Array ( [0] => 14944538 [id] => 14944538 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Churritština [uri] => Churritština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Churritština ''(Ḫurwoḫḫe)'' [2] => | rozšíření = [3] => starověká [[Mezopotámie]] ([[Mitanni]]) [4] => | mluvčích = ''mrtvý jazyk'' [5] => | klasifikace = [6] => [[Churritsko-urartejské jazyky]] [7] => | písmo = [[klínové písmo]] [8] => | úřední jazyk = [9] => ''není úředním'' [10] => | regulátor = [11] => ''není stanoven'' [12] => | ISO6391 = ''není'' [13] => | ISO6392B = [14] => | ISO6392T = [15] => | ISO6393 = xhu [16] => | SIL = [17] => | wikipedie = ''není'' [18] => }} [19] => [[Soubor:Hurritische hymne.gif|náhled|vlevo|Deska z [[Ugarit]]u, [[Hymnus]] pro [[Nikkal]]]]'''Churritština''' byl jazyk [[Churrité|churritského]] etnika, které vstoupilo do severní [[Mezopotámie]] kolem roku [[3. tisíciletí př. n. l.|2300 př. n. l.]], a zmizelo kolem roku [[10. století př. n. l.|1000 př. n. l.]] a jazyk království [[Mitanni]] v severní Mezopotámii. Mluvilo se jím zpočátku pravděpodobně v churritských osídleních v [[Sýrie|Sýrii]]. Obecně se věří, že mluvčí tohoto jazyka původně pochází z [[Arménie|arménských]] hor a rozšířili se na počátku 2. tisíciletí př. n. l. do jihovýchodní [[Anatolie]] a severní Mezopotámie. [20] => [21] => == Výslovnost == [22] => [23] => === Souhlásky === [24] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [25] => |+ [26] => ! [27] => ![[Labiální souhláska|Labiála]] [28] => ![[Alveolární souhláska|Alveolára]] [29] => ![[Palatální souhláska|Palatála]] [30] => ![[Velární souhláska|Velára]] [31] => |- [32] => ![[Nazální souhláska|Nazála]] [33] => |[[Bilabiální nazála|m]] [34] => |[[Alveolární nazála|n]] [35] => | [36] => | [37] => |- [38] => ![[Plozivní souhláska|Ploziva]] [39] => |[[Neznělá bilabiální ploziva|p]] [40] => |[[Neznělá alveolární ploziva|t]] [41] => | [42] => |[[Neznělá velární ploziva|k]] [43] => |- [44] => !'''[[Afrikátní souhláska|Afrikáta]]''' [45] => | [46] => |([[Neznělá alveolární afrikáta|t͡s]]) [47] => | [48] => | [49] => |- [50] => ![[Frikativní souhláska|Frikativa]] [51] => |[[Neznělá labiodentální frikativa|f]] [52] => |[[Neznělá alveolární frikativa|s]] [53] => | [54] => |[[Neznělá dentální frikativa|x]] [55] => |- [56] => ![[Aproximantní souhláska|Approximanta]] [57] => |[[Znělá labiovelární aproximanta|w]] [58] => | [59] => |[[Palatální aproximanta|j]] [60] => | [61] => |- [62] => ![[Vibrantní souhláska|Vibranta]] [63] => | [64] => |[[Alveolární vibranta|r]] [65] => | [66] => | [67] => |- [68] => ![[Laterální souhláska|Laterála]] [69] => | [70] => |[[Alveolární laterální aproximanta|l]] [71] => | [72] => | [73] => |} [74] => Všechny souhlásky kromě „w“ a „j“ mohou být zdvojené. Jelikož klínopis je od Sumerů, v jejichž jazyce se „f“ nenacházelo, musel se při psaní churritštiny klínopisem foném „f“ zapisovat jako „p“, „b“ nebo „w“. Churritská slova, která se četla s „f“, se dnes dají rozpoznat, protože právě v každém textu bylo stejné slovo zapsáno jinak (někde s „p“ a v jiném jako „b“ nebo „w“) [75] => [76] => === Samohlásky === [77] => Samohláska „{{IPA|o}}“ se v klínopisu nenacházela, tudíž ji Churrité zapisovali jako {{IPA|u}}, a samohlásku {{IPA|u}} zapisovali jako ú. [78] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [79] => ! [80] => !přední [81] => !střední [82] => !zadní [83] => |- [84] => !vysoké [85] => |{{IPA|i}} {{IPA|iː}} [86] => | [87] => |{{IPA|u}} {{IPA|uː}} [88] => |- [89] => !střední [90] => |{{IPA|e}} {{IPA|eː}} [91] => | [92] => |{{IPA|o}} {{IPA|oː}} [93] => |- [94] => !nízké [95] => | [96] => |{{IPA|a}} {{IPA|aː}} [97] => | [98] => |} [99] => [100] => == Kultura == [101] => Churritštinou se pravděpodobně inspiroval [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkien]] při tvorbě [[Černá řeč|černé řeči]] pro trilogii [[Pán prstenů|Pána prstenů]]. [102] => [103] => == Příklady == [104] => === Číslovky === [105] => {| cellspacing="7" [106] => |- [107] => | '''Churritsky''' || '''Česky''' [108] => |- [109] => | sukko || jeden [110] => |- [111] => | sini || dva [112] => |- [113] => | kige || tři [114] => |- [115] => | tumni || čtyři [116] => |- [117] => | narija || pět [118] => |- [119] => | sese || šest [120] => |- [121] => | sindi || sedm [122] => |- [123] => | kiri/a || osm [124] => |- [125] => | tamri || devět [126] => |- [127] => | eman || deset [128] => |} [129] => [130] => == Reference == [131] => {{Překlad|en|Hurrian language|462011201}} [132] => [133] => == Literatura == [134] => * {{Citace monografie|jméno=Jana|příjmení=Mynářová|příjmení2=Antalík|jméno2=Dalibor|odkaz na autora=Jana Mynářová|odkaz na autora2=Dalibor Antalík|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Churritské písemnictví''|typ kapitoly=V. kapitola:|stránky=205-238}} [135] => [136] => == Externí odkazy == [137] => * {{Commonscat}} [138] => {{Pahýl}} [139] => {{Autoritní data}} [140] => [141] => [[Kategorie:Churritsko-urartejské jazyky]] [142] => [[Kategorie:Churrité]] [143] => [144] => [[fr:Hourrites#Langue]] [] => )
good wiki

Churritština

Deska z Ugaritu, Hymnus pro NikkalChurritština byl jazyk churritského etnika, které vstoupilo do severní Mezopotámie kolem roku 2300 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mezopotámie','Mitanni','Neznělá bilabiální ploziva','Neznělá dentální frikativa','Neznělá labiodentální frikativa','Neznělá alveolární afrikáta','Neznělá velární ploziva','Alveolární nazála','Nazální souhláska','Znělá labiovelární aproximanta','fr:Hourrites#Langue','Kategorie:Churrité'

Kategorie:Churrité

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Mitanni