Array ( [0] => 14846599 [id] => 14846599 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chung-si [uri] => Chung-si [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = #ff0000 [2] => | jméno = Chung-si [3] => | titul = [[Čínský císař|císař]] [[říše Ming]] [4] => | obrázek = MingRenzongPortrait.jpg [5] => | popisek = Portrét [6] => | vláda = [[7. září]] [[1424]] – [[29. květen]] [[1425]] [7] => | éra = Chung-si ([[20. leden]] [[1425]] – [[7. únor]] [[1426]] [8] => | datum korunovace = [9] => | tituly = [10] => | celé jméno = Ču Kao-čch’ [11] => | chrámové jméno = Žen-cung ({{Cizojazyčně|zh|仁宗}}) [12] => | posmrtné jméno = zkrácené: Čao-ti ({{Cizojazyčně|zh|昭帝}}),
plné: Ťing-tchien tchi-tao čchun-čcheng č’-te chung-wen čchin-wu čang-šeng ta-siao čao chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|敬天體道純誠至德弘文欽武章聖達孝昭皇帝}}) [13] => | předchůdce = [[Jung-le]] [14] => | následník = [[Süan-te]] [15] => | typ dědice = [16] => | dědic = [17] => | choť = [[Císařovna Čang (Chung-si)|císařovna Čang]] [18] => | choť2 = a vedlejší manželky [19] => | choť3 = [20] => | choť4 = [21] => | choť5 = [22] => | potomstvo = Ču Čan-ťi (císař [[Süan-te]]) [23] => | rod = Ču [24] => | dynastie = [[Dynastie Ming|Ming]] [25] => | hymna = [26] => | motto = [27] => | otec = [[Jung-le]] [28] => | matka = [29] => | datum narození = [[16. srpen]] [[1378]] [30] => | místo narození = [31] => | datum úmrtí = [[29. květen]] [[1425]] [32] => | místo úmrtí = [33] => | datum pohřbení = [34] => | místo pohřbení = [[Císařské hrobky dynastií Ming a Čching|Císařské hrobky dynastie Ming]], [[Peking]] [35] => }} [36] => Císař '''Chung-si''' ({{Čínsky|znaky= 洪熙|pchin-jin= Hóngxī}}; [[16. srpen|16. srpna]] [[1378]] – [[29. květen|29. května]] [[1425]]) vlastním jménem '''Ču Kao-čch'''' ({{Čínsky|znaky= 朱高熾|pchin-jin= Zhū​ Gāochì}}) vládl v letech [[1424]]–1425 [[Říše Ming|mingské Číně]] jako čtvrtý císař [[dynastie Ming]]. Byl synem císaře [[Jung-le]]ho. Na trůn nastoupil po smrti otce, vládl však pouze necelý rok. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil [[Éra vlády|éru]] „Nesmírné záře“, ''Chung-si''. Název éry je používán i jako jméno císaře. [37] => [38] => Ču Kao-čch’ se narodil 16. srpna 1378 jako nejstarší syn Ču Tiho, čtvrtého syna císaře Chung-wu. Ču Ti se smrti Chung-wua v občanské válce porazil císaře [[Ťien-wen]]a a roku 1402 se zmocnil trůnu jako císař [[Jung-le]]. Svému nejstaršímu synovi poskytl nejlepší možné vzdělání v konfuciánském duchu. Ču Kao-čch’ úřadoval jako regent v [[Nanking]]u nebo [[Peking]]u během válečných tažení svého otce. [39] => [40] => Jakmile se Ču Kao-čch’ stal císařem, zrušil [[Čeng Che]]ovy zámořské výpravy, zastavil též výměnu čaje za koně s asijskými národy, stejně jako výpravy za zlatem a perlami do [[Jün-nan]]u a [[Vietnam]]u. Rehabilitoval úředníky postižené za minulé vlády a reorganizoval administrativu, přičemž klíčová místa obsadili jeho důvěrníci. Posílil autoritu [[Velký sekretariát|velkého sekretariátu]], který byl nejvyšším vládním orgánem. Opustil nepopulární militaristickou politiku svého otce. Upravil dosavadní finanční a daňovou politiku, zrušil mnohé povinné dodávky, podporoval návrat rolníků, kteří opustili své domovy, především na dolním toku Jang-c’-ťiang. Jeho [[Konfucianismus|konfuciánský]] idealismus byl cítit ve stylu vlády po následující století. [41] => [42] => Rozhodl o vrácení hlavního města do Nankingu. Ale o měsíc později, v květnu 1425, zemřel, pravděpodobně na [[Infarkt myokardu|srdeční infarkt]]. Jeho šestadvacetiletý syn [[Süan-te|Ču Čan-ťi]] převzal vládu a pokračoval v liberální politice svého otce, která tak měla trvalý dosah. [43] => [44] => == Knížecí syn, korunní princ == [45] => Ču Kao-čch’ se narodil [[16. srpen|16. srpna]] [[1378]] jako nejstarší syn [[Jung-le|Ču Tiho]], čtvrtého syna císaře [[Chung-wu]] a knížete z Jen, a jeho hlavní manželky, [[Sü I-chua|paní Sü]]. Dostal obvyklé vojenské i [[Konfucianismus|konfuciánské]] vzdělání. Měl špatné zdraví a chabou fyzickou kondici, proto se věnoval především knihám a diskuzím s učiteli. Vynikl ve sportu vznešených – lukostřelbě. Jeho děd byl potěšen jeho literárními a administrativními dovednostmi, nicméně jeho otec si více vážil svých mladších synů, tíhnoucích k vojenskému životu. Ču Kao-čch’ se zatím obklopoval učenci, jako byli [[Jang Š’-čchi]], [[Jang Žung]], [[Jang Pchu]] a [[Chuang Chuaj]]. [46] => [47] => Ču Ti po smrti Chung-wua roku 1398 v občanské válce ([[kampaň ťing-nan]]) porazil císaře [[Ťien-wen]]a a roku 1402 se zmocnil trůnu jako císař [[Jung-le]]. Ču Kao-čch’ zatím spravoval otcovo území, zatímco ten s mladšími syny bojoval v občanské válce. Při obležení Pekingu koncem roku 1399 prokázal své organizační a vojenské dovednosti, když s desetitisícem vojáků ubránil město proti mnohem silnější armádě [[Li Ťing-lung]]a. Za obranu Pekingu vyslovil Jung-le Ču Kao-čch’ovi své uznání, nicméně se i nadále více shlížel ve svých vojáčtějších mladších synech. [48] => [49] => V květnu 1404 ho otec, po výzvách [[Sie Ťin (politik)|Sie Ťina]] a Chuang Chuaje, jmenoval následníkem trůnu. Během Jung-leho nepřítomnosti v hlavním městě, vesměs kvůli [[Jung-leho mongolská tažení|tažením do Mongolska]], spravoval s pověřenými ministry a velkými sekretáři říši. V nepřítomnosti otce se pod vlivem velkých sekretářů a ministrů jeho politika částečně odchýlila od otcovy. Potýkal se přitom s nepřátelstvím mladších bratrů, [[Ču Kao-sü]]a a [[Ču Kao-suej]]e. V září 1414 po návratu Jung-leho z Mongolska Ču Kao-sü obvinil Ču Kao-čch’a z porušení povinností, císař potrestal jeho rádce, Jang Pchua a [[Velký sekretariát|velké sekretáře]] Chuang Chuaje a Jang Š’-čchiho, uvězněním nebo odvoláním z funkcí. Ču Kao-sü sice přestal být nebezpečný po roce 1417, kdy byl odsunut do [[Šan-tung]]u, ale vztahy s otcem už zůstaly narušené. Ču Kao-čch’ ani poté k bratru nechoval hněv a po nástupu na trůn mu zvedl příjem a udělil jeho synům tituly.Chan (1988), s. 278. [50] => [51] => == Nástup na trůn == [52] => Jung-le zemřel 12. srpna 1424 při návratu z pátého mongolského tažení. Ču Kao-čch’ formálně nastoupil na trůn [[7. září]] [[1424]], vyhlásil amnestiiDreyer, s. 222. a od nového roku 1425 éru Chung-si, pod jejímž jménem je znám. Už několik dní předtím zajistil bezpečnost v metropoli, poslal eunucha Wang Kuej-tchunga (známého dříve jako [[Wang Ťing-chung]]) do [[Nanking]]u ve funkci vojenského velitele Nankingu (''čen-šou'', doslova „velký obránce“) a propustil z vězení zatčené ministry, [[Sia Jüan-ťi]]ho (vězněného od dubna 1422) a [[Wu Čung]]a. Brzy po převzetí vlády (8. září) se Sia Jüan-ťi vrátil na místo [[Ministerstvo daní (Čína)|ministra daní]], současně se do ministerské funkce vrátil i Wu Čung. [53] => [54] => Reorganizace velkého sekretariátu proběhla 9. září. Byli do něj jmenováni Chuang Chuaj a Jang Pchu, věznění od roku 1414; zůstali v něm Jang Š’-čchi (povýšený do čela sekretářů), Jang Žung (dosud první velký sekretář) a [[Ťin Jou-c’]]. Sekretáři obdrželi vysoké hodnosti náměstků ministrů, čímž jejich formální status vzrostl v souladu s jejich reálným vlivem. Později získali vyšší první hodnost a nadpočetný titul ministra (Jang Š’-čchi války, Jang Žung práce a Chuang Chuaj daní), což jim umožnilo přímo zasahovat do vládních záležitostí. Císař se sekretáři a ministry těsně spolupracoval, na zasedáních je vyzýval k otevřenému posouzení záležitostí. K rozhodnutím se dospívalo v kolektivní diskuzi, což vedlo k rušení Jung-leho nepopulárních programů.Chan (1988), s. 279. [55] => [56] => Dne 29. října povýšil svou první manželku [[Císařovna Čang (Chung-si)|paní Čang]] na císařovnu (od roku 1435 do své smrti 1442 za nedospělého vnuka vládla jako regentka ve spolupráci s velkými sekretáři). O tři dny později jmenoval svého nejstaršího syna [[Süan-te|Ču Čan-ťiho]] korunním princem a ostatní syny knížaty. Také zvýšil příjmy členů císařského rodu, přičemž potvrdil jejich vyloučení ze státních záležitostí. [57] => [58] => == Reformy státní správy == [59] => Císař reformoval státní správu. Do konce roku 1424 byli propuštěni nadbyteční neschopní a přestárlí úředníci, zatímco úspěšní stoupali výše. Kontroloři se rozjeli po říši vyšetřovat zneužití moci a korupci a vyhledávat schopné kandidáty na uvolněná úřední místa. Velcí sekretáři Jang Š’-čchi, Jang Žung a Ťin Jou-c’ a ministr státní správy [[Ťien I]] dostali 18. října 1424 právo důvěrně informovat císaře, zjistí-li přestupky jiných úředníků. Koncem roku toto privilegium získal i Sia Jüan-ťi. Zkorumpovaný Liou Kuan však zůstal v čele kontrolního úřadu a jeho úřad zůstal neočištěn.Dreyer, s. 223. [60] => [61] => Podporována byla konfuciánská morálka. V únoru 1425 byl Čeng Che jmenován velkým obráncem Nankingu, obecně však byli eunuchové drženi zkrátka. Změny se dotkly i úřednických zkoušek – u nich měli výraznou převahu uchazeči z jižních provincií, převyšujících sever počtem obyvatel i úrovní vzdělanosti. Císař proto rozhodl, že u metropolitních zkoušek bude 40 % úspěšných kandidátů ze severu, aby zvýšil zastoupení seveřanů ve státní správě. Tuto politiku zachovávali i jeho nástupci a byla převzata i [[Dynastie Čching|dynastií Čching]].Chan (1988), s. 280. [62] => [63] => == Vnitřní a zahraniční politika == [64] => Chung-si se snažil napravit justiční přehmaty minulé vlády. Řada případů byla znovu posouzena, koncem roku 1424 byly rodiny úředníků popravených za věrnost Ťien-wenovi rehabilitovány a dostaly zpět zabavený majetek. Císař zrušil i některé vlastní rozsudky, s tím, že byly vyneseny v hněvu bez ohledu na okolnosti. [65] => [66] => Cílem jeho ekonomické politiky bylo snižování daňové zátěže obyvatelstva, za Jung-leho výrazně narostlé kvůli nákladům na zahraniční politiku. V den nástupu na trůn zrušil [[Plavby Čeng Chea|dálkové zámořské plavby]], pozastavené několik let předtím, výměnu čaje za koně na západních a severních hranicích a mimořádnou těžbu dřeva v [[Jün-nan]]u a [[Ťiao-č’]]. Jeho vláda vyzývala tuláky a bezdomovce k návratu domů a usazení. Mnoho lidí totiž opustilo své domovy pod tlakem vysokých státních odvodů a požadavků Jung-leho vlády. Navrátilcům Chung-si zaručil dvouleté odpuštění daní a pracovní povinnosti. Do [[Ťiang-nan]]u (kde byly útěky z půdy zvláště časté) vyslal zvláštní vyšetřující komisi v čele s [[Čou Kan]]em. Na základě její zprávy Chung-siho nástupce [[Süan-te]] tamním poplatníkům odpustil daňové nedoplatky a snížil daně.Chan (1988), s. 281. [67] => [68] => Oblasti zasažené kalamitami osvobozoval od daní a organizoval rozdělování potravin ze státních zásob. Dávky a odvody vymáhané na obyvatelstvu v takových případech snížil, mimořádné odvody dřeva, zlata a stříbra rušil. Kritizoval úředníky, pokud projevovali v pomoci obyvatelstvu nedostatečnou aktivitu. [69] => [70] => Chung-si upustil od pochodů do Mongolska a konsolidoval pozice říše v zahraničí. Zrušil dálkové plavby, nicméně pokračovaly běžné zahraniční styky, např. se středoasijskými státy. [[Čínsko-vietnamská válka (1406–1428)|Válka ve Vietnamu]] byla hlavní vojenský problém Chung-siho vlády. Z Vietnamu odvolal [[Chuang Fu]]a (od roku 1407 stál v čele civilní správy i kontrolního úřadu provincie) a nahradil ho [[Čchien Č’]]em, hrabětem Žungem z Čchang, ale vojsko nebylo posíleno a vietnamské povstání pokračovalo. Historikové odvolání Chuang Fua hodnotí negativně a označují za hlavní příčinu mingské porážky, měl totiž velké zkušenosti a byl v provincii respektován.Chan (1988), s. 282. [71] => [72] => Měsíc před smrtí se Chung-si rozhodl pro radikální krok – vrácení hlavního města do Nankingu. Návrat prosazoval především Sia Jüan-ťi a další vysocí úředníci, z finančních důvodů. Císař sám se cítil v Nankingu pohodlněji než na severu. Dne 16. dubna 1425 přejmenoval pekinské úřady na „vedlejší“ (''sing-caj'') a od dva týdny později vyslal do Nankingu následníka [[Süan-te|Ču Čan-ťiho]]. Vlastní přesun se však neuskutečnil, protože císař zemřel a jeho nástupce, těsněji spojený s politikou Jung-leho a nesdílející Chung-siho nesouhlas se severní orientací vládní politiky, plán zrušil. [73] => [74] => == Smrt a památka == [75] => Chung-si náhle zemřel v Pekingu [[29. květen|29. května]] [[1425]], nejspíše na srdeční mrtvici, nepřekvapivou vzhledem k jeho obezitě a potížím s chůzí.Chan (1988), s. 283. Dostal [[posmrtné jméno]] Čao-ti ({{Cizojazyčně|zh|昭帝}}, „Význačný císař“; Čao-ti je zkrácené posmrtné jméno, plné{{#tag:ref|Plné posmrtné jméno Chung-siho zní Ťing-tchien tchi-tao čchun-čcheng č’-te chung-wen čchin-wu čang-šeng ta-siao čao chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|敬天體道純誠至德弘文欽武章聖達孝昭皇帝}}, „Zastánce Nebes, ztělesnění Cesty, ryzí v upřímnosti, dokonalý v ctnosti, všestranně kulturní, obávaný válečník, příkladný svatostí, velký v lásce k rodičům, význačný císař“). [76] => |group=pozn.}} má 19 znaků a neužívá se) a [[chrámové jméno]] Žen-cung (仁宗, „Humánní předek“). Jeho hrobka Sien-ling, jedna z [[Císařské hrobky dynastií Ming a Čching|mingských císařských hrobek u Pekingu]] byla postavena v jednoduchém strohém stylu, charakterizujíce tak i způsob jeho vlády. [77] => [78] => Císař měl deset synů a sedm dcer, devět synů a čtyři dcery dosáhly dospělosti. Nejstarší syn a od listopadu 1424 následník trůnu Ču Čan-ťi byl synem [[Císařovna Čang (Chung-si)|císařovny Čang]], po smrti Chung-siho nastoupil jako císař [[Süan-te]]. [79] => [80] => Hlavním Chung-siho cílem bylo zrušení těch aktivit Jung-leho vlády, které vnímal jako nesprávné a nekonfuciánské; chtěl ustavit vzornou konfuciánskou vládu s morálně bezchybným císařem v čele, následovaným moudrými a přímými ministry. I přesun hlavního města do Nankingu byl zřetelnou demonstrací rozchodu s expanzívní politikou Jung-leho, která věnovala velkou pozornost severní hranici. [81] => [82] => I po Chung-siho smrti jím vybraní velcí sekretáři a ministři stále ovládali říši, zprvu jako rádci a ministři jeho syna Süan-tea, později pod vedením jeho vdovy, císařovny Čang, dokud v první polovině 40. let 15. století postupně nezemřeli.Dreyer, s. 225. V důsledku brzké smrti nemohl realizovat své cíle úplně a konfuciánsky vychovaní úředníci nezvítězili nad ostatními skupinami mingských elit úplně; nebyli schopni zlikvidovat samostatné podniky eunuchů a zastavit růst jejich počtu za Süan-teho a je nástupců. Nikdo z císařů se také už nechtěl vrátit na jih do Nankingu, i když formálně byla politika návratu opuštěna až roku 1441. Zůstali však dominující vrstvou mingské vlády, řídící běžné záležitosti státu, až do konce říše Ming. A tak duch jeho vlády, prodchnutý konfuciánskými ideály, přetrvával. Umírněný císař, obklopený vzdělanými ministry, cítící s lidem, zůstal vzorem pro následující generace.Chan (1988), s. 284. [83] => [84] => Čínští historikové, sdílející s úřednickou vrstvou konfuciánské hodnoty, oceňovali Chung-siho jako příkladného vládce, který konsolidoval říši, když zrušil nákladné a nepopulární programy předešlé vlády. Kritizován byl za občasnou impulsívnost, když nepřiměřeně tvrdě trestal úředníky vzbudivší jeho nelibost, byl však schopen své chyby uznat a omluvit se za ně. Jeho chyby byly vyváženy jeho lidskostí a upřímnou snahou o prosazování veřejného zájmu. [85] => [86] => == Potomci == [87] => {| class=wikitable style="text-align:center" [88] => |+Synové císaře Chung-si [89] => !Příjmení (titul) matky [90] => !# [91] => !Jméno [92] => !Narození – úmrtí [93] => !Posmrtné jméno [94] => !Titul [95] => !Udělení titulu [96] => |- [97] => |rowspan="4"|∞ [[Císařovna Čang (Chung-si)|císařovna Čang]] [98] => |rowspan="2"|1. [99] => |rowspan="2"|'''[[Süan-te|Ču Čan-ťi]]''' (朱瞻基) [100] => |1399–1435 [101] => |Čang-ti [102] => |korunní princ [103] => |1424 [104] => |- [105] => |colspan="4"|Po smrti Chung-siho vládl jako císař [[Süan-te]]. [106] => |- [107] => |3. [108] => |'''Ču Čan-jung''' (朱瞻墉) [109] => |1405–1439 [110] => |Ťing (靖) [111] => |kníže z Jüe (越王) [112] => |1424 [113] => |- [114] => |5. [115] => |'''Ču Čan-šan''' (朱瞻墡) [116] => |1406–1478 [117] => |Sien (憲) [118] => |kníže ze Siang (襄王) [119] => |1424 [120] => |- [121] => |rowspan="3"|∞ Li (Sien-fej) [122] => |2. [123] => |'''Ču Čan-jün''' (朱瞻埈) [124] => |1404–1466 [125] => |Ťing (靖) [126] => |kníže z Čeng (鄭王) [127] => |1424 [128] => |- [129] => |4. [130] => |'''Ču Čan-jin''' (朱瞻垠) [131] => |1406–1421 [132] => |Sien (獻) [133] => |kníže z Čchi (蘄王) [134] => |1422 [135] => |- [136] => |7. [137] => |'''Ču Čan-jü''' (朱瞻墺) [138] => |1409–1446 [139] => |Ťing (靖) [140] => |kníže z Chuaj (淮王) [141] => |1424 [142] => |- [143] => |∞ Čang (Šun-fej) [144] => |6. [145] => |'''Ču Čan-kang''' (朱瞻堈) [146] => |?–1453 [147] => |Sien (憲) [148] => |kníže z Ťing (荊王) [149] => |1424 [150] => |- [151] => |rowspan="3"|∞ Kuo (Kung-su kchuej-fej) [152] => |8. [153] => |'''Ču Čan-kchaj''' (朱瞻塏) [154] => |1409–1425 [155] => |Chuaj (懷) [156] => |kníže z Tcheng (滕王) [157] => |1424 [158] => |- [159] => |9. [160] => |'''Ču Čan-ťi''' (朱瞻垍) [161] => |1411–1441 [162] => |Čuang (莊) [163] => |kníže z Liang (梁王) [164] => |1424 [165] => |- [166] => |10. [167] => |'''Ču Čan-jen''' (朱瞻埏) [168] => |1417–1439 [169] => |Kung (恭) [170] => |kníže z Wej (衛王) [171] => |1424 [172] => |} [173] => [174] => {| class=wikitable style="text-align:center" [175] => |+Dcery císaře Chung-si [176] => !Příjmení (titul) matky [177] => !# [178] => !Titul [179] => !Narození – úmrtí [180] => !Sňatek [181] => !Manžel [182] => |- [183] => |∞ [[Císařovna Čang (Chung-si)|císařovna Čang]] ||1.|| princezna '''Ťia-sing''' (嘉興公主) || 1409–1439 || 1428 || Ťing Jüan (井源) [184] => |- [185] => |∞ Čao (Chuej-fej) ||2.|| princezna '''Čching-tou''' (慶都公主) || 1409–1440 || 1428 || Ťiao Ťing (焦敬) [186] => |- [187] => | ||3.|| princezna '''Čching-che''' (清河公主) || ?–1433 || 1429 || Li Ming (李銘) [188] => |- [189] => | ||4.|| princezna '''Te-an''' (德安公主) || || colspan="2"| zemřela v dětství [190] => |- [191] => | ||5.|| princezna '''Jen-pching''' (延平公主) || || colspan="2"| zemřela v dětství [192] => |- [193] => | ||6.|| princezna '''Te-čching''' (德慶公主) || || colspan="2"| zemřela v dětství [194] => |- [195] => |∞ Li (Sien-fej) ||7.|| princezna '''Čen-ting''' (真定公主) || ?–1450 || 1429 || Wang I (王誼) [196] => |} [197] => [198] => == Odkazy == [199] => [200] => === Poznámky === [201] => [202] => [203] => === Reference === [204] => {{Překlad|jazyk=en |článek=Hongxi Emperor |revize=337547970}} [205] => [206] => {{Citace monografie [207] => | příjmení = Dreyer [208] => | jméno = Edward L [209] => | rok = 1982 [210] => | titul = Early Ming China: A Political History [211] => | url = https://archive.org/details/earlymingchinapo0000drey [212] => | vydavatel = Stanford University Press [213] => | místo = Stanford [214] => | počet stran = 315 [215] => | isbn = 0-8047-1105-4 [216] => | stránky = 221 [217] => | poznámky = [Dále jen Dreyer] [218] => | jazyk = anglicky [219] => }} [220] => {{Citace sborníku [221] => | příjmení = Chan [222] => | jméno = Hok-Lam [223] => | titul = The Chien-wen, Yung-lo, Hung-hsi, and Hsüan-te reigns [224] => | příjmení sestavitele = Mote [225] => | jméno sestavitele = Frederick W [226] => | příjmení sestavitele2 = Twitchett [227] => | jméno sestavitele2 = Denis C [228] => | sborník = The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1 [229] => | vydání = [230] => | vydavatel = Cambridge University Press [231] => | místo = Cambridge [232] => | rok vydání = 1988 [233] => | isbn = 0521243327 [234] => | poznámky = [dále jen Chan (1988)] [235] => | jazyk = anglicky [236] => | strany = 277 [237] => }} [238] => {{Citace sborníku [239] => | příjmení = Hucker [240] => | jméno = Charles O [241] => | titul = Ming government [242] => | příjmení sestavitele = Twitchett [243] => | jméno sestavitele = Denis C. [244] => | příjmení sestavitele2 = Mote [245] => | jméno sestavitele2 = Frederick W [246] => | sborník = The Cambridge History of China. Volume 8: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part II [247] => | vydání = [248] => | vydavatel = Cambridge University Press [249] => | místo = Cambridge [250] => | datum vydání = [251] => | rok vydání = 1998 [252] => | isbn = 0521243335 [253] => | strany = 9–105, na s. 17 [254] => | jazyk = anglicky [255] => }} [256] => {{Citace monografie [257] => | příjmení = Mote [258] => | jméno = Frederick W [259] => | rok = 2003 [260] => | titul = Imperial China 900-1800 [261] => | url = https://archive.org/details/imperialchina9000000mote [262] => | poznámky = [dále jen Mote] [263] => | vydavatel = Harvard University Press [264] => | místo = Cambridge, Massachusetts [265] => | počet stran = 1136 [266] => | stránky = 623 [267] => | jazyk = anglicky [268] => | isbn = 0-674-01212-7 [269] => }} [270] => [271] => [272] => === Literatura === [273] => * {{Citace monografie [274] => | příjmení = Dreyer [275] => | jméno = Edward L [276] => | rok = 1982 [277] => | titul = Early Ming China: A Political History [278] => | url = https://archive.org/details/earlymingchinapo0000drey [279] => | vydavatel = Stanford University Press [280] => | místo = Stanford [281] => | počet stran = 315 [282] => | isbn = 0-8047-1105-4 [283] => | stránky = [284] => | jazyk = anglicky [285] => }} [286] => * {{Citace sborníku [287] => | příjmení = Chan [288] => | jméno = Hok-Lam [289] => | titul = The Chien-wen, Yung-lo, Hung-hsi, and Hsüan-te reigns [290] => | příjmení sestavitele = Mote [291] => | jméno sestavitele = Frederick W. [292] => | příjmení sestavitele2 = Twitchett [293] => | jméno sestavitele2 = Denis C [294] => | sborník = The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1 [295] => | vydání = [296] => | vydavatel = Cambridge University Press [297] => | místo = Cambridge [298] => | rok vydání = 1988 [299] => | isbn = 0521243327 [300] => | jazyk = anglicky [301] => | strany = 182–304 [302] => }} [303] => [304] => === Externí odkazy === [305] => * {{Commonscat}} [306] => [307] => {{Říše Ming}} [308] => {{Portály|Čína|Historie|Lidé}} [309] => [310] => [[Kategorie:Mingští císaři]] [311] => [[Kategorie:Narození v roce 1378]] [312] => [[Kategorie:Narození 16. srpna]] [313] => [[Kategorie:Narození v Nankingu]] [314] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1425]] [315] => [[Kategorie:Úmrtí 29. května]] [316] => [[Kategorie:Úmrtí v Pekingu]] [317] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Chung-si

Císař Chung-si (16. srpna 1378 - 29.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.