetně [[Těšínsko|Těšínska]]) a [[Dąbrowská pánev|Dąbrowské pánve]] [212] => * '''Radnice''' – sídlo městského úřadu na hlavním náměstí (Rynek), za svou současnou podobu vděčí [[funkcionalismus|funkcionalistické]] přestavbě v letech 1927–1929 [213] => * '''Ulice Wolności''' (Svobody) – hlavní kompoziční osa bývalého města Králova Huť s řadou činžovních domů z přelomu 19. a 20. století, částečně [[pěší zóna]] [214] => ** '''Hlavní pošta''' (Wolności 2) – [[Novogotika|novogotická]] veřejná budova postavená v letech 1891–1892 a rozšířena o severní křídlo v roce 1911 [215] => ** '''Kostel svaté Hedviky''' (Wolności 53) – [[novorománský sloh|novorománský]] katolický kostel z roku 1873 [216] => ** '''„Mrakodrap“''' (Wolności 41a) – devítipodlažní funkcionalistická budova dokončena v roce 1937, která byla původně sídlem městské spořitelny [217] => * '''Kostel svaté Barbory''' (3 Maja 20) – novogotický katolický kostel postavený mezi lety 1851 až 1859 [218] => * '''''Teatr Rozrywki''''' – [[hudební divadlo]], jehož sídlem je budova někdejšího hotelu Graf Reden z roku 1901 na rohu ulic Konopnickiej a Katowicka [219] => * '''Kalideho dům''' v ulici Kalidego 1 – pozůstatek nejstarší dělnické kolonie ve městě vystavěné před rokem 1802; rodný dům sochaře [[Theodor Erdmann Kalide|Theodora Erdmanna Kalideho]] (1801–1863) [220] => * '''Pomník Friedricha Wilhelma von Redena''', průkopníka hornoslezského průmyslu, v Sadech hutníků (Plac Hutników) – odlitý v roce 1853 podle návrhu Theodora Erdmanna Kalideho, po druhé světové válce byl odstraněn a obnoven v roce 2002 [221] => * dále řada činžovních domů, [[familok]]ů, veřejných budov a kostelů z 19. a 20.  století roztroušených po celém městě [222] => [223] => Kolejka_Elka.jpg|Slezský park z pohledu lanovky [224] => Silesian_Planetarium_2018_P01_aerial_view.jpg|Slezské planetárium [225] => WPKiW_-_Skansen.JPG|[[Hornoslezský etnografický park v Chořově|Hornoslezský etnografický park]] [226] => Chorzow poczta2.jpg|Hlavní pošta [227] => DSC07127 chorzow drapacz.jpg|Mrakodrap [228] => Chorzów_-_Kościół_Św._Barbary_01.jpg|Kostel svaté Barbory [229] => Chorzów - Teatr Rozrywki 01.JPG|Divadlo Teatr Rozrywki [230] => Chorzow Reden monument 2020.jpg|Redenův pomník [231] => [232] => [233] => == Doprava == [234] => [[Soubor:Chorzow_Batory_train_station.jpg|náhled|Nádraží ''Chorzów Batory'']] [235] => Nádraží ''Chorzów Batory'' v jižní částí města leží na železniční magistrále [[Katovice]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]], historické [[Hornoslezská dráha|Hornoslezské dráze]], která je nyní součástí III. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Odbočuje z ní vedlejší trať do [[Bytom]]i, jež prochází centrem a nachází se na ní stanice ''Chorzów Miasto'' (Chořov-město) a ''Chorzów Stary'' (Starý Chořov). Podle jízdního řádu 2021/2022 měl Chořov přímé spojení mj. s [[Varšava|Varšavou]], [[Krakov]]em, [[Vratislav (město)|Vratislaví]], [[Bělostok]]em, [[Poznaň|Poznaní]] a [[Štětín]]em. Regionální dopravu zajišťuje společnost [[Koleje Śląskie|Koleje Śląskie (Slezské dráhy)]]. [236] => [237] => Silniční páteř města tvoří ulice Katowicka, která vede od hranice s [[Katovice]]mi ke hranicí s [[Bytom]]í a protíná přímo historické centrum. Je součástí národní silnice (''droga krajowa'') č. 79. Jižní částí (čtvrti Klimzowiec a Nowe Hajduki) prochází Silniční diametr katovické konurbace (''Drogowa Trasa Średnicowa''). Městská hromadná doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému [[katovická konurbace|katovické konurbace]] (''Zarząd Transportu Metropolitalnego'', ZTM). Ve městě jezdí jak autobusy, tak [[tramvajová doprava v katovické aglomeraci|tramvaje]]. [238] => == Rodáci == [239] => * [[Kurt Alder]] (1902–1958) – chemik, nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny]] z roku 1950 za objev a rozvoj syntézy [[dieny|dienů]] [240] => * [[Gerard Cieślik]] (1927–2013) – fotbalista, člen [[polská fotbalová reprezentace|polské fotbalové reprezentace]] v letech 1946–1959, jeden z nejlepších hráčů v historii polské kopané [241] => * [[Eugeniusz Faber]] (1939–2021) – fotbalista, člen polské fotbalové reprezentace v letech 1959–1969 [242] => * [[August Froehlich]] (1891–1942) – římskokatolický kněz, oběť [[koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora Dachau]] [243] => * [[Bartosz Gelner]] (* 1988) – herec [244] => * [[Halina Górecka]] (* 1938) – [[sprint]]erka, získala zlatou (1964) a bronzovou (1960) olympijskou medaili [245] => * [[Monika Hojniszová-Staręgová]] (* 1991) – biatlonistka, bronzová medailistka olympijských her 2013 [246] => * [[Theodor Erdmann Kalide]] (1801–1863) – sochař, představitel tzv. berlínské sochařské školy [247] => * [[Oswald Kaduk]] (1906–1997) – nacistický zločinec, ''Rapportführer'' [[koncentrační tábor Auschwitz|koncentračního tábora Auschwitz]] [248] => * [[Wojciech Kuczok]] (* 1972) – spisovatel, básník, scenárista a filmový kritik [249] => * [[Olgierd Łukaszewicz]] (* 1946) – herec [250] => * [[Antoni Piechniczek]] (* 1942) – fotbalista a fotbalový trenér, člen polské fotbalové reprezentace v letech 1967–1969 a její trenér v letech 1980–1986 [251] => * [[Tino Schwierzina]] (1927–2003) – politik, poslední primátor [[Východní Berlín|Východního Berlína]] v letech 1990–1991 [252] => * [[Hanna Schygulla]] (* 1943) – herečka [253] => * [[Adam Taubitz]] (* 1967) – jazzový houslista a hudební skladatel [254] => * [[Gerhard Wagner (lékař)|Gerhard Wagner]] (1888–1939) – ministr zdravotnictví a hlavní lékař (''Reichsärzteführer'') [[nacistické Německo|nacistického Německa]], spolutvůrce [[Norimberské zákony|Norimberských zákonů]] [255] => * [[Franz Waxman]] (1906–1967) – hudební skladatel a dirigent, dvojnásobný držitel [[Oscar]]a za hudbu k ''[[Sunset Blvd.]]'' a ''[[A Place in the Sun]]'' [256] => * [[Henryk Wieczorek]] (* 1949) – fotbalista, člen polské fotbalové reprezentace v letech 1973–1979 [257] => [258] => Kurt_Alder_Nobel.jpg|[[Kurt Alder]] [259] => Gerard_Cieślik.JPG|[[Gerard Cieślik]] [260] => Theodor_Kalide.png|[[Theodor Erdmann Kalide]] [261] => Halina Górecka.jpg|[[Halina Górecka]] [262] => Schygulla_02.jpg|[[Hanna Schygulla]] [263] => Olgierd_Lukaszewicz_by_Emila_Gowin_(02).jpg|[[Olgierd Łukaszewicz]] [264] => Adam_Taubitz_2013.jpg|[[Adam Taubitz]] [265] => [266] => [267] => == Partnerská města == [268] => * {{Flagicon|Francie}} [[Creil]], [[Francie]] [269] => * {{Flagicon|Německo}} [[Iserlohn]], [[Německo]] [270] => * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Ózd]], [[Maďarsko]] [271] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Termoli]], [[Itálie]] [272] => * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Ternopil]], [[Ukrajina]] [273] => * {{Flagicon|Česko}} [[Zlín]], [[Česko]] [274] => [275] => == Reference == [276] => [277] => [278] => == Externí odkazy == [279] => * {{Commonscat}} [280] => * [https://www.chorzow.eu/ Chorzow.eu] – oficiální webové stránky městského úřadu v Chořově (polsky) [281] => * Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/koenigshuette-chorzow ''Königshütte/Chorzów''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) [282] => * [https://fotopolska.eu/m1323,Chorzow.html Chořov] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [283] => [284] => {{Města katovické aglomerace}} [285] => {{Města v Polsku}} [286] => {{Autoritní data}} [287] => {{Portály|Polsko|Slezsko}} [288] => [289] => [[Kategorie:Chořov| ]] [290] => [[Kategorie:Katovická konurbace]] [291] => [[Kategorie:Města ve Slezském vojvodství]] [292] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [293] => [[Kategorie:Okresy ve Slezském vojvodství]] [] => )
good wiki

Chořov

Chořov , historicky Králova Huť je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na historickém území Horního Slezska ve středu dvoumilionové katovické konurbace mezi Bytomí a Katovicemi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Katovice','Horní Slezsko','Bytom','Hornoslezský etnografický park v Chořově','Slezský park','Slezský stadion','Vratislav (město)','Theodor Erdmann Kalide','Slezské vojvodství','ArcelorMittal','Hornoslezská dráha','Krakov'