Array ( [0] => 15500480 [id] => 15500480 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ctnost [uri] => Ctnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Ctnost''' ([[řečtina|řec.]] ''αρετη, areté'', [[latina|lat.]] ''virtus'') je vypěstovaný a navyklý (habituální) sklon k dobrému jednání. České slovo ctnost souvisí se slovy ctít, čest, úcta.V. Machek, ''Etymologický slovník'', heslo "čest". [1] => [2] => == Pojem ctnosti v historii == [3] => [4] => === Platón === [5] => Ústřední otázkou [[Platón]]ových dialogů je, zda se ctnosti a ctnostnému jednání dá učit. Základní ctností je pro Platóna (Ústava IV, 427:) „Je tedy patrno, že jest moudrá, statečná, uměřená a spravedlivá.“) [6] => * [[moudrost]] (''sofia'', ''sapientia'') [7] => * [[statečnost]] (''andreia'', ''fortitudo'') [8] => * [[uměřenost]] (''[[sófrosyné]]'', ''temperantia'').''Zákony'' 631b aj. V překladu Františka Novotného také jako „rozumnost“ [9] => * [[spravedlnost]] (''dikaiosyné'', ''justitia''). [10] => [11] => Moudrost, statečnost a uměřenost přitom znamenají správné zaměření tří částí duše (rozumové, vznětlivé a žádostivé), spravedlnost pak je úhrnným názvem pro správné zaměření celého člověka. [12] => [13] => Podobné čtveřice ctností s malými obměnami se ve starověku vyskytují ve [[stoicismus|stoicismu]] i v lidové moudrosti. V pozdější tradici se o nich často hovoří jako o hlavních či [[kardinální ctnosti|kardinálních ctnostech]]. [14] => [15] => === Aristotelés === [16] => Ctnost je pro [[Aristotelés|Aristotela]] střed mezi dvěma krajnostmi, například štědrost jako střed mezi rozhazovačností a lakotou. „Středem“ jsou však jen co do zaměření, kdežto co do kvality a náročnosti představují vždy vrchol. Aristotelés rozděluje ctnosti do tří skupin: [17] => # [[etika|etické]] (mravní), [18] => # dianoetické (teoretické znalosti a jednání) a [19] => # poietické (praktické dovednosti). [20] => [21] => Nejvýše si cení ctností teoretických, rozumových. Každá ze tří skupin obsahuje ještě několik kvalifikačních podskupin. Tyto pak jmenují jednotlivé ctnosti jako jednání [[zlatá střední cesta|zlaté střední cesty]] mezi [[neřest]]mi - např. velkorysost jako střed mezi okázalostí a malicherností. Více než k dodržování každé z těchto minimálně sedmnácti ctností jednotlivě však Aristotelés nabádá k obecně uměřenému životu a k hledání toho nejlepšího. [22] => [23] => === Seneca a stoikové === [24] => [[Stoikové]] tvrdili, že lidské chování a jednání nemáme posuzovat podle výsledků, ale podle úmyslu či záměru, s nímž něco konáme. Stoikové (např. Cicero, ''De officiis'' a ''De inventione''{{Citace monografie|příjmení=Dhuoda|titul=Příručka pro syna. Ideální portrét šlechtice karolinské doby, vyd. J. Daňhelková,|vydání=1|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=2021|počet stran=205|strany=165, pozn. 32|isbn=978-80-7474-145-6}}) rozlišovali čtyři ctnosti: [25] => * rozumnost [26] => * spravedlnost [27] => * mírnost [28] => * statečnost [29] => [30] => Nerozumné jsou pudy a vášně, které dělí na: [31] => * přítomné domnělé dobro = rozkoš [32] => * přítomné domnělé zlo = žal [33] => * budoucí domnělé dobro = touha [34] => * budoucí domnělé zlo = strach. [35] => [36] => [[Seneca]] považuje za jediné dobro ctnost a pohrdání rozkošemi. Přičemž ctnost a rozkoš definuje takto: [37] => [38] => ''"Ctnost je něco vysokého, vznešeného, nepřemožitelného a neúnavného. Rozkoš je něco nízkého a otrockého, slabého a vrtkavého, jejím domovem jsou nevěstince a krčmy. Ctnost nalezneš v chrámu, na náměstí ... pokrytou prachem, opálenou v obličeji, s mozolnatýma rukama. Kdežto rozkoš nalezneš často zalezlou v úkrytu a schovávající se v temnotách, v sousedství očistných a parních lázní, zastihneš ji zchoulostivělou, změkčilou, nasáklou vínem a voňavkami, bledou nebo nalíčenou, nabalzámovanou jako mrtvolu."'' [39] => [40] => Z jeho díla vyplývá, že za ctnost považuje laskavost, cudnost, shovívavost, odpuštění, umírněnost, štědrost, přičinlivost, velkorysost, šetrnost, trpělivost, statečnost, moudrost a spravedlnost. [41] => [42] => === Ctnosti v křesťanství === [43] => [[Soubor: Braunovy sochy Ctností a Neřestí na Kuksu (12).jpg|náhled|150 px|Matyáš Bernard Braun,
''Láska'' (Ctnosti)
lapidárium Kuks]] [44] => V [[Nový zákon|Novém zákoně]] se také vyskytují seznamy ctností obdobné stoickým, často vedle odpovídajících seznamů neřestí (např. {{Citace bible|Ga|5|22}}; {{Citace bible|1Tm|6|11}}; {{Citace bible|2Pt|1|5-7}}) [45] => [46] => ==== Božské ctnosti ==== [47] => Specificky křesťanské pojetí ctnosti se však obvykle odvozuje z výroku [[Pavel z Tarsu|apoštola Pavla]]: [48] => :„''A tak zůstává [[víra]], [[naděje]] a [[láska v křesťanství|láska]], ale největší z té trojice je láska.''“ ({{Citace bible|1Kor|13|13}}) [49] => O těchto třech se pak v křesťanské teologii mluví jako o ctnostech '''''božských''''' či teologálních, protože jsou darem Božím, k Bohu jsou zaměřeny a převyšují přirozené lidské schopnosti. [50] => [51] => ==== Kardinální ctnosti ==== [52] => Stoický výčet čtyř hlavních ctností - rozumnost, [[spravedlnost]], [[statečnost]] a [[uměřenost]] - přejímá [[Deuterokanonický spis|deuterokanonická]] [[Kniha Moudrosti|Kniha moudrosti]] (8,7). Přebírá je i [[Svatý Ambrož|sv. Ambrož]] (''De officiis ministrorum'' a ''Expositio in evangelium S. Lucae'') a označuje je jako [[Kardinální ctnosti|ctnosti '''''kardinální''''']]. Ty podle něj mají základ v [[Bázeň Boží|bázni před Bohem]], která je nejvlastnějším původem správného jednání.{{Citace elektronické monografie|příjmení = Davidson|jméno = Ivor J.|titul = Ambrose`s De officiis|url = http://ecole.evansville.edu/articles/officiis.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-06-07|url archivu = https://web.archive.org/web/20141006143558/http://ecole.evansville.edu/articles/officiis.html|datum archivace = 2014-10-06|nedostupné = ano}} [53] => [54] => ==== Sedmero ctností ==== [55] => {{viz též|Sedm ctností}} [56] => Sedm ctností je koncept, vycházející z alegorické básně ''Psychomachia'' ("Zápas duše") [[Aurelius Prudentius Clemens|Aurelia Clemense Prudentia]] († po 405), jež popisuje zápas ctností s [[hřích]]y. Podle tohoto ve [[středověk]]u populárního díla se tyto ctnosti staly protipólem [[sedm hlavních hříchů|sedmi hlavních hříchů]]. Prudentiův seznam obsahuje [[pokora|pokoru]], [[štědrost]], [[přejícnost]], [[mírumilovnost]], [[cudnost]], [[střídmost]] a [[činorodost]]. [57] => [58] => ==== Tomáš Akvinský ==== [59] => [[Tomáš Akvinský]] rozlišuje čtyři [[kardinální ctnosti]] jako základ [[přirozený zákon|přirozeného zákona]] (''lex naturalis''), který odráží věčný zákon Boží (''lex aeterna''). Nad nimi však stojí tři božské čili teologální ctnosti [[křesťanství|křesťanské]] - víra, naděje a [[Láska v křesťanství|láska]] - které vždy pocházejí z Boží milosti. [60] => [61] => Za první z kardinálních (etických, mravních) ctností pokládá rozumnost (či praktickou moudrost, ''prudentia,'' řec. ''fronésis''), nikoli moudrost (''sapientia,'' řec. ''sofia''), která je ctností dianoetickou, intelektuální. [62] => [63] => === Novověká filosofie === [64] => ==== Immanuel Kant ==== [65] => [[Immanuel Kant]] je vůči ctnostem spíše skeptický a říká, že "to jediné, o čem lze bez omezení říci, že je dobré, je jen a pouze dobrá vůle".I. Kant, ''Základy metafysiky mravů''. Praha 1992. Většina novověké filosofie se pak pojmu ctnosti vyhýbá a hovoří raději o hodnotách nebo pravidlech. Také [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]] mluví o ctnostech velmi ironicky, ale na jednom místě říká o "pozemské" ctnosti: "...tento pták si u mne udělal hnízdo, proto jej miluji. Sedí teď u mne na zlatých vajíčkách."F. Nietzsche, ''Tak pravil Zarathustra''. Praha 1992, str. 30. [66] => [67] => Od 80. let 20. století zažívá pojem ctnosti velkou renesanci u tak různých autorů jako jsou Bělohradský, Comte-Sponville, MacIntyre nebo Rahner (viz seznam soudobé literatury níže). Také evoluční biolog [[Matt Ridley]] bere ctnosti vážně, snaží se je však vysvětlit jakožto evolučně výhodné. [68] => [69] => === Ctnost v orientálním myšlení === [70] => ==== Buddhismus ==== [71] => [[Buddhismus]] učí, že karma přinese člověku [[utrpení]] v podobě bolestí, neštěstí nebo konfliktů. Naproti tomu ctnost přináší člověku [[Žehnání|požehnání]], [[štěstí]] a harmonii s [[vesmír]]em a jeho principy. V knize Zhuan Falun se ve spojitosti se ctností hovoří rovněž o existenci [[dobro|dobra]], dobrého charakteru a povaze či duši vesmíru a třech principech - pravdivost, soucit a snášenlivost, které vyjadřují dobrou povahu. Jejich následováním člověk získává ctnost a jejich porušováním, či následováním jejich opaku - lhaním, ubližováním a nesnášenlivostí, leností atd. - získává karmu.{{Citace elektronické monografie [72] => | titul = Zhuan Falun [73] => | url = http://cs.falundafa.org/literatura/zhuan_falun_2015.html [74] => | datum přístupu = 2019-07-20 [75] => | vydavatel = faludafa.org [76] => | poznámka = Kniha Zhuan Falun kapitola: Jen jediné měřítko rozhoduje, zda je člověk dobrý nebo špatný: je-li schopen být Pravdivý, Soucitný a Snášenlivý [77] => }} [78] => [79] => Dalším bodem teorie o ctnosti a karmy je možnost přeměny karmy prostřednictvím utrpení. Člověk může prožitým utrpením karmu „splatit“ či „přeměnit“ ji na ctnost. V průběhu utrpení potom „zaplatí“ za zlé skutky, které způsobil. Množství karmy, je úměrné velikosti a množství utrpení, které člověk někomu způsobí a v budoucnosti za to ponese následky. Ctnost ani karma nejsou však dle učení buddhismu a taoismu viditelné, existují v odlišném [[časoprostor]]u a jsou připojeny k duši člověka a „stále se za vámi vlečou“ v koloběhu [[převtělování]]. Není tedy možné před svými špatnými skutky utéci ani po [[smrt]]i a [[duše]] si je přenáší do dalšího života.{{Citace elektronické monografie [80] => | titul = Zhuan Falun [81] => | url = http://cs.falundafa.org/literatura/zhuan_falun_2015.html [82] => | datum přístupu = 2019-07-20 [83] => | vydavatel = faludafa.org [84] => | poznámka = Kniha Zhuan Falun, Přednáška čtvrtá, Ztráta a zisk [85] => }} [86] => [87] => O ctnosti se vyjadřuje také [[Li Chung-č']] (Li Hongzhi) zakladatel buddhovské školy [[Fa-lun-kung]] (Falun Gong), známé od roku [[1992]], který o ctnosti (čínsky De) pojednává v knize Zhuan Falun. Toto učení, popisuje ctnost jako „druh hmoty bílé barvy“, která je protikladem [[karma|karmy]] (na západě hříchu).{{Citace elektronické monografie [88] => | titul = Zhuan Falun [89] => | url = http://cs.falundafa.org/literatura/zhuan_falun_2015.html [90] => | datum přístupu = 2019-07-20 [91] => | vydavatel = faludafa.org [92] => | poznámka = Citace z knihy Zhuan Falun: „Co je charakter? Zahrnuje ctnost (druh hmoty), snášenlivost, schopnost porozumět, oběť, vzdání se různých tužeb a připoutání běžných lidí, schopnost snášet utrpení a další věci.“ [93] => }} De „ctnost“ nebo „zásluha“ je zde vnímána jako „drahocenná bílá látka“, kterou je možné získat „přetrpěním těžkostí nebo konáním dobrých skutků“.{{Citace elektronické monografie [94] => | titul = Zhuan Falun [95] => | url = http://cs.falundafa.org/literatura/zhuan_falun_2015.html [96] => | datum přístupu = 2019-07-20 [97] => | vydavatel = faludafa.org [98] => | poznámka = Citace z knihy Zhuan Falun: „Ctnost je bílá látka, nikoli, jak jsme věřili v minulosti, něco duchovního či teoretického – rozhodně má hmotnou existenci. A tak v minulosti starší lidé mluvili o hromadění nebo ztrátě ctnosti, a mluvili velmi rozumně. Tato ctnost vytváří pole, které obklopuje tělo člověka.“ [99] => }} Dále je zde popisován vztah mezi ctností a karmou, kdy [[karma]] je naopak „hmotná látka černé barvy“, která se získává ubližováním ostatním a konáním špatných skutků atd.{{Citace elektronické monografie [100] => | titul = Zhuan Falun [101] => | url = http://cs.falundafa.org/literatura/zhuan_falun_2015.html [102] => | datum přístupu = 2019-07-20 [103] => | vydavatel = faludafa.org [104] => | poznámka = Citace z knihy Zhuan Falun: „Ctnost získáváme utrpením, snášením neúspěchů a konáním dobrých skutků; černé látky přibývá, když se lidé dopouštějí zlých skutků, dělají nesprávné věci nebo zneužívají druhé.“ [105] => }} Tyto dvě látky (ctnost a karma) mají být projevem existence dobra a [[zlo|zla]] ve vesmíru a jsou také projevem principů „odměny a odplaty“ nebo „příčiny a následku“ za provedené skutky.{{Citace elektronické monografie [106] => | titul = Zhuan Falun [107] => | url = http://cs.falundafa.org/literatura/zhuan_falun_2015.html [108] => | datum přístupu = 2019-07-20 [109] => | vydavatel = faludafa.org [110] => | poznámka = Citace z knihy Zhuan Falun: „Lidé ztrácejí ctnost, když se dopouštějí zlých skutků. Jak ztrácejí ctnost? Když někdo druhému nadává, myslí si, že získal výhodu, a cítí se dobře. V tomto vesmíru platí princip zvaný „žádná ztráta – žádný zisk“. Aby člověk něco získal, musí něco ztratit, a pokud nechcete ztratit, budete přinuceni ztratit. Kdo hraje takovou úlohu? Je to právě povaha vesmíru, která tuto úlohu přebírá, čili je nemožné přát si pouze věci získávat. Co se potom stane? Zatímco on té druhé osobě nadává nebo ji zastrašuje, hází na ni ctnost. Jelikož druhá osoba je tím, kdo se cítí ukřivděn a něco ztratil a protrpěl, je příslušně odškodněna. Zatímco tu nadává, s tímto nadáváním odejde část ctnosti z jeho vlastního dimenzionálního pole a přejde k oné druhé osobě. Čím více jí nadává, tím více ctnosti jí odevzdává. Stejně tak je to s bitím a zastrašováním druhých. Když člověk někoho uhodí či kopne, odevzdá mu svoji ctnost podle toho, jak moc ho zbije.“ [111] => }} [112] => [113] => ==== Krishnamurti ==== [114] => O ctnostech se ve svých úvahách vyjadřoval rovněž [[Jiddu Krishnamurti]], který vnímal ctnost jako překážku k pochopení podstaty života: "K tomu abychom se dobrali pravdy, musíme se zbavit [[víra|víry]], vědomostí, prožívání a hledání ctnosti. Ctnostný člověk, jenž si je svého hledání vědom, nemůže skutečnost nikdy nalézt. Může být slušným člověkem, ale to je něco jiného, než být pravdivým a chápajícím. Pro pravdivého člověka se [[pravda]] zrodí. Ctnostný člověk je spravedlivý a ten nikdy nemůže pochopit, co je to pravda. Pro něj totiž ctnost zakrývá nitro, a posiluje jej, protože se ji snaží nalézt."{{chybí zdroj}} [115] => [116] => == Ctnosti v umění == [117] => === Balducciovy sochy osmi ctností === [118] => Sochy sedmi ctností, jak je systematizoval [[Psychomachia|Prudentius]], nesou – spolu s osmou sochou poslušnosti (''oboedientia'') – sarkofág svatého [[Petr Veronský|Petra z Verony]] v bazilice sv. Eustorgia v [[Milán]]ě. Autorem díla vytvořeného v letech 1336–1339 je [[Giovanni di Balduccio]]. [119] => [120] => [121] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, 01.jpg|přední strana [122] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, virtù, giustizia 02.jpg|Justitia (Spravedlnost) [123] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, virtù, prudenza 01.jpg|Prudentia [124] => Soubor:6233 - MI - Cappella Portinari - Arca S. Pietro - Temperantia - Foto Giovanni Dall'Orto 1-Mar-2007.jpg|Temperantia (Střídmost) [125] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, virtù, fede 01.jpg|Fides (víra) [126] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, virtù, speranza 01.jpg|Spes (Naděje) [127] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, virtù, carità 02.jpg|Caritas (Láska) [128] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, virtù, fortezza 01.jpg|Fortitudo (Statečnost) [129] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, 03.jpg|zadní strana [130] => Soubor:Giovanni di balduccio e aiuti, arca di san pietro martire, 1336-39, virtù, obbedienza 01.jpg|Oboedientia (poslušnost) [131] => [132] => [133] => === Tři ctnosti podle Giotta v kapli Scrovegniů v Padově === [134] => [135] => Soubor:Fides - Capella dei Scrovegni - Padua 2016.jpg|Fides - Víra [136] => Soubor:Giotto - Scrovegni - -46- - Hope.jpg|Spes - Naděje [137] => Soubor:Giotto - Scrovegni - -45- - Charity.jpg|Caritas - Láska [138] => [139] => [140] => === Sochy ctností a neřestí v Kuksu === [141] => {{viz též|Braunovy sochy Ctností a Neřestí v Kuksu}} [142] => V areálu [[Kuks (hospitál)|hospitalu Kuks]] ve východních Čechách je umístěno [[Braunovy sochy Ctností a Neřestí v Kuksu|dvanáct soch ctností a jedenáct soch neřestí]] [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]]. (Jedná se o kopie, originály jsou zachovány v místním [[Lapidárium|lapidáriu]]. Dvanáctá socha neřesti se nezachovala.) [143] => [144] => === Další příklady výtvarných děl === [145] => * Cudnost: [[Hans Memling]] [146] => * Střídmost: [[Luca Giordano]] [147] => * Přejícnost: [[William-Adolphe Bouguereau]] [148] => [149] => == Odkazy == [150] => [151] => === Reference === [152] => [153] => [154] => === Literatura === [155] => * V. Bělohradský, ''Kapitalismus a občanské ctnosti''. Praha 1992 [156] => * E. C. Benfield (vyd.), ''Občanské ctnosti''. Praha 1995 [157] => * A. MacIntyre, ''Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti''. Praha 2004 [158] => * J. Pieper, ''Ctnosti'', Praha 2000 [159] => * K. Rahner a kol., ''Novou odvahu k ctnosti''. Praha 1998 [160] => * M. Ridley, ''Původ ctnosti: o evolučních základech jednání''. Praha 2000 [161] => * ''[[Katechismus katolické církve]]'', odst. 1803-1845; online [http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1803&x=0&y=0 zde] [162] => [163] => === Související články === [164] => * [[Areté (morální ctnost)]] [165] => * [[Dobro]] [166] => * [[Etika]] [167] => * [[Sedm ctností]] [168] => [169] => === Externí odkazy === [170] => * {{commonscat}} [171] => * {{Wikicitáty|téma=Ctnost}} [172] => * {{Wikislovník|heslo=ctnost}} [173] => * {{cs}} [http://abaton.pise.cz/6627-integer-vitae-scelerisque-purus.html Integer vitae scelerisque purus] [174] => (studie [[Ladislav Vidman|Ladislava Vidmana]] o ctnosti v antice) [175] => [176] => {{Autoritní data}} [177] => [178] => [[Kategorie:Etika]] [179] => [[Kategorie:Ctnosti]] [] => )
good wiki

Ctnost

Ctnost (řec. αρετη, areté, lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'spravedlnost','kardinální ctnosti','karma','statečnost','uměřenost','víra','duše','Svatý Ambrož','Matyáš Bernard Braun','štědrost','Li Chung-č\'','Milán'

Duše

Karma

Milán

Spravedlnost

Statečnost

Štědrost

Víra