Array ( [0] => 15492914 [id] => 15492914 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chrudimka [uri] => Chrudimka [3] => Hlinsko-Chrudimka-u-Betléma2013.jpg [img] => Hlinsko-Chrudimka-u-Betléma2013.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Chrudimka je malebná řeka v České republice, která protéká převážně Pardubickým krajem. Její délka dosahuje přibližně 76 kilometrů a je pravostranným přítokem řeky Labe. Chrudimka pramení v krásné přírodě Železných hor, kde obklopena malebnými lesy a loukami vytváří inspirativní prostředí pro milovníky přírody a outdoorových aktivit. Na své cestě řeka prochází městy jako Chrudim, což je historické město s bohatou minulostí a živou kulturu. Město je známé svou architekturou, například barokními budovami a krásným náměstím, což přitahuje návštěvníky, kteří chtějí objevovat jak přírodní, tak historické krásy regionu. Chrudimka je také oblíbeným místem pro rekreační aktivity. Koupání, rybaření, kajakářství a cykloturistika patří mezi nejoblíbenější způsoby, jak si užívat přírody kolem řeky. Rybáři se mohou těšit na bohaté zásoby ryb, zatímco cyklisté mohou objevovat úchvatné cyklostezky podél jejího toku. Kromě přírodních krás a rekreačních možností má Chrudimka i ekologický význam. Pomáhá udržovat místní biodiverzitu a poskytuje přirozené biotopy pro různé druhy fauny a flóry. Ochrana a péče o tuto řeku zůstává důležitým úkolem pro místní komunity i ochranné organizace, které usilují o udržení jejího zdravého ekosystému. Celkově je Chrudimka symbolem spojení člověka s přírodou, nabízející nejen pohledu na krásu krajiny, ale také prostor pro aktivní odpočinek a rozvoj místních komunit. Její přítomnost obohacuje životy těch, kteří mají to štěstí ji mít na dosah. [oai_cs_optimisticky] => Chrudimka je malebná řeka v České republice, která protéká převážně Pardubickým krajem. Její délka dosahuje přibližně 76 kilometrů a je pravostranným přítokem řeky Labe. Chrudimka pramení v krásné přírodě Železných hor, kde obklopena malebnými lesy a loukami vytváří inspirativní prostředí pro milovníky přírody a outdoorových aktivit. Na své cestě řeka prochází městy jako Chrudim, což je historické město s bohatou minulostí a živou kulturu. Město je známé svou architekturou, například barokními budovami a krásným náměstím, což přitahuje návštěvníky, kteří chtějí objevovat jak přírodní, tak historické krásy regionu. Chrudimka je také oblíbeným místem pro rekreační aktivity. Koupání, rybaření, kajakářství a cykloturistika patří mezi nejoblíbenější způsoby, jak si užívat přírody kolem řeky. Rybáři se mohou těšit na bohaté zásoby ryb, zatímco cyklisté mohou objevovat úchvatné cyklostezky podél jejího toku. Kromě přírodních krás a rekreačních možností má Chrudimka i ekologický význam. Pomáhá udržovat místní biodiverzitu a poskytuje přirozené biotopy pro různé druhy fauny a flóry. Ochrana a péče o tuto řeku zůstává důležitým úkolem pro místní komunity i ochranné organizace, které usilují o udržení jejího zdravého ekosystému. Celkově je Chrudimka symbolem spojení člověka s přírodou, nabízející nejen pohledu na krásu krajiny, ale také prostor pro aktivní odpočinek a rozvoj místních komunit. Její přítomnost obohacuje životy těch, kteří mají to štěstí ji mít na dosah. ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | řeka = Chrudimka [2] => | alt = [3] => | délka = 106 [4] => | průtok = 6,02 [5] => | plocha = 867,12 [6] => | světadíl = [[Evropa]] [7] => | pramen = [[Filipovský pramen]], [[Železné hory]], lokalita v [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|CHKO Žďárské vrchy]] [8] => | zeměpisná šířka1 = 49.737626 [9] => | zeměpisná délka1 = 16.011870 [10] => | výška1 = 705 [11] => | ústí = do [[Labe]] v [[Pardubice|Pardubicích]], [[Východolabská tabule]] [12] => | zeměpisná šířka2 = 50.0444722 [13] => | zeměpisná délka2 = 15.777 [14] => | výška2 = 216 [15] => | protéká = {{vlajka a název|Česko}}, [[Pardubický kraj]], města [[Hlinsko]], [[Slatiňany]], [[Chrudim]], [[Pardubice]] [16] => | povodí = [[Atlantský oceán]] / [[Severní moře]], [[Labe]] [17] => | hčp = 1-03-03-001 [18] => }} [19] => '''Chrudimka''' je [[řeka]] s délkou vodního toku 106 km{{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení = [21] => | jméno = [22] => | korporace = Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [23] => | odkaz na korporaci = Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [24] => | titul = Základní charakteristiky toku Chrudimka a jeho povodí [25] => | url = http://www.dibavod.cz/download.php?id_souboru=2212 [26] => | vydavatel = [27] => | místo = [28] => | datum vydání = [29] => | datum přístupu = 2014-10-01 [30] => | poznámka = Soubor ke stažení ve formátu TIF [31] => }} a plochou [[povodí]] 867 km²,{{Citace elektronické monografie [32] => | příjmení = [33] => | jméno = [34] => | korporace = Český hydrometeorologický ústav [35] => | odkaz na korporaci = Český hydrometeorologický ústav [36] => | titul = Hydrologická ročenka České republiky 2015 [37] => | url = http://voda.chmi.cz/hr15/mapy/isapi.dll?MU=CZ&LANG=CS-CZ&MAP=mp1&DISP_ROK=2015&TMPL=HVMAP_MAIN&CHARSET=utf-8&MIMETYPE=text%2Fhtml%3Bcharset%3Dutf-8 [38] => | vydavatel = [39] => | místo = [40] => | datum vydání = [41] => | datum přístupu = 2018-01-15 [42] => | poznámka = Chrudimka, číslo hydrologického pořadí 1-03-03, plocha povodí 867,12 km² [43] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180116135211/http://voda.chmi.cz/hr15/mapy/isapi.dll?MU=CZ&LANG=CS-CZ&MAP=mp1&DISP_ROK=2015&TMPL=HVMAP_MAIN&CHARSET=utf-8&MIMETYPE=text%2Fhtml%3Bcharset%3Dutf-8 [44] => | datum archivace = 2018-01-16 [45] => | nedostupné = ano [46] => }}Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka uvádí hodnotu 866,21 km² pramení nad obcí [[Kameničky]] v krajinné oblasti [[Železné hory|Železných hor]] a ústí v [[Pardubice|Pardubicích]] v levostranném [[přítok]]u do evropské řeky [[Labe]] ve [[Východolabská tabule|Východolabské tabuli]],{{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = [48] => | jméno = [49] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [50] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [51] => | titul = Přírodní poměry: Geomorfologie [52] => | url = http://mapy.nature.cz/ [53] => | vydavatel = [54] => | místo = [55] => | datum vydání = [56] => | datum přístupu = 2018-01-15 [57] => }} v rámci administrativně správním protéká [[Okres Chrudim|okresy Chrudim]] a [[Okres Pardubice|Pardubice]], náležejícími do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] na území [[Česko|České republiky]].{{Citace elektronické monografie [58] => | titul = Základní mapa ČR 1 : 50 000 [59] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=69fe1e66a094471e9f1896cf56fb5dc5_666 [60] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [61] => | datum přístupu = 9.12.2021 [62] => }} [63] => [64] => Rozsáhlé prameniště s několika [[Vodní pramen|vodními prameny]] řeky se nachází v geomorfologickém okrsku [[Kameničská vrchovina]] s rozvodnicí na vyvýšeninách železnohorského hřbetu s vrcholy [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m), [[Dědovský kopec]] (676 m) a [[U oběšeného]] (738 m), nejvyššího v Železných horách a s nejvyšším bodem prameniště v dílčím [[povodí Chrudimky]].{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | korporace = Český hydrometeorologický ústav [68] => | odkaz na korporaci = Český hydrometeorologický ústav [69] => | titul = Hydrologie / Evidence rozvodnic: Chrudimka [70] => | url = http://portal.chmi.cz/historicka-data/hydrologie [71] => | vydavatel = [72] => | místo = [73] => | datum vydání = [74] => | datum přístupu = 2018-01-15 [75] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180116135339/http://portal.chmi.cz/historicka-data/hydrologie [76] => | datum archivace = 2018-01-16 [77] => | nedostupné = ano [78] => }} Severozápadně od vrcholu leží hlavní pramenná [[zdrojnice]] řeky a v nadmořské výšce zhruba 705 m její nejvýše položený [[Filipovský pramen]] na okraji lesní lokality Humperky nad vesničkou [[Filipov (Kameničky)|Filipov]], podle které byl pojmenován. Filipovský pramen podzemní vody vyvěrá na katastrálním území obce [[Krouna]]. [79] => [80] => Prameniště je součástí chráněného území přirozené akumulace vody v [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy]],{{Citace elektronické monografie [81] => | příjmení = [82] => | jméno = [83] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [84] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [85] => | titul = CHKO Žďárské vrchy: Hydrologie [86] => | url = http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristika-oblasti/hydrologie/ [87] => | vydavatel = [88] => | místo = [89] => | datum vydání = [90] => | datum přístupu = 2018-01-15 [91] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180104013638/http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristika-oblasti/hydrologie/ [92] => | datum archivace = 2018-01-04 [93] => | nedostupné = ano [94] => }} protékané řekou v horním toku od Flipovského pramene do [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenice]]. Ve středním toku, od Trhové Kamenice až po přehradní hráz [[Vodní nádrž Práčov|vodní nádrže Práčov]], teče [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory]], dále až do Chrudimi na území [[Národní geopark Železné hory|Národního geoparku Železné hory]] s mnoha významnými geologickými lokalitami.{{Citace elektronické monografie [95] => | příjmení = [96] => | jméno = [97] => | korporace = Česká geologická služba [98] => | odkaz na korporaci = Česká geologická služba [99] => | titul = Geologická mapa: Významné geologické lokality [100] => | url = https://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/?extent=-668245.0403%2C-1098953.4397%2C-604172.9041%2C-1059396.4166%2C102067 [101] => | vydavatel = [102] => | místo = [103] => | datum vydání = [104] => | datum přístupu = 2018-01-15 [105] => }} Chrudimka v horním a středním toku tvoří hydrogeografickou osu [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]], je jejím nejvýznamnějším vodním tokem s několika [[Vodní dílo|vodními díly]], vodohospodářským a energetickým využitím. [106] => [107] => Podle kamenitého koryta v horním toku byla řeka nazývaná Kamenice a v souvislosti s prudkým ohybem v průběhu [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrže Seč]] ve středním toku také Ohebka. V průběhu [[17. století]] se ustálilo pojmenování řeky podle města [[Chrudim]], kterým protéká v dolním toku, v oblasti [[Chrudimská tabule|Chrudimské tabule]].{{Citace elektronické monografie [108] => | příjmení = [109] => | jméno = [110] => | titul = Kameničky: webové stránky obce [111] => | url = http://www.obec-kamenicky.cz/index.php [112] => | vydavatel = [113] => | místo = [114] => | datum vydání = [115] => | datum přístupu = 2018-01-15 [116] => | poznámka = Informační tiskovina obce [117] => }} Za soutokem s řekou [[Novohradka|Novohradkou]] vtéká do Pardubické kotliny a ve městě Pardubice v nadmořské výšce 216 m ústí do řeky Labe.  [118] => [119] => == Hydrogeografie == [120] => [[Soubor:Prameniště Chrudimky, CZ140719-055.jpg|vlevo|náhled|256x256pixelů|Krajina prameniště Chrudimky nad Filipovem v Kameničské vrchovině, vpravo lesní lokalita Humperky na severozápadním úbočí vrchu U oběšeného, na obzoru svahy vyvýšeniny Na kopci]] [121] => Chrudimka je označena číslem hydrologického pořadí 1-03-03, odvodňuje severní část [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] a malou oblast [[Východočeská tabule|Východočeské tabule]], celková plocha povodí činí 867,12 km² a z toho v geomorfologickém celku [[Železné hory]] tvoří 11,47 km² plochu dílčího povodí s prameništěm řeky, přibližně v rozsahu nadmořských výšek 614–737 m a v průběhu vodního toku v rozsahu nadmořských výšek 618–705 m. [122] => [123] => V nejvyšších polohách se objevují prameny více zdrojnic v lesní lokalitě s názvem Humperky na katastrálním území obce [[Krouna]], několik desítek metrů níže od rozsáhlých vlhkých luk na severozápadním úbočí vrcholu [[U oběšeného]] (738 m). Přibližně 750 m od vrcholu na severozápad (312°) se v nadmořské výšce 704,68 m u lesní cesty na okraji lesa objevuje na zemském povrchu voda pramenné zdrojnice, situačně v terénu nad sídelní lokalitou [[Filipov (Kameničky)|Filipov]], podle které byl vývěr podzemní vody pojmenován [[Filipovský pramen|Filipovským pramenem]]. [124] => [125] => Poměrně rozsáhlé prameniště Chrudimky lze vymezit obcemi (od severu) [[Dědová]], [[Svratouch]], [[Chlumětín]], [[Kameničky]] a [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]. Ve [[20. století]] bylo území [[meliorace]]mi značně odvodněno, toky zdrojnic v různé míře napřímeny a upraveny do lichoběžníkových koryt až po Chrudimkou průtočný rybník Groš v Kameničkách.{{Citace elektronické monografie [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [129] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [130] => | titul = RP Správa CHKO Žďárské vrchy: Chrudimka [131] => | url = http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/o-regionalnim-pracovisti/kontakt/ [132] => | dostupnost = Dostupnost v terénu, ev. informační servis S CHKO Žďárské vrchy [133] => | vydavatel = [134] => | místo = [135] => | datum vydání = [136] => | datum přístupu = 2018-01-26 [137] => | poznámka = Informační tabule u pramenné zdrojnice Chrudimky, Filipov [138] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171002215826/http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/o-regionalnim-pracovisti/kontakt/ [139] => | datum archivace = 2017-10-02 [140] => | nedostupné = ano [141] => }} Nejvýše položené zdrojnice řeky se nacházejí na svazích vyvýšenin nad Kameničkami, přibližně v oblasti ve tvaru trojúhelníku s vrcholy [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m), [[Dědovský kopec]] (676 m) a [[U oběšeného]] (738 m). [142] => [143] => [[Soubor:Prameniště Chrudimky, CZ180114-121.jpg|náhled|258x258pixelů|Pramenná zdrojnice Chrudimky v podobě bystřiny po opuštění lesního prostoru Humperky nad Filipovem]]Vydatnější zdrojnice se nacházejí také na katastrálním území obce Dědová v pramenné sníženině [[Přírodní památka Bahna|přírodní památky Bahna]] pod vyvýšeninou Na Bahnech (663 m).{{Citace elektronické monografie [144] => | příjmení = Gutzerová [145] => | jméno = Naděžda [146] => | odkaz na korporaci = [147] => | titul = Přírodní památka Bahna [148] => | url = http://botany.cz/cs/bahna/ [149] => | vydavatel = Botany.cz [150] => | místo = [151] => | datum vydání = [152] => | datum přístupu = 2018-01-26 [153] => | poznámka = Popis lokality [154] => }} Menší vydatnost mají zdrojnice pod vyvýšeninou Na kopci (681 m), nejdelší svodnice je v průtoku vlhkými loukami vedena meliorační trubkou. Otevřené koryto s vodotečí se objevuje až u silnice Dědová – Kameničky a ve svahu pod Dědovou jsou do něho zaústěny další strouhy odvádějící vodu z vlhkých luk a lesního prostoru. [155] => [156] => Napřímená koryta zdrojnic jsou vedena svahem k Filipovu, k soutoku s bystřinou přivádějící vodu z lesní lokality Humperky s pramennou zdrojnicí. Za pramennou zdrojnici je obecně považována zdrojnice nejvodnatější, nejdelší a s pramenem v nejvyšší nadmořské výšce. Ještě před soutokem přibírá pramenná zdrojnice pod lesní lokalitou Humperky vodu z levostranného přítoku méně vydatné vodoteče s pramenem v osadě Paseky (část obce Chlumětín). Pramen nazvaný Na Pasekách je sveden trubkou do malého rybníčku v nadmořské výšce 704 m a nachází se zhruba 540 m na jihozápad od Filipovského pramene.{{Citace elektronické monografie [157] => | příjmení = [158] => | jméno = [159] => | titul = Turistická mapa (letecký pohled): prameniště Chrudimky [160] => | url = https://mapy.cz/s/2lhrW [161] => | vydavatel = Mapy.cz [162] => | místo = [163] => | datum vydání = [164] => | datum přístupu = 2018-01-26 [165] => | poznámka = Zakreslené body některých pramenů zdrojnic a jejich soutoku [166] => }} [167] => Soutokem bystřin mezi Filipovem a Kameničkami, zhruba 500 m nad monitorovací stanicí povrchových vod (PLA 338) Českého hydrometeorologického ústavu v říčním km 104,2 v profilu Chrudimky,{{Citace elektronické monografie [168] => | příjmení = [169] => | jméno = [170] => | korporace = Český hydrometeorologický ústav [171] => | odkaz na korporaci = Český hydrometeorologický ústav [172] => | titul = Hydrologie: Měřící sítě [173] => | url = http://portal.chmi.cz/historicka-data/hydrologie [174] => | vydavatel = [175] => | místo = [176] => | datum vydání = [177] => | datum přístupu = 2018-01-26 [178] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180116135339/http://portal.chmi.cz/historicka-data/hydrologie [179] => | datum archivace = 2018-01-16 [180] => | nedostupné = ano [181] => }} vzniká průtokem vydatnější potok. V průtoku Kameničkami přibírá vodu z dalších zdrojnic řeky. Z pravostranného přítoku – Jeníkovského potoka s pramenem pod vrcholem Pešavy (697 m) a levostranného přítoku bezejmenné vodoteče, odvádějící vodu z mokřadů a vlhkých luk v přírodní rezervaci [[Volákův kopec]]. [182] => [183] => [[Soubor:Prameniště Chrudimky, CZ180114-149.jpg|náhled|258x258pixelů|Oblast soutoku zdrojnic Chrudimky nad Kameničkami, nad monitorovací stanicí povrchových vod ČHMÚ v říčním km 104,2 v evropsky významné lokalitě Údolí Chrudimky|vlevo]]V jihozápadní části Kameniček na Chrudimce vybudován rybník Groš,{{Citace elektronické monografie [184] => | příjmení = [185] => | jméno = [186] => | korporace = Pardubický kraj [187] => | odkaz na korporaci = Pardubický kraj [188] => | titul = Kameničky: rybník Groš [189] => | url = https://www.pardubickykraj.cz/externi/ozpz/kpopk/60_kamenicky_r.pdf [190] => | vydavatel = [191] => | místo = [192] => | datum vydání = [193] => | datum přístupu = 2018-02-08 [194] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180209063053/https://www.pardubickykraj.cz/externi/ozpz/kpopk/60_kamenicky_r.pdf [195] => | datum archivace = 2018-02-09 [196] => | nedostupné = ano [197] => }} výtok řeky na přelivu rybníka je dle vrstevnicové mapy v nadmořské výšce asi 618 m nejnižším bodem orografické [[rozvodnice]], vztaženým k hladině [[Řeka|řeky]] v dílčím [[povodí]] s prameništěm. Nejvyšším bodem prameniště a orografické rozvodnice je vrchol U oběšeného na katastrálním území obce Svratouch, nedaleko rozhraní [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]] a [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]]. [198] => [199] => Vrcholovou částí U oběšeného prochází hlavní rozvodnice mezi [[Labe]]m a [[Dunaj]]em. Současně tvoří vrchol rozhraní mezi orografickými rozvodnicemi dílčího [[povodí Chrudimky]], řeky [[Krounka|Krounky]] a [[Chlumětínský potok|Chlumětínského potoka]] v povodí Labe a potoka Brodek v dílčím povodí řeky [[Svratka|Svratky]] a Dunaje. [200] => [201] => Dílčí povodí Chrudimky od vrcholu U oběšeného po ústí do Labe je přibližně o 750 m delší, než vlastní délka [[Vodní tok|vodního toku]] od Filipovského pramene (105,97 km). Od roku [[1978]] je prameniště řeky v oblasti Kameniček součástí [[Chráněná oblast přirozené akumulace vod|chráněné oblasti přirozené akumulace vod]] (CHOPAV) s názvem Žďárské vrchy, s více zdrojnicemi a jejich prameny. CHOPAV je ve smyslu nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. vymezeno shodně s Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.{{Citace elektronické monografie [202] => | příjmení = [203] => | jméno = [204] => | titul = Nařízení vlády o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy [205] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1978-40 [206] => | vydavatel = [207] => | místo = [208] => | datum vydání = [209] => | datum přístupu = 2018-02-08 [210] => | poznámka = Nařízení vlády č. 40/1978 Sb [211] => }} [212] => [213] => Nejnižší bod dílčího povodí Chrudimky je situovaný mimo hlavní koryto řeky na rozhraní s povodím Chlumětínského potoka v lokalitě V ohradách, přibližně v nadmořské výšce 614 m dle vrstevnicové mapy. V lokalitě V ohradách je do vodoteče z odtoku pod hrází rybníka Groš zaústěna levostranná svodnice odvádějící vodu z mokřadů. [214] => [215] => Chlumětínský potok, uváděný jako zdrojnice Chrudimky,{{Citace elektronické monografie [216] => | příjmení = Šámalová [217] => | jméno = Zlata [218] => | odkaz na autora2 = [219] => | korporace = Povodí Labe, státní podnik [220] => | odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik) [221] => | titul = Historie vodního stavitelství na řece Chrudimce [222] => | url = http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/publikace/2012_prehradni_stavitelstvi_na_chrudimce.pdf [223] => | vydavatel = [224] => | místo = [225] => | datum vydání = 2012 [226] => | datum přístupu = 2018-01-26 [227] => }} pramení v nadmořské výšce kolem 700 m jihozápadně od vrcholu U oběšeného. Na jihozápadním okraji Kameniček je zaústěn strouhou do rybníka Groš (dle základní mapy Česka).{{Citace elektronické monografie [228] => | příjmení = [229] => | jméno = [230] => | korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální [231] => | odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální [232] => | titul = Základní mapa České republiky: kompozice Chrudimka pod Kameničkami [233] => | url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=30614&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined [234] => | vydavatel = [235] => | místo = [236] => | datum vydání = [237] => | datum přístupu = 2018-02-08 [238] => }} Průtok k rybníku Groš je však výrazně ovlivněn výškou hladiny nedalekého rybníka Krejcar, napájeného vodou Chlumětínského potoka. Vydatnější je průtok potoka do rybníka Krejcar a také do obtokového koryta vedeného lesní lokalitou Ohrady se zaústěním do Krejcarského potoka. Od soutoku s Krejcarským potokem je dle evidence rozvodnic [[Český hydrometeorologický ústav|Českého hydrometeorologického ústavu]] uváděno dílčí povodí Chlumětínského potoka.{{Citace elektronické monografie [239] => | příjmení = [240] => | jméno = [241] => | korporace = Český hydrometeorologický ústav [242] => | odkaz na korporaci = Český hydrometeorologický ústav [243] => | titul = Evidence rozvodnic Česka: dílčí povodí Chlumětínského potoka [244] => | url = http://hydro.chmi.cz/hydro/index.php?wmapp=WEBAPP&wmap=rozvodnice&srscode=32633#center=526000,5525000&zoom=2 [245] => | vydavatel = [246] => | místo = [247] => | datum vydání = [248] => | datum přístupu = 2018-02-08 [249] => | poznámka = ČHP 1-03-03-0040-0-00 [250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180723192928/http://hydro.chmi.cz/hydro/index.php?wmapp=WEBAPP&wmap=rozvodnice&srscode=32633#center=526000,5525000&zoom=2 [251] => | datum archivace = 2018-07-23 [252] => | nedostupné = ano [253] => }} [[Recipient (vodohospodářství)|Recipient]] neboli příjemce vody je v dílčím povodí Chlumětínský potok s vydatnějším průtokem a je tak prvním větším levostranným přítokem Chrudimky v prostoru luční nivy s mokřady pod Kameničkami (dále viz Větší přítoky). [254] => [255] => === Vodní tok === [256] => [[Soubor:Chrudimka, CZ130422-034.jpg|náhled|258x258pixelů|Chrudimka pod Kameničkami, při vtoku do údolní nivy v evropsky významné lokalitě Údolí Chrudimky]] [257] => Od Filipovského pramene je ústí Chrudimky do řeky Labe vzdálené přibližně 38 km severo-severozápadním směrem (334°).{{Citace elektronické monografie [258] => | příjmení = [259] => | jméno = [260] => | korporace = Seznam.cz [261] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [262] => | titul = Turistická mapa: kompozice Filipovský pramen - ústí Chrudimky [263] => | url = https://mapy.cz/s/2kUw6 [264] => | vydavatel = Mapy.cz [265] => | místo = [266] => | datum vydání = [267] => | datum přístupu = 2018-01-26 [268] => | poznámka = Měření vzdálenosti a výškový profil na spojnici bodů [269] => }} Hydrogeografická osa Chrudimky se v průběhu toku v různých směrech mění, také v důsledku rozdílných vlastností [[Hornina|hornin]] tvořících [[Podloží|geologické podloží]] míst, kterými řeka protéká, z hlediska hydrologie jsou to tři územně vymezené oblasti, tzv. hydrogeologické rajóny s názvy: [270] => * Krystalinikum Železných hor, v úseku [[Filipovský pramen]] až [[Škrovád]] (horní a střední tok v [[Sečská vrchovina|Sečské vrchovině]] Železných hor). [271] => * Chrudimská křída mezi [[Slatiňany]] a [[Tuněchody]] (část dolního toku v [[Chrudimská tabule|Chrudimské tabuli]] Svitavské pahorkatiny). [272] => * Kvartér [[Loučná (řeka)|Loučné]] a Chrudimky od Tuněchod do [[Pardubice|Pardubic]] (část dolního toku a ústí do řeky Labe na katastrálním území města Pardubic v [[Pardubická kotlina|Pardubické kotlině]] Východolabské tabule). [273] => Vodní tok dlouhý 105,97 km nemá spádovou křivku ideálně vyrovnanou, v průběhu toku Chrudimky se střídají obecně úseky s různou rychlostí proudění vody a s různou intenzitou erozní schopnosti v souvislosti s geologickým podložím, značně složitým v krajinné oblasti Železných hor, v průběhu horního a středního toku řeky. V průtoku Sečskou vrchovinou v pohoří Železných hor od Filipovského pramene po vodní nádrž Seč u Horní Vsi (součást města Seč) je hydrogeografická osa vodního toku orientována jihovýchod – severozápad, kromě malých změn v [[meandr]]ech a dvou výrazných oblouků s korytem řeky vyhloubeném kolem vyvýšenin mezi [[Kameničky|Kameničkami]], [[Hamry (okres Chrudim)|Hamry]] a [[Vítanov]]em. Od [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenice]] do prostoru [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrže Seč]] se koryto řeky mírně přibližuje k jihozápadnímu hřbetu Železných hor. [274] => [275] => V souvislosti se zdvižením zemské klínové kry [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] v období [[Kenozoikum|kenozoika]] nad železnohorským tektonickým zlomem ([[Ždírec nad Doubravou]] – [[Týnec nad Labem]]) a jejího úklonu v linii jihozápad – severovýchod, mění řeka v průtoku vodní nádrží Seč prudce směr k severovýchodu (oblast s [[Přírodní rezervace Oheb|přírodní rezervací Oheb]] a skalním ostrohem se [[Oheb|zříceninou hradu Oheb]] nad Chrudimkou). [276] => [277] => Vodní tok od Sečské přehrady proráží horniny železnohorského [[pluton]]u v hlubokých [[Říční údolí|říčních údolích]]. Řeka výraznou měrou ovlivnila [[Reliéf (geografie)|reliéf zemského povrchu]] v oblasti Železných hor, v některých úsecích se objevuje příčný profil typu [[Soutěska|soutěsky]] (využit pro stavbu [[přehradní hráz]]e Seč, pohledově výrazný například v přírodních rezervacích [[Krkanka]] a [[Strádovské Peklo]]). V hlubokém údolí pod [[Nasavrky]] se stáčí řeka k severu a u Slatiňan opouští krajinnou oblast [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]] (Železných hor).{{Citace elektronické monografie [278] => | příjmení = [279] => | jméno = [280] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [281] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [282] => | titul = Přírodní poměry: Geomorfologie [283] => | url = http://mapy.nature.cz/ [284] => | vydavatel = [285] => | místo = [286] => | datum vydání = [287] => | datum přístupu = 2018-01-26 [288] => | poznámka = Aplikace MapoMat [289] => }} [290] => [291] => [[Chrudimská tabule|Chrudimskou tabulí]] (Svitavskou pahorkatinou) od Slatiňan teče severním směrem a od [[Chrudim]]i směřuje k severovýchodu, k soutoku s [[Novohradka|Novohradkou]] pod [[Úhřetická Lhota|Úhřetickou Lhotou]]. Původně byl vodní tok (dnes Chrudimka) na okraji Chrudimské tabule tzv. načepován jiným (dnes Novohradka) se silnou zpětnou [[Eroze|erozivní činností]] (úkaz nazvaný pirátství říčního toku). V současnosti je Novohradka pravostranným a největším přítokem v celé délce toku Chrudimky, která od soutoku s Novohradkou směřuje k severozápadu. Pardubickou kotlinou protéká Chrudimka v krátkém úseku na katastrálním území města Pardubic, kde ústí do řeky Labe v geomorfologickém okrsku [[Východolabská niva]]. [292] => [293] => Chrudimka protéká městy [[Hlinsko]], [[Slatiňany]], [[Chrudim]] a [[Pardubice]]. Z hlediska [[Administrativní dělení Česka|administrativně správního]] tvoří osa vodního toku, přibližně v úseku od říčního km 61,3 pod lokalitou Paseky po chatovou osadu Rackovice nad vodní nádrží Seč, rozhraní mezi [[Pardubický kraj|Pardubickým krajem]] na pravém břehu (sídelní lokality města [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] v okrese Chrudim) a [[Kraj Vysočina|Krajem Vysočina]] na levém břehu (obce [[Rušinov]], [[Klokočov (okres Havlíčkův Brod)|Klokočov]] a [[Jeřišno]] v okrese Havlíčkův Brod).{{Citace elektronické monografie [294] => | příjmení = [295] => | jméno = [296] => | korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální [297] => | odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální [298] => | titul = Základní mapa České republiky: Chrudimka nad vodní nádrží Seč [299] => | url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=30634&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined [300] => | vydavatel = [301] => | místo = [302] => | datum vydání = [303] => | datum přístupu = 2018-02-08 [304] => }} [305] => [306] => === Evropsky významné lokality === [307] => Na vodním toku a podél jeho koryta byla vyhlášena chráněná území soustavy [[Natura 2000]] na celkem čtyřech [[Evropsky významná lokalita|evropsky významných lokalitách]], ve správě [[Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky]] s názvy: [308] => * Údolí Chrudimky, o rozloze 6,38 ha a v rozsahu poloh s nadmořskou výškou klesající od 665 do 606 m v Sečské vrchovině na území [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy]]. Situačně v [[terén]]u geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina od vodního pramene s názvem Chrudimka{{Citace elektronické monografie [309] => | příjmení = [310] => | jméno = [311] => | titul = Národní registr vodních pramenů: Chrudimka [312] => | url = http://www.estudanky.eu/8739-pramen-chrudimka [313] => | vydavatel = [314] => | místo = [315] => | datum vydání = [316] => | datum přístupu = 2018-02-03 [317] => | poznámka = Mladí ochránci přírody, v projektu číslo pramenu 8739 [318] => }} pod obcí [[Dědová]], v průtoku zdrojnice řeky v otevřeném korytě začínajícím u silnice III/3439 (úsek Dědová – Kameničky) po soutok s pramennou zdrojnicí v údolí pod Filipovem a dále v průtoku Chrudimky obcí Kameničky a údolní nivou v lokalitě Lány, až k mostu silnice III/3438 (úsek Hamry – Vortová), před začátkem vzdutí [[Vodní nádrž Hamry|vodní nádrže Hamry]]. V lokalitě výskyt [[mihule potoční]].{{Citace elektronické monografie [319] => | příjmení = [320] => | jméno = [321] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [322] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [323] => | titul = Evropsky významná lokalita: Údolí Chrudimky [324] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11975 [325] => | vydavatel = [326] => | místo = [327] => | datum vydání = [328] => | datum přístupu = 2018-02-03 [329] => | poznámka = Vyhlášeno 15. dubna 2005, v evidenci AOPK ČR kódy 2980 (ÚSOP) a CZ0533301 (NATURA 2000) [330] => }} [331] => * Chrudimka, o rozloze 230 ha a v rozsahu poloh s nadmořskou výškou klesající od 525 do 407 m v Sečské vrchovině na území [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněné krajinné oblasti Železné hory]]. Situačně v terénu v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina od [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenice]] se silničním mostem v říční km 69,9 (pozemní komunikace Havlíčkova ulice) v průtoku řeky údolím Kameničské vrchoviny ve směru Horní Bradlo, vodní nádrž Seč, Bojanov, až k mostu v říčním km 40,4 se silnicí III/33760 směrem na Křižanovice, před začátkem vzdutí [[Vodní nádrž Křižanovice I|vodní nádrže Křižanovice]]. V lokalitě výskyt [[Vydra říční|vydry říční]] a [[vegetace]] svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion.{{Citace elektronické monografie [332] => | příjmení = [333] => | jméno = [334] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [335] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [336] => | titul = Evropsky významná lokalita: Chrudimka [337] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11953 [338] => | vydavatel = [339] => | místo = [340] => | datum vydání = [341] => | datum přístupu = 2018-02-03 [342] => | poznámka = Vyhlášeno 15. dubna 2005, v evidenci AOPK ČR kódy 2959 (ÚSOP) a CZ0533303 (NATURA 2000) [343] => }} [344] => * Krkanka – Strádovské peklo, o rozloze 277,5 ha a v rozsahu poloh s nadmořskou výškou klesající od 542 do 310 m v Sečské vrchovině na území [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněné krajinné oblasti Železné hory]], včetně lokalit podél pravostranných přítoků Chrudimky, potoky Lhotický a Debrný. Počátek rozsáhlé evropsky významné lokality na průtoku řeky pod Křižanovickou přehradou (v říčním km 37,5) se nachází v ostrém ohybu pod sídelní lokalitou [[Slavice (Licibořice)|Slavice]] (část obce Licibořice) a dále pokračuje přírodními rezervacemi [[Krkanka]] v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina a [[Strádovské Peklo|Strádovské peklo]] ve Skutečské pahorkatině, přibližně na začátek vzdutí [[Vodní nádrž Práčov|vodní nádrže Práčov]] (za mostem pro pěší v říčním km 31,3). V lokalitě výskyt [[Vranka obecná|vranky obecné]] a podél břehů na svazích hlubokého [[Říční údolí|říčního údolí]] typu [[Soutěska|soutěsky]] lesy svazu Tilio Acerion a na [[Křemičitany|silikátových]] skalních výstupech chasmofytická [[vegetace]], také [[Bučina|bučiny]] asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum.{{Citace elektronické monografie [345] => | příjmení = [346] => | jméno = [347] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [348] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [349] => | titul = Evropsky významná lokalita: Krkanka – Strádovské peklo [350] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=13407 [351] => | vydavatel = [352] => | místo = [353] => | datum vydání = [354] => | datum přístupu = 2018-02-03 [355] => | poznámka = Vyhlášeno 3. listopadu 2009, v evidenci AOPK ČR kódy 5533 (ÚSOP) a CZ0534053 (NATURA 2000) [356] => }} [357] => * Dolní Chrudimka, o rozloze 65,58 ha a v rozsahu poloh s nadmořskou výškou klesající od 239 do 221 m v Chrudimské tabuli a v Pardubické kotlině. V terénu přibližně v průtoku řeky v geomorfologickém okrsku [[Heřmanoměstecká tabule]] od jezu v říčním km 16,4 ([[Vestec (Chrudim)|Vestec]]) na katastrálním území města Chrudim k soutoku s [[Novohradka|Novohradkou]] a dále v geomorfologickém okrsku [[Dřenická kotlina]] (s krátkým úsekem od říčního km 9 do 7,2 v [[Holická tabule|Holické tabuli]]) až za most pro pěší v říčním km 2,9 na katastrálním území města [[Pardubice]]. V lokalitě výskyt [[Klínatka rohatá|klínatky rohaté]] a vegetace svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion.{{Citace elektronické monografie [358] => | příjmení = [359] => | jméno = [360] => | korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [361] => | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [362] => | titul = Evropsky významná lokalita: Dolní Chrudimka [363] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=13403 [364] => | vydavatel = [365] => | místo = [366] => | datum vydání = [367] => | datum přístupu = 2018-02-03 [368] => | poznámka = Vyhlášeno 3. listopadu 2009, v evidenci AOPK ČR kódy 5532 (ÚSOP) a CZ0534052 (NATURA 2000) [369] => }} [370] => [371] => == Průběh toku == [372] => === Pramen === [373] => [[Soubor:Pramen Chrudimky 01.jpg|náhled|Filipovský pramen|256x256pixelů]] [374] => Pramení na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] v pohoří Železných hor, pod nejvyšším vrcholem U oběšeného (738 m), jeho plochou vrcholovou částí prochází hlavní evropská rozvodnice, dělící [[úmoří Severního moře]] (Chrudimka) a [[úmoří Černého moře]] ([[Svratka]]). Na severozápadním úbočí kopce se nachází nejvýše položené prameniště Chrudimky. Za hlavní, z několika pramenů Chrudimky, je považována v turistické mapě a na informační tabuli vlastivědné stezky [[Krajem Chrudimky]] uváděná lesní studánka v polesí Stará obora,{{Citace monografie [375] => | příjmení = [376] => | jméno = [377] => | příjmení2 = [378] => | jméno2 = [379] => | korporace = Klub českých turistů [380] => | odkaz na korporaci = Klub českých turistů [381] => | titul = Turistická mapa: Žďárské vrchy [382] => | vydání = 6 [383] => | vydavatel = Trasa [384] => | místo = Praha [385] => | rok = 2013 [386] => | počet stran = [387] => | strany = [388] => | isbn = 978-80-7324-370-8 [389] => | poznámka = Mapový list 48, měřítko 1:50 000 [390] => }} přesněji však [[Filipovský pramen]], situovaný v nadmořské výšce 705 m na okraji lesní lokality Humperky nad [[Filipov (Kameničky)|Filipovem]] (od něho název pramene, výchozí místo vlastivědné stezky Krajem Chrudimky). [391] => [392] => V členitém terénu [[Vrchovina|vrchoviny]] se často objevuje několik pramenišť, kromě lesní lokality Humperky jsou to vlhké louky na svahu pod vyvýšeninou Na Kopci (681 m), u silnice nedaleko obce [[Dědová]] a také lokality přírodní památky [[Bahna (přírodní památka)|Bahna]]. Zdrojnice v podobě bystřin odvádějí vodu od pramenů do širokého a mělkého [[údolí]] ve směru sídelní lokality Filipov, s roztroušenou zástavbou na svazích několika vyvýšenin. K soutoku zdrojnic dochází v širokém [[Úžlabí (terén)|úžlabí]] tvořeném úbočím vrcholu U oběšeného na jihovýchodě a protilehlými svahy vyvýšeniny Na Kopci na severozápadě, ze severu uzavřeném svahy Dědovského kopce (676 m) a svahové kupy Na Bahnech (663 m). [393] => [394] => Širší prameniště s několika dalšími zdrojnicemi v rámci dílčího povodí Chrudimky se nachází v celé oblasti [[Kameničky|Kameniček]] a jejich okolí. [395] => [396] => === Horní tok === [397] => [[Soubor:Chrudimka, CZ150420-001.jpg|vlevo|náhled|256x256pixelů|Chrudimka v horním toku pod Hamerskou přehradou]] [398] => V horním toku od Filipovského pramene protéká [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy]], mělkým a širokým úvalovým údolím se zamokřenými loukami náhorní plošiny Českomoravské vrchoviny. Od soutoku zdrojnic pod Filipovem v podmáčených loukách v podobě bystřiny nad monitorovací stanicí povrchových vod [[Český hydrometeorologický ústav|Českého hydrometeorologického ústavu]] (v říční km 104,2) a dále jako potok Kameničkami (původně osada Kamenice, jméno odvozeno od dřívějšího názvu řeky pojmenované podle kamenitého koryta). Kameničky nesou symbol pramene řeky v podobě modrého hrotu ve znaku a modrého pásu na vlajce obce (komunálních symbolech).{{Citace elektronické monografie [399] => | příjmení = [400] => | jméno = [401] => | titul = Obec Kameničky [402] => | url = http://www.obec-kamenicky.cz/ [403] => | vydavatel = [404] => | místo = [405] => | datum vydání = [406] => | datum přístupu = 2018-01-28 [407] => }} V průtoku Kameničkami přibírá vodu z Jeníkovského potoka a svodnice z mokřadů [[přírodní rezervace Volákův kopec]]. [408] => [409] => Na jihozápadním okraji Kameniček rybník Groš, průtokem rybníku prodělává Chrudimka na pohled výraznou změnu, vodní tok je vydatnější a koryto širší. Pod rybníkem vtéká do lesního prostoru přerušovaného loukami s mnoha meandry v údolní nivě s místní lokalitou Lány (na vlastivědné stezce Krajem Chrudimky stanoviště č. 4 s názvem Luční niva Lány). V lese, převážně se smrky, se objevuje jedinečný ekotyp borovice lesní, zvané lánská (lesním prostorem na levém břehu řeky vedena [[naučná stezka Borovice lánská]]).{{Citace elektronické monografie [410] => | příjmení = [411] => | jméno = [412] => | korporace = Lesy České republiky [413] => | odkaz na korporaci = Lesy České republiky [414] => | titul = Lesy ČR: naučná stezka Borovice lánská [415] => | url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/borovice-lanska/ [416] => | vydavatel = [417] => | místo = [418] => | datum vydání = [419] => | datum přístupu = 2018-01-28 [420] => }}  V průtoku tzv. lánským luhem přibírá vody z mokřadů, Chlumětínského potoka a jeho levostranného přítoku (dle ČHMÚ) také [[Krejcarský potok|Krejcarského potoka]], s prameništěm pod [[Vortovský vrch|Vortovským vrchem]] (704 m).[[Soubor:Hlinsko-Chrudimka-u-Betléma2013.jpg|náhled|Chrudimka v [[Hlinsko|Hlinsku]], vpravo Budovcovo nábřeží s památkovou rezervací Betlém (součást Muzea v přírodě Vysočina)|256x256pixelů]]Na okraji lesní lokality podtéká most silnice III/3438 v úseku [[Hamry (okres Chrudim)|Hamry]] – [[Vortová]] a za ním, na počátku vzdutí [[Vodní nádrž Hamry|vodní nádrže Hamry]], tvoří její další levostranný přítok [[Vortovský potok]], s prameništěm v sedle mezi vrchy [[Šindelný vrch|Šindelný]] (806 m) a [[Otrok (Žďárské vrchy)|Otrok]] (717 m), cca 1 km jižně od Mariánské Hutě, lokality obce [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]]. Vortovský potok (i zmíněný Krejcarský), pramení v [[Devítiskalská vrchovina|Devítiskalské vrchovině]], geomorfologickém okrsku [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]]. Prameniště Vortovského potoka je nejvýše položeným v [[povodí Chrudimky]] a Šindelný vrch jeho nejvyšším bodem. [421] => [422] => Hamerská přehrada v říčním km 93,2 byla vybudována se sypanou hrází, původně realizovaná podobně jako u většiny [[rybník]]ů. [[Vodní nádrž Hamry]] byla prvním vodním dílem provedeným na Chrudimce v letech [[1907]]–[[1912]] za účelem ochrany před [[Povodeň|povodněmi]], způsobujícími v povodí řeky rozsáhlé škody na majetku i na lidských životech. Ve vodní nádrži přibírá Chrudimka vody levostranného přítoku, potoka [[Valčice (potok)|Valčice]]. Přehradu opouští Chrudimka v podobě menší řeky a protéká obcí [[Hamry (okres Chrudim)|Hamry]] (původně osada s názvem Přerostlé, do [[18. století]] s vodním [[hamr]]em na zpracování železa a na samotě Stupník ve směru toku řeky vodní stoupa na drcení rud a strusek železa).{{Citace elektronické monografie [423] => | příjmení = [424] => | jméno = [425] => | titul = Obec Hamry [426] => | url = http://www.hamry.cz/ [427] => | vydavatel = [428] => | místo = [429] => | datum vydání = [430] => | datum přístupu = 2018-01-28 [431] => }} Vodní tok dále směřuje k samotě Hamřík, kde pomocí [[Vodní kolo|vodního kola]] poháněl tzv. kosařský hamr (výroba [[Kosa|kos]] pro sečení). Od Hamříku směřuje řeka k městu [[Hlinsko]]. [432] => [433] => [[Soubor:Chrudimka u Královy Pily 01.JPG|náhled|vlevo|[[Meandr]] Chrudimky u Královy Pily|256x256pixelů]] [434] => V části [[Blatno (Hlinsko)|Blatno]] (město Hlinsko) ústí do řeky [[Blatenský potok (přítok Chrudimky)|Blatenský potok]], pravostranný přítok s prameništěm v sedle mezi vrchy [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m) a [[Dědovský kopec]] (676 m). V průtoku Hlinskem je tok řeky značně regulován [[jez]]y a břehy koryta v centrální části města jsou vyzděné (Dvořákovo a Budovcovo nábřeží). [435] => [436] => Přirozený tok řeky s četnými [[meandr]]y začíná opět až za obcí [[Vítanov]]. Od levostranného přítoku [[Slubice (potok)|Slubice]] směřuje hydrogeografická osa Chrudimky k severozápadu, přibližně v linii jihozápadního hřbetu Železných hor. Koryto řeky od soutoku s potokem Slubice až k [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenici]] tvoří rozhraní mezi geomorfologickými okrsky Sečské vrchoviny, levobřežní část náleží do [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecké pahorkatiny]], pravobřežní do [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]]. [437] => [438] => Stružinecká pahorkatina je významná [[Dlouhý potok (přítok Chrudimky)|Dlouhým potokem]], levostranným přítokem Chrudimky pod [[Veselý Kopec|Veselým Kopcem]]. Dlouhý potok i Chrudimka byla využívána pro stavby se zařízením na vodní pohon, příkladem může být historická památka [[Králova pila a mlýn]] (na vlastivědné stezce Krajem Chrudimky stanoviště č. 8) v lokalitě vesničky [[Milesimov]], s historicky významnou vodní pilou, tzv. jednuškou a obilním [[mlýn]]em. [439] => [440] => Mnohé objekty [[Lidové stavitelství|lidového stavitelství]] na vodní pohon byly soustředěny do muzea v přírodě na [[Veselý Kopec|Veselém Kopci]] (na vlastivědné stezce Krajem Chrudimky stanoviště č. 9). Expozice je součástí [[Muzeum v přírodě Vysočina|Muzea v přírodě Vysočina]] (dříve Soubor lidových staveb Vysočina), venkovní areál tzv. [[skanzen]]u se rozkládá nad soutokem Chrudimky a Dlouhého potoka, přitékajícího ze Stružinecké pahorkatiny. K venkovní expozici náleží i železářský hamr s náhonem na levém břehu Chrudimky v sídelní lokalitě [[Svobodné Hamry]] (původně s názvem Hamr nad Kamenicí), dnes spolu s Veselým Kopcem části obce [[Vysočina (okres Chrudim)|Vysočina]].{{Citace elektronické monografie [441] => | příjmení = [442] => | jméno = [443] => | titul = Obec Vysočina [444] => | url = http://www.obecvysocina.cz/ [445] => | vydavatel = [446] => | místo = [447] => | datum vydání = [448] => | datum přístupu = 2018-01-28 [449] => }} [450] => [451] => [[Soubor:Chrudimka ve Svobodných Hamrech 01.JPG|náhled|Chrudimka ve [[Svobodné Hamry|Svobodných Hamrech]]|256x256pixelů]]Po průtoku Svobodnými Hamry jsou při pravém břehu Chrudimky významné rybníky (na vlastivědné stezce Krajem Chrudimky stanoviště č. 12 s názvem Trhovokamenické rybníky) v lokalitách přírodních památek [[Mlýnský rybník a rybník Rohlík]] a [[Zadní rybník]] (rybník s názvem Velká Kamenice). [452] => [453] => V [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenici]], městysu založeném původně jako osada na brodu přes řeku s dřívějším názvem Kamenice (odtud část názvu) a s právy trhu (Trhová), protéká Chrudimka nejdříve v říční km 72,9 pod železobetonovým mostem se [[Silnice I/37|silnicí I/37]] (úsek Trhová Kamenice – [[Údavy]]) a poté v říčním km 69,9 pod původním mostem přes Chrudimku z roku [[1909]] v trase Havlíčkovy ulice, kde opouští území CHKO Žďárské vrchy. [454] => [455] => Příroda v okolí Chrudimky, v oblasti [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]] a [[Železné hory|Železných hor]], byla inspirací pro mnohé malíře – krajináře, například v letech [[1903]]–[[1907]] pobýval český malíř – impresionista [[Antonín Slavíček|Antonín Slavíček (1870–1910)]] v Kameničkách (v obci busta, pamětní deska, malá galerie v objektu fary), tvořil zde také český malíř [[Herbert Masaryk|Herbert Masaryk (1870–1915)]], syn prvního československého prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]] a [[Charlotta Garrigue-Masaryková|Charlotty Garrigue Masarykové]] a další tvůrci. [456] => [457] => Hlinsko a okolí navštěvoval za účelem tvorby například [[František Kaván|František Kaván (1866–1941)]], pobýval ve Svobodných Hamrech (nad řekou Chrudimkou pamětní deska). [[Turistická cesta Františka Kavána|Cesta Františka Kavána]] je název části turistické trasy [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] vedené podél Chrudimky z Hlinska do Trhové Kamenice (součást vlastivědné stezky [[Krajem Chrudimky]]).{{Citace elektronické monografie [458] => | příjmení = [459] => | jméno = [460] => | titul = Klub českých turistů Hlinsko [461] => | url = http://www.hlinecko.cz/kct/kct/uvod.php [462] => | vydavatel = [463] => | místo = [464] => | datum vydání = [465] => | datum přístupu = 2018-01-28 [466] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171007220035/http://www.hlinecko.cz/kct/kct/uvod.php [467] => | nedostupné = ano [468] => }} [469] => [470] => === Střední tok === [471] => Ve středním toku protéká [[Národní geopark Železné hory|Národním geoparkem Železné hory]], v úseku Trhová Kamenice až přehradní hráz [[Vodní nádrž Práčov|vodní nádrže Práčov]] také [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory]]. Mezi Trhovou Kamenicí a [[Horní Bradlo|Horním Bradlem]], obcí známou sklářskou hutí rodiny Rücklů a pozdější výrobou vánočních ozdob,{{Citace elektronické monografie [472] => | příjmení = [473] => | jméno = [474] => | titul = Obec Horní Bradlo [475] => | url = http://www.hornibradlo.cz/ [476] => | vydavatel = [477] => | místo = [478] => | datum vydání = [479] => | datum přístupu = 2018-01-28 [480] => }} protéká v několika meandrech s většími oblouky hlubokým údolím Kameničské vrchoviny, geomorfologického okrsku s názvem odvozeným od malé vesničky [[Kameničky (Trhová Kamenice)|Kameničky]], ležící ve svahu nad pravým břehem řeky. [481] => [482] => Nad levým břehem řeky strmé svahy lesní lokality s vrcholem [[Polom (649 m)]] a stejnojmennou přírodní rezervací, jednou z nejstarších v Česku (vyhlášeno 31. 12. 1933, tzv. Silvestrovským výnosem o prvních chráněných územích v bývalém Československu). [[Přírodní rezervace Polom]] se zbytky jedlobukového pralesa je zvláště chráněné území s původním lesním porostem (na vlastivědné stezce Krajem Chrudimky stanoviště č. 15 s názvem Polom). Rozsáhlá lesní lokalita patří k nejvýznamnějším v CHKO Železné hory, známá také prvonálezy v oblasti mykoflóry. [483] => [484] => Od [[Horní Bradlo|Horního Bradla]] k [[Přemilov]]u protéká více sevřenějším hlubokým údolím podél hlavního hřebenu [[Železné hory|Železných hor]]. Nad pravým břehem je vedena modře značená turistická trasa, součást vlastivědné stezky Krajem Chrudimky, kopíruje v různých nadmořských výškách tok řeky Chrudimky až k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]]. Při vtoku do přehradní nádrže nad pravým břehem skalní stěny a rekreační oblast v lokalitě [[Ústupky]].{{Citace elektronické monografie [485] => | příjmení = [486] => | jméno = [487] => | titul = Město Seč [488] => | url = http://www.mestosec.cz/ [489] => | vydavatel = [490] => | místo = [491] => | datum vydání = [492] => | datum přístupu = 2018-01-28 [493] => }} [494] => [495] => V průtoku vodní nádrží se prudce stáčí k severovýchodu v důsledku změn v [[georeliéf]]u v období [[Kenozoikum|kenozoika]]. Vodní tok, dnes Chrudimka, tekl po náhorní plošině téměř paralelně s řekou [[Doubrava (řeka)|Doubravou]], oddělený od jejího koryta hlavním hřebenem Železných hor. Podle nálezu sedimentů v povodí [[Počátecký potok (přítok Zlatého potoka)|Počáteckého]] a [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]] v [[Podhradská kotlina|Podhradské kotlině]] se předpokládá, že od [[Horní Ves (Hoješín)|Horní Vsi]] (sídelní lokalita součástí města [[Seč (okres Chrudim)|Seč]]) pokračoval v dnešní ose Počáteckého potoka a byl pravostranným přítokem dnešní Doubravy pod [[Třemošnice|Třemošnicí]]. Příčinou změn vodního toku byly [[Tektonická činnost|tektonické pohyby]] zemských desek podél dnešního železnohorského zlomu, přičemž mohutná zemská kra byla vyzdvižena a ukloněna ve směru jihozápad – severovýchod, ve směru dnešního toku Chrudimky od [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrže Seč]]. [496] => [497] => Od počátku čtvrtohor vytvořila řeka na linii Seč – Chrudim hluboká údolí, jejichž profil byl výhodně využit pro stavbu několika vodních nádrží. V roce [[1924]]–[[1934]] na Chrudimce vybudováno vodní dílo v oblasti Seče, v říčním km 50,7 vyzděná kameny 42 m vysoká [[přehradní hráz]], na odtoku výpusti s [[Malá vodní elektrárna|malou vodní elektrárnou]]. [498] => [499] => [[Vodní nádrž Seč]] má stálé nadržení v objemu 1,303 mil. m³ vody se zatopenou plochou 27,584 ha, je také významným zdrojem vody pro vodárenské využití v úpravnách vody Seč a Monako u Slatiňan. Nad pravým břehem vodní nádrže strmé svahy a skaliska, nad prudkým ohybem řeky se zátokou zvláště chráněné území [[přírodní rezervace Oheb]] s teplomilnými rostlinami, reliktním borem a také suťovými lesy s bučinou a javory, na strmém skalním ostrohu zřícenina hradu [[Oheb]]. [500] => [501] => Pod hrází Sečské přehrady protéká Chrudimka v hlubokém zářezu [[Rula (hornina)|rulami]] Sečské vrchoviny. Nad pravým břehem skalní útvary, též [[Markova skála]], od ní po směru toku špičková vodní elektrárna ([[Francisova turbína]]) v lokalitě Na Bělidle, s vyrovnávací [[Vodní nádrž Padrty|vodní nádrží Padrty]] (též Seč II), v říčním km 47,9 přehradní hráz, pod ní ve směru toku Padrťský Mlýn (od něho na levém břehu vedená vlastivědná stezka Krajem Chrudimky a část naučné stezky Historie vápenictví).{{Citace elektronické monografie [502] => | příjmení = [503] => | jméno = [504] => | korporace = Seznam.cz [505] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [506] => | titul = Turistická mapa: řeka Chrudimka v okolí Seče [507] => | url = https://mapy.cz/s/2lYd6 [508] => | vydavatel = Mapy.cz [509] => | místo = [510] => | datum vydání = [511] => | datum přístupu = 2018-01-28 [512] => }} [513] => [514] => Před obcí [[Bojanov]] při pravém břehu rybník Trojan, za Bojanovem meandruje širokou údolní nivou s rybníky Bojanovský a Novomlýnský, mezi strmými svahy kopců Kameničské vrchoviny. Nad pravým břehem [[přírodní rezervace Vápenice]] s pozůstatky důlních štol, hnízdiště ohrožené populace netopýrů. [515] => [516] => V říčním km 41,7 most se [[Silnice II/337|silnicí II/337]] (po mostě vedena vlastivědná stezka Krajem Chrudimky) a v říčním km 40,8 vybudován na řece jez u chatovou osady Mezisvětí. V říčním km 40,4 most s komunikací do Křižanovic na počátku vzdutí údolní vodní nádrže Křižanovice (též [[Křižanovice I]]). Nad pravým břehem vodní nádrže významná lokalita s pozůstatky keltského [[Oppidum|oppida]] (bývalé hradiště s archeologickým nalezištěm, [[Oppidum České Lhotice]], též Keltská naučná stezka). [517] => [518] => Pod vodní nádrží [[Křižanovice I|Křižanovice]] koryto řeky plné balvanů a peřejí, řeka se ostře zařezává do nasavrckého žulového masivu a vytváří hluboká [[říční údolí]] typu [[Soutěska|soutěsky]] se skálami a suťovými poli v přírodní rezervaci [[Krkanka]]. Na pravostranném bezejmenném přítoku (ústí v nadmořské výšce 365 m) tzv. Hradišťský vodopád (cca 3 m vysoký). O zhruba 135 m výše, nad strmým pravým břehem v nadmořské výšce kolem 500 m leží město [[Nasavrky]] (pracoviště správy CHKO Železné hory).{{Citace elektronické monografie [519] => | příjmení = [520] => | jméno = [521] => | titul = Město Nasavrky [522] => | url = http://www.nasavrky.cz/ [523] => | vydavatel = [524] => | místo = [525] => | datum vydání = [526] => | datum přístupu = 2018-01-28 [527] => }} [528] => [529] => S přírodní rezervací Krkanka opouští Chrudimka oblast Kameničské vrchoviny a pokračuje ve [[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatině]] kaňonovitým údolím s přírodní rezervací [[Strádovské Peklo]]. V říčním km 31,8 most pro pěší turisty, nad ním vpravo zřícenina hradu [[Strádov]] na skalnatém ostrohu, ohraničeném údolím řeky a roklí Libáňského potoka. [530] => [531] => V říčním km 31,3 před mostem pro pěší začátek vzdutí vyrovnávací [[Vodní nádrž Práčov|vodní nádrže Práčov]] (též Křižanovice II). Na levém břehu nad ní vesnice [[Práčov (Svídnice)|Práčov]] (část obce Svídnice) s dominantou v krajině, [[Vodárenská věž|vodárenskou věží]]. Pod sypanou hrází přehrady se širokým přelivem opouští řeka [[chráněná krajinná oblast Železné hory|CHKO Železné hory]] a mírně meandruje údolím kolem obce [[Svídnice (okres Chrudim)|Svídnice]]. Pod samotou Brusy se na pravém břehu Chrudimky nachází technická památka [[Lukavická štola]] (na vlastivědné stezce Krajem Chrudimky stanoviště č. 28). [532] => [533] => Před [[Škrovád]]em (část Slatiňan) protéká chatovou oblastí Borek s mnoha bývalými pískovcovými lomy na obou březích řeky a [[Vodní mlýn|vodním mlýnem]] Skály se stejnojmenným rybníkem. Před mostem pro pěší v říčním km 26,9 km opouští řeka Skutečskou pahorkatinu a v krátkém úseku se navrací do Kameničské vrchoviny (kromě části pod lokalitou Na Blehově stráni). V říčním km 24,4 ve [[Slatiňany|Slatiňanech]] řeka opouští oblast Sečské vrchoviny (Železných hor) a vtéká do nížinné krajiny Chrudimské tabule. [534] => [535] => === Dolní tok === [536] => Dolní tok v [[Chrudimská tabule|Chrudimské tabuli]] a v [[Pardubická kotlina|Pardubické kotlině]] je vzhledem k [[Urbanizace|urbanizaci krajiny]] značně regulován. Před jezem v říčním km 23,6 vtéká na katastrální území města [[Chrudim]], od kterého bylo odvozeno zeměpisné jméno ([[hydronymum]]) řeky. Na průtok městem Chrudimí je navázána soustava bývalých [[Mlýnský náhon|mlýnských náhonů]], v říčním km 20 vybudován jez, od něho dvě koryta vytvářející [[ostrov]]y, při pravém rameni ve směru toku přírodní rezervace [[Ptačí ostrovy]] (významné hnízdiště ptáků, kolonie havranů, též park s názvem Střelnice, vybudován původně jako neveřejný v roce [[1822]]). [537] => [538] => Za Chrudimí řeka v širokém a mělkém údolí mezi obcemi [[Tuněchody]] a [[Úhřetická Lhota]]. Pod Úhřetickou Lhotou se do Chrudimky vlévá řeka [[Novohradka]], podobně jako Chrudimka v dolní části toku značně meandruje. Lokalita je příkladem tzv. říčního [[pirátství vodních toků]]; původně řeka Novohradka protékala oblastí jako silně [[Eroze|erozivní]] vodní tok dříve, než řeka přitékající od jihozápadu (dnes Chrudimka) prorazila koryto v křídové tabuli. Novohradka následně tzv. načepovala vodu Chrudimky a odvedla ji svým korytem do řeky Labe. V současnosti je však Novohradka považována za pravostranný přítok Chrudimky. [539] => [540] => Za soutokem s Novohradkou vtéká do Pardubické kotliny v místě, kde je koryto řeky propojené úzkou strouhou, tzv. Ohrádeckou svodnicí se [[Zminka|Zminkou]], ze které je při velkém průtoku odváděna voda do Chrudimky.{{Citace elektronické monografie [541] => | příjmení = [542] => | jméno = [543] => | korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální [544] => | odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální [545] => | titul = Základní mapa České republiky: Chrudimka pod Hostovicemi [546] => | url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=30674&SID=&conf=undefined&serverconf=undefined [547] => | vydavatel = [548] => | místo = [549] => | datum vydání = [550] => | datum přístupu = 2018-02-08 [551] => }} Od zaústění strouhy protéká řeka katastrálním územím města [[Pardubice]]. V lokalitě Štětín do Chrudimky ústí levostranný přítok zvaný Náhon od Tuněchod a u Mnětic v říčním km 7,2 vybudován jez s náhonem pro malou vodní elektrárnu. Pod [[Mnětice]]mi tok Chrudimky napřímen; pozůstatkem je značný počet [[Slepé rameno|slepých ramen]] pod přírodní rezervací [[Nemošická stráň]], ale i [[Matiční jezero]] v Pardubicích.{{Citace elektronické monografie [552] => | příjmení = [553] => | jméno = [554] => | korporace = Seznam.cz [555] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [556] => | titul = Turistická mapa: řeka Chrudimka v Pardubicích [557] => | url = https://mapy.cz/s/2lYeM [558] => | vydavatel = Mapy.cz [559] => | místo = [560] => | datum vydání = [561] => | datum přístupu = 2018-01-28 [562] => }} [563] => [564] => Zhruba 70 m před silničním mostem v říčním km 0,6 ústí do Chrudimky pravostranný přítok z uměle vybudovaného kanálu [[Halda (kanál)|Halda]], přivádějící vodu z [[Loučná (řeka)|Loučné]] do zaniklé pardubické [[Rybniční soustava|rybniční soustavy]], pozůstatkem jsou na turistické mapě uváděné vodní plochy [[Čičák]] a [[Velké jezero (Pardubice)|Velké jezero]].{{Citace elektronické monografie [565] => | příjmení = [566] => | jméno = [567] => | korporace = Seznam.cz [568] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [569] => | titul = Turistická mapa (letecký pohled): ústí Chrudimky do řeky Labe [570] => | url = https://mapy.cz/s/2nKRz [571] => | vydavatel = Mapy.cz [572] => | místo = [573] => | datum vydání = [574] => | datum přístupu = 2018-02-08 [575] => }} Odtoky z rybníků jsou pomocí vodního kanálu svedeny do Chrudimky. Rychlost toku Chrudimky v Pardubické kotlině je značně ovlivněna malým spádem i četnými jezy a také vzdutím hladiny [[Labe]], do kterého se vlévá v nadmořské výšce 215,51 m jako levostranný přítok v říčním km 966,66 nad pardubickým zdymadlem s plavební komorou a malou vodní elektrárnou. [576] => [577] => == Větší přítoky == [578] => [[Soubor:Procentické zastoupení hustoty říční sítě Chrudimky.png|náhled|Hustota říční sítě|258x258pixelů]] [579] => Celkově největším přítokem Chrudimky je řeka [[Novohradka]], jejíž délka činí 49,2 km. Ostatní její přítoky jsou již mnohem menší. Průměrná hustota říční sítě Chrudimky činí 1,25 km/km². [580] => {{Citace elektronické monografie [581] => | url = http://www.dibavod.cz/download.php?id_souboru=2213 [582] => | datum přístupu = 2014-10-01 [583] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Chrudimky [584] => }} Celkově se v jejím povodí nachází 999 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 271 vodních toků v délce 1 až 10 km. Potoky dlouhé 10 až 20 km jsou v povodí celkem tři. Další tři vodoteče mají délku mezi 20 až 40 km. V délce 40 až 60 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok. [585] => [586] => * [[Chlumětínský potok]], zleva, [[Říční kilometr|ř. km]] 100,2 [587] => {{Citace elektronické monografie [588] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=76 [589] => | datum přístupu = 2014-03-15 [590] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 77) [591] => }} [592] => * [[Vortovský potok]], zleva, ř. km 97,1 [593] => {{Citace elektronické monografie [594] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=78 [595] => | datum přístupu = 2016-01-20 [596] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 79) [597] => }} [598] => * [[Valčice (potok)|Valčice]], zleva, ř. km 95,9 [599] => {{Citace elektronické monografie [600] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=79 [601] => | datum přístupu = 2014-03-15 [602] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 80) [603] => }} [604] => * [[Blatenský potok (přítok Chrudimky)|Blatenský potok]], zprava, ř. km 90,0 [605] => {{Citace elektronické monografie [606] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=75 [607] => | datum přístupu = 2014-03-28 [608] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 76) [609] => }} [610] => * [[Drachtinka]], zprava, ř. km 88,4 [611] => * [[Vítanec]], zprava, ř. km 84,8 [612] => * '''[[Slubice (potok)|Slubice]]''', zleva, ř. km 82,7 [613] => * '''[[Dlouhý potok (přítok Chrudimky)|Dlouhý potok]]''', zleva, ř. km 79,6 [614] => * [[Chobotovský potok]], zprava, ř. km 74,0 [615] => * [[Rohozenský potok (přítok Chrudimky)|Rohozenský potok]], zprava, ř. km 73,2 [616] => * [[Javorský potok]], zprava, ř. km 68,6Společné ústí Javorského potoka a náhonu ''(ID vodního toku 105830004800)'' [617] => * [[Javorenský potok]], zprava, ř. km 66,6 [618] => * [[Vršovský potok]], zprava, ř. km 63,8 [619] => * [[Luční potok (přítok Chrudimky)|Luční potok]], zprava, ř. km 63,3 [620] => {{Citace elektronické monografie [621] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=80 [622] => | datum přístupu = 2016-01-20 [623] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 81) [624] => }} [625] => * [[Zlatník (potok)|Zlatník]], zleva, ř. km 44,7 [626] => {{Citace elektronické monografie [627] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=83 [628] => | datum přístupu = 2014-03-15 [629] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 84) [630] => }} [631] => * [[Dehetník (potok)|Dehetník]], zprava, ř. km 44,5 [632] => * [[Mecký potok]], zprava, ř. km 42,3 [633] => * [[Jezerní potok (přítok Chrudimky)|Jezerní potok]],zprava, ř. km 41,0 [634] => {{Citace elektronické monografie [635] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=84 [636] => | datum přístupu = 2014-03-24 [637] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 85) [638] => }} [639] => * [[Debrný potok]], zprava, ř. km 35,6 [640] => * [[Libáňský potok]], zprava, ř. km 32,8 [641] => {{Citace elektronické monografie [642] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=85 [643] => | datum přístupu = 2016-01-20 [644] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 86) [645] => }} [646] => * '''[[Okrouhlický potok (přítok Chrudimky)|Okrouhlický potok]]''', zleva, ř. km 29,8 [647] => {{Citace elektronické monografie [648] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=86 [649] => | datum přístupu = 2014-03-28 [650] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 87) [651] => }} [652] => * [[Podhůra]], zleva, ř. km 23,8 [653] => {{Citace elektronické monografie [654] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=82 [655] => | datum přístupu = 2014-03-24 [656] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 83) [657] => }} [658] => * '''[[Novohradka]]''', zprava, ř. km 13,8 [659] => * [[Mnětický potok]], zleva, ř. km 4,5 [660] => {{Citace elektronické monografie [661] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?GEN=LSTD&MAP=vtu&MU=CZ&TM=1110100001000000000000000S0S&LANG=CS-CZ&TS_PAGE=0&PAGE=91 [662] => | datum přístupu = 2014-03-28 [663] => | titul = HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 92) [664] => }} [665] => [666] => == Geologická zajímavost == [667] => [[Soubor:PR Oheb, pohled od hradní věže na chráněné území.jpg|náhled|Pohled od zříceniny hradu Oheb na Sečskou přehradu]] [668] => [[Soubor:Pohled do údolí Chrudimky 01.jpg|náhled|Chrudimka pod Sečskou přehradou]] [669] => Chrudimka je příkladem [[pirátství vodních toků]], kdy jeden silně erodující tok načepuje tok druhý. V případě Chrudimky se tak stalo počátkem čtvrtohor v prostoru pod nynější [[Seč (okres Chrudim)|Sečí]]. Úklon Železných hor k severovýchodu, probíhající od třetihor vytvořil nejen výrazný zlomový svah nad Čáslavskou kotlinou, ale umožnil potoku tekoucímu údolím ke [[Slatiňany|Slatiňanům]] v tomto místě načepovat původní tok řeky. Ta tekla od jihu na severozápad údolím nynějšího Počáteckého potoka, tzv. Kraskovským permokarbonem, dále Peklem a Hedvičiným údolím jako [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatý potok]], současný pravostranný přítok [[Doubrava (řeka)|Doubravy]] a vlévala se do Labe u [[Záboří nad Labem]]. V místě [[náčepní loket|náčepního lokte]] tak vznikl ohyb, podle něhož byl později pojmenován i hrad [[Oheb]], který byl vystavěn na vysokém ostrohu na pravém břehu. Později byla v tomto místě vybudována klenutá zděná hráz [[vodní nádrž Seč|Sečské přehrady]], po jejíž koruně vede silnice 343 ze [[Seč (okres Chrudim)|Seče]] do [[Horní Bradlo|Horního Bradla]]. Přímo nad tunelem, kterým silnice ústí na hráz, se nachází [[zřícenina]] hradu [[Vildštejn (hrad, okres Chrudim)|Vildštejn]]. [670] => [671] => == Vodní režim == [672] => [[Soubor:Chrudimka ve Slatiňanech 01.jpg|náhled|Řeka ve Slatiňanech]] [673] => Průměrný roční [[Průtok vodního toku|průtok]] vody u [[ústí]] činí 6,02 [[Metr krychlový za sekundu|m³/s]]. [674] => [675] => '''Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Chrudimky (m³/s) ve stanici Nemošice:''' [676] => {{Citace elektronické monografie [677] => | url = http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/VH_bilance/2014/default.html [678] => | datum přístupu = 2015-10-16 [679] => | titul = Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 90) [680] => }} [681] => [682] => [683] => [684] => Colors= [685] => id:lightgrey value:gray(0.8) [686] => id:darkgrey value:gray(0.3) [687] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [688] => id:barra value:rgb(0.6,0.8,0.9) [689] => [690] => ImageSize = width:600 height:300 [691] => PlotArea = left:40 bottom:40 top:20 right:20 [692] => DateFormat = x.y [693] => Period = from:0 till:12 [694] => TimeAxis = orientation:vertical [695] => AlignBars = justify [696] => ScaleMajor = gridcolor:lightgrey increment:1 start:0 [697] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:1 start:0 [698] => BackgroundColors = Canvas:sfondo [699] => [700] => BarData= [701] => bar:Jan text:leden [702] => bar:Feb text:únor [703] => bar:Mar text:březen [704] => bar:Apr text:duben [705] => bar:May text:květen [706] => bar:Jun text:červen [707] => bar:Jul text:červenec [708] => bar:Aug text:srpen [709] => bar:Sep text:září [710] => bar:Oct text:říjen [711] => bar:Nov text:listopad [712] => bar:Dec text:prosinec [713] => [714] => PlotData= [715] => color:barra width:40 align:left [716] => [717] => bar:Jan from:0 till:6.6 [718] => bar:Feb from:0 till:8.4 [719] => bar:Mar from:0 till:10.6 [720] => bar:Apr from:0 till:9.0 [721] => bar:May from:0 till:6.4 [722] => bar:Jun from:0 till:4.7 [723] => bar:Jul from:0 till:4.7 [724] => bar:Aug from:0 till:4.1 [725] => bar:Sep from:0 till:3.6 [726] => bar:Oct from:0 till:3.5 [727] => bar:Nov from:0 till:4.9 [728] => bar:Dec from:0 till:5.6 [729] => [730] => PlotData= [731] => bar:Jan at: 6.9 fontsize:S text: 6,58 shift:(-10,0) [732] => bar:Feb at: 8.7 fontsize:S text: 8,43 shift:(-10,0) [733] => bar:Mar at: 10.9 fontsize:S text: 10,60 shift:(-15,0) [734] => bar:Apr at: 9.3 fontsize:S text: 9,01 shift:(-10,0) [735] => bar:May at: 6.7 fontsize:S text: 6,44 shift:(-10,0) [736] => bar:Jun at: 5.0 fontsize:S text: 4,65 shift:(-10,0) [737] => bar:Jul at: 5.0 fontsize:S text: 4,67 shift:(-10,0) [738] => bar:Aug at: 4.4 fontsize:S text: 4,14 shift:(-10,0) [739] => bar:Sep at: 3.9 fontsize:S text: 3,56 shift:(-10,0) [740] => bar:Oct at: 3.8 fontsize:S text: 3,48 shift:(-10,0) [741] => bar:Nov at: 5.2 fontsize:S text: 4,87 shift:(-10,0) [742] => bar:Dec at: 5.9 fontsize:S text: 5,60 shift:(-10,0) [743] => [744] => [745] => [746] => '''Průměrné měsíční průtoky Chrudimky (m³/s) ve stanici Nemošice v roce 2014:''' [747] => [748] => [749] => [750] => Colors= [751] => id:lightgrey value:gray(0.8) [752] => id:darkgrey value:gray(0.3) [753] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [754] => id:barra value:rgb(0.6,0.8,0.9) [755] => [756] => ImageSize = width:600 height:300 [757] => PlotArea = left:40 bottom:40 top:20 right:20 [758] => DateFormat = x.y [759] => Period = from:0 till:12 [760] => TimeAxis = orientation:vertical [761] => AlignBars = justify [762] => ScaleMajor = gridcolor:lightgrey increment:1 start:0 [763] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:1 start:0 [764] => BackgroundColors = canvas:sfondo [765] => [766] => BarData= [767] => bar:Jan text:leden [768] => bar:Feb text:únor [769] => bar:Mar text:březen [770] => bar:Apr text:duben [771] => bar:May text:květen [772] => bar:Jun text:červen [773] => bar:Jul text:červenec [774] => bar:Aug text:srpen [775] => bar:Sep text:září [776] => bar:Oct text:říjen [777] => bar:Nov text:listopad [778] => bar:Dec text:prosinec [779] => [780] => PlotData= [781] => color:barra width:40 align:left [782] => [783] => bar:Jan from:0 till:3.3 [784] => bar:Feb from:0 till:2.9 [785] => bar:Mar from:0 till:3.6 [786] => bar:Apr from:0 till:2.7 [787] => bar:May from:0 till:4.9 [788] => bar:Jun from:0 till:3.7 [789] => bar:Jul from:0 till:2.0 [790] => bar:Aug from:0 till:3.1 [791] => bar:Sep from:0 till:9.5 [792] => bar:Oct from:0 till:4.9 [793] => bar:Nov from:0 till:3.5 [794] => bar:Dec from:0 till:4.7 [795] => [796] => PlotData= [797] => bar:Jan at: 3.6 fontsize:S text: 3,30 shift:(-10,0) [798] => bar:Feb at: 3.2 fontsize:S text: 2,93 shift:(-10,0) [799] => bar:Mar at: 3.9 fontsize:S text: 3,64 shift:(-10,0) [800] => bar:Apr at: 3.0 fontsize:S text: 2,70 shift:(-10,0) [801] => bar:May at: 5.2 fontsize:S text: 4,86 shift:(-10,0) [802] => bar:Jun at: 4.0 fontsize:S text: 3,74 shift:(-10,0) [803] => bar:Jul at: 2.3 fontsize:S text: 1,97 shift:(-10,0) [804] => bar:Aug at: 3.4 fontsize:S text: 3,14 shift:(-10,0) [805] => bar:Sep at: 9.8 fontsize:S text: 9,52 shift:(-10,0) [806] => bar:Oct at: 5.2 fontsize:S text: 4,90 shift:(-10,0) [807] => bar:Nov at: 3.8 fontsize:S text: 3,49 shift:(-10,0) [808] => bar:Dec at: 5.0 fontsize:S text: 4,71 shift:(-10,0) [809] => [810] => [811] => [812] => '''Vybrané hlásné profily:'''{{Citace elektronické monografie [813] => | url = https://hydro.chmi.cz/hppsevlist/download?seq=307370 [814] => | datum přístupu = 2023-07-25 [815] => | titul = Evidenční list hlásného profilu stanice Hamry [816] => }}{{Citace elektronické monografie [817] => | url = https://hydro.chmi.cz/hppsevlist/download?seq=2504745 [818] => | datum přístupu = 2023-07-25 [819] => | titul = Evidenční list hlásného profilu stanice Přemilov [820] => }}{{Citace elektronické monografie [821] => | url = https://hydro.chmi.cz/hppsevlist/download?seq=306973 [822] => | datum přístupu = 2023-07-25 [823] => | titul = Evidenční list hlásného profilu stanice Padrty [824] => }}{{Citace elektronické monografie [825] => | url = https://hydro.chmi.cz/hppsevlist/download?seq=306981 [826] => | datum přístupu = 2023-07-25 [827] => | titul = Evidenční list hlásného profilu stanice Svídnice [828] => }}{{Citace elektronické monografie [829] => | url = https://hydro.chmi.cz/hppsevlist/download?seq=307210 [830] => | datum přístupu = 2023-07-25 [831] => | titul = Evidenční list hlásného profilu stanice Nemošice [832] => }} [833] => [834] => {| class="wikitable" [835] => |- valign=top align=right [836] => ! width="15%" align=left | místo [837] => ! width="9%" | říční km [838] => ! width="15%" | plocha povodí [839] => ! width="20%" | průměrný průtok (Qa) [840] => ! width="20%" | stoletá voda (Q100) [841] => ! width="20%" align=center | poznámky [842] => |- valign=top align=right [843] => | align=left | pod [[Vodní nádrž Hamry|VD Hamry]] [844] => | 93,0 [845] => | 57,17 km² [846] => | 0,56 m³/s [847] => | 40,8 m³/s [848] => | align=center | aktualizace 2023 [849] => |- valign=top align=right [850] => | align=left | [[Přemilov]] [851] => | 58,1 [852] => | 204,39 km² [853] => | 2,06 m³/s [854] => | 149,0 m³/s [855] => | align=center | aktualizace 2023 [856] => |- valign=top align=right [857] => | align=left | [[Padrty]] [858] => | 47,2 [859] => | 225,07 km² [860] => | 2,37 m³/s [861] => | 133,0 m³/s [862] => | align=center | aktualizace 2023 [863] => |- valign=top align=right [864] => | align=left | [[Svídnice (okres Chrudim)|Svídnice]] [865] => | 30,3 [866] => | 274,16 km² [867] => | 2,55 m³/s [868] => | 150,0 m³/s [869] => | align=center | aktualizace 2023 [870] => |- valign=top align=right [871] => | align=left | [[Nemošice]] [872] => | 3,7 [873] => | 856,50 km² [874] => | 5,22 m³/s [875] => | 215,0 m³/s [876] => | align=center | aktualizace 2023 [877] => |} [878] => [879] => == Vodní díla == [880] => === Přehrady s vodní nádrží === [881] => * [[Vodní nádrž Hamry|Hamry]], v říčním km 93,1 budována v letech 1907–1912, hráz sypaná 17,7 m vysoká; funkce vodohospodářská (zajištění [[Průtok vodního toku|minimálního průtoku]] v Chrudimce, ochrana území před [[Povodeň|povodní]], akumulace [[Voda|vody]] pro vodárenské účely) a účelové [[rybolov|rybí hospodářství]] se zákazem rybolovu.{{Citace elektronické monografie [882] => | příjmení = [883] => | jméno = [884] => | korporace = Povodí Labe, státní podnik [885] => | odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik) [886] => | titul = Přehrady na Chrudimce: Hamry [887] => | url = http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_hamry.pdf [888] => | vydavatel = [889] => | místo = [890] => | datum vydání = [891] => | datum přístupu = 2018-02-03 [892] => }} [893] => * [[vodní nádrž Seč|Seč]] (též Seč I), v říčním km 50,7 budována v letech 1924–1935, hráz zděná 42 m vysoká s [[Malá vodní elektrárna|malou vodní elektrárnou]] na výpusti; funkce vodohospodářská (zajištění [[Průtok vodního toku|minimálního průtoku]] v Chrudimce, ochrana území před [[Povodeň|povodní]], akumulace [[Voda|vody]] pro vodárenské účely), energetická (špičková [[vodní elektrárna]] Seč), účelové [[rybolov|rybí hospodářství]] (sportovní [[rybolov]]) a rekreační ([[vodní sporty]], koupání).{{Citace elektronické monografie [894] => | příjmení = [895] => | jméno = [896] => | korporace = Povodí Labe, státní podnik [897] => | odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik) [898] => | titul = Přehrady na Chrudimce: Seč [899] => | url = http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_sec.pdf [900] => | vydavatel = [901] => | místo = [902] => | datum vydání = [903] => | datum přístupu = 2018-02-03 [904] => }} [905] => * [[Vodní nádrž Padrty|Padrty]] (též Seč II), v říčním km 47,92 dokončena v roce 1947, hráz zemní 8 m vysoká; funkce vyrovnávání odtoku vody ze špičkové vodní elektrárny Seč ([[Francisova turbína]]) a od roku [[1990]] energetické využití malou vodní elektrárnou v tělese přehradní hráze (dvě [[Bánkiho turbína|turbíny Banki 60]]). [906] => * [[Křižanovice I|Křižanovice]] (též Křižanovice I), v říčním km 37,15 budována v letech 1947–1953, hráz zděná 31,7 m vysoká s malou vodní elektrárnou na výpusti; funkce vodohospodářská, energetická (špičková [[vodní elektrárna Práčov]], též Práčov I) a účelové [[rybolov|rybí hospodářství]] se zákazem rybolovu.{{Citace elektronické monografie [907] => | příjmení = [908] => | jméno = [909] => | korporace = Povodí Labe, státní podnik [910] => | odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik) [911] => | titul = Přehrady na Chrudimce: Křižanovice [912] => | url = http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_krizanovice.pdf [913] => | vydavatel = [914] => | místo = [915] => | datum vydání = [916] => | datum přístupu = 2018-02-03 [917] => }} [918] => * [[Vodní nádrž Práčov|Práčov]] (též Křižanovice II), v říčním km 30,4 budována současně s vodním dílem Křižanovice v letech 1947–1953, hráz zemní 11 m vysoká; funkce vyrovnávání odtoku vody ze špičkové vodní elektrárny Práčov I ([[Francisova turbína]]) a energetické využití malou vodní elektrárnou Práčov II ([[Kaplanova turbína]]) na výpusti v tělese přehradní hráze. [919] => [920] => === Mlýny === [921] => [[Mlýn]]y jsou seřazeny po směru toku řeky. [922] => * [[Králova pila a mlýn]] – Milesimov (Všeradov), okres Chrudim, kulturní památka [923] => * [[Vodní mlýn ve Svobodných Hamrech]] – Svobodné Hamry, okres Chrudim, kulturní památka [924] => * [[Mlýn Skály]] – Kunčí, okres Chrudim [925] => [926] => == Turistika == [927] => * [[Krajem Chrudimky|Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky]], výchozí místo [[Filipovský pramen]], cílem město [[Chrudim]], [[naučná stezka]] s celkovou délkou 82 km v povodí řeky překonává výškový rozdíl 390 m a na jednatřiceti přírodovědně a kulturně zajímavých místech vybavena informačními tabulemi. [928] => [929] => == Odkazy == [930] => === Poznámky === [931] => [932] => [933] => === Reference === [934] => [935] => [936] => === Související články === [937] => * [[Filipovský pramen]] [938] => [939] => === Externí odkazy === [940] => * {{Commonscat}} [941] => * [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=11&oid=2 Hamry – aktuální vodní stav] [942] => * [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=174&oid=2 Přemilov – aktuální vodní stav] [943] => * [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=159&oid=2 Padrty – aktuální vodní stav] [944] => * [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=14&oid=2 Svídnice – aktuální vodní stav] [945] => * [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=13&oid=2 Nemošice – aktuální vodní stav] [946] => * [http://tv-adams.wz.cz/chrudimka-mve.html Seznam vodních elektráren na Chrudimce] [947] => {{Autoritní data}} [948] => [949] => [[Kategorie:Chrudimka| ]] [950] => [[Kategorie:Řeky v Železných horách]] [951] => [[Kategorie:Řeky ve Svitavské pahorkatině]] [952] => [[Kategorie:Řeky ve Východolabské tabuli]] [953] => [[Kategorie:Řeky v okrese Chrudim]] [954] => [[Kategorie:Řeky v okrese Pardubice]] [955] => [[Kategorie:Přítoky Labe|Chrudimka]] [956] => [[Kategorie:Povodí Chrudimky| ]] [] => )
good wiki

Chrudimka

Chrudimka je řeka s délkou vodního toku 106 km a plochou povodí 867 km², pramení nad obcí Kameničky v krajinné oblasti Železných hor a ústí v Pardubicích v levostranném přítoku do evropské řeky Labe ve Východolabské tabuli, v rámci administrativně správním protéká okresy Chrudim a Pardubice, náležejícími do Pardubického kraje na území České republiky. Rozsáhlé prameniště s několika vodními prameny řeky se nachází v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina s rozvodnicí na vyvýšeninách železnohorského hřbetu s vrcholy Pešava (697 m), Dědovský kopec (676 m) a U oběšeného (738 m), nejvyššího v Železných horách a s nejvyšším bodem prameniště v dílčím povodí Chrudimky.

More about us

About

Její délka dosahuje přibližně 76 kilometrů a je pravostranným přítokem řeky Labe. Chrudimka pramení v krásné přírodě Železných hor, kde obklopena malebnými lesy a loukami vytváří inspirativní prostředí pro milovníky přírody a outdoorových aktivit. Na své cestě řeka prochází městy jako Chrudim, což je historické město s bohatou minulostí a živou kulturu. Město je známé svou architekturou, například barokními budovami a krásným náměstím, což přitahuje návštěvníky, kteří chtějí objevovat jak přírodní, tak historické krásy regionu. Chrudimka je také oblíbeným místem pro rekreační aktivity. Koupání, rybaření, kajakářství a cykloturistika patří mezi nejoblíbenější způsoby, jak si užívat přírody kolem řeky. Rybáři se mohou těšit na bohaté zásoby ryb, zatímco cyklisté mohou objevovat úchvatné cyklostezky podél jejího toku. Kromě přírodních krás a rekreačních možností má Chrudimka i ekologický význam. Pomáhá udržovat místní biodiverzitu a poskytuje přirozené biotopy pro různé druhy fauny a flóry. Ochrana a péče o tuto řeku zůstává důležitým úkolem pro místní komunity i ochranné organizace, které usilují o udržení jejího zdravého ekosystému. Celkově je Chrudimka symbolem spojení člověka s přírodou, nabízející nejen pohledu na krásu krajiny, ale také prostor pro aktivní odpočinek a rozvoj místních komunit. Její přítomnost obohacuje životy těch, kteří mají to štěstí ji mít na dosah.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pardubice','Filipovský pramen','Chrudim','Novohradka','Labe','Vodní nádrž Seč','Trhová Kamenice','Vodní nádrž Práčov','Vodní nádrž Hamry','Slatiňany','Železné hory','rybolov'

Chrudim

Labe

Novohradka

Pardubice

Rybolov

Slatiňany