Array ( [0] => 15147641 [id] => 15147641 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chua-pen [uri] => Chua-pen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Chua-pen''' ({{Čínsky|zjednodušené=话本 |tradiční= 話本 |pchin-jin= huàběn }}) je termín pro čínské [[Povídka|povídky]] nebo [[novela (literatura)|novely]] psané většinou v [[Paj-chua|hovorové čínštině]], někdy obsahující jednoduché prvky [[Klasická čínština|klasického čínského jazyka]]. V kontrastu k čínskému románu nejsou obecně rozděleny do kapitol a vystupuje v nich omezený počet postav nebo událostí. Nejstarší ''chua-pen'' jsou doloženy z 12. století v [[Sungská kultura|sungské Číně]]. Žánr nebyl významný až do pozdně mingské doby (konec 16./začátek 17. století), ale už od poloviny 17. století nevznikala originální díla. V rámci vývoje čínské beletrie jsou povídky ''chua-pen'' dědici buddhistických příběhů ''[[pien-wen]]'' a tchangských vyprávění ''[[čchuan-čchi]]'', a předchůdci [[Mingská kultura|povídek a románů mingské doby]]. [1] => [2] => == Původ – sungská vyprávění == [3] => Zábavní čtvrtě obou hlavních měst čínské říše Sung, [[Kchaj-feng]]u a [[Chang-čou]], byly domovem celé řady zábav, včetně vyprávění. Vypravěči byli specializovaní podle témat. Někteří vykládali historické příběhy, často přebrané z historie [[Období tří říší|Tří říší]] (220–265), nebo [[Pět dynastií a deset říší|Pěti dynastií a deseti říší]] (907–960), v několika sezeních, někdy v průběhu několika týdnů. Jiní se specializovali na buddhistické příběhy, které se vyvinuly ze starších buddhistických vyprávění ''[[pien-wen]]''. Další skupina vypravěčů předkládala posluchačům příběhy v jednom sezení, jejich vyprávění se dělila do několika subžánrů, a sice příběhů banditů, fantastických příběhů duchů a démonů, milostných příběhů, a podobně. Povídky ''chua-pen'' měly základ v těchto městských vyprávěních. [4] => [5] => Ze sungského období se nezachovaly žádné originální tištěné verze těchto příběhů, a existuje pouze jeden doklad z 14. a 15. století, ačkoli pozdější sbírky se prohlašují za původem sungské příběhy. Sbírka ''Čching-pching Šan-tchang chua-pen'', kterou roku 1550 publikoval changčouský bibliofil [[Chung Pchien]], je nejstarší známá tištěná sbírka povídek ''chua-pen''. Původně obsahovala 60 povídek hlásících se do sungské a jünské doby, ale dochovala se jich jen méně než polovina a téměř všechny jsou hodnoceny jako nepříliš kvalitní. Jsou však nicméně nejstarším dokladem psaných verzí dosud jen orálních vyprávění. Struktura povídek zahrnovala úvodní báseň často sloužící jako prolog, další báseň na konci shrnovala poučení z příběhu. Ve vlastním prozaickém textu jednotlivé úseky obvykle také končily verši. [6] => [7] => == Pozdně mingské povídky ''chua-pen'' jako umělecký literární žánr == [8] => Povídky ''chua-pen'' vstoupily do literatury jako samostatný respektovaný žánr v pozdně mingském období, za panování císaře [[Wan-li]] (vládl 1572–1620). V prvních letech 17. století se v prosperující mingské Číně zvýšil počet škol a komerčních nakladatelství, rostla konkurence u úřednických zkoušek. Mnoho vzdělaných mužů nemohlo získat oficiální pozice, a tak se raději obrátili k psaní pro trh. Mezi jinými přijali toto rozhodnutí i autoři povídek ''chua-pen'' [[Feng Meng-lung]] (1574–1646) a [[Ling Meng-čchu]] (1580–1644). Jako vzdělaní učenci se značným literárním talentem shromažďovali a upravovali starší příběhy a psali nové, kterými si získávali nové publikum. Ačkoli používali konvence vypravěčů starších příběhů ''chua-pen'', jejich nové povídky byla sofistikovaná a sebevědomá umělecká díla, pod která se tito autoři hrdě podepsali, spíše než by publikovali anonymně, jak to dělali romanopisci. [9] => [10] => Feng Meng-lung ustavil ''chua-pen'' jako komerčně úspěšný žánr zveřejněním tří povídkových sbírek. První, ''Povídky staré a současné'' ({{Cizojazyčně|zh|古今小说}}, ''Ku-ťin siao-šuo''), zveřejněné v roce 1620, se staly známé jako ''Povídání objasňující svět'' ({{Cizojazyčně|zh|喻世明言}}, ''Jü-š’ ming-jen''). Následovaly je ''Povídání varující svět'' ({{Cizojazyčně|zh|警世通言}}, ''Ťing-š’ tchung-jen'') v roce 1624 a ''Povídání o probuzeném světě'' ({{Cizojazyčně|zh|醒世恒言}}, ''Sing-š’ cheng-jen'') v roce 1627. Vzhledem k tomu, že se všechny tituly končily znakem {{Cizojazyčně|zh|言}} (''jen'', slovo), tyto tři sbírky jsou často označované jako ''San-jen'' ({{Cizojazyčně|zh|三言}}, ''Tři slova'', nebo ''Tři povídání''). [11] => [12] => Povídky ''chua-pen'' měly různorodá témata, odehrávaly se vesměs v městském prostředí mezi prostými lidmi. Moralizování autorů-vzdělanců se prolínalo se zábavou v několika žánrech, jako milostné příběhy a detektivky. Podle Jang Šu-chueje (autora anglického překladu prvních dvou sbírek) ''Tři povídání'' poskytují „živý panoramatický výhled na rušný svět císařské Číny před koncem mingské éry; vidíme nejen učence, císaře ministry a generálovy, ale galerii mužů a žen v jejich každodenním prostředí – obchodníky a řemeslníky, prostitutky a kurtizány, dohazovače a věštkyně, mnichy a mnišky, sluhy a služky, oblíbené a neoblíbené, jejich pohledy na život a smrt, a dokonce jejich vize podsvětí a nadpřirozena.“ [13] => [14] => Komerční úspěch Feng Meng-lungových sbírek inspiroval v letech 1628 a 1633 Ling Meng-čchua k vydání dvou sbírek ''[[Pchaj-an ťing-čchi]]'' (''Podivuhodné příběhy, při nichž se údivem tluče do stolu'') a ''Er-kche pchaj-an ťing-čchi'' (''Podivuhodné příběhy, při nichž se údivem tluče do stolu, druhá sbírka''), zkráceně dohromady ''Er Pchaj'' ({{Cizojazyčně|zh|二拍}}), každé se čtyřiceti povídkami. V kontrastu s Fengovými povídkami mají Lingovy příběhy kořeny v literatuře psané v klasické čínštině, přičemž příběhy jsou přepsány do hovorového jazyka. [15] => [16] => Pod vlivem Fengova a Lingova úspěchu vyšlo ve 30. a 40. letech 17. století kolem dvou desítek sbírek povídek ''chua-pen''. Originální a čtivé povídky vznikaly i po zániku říše Ming, za vlády Čchingů, např. sbírky [[Li Jü (Čching)|Li Jüa]] (1610–1680). [17] => [18] => == Reference == [19] => {{Překlad|en|Huaben|5553463}} [20] => [21] => {{Citace monografie [22] => | příjmení = Idema [23] => | jméno = Wilt [24] => | příjmení2 = Haft [25] => | jméno2 = Lloyd [26] => | titul = A Guide to Chinese Literature [27] => | url = https://archive.org/details/guidetochineseli0000idem [28] => | vydání = [29] => | vydavatel = Center for Chinese Studies, The University of Michigan [30] => | místo = Ann Arbor [31] => | rok = 1997 [32] => | počet stran = [33] => | stránky = 212 [34] => | kapitola = The Novella [35] => | jazyk = anglicky [36] => | isbn = 978-0-89264-099-7 [37] => }} [38] => {{Citace monografie [39] => | příjmení = Yang [40] => | jméno = Shuhui [41] => | odkaz na autora = [42] => | příjmení2 = [43] => | jméno2 = [44] => | odkaz na autora2 = [45] => | spoluautoři = [46] => | titul = Stories to Caution the World [47] => | vydání = [48] => | vydavatel = University of Washington Press [49] => | místo = Seattle [50] => | rok = 2005 [51] => | počet stran = [52] => | stránky = xvi [53] => | kapitola = Introduction [54] => | jazyk = anglicky [55] => | isbn = 978-0-295-80129-2 [56] => }} [57] => {{Citace sborníku [58] => | příjmení = Wu [59] => | jméno = Yenna [60] => | titul = Vernacular Stories [61] => | příjmení sestavitele = Mair [62] => | jméno sestavitele = Victor [63] => | sborník = The Columbia History of Chinese Literature [64] => | url = [65] => | vydání = [66] => | vydavatel = Columbia University Press [67] => | místo = New York [68] => | rok vydání = 2001 [69] => | strany = 595–619 [70] => | jazyk = anglicky [71] => | isbn = 978-0-231-52851-1 [72] => }} [73] => [74] => [75] => {{Portály|Čína|Literatura}} [76] => [77] => [[Kategorie:Čínská literatura]] [78] => [[Kategorie:Čínská lidová slovesnost]] [79] => [[Kategorie:Literární žánry]] [] => )
good wiki

Chua-pen

Chua-pen je termín pro čínské povídky nebo novely psané většinou v hovorové čínštině, někdy obsahující jednoduché prvky klasického čínského jazyka. V kontrastu k čínskému románu nejsou obecně rozděleny do kapitol a vystupuje v nich omezený počet postav nebo událostí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pien-wen','Chang-čou','Kategorie:Čínská lidová slovesnost','Li Jü (Čching)','Ling Meng-čchu','Feng Meng-lung','Wan-li','Chung Pchien','Pět dynastií a deset říší','Období tří říší','Kchaj-feng','Povídka'

Chang-čou

Kchaj-feng

Povídka

Povídka je žánr krátké prózy, který často obsahuje jednoduchý a strukturovaný děj.

Wan-li