Array ( [0] => 15519661 [id] => 15519661 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chur [uri] => Chur [3] => Chur 1642 Merian Helvetiae.jpg [img] => Chur 1642 Merian Helvetiae.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Chur je malebné město ve švýcarském kantonu Graubünden, které se může pyšnit bohatou historií a pozoruhodnou kulturní rozmanitostí. S více než 5 000letou tradicí osídlení je Chur jedním z nejstarších měst ve Švýcarsku. Město je obklopeno krásnou přírodou Alp a nabízí tak návštěvníkům dechberoucí výhledy a nekonečné možnosti pro outdoorové aktivity. Historické centrum Churu je plné úzkých uliček, které zve k objevování. Město se pyšní architektonickými památkami, jako jsou dobře zachovalé středověké domy a impozantní katedrála sv. Mari. Tyto historické skvosty nejenže odrážejí bohatou minulost, ale také přispívají k živé atmosféře města, kde se historie setkává se současností. Chur je také kulturním centrem regionu, s různými akcemi a festivaly, které přitahují návštěvníky po celý rok. Místní umělci a řemeslníci se aktivně podílejí na rozvoji kulturní scény, a tak zde můžete nalézt řadu galerií, koncertů a divadelních představení. Město je dobře dostupné a slouží jako výchozí bod pro objevování okolních přírodních krás a turistických atrakcí. Aktivní životní styl, který je v Churu běžný, je inspirací pro mnoho návštěvníků, kteří hledají nové zážitky. Ať už se jedná o pěší túry, cykloturistiku nebo zimní sporty, Chur nabízí pestré možnosti pro každého. Díky své kombinaci historie, kultury a přírodní krásy se Chur může pochlubit atmosférou, která je povzbudivá a inspirativní. Toto město, s otevřenou náručí vítající návštěvníky, působí jako živý důkaz toho, jak může být soužití člověka s přírodou a historií obohacující a plné optimismu. [oai_cs_optimisticky] => Chur je malebné město ve švýcarském kantonu Graubünden, které se může pyšnit bohatou historií a pozoruhodnou kulturní rozmanitostí. S více než 5 000letou tradicí osídlení je Chur jedním z nejstarších měst ve Švýcarsku. Město je obklopeno krásnou přírodou Alp a nabízí tak návštěvníkům dechberoucí výhledy a nekonečné možnosti pro outdoorové aktivity. Historické centrum Churu je plné úzkých uliček, které zve k objevování. Město se pyšní architektonickými památkami, jako jsou dobře zachovalé středověké domy a impozantní katedrála sv. Mari. Tyto historické skvosty nejenže odrážejí bohatou minulost, ale také přispívají k živé atmosféře města, kde se historie setkává se současností. Chur je také kulturním centrem regionu, s různými akcemi a festivaly, které přitahují návštěvníky po celý rok. Místní umělci a řemeslníci se aktivně podílejí na rozvoji kulturní scény, a tak zde můžete nalézt řadu galerií, koncertů a divadelních představení. Město je dobře dostupné a slouží jako výchozí bod pro objevování okolních přírodních krás a turistických atrakcí. Aktivní životní styl, který je v Churu běžný, je inspirací pro mnoho návštěvníků, kteří hledají nové zážitky. Ať už se jedná o pěší túry, cykloturistiku nebo zimní sporty, Chur nabízí pestré možnosti pro každého. Díky své kombinaci historie, kultury a přírodní krásy se Chur může pochlubit atmosférou, která je povzbudivá a inspirativní. Toto město, s otevřenou náručí vítající návštěvníky, působí jako živý důkaz toho, jak může být soužití člověka s přírodou a historií obohacující a plné optimismu. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | jméno = Chur [3] => | znak = CHE Chur COA.svg [4] => | obrázek = Fuerhoernlich ur.JPG [5] => | popisek = Pohled na Chur z vrchu Fürhörnli [6] => | zeměpisná šířka = 46.848 [7] => | zeměpisná délka = 9.532 [8] => | kontinent = Evropa [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Graubünden]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Plessur|Plessur]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Chur |lat=46.848 |long=9.532 |float=center}} [15] => | administrativní dělení = [16] => | rozloha = 54,24 [17] => | počet obyvatel = 37875 [18] => | obyvatelé aktuální k = 31.12.2021 [19] => | hustota zalidnění = [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => | nadmořská výška = 593 [23] => | psč = 7000–7007 Chur
7023 [[Haldenstein]]
7026 [[Maladers]]
7062 Araschgen [24] => | telefonní předvolba = [25] => | starosta = [26] => | web = http://www.chur.ch [27] => | mapa = [28] => }} [29] => '''Chur''' ({{Vjazyce2|it|''Coira''}}, {{Vjazyce2|fr|''Coire''}}, {{Vjazyce2|rm|''Cuira''}}) je [[Švýcarsko|švýcarské]] město, hlavní a největší město [[Administrativní dělení Švýcarska|kantonu]] [[Graubünden]], zároveň také hlavní město [[Okres Plessur|okresu Plessur]]. Žije zde asi 38 000 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [30] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [31] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.23064816.html [32] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [33] => | datum_vydání = 2022-08-25 [34] => | datum_přístupu = 2023-04-23 [35] => | jazyk = německy [36] => }} Nachází se v místě, kde se řeka [[Rýn]] po nedalekém soutoku [[Přední Rýn|Předního]] a [[Zadní Rýn|Zadního Rýna]] stáčí na sever a volně plyne dále do [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]]. Jde o jedno z nejstarších švýcarských sídel, místo bylo osídleno již 3 000 let před naším letopočtem. [37] => [38] => Chur je ekonomickým centrem široké oblasti východního Švýcarska a zároveň významným železničním uzlem; své sídlo zde má [[Rhétská dráha]], největší soukromá švýcarská železniční společnost. [39] => [40] => == Geografie == [41] => Chur leží v širokém [[údolí Alpského Rýna]], který se zde stáčí ze západního směru na severní, který si v podstatě udržuje až k Bodamskému jezeru. Zprava přitéká [[Plessur]], divoká řeka s hlubokým korytem, která se v hluboce zaříznuté soutěsce prodírá vrstvami břidlic mezi Montalinem a Dreibündensteinem. Svým zatížením posouvá koryto Rýna na úbočí [[Calanda (Glarnské Alpy)|Calandy]]: široký aluviální vějíř, který Plessur ukládá v hlavním údolí, čtvrtkruh o poloměru 2,5 kilometru, je tvořen břidlicemi tzv. typu ''{{Cizojazyčně|de|Bündner}}'', zatímco Calanda je tvořena převážně vápencem. Území města, které se celé rozkládá na pravém břehu Rýna, dosahuje největších výšek na severovýchodě u vrchu Fürhörnli (1 886 m n. m.) a na jihu u vrchu Spundisköpf (1 847 m n. m.); nejnižším bodem je Rýn na severní hranici města (necelých 550 m n. m.).{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = Zahlen & Fakten [43] => | url = https://www.chur.graubuenden.ch/de/service/information/zahlen-fakten [44] => | vydavatel = Kanton Graubünden [45] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [46] => | jazyk = německy [47] => }} [48] => [49] => Od pravého břehu řeky Plessur, pod biskupským statkem stojícím na skalnatém hřebeni, se osídlená oblast postupně rozšiřovala na aluviální vějíř, takže zastavěná plocha dosahovala téměř k Rýnu a jádro města se rozrostlo spolu s osadou Masans, vzdálenou 2 kilometry severně. [50] => [51] => V roce 1997 pokrývaly lesy a lesní porosty 52 % území, v roce 2021 to bylo 50 %. 19 % území bylo využíváno pro zemědělství, 25 % zabírala zastavěná plocha a 4 % byla považována za neproduktivní. K „místním horám“ Churu patří kromě Calandy (od připojení [[Haldenstein]]u 1. ledna 2021 nejvyšší bod města v nadmořské výšce 2 805 metrů) také Mittenberg s Fürhörnli a Montalinem nad ním a Pizokel. V roce 2013 se odtud do prostoru, který bude brzy zaplněn, přesunulo několik set tisíc metrů krychlových suti. Kvůli ochraně dálnice a železniční trati byl padající materiál odkloněn na zemědělskou půdu. Kantonální silnice byla nejprve přerušena a poté několik let fungovala na základě provizorního uspořádání. V roce 2019 byla dokončena nová záchytná nádrž, která stála 26 milionů švýcarských franků a má kapacitu 170 tisíc metrů krychlových.{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Rüfe Val Parghera [53] => | url = http://valparghera.ch/ [54] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [55] => | jazyk = německy [56] => }} [57] => [58] => Sousedními obcemi jsou [[Felsberg]], [[Trimmis]], [[Arosa]], [[Tschiertschen-Praden]], [[Churwalden]], [[Domat/Ems]], [[Untervaz]] a také [[Pfäfers]] v [[Sankt Gallen (kanton)|kantonu St. Gallen]]. [59] => [60] => === Členění města === [61] => [[Soubor:Karte Quartiere Chur 2020.png|náhled|vpravo|Městské části Churu (do 31. 12. 2020)]] [62] => Město Chur se k 1. lednu 2021 člení na těchto 18 městských částí: [63] => * Araschgen [64] => * Fürstenwald [65] => * Masans [66] => * Niederlachen-Untere Au [67] => * Lacuna [68] => * Giacomettiquartier [69] => * Chur West [70] => * Dreibünden [71] => * [[Haldenstein]] [72] => * [[Maladers]] [73] => * Sand [74] => * Kornquader [75] => * Rheinquartier [76] => * Rossboden [77] => * Plankis/Sommerau [78] => * Wiesental [79] => * Tittwiesen [80] => * Lürlibad [81] => Bývalé samostatné obce Haldenstein a Maladers byly k Churu připojeny ke dni 1. 1. 2021, respektive 1. 1. 2020.{{Citace elektronického periodika [82] => | příjmení1 = Cadotsch [83] => | jméno1 = Bettina [84] => | titul = Fusion mit Haldenstein: Ein erleichterter Stadtrat [85] => | periodikum = Südostschweiz [86] => | datum_vydání = 2020-02-09 [87] => | url = https://www.suedostschweiz.ch/sendungen/2020-02-09/fusion-mit-haldenstein-ein-erleichterter-stadtrat [88] => | datum_přístupu = 2022-03-09 [89] => | jazyk = německy [90] => }}{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = Maladers wird Stadtteil von Chur [92] => | periodikum = SRF [93] => | datum_vydání = 2018-11-25 [94] => | url = https://www.srf.ch/news/regional/graubuenden/abstimmung-chur-maladers-wird-stadtteil-von-chur [95] => | datum_přístupu = 2022-03-09 [96] => | jazyk = německy [97] => }} [98] => [99] => == Historie == [100] => [101] => === Předrománské doby === [102] => Některé nálezy z oblasti Sennhof/Karlihof dokazují přítomnost lidí v oblasti dnešního Churu i pro dobu 11 000 let př. n. l. Nálezy z vykopávek dokazují, že Chur byl osídlen již v neolitu (asi 4 500 let př. n. l.), i když pro tuto dobu rozhodně nelze předpokládat, že zde existovalo trvalé, pevné osídlení. Sídlištní pozůstatky a předměty z [[Doba bronzová|doby bronzové]] a [[Doba železná|železné]] jsou doloženy pro oblast Welschdörfli a oblast Sennhof/Karlihof. [103] => [104] => Chur je proto často označován za nejstarší město Švýcarska, což však lze v souvislosti s nálezy v oblasti Karlihofu považovat pouze za marketingový slogan.{{Citace elektronické monografie [105] => | titul = Chur – die älteste Stadt der Schweiz [106] => | vydavatel = Stadt Chur [107] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [108] => | místo = Chur [109] => | jazyk = německy [110] => }} [111] => [112] => === Antika === [113] => [[Soubor:Chur Hofstrasse Ecke Langer Gang - Süsswinkelgasse.jpg|náhled|vlevo|Historické centrum města]] [114] => Poté, co Římané za císaře Augusta{{Citace periodika [115] => | příjmení = Strouhalová [116] => | jméno = Štěpánka [117] => | titul = Všechny cesty vedou do Churu [118] => | periodikum = Země světa [119] => | datum vydání = 4.3.2021 [120] => | ročník = 20 [121] => | strany = 3 [122] => | url = https://zemesveta.cz/vsechny-cesty-vedou-do-churu/ [123] => }} v roce 15 př. n. l. dobyli [[Raetie|Raetii]] a učinili z ní svou stejnojmennou provincii, vznikla v dnešním Welschdörfli venkovsko-obchodní osada, tzv. ''vicus'', která byla osídlena od 1. do 4. století. Při různých vykopávkách, zejména od 60. let 20. století, byly odkryty významné části tohoto starověkého městečka, především obytné budovy, ale také veřejné budovy, různé budovy pro obchod a řemesla a přinejmenším jeden komplex termálních lázní. V roce 1965 byl na náměstí před tehdejší tržnicí (dnes radnicí) nalezen kus čestného nápisu pro Augustova syna Lucia Caesara, který byl pravděpodobně původně součástí čestného památníku, například triumfálního oblouku. Ve ''vicusu'' byly nalezeny i další stopy římského osídlení. [124] => [125] => Další stopy římského osídlení byly nalezeny na „Hofu“, skalnaté plošině s trojúhelníkovým půdorysem svažující se k jihu směrem k Plessuru. Nejpozději v pozdní době římské (od 3. do 5. století) zde existovala pevnost; zda již v době císařské, není jisté. Z této vojenské struktury se pravděpodobně již ve 4. století n. l. vyvinulo biskupství v Churu, které se tak stalo prvním biskupstvím severně od Alp. Prvním známým biskupem je Asinio, který je doložen v roce 451. Z této doby pravděpodobně pocházejí i první fáze churské katedrály a biskupské rezidence. Centrum osídlení se přesunulo na pravý břeh řeky Plessur. [126] => [127] => Chur byl již v prvních staletích své existence místním správním centrem, o čemž svědčí mimo jiné čestný památník [[Lucius Caesar|Lucia Caesara]]. Je možné, že po rozdělení Raetie za císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] se město stalo hlavním městem nově vzniklé provincie Raetia prima, která se rozkládala od Bodamského jezera až k horním italským jezerům a do oblasti Vinschgau.{{Citace elektronické monografie [128] => | příjmení1 = Hochuli-Gysel [129] => | jméno1 = Anne [130] => | titul = : Chur (Gemeinde). 1 – Ur- und Frühgeschichte. 1.2 – Römische Epoche. [131] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/001581/2021-08-03/ [132] => | vydavatel = Historisches Lexikon der Schweiz [133] => | datum_vydání = 2021-08-03 [134] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [135] => | jazyk = německy [136] => }} Tuto domněnku podporuje především skutečnost, že biskupství pozdní antiky často vyrůstala z politických správních struktur. [137] => [138] => V období stěhování národů sloužil Chur jako severní výspa [[Ostrogóti|Ostrogótské]] říše a v 6. století se dostal pod [[Frankové|franskou]] nadvládu. [139] => [140] => === Středověk === [141] => [[Soubor:Chur 1642 Merian Helvetiae.jpg|náhled|vpravo|Chur na vyobrazení z roku 1642]] [142] => V 9. století město podléhalo císaři [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíku Pobožnému]].{{Citace monografie [143] => | příjmení1 = Gengler [144] => | jméno1 = Heinrich Gottfried Philipp [145] => | titul = Codex iuris municipalis Germaniae medii aevi. Regesten und Urkunden zur Verfassungs- und Rechtsgeschichte der deutschen Städte im Mittelalter [146] => | vydavatel = Ferdinand Enke [147] => | místo = Erlangen [148] => | rok = 1863 [149] => | strany = 491–494 [150] => | jazyk = německy [151] => }} Teprve když se říše v 10. století stabilizovala po konfliktech s Maďary (v letech 925/926 byla zničena místní katedrála) a Saracény (vypálení mnoha domů roku 940 a roku 954 další vpád Saracénů), projevila se velká výhoda Churu: jeho strategická poloha na jedné z nejdůležitějších severojižních cest v Evropě. Při příjezdu ze severu se otevírá široké údolí Rýna jako přirozená brána do oblasti mnoha průsmyků, dnešního Graubündenu. Zde se silnice odklání k alpským přechodům: [[Julierpass|Julier]] a [[Septimerpass|Septimer]] na jedné straně, [[Splügenpass|Splügen]] a [[San-Bernardino-Pass|průsmyk San Bernardino]] na straně druhé, které byly využívány již od římských dob a nyní získaly rozhodující význam pro římsko-německé císaře, kteří se politicky a vojensky angažovali na obou stranách Alp. [[Ota I. Veliký]] jmenoval v roce 951 svého vazala Hartperta biskupem a v roce 958 obdařil biskupství rozsáhlými právy a majetkem. Světská moc biskupů, kteří byli v roce 1170 povýšeni na říšská knížata, se opírala především o septimánskou cestu, kterou zcela ovládali od Churu po [[Chiavenna|Chiavennu]]. [152] => [153] => Ve 13. století byla osada, která v té době čítala přes 1 000 obyvatel (řemeslníků, obchodníků, zemědělců), obehnána městskou hradbou. Město se za tuto středověkou hranici (Hof na východě, Plessur na jihu, opevnění podél dnešní Grabenstrasse na severozápadě) rozrostlo až v 18. století. Venkovská oblast Welschdörfli zůstala mimo hradby. [154] => [155] => === Přechod do novověku === [156] => [[Soubor:Chur 1900.jpeg|náhled|vpravo|Chur na pohlednici z roku 1900]] [157] => Založení [[Gotteshausbund]]u v roce 1367 znamenalo první velký krok ve snaze občanů o samosprávu. V té době vzniklo první městské zřízení a v roce 1413 byl poprvé zmíněn starosta. V letech 1418–1422 obyvatelé Churu několikrát vtrhli do biskupské rezidence a donutili vládce města k ústupkům. Biskup, který často vystupoval jako zástupce habsburského rodu, ztratil moc a prestiž. [158] => [159] => Dne 27. dubna 1464 zachvátil požár velkou část města. Na rekonstrukci se podíleli především německy mluvící řemeslníci. Po skončení své práce zůstali v Churu, což vedlo k rozvoji německého jazyka v Churu. Na ochranu svých zájmů se sdružovali do cechů. [160] => [161] => Obyvatelé Churu vyslali městského úředníka Johannese Gsella k císaři [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichu III.]] a požádali ho o pomoc. Král potvrdil stará práva a udělil téměř úplnou výjimku z biskupské vlády. Nová ústava se v podstatě opírala o nově založených pět cechů (vinařů, ševců, krejčích, kovářů, fišerů). Členy cechu se mohli stát pouze měšťané, ženy byly vyloučeny. Cechovní řády upravovaly organizaci a činnost, pracovní dobu, počet učňů a tovaryšů na podnik, přijímání nových mistrů a kvalitu zboží. [162] => [163] => Nová cechovní ústava vstoupila v platnost 17. ledna 1465. V důsledku toho přešla politická moc z biskupa na řemeslnické spolky. Protože politická kariéra v Churu byla nyní možná pouze jako člen cechu, vstupovali do cechů i šlechtici a patricijové.{{Citace elektronické monografie [164] => | titul = Geschichte [165] => | url = http://www.chur.ch/de/ueberchur/geschichte/welcome.php?action=showinfo&info_id=5340 [166] => | vydavatel = Stadt Chur [167] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [168] => | jazyk = německy [169] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170714013658/http://www.chur.ch/de/ueberchur/geschichte/welcome.php?action=showinfo&info_id=5340 [170] => | datum archivace = 2017-07-14 [171] => | nedostupné = ano [172] => }} V roce 1489 byla městu udělena vrchnostenská pravomoc, ale status svobodného císařského města, o který usilovalo, zůstal v nedohlednu.{{Citace periodika [173] => | příjmení1 = Schwarz [174] => | jméno1 = Dietrich W. H. [175] => | periodikum = Mitteilungen der Antiquarischen Gesellschaft in Zürich [176] => | ročník = 1993 [177] => | strany = 227–244 [178] => | jazyk = německy [179] => }} [180] => [181] => Cechovní režim skončil krátce před rokem 1840. Nedostatek demokracie, zneužívání moci a komplikovaná administrativa vedly v roce 1838 k tomu, že jednotliví členové cechů i celé cechy odmítly pokračovat v tomto režimu. V roce 1840 byla přijata nová ústava se svobodou obchodu. Cechy ztratily své opodstatnění a rozpadly se. Jako předměstí Gotteshausbundu a největší osada v Raetii byl Chur považován za mocenské a hospodářské centrum tzv. Tří lig (''{{Cizojazyčně|de|Drei Bünde}}''). [182] => [183] => === Reformace a třicetiletá válka === [184] => [[Soubor:Chur Juni 2010.jpg|náhled|vpravo|Chur v roce 2010]] [185] => V roce 1512 bylo město papežem [[Julius II.|Juliem II.]] zvlášť vyznamenáno cenným „Juliovým praporem“ (''{{Cizojazyčně|de|Juliusbanner}}'') za zásluhy prokázané v letech 1508–1510 při „Velkém pavlačovém tažení“ na vyhnání Francouzů.{{Citace periodika [186] => | příjmení1 = Hecht [187] => | jméno1 = Winfried [188] => | titul = Das Juliusbanner des zugewandten Ortes Rottweil. [189] => | periodikum = Der Geschichtsfreund: Mitteilungen des Historischen Vereins Zentralschweiz [190] => | ročník = 1973/74 [191] => | strany = 141–150 [192] => | jazyk = německy [193] => }} Jako výraz úplné emancipace od biskupa (který si mimo jiné ponechal celní, mincovní a lovecká práva) se město od roku 1523 připojilo k [[Reformovaná církev|reformaci]]. V roce 1527 byla zrušena katolická mše v kostele svatého Martina a v kostele Regula a poprvé se zde začalo slavit protestantské přijímání. Sídlo katolického biskupství však zůstalo v Churu. Chur je jedním z deseti švýcarských měst, kterým Federace protestantských církví v roce 2017 udělila označení „město reformace“.{{Citace periodika [194] => | příjmení1 = Hehli [195] => | jméno1 = Simon [196] => | titul = Tour de Suisse der Reformation [197] => | periodikum = Neue Zürcher Zeitung [198] => | ročník = 2016 [199] => | číslo = 11 [200] => | datum = 2016-11-04 [201] => | strany = 15 [202] => | jazyk = německy [203] => }} [204] => [205] => V 16. století došlo také k přechodu od [[Rétorománština|rétorománštiny]] k [[Němčina|němčině]] jako hovorovému jazyku, ačkoli biskupský dvůr byl v německých rukou již od 9. století. Navzdory požárům města v letech 1464 a 1574 zažíval Chur hospodářský rozkvět, dokud jej nezastavily nepokoje v Graubündenu během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], které přinesly zkázu, epidemie a atmosféru nedůvěry, jež málem rozvrátila svobodný stát Rhétů. [206] => [207] => Od poloviny 17. století se město rozvíjelo klidným tempem založeným na tranzitní dopravě, která se opět zvýšila. Vztah mezi občany a biskupem byl, když už ne sympatický, tak alespoň ve formě vzájemného respektu. [208] => [209] => === 19. století === [210] => Po připojení Graubündenu ke [[Švýcarsko|Švýcarské konfederaci]] v roce 1803 se Chur stal oficiálně jeho hlavním městem na základě kantonální ústavy, která vstoupila v platnost v roce 1820. V roce 1852 byl připojen dosud samostatný tzv. ''Hofbezirk'' (obec Hof Chur). Po zbourání městského opevnění se město v několika etapách rozrostlo do dnešní velikosti, zejména kolem roku 1900 a ve třetí čtvrtině 20. století. [211] => [212] => === Nejnovější dějiny === [213] => V 60. letech 20. století byla podle plánů churského architekta Thomase Domeniga postavena celá „betonová čtvrť“ Lacuna v tzv. Rýnské čtvrti (''{{Cizojazyčně|de|Rheinquartier}}''), která podle situačního plánu architekta Hanse Martiho směřuje vzhůru a ponechává mezi sebou dostatek prostoru.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení1 = Seibt [215] => | jméno1 = Constantin [216] => | titul = Chur – Stadt der Jagd, der Trinker und Träume. [217] => | periodikum = Tages-Anzeiger [218] => | ročník = 2006 [219] => | datum_vydání = 2006-10-04 [220] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [221] => | jazyk = německy [222] => }} [223] => [224] => == Obyvatelstvo == [225] => {| class="wikitable" [226] => |- [227] => ! colspan="17"| Vývoj počtu obyvatel{{Citace elektronické monografie [228] => | titul = Wohnbevölkerung am 31.12.2016 [229] => | url = https://www.chur.ch/_docn/1296717/Wohnbevolkerung_31.12.2016.pdf [230] => | vydavatel = Stadt Chur [231] => | datum_vydání = 2017 [232] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [233] => | místo = Chur [234] => | jazyk = německy [235] => }} [236] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [237] => | align=left | '''Rok''' || 1500 || 1860 || 1900 || 1950 || 1970 || 2000 || 2005 || 2011 || 2012 || 2015 || 2016 || 2019 [238] => |- align=center [239] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || kolem 1 500 || 3 990 || 11 532 || 19 382 || 31 193 || 32 989 || 32 409 || 36 690 || 37 036 || 37 237 || 37 106 || 37 082 [240] => |} [241] => [242] => === Jazyky === [243] => V Churu se v minulosti mluvilo převážně rétorománsky. V 15. a 16. století bylo rýnské údolí Churu poněmčeno.{{Citace elektronického periodika [244] => | příjmení1 = Eckhardt [245] => | jméno1 = Oscar [246] => | titul = Etwas churerdeutsche Sprachgeschichte – Vom Latein zum Alemannischen [247] => | periodikum = Churer Magazin [248] => | ročník = 2008 [249] => | číslo = 7 [250] => | datum_vydání = 2008-07 [251] => | strany = 25 [252] => | url = http://www.churermagazin.ch/pages/archive/200806/khuurer_woertertrugga.pdf [253] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [254] => }} [255] => [256] => Při sčítání lidu v roce 2000 se jako hlavní jazyky uváděly: 81,0 % [[němčina]], 5,4 % [[rétorománština]], 5,1 % [[italština]]. V roce 2002 činil podíl cizinců 17,6 %. [257] => [258] => [[Alemanština|Alemanský dialekt]] rozšířený v Churu a okolí se nazývá ''Churerdeutsch''. [259] => [260] => == Hospodářství a doprava == [261] => [262] => === Hospodářství === [263] => [[Soubor:Chur - GR - GKB.jpg|náhled|vpravo|Centrála Graubündner Kantonalbank v Churu]] [264] => V hospodářské struktuře města, které nemá žádné významné průmyslové podniky, převažuje sektor služeb s kantonální správou, vzdělávacími institucemi, zdravotnictvím, železnicí, poštou, maloobchodem atd., který v roce 2001 poskytoval celkem 20 609 pracovních míst. Zemědělství a lesnictví zaměstnávalo 181 osob a obchodní sektor 3 998 osob. [265] => [266] => Kantonální nemocnice Graubündenu zaměstnává 1 700 lidí. Psychiatrická klinika Waldhaus se nachází ve čtvrti Loequartier. V Churu sídlí mimo jiné kantonální banka Graubündner Kantonalbank a logistická společnost Würth Logistics AG. [267] => [268] => Každé jaro se v Churu koná výstava HIGA – obchod, průmysl a podnikání. [269] => [270] => === Doprava === [271] => {{Viz též|Rhétská dráha}} [272] => [[Soubor:Chur Bus station - panoramio.jpg|náhled|vpravo|Autobusové nádraží Chur]] [273] => Nádraží v Churu je důležitým železničním uzlem, protože zde končí trať [[Švýcarské spolkové dráhy|švýcarských spolkových drah]] SBB se [[Rozchod koleje|standardním rozchodem]] ze severu (Chur – Sargans a dále St. Gallen, či Curych), a lze zde přestoupit na síť [[Rhétská dráha|Rhétské dráhy]] (RhB) s metrovým rozchodem. RhB má zároveň nedaleko železniční stanice své sídlo.{{Citace elektronické monografie [274] => | titul = Kontakt [275] => | url = https://www.rhb.ch/de/service-souvenirs/kontakt [276] => | vydavatel = Rhätische Bahn [277] => | datum_přístupu = 2022-03-15 [278] => | místo = Chur [279] => | jazyk = německy [280] => }} Na území města provozuje RhB další tři zastávky: Chur West na trati [[Železniční trať Landquart–Thusis|Chur – Reichenau-Tamins]], Chur Wiesental na [[Železniční trať Landquart – Davos Platz|trati Landquart–Davos]] a Chur Altstadt na [[Železniční trať Chur–Arosa|trati do Arosy]]. [281] => [282] => V roce 2001 byla zrušena zastávka Sassal, kterou rovněž obsluhovala trať do Arosy, a byla zde zřízena odpovídající autobusová zastávka. [283] => [284] => Chur je spojen se [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatým Mořicem]] [[Železniční trať Landquart–Thusis|tratí RhB do Thusis]] a navazující [[Železniční trať Thusis – Svatý Mořic|tratí Albula]]. Odtud vede [[Železniční trať Svatý Mořic – Tirano|Berninská dráha]] do italského [[Tirano|Tirana]]. Tratě vedoucí přes dva alpské průsmyky [[Albula Pass|Albula]] a [[Bernina Pass|Bernina]] jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.{{Citace elektronické monografie [285] => | příjmení = [286] => | jméno = [287] => | odkaz na autora = [288] => | titul = Rhaetian Railway in the Albula / Bernina Landscapes [289] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1276/ [290] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120302172057/http://whc.unesco.org/en/list/1276 [291] => | datum vydání = [292] => | datum aktualizace = [293] => | datum archivace = 2012-03-02 [294] => | datum přístupu = 2022-03-15 [295] => | vydavatel = UNESCO World Heritage Centre [296] => | jazyk = anglicky [297] => }} [298] => [299] => V roce 1993 bylo uvedeno do provozu nové autobusové nádraží nad kolejištěm vlakového nádraží s nápadnou skleněnou střechou. Zásadní rekonstrukce nádraží (2003–2007) zvýšila efektivitu využití kolejí a usnadnila přestup na linky městské dopravy, jejíž šest linek obsluhuje jednotlivé čtvrti města a okolní obce. [300] => [301] => V návaznosti na úpravu nádraží a nádražního náměstí byla realizována zóna City Encounter, která zasahuje do ulic Bahnhofsstrasse a Alexanderplatz. [302] => [303] => Město je obecně velmi dobře dopravně dostupné, po železnici je vzdáleno jen 74 km od [[Curych]]u. S jihem a severovýchodem země je spojeno dálnicí A13 ([[St. Margrethen]] – Chur – [[Bellinzona]]), ze které se u obce [[Sargans]] odděluje dálnice A3 na západ, do Curychu. Na dálniční síť jej napojují sjezdy Chur-Nord a Chur-Süd. [304] => [305] => == Osobnosti == [306] => * [[Jiří Blaurock]] (1491–1529), [[Novokřtěnectví|novokřtěnec]] a kněz, působil v Churu [307] => * [[H. R. Giger|Hans R. Giger]] (1940–2014), švýcarský výtvarník a původní tvůrce návrhu filmového [[Vetřelec (film)|''Vetřelce'']], narodil se v Churu [308] => * [[Norbert Joos]] (1960–2016), švýcarský horolezec [309] => * [[Angelica Kauffmanová]] (1741–1807), švýcarská [[Neoklasicismus|neoklasicistická]] malířka, narodila se v Churu [310] => * [[Nino Niederreiter]] (* 1992), švýcarský hokejista, narodil se a vyrostl v Churu [311] => * [[Yvonne Rüeggová]] (* 1938), švýcarská lyžařka [312] => [313] => == Reference == [314] => {{Překlad|de|Chur|220434244}} [315] => [316] => [317] => == Externí odkazy == [318] => * {{Commonscat}} [319] => * [https://www.chur.ch chur.ch] – oficiální stránky {{de}} [320] => [321] => {{Švýcarsko}} [322] => [323] => {{Okres Plessur}} [324] => {{Autoritní data}} [325] => {{Portály|Švýcarsko}} [326] => [327] => [[Kategorie:Chur| ]] [328] => [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] [329] => [[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden]] [330] => [[Kategorie:Sídla na Rýnu]] [] => )
good wiki

Chur

Chur je švýcarské město, hlavní a největší město kantonu Graubünden, zároveň také hlavní město okresu Plessur. Žije zde asi 38 000 obyvatel.

More about us

About

S více než 5 000letou tradicí osídlení je Chur jedním z nejstarších měst ve Švýcarsku. Město je obklopeno krásnou přírodou Alp a nabízí tak návštěvníkům dechberoucí výhledy a nekonečné možnosti pro outdoorové aktivity. Historické centrum Churu je plné úzkých uliček, které zve k objevování. Město se pyšní architektonickými památkami, jako jsou dobře zachovalé středověké domy a impozantní katedrála sv. Mari. Tyto historické skvosty nejenže odrážejí bohatou minulost, ale také přispívají k živé atmosféře města, kde se historie setkává se současností. Chur je také kulturním centrem regionu, s různými akcemi a festivaly, které přitahují návštěvníky po celý rok. Místní umělci a řemeslníci se aktivně podílejí na rozvoji kulturní scény, a tak zde můžete nalézt řadu galerií, koncertů a divadelních představení. Město je dobře dostupné a slouží jako výchozí bod pro objevování okolních přírodních krás a turistických atrakcí. Aktivní životní styl, který je v Churu běžný, je inspirací pro mnoho návštěvníků, kteří hledají nové zážitky. Ať už se jedná o pěší túry, cykloturistiku nebo zimní sporty, Chur nabízí pestré možnosti pro každého. Díky své kombinaci historie, kultury a přírodní krásy se Chur může pochlubit atmosférou, která je povzbudivá a inspirativní. Toto město, s otevřenou náručí vítající návštěvníky, působí jako živý důkaz toho, jak může být soužití člověka s přírodou a historií obohacující a plné optimismu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Haldenstein','Graubünden','Švýcarsko','Maladers','Železniční trať Landquart-Thusis','Okres Plessur','Rhétská dráha','Železniční trať Thusis - Svatý Mořic','Kategorie:Chur','Tirano','Soubor:Chur 1900.jpeg','Plessur'