Array ( [0] => 15060042 [id] => 15060042 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chvalozpěv [uri] => Chvalozpěv [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Chvalozpěv''', '''hymna''' či '''hymnus''' ([[Starořečtina|starořecky]] ὕμνος ''hymnos'' – ''chvalozpěv'') je [[Lyrická poezie|lyrický]] [[literární žánr]], druh [[Óda|ódy]]. Původně byli hymny opěvováni bohové a dodnes má charakter velebení, chvály. Básníci jím vždy vyjadřovali krásu, dobro, ušlechtilost, vznešené myšlenky. Hymnus je žánrem vysokého stylu, neboť autor oslavuje a velebí takový objekt, který je sám o sobě zárukou estetické kvality. Mezi poetickými formami má nejméně osobní charakter. [1] => [2] => == Historie == [3] => Jeho vznik sahá až do [[Starověká Indie|starověké Indie]] a [[Starověký Egypt|Egypta]] ([[Achnaton]]ův ''Hymnus na Slunce''). Později žánr obnovili [[Rapsodie|rapsódové]] v [[Starověké Řecko|antickém Řecku]]. I křesťanská církev postavila tento žánr do samého centra básnické tvorby. Nejznámějším hymnem křesťanské literatury je ''[[Píseň tvorstva]]'' (překládá se jako ''Píseň slunce''), kterou vytvořil sv. [[František z Assisi]]. Chválí v ní všechno tvorstvo jako dokonalé dílo [[Bůh|Pána]] a zároveň popisuje krásu přírody. Báseň se dodnes pokládá za první významné dílo [[Italská literatura|italské poezie]]. Z vývojového hlediska je důležité, že z textu vyzařuje radost – přebytek kladných hodnot. [4] => [5] => === Starověké Řecko === [6] => Hymnus byl starořecká píseň sólová nebo sborová oslavného charakteru a různého rozsahu, tématem byly nadosobní a vznešené hodnoty a jevy, jako je víra, život, vlast, lidstvo či příroda. Tato píseň byla především používána na oslavu boha nebo bohů a později i na počest některého z reků a jeho hrdinských činů. Ze [[stylistika|stylistických]] prostředků se v hymnech často používaly zvolání ([[apostrofa|apostrofy]]) a výčty ([[enumerace]]). [7] => [8] => == Křesťanské hymny == [9] => Původně byly křesťanské liturgické texty založeny na žalmech a jiných poetických pasážích z [[Bible]]. Často oslavují a chválí [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], nebo Boha a jeho stvořitelské dílo. Hymnem rozumíme oproti tomu strofickou skladbu složenou speciálně k liturgickým účelům, jejíž návaznost na biblické texty může být značně volná. V pravoslavné liturgii má významnou úlohu forma hymnu zvaná [[akafist]] s [[kondak]]y a [[tropar]]y. Mezi slavné latinské hymny patří velikonoční hymnus ''[[Exultet]]'' , chvalozpěv ''Te Deum'' (nejasného autorství – připisovaný nejčastěji církevním otcům [[Svatý Ambrož|Ambrožovi]] nebo [[Svatý Augustin|Augustinovi]]) a rovněž hymnus ''[[Gloria|Gloria in excelsis Deo]]'', jež se stal pevnou součástí mše. Velmi jednoduchou strukturu (v podstatě seřazených dvojverší) má ještě i hymnus ''Gloria,laus et honor'' Theodulfa z Orléans z 9. století. Velkou produkcí hymnů proslulo v devátém a desátém století opatství v Sankt Gallen a jeho autoři Tuotilo, Ratpert a [[Notker Balbulus]]. Zhruba ze stejné doby pochází slavný hymnus fuldského opata [[Rabanus Maurus|Hrabana Maura]] ''[[Veni Creator Spiritus|Veni creator Spiritus]].'' Neméně významnými skladateli církevních hymnů Byli i [[Bernard z Clairvaux]] (hymnus ''Jesu dulcis memoria'') a [[Tomáš Akvinský]] (nejslavnější hymny ''[[Adoro te devote]]'' a ''[[Pange lingua gloriosi corporis mysterium]]'', ''[[Verbum supernum prodiens]]''). Hymnus stupňovité melodie ''[[Ut queant laxis]]'' složený [[Guido z Arezza|Guidonem z Arezza]] na den Narození Sv.Jana Křtitele se velmi proslavil v dějinách hudby, neboť jeho text poskytl podklad pro po staletí používanou ''solmizaci''. Hymny je třeba rozlišovat od latinských biblických ''kantik'', které bývají za ně někdy vydávány, i od ''[[Sekvence (liturgie)|sekvencí]]'', které se jim podobají strofičností, ale mají podstatně jiný účel a bývají také delší. [10] => [11] => == Chvalozpěv dnes == [12] => Tento žánr znovuobjevil anglický [[romantismus]]; [[Percy Bysshe Shelley]] napsal ''Hymnu na krásu inteligence''. Emoce a silné city, charakteristické pro romantismus, lze dobře vyjádřit právě chvalozpěvem. V tomto období vznikly i [[Národní hymna|národní hymny]], které mají ceremoniální funkci a jsou součástí oslav státních svátků a jiných významných událostí. V moderní poezii skládal hymny s tematikou [[demokracie]] a svobody například [[Spojené státy americké|americký]] básník [[Walt Whitman]]. V českých zemích patřili k významným autorům hymnů [[Otokar Březina]] (''Stavitelé chrámu''), [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumann]] (''Nové zpěvy''), [[Josef Hora]] (''Zpěv rodné zemi'') či [[Jan Zahradníček]] (''Pozdravení slunci''). [13] => [14] => === Druhy moderních hymen === [15] => Hymny dnes obvykle představují [[slavnost]]ní [[píseň]] nebo krátkou [[hudební skladba|hudební skladbu]], tvořící jeden z možných [[symbol]]ů [[stát]]u ([[státní hymna]]), [[národ]]a ([[národní hymna]]), mezinárodní organizace jako například [[Evropská unie]] ([[Evropská hymna|Instrumentální verze Ódy na radost]]) nebo [[Organizace spojených národů]] (neoficiální{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.un.org/geninfo/faq/factsheets/hymn.pdf |datum přístupu=24-06-2006 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060624005037/http://www.un.org/geninfo/faq/factsheets/hymn.pdf |datum archivace=24-06-2006 |nedostupné=ne }} nebo [[Africká unie]]], politického hnutí, sportovní organizace nebo jiné organizované lidské skupiny nebo hnutí (například [[Skautská hymna|skautská]], [[tramping|trampská]], [[olympijská hymna]], revoluční ([[Internacionála (píseň)|Internacionála]]) apod. [[Královská hymna]] je vlastenecká píseň, podobně jako národní hymna, avšak svým textem obzvláště oslavující konkrétního monarchu nebo panovnický rod. [[Sportovní hymna]] je oslavná píseň nebo skladba sportovních klubů. Často je hrána po úspěšném zápasu jako oslavná píseň. Tyto hymny se také objevují pod názvem [[chorál]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://hymna.cz/ |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090414122253/http://hymna.cz/ |datum archivace=2009-04-14 }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.fotbalovyraj.ic.cz/hymny.html |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090207234540/http://fotbalovyraj.ic.cz/hymny.html |datum archivace=2009-02-07 |nedostupné=ano }} Mezi světoznámé písně tohoto typu patří například píseň ''[[We Are the Champions]]'' skupiny [[Queen]] nebo oficiální [[hymna Ligy mistrů]]. Speciální hymnou tohoto typu je také [[olympijská hymna]]. [16] => [17] => == Odkazy == [18] => [19] => === Reference === [20] => {{Překlad|jazyk = sk|článek = Chválospev|revize = 5170132}} [21] => [22] => [23] => === Literatura === [24] => * Teória literatúry pre gymnáziá a stredné školy, {{ISBN|80-85452-52-9}} [25] => [26] => === Externí odkazy === [27] => * {{Commonscat}} [28] => * {{Wikislovník|heslo=chvalozpěv}} [29] => {{Autoritní data}} [30] => {{Portály|Hudba|Literatura}} [31] => [32] => [[Kategorie:Poezie]] [33] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [34] => [[Kategorie:Literární žánry]] [35] => [[Kategorie:Církevní hudba]] [] => )
good wiki

Chvalozpěv

Chvalozpěv, hymna či hymnus (starořecky ὕμνος hymnos - chvalozpěv) je lyrický literární žánr, druh ódy. Původně byli hymny opěvováni bohové a dodnes má charakter velebení, chvály.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'olympijská hymna','Stanislav Kostka Neumann','Italská literatura','Veni Creator Spiritus','Tomáš Akvinský','Notker Balbulus','Walt Whitman','demokracie','Píseň tvorstva','Starořečtina','Exultet','Ježíš Kristus'

Demokracie

Demokracie je politický systém, ve kterém mají občané zásadní vliv na správu a rozhodování veřejných záležitostí.

Starořečtina