Array ( [0] => 15492205 [id] => 15492205 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Choceň [uri] => Choceň [3] => Choceň, náměstí Tyršovo, mariánský sloup a radnice.jpg [img] => Choceň, náměstí Tyršovo, mariánský sloup a radnice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Choceň [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [4] => | NUTS3 = CZ053 [5] => | okres = Ústí nad Orlicí [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Vysoké Mýto]] [7] => | pověřená obec = Choceň [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 565 01 [10] => | počet ZSJ = 7 [11] => | počet částí obce = 7 [12] => | počet katastrálních území = 4 [13] => | adresa = Jungmannova 301
565 15 Choceň [14] => | web = http://www.chocen-mesto.cz [15] => | úřední web = http://www.chocen-mesto.cz [16] => | e-mail = info@chocen-mesto.cz [17] => | starosta = Jan Pažin [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = [20] => }} [21] => '''Choceň''' ({{Vjazyce2|de|''Chotzen''}}) je město v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], asi patnáct kilometrů západně od města [[Ústí nad Orlicí]] na obou březích [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]]. Ve městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Choceň je významným [[železniční uzel|železničním uzlem]]. Město je členem [[Mikroregion Vysokomýtsko|Mikroregionu Vysokomýtska]]. [22] => [23] => == Historie == [24] => === Středověk === [25] => [[První písemná zmínka]] o městě pochází z roku [[1227]], kdy území [[Kojata IV. Hrabišic|Kojata]], syn Hrabišův přenechal ''Hocen'' (dnešní Choceň) svým bratrům Sezimovi a Milotovi.[[Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae]] II, s. 301'' Město ležící na obou březích řeky [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]], obklopeno kopci a lesy nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastnil tehdejší [[trhy|trhovou]] ves Choceň (''villa forensis Choczna'') král [[Václav II.]][[Antonín Profous]], ''Místní jména v Čechách'', II. Praha 1957, s.25 [http://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=II&heslo=0025&useregexp=no] [26] => [27] => Počátkem 14. století ji získal [[Mikuláš z Potštejna]] a založil zde [[hrad]]; protože byl považován za zemského škůdce, byl hrad (spolu s dalšími) roku 1338 rozbořen vojskem kralevice [[Karel IV.|Karla]]; roku 1341 se hrad nazýval ''oppido Kotzen'', když se syn Mikuláše z Potštejna zřekl práv k Chocni jako bývalému jmění královskému. Další změny majitelů ve 14. století považoval [[August Sedláček]] za obtížné nepřetržitě vysledovat. [28] => [29] => V letech 1406–1410 se připomíná [[Zikmund Pykna z Lichtenburka]] jako pán choceňského panství, po jehož smrti připadlo (opět) na krále jako [[odúmrť]]. Roku 1437 získali část Chocně páni z [[Kunštát]]u a [[Poděbrady|Poděbrad]] a další část, pravděpodobně menší, páni ze [[Žampach (hrad)|Žampachu]]. [30] => [31] => === Raný novověk === [32] => Na začátku 16. století, v roce 1509 se stala Choceň majetkem [[Pernštejnové|pánů z Pernštejna]]. V této době prošlo město rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastal až za majitele Zikmunda ze [[Šelmberk]]a z [[Kost (hrad)|Kosti]] a na [[Mrač]]i, který získal Choceň roku 1555 koupí od [[Jaroslav z Pernštejna|Jaroslava z Pernštejna]].Jindřich Ladislav Barvíř, ''Děje města Chocně'', Náměšť 1886 s. 32 Ten si zvolil Choceň za své sídlo a nechal si v letech 1561–1562 na břehu řeky Orlice vystavět zámek. Vzápětí na nově přikoupeném pozemku zřídil i rozsáhlý [[poplužní dvůr]]. Za jeho vlády si měšťané v roce 1564 pořídili dům pro vybudování radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, soudní a sňatků. Na králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I. Habsburském]] vymohl Zikmund v roce 1558 pro Choceň privilegia na pořádání dvou výročních osmidenních [[trhy|trhů]], které měly začínat vždy na Obrácení svatého Pavla (25. ledna) a na svatého Václava (28. září). Udělil privilegia [[cech]]u řeznickému (1571) a krejčovskému (1576). Roku 1581 osvobodil radnici od všech poddanských platů a robot, udělil choceňským měšťanům [[právo várečné]] a obci [[patronátní právo]] k místnímu farnímu kostelu s podmínkou, že Chocenští si budou ustanovovat faráře, kterého jim potvrdí [[Dolní konzistoř|konzistoř podobojí]]. Město bylo tedy [[Utrakvismus|utrakvistické]], jako drtivá většina lokalit ve východních Čechách. V roce 1581 se v držení města a panství opět uvázali Pernštejnové, kteří v roce 1585 udělili privilegia cechu [[Obuvnictví|ševcovskému]]. Dlouho však panství nedrželi a v roce 1587 je za 25 000 kop grošů českých prodali [[Hertvík Zejdlic ze Šenfeldu|Hertvíkovi Zejdlicovi ze Šenfeldu]]. [33] => [34] => [[Soubor:Choceň - kostel Svatého Františka Serafínského.jpg|náhled|vlevo|Kostel Svatého Františka Serafínského]] [35] => [[Soubor:Fara v Chocni.jpg|náhled|vlevo|Fara]] [36] => [37] => Roku 1602, za panství Hertvíka, zničil další požár téměř celé město. Dřevěná stavení však byla znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 udělil Hertvíkův syn [[Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu]] výsady [[Tkadlec|tkalcovskému]] cechu. Rudolf Žejdlic zemřel roku 1622 (údajně byl otráven) a za účast ve [[České stavovské povstání|stavovském odboji]] bylo panství [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskováno]] a prodáno roku 1623 [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]]. Ten k němu připojil přikoupené statky [[Dobříkov]] a [[Zámrsk (zámek)|Zámrsk]] a panství jako celek prodal ještě v roce 1623 [[Vincenc Muschinger z Gumpendorfu|Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu]]. Od něj je v roce 1628 získal [[Ferdinand Zikmund Kurz ze Senftenau]]. V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce, zvyšovaly se berně a byla zrušena někdejší [[Privilegium|privilegia]]. Nastal všeobecný úpadek živností a [[Řemeslo|řemesel]], zákaz vaření [[Pivo|piva]], přišly nové [[Robota|robotní]] povinnosti, vzrůstal tlak [[Katolictví|katolické]] [[církev|církve]] na [[Náboženská konverze|konverzi]] zbývajících nekatolíků a s tím spojené případné represálie. Za vlády [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffů]] od roku 1686 nastal další nárůst feudálního útlaku. [38] => [39] => Ke změně k lepšímu došlo až s příchodem [[Kinští|Kinských]]. V roce 1709 převzal panství hrabě [[Václav Norbert Oktavián Kinský|Norbert Oktavián Kinský]], který dal městečku dva nové trhy: [[Výroční trh|výroční]] a [[Týdenní trh|týdenní]]. Městu byla udělena nová [[pečeť]], která nahradila tehdejší starobylou pečeť husitskou. V 18. století ve městě postupně vznikl komplex architektonicky cenných [[Baroko|barokních]] staveb [[Fara|fary]] (1731), nového kostela (1732), kde byl také obnoven [[Literátské bratrstvo|literátský kůr]], budovy [[špitál]]u (1750) a zvonice. Dřevěná socha [[Svatý Florián|sv. Floriána]] byla v době baroka nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské výrobě přibyly v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vznikla u náhonu papírna, která pracovala až do roku 1857. [40] => [41] => === Devatenácté století === [42] => V první polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby [[Železnice|železničních]] tratí Praha–[[Olomouc]] (1845), Choceň–[[Broumov]] (1875) a Choceň–[[Litomyšl]] (1882). Tím se Choceň stala důležitým regionálním železničním uzlem. [43] => [44] => Zámek dal do současné podoby přestavět v roce 1829 kníže [[Rudolf kníže Kinský|Rudolf Kinský]] († 1836), a v letech 1849–1850 dala kněžna – vdova [[Vilemína Kinská]] přistavět i [[Pseudogotika|pseudogotickou]] [[kaple|kapli]] Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedli v Chocni přádelnu [[Len|lnu]], rozvíjel se místní [[strojírenství|strojírenský]] [[průmysl]] a dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských vedlo k postupnému zdokonalování [[Zemědělství|zemědělské]] výroby i mezi rolníky. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu [[průmysl]]ových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na [[hasič]]ské stříkačky. Během [[první světová válka|první světové války]] se zde nacházel [[Uprchlický tábor v Chocni|uprchlický tábor]] pro [[Poláci|polské]] běžence a ruské válečné zajatce. [45] => [46] => == Přírodní poměry == [47] => [[Soubor:Choceň, Masarykův most, z nábřeží Krále Jiřího.jpg|náhled|Tichá Orlice]] [48] => [[Soubor:Peliny u Chocně 02.jpg|náhled|Přírodní rezervace Peliny]] [49] => [50] => Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů: [51] => * [[Peliny (přírodní rezervace)|Přírodní rezervace Peliny]] [52] => * Přírodní památka [[Hemže-Mýtkov]] [53] => * Přírodní památka [[Vstavačová louka]] [54] => * [[Borovice u Trojhránku|Borovice lesní u Trojhránku]] ({{Souřadnice|50.00125|16.1933611}}) [55] => * [[Čertův dub (strom, Choceňsko)|Čertův dub]] ({{Souřadnice|50.0086944|16.1756389}}) [56] => * [[Lípa srdčitá v zatáčce u hřbitova v Chocni|Lípa srdčitá v zatáčce u hřbitova]] ({{Souřadnice|50.0031389|16.2287778}}) [57] => * [[Lipová alej na Hemže]] ({{Souřadnice|50.0036389|16.2279722}} až {{Souřadnice|50.0101667|16.2460556}}) [58] => * [[Lipová alej v Chocni od zámku na Chlum|Lipová alej od zámku na Chlum]] ({{Souřadnice|49.9991667|16.2258333}} až {{Souřadnice|49.9861111|16.2247222}}) [59] => [60] => V blízkosti města (nedaleko [[Zářecká Lhota|Zářecké Lhoty]]) byly v jednom [[lom]]u roku 1880 náhodně objeveny [[Fosilie|fosilní]] pozůstatky zatím jediného prokazatelného zástupce skupiny [[Ptakoještěři|ptakoještěrů]] ([[Pterosaurus|pterosaurů]]) z našeho území. Zpočátku byl nález pojmenován významným paleontologem profesorem [[Antonín Frič|Antonínem Fričem]] jako ''[[Cretornis hlavaci]]'', později se název změnil na dnes již neplatné jméno "Ornitochirus hlavaci", od roku 2015 platí zase původní jméno. Nález je uložen v [[Národní muzeum|Národním muzeu]] v Praze, jeho duplikát se nachází v Chocni v Orlickém muzeu, ve kterém je i sbírka kosterních pozůstatků mamuta, jeskynního medvěda či nosorožce srstnatého. [61] => [62] => == Obyvatelstvo == [63] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q56414255}} [64] => [65] => == Obecní správa a politika == [66] => === Části města === [67] => * Choceň (místní části Větrná, Třešňovka, U Orlice, Pod Homolí, Spořilov, Lhota, Slatina, Na Parapleti, Choceněk, V Lípách, Vysokomýtské Předměstí, Větrné Kolo, Pod Chlumem) [68] => * [[Březenice]] [69] => * [[Dvořisko (Choceň)|Dvořisko]] [70] => * [[Hemže]] [71] => * [[Nová Ves (Choceň)|Nová Ves]] [72] => * [[Plchůvky]] [73] => * [[Podrážek]] [74] => [75] => Plchůvky a Nová Ves tvoří územní [[exkláva|exklávu]]. [76] => [77] => Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1993 k městu patřila i [[Běstovice]]. [78] => [79] => === Zastupitelstvo a starosta === [80] => {{Viz též|Seznam starostů Chocně}} [81] => [82] => [[Starosta|Starostou]] města je od roku 2018 Jan Ropek (Živá Choceň). [[Rada města]] má sedm členů a [[Zastupitelstvo města|zastupitelstvo]] 21 členů. [83] => [84] => == Průmysl == [85] => V Chocni je tradiční [[Potravinářství|potravinářský průmysl]], [[Mlékárna|mlékárenství]] ([[Choceňská mlékárna]]), [[Pekařství|pekárenství]] a znovuobnovené pivovarnictví ([[Pivovar Choceň]] Splávek). V okolí Chocně [[zemědělství]], rostlinná produkce především [[obiloviny]] a [[olejniny]] i živočišná produkce především [[Drůbežnictví|drůbež]] a také výroba krmných směsí pro zvířata (OSEVA UNI). Významné zastoupení má i [[strojírenství]], [[elektrotechnický průmysl]] (ENERGO Choceň) a [[automobilový průmysl]] (Autoneum CZ). V minulosti byl v Chocni významný [[textilní průmysl]] a výroba letadel. [86] => [87] => == Doprava == [88] => [89] => === Silniční doprava === [90] => Do Chocně nevede žádná [[silnice I. třídy]], nejbližší je [[silnice I/35]]. I přesto je Choceň důležitým silničním uzlem kraje. Chocní procházejí krajské [[silnice II. třídy]] [[Silnice II/315|II/315]], [[Silnice II/317|II/317]] a zároveň zde začínají krajské silnice druhé třídy [[Silnice II/312|II/312]] a [[Silnice II/357|II/357]]. V plánu je výstavba silničního přivaděče k připravované [[Dálnice D35|dálnici D35]], která povede nedaleko Chocně a výstavba silničního obchvatu města. [91] => [92] => === Železniční doprava === [93] => [[Soubor:Choceň, nádraží.jpg|alt=|náhled|Nádraží Choceň před modernizací dopravního terminálu]] [94] => [95] => Choceň je důležitým železničním uzlem. Ve městě Choceň se nachází jedna [[železniční stanice]] a dvě [[Železniční zastávka|železniční zastávky]]: [[Dvořisko (železniční zastávka)|Dvořisko]] a [[Plchůvky (železniční zastávka)|Plchůvky]]. [96] => [97] => Od roku 1845 vede městem [[celostátní dráha]] [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|Praha – Česká Třebová]], jenž je zároveň trasou [[První železniční koridor|prvního]] a [[Třetí železniční koridor|třetího]] českého [[Železniční koridor|tranzitní železniční koridoru]] a která je i mezinárodně významnou tratí zařazenou do [[Transevropská dopravní síť|transevropské dopravní sítě TEN-T]]. [[Správa železnic]] plánuje vybudovat přeložku železniční tratě v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí s cílem zvýšit maximální traťovou rychlost na 160 km/h. [98] => [99] => Do Chocně vede i celostátní dráha [[Železniční trať Velký Osek – Choceň|Velký Osek – Choceň]], která byla zprovozněna roku 1875. Na ni navazuje [[železniční trať Týniště nad Orlicí – Meziměstí]]. Ve stanici Choceň začíná [[regionální dráha]] [[Železniční trať Choceň–Litomyšl|Choceň–Litomyšl]] zprovozněná v roce 1882. [[Provozovatel dráhy|Provozovatelem]] těchto drah je státní organizace [[Správa železnic]]. [100] => [101] => Ve [[Choceň (nádraží)|stanici Choceň]] zastavují vlaky [[České dráhy|Českých drah]] kategorie [[osobní vlak]]y (Os), [[Spěšný vlak|spěšné vlaky]] (Sp), [[Rychlík (vlak)|rychlíky]] (R) linky R18 „Slovácký Expres“ a R19 „Svitava“, vlaky [[EuroCity]] (EC) a [[InterCity]] (IC) linky Ex1 a Ex2. Dále zde zastavují vlaky soukromého železničního dopravce [[Leo Express]] kategorie LET „Orlice“ a spojují Orlickoústecko s Prahou (o víkendu a svátcích spojují Wrocław s Prahou). [102] => [103] => === Autobusová doprava === [104] => Ve městě se nachází autobusové nádraží umístěné v centru města, většina autobusových spojů má počáteční stanici na autobusové zastávce u železniční stanice. Ve spojích veřejné autobusové dopravy i železniční dopravy platí [[Smluvní přepravní podmínky|přepravní]] a [[tarif]]ní podmínky krajského [[Integrovaný dopravní systém|integrovaného dopravního systému]] [[IREDO]]. Dopravní obslužnost tu zajišťují především autobusoví dopravci [[ČSAD Ústí nad Orlicí]] ([[ICOM transport|ICOM Transport)]], [[Arriva]] či [[AUDIS BUS]]. [105] => [106] => Pravidelné autobusové linky veřejné dopravy směřují do [[Horní Jelení|Horního Jelení]], [[Kostelecké Horky|Kosteleckých Horek]], [[Litomyšl]]e, [[Sloupnice]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Kostelec nad Orlicí|Kostelce nad Orlicí]], [[Borohrádek|Borohrádku]] dalších míst. [107] => [108] => === Letiště === [109] => V blízkosti místní části Dvořisko se nachází malé letiště Choceň s travnatým povrchem – plocha pro [[sportovní létající zařízení]] (LKCHOC). [110] => [111] => == Společnost == [112] => === Školství === [113] => [[Soubor:Choceň, Základní škola Mistra Choceňského.jpg|náhled|Základní škola Mistra Choceňského]] [114] => [115] => * Mateřská škola Kaštánek, Kaštanová 1339 [116] => * Mateřská škola Stromovka, Stromovka 1339 [117] => * Mateřská škola Vostelčice, Smetanova 1682 [118] => * Mateřská škola Záměstí, Záměstí 154 [119] => * Základní škola Mistra Choceňského, Mistra Choceňského 211 [120] => * Základní škola Svatopluka Čecha, Svatopluka Čecha 1686 [121] => * Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň, T. G. Masaryka 1000 [122] => * Základní umělecká škola Choceň, Pernerova 1 [123] => * Dům dětí a mládeže Choceň, Paraple 1624 [124] => [125] => === Kultura === [126] => [[Soubor:Choceň, kino Máj, od severozápadu (01).jpg|náhled|Kino Máj]] [127] => [128] => O kulturu ve městě se stará organizace spravovaná městem Kulturní zařízení města Choceň. Ve městě se také nachází [[Orlické muzeum Choceň|Orlické muzeum]] v budově zámku. Město má informační centrum, městskou knihovnu, kino Máj nebo společenský Pánský dům. Město vydává každý měsíc Choceňský zpravodaj. [129] => [130] => Ve městě se každoročně koná Choceňský food festival či Sokolský běh republiky. Pravidelně se pořádají vzdělávací akce Choceňské univerzity volného času. [131] => [132] => == Sport == [133] => Ve městě je obrovské množství sportovního vyžití. Městem i okolím vede velké množství [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]]. Cyklotrasy Choceň – Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí, Choceň – Vysoké Mýto a jiné. V centru města je velké množství stojanů pro kola, včetně úložných boxů pro kola u železniční stanice. Mimo to v Chocni naleznete zimní stadion, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty. Ve městě působí hokejový klub [[HC Spartak Choceň]]. [134] => [135] => == Pamětihodnosti == [136] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Chocni}} [137] => [[Soubor:Choceň zámek 01.jpg|náhled|Zámek]] [138] => [139] => * [[Choceň (zámek)|Zámek Choceň]] – zámek z roku 1562 [140] => * [[Kostel svatého Františka Serafinského (Choceň)|Kostel svatého Františka Serafinského]] [141] => * Mariánský sloup na Tyršově náměstí [142] => * Historický špitál, Záměstí 217 [143] => * Městský dům, Jungmanova 306 [144] => * Socha svatého Jana Nepomuckého [145] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chocni|Evangelický sbor v Chocni]] [146] => * [[Zítkov|Hradiště Zítkov]] [147] => * [[Hlavačov (Choceň)|Hradiště Hlavačov]] [148] => * Kruhová výtopna [[Železničního depo Choceň|železničního depa Choceň]] [149] => *''[[Cretornis]] hlavaci'' – jediný dosud objevený [[Ptakoještěři|ptakoještěr]] v Česku (mezí Chocní a Zářeckou Lhotou) [150] => [151] => == Osobnosti == [152] => * [[Jan Berka Choceňský]] (okolo 1494–1545), lékař a vydavatel lékařských spisů, mistr pražské univerzity a děkan artistické fakulty [153] => * [[Tomáš Norbert Koutník]] (1698–1775), učitel, varhaník a hudební skladatel [154] => * [[Václav Tomáš Matějka]] (1773–1830), skladatel a kytarista [155] => * [[Ervín Špindler]] (1843–1918), politik, novinář a překladatel [156] => * [[Marie Bečvářová]] (1878–1936), herečka [157] => * [[Josef Augustin Paukert]] (1879–1960), sochař a medailér [158] => * [[Jindřich Veselý]] (1885–1939), učitel, historik a teoretik loutkového divadla [159] => * [[Karel Driml]] (1891–1929), lékař, popularizátor vědy, autor loutkových her [160] => * [[Adolf Schneeberger]] (1897–1977), fotograf [161] => * [[Ladislav Brom]] (1908–1969), herec, filmový režisér a producent [162] => * [[Oldřich Pelc]] (1908–1994), [[Československo|československý]] voják a příslušník výsadku [[Operace Potash|Potash]] [163] => * [[Čeněk Mužík]] (1906–1988), architekt [164] => * [[Vilém Nezbeda]] (1912–2004), básník a překladatel, ligový rozhodčí a vrcholný fotbalový funkcionář [165] => * [[Milena Lukešová]] (1922–2008), česká spisovatelka [166] => * [[Vladimír Mikeš]] (1927), básník a překladatel [167] => * [[Ivana Andrlová]] (1960), herečka [168] => * [[Martin Stráník]] (1990), horolezec [169] => [170] => == Galerie == [171] => [172] => Soubor:Nábřeží (Choceň) 04.jpg|Nábřeží [173] => Soubor:Záměstí (Choceň) 07.jpg|Ulice Záměstí [174] => Soubor:Dolní (Choceň) 09.jpg|Ulice Dolní [175] => Soubor:Choceň, T. G. Masaryka, od mostu.jpg|Ulice T. G. Masaryka [176] => [177] => [178] => == Odkazy == [179] => [180] => === Reference === [181] => [182] => {{Citace monografie [183] => | příjmení = Sedláček [184] => | jméno = August [185] => | odkaz na autora = August Sedláček [186] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [187] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-2-hradecko [188] => | vydavatel = František Šimáček [189] => | místo = Praha [190] => | rok = 1883 [191] => | počet stran = 316 [192] => | svazek = II. Hradecko [193] => | kapitola = Choceňské hrady a tvrze [194] => | strany = 246–254 [195] => }} [196] => {{Citace periodika [197] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ff4c2560-5d66-11dc-91ab-0013e6840575?page=uuid:ff8c3ba0-5d66-11dc-af7e-0013e6840575 [198] => | periodikum = Národní listy [199] => | datum = 23. 10. 1882 [200] => | strany = 6 [201] => | titul = Otevření nové dráhy Choceň-Litomyšl [202] => }} [203] => {{Citace elektronického periodika [204] => | příjmení = Socha [205] => | jméno = Vladimír [206] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [207] => | titul = Když nad Chocní létali draci [208] => | periodikum = OSEL.cz [209] => | rok vydání = 2018 [210] => | měsíc vydání = listopadu [211] => | den vydání = 22 [212] => | url = http://www.osel.cz/10221-kdyz-nad-chocni-letali-draci.html [213] => }} [214] => {{Citace elektronické monografie [215] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [216] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [217] => | datum přístupu = 2023-05-08 [218] => }} [219] => {{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Rada: Město Choceň [221] => | periodikum = www.chocen.cz [222] => | url = https://www.chocen.cz/rada/os-5158 [223] => | datum přístupu = 2022-02-28 [224] => }} [225] => {{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Složení: Město Choceň [227] => | periodikum = www.chocen.cz [228] => | url = https://www.chocen.cz/slozeni/ms-24107/p1=24107 [229] => | datum přístupu = 2022-02-28 [230] => }} [231] => {{Citace elektronického periodika [232] => | titul = Choceň chce obchvat dál od města, Pardubický kraj ustoupit nehodlá [233] => | periodikum = iDNES.cz [234] => | url = https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/chocen-bestovice-obchvat-kraj-silnice-dalnice-privadec.A190109_449677_pardubice-zpravy_mvo [235] => | datum vydání = 2019-01-10 [236] => | datum přístupu = 2020-08-30 [237] => }} [238] => {{Citace periodika [239] => | příjmení = Dubský [240] => | jméno = Kamil [241] => | titul = Nová trať mezi Chocní a Ústím asi povede dvěma dlouhými tunely [242] => | periodikum = Orlický deník [243] => | datum vydání = 2017-04-28 [244] => | url = https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/nova-trat-mezi-chocni-a-ustim-asi-povede-dvema-dlouhymi-tunely-20170428.html [245] => | datum přístupu = 2020-08-30 [246] => }} [247] => {{Citace elektronické monografie [248] => | titul = Traťové jízdní řády [249] => | vydavatel = České dráhy [250] => | url = https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/trat/026/ [251] => | datum přístupu = 2022-01-09 [252] => }} [253] => {{Citace elektronického periodika [254] => | titul = Jízdní řád platný od 12. 12. 2021 do 10. 12. 2022 - www.spravazeleznic.cz [255] => | periodikum = www.spravazeleznic.cz [256] => | url = https://www.spravazeleznic.cz/cestujici/jizdni-rad/jizdni-rad-na-rok-2022 [257] => | datum přístupu = 2021-12-05 [258] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211205220021/https://www.spravazeleznic.cz/cestujici/jizdni-rad/jizdni-rad-na-rok-2022 [259] => | datum archivace = 2021-12-05 [260] => | nedostupné = ano [261] => }} [262] => {{Citace elektronického periodika [263] => | titul = Letiště Choceň (LKCO) {{!}} ARCHIV - Letiště ČR {{!}} Videobanka letišť - Česká republika {{!}} Videobanka letišť - Evropa {{!}} Videobanka letišť {{!}} Letecká videa {{!}} Flying Revue [264] => | periodikum = www.flying-revue.cz [265] => | url = https://www.flying-revue.cz/letiste-chocen-lkchoc [266] => | datum přístupu = 2022-02-28 [267] => }} [268] => {{Citace elektronického periodika [269] => | příjmení = Socha [270] => | jméno = Vladimír [271] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [272] => | titul = Kam patřil český ptakoještěr [273] => | periodikum = DinosaurusBlog.com [274] => | rok vydání = 2021 [275] => | měsíc vydání = července [276] => | den vydání = 27 [277] => | url = https://dinosaurusblog.com/2021/07/27/kam-patril-cesky-ptakojester/ [278] => | datum přístupu = 2021-07-27 [279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210727155420/https://dinosaurusblog.com/2021/07/27/kam-patril-cesky-ptakojester/ [280] => | datum archivace = 2021-07-27 [281] => | nedostupné = ano [282] => }} [283] => [284] => [285] => === Literatura === [286] => * [[Jindřich Ladislav Barvíř|BARVÍŘ, Jindřich Ladislav]]: ''Děje města Chocně. S poznámkami o vesnicích bývalého panství.'' Náměšť u Brna 1886. [287] => * BIČÍK, Zdeněk - SVATOŇ, František: ''Nejstarší choceňská matrika.'' In: Listy Orlického muzea 6 (1971), č. 1, s. 38‒44. [288] => * ČERMÁK, Luboš: ''Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň - Broumov v datech a obrazech''. Praha: BEN, 1997 (2. část 1999). [289] => * DVOŘÁK, Radovan: ''Choceň. Patnáct kapitol z dějin města''. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000. [290] => * HONL, Ivan: ''Přehled místopisného názvosloví Choceňska.'' In: Listy Orlického muzea 1 (1966), č. 2‒3, s. 77‒94, 117‒144. [291] => * KRŠKA, Josef František: ''Choceň. Město a bývalé panství.'' In: Památky archaeologické a místopisné 2 (1856–1857), s. 298–306, 350–355. [292] => * NEZBEDA, Vilém: ''Z historie choceňského rybníkářství a rybářství.'' Choceň 1963. [293] => * NEZBEDA, Vilém: ''Z dob choceňských hrdelních soudů.'' Choceň 1965. [294] => * NEZBEDA, Vilém: ''O odznaku a znaku města Chocně.'' In: Listy Orlického muzea 2 (1967), č. 3‒4, s. 286‒288. [295] => * ŠŮLA, Jaroslav: ''Povstání na choceňském panství roku 1627?'' In: Listy Orlického muzea 3 (1968), č. 2, s. 153‒154. [296] => * [[Jaroslav Vaniš|VANIŠ, Jaroslav]]: ''Jindřich Ladislav Barvíř, autor poslední monografické práce o dějinách města Chocně.'' In: Sborník prací východočeských archivů 7 (1990), s. 47–57. [297] => [298] => === Související články === [299] => * [[Choceňský případ]] [300] => [301] => === Externí odkazy === [302] => * {{Commons}} [303] => * {{Commonscat}} [304] => * {{Otto|heslo=Choceň}} [305] => * {{Otto|heslo=Choceněk|popisek=Choceněk (předměstí Chocně)}} [306] => * {{Oficiální web}} [307] => * {{NK ČR|ge128934|věc=ano}} [308] => * {{RÚIAN}} [309] => [310] => {{Části české obce}} [311] => {{Okres Ústí nad Orlicí}} [312] => {{Autoritní data}} [313] => {{Portály|Česko}} [314] => [315] => [[Kategorie:Choceň| ]] [316] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [317] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [318] => [[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]] [319] => [[Kategorie:Sídla v Orlické tabuli]] [320] => [[Kategorie:Města v okrese Ústí nad Orlicí]] [321] => [[Kategorie:Mikroregion Vysokomýtsko]] [] => )
good wiki

Choceň

Choceň je město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, asi patnáct kilometrů západně od města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Ve městě žije obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tichá Orlice','Litomyšl','Ptakoještěři','průmysl','Pardubický kraj','trhy','strojírenství','Ústí nad Orlicí','Správa železnic','Čertův dub (strom, Choceňsko)','Vincenc Muschinger z Gumpendorfu','Zámrsk (zámek)'

Litomyšl

Průmysl

Ptakoještěři

Strojírenství

Trhy