Array ( [0] => 15491901 [id] => 15491901 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chotěboř [uri] => Chotěboř [3] => 2007 09 040.jpg [img] => 2007 09 040.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Chotěboř [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [4] => | NUTS3 = CZ063 [5] => | okres = Havlíčkův Brod [6] => | obec s rozšířenou působností = Chotěboř [7] => | pověřená obec = Chotěboř [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | počet katastrálních území = 9 [10] => | PSČ = 583 01 [11] => | počet ZSJ = 24 [12] => | počet částí obce = 9 [13] => | adresa = Trčků z Lípy 69
583 01 Chotěboř [14] => | starosta = Ondřej Kozub [15] => | starosta aktuální k = 2022 [16] => | web = http://www.chotebor.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = mu@chotebor.cz [19] => }} [20] => '''Chotěboř''' ({{Vjazyce2|de|''Chotieborsch''}}) je město v [[Okres Havlíčkův Brod|okrese Havlíčkův Brod]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]], 14 km severovýchodně od [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]]. Východně od Chotěboře protéká řeka [[Doubrava (řeka)|Doubrava]]. Rozkládá se (vč. místních částí) na 5 405 hektarech v nadmořské výšce 515 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [21] => [22] => == Historie == [23] => Město se rozkládá na západním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti s nalezišti [[stříbro|stříbrné]] a [[uran (prvek)|uranové]] rudy. V těchto místech se nacházela odbočka z [[Libická stezka|Libické stezky]] ([[Čáslav]]–[[Žďár nad Sázavou]]) směrem na [[Havlíčkův Brod|Smilův Brod]]. Původní osada s kostelíkem zde stála už ve 12. století. Název obce se odvozuje od Chotěborova dvorce, pravděpodobně šlo o [[Chotěbor ze Vchynic|Chotěbora ze Vchynic]]. [24] => [25] => První doložená písemná zmínka je z roku 1265, kdy majitel panství [[Smil z Lichtenburka]] věnoval kapli svatého Jakuba Většího [[Žďár nad Sázavou (klášter)|klášteru]] ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. Úspěšná těžba vedla k rozvoji osady a posléze i povýšení na městečko v roce 1278 za vlády krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Český král [[Jan Lucemburský]] městečko roku [[1329]] koupil a v roce 1331 ho udělením jihlavského [[městské právo|městského práva]] povýšil na město. Za vlády jeho následovníka [[Karel IV.|Karla IV.]] byl v roce 1350 Chotěboři udělen [[Městská heraldika|městský znak]] (znak zemí ''Koruny české'') a v roce 1356 povolení vybudovat hradby. Jako [[Královské věnné město|věnné město]] českých královen{{Doplňte zdroj}} byla Chotěboř v majetku královského rodu až do roku 1393. [26] => [27] => Pohnutou historii zažili místní občané za [[Husitské války|husitských válek]]. Nejprve město v lednu 1421 dobyl a poškodil táborský kněz [[Petr Hromádka|Petr Hromádka z Jistebnice]]. Brzy ale město oblehlo katolické vojsko a místní husitská posádka se 2. února 1421 vzdala za příslib volného odchodu. Obléhatelé ale slovo nedodrželi a 300 zajatců upálili ve stodole. Tragickou událost připomíná malý pomníček. [28] => [29] => Rozkvět města nastal za vlády [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]], kteří město vlastnili v letech 1497–1634, kdy za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] upadli u císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] v nemilost a panství jim bylo zabaveno. Chotěboř byla poté darována Jaroslavu Sezimovi [[Rašínové z Rýzmburka|Rašínovi z Rýzmburka]], když ochotně vyzradil jednání [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] se Švédy. Sezima byl dokonce v roce 1638 povýšen do panského stavu. V témže roce zemřel a [[Chotěbořské panství|chotěbořského panství]] se ujal jeho syn Rudolf Karel Rašín, který se snažil z města vyždímat co nejvíce. Do té doby dávala Chotěboř ročně své vrchnosti 73 kop míšeňských, ale to mu bylo málo. Nespokojenost měšťanů, ale i poddaných vůbec, nevznikala pro již dříve stanovené platby a povinnosti, ale pro jejich neúměrné a nebo lstí provedené zvýšení. Chotěbořští proto vstoupili s Rašínem „ve spor“. Rudolf Karel Rašín však zvýšil své požadavky v jiném směru – nutil měšťany odebírat pivo jen z jeho pivovaru. Rašín také zabíral pozemky měšťanům a vyměňoval je za horší a méně výnosné. Stížnosti z Chotěboře došly až na místodržitelství a usmíření měli vyjednat v roce 1657 dva královští komisaři, pochopitelně šlechtici. Kompromis nebyl tak pro Chotěboř příliš výhodný, město se muselo nakonec přece jen zavázat, že z panského pivovaru odebere 150 sudů piva, tj. asi 340 hektolitrů. Z každého vyšenkovaného vědra vína (56,6 litrů) muselo zaplatit 20 krejcarů. Rudolf Karel Rašín žil na zámku v přepychu, vydržoval si dokonce osm děvčat, dva kuchaře, celkem 15 sluhů. Vizitační komise v roce 1654 zjistila, že Chotěboř má 700 obyvatel, kteří svým dílem přispívali k blahobytu zámeckého aristokrata. [[Chotěboř (zámek)|Zámek]] - viz níže. [30] => [31] => Stejně jako z okolních vesnice Skryje (okres Havlíčkův Brod)|Skryje]], [[Podmoky (okres Havlíčkův Brod)|Podmoky]] aj. odcházeli do [[exil]]u v [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] i tajní nekatolíci z Chotěboře. Do [[Pruské Slezsko|pruského Slezska]] prokazatelně uprchl Matěj Sequens, soukenický tovaryš. Dne 11. února 1776 se oženil v [[Ziębice|Münsterbergu]], kde se později stal měšťanem, soukeníkem a starším českého sboru.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Štěříková [33] => | jméno = Edita [34] => | titul = Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku [35] => | vydání = 1 [36] => | vydavatel = Kalich [37] => | místo = Praha [38] => | rok vydání = [39] => | počet stran = 599 [40] => | strany = [41] => | isbn = 80-7017-553-2 [42] => }} [43] => [44] => Rozvoj města v 19. století ovlivnily i požáry v roce 1800 a zejména v roce 1832, kdy byla zničena většina domů na náměstí, vnitřní město i předměstích. Nové kamenné domy už neměly [[podloubí]] a byly také pobořeny i zbylé brány, poslední pozůstatky středověkého opevnění. Po bouřlivých událostech v polovině 19. století a následných reorganizacích byl v roce 1849 zřízen [[Okresní soud]] v Chotěboři, spadající pod [[Krajský soud]] v Kutné Hoře. V roce 1850 pak vzniklo i Okresní hejtmanství pro soudní okresy Chotěboř a [[Habry]]. [45] => [46] => Bohatý byl i kulturní a společenský život té doby. Nevyhovující dvojtřídní a později čtyřtřídní škola byla přemístěna do nové budovy ([[základní kámen]] položen 1865, výuka od roku 1869), později je následovala chlapecká (1876) a dívčí (1890) [[měšťanská škola]], [[gymnázium]] (založeno roku 1913, ve vlastní budově od roku 1920),{{Citace monografie [47] => | titul = 100 let gymnázia v Chotěboři. Almanach 1913–2013 [48] => | editoři = Smejkal, Vladislav; Růčka, František; Pavlíček, Stanislav; Jakeš, Michal; Chalupová, Marcela; Chalupa, Petr [49] => | vydavatel = Město Chotěboř [50] => | místo = Chotěboř [51] => | rok = 2013 [52] => | počet stran = 376+80 [53] => | počet svazků = 1 [54] => | svazek = 1 [55] => | strana = 23 [56] => | isbn = 978-80-87330-10-4 [57] => }} střední zemědělská technická škola (1960) – dnes obchodní akademie a vyšší odborná škola. Postupně vznikaly i různé spolky – dodnes existující Smíšený pěvecký sbor [[Doubravan]] (1862), divadelní spolek Palacký (1869–1914), sbor dobrovolných hasičů (1878), sokolská jednota (1882), [[Cekus Chotěboř|městské vlastivědné muzeum]] (1885) aj. [58] => [59] => [[Soubor:Chotebor COSK 1838.jpg|náhled|upright|Chotěboř na císařských otiscích stabilního katastru 1838]] [60] => [61] => Po hospodářské stránce byla Chotěboř po dlouhou dobu zemědělským městem. Postupnému rozvoji průmyslu (především textilní a dřevozpracující) napomáhalo mj. i založení pošty (1850), která zajišťovala přepravu cestujících i zásilek koňskými potahy (do [[Golčův Jeníkov|Golčova Jeníkova]] a [[Hlinsko|Hlinska]]), vybudování silnice do Německého Brodu (1868), dokončení železniční trati Německý Brod–[[Rosice (Pardubice)|Rosice nad Labem]] (1871), zprovoznění městské elektrárny (1911) a zavedení autobusových linek (1923). [62] => [63] => Největší textilní továrna byla továrna Antonína Klazare, kde se vyráběly koberce. V roce 1936 tuto továrnu koupil [[Vilém Eckhardt]], který z Prahy do Chotěboře přestěhoval výrobu filtrů pro plynové masky. Spolu s ním do Chotěboře přešlo padesát dělníků. Firma prosperovala, exportoval do Francie a Jugoslávie. V roce 1939 ve firmě již pracovalo 732 zaměstnanců. Během druhé světové války zde pracovalo 2515 dělníků, kteří převáženě vyráběli plynové masky.KAJÍNEK, Karel, Jaroslav BRABEC, Karel NĚMEC, Otto SMRČEK, Jiří SOCHR, Jaroslav TICHÝ a Václav ZVĚŘINA. ''Chotěboř: Stručné dějiny města''. Hradec Králové: Kruh, 1981., paĝo 73 [64] => [65] => Po válce byla továrna znárodněna a přejmenována na Chotěbořské kovodělné závody, ale pan Eckhardt zůstal ve vedení firmy až do roku 1948. V roce 1949 byl držen ve vyšetřovací vazbě, po propuštění emigroval.LÁŠEK, Radan. ''Paměť a dějiny – Revue pro studium totalitních režimů'' [online]. 2010, num. 03 [cit. 5. 8. 2013], kapitola Chotěbořský Baťa, s. 100-108. [http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1003/100-108.pdf] [66] => [67] => Od padesátých let továrna vyráběla stroje pro potravinářský průmysl (např. pro mlékárny a pivovary). Od roku 1968 se továrna nazývala [[Chotěbořské strojírny]]. [68] => [69] => Z novodobých průmyslových podniků stojí za zmínku Závody elektrotepelných zařízení (ZEZ) Praha, jejichž pobočný závod se v Chotěboři zabýval výzkumem a vývojem středofrekvenčních indukčních ohřívačů pro kovárny a průmyslových manipulačních robotů (dnes Roboterm). V letech 1955–1959 probíhala v okolí nedalekého ''Horního mlýna'' těžba [[uran (prvek)|uranových]] rud. Pozdější geologické průzkumy v 90. letech 20. století potvrdily nerentabilnost a k obnovení těžby nedošlo. V roce 2009 zahájil provoz nově vybudovaný [[Pivovar Chotěboř]].O pivovaru. ''Pivovar Chotěboř'' [online]. Chotěboř: Pivovar Chotěboř s.r.o. [cit. 2013-08-09]. Atingebla el: http://www.pivovarchotebor.cz/hlavni.php {{Wayback|url=http://www.pivovarchotebor.cz/hlavni.php |date=20130825090504 }} [70] => [71] => Poslední smutnou kapitolou v historii města byl konec druhé světové války. Dne 5. května 1945 obsadili povstalci město, odzbrojili místní německý oddíl a následně pak převzali i muniční sklad v nedalekém [[Bílek (Chotěboř)|Bílku]]. Odtud pak byla vypravena dvě auta s mužstvem proti německým oddílům v oblasti [[Ždírec nad Doubravou|Ždírce]] a [[Krucemburk]]u. Nedaleko [[Sobíňov]]a ale narazili na velký německý transport. Došlo k přestřelce s tragickými následky – 29 padlých Čechů a 7 raněných. Německé jednotky pak obsadily město a krutě se mstily až do 9. května, kdy se začaly přesouvat směrem na [[Čáslav]]. [72] => [73] => Od roku 1961 sem jako místní část přísluší [[Bílek (Chotěboř)|Bílek]].{{Citace monografie [74] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005 [75] => | vydavatel = Český statistický úřad [76] => | místo = Praha [77] => | rok = 2006 [78] => | počet_stran = 623 [79] => | strany = 39 [80] => | isbn = 80-250-1311-1 [81] => }} [82] => [83] => == Obyvatelstvo == [84] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q56416245}} [85] => [86] => [[Soubor:2007_09 040.jpg|náhled|Pohled na náměstí (v pozadí hřbet Železných hor)]] [87] => [88] => == Místní části == [89] => * [[Bílek (Chotěboř)|Bílek]] [90] => * [[Dobkov]] [91] => * Chotěboř [92] => * [[Klouzovy]] [93] => * [[Počátky (Chotěboř)|Počátky]] [94] => * [[Příjemky]] a jejich součást [[Marieves]] [95] => * [[Rankov (Chotěboř)|Rankov]] [96] => * [[Střížov (Chotěboř)|Střížov]] [97] => * [[Svinný]] s osadou Čapkovy Domky [98] => [99] => == Společnost == [100] => === Školství === [101] => V roce 2014 došlo ke sloučení dvou škol s podobným zaměřením v Chotěboři, a to ''Vyšší odborné školy a Obchodní akademie Chotěboř'' a ''Středního odborného učiliště technického, Chotěboř''. Nově sloučené školy používaly název ''Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborné učiliště technické Chotěboř''.{{Citace elektronické monografie [102] => | příjmení = Neuwirthová [103] => | jméno = Eva [104] => | titul = Změny v síti středních škol na Vysočině [105] => | url = http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4059979 [106] => | datum vydání = 29. 7. 2014 [107] => | datum aktualizace = 29. 7. 2014 [108] => | datum přístupu = 2014-09-15 [109] => | vydavatel = Kraj Vysočina [110] => | místo = Jihlava [111] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140915210825/http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4059979 [112] => | datum archivace = 2014-09-15 [113] => | nedostupné = ano [114] => }} V roce 2024 byla škola společně se zrušením vyšší odborné školy změněna na ''Střední školu technicko-ekonomickou Chotěboř''. [115] => {{Citace elektronické monografie [116] => | příjmení = [117] => | jméno = [118] => | titul = Historie školy [119] => | url = https://www.sste.cz/historie-skoly/ [120] => | datum vydání = [121] => | datum přístupu = 2024-04-24 [122] => | vydavatel = Střední škola technicko-ekonomická Chotěboř [123] => }} [124] => [125] => [126] => * Mateřská škola Chotěboř (skládá se ze tří zařízení: na ul. Březová, Svojsíkova a Na Chmelnici)Školy a školská zařízení. MĚSTO CHOTĚBOŘ. ''Chotěboř: Oficiální web města'' [online]. Chotěboř, Město Chotěboř [cit. 2013-08-13]. Dostupné z: http://www.chotebor.cz/skoly-a-skolska-zarizeni/ms-3087/p1=3087 {{Wayback|url=http://www.chotebor.cz/skoly-a-skolska-zarizeni/ms-3087/p1=3087 |date=20150923203004 }} [127] => * Základní škola Chotěboř Buttulova [128] => * Základní škola Chotěboř Smetanova [129] => * Základní umělecká škola Chotěboř [130] => * Základní škola a Praktická škola Chotěboř [131] => * Gymnázium Chotěboř [132] => * Základní umělecká škola [133] => * Střední škola technicko-ekonomická Chotěboř [134] => [135] => === Sport === [136] => * Lyžařský areál Svatá Anna [137] => * Zimní a letní stadion [138] => [139] => === Kultura === [140] => Od roku 1996 je Chotěboř hostitelem festivalu [[science fiction|sci-fi]], [[fantasy]] a [[Hra|her]] s názvem [[Festival fantazie]], který začátkem července přiláká do Chotěboře na tři tisícovky fanoušků z celé České republiky i okolí. [141] => [142] => === Chotěboř ve filmu === [143] => * ''Zrádce národa v Chotěboři'' – filmový dokument natočený v roce 1993 v Krátkém filmu Praha (režie Jaroslav Hovorka). Zachycuje neznámou epizodu ze života [[Jaroslav Hašek|Jaroslava Haška]] a vzpomínky bratří Kubánků posledních žijících pamětníků této události. Zážitky z této návštěvy byly Haškovi inspirací k sepsání čtyř povídek, které ve filmu inscenovali chotěbořští ochotníci.{{Citace elektronické monografie [144] => | titul = Zrádce národa v Chotěboři [145] => | url = https://www.csfd.cz/film/338833 [146] => | datum přístupu = 2021-07-26 [147] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [148] => }} [149] => [150] => == Pamětihodnosti == [151] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Chotěboři}} [152] => [153] => === Zámek === [154] => {{Viz též|Chotěboř (zámek)}} [155] => [156] => Z původního sídla majitelů chotěbořského panství (tvrze) se do dnešních dnů nedochovalo nic. V době, kdy byla Chotěboř v majetku českých králů, a i v pozdějším období, kdy její vlastníci byli představitelé zámožnějších rodů, nebyla využívána jako sídlo majitele, ale především k hospodářsko-správním účelům. Jako sídlo sloužila pak ještě krátce v 17. století chudému rodu [[Rašínové|Rašínů]]. Po smrti posledního z nich roku 1660 tvrz chátrala a pravděpodobně byla zničena požárem roku 1692. Další majitel (''[[Kinští|Vilém Leopold Kinský]]'') se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo – dnešní zámek. Umístění původní tvrze není spolehlivě doložitelné, ale podle archeologických průzkumů lokality stojí zámek pravděpodobně přímo na jejich základech. Léta, kdy stavba probíhala, se dají určit jen z chronogramů ''Magno trIno DeoConseCrat'' (=1701) a ''Magno Deo CapeLLa Ista ornata est'' (=1701) v portálu zámecké kaple ''Nejsvětější trojice'' a podle letopočtu ''MDCCII'' (=1702) v portálu hlavního průčelí. Stavba je převážně ve stylu raného [[baroko|baroka]] a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím. [157] => [158] => Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou [[Dobřenští z Dobřenic|Dobřenských z Dobřenic]]. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra do [[novorenesance|novorenesančního]] stylu (1865–1870), zřízení rozsáhlého [[anglický park|anglického parku]] se vzácnými dřevinami (1870–1875) a dále pak rekonstrukce po požáru z 25. února 1927. Dobřenští vybudovali i rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámku. [159] => [160] => Poslední majitelé ([[Jan Maxmilián Dobrzenský]] a jeho žena Leopoldina rozená Lobkowiczová) v roce 1948 odešli do [[Kanada|Kanady]] a zámek převzal stát. Po roce 1948 se využívání zámku měnilo (byty, hudební škola, jídelna státního statku), takže z původního [[Nábytek|mobiliáře]] se mnoho nedochovalo. Od roku 1952 je zámek sídlem [[Městské muzeum v Chotěboři|Městského muzea]], které si ho v roce 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V těch pak pokračovali Dobřenští, kterým byl zámek 15. července 1992 vrácen. Od roku 2018 je z rozhodnutí majitele uzavřen zámecký park pro veřejnost. Muzeum zde sídlilo do konce roku 2019. [161] => [162] => === Další pamětihodnosti === [163] => [[Soubor:Chotěboř 143.jpg|náhled|upright|Kostel svatého Jakuba Většího]] [164] => [165] => * [[Přírodní památka]] [[Písník u Sokolovce]] nad údolím [[Doubrava (řeka)|řeky Doubravy]] [166] => * [[Přírodní rezervace]] [[Údolí Doubravy]] – mezi [[Bílek (Chotěboř)|Bílkem]] a Chotěboří [167] => * Vyhlídky na [[Doubrava (řeka)|Doubravu]] – [[Sokolohrady]] a [[Čertův stolek]] [168] => * [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|CHKO Železné hory]] – hraničící s Chotěboří [169] => * Přírodní rezervace [[Niva Doubravy]] – mezi Bílkem a [[Sobíňov]]em [170] => * Přírodní rezervace [[Mokřadlo]] – u [[Hařilova Lhotka|Hařilovy Lhotky]] katastr [[Bezděkov (okres Havlíčkův Brod)|Bezděkov]] [171] => * [[Přírodní rezervace]] [[Zlatá louka]] – u obce [[Podmoklany]], [[Sloupno (okres Havlíčkův Brod)|Sloupno]] a [[Bezděkov (okres Havlíčkův Brod)|Bezděkov]]. [172] => * Do nejsevernější části katastrálního území města zasahuje část přírodní rezervace [[Svatomariánské údolí]]. [173] => * [[Židovský hřbitov v Chotěboři]] [174] => *Pamětní deska [[Jaroslav Kysela|Jaroslavu Kyselovi]] na rodném domě{{Citace elektronické monografie [175] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [176] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/chotebor-pametni-deska-jaroslavu-kyselovi/ [177] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [178] => | datum přístupu = 2022-01-10 [179] => | jazyk = cs [180] => }} [181] => *Pamětní deska nespravedlivě odsouzeným chotěbořským soudem v Obchodní akademii{{Citace elektronické monografie [182] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [183] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/chotebor-pametni-deska-nespravedlive-odsouzenym-choteborskym-soudem/ [184] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [185] => | datum přístupu = 2022-01-10 [186] => | jazyk = cs [187] => }} [188] => *[[Kostel svatého Jakuba Většího (Chotěboř)|Kostel svatého Jakuba Většího]] [189] => *[[Kaple Povýšení svatého Kříže (Chotěboř)|Kaple Povýšení svatého Kříže]] [190] => *[[Kaple svaté Anny (Chotěboř)|Kaple svaté Anny]] [191] => * [[Věžový vodojem (Chotěboř)|Věžový vodojem]] jihovýchodně od města [192] => [193] => == Osobnosti == [194] => * [[Jan Daniel Bláha]] (* 1981), kulturní geograf, antropolog a kartograf [195] => * [[František Xaver Boštík]] (1883–1964), básník, spisovatel, fotograf [196] => * [[František Buttula]] (1820–1886), violoncellista, sbormistr a hudební pedagog, [[Městský dům čp. 194 (Chotěboř)|Buttulův rodný dům čp. 194]] je kulturní památkou [197] => * [[Jiří Ceral]], kardiolog působící na Lékařské fakultě v Hradci Králové (UK) [198] => * [[Vilém Eckhardt]] (1907–1991), zakladatel Chotěbořských strojíren [199] => * [[Petr Hájek (skaut)|Petr Hájek – Balů]] (1944–2018), [[Junák – český skaut|skaut]], [[spisovatel]], pedagog [200] => * [[Ignát Herrmann]] (1854–1935), český spisovatel, humorista a redaktor [201] => * [[Josef Hubáček (novinář)|Josef Hubáček]] (1850–1900), český novinář a satirický básník [202] => * [[Antonín Krajina]] (* 1958), lékař, odborník v oboru radiodiagnostika a intervenční neuroradiologie působící na Lékařské fakultě v Hradci Králové (UK) [203] => * [[Pavel Křivský]] (1912–1989), archivář, historik, skaut, kněz, řeholník [204] => * [[Gabriela Kratochvílová|Gabriela Lašková, roz. Kratochvílová]] (* 1990), modelka a Česká Miss roku 2013, moderátorka TV Prima [205] => * [[Jan Antonín Mareš]] (1719–1794), český hudebník, konstruktér, vynálezce, violoncellista a hornista [206] => * [[Petr Musílek]] (1945–2020), spisovatel [207] => * [[Miroslav Parák]] (1940–2003), malíř, žil a tvořil na Chotěbořsku a v Železných horách [208] => * [[Stanislav Pavlíček]] (1974), historik, překladatel z angličtiny, učitel angličtiny a člen zastupitelstva (od roku 2010) [209] => * [[Jindřich Prucha]] (1886–1914), malíř [210] => * [[Zdenek Rykr]] (1900–1940), malíř, ilustrátor, žurnalista [211] => * [[František Sláma (buditel)|František Sláma]] (1850–1917), slezský buditel, spisovatel a politik [212] => * [[Bohuslav Šťastný]] (* 1949), hokejista [213] => * [[Josef Toufar]] (1902–1950), umučený kněz, maturoval na chotěbořském gymnáziu [214] => * [[Matěj Vydra]] (* 1992), fotbalista [215] => * [[Miloslav Zatřepálek]] (1908–1956), zpravodajský důstojník čs. armády; za protektorátu zapojen do domácího odboje v Obraně národa [216] => * Tomáš Zohorna (* 1988), hokejista [217] => * Hynek Zohorna (* 1990), hokejista [218] => * [[Karel Vykoukal]] (1916–1942), válečný letec[http://rafaci.cz/?letec=vykoukal_karel Karel Vykoukal], válečný letec - Čeští RAFáci [219] => * Jaroslav Steigerwald (?–1959), významný český židovský entomolog, preparátor a rodák z Chotěboře. Narozen v Rakousku-Uhersku, jeho dědeček byl vážený pražský radní. Jeho úspěšným žákem se stal Vilém Borůvka (18. 12. 1932 – 18. 8. 2014), který se od něho naučil umění preparátorství nejen cizokrajných zvířat.{{Doplňte zdroj}} [220] => * [[Jan Doležal (chemik)|Jan Doležal]] (1923–1981), analytický chemik. Od roku 1949 působil na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze, v roce 1968 byl jmenován profesorem.{{Citace elektronického periodika [221] => | titul = DOLEŽAL Jan 22.12.1923-22.3.1981 – Personal [222] => | periodikum = biography.hiu.cas.cz [223] => | url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/DOLE%C5%BDAL_Jan_22.12.1923-22.3.1981 [224] => | datum přístupu = 2020-11-23 [225] => }}{{Citace elektronické monografie [226] => | titul = RNDr. Jan Doležal DrSc. [227] => | url = https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/3008-rndr-jan-dolezal-drsc-1923-1981 [228] => | datum přístupu = 2020-11-23 [229] => | vydavatel = OsobnostiRegionu.cz [230] => }} Pan Jaroslav Steigerwald byl jeho strýc. Ojedinělou sbírku preparovaných kolibříků po strýci věnoval pan profesor archívu Národního muzea v Praze.{{Zdroj?}} [231] => [232] => === Účastníci Olympijských her === [233] => * [[Bohuslav Šťastný]] * 1949), ZOH 1972 a ZOH 1976 (hokej) [234] => * [[František Šulc (házenkář, 1950)|František Šulc]] (* 1950), LOH 1976 (házená) [235] => * [[Tomáš Zohorna]] (* 1988), ZOH 2018 (hokej){{Citace elektronické monografie [236] => | titul = Olympedia [237] => | url = https://www.olympedia.org/place_names/16413 [238] => | datum přístupu = 25. 12. 2021 [239] => }} [240] => [241] => == Partnerská města == [242] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Spišské Vlachy]], Slovensko [243] => * {{flagicon|Hungary}} [[Tiszafüred]], Maďarsko [244] => * {{flagicon|Ukraine}} [[Tjačiv]], Ukrajina [245] => [246] => == Odkazy == [247] => [248] => === Reference === [249] => [250] => [251] => === Literatura === [252] => * Stanislav Pavlíček (ed.): ''Chotěboř''. Město Chotěboř 2001, 1. vydání, {{ISBN|80-238-7647-3}} (vázané) [253] => [254] => === Související články === [255] => * [[Urbanisticko-architektonický vývoj Chotěboře]] [256] => * [[Židovská modlitebna v Chotěboři]] [257] => * [[Synagoga v Chotěboři]] [258] => * [[FC Chotěboř]] [259] => [260] => === Externí odkazy === [261] => * {{Commonscat}} [262] => * {{Otto|heslo=Chotěboř}} [263] => * {{Oficiální web}} [264] => * {{RÚIAN}} [265] => * [http://icchotebor.cz/ Informační centrum Chotěboř] [266] => * [http://ichotebor.cz/ Novinky z Chotěboře a okolí] [267] => [268] => {{Pahýl}} [269] => {{Město Chotěboř}} [270] => {{Okres Havlíčkův Brod}} [271] => {{Autoritní data}} [272] => {{Portály|Česko|Geografie}} [273] => [274] => [[Kategorie:Chotěboř| ]] [275] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [276] => [[Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod]] [277] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [278] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [279] => [[Kategorie:Obce v CHKO Železné hory]] [280] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [281] => [[Kategorie:Svazek obcí Podoubraví]] [282] => [[Kategorie:Místní části v Chotěboři]] [283] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [284] => [[Kategorie:Města v okrese Havlíčkův Brod]] [285] => [[Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině]] [286] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [] => )
good wiki

Chotěboř

Chotěboř je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina, 14 km severovýchodně od Havlíčkova Brodu. Východně od Chotěboře protéká řeka Doubrava.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bílek (Chotěboř)','Doubrava (řeka)','Sobíňov','Čáslav','Vilém Eckhardt','Žďár nad Sázavou','Kraj Vysočina','Havlíčkův Brod','uran (prvek)','Přírodní rezervace','Bohuslav Šťastný','Bezděkov (okres Havlíčkův Brod)'

Čáslav

Sobíňov