Array ( [0] => 15520420 [id] => 15520420 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chors [uri] => Chors [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Chors je fascinující postava z mýtické tradice, která se objevuje ve slovanské mytologii, a jehož vliv přetrvává v mnoha kulturách dodnes. V některých vyprávěních je Chors vnímán jako bůh slunce, který přináší světlo a život, symbolizující naději a obnovu. Jeho pozitivní energie osvěcuje svět a inspiruje lidi k hledání pravdy a moudrosti. Chors je často spojován s cykly přírody, což nám připomíná důležitost harmonie mezi člověkem a okolním světem. Tento aspekt jeho postavy nás učí, jak si vážit ročních období a proměn, které nám příroda přináší. Mnoho rituálů a tradic, které se týkají Chorse, oslavují sílu společenství a spolupráce, posilují naše vazby a nabízejí nám možnosti vzájemného obohacení. V moderní době může Chors sloužit jako symbol optimismu a naděje, připomínající nám, že i v těžkých časech je možné nalézt světlo. Jeho příběhy nás povzbuzují k tomu, abychom hledali krásu kolem nás a podporovali pozitivní změny ve vlastních životech i ve společnosti. Společně se tak můžeme inspirovat k aktivnímu a smysluplnému životu, který přispívá k našemu osobnímu růstu a celkovému blahu. [oai_cs_optimisticky] => Chors je fascinující postava z mýtické tradice, která se objevuje ve slovanské mytologii, a jehož vliv přetrvává v mnoha kulturách dodnes. V některých vyprávěních je Chors vnímán jako bůh slunce, který přináší světlo a život, symbolizující naději a obnovu. Jeho pozitivní energie osvěcuje svět a inspiruje lidi k hledání pravdy a moudrosti. Chors je často spojován s cykly přírody, což nám připomíná důležitost harmonie mezi člověkem a okolním světem. Tento aspekt jeho postavy nás učí, jak si vážit ročních období a proměn, které nám příroda přináší. Mnoho rituálů a tradic, které se týkají Chorse, oslavují sílu společenství a spolupráce, posilují naše vazby a nabízejí nám možnosti vzájemného obohacení. V moderní době může Chors sloužit jako symbol optimismu a naděje, připomínající nám, že i v těžkých časech je možné nalézt světlo. Jeho příběhy nás povzbuzují k tomu, abychom hledali krásu kolem nás a podporovali pozitivní změny ve vlastních životech i ve společnosti. Společně se tak můžeme inspirovat k aktivnímu a smysluplnému životu, který přispívá k našemu osobnímu růstu a celkovému blahu. ) Array ( [0] => [[Soubor:Xors by Andrey Shishkin.jpg|náhled|upright=0.9|''Chors'' od Andreje Šiškina, [[2015]]]] [1] => [2] => '''Chors'''V různých rukopisech [[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]] v [[Cyrilice|cyrilici]] jako Хърсъ ''Chrs'', Хорсъ ''Chors'' nebo Хоръсъ ''Chors''. Jinak též ''Churs'' či ''Gurs'' je [[Slovanská mytologie|východoslovanský bůh]], jehož [[Modla|idol]] stál společně s idoly dalších božstev takzvaného [[Vladimírův panteon|Vladimírova panteonu]] v [[Kyjev]]ě, kde byl ztotožněn s [[Dažbog]]em. Nejčastěji je vykládán jako [[Sluneční božstva|solární božstvo]] a původ jeho jména je vykládán jako neslovanský, pravděpodobně odvozený z íránských jazyků. Starší badatelé vykládali Chorse také jako [[měsíční božstvo]].{{Citace monografie [3] => | příjmení = Dynda [4] => | jméno = Jiří [5] => | titul = Slovanské pohanství ve středověkých ruských kázáních [6] => | vydavatel = Scriptorium [7] => | místo = Červený Kostelec [8] => | rok = 2019 [9] => | strany = 42–51, 55 [10] => | isbn = 978-80-88013-87-7 [11] => }}{{Citace monografie [12] => | příjmení = Téra [13] => | jméno = Michal [14] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [15] => | vydavatel = Pavel Mervart [16] => | místo = Červený Kostelec [17] => | rok = 2009 [18] => | strany = 124–126 [19] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [20] => }} [21] => [22] => == Písemné zdroje == [23] => Nejstarší zmínka o Chorsovi pochází z ''[[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]]'' z [[12. století]], jež uvádí výčet božstev jejich sochy vztyčil kníže [[Vladimír I.|Vladimír]] v Kyjevě: [24] => [25] => {{Citát|A postavil na návrší vně opevněného dvorce modly: [[Perun]]ovi ze dřeva, hlavu jeho ze stříbra a vous ze zlata; také Chorsovi Dažbogovi, [[Stribog]]ovi, [[Simargl]]ovi a [[Mokoš]]i.}} [26] => [27] => V ''Životě svatého Vladimíra'' se objevuje ve výčtu jmen božstev Chors a Dažbog jako dvě samostatné bytosti, ale jedná se nejspíše o přejímku z Pověsti dávných let. [28] => [[Soubor:Hors-1 (SCHLEUSING).jpg|náhled|upright=0.8|Křesťanská propaganda varující před uctíváním Chorse]] [29] => Společně s Perunem uvádějí Chorse, ale i další božstva i různá [[kázání]] a [[apokryf]]ní texty z [[12. století|12.]] či [[13. století]]: ''Kázání jakéhosi milovníka Krista'', ''Kázání svatého Řehoře Bohoslovce'', ''Sestup Bohorodičky do podsvětí'' a ''Kázání a zjevení svatých apoštolů''. Ve všech případech jádro těchto výčtů božstev vychází z Pověsti dávných let. Poslední dva jmenované texty vykládají slovanská božstva [[Euhémeros|euhemeristicky]], ''Kázání a zjevení svatých apoštolů'' přitom označuje Chorse dávného člověka z [[Kypr]]u. Pouze s Perunem pak se Chors objevuje v apokryfním textu ''Beseda tří světců'', jež uvádí že existují dva hromoví andělé: hélenský Perun a židovský Chors.Motiv hélenského a židovského anděla hromu v Besedě tří světců je snad převzat z řecké předlohy, kde na místě slovanských božstev figurují podobně znějící řecký [[Apollón]] a starozákonní [[Náchor]]. [30] => [31] => Epos ''[[Slovo o pluku Igorově]]'', pravděpodobně z konce 12. století,pravost díla je už od počátku 19. století zpochybňována a diskuse o ní stále trvá, v roce 2003 odborníkem na ruskou historii [[Edward L. Keenan|Edward L. Keenanem]]. Přesto je však epos zpravidla stále uznáván za pravý a je reflektován v mnoha pracích zabývajících se slovanskou mytologií. o Chorsovi uvádí: [32] => [33] => {{Citát|[[Vseslav z Polotska|Kníže Vseslav]] (...) sám v noci jako vlk
běhal: z Kyjeva doběhl před kuropěním
do [[Tmutarakaň|Tmutorokaně]], velikému Chrъsovi
jako vlk cestu zkřížil.}} [34] => [35] => == Hypotézy == [36] => [37] => === Solární božstvo === [38] => Chorsovo jméno je zpravidla vykládáno jako neslovanské, nejčastěji [[Íránské jazyky|íránské]], a v souvislosti s předpokládanou solární povahou tohoto božstva. Tato hypotéza převládá již od [[19. století]] a zastával jí například [[Karel Jaromír Erben]], [[Vsevolod Miller]], [[Vatroslav Jagić]],ten však jméno odvozoval od řeckého ''chrysos'' „zlatý“, [[Lubor Niederle]], [[Roman Jakobson]] nebo [[Henryk Łowmiański]]. Tito badatelé zároveň Chorse ztotožňují s dalším slunečním božstvem – Dažbogem, a to především na základě faktu že v nejstarším rukopisu mezi oběma božstvy chybí tečka a spojka. [39] => [40] => Jméno Chors bylo spojováno především s [[Avestánština|avestánským]] ''[[hvar chšaéta]]'' „zářící“, jež také označuje sluneční božstvo, a z něj odvozeným perským [[Choršíd|Choršíd/Churšíd]]. Tento výklad však naráží na problém že v takovém případě by nejspíše byla zachována skupina -rš-, podobně jako v ruských slovech perského původu jako ''[[aršín]]'' či ''koršun''. Z těchto důvodů vychází jméno Chors spíše z taktéž íránského [[Sarmati|sarmato]]-[[Osetština|osetinského]] ''*chors/churs'', jež mělo také pravděpodobně sluneční konotace. Převzetí teonyma od [[Oseti]]nců, respektive [[Alani|Alanů]], spíše než z [[Persie]], je také pravděpodobnější z geografických důvodů.Ze stejného zdroje nejspíše převzali toto jméno také [[Ugrofinské národy|ugrofinští]] [[Chantové]] a [[Mansové]] jež nazývají slunečního boha Kors. Přijetí Chorse do slovanského panteonu může souviset s předpokládanými íránskými, konkrétně sarmatsko-alanskými, vlivy na [[Etnogeneze Slovanů|etnogenezi Slovanů]]. [41] => [42] => Lingvista Constantine Borissoff naproti tomu předpokládá základ Chorsova jména až z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] kořene ''*ǵher(H)-'' „těšit se, radovat se“, jež se ozývá například v ruském ''chorošij'' „dobrý“. Sémantiku tohoto kořene spojuje s vztyčováním a nabýváním na objemu a Chorse vykládá jako „slunečního plodnostního hrdinu“ analogického řeckému [[Dionýsos|Dionýsovi]] a [[Adónis|Adónidovi]], ale také [[Prusové|pruskému]] plodnostnímu božstvu [[Curcho]]. [43] => [44] => === Lunární božstvo === [45] => Pasáž ze Slova o pluku Igorově o nočním skřížení Chorsovy cesty knížetem Vseslavem [[Vlkodlak|měnícím se ve vlka]] vedla některé badatele k výkladu Chorse jako lunárního božstva. [[Aleksander Brückner]] tomto duchu vyložil jeho jméno z [[Praslovanský jazyk|praslovanského]] ''*kъrs'', jež spojil například se staročeským ''krsati'' „ubývat, zmenšovat“ a jméno Chors by tak souviselo s ubývajícím měsícem. Tato etymologie však byla přijata pouze sporadicky. Problematické je především to že z ''*kъrsъ'' vychází ruské ''korsokъ'', tudíž počáteční „ch“ v Chorsově jméně by pak nedávalo smysl. Pasáž ze Slova o pluku Igorově je pak vykládáno tak že kníže Vseslav doběhl dříve než slunce – Chors vyšlo. [46] => [47] => === Místní jména === [48] => S Chorsem jsou taktéž spojována některá místní a osobní jména: bulharské Хърсово ([[Chrsovo]]) jež je jménem několika obcí, srbské osobní jméno Хрс (Chrs)/Хрсовик (Chrsovik), v Rusku pak toponyma jako „Chorsova rokle/bažina“. Jméno Chrs však pravděpodobně vychází z jména Christofor – [[Kryštof]], a tentýž původ mohou mít ostatní jména.{{Citace elektronické monografie [49] => | příjmení = [50] => | jméno = [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Bohyně Chors neexistuje [53] => | url = https://rodnavira.cz/clanky/bohyne-chors-neexistuje/ [54] => | datum vydání = [55] => | datum aktualizace = [56] => | datum přístupu = 23.3.2020 [57] => | vydavatel = Rodná víra [58] => | jazyk = [59] => }} [60] => [61] => == Populární kultura == [62] => Amatérský badatel Josef Růžička na počátku 20. století spojoval jméno Chors s českým ''chrsnouti'' a ''choroš'', ruským ''chorošij'' „dobrý“ a bulharským ''choriště'' „místo kde tancují víly“. [63] => [64] => V české a slovenské [[fantasy]] literatuře je však Chors zpravidla objevuje jako bohyně měsíce, ač je jméno Chors bezpochyby mužského rodu, a navíc je jí často připisována [[Lesbismus|lesbická]] orientace. Pramenem této představy o tomto božstvu je pravděpodobně pohádková kniha Ivana Hudce ''Báje a mýty starých Slovanů'', objevuje se také v sérii ''Černokněžník'' [[Juraj Červenák|Juraje Červeňáka]] a v knize ''Perunova krev'' [[František Kotleta|Františka Kotlety]]. [65] => [66] => == Odkazy == [67] => [68] => === Poznámky === [69] => [70] => [71] => === Reference === [72] => [73] => [74] => === Literatura === [75] => * {{Citace periodika [76] => | příjmení = Borissoff [77] => | jméno = Constantine L. [78] => | autor = [79] => | odkaz na autora = [80] => | spoluautoři = [81] => | titul = Non-Iranian origin of the Eastern-Slavonic god Xŭrsŭ/Xors* [82] => | periodikum = Studia Mythologica Slavica [83] => | odkaz na periodikum = [84] => | rok vydání = 2014 [85] => | měsíc vydání = [86] => | ročník = [87] => | číslo = 17 [88] => | strany = 9–36 [89] => | url = http://sms.zrc-sazu.si/pdf/17/01_sms17_Borissoff.pdf [90] => | issn = [91] => | jazyk = en [92] => }} [93] => [94] => === Externí odkazy === [95] => * {{Commonscat}} [96] => * {{Wikislovník|heslo=Chors}} [97] => * [http://rodnavira.cz/clanky/bohyne-chors-neexistuje Rodná víra: Bohyně Chors neexistuje] [98] => [99] => {{Slovanská mytologie}} [100] => {{Portály|Pohanství}} [101] => [102] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [] => )
good wiki

Chors

Chors od Andreje Šiškina, 2015 Chors je východoslovanský bůh, jehož idol stál společně s idoly dalších božstev takzvaného Vladimírova panteonu v Kyjevě, kde byl ztotožněn s Dažbogem. Nejčastěji je vykládán jako solární božstvo a původ jeho jména je vykládán jako neslovanský, pravděpodobně odvozený z íránských jazyků.

More about us

About

V některých vyprávěních je Chors vnímán jako bůh slunce, který přináší světlo a život, symbolizující naději a obnovu. Jeho pozitivní energie osvěcuje svět a inspiruje lidi k hledání pravdy a moudrosti. Chors je často spojován s cykly přírody, což nám připomíná důležitost harmonie mezi člověkem a okolním světem. Tento aspekt jeho postavy nás učí, jak si vážit ročních období a proměn, které nám příroda přináší. Mnoho rituálů a tradic, které se týkají Chorse, oslavují sílu společenství a spolupráce, posilují naše vazby a nabízejí nám možnosti vzájemného obohacení. V moderní době může Chors sloužit jako symbol optimismu a naděje, připomínající nám, že i v těžkých časech je možné nalézt světlo. Jeho příběhy nás povzbuzují k tomu, abychom hledali krásu kolem nás a podporovali pozitivní změny ve vlastních životech i ve společnosti. Společně se tak můžeme inspirovat k aktivnímu a smysluplnému životu, který přispívá k našemu osobnímu růstu a celkovému blahu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'12. století','měsíční božstvo','apokryf','Euhémeros','Soubor:Hors-1 (SCHLEUSING).jpg','Vladimír I.','kázání','Osetština','Etnogeneze Slovanů','Alani','Dionýsos','hvar chšaéta'

Alani

Apokryf

Apokryf je termín používaný v různých náboženských tradicích, který označuje texty, které nejsou uznávány jako kanonické nebo autoritativní.

Dionýsos

Euhémeros

Kázání

Osetština