Array ( [0] => 14694588 [id] => 14694588 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Civilizace [uri] => Civilizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=počítačové hře|stránka=Civilization (herní série)}} [1] => [2] => [[Soubor:ac.parthenon5.jpg|thumb|right|250px|[[Parthenón|Parthenon]] v [[Athény|Athénách]] je příkladem [[Starověké Řecko|řecké starověké civilizace]]]][[Soubor:Machu-Picchu.jpg|thumbnail|250px|right|Ruiny [[Machu Picchu]], „ztraceného města Inků,“ se staly významným symbolem civilizace [[Inkové|Inků]].]] [3] => [4] => '''Civilizace''' (z [[latina|latinského]] civis) je pojem označující vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku živočichů.{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Universum: všeobecná encyklopedie. Díl 2, C-E | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 2000 | strany = 85–86 | poznámka = | isbn = 80-207-1062-0}}{{Citace monografie | příjmení = Adamová | jméno = Karolina | odkaz na autora = Karolina Adamová | titul = Politologický slovník | vydavatel = C.H. Beck | místo = Praha | rok = 2001 | strany = 22–23 | poznámka = | isbn = 80-7179-469-4}} [5] => [6] => Z [[Evolucionismus|evolucionistického]] a [[Marxismus|marxistického]] hlediska se jedná o tu fázi vývoje lidstva, která následovala po období divošství a [[barbar]]ství.{{Citace monografie | příjmení = Jandourek | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Jandourek | titul = Sociologický slovník | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2001 | strany = 47 | poznámka = | isbn = 80-7178-535-0}} Charakterizuje ji především vznik písma, měst, počátky státního zřízení, [[Metalurgie|hutnictví]] a pokročilejší úroveň ekonomiky. [7] => [8] => Může se také jednat o komplexní, sociálně rozvrstvenou společnost, která se skládá z velkého množství komunit žijících na jednom společném území. Tato společnost je řízena [[Centralizace|centrální vládou]], která dokáže vybírat daně, sestavit vlastní armádu a přinutit své členy dodržovat zákony. V tomto případě splývá výraz civilizace se slovem [[stát]], kde se ovšem nemusí vyskytovat všechny výše zmíněné prvky. První takové státy se objevily zhruba před 5500 lety v [[Dějiny Mezopotámie|Mezopotámii]] nebo v údolí [[Indus|Indu]]. Civilizace vznikají u velkých řek, které vyžadují větší spolupráci ([[povodeň|povodně]], záplavy). Řeky (jako například [[Nil]]{{Citace kvalifikační práce [9] => | příjmení = Skoupá [10] => | jméno = Tereza [11] => | instituce = [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity]] [12] => | titul = Role přírody v egyptské mytologii [13] => | url = https://is.muni.cz/th/217342/pedf_m/Role_prirody_v_egyptske_mytologii.pdf [14] => | typ_práce = Diplomová práce [15] => | vedoucí = Radovan Rybář [16] => | místo = Brno [17] => | počet_stran = 97 [18] => | rok = 2012 [19] => }} či [[Žlutá řeka]]){{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení1 = Sheridan [21] => | jméno1 = Kerry [22] => | titul = First evidence of legendary China flood may rewrite history [23] => | periodikum = phys.org [24] => | datum_vydání = 2016-08-04 [25] => | url = https://phys.org/news/2016-08-evidence-legendary-china-rewrite-history.html [26] => | datum_přístupu = 2023-03-24 [27] => | jazyk = anglicky [28] => }} pak hrají v životě obyvatel velkou roli.{{Citace elektronického periodika [29] => | příjmení1 = Sabharwal [30] => | jméno1 = Vijay [31] => | titul = Indus Valley site ravaged by floods [32] => | periodikum = timesofindia.indiatimes.com [33] => | datum_vydání = 2010-07-11 [34] => | url = https://timesofindia.indiatimes.com/india/Indus-Valley-site-ravaged-by-floods/articleshow/6153199.cms [35] => | issn = 0971-8257 [36] => | datum_přístupu = 2023-03-24 [37] => | jazyk = anglicky [38] => }} [39] => [40] => Termín civilizace má také stejný význam jako výraz [[kultura]], i když někteří odborníci obsah těchto výrazů rozlišují. Civilizace je pro ně označení pro změny z hlediska vědeckého a technického, zatímco kultura se týká umění, náboženství a politiky. Další z definic popisuje civilizaci jako kvalitnější stupeň kultury, nahrazující předchozí, jednodušší fázi kulturního vývoje. Německý [[Sociologie|sociolog]] [[Norbert Elias]] v této souvislosti definuje historii jako civilizační proces směřující k větší racionalitě a sebekontrole. [41] => [42] => Výraz civilizace rovněž označuje určité etapy vývoje lidských společenství, které jsou definovány vlastní kulturou nebo se vyznačují shodnými projevy na úrovni duchovní a materiální (např. [[Starověký Egypt|egyptská]] či [[Dějiny Evropy|evropská civilizace]]). Během francouzského [[osvícenství]] bylo slovo civilizace synonymem pro společnost postavenou na principech spravedlnosti a rozumu. [43] => [44] => == Definice == [45] => Anglický [[antropolog]] 19. století [[Edward Burnett Tylor|E. B. Tylor]] definoval civilizaci jako život ve městech, organizovaný [[vláda|vládou]] a usnadněný [[písmo|písmem]]. Zakoupený či odcizený nadbytek zdrojů umožňuje specializaci, neboli tzv. [[Dělba práce|dělbu práce]]. [46] => [47] => Současný americký antropolog John H. Bodley píše, že hlavní funkcí civilizace je organizace sítí ideologické, politické, ekonomické a vojenské [[moc]]i, které pak rozdílně pomáhají privilegovaným domácnostem. Jinak řečeno, v civilizaci instituce jako církve, korporace a armády existují proto, aby přesouvaly zdroje a moc vládnoucím [[elita|elitám]]. [48] => [49] => [[Émile Durkheim]] definoval civilizaci jakožto "typ morálního prostředí, jež obsahuje jistý počet národů, jejichž jednotlivé národní kultury jsou pouze zvláštní formou kultury obecné".{{Citace elektronické monografie [50] => | příjmení1 = Huntington [51] => | jméno1 = Samuel [52] => | odkaz_na_autora1 = Samuel Huntington [53] => | titul = Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu [54] => | url = https://kam.vse.cz/wp-content/uploads/Civilizace-v-dejinach-a-dnes.pdf [55] => | kapitola = Civilizace v dějinách a dnes [56] => }} [57] => [58] => Sociolog [[Norbert Elias]] civilizaci definoval jako proces racionalizace a humanizace společnosti, provázený stále vyšším stupněm sebeovládání jedinců i komunit, přičemž Elias ovšem nevylučoval, že v tomto procesu jsou zvraty a "kroky zpět", které ovšem považoval za nevyhnutelně dočasné.{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Civilizace – Sociologická encyklopedie [60] => | periodikum = encyklopedie.soc.cas.cz [61] => | url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Civilizace [62] => | datum přístupu = 2020-06-11 [63] => }} [64] => [65] => [[Richard Thurnwald]] definoval civilizaci technologiemi a jejich postupnou kumulací. [66] => [67] => Historik [[Arnold Joseph Toynbee]] zdůraznil, že jádrem každé civilizace je určitý [[světový názor]], ať už náboženský, nebo filozoficko-politický. Z něho vyplývá sdílený mravní kodex, struktura institucí, orientace kulturní tvorby, společný životní styl a společné symboly. S korozí ústředního světového názoru se rozpadá i kodex, instituce, upadá tvorba, soudí Toynbee (rozlišoval civilizace hlavní, upadající a nezralé). Civilizace pak zanikne, anebo se přemění v civilizaci jinou, buď po určitém přeryvu (jaký lze vysledovat mezi civilizací antickou a křesťanskou), anebo dojde k dekonstrukci starého světového názoru a převzetí vlády nového takřka kontinuálním vývojem, jako při přechodu od civilizace křesťanské k moderní, založené více na filozoficko-politických konstruktech než náboženských. Proti tomu ovšem někteří teoretici soudí, že jádrem civilizace je koneckonců vždy náboženství (např. ''Střet civilizací'' [[Samuel Huntington|Samuela Huntingtona]]). Toynbee rovněž zdůrazňoval, že civilizace je definovatelná její integrační schopností, civilizace je pro něj "to, co zahrnuje, aniž by bylo zahrnováno". [68] => [69] => [[Fernand Braudel]] upozornil, že jistým světonázorovým konstruktem, kterým civilizace formuje sama sebe, je právě i definice civilizace a civilizovanosti (jakkoli pojem pochází až z 18. století a v minulosti se užívali jiné, například Řekové hovořili o [[Ekumena|oikúmené]] - ekumeně). Podle Braudela po většinu historie tento pojem odděloval od nějakého typu barbarů, tedy nějaké jinakosti za hranicemi, a sloužil k pěstování pocitu výlučnosti a nadřazenosti, a také ospravedlňoval násilí vůči vnějšku, které bylo chápáno obvykle jako jeho civilizování. Pro zamezení replikace této ideologie nadřazenosti badatelé obvykle užívají pojmu civilizace jen v plurálu a zdůrazňují rovnost různých civilizací. [70] => [71] => Právě dotyk a střet jednotlivých civilizací je v 21. století nejen předmětem zájmu badatelů, ale slouží často i k samotné definici civilizace. Například teoretik mezinárodních vztahů [[Immanuel Wallerstein]] definoval civilizaci jako "specifické zřetězení světového názoru, zvyků, struktur a kultury (a to jak materiální, tak vysoké), které vytváří jistý druh historického celku, a jež koexistuje s jinými variantami tohoto fenoménu". Právě tato koexistence je přitom často klíčová, neboť dává civilizaci základní charakter (dobyvačnost, nasávání vlivů, přizpůsobivost atp.). [72] => [73] => Značným předmětem zájmu badatelů byly v minulosti také zákonité a univerzální fáze vývoje každé civilizace. V současnosti převládá názor, že takové fáze určit nelze, ale například historik [[Carroll Quigley]] rozlišoval sedm takových stádií vývoje civilizace: míšení, těhotenství, expanze, éra konfliktů, stadium univerzální civilizace, úpadek a zničení invazí. Zároveň těmito fázemi civilizaci i definoval a určil, že v lidských dějinách existovalo šestnáct takových civilizací, plus přidal osm "kandidátů" na tento pojem. Ostatní badatelé se většinou shodli na nižším počtu historických civilizací, Matthew F. Melko ve své knize ''The Nature of Civilizations'' z roku 1969 jich nachází dvanáct, sedm zaniklých (mezopotámská, egyptská, krétská, antická, byzantská, mayská, incká) a pět dosud existujících (čínská, japonská, indická, západní a islámská). Samuel Huntington upozornil na možnost přidat civilizaci ruskou, africkou a latinoamerickou. [74] => [75] => == Kritický postoj k civilizaci == [76] => Kritici civilizace existují už od pradávna. Různí [[anachoreta|poustevníci]], [[askeze|asketi]] a [[mnich|mniši]], a na východě [[Taoismus|taoisté]], se snažili vytvořit život s odstupem od civilizace. Později, američtí transcendentalisté, [[amišové|ámišové]], někteří [[mennonité]] a [[hutterité]], a v dnešní době ochránci přírody a příznivci tzv. ekologické [[udržitelnost]]i se snaží najít cestu, jak civilizaci usměrnit jinam. Ještě radikálnější hlasy se vynořují mezi [[primitivismus|primitivisty]], zelenými anarchisty, a anticivilizacionisty. Existuje i konzervativní kritika civilizace, například [[Oswald Spengler]] považoval civilizaci za jednu z fází cyklického vývoje kultury, a to fázi finální, „nejumělejší“, zkostnatělou a úpadkovou. [77] => [78] => == Zánik civilizace == [79] => Často se traduje, že civilizaci zničila přírodní katastrofa, ale většinou je důvodem jiná civilizace. Například [[Mínojská civilizace]] nezanikla po katastrofické události na ostrově [[Santorini]],{{Citace elektronického periodika [80] => | příjmení1 = Evan [81] => | jméno1 = Hadingham [82] => | titul = Megatsunami May Not Have Wiped Out Europe’s First Great Civilization—So What Did? [83] => | periodikum = pbs.org [84] => | datum_vydání = 2015-01-16 [85] => | url = https://www.pbs.org/wgbh/nova/article/megatsunami-may-wiped-europes-first-great-civilization/ [86] => | datum_přístupu = 2023-03-24 [87] => | jazyk = anglicky [88] => }} ale později ji zničila [[Mykénská civilizace]]. Civilizace také rozvracely tzv. [[mořské národy]] a důsledkem tak mohlo být [[temné období]]. Civilizace také byly někdy rozvráceny tzv. necivilizovanými národy ([[barbaři]]), které způsobily například [[pád Západořímské říše]]. [[Mayská civilizace|Mayskou civilizaci]] zničila evropská civilizace, ze které vznikla [[západní civilizace]]. [89] => [90] => == Alternativní a hypotetické civilizace == [91] => V dílech některých filozofů a autorů vědecko-fantastické literatury se objevují myšlenky o hypotetických civilizacích jinde ve vesmíru nebo v jiné geologické době na planetě [[Země|Zemi]]. Takovou civilizací je například hypotetická civilizace inteligentních [[Dinosauři|dinosaurů]] ([[dinosauroid]]ů), o které někteří [[paleontolog]]ové (například [[Dale Russell]]) spekulují (i když jen v podobě myšlenkového experimentu) již od přelomu 70. a 80. let 20. století.{{Citace elektronického periodika [92] => | příjmení1 = Socha [93] => | jméno1 = Vladimír [94] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [95] => | titul = Alternativní historie: Mohla existovat dinosauří civilizace? [96] => | periodikum = [[100+1 zahraniční zajímavost]] [97] => | datum_vydání = 2019-07-14 [98] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/alternativni-historie-mohla-existovat-dinosauri-civilizace [99] => | datum_přístupu = 2023-03-24 [100] => }} [101] => [102] => == Reference == [103] => {{Překlad|en|Civilization|54970271}} [104] => [105] => [106] => == Externí odkazy == [107] => * {{Commonscat}} [108] => * {{Otto|heslo=Civilisace}} [109] => * {{Wikislovník|heslo=civilizace}} [110] => * {{Wikicitáty|téma=Civilizace}} [111] => * {{NK ČR|věc=ano}} [112] => [113] => {{Autoritní data}} [114] => {{Portály|Historie|Kultura}} [115] => [116] => [[Kategorie:Civilizace| ]] [117] => [[Kategorie:Společnost]] [] => )
good wiki

Civilizace

řecké starověké civilizaceInků. Civilizace (z latinského civis) je pojem označující vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku živočichů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Norbert Elias','Indus','Fernand Braudel','anachoreta','Immanuel Wallerstein','mnich','Richard Thurnwald','světový názor','Dějiny Mezopotámie','hutterité','amišové','primitivismus'

Amišové

Amišové jsou křesťanská sekta, která se zaměřuje na tradiční způsob života a odmítá moderní technologie.

Hutterité

Indus

Mnich

Primitivismus