Array ( [0] => 14693348 [id] => 14693348 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cykasy [uri] => Cykasy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Cykasy [2] => | popisek = [[Cykas japonský]] (''Cycas revoluta'') se samičí [[megasporofyl|pseudošišticí]]. Tento druh je jediným cykasem běžně dostupným v obchodech. [3] => | obrázek = Sorakuen03s3200.jpg [4] => | velikost obrázku = 300px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = '''cykasorosty''' (''Cycadophyta'') [8] => | třída = '''cykasy (''Cycadopsida'')''' [9] => | třídu popsal = [[Barthélemy Charles Joseph Dumortier|Dumort.]], [[1829]] [10] => }} [11] => '''Cykasy''' (''Cycadopsida'') tvoří souhrnnou třídu pro všechny cykasy – chráněné [[nahosemenné]] rostliny z oddělení '''cykasorosty''' (''Cycadophyta''). V současnosti je popsáno nejméně 303 [[druh]]ů [12] => {{Citace monografie [13] => | rok = 2004 [14] => | příjmení = Walters [15] => | jméno = Terrence [16] => | příjmení2 = Osborne [17] => | jméno2 = Roy [18] => | titul = Cycad Classification Concepts and Recommendations / Appendix 1: Hill KD, Stevenson DW, Osborne R.: The World List of Cycads [19] => | url = https://archive.org/details/cycadclassificat00walt_639 [20] => | vydavatel = CABI publishing [21] => | místo = Wallingford, Velká Británie [22] => | isbn = 0-85199-741-4 [23] => | jazyk = anglicky [24] => | strany = [https://archive.org/details/cycadclassificat00walt_639/page/n236 219]–235 [25] => }} [26] => těchto rostlin, které patří mezi nejstarší živé organismy na světě. Objevily se již v období prvohorního [[karbon]]u na území tehdejší [[Laurasie]] a v průběhu druhohorní [[jura|jury]] se rozšířily do celého světa.Mario Coiro, Rémi Allio, Nathan Mazet, Leyla J. Seyfullah & Fabien L. Condamine (2023). [https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nph.19010 Reconciling fossils with phylogenies reveals the origin and macroevolutionary processes explaining the global cycad biodiversity]. ''New Phytologist''. doi: https://doi.org/10.1111/nph.19010 [27] => [28] => Cykasy zejména v průběhu druhohorní éry dominovaly v rostlinné říši podobně jako [[dinosauři]] v živočišné a spolu s nimi také většina vyhynula na konci [[Mezozoikum|druhohor]].{{Citace monografie [29] => | příjmení = Jones [30] => | jméno = David L [31] => | rok = 2002 [32] => | titul = Cycads of the World [33] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [34] => | strany = 22 [35] => | isbn = 1-56098-220-9 [36] => | jazyk = anglicky [37] => }} Vyznačují se řadou archaických rysů, a jsou proto tradičně považovány za [[živoucí fosilie]];{{Citace monografie [38] => | příjmení = Lewington [39] => | jméno = Anna [40] => | příjmení2 = Parker [41] => | jméno2 = Edward [42] => | rok = 1999 [43] => | titul = Ancient Trees: Trees that Live for a Thousand Years [44] => | vydavatel = Collins & Brown Ltd. [45] => | isbn = 1-85585-704-9 [46] => | jazyk = anglicky [47] => }} to je však nesprávně, protože historie [[Recentní taxon|recentních]] druhů sahá maximálně do svrchního [[miocén]]u.[http://www.physorg.com/news/2011-10-long-held-belief-debunked-cycad-dinosaur.html Long-held belief debunked: Cycad is not a 'Dinosaur Plant'], ''PhysOrg'', 20. října 2011 (anglicky) Cykasy mohou žít velmi dlouho. Délka života některých starých jedinců v Asii se odhaduje až na 1100 let{{Citace elektronické monografie [48] => | url = http://www.kiis.or.jp/kansaida/sakai/sakai06-e.html [49] => | titul = Myokoku-ji Temple Cycad – 1100 years [50] => | jazyk = anglicky a japonsky [51] => | datum přístupu = 2008-1-6 [52] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071030194545/http://www.kiis.or.jp/kansaida/sakai/sakai06-e.html [53] => | datum archivace = 2007-10-30 [54] => | nedostupné = ano [55] => }}{{Citace elektronické monografie [56] => | url = http://www.hiji-sho.com/gakushu/2002/sougou/6nen/kimu/shoukai/02/02.htm [57] => | titul = Shouku Temple Cycad – 600 Years [58] => | jazyk = anglicky a japonsky [59] => | datum přístupu = 2008-1-6 [60] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080106094313/http://www.hiji-sho.com/gakushu/2002/sougou/6nen/kimu/shoukai/02/02.htm [61] => | datum archivace = 2008-01-06 [62] => | nedostupné = ano [63] => }} a je pravděpodobné, že mohou žít i podstatně déle.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Chamberlain [65] => | jméno = Charles Joseph [66] => | rok = 1919 [67] => | titul = The Living Cycads [68] => | url = https://archive.org/details/livingcycads00chamgoog [69] => | vydavatel = Chicago: The University of Chicago press [70] => | jazyk = anglicky [71] => }} [72] => [73] => Cykasy se na první pohled podobají podsaditým [[Arekovité|palmám]], se kterými ovšem nemají nic společného. Jako nahosemenné mají blíže k [[jehličnany|jehličnanům]]. Podobně jako jehličnany také vytvářejí [[šiška|šištice]], které jsou největší v rostlinné říši.{{Citace elektronické monografie [74] => | url = http://www.kew.org/plants/cycads/dioon_spinulosum.html [75] => | titul = Londýnská botanická zahrada Kew – šištice Dioon spinulosum [76] => | jazyk = anglicky [77] => | datum přístupu = 2008-2-3 [78] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121104142531/http://www.kew.org/plants/cycads/dioon_spinulosum.html [79] => | datum archivace = 2012-11-04 [80] => | nedostupné = ano [81] => }} [82] => [83] => Cykasy se díky atraktivnímu vzhledu, vzácnosti i vysoké ceně staly [[kult]]ovními rostlinami a předmětem zájmu sběratelů.{{Citace elektronické monografie [84] => | url = http://www.nytimes.com/2005/08/28/magazine/28CYCADS.html?ex=1282881600&en=e1a5c185b2ff4ee2&ei=5090&partner=rssuserland&emc=rss [85] => | jméno = Lauren [86] => | příjmení = Kessler [87] => | titul = Cult of the Cycads [88] => | datum přístupu = 2007-12-27 [89] => | jazyk = anglicky [90] => }} [91] => [92] => == Botanická charakteristika == [93] => [94] => === Anatomie === [95] => Cykasy jsou současné i fosilní dřeviny, vzhledem připomínající palmy. Jsou většinou stálezelené, několik druhů je však opadavých v období sucha (např. ''Encephalartos poggei''). Jedná se o [[Dvoudomost|dvoudomé rostliny]], existují u nich tedy samčí a samičí rostliny s rozdílnými [[šiška|šišticemi]]. [96] => [[Soubor:Microcycas calocoma05.jpg|vlevo|náhled|Šištice na stromu ''[[Mikrocykas krásný|Microcycas calocoma]]'' měří až 90 cm]] [97] => [[List]]y jsou velké, do tří metrů dlouhé, výjimečně až 7 metrů u druhu ''[[Encephalartos laurentianus]]'', kožovité, jednou nebo zřídkakdy dvakrát (''[[Bowenie|Bowenia]]'') zpeřené a nahlučené ve vrcholovém chocholu podobně jako u palem. V mládí jsou circinátně stočené podobně jako listy kapradin. Často jsou tak tvrdé, že mohou být omylem považovány za tvrdý [[plast]]. U „modrých“ cykasů, což je skupina druhů z rodu píchošů (''[[Píchoš|Encephalartos]]''), mají listy atraktivní namodralou barvu (''[[Píchoš Lehmannův|Encephalartos lehmannii]]'' nebo pichlavé druhy ''[[Encephalartos trispinosus]]'' či ''[[Píchoš hrozný|Encephalartos horridus]]'' aj.). [98] => [99] => Hlavní kořen je kůlovitý až řepovitý, s mnoha postranními, dichotomicky větvenými kořínky a směrem vzhůru rostoucími tzv. [[Kořen#Korálovité kořeny|korálovitými kořeny]]. Ty jsou raritou cykasů. Křehké [[Kořen#Korálovité kořeny|korálovité kořeny]] rostou v [[symbióza|symbióze]] se [[sinice]]mi rodů ''[[Jednořadka|Nostoc]]'' nebo ''[[Trichormus]]'',{{Citace monografie [100] => | příjmení = Jones [101] => | jméno = David L [102] => | rok = 2002 [103] => | titul = Cycads of the World [104] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [105] => | strany = 60 [106] => | isbn = 1-56098-220-9 [107] => | jazyk = anglicky [108] => }} jež dokáží „dýchat“ – vázat – vzdušný [[dusík]], což jim umožňuje získávat tento prvek v místech s chudou půdou. Tato část symbiotických kořenů roste odspodu nahoru a u starších rostlin vystupuje na povrch kolem rostliny. Sinice také produkují neurotoxin [[beta-methylamino-L-alanin]] (BMAA),{{Citace elektronické monografie [109] => | url = http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/PlantNet/cycad/toxbmaa.html [110] => | příjmení = Audhali [111] => | jméno = Nadia [112] => | příjmení2 = Stevenson [113] => | jméno2 = Dennis [114] => | titul = The Cycad Pages: Cycad Toxicity [115] => | jazyk = anglicky [116] => | datum přístupu = 2007-12-27 [117] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080106170927/http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/PlantNet/cycad/toxbmaa.html [118] => | datum archivace = 2008-01-06 [119] => | nedostupné = ano [120] => }} který se ukládá v semenech. [121] => [122] => [[Soubor:Cycas revoluta1.jpg|vpravo|náhled|upright=0.9|Větvený kmen [[cykas japonský|cykasu japonského]]]] [123] => [[Kmen (botanika)|Kmen]] je zpravidla rovný, nadzemní ([[cykas indický]]) i podzemní ([[Zamie trpasličí|keják trpasličí]]), u podzemních zpravidla rozvětvený. Větvení je možné i u většiny starších rostlin s nadzemním kmenem, nicméně méně obvyklé než např. u jehličnanů. Kmen někdy bývá pokryt zaschlými zbytky starých listů. Obzvláště u australských cykasů bývá odolný proti [[oheň|ohni]]. Tyto rostliny jsou navyklé na [[požár|ohoření]] svrchní vrstvy a všech listů. U všech cykasů je pozorován zvláštní fenomén, kdy při ohni smrští kořen a zasunou část kmene pod zem. Některá místa na kořenu při tom zkolabují a objeví se na nich „vrásky“. Cykasy s podzemním kmenem mají tuto schopnost i u kmene.{{Citace monografie [124] => | příjmení = Jones [125] => | jméno = David L [126] => | rok = 2002 [127] => | titul = Cycads of the World [128] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [129] => | strany = 62 [130] => | isbn = 1-56098-220-9 [131] => | jazyk = anglicky [132] => }} [133] => [134] => Největším druhem cykasu je ''[[Lepidozamia hopei]]'', který roste v Austrálii a dosahuje výšky až 20 m. Mezi další obří cykasy patří ''[[Dioon spinulosum]]'' a ''[[Encephalartos transvenosus]]''. Stromem s nejtlustším kmenem je ''[[Macrozamia dyeri]]'' a ''[[Encephalartos laurentianus]]'', jejichž průměr dosahuje až 1 metru. Naopak nejmenší je kubánský keják trpasličí (''[[Zamie trpasličí|Zamia pygmaea]]'') s listy 30–70 cm dlouhými a větvenými podzemním kmeny, každým 2–4 cm širokým.{{Citace monografie [135] => | příjmení = Jones [136] => | jméno = David L [137] => | rok = 2002 [138] => | titul = Cycads of the World [139] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [140] => | strany = 420 [141] => | isbn = 1-56098-220-9 [142] => | jazyk = anglicky [143] => }} [144] => [145] => Pohlavní orgány jsou neseny na [[šiška|šišticích]], pouze samičí orgány rodu cykas na volných spirálovitě uspořádaných přetvořených listech (tzv. [[megasporofyl]]ech): [146] => * Samčí pohlavní orgány jsou u všech druhů cykasů neseny na mikrosporofylech uspořádaných v [[šiška|šišticích]]. [[Mikrosporofyl]] nese zespodu vícero skupin tzv. [[mikrosporangium|mikrosporangií]] (váčků s pylem) obsahujících monokolpátní pylová zrna. [147] => * Samičí pohlavní orgány mají tři možnosti uspořádání: [148] => :: – volně: semena jsou u rodu [[cykas]] neseny na tzv. [[megasporofyl]]ech, přetvořených listech, vyrůstajících relativně volně ve šroubovici a ukončených sterilním zbytkem listu (viz foto u ''[[Cykas indický|Cycas circinalis]]''. Tento způsob uspořádání semen nejvíce odpovídá vyhynulým [[kapraďosemenné|kapraďosemenným]] rostlinám, a proto je rod [[cykas]] mezi cykasy považován za vývojově nejstarší; [149] => :: – hlávka: pevně sevřené [[megasporofyl]]y do podoby „hlávky“ v pseudošištici u menší skupiny druhů v rodu cykas (včetně ''Cycas revoluta''), viz titulní fotografie tohoto článku; [150] => :: – šištice: všechny ostatní čeledi nesou pohlavní orgány v šišticích, tvořených [[megasporofyl]]y zakončenými štítkovitou destičkou. Ta je kryje zvenku a vytváří samičí šištice. Ve spodní části megasporofylu nebo zespodu štítků jsou nesena 2 nebo více veliká vajíčka. [151] => [152] => [[šiška|Šištice]] cykasů jsou velmi efektním orgánem, dorůstajícím až metrové velikosti. Jsou tedy největšími v rostlinné říši. Ve spojení s jejich zářivou barvou u některých druhů vznikají výjimečně barevné rostliny (např. ''[[Encephalartos ferox]]'' s jasně červenooranžovými šišticemi). Velké rozměry a často jasné barvy, tedy prvky znásobující viditelnost šištic se semeny, odpovídají jejich způsobu opylování a rozšiřování. Opylování v přírodě je vázáno na specifické druhy brouků,{{Citace monografie [153] => | příjmení = Jones [154] => | jméno = David L [155] => | rok = 2002 [156] => | titul = Cycads of the World [157] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [158] => | strany = 51 [159] => | isbn = 1-56098-220-9 [160] => | jazyk = anglicky [161] => }} rozšiřování semen pak často v trusu zvířat. [162] => [163] => === Rozmnožování === [164] => [[Soubor:Microcycas MaleDehiscentCone.jpg|náhled|vlevo|SAMEC: Zralá a již lehce rozevřená samčí šištice [[mikrocykas]]u]] [165] => Samčí rostlina vytváří [[šiška|šištice]], které vysílají [[pyl]], ze kterého vznikají [[spermatozoid]]y s bičíky. Jak šištice, tak i spermatozoidy jsou největší mezi rostlinami. Vedle [[jinan dvoulaločný|jinanu dvoulaločného]] jsou navíc cykasy jedinou semennou rostlinou s pohyblivým spermatozoidem.{{Citace elektronické monografie [166] => | url = http://www.seedbiology.de/images/cycad-seed1.gif [167] => | příjmení = Leubner [168] => | jméno = Gerhard [169] => | titul = Seed biology: Ovules and Seeds of Ancient Gymnosperm – obrázek spermatozoidu [170] => | jazyk = anglicky [171] => | datum přístupu = 2008-2-4 [172] => }} Toto „[[Spermie|sperma]]“ dosahuje obrovských rozměrů a u největších z nich je rekordmanem jak v rostlinné, tak i v živočišné říši. Největší je u kejáku Roezlova (''[[Zamia roezlii]]''), kde je spermatozoid velikosti 0,4–0,5 mm rozeznatelný pouhým okem. Spermatozoid kejáku Roezlova má 40 000 pohyblivých [[bičík]]ů (''cilia''), jejichž pulzování umožňuje spermatozoidu aktivně se přiblížit k vajíčku.{{Citace monografie [173] => | příjmení = Jones [174] => | jméno = David L [175] => | rok = 2002 [176] => | titul = Cycads of the World [177] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [178] => | strany = 41 [179] => | isbn = 1-56098-220-9 [180] => | jazyk = anglicky [181] => }} [182] => [183] => [[Soubor:Dioon edule04.jpg|náhled|vpravo|SAMICE: Samičí šištice mexického diónu jedlého (''[[Dión jedlý|Dioon edule]]'')]] [184] => Samičí rostlina vytváří buď šištice, nebo u rodu cykas různou měrou volné [[megasporofyl]]y (viz hlavní fotografie nahoře vpravo). Rozeznat od sebe samce a samici cykasů není bez šištic na pohled možné. Botanikům navíc šištice umožňují odlišit od sebe některé jinak velmi podobné druhy. Samičí rostlina vytváří obvykle jen jednu samičí [[šiška|šištici]] či sadu megasporofylů se dvěma nebo více vajíčky na každém [[megasporofyl]]u. [[Pohlavní chromozom]]y cykasů nejsou jednoznačně popsány. [185] => [186] => Cykasy se rozmnožují semeny, případně i oddělením kmenových výhonků. Některá [[Semeno|semena]] plavou a mohou se rozšiřovat přes moře,{{Citace monografie [187] => | příjmení = Jones [188] => | jméno = David L [189] => | rok = 2002 [190] => | titul = Cycads of the World [191] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [192] => | strany = 57 [193] => | isbn = 1-56098-220-9 [194] => | jazyk = anglicky [195] => }} některé vnitrozemské druhy mají jedlý obal ([[Sarkotesta|sarcotesta]]), který slouží jako potrava pro zvířata. Ta pak semena rozšiřují trusem.{{Citace monografie [196] => | příjmení = Jones [197] => | jméno = David L [198] => | rok = 2002 [199] => | titul = Cycads of the World [200] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [201] => | strany = 58 [202] => | isbn = 1-56098-220-9 [203] => | jazyk = anglicky [204] => }} [205] => Semena cykasů rychle ztrácejí klíčivost a nelze je sušit ani delší dobu skladovat.{{Citace monografie [206] => | příjmení = Marinelli [207] => | jméno = Janet [208] => | rok = 2006 [209] => | titul = Rostliny : Obrazová encyklopedie rostlin celého světa [210] => | vydavatel = Knižní klub [211] => | isbn = 80-242-1579-9 [212] => }} s. 356 [213] => [214] => Doba, v níž cykasy dosahují pohlavní zralosti, se značně liší druh od druhu. Zpravidla platí, že menší cykasy, především karibské druhy ''Zamia'', dozrávají podstatně dříve než stromové cykasy, přičemž samčí rostliny obvykle dosahují zralosti dříve než samičí.{{Citace monografie [215] => | příjmení = Norstog [216] => | jméno = Knut J. [217] => | příjmení2 = Nicholls [218] => | jméno2 = Trevor J [219] => | rok = 1997 [220] => | titul = The Biology of the Cycads [221] => | vydavatel = Cornell University Press [222] => | místo = Ithaca, N. Y. [223] => | isbn = 0-8014-3033-X [224] => | strany = 65 [225] => | jazyk = anglicky [226] => | url-access = registration [227] => | url = https://archive.org/details/biologyofcycads00nors [228] => }} Šištice se na rostlinách druhu ''[[Zamie celolistá|Zamia integrifolia]]'' mohou objevit již ve třech letech, zatímco na druhu ''[[Mikrocykas krásný|Microcycas calocoma]]'' až v 15 letech. Tato doba se prodlužuje, pokud rostlina neroste ve vhodných podmínkách. Národní botanická zahrada Belgie si tak není ani po 180 letech jista pohlavím jednoho ze dvou stromů ''[[Píchoš Altensteinův|Encephalartos altensteinii]]'', který dosud neměl šištice.{{Citace elektronické monografie [229] => | url = http://www.br.fgov.be/PUBLIC/GENERAL/EVENTS/press%20release18.html [230] => | titul = Národní botanická zahrada Belgie v Meise - Stěhování dvou nejstarších květníkových rostlin světa [231] => | jazyk = nizozemsky a francouzsky [232] => | datum přístupu = 2008-2-4 [233] => }} Věk tohoto cykasu je přitom odhadován až na 300 let. [234] => [235] => Výhonky na starších kmenech obvykle zůstávají během života rostliny malé a pasivní a k jejich růstu dochází zpravidla až po poškození hlavní rostliny. Zdá se tedy, že cykasy jsou vybaveny jakousi pojistkou pro případ zranění. To umožňuje pěstitelům tyto přírůstky odebírat a dále rozmnožovat. [236] => [237] => [[Soubor:Pharaxonotha esperanzae,adults on microsporofils.jpg|náhled|upright=0.7|vpravo|Brouk ''[[Pharaxonotha esperanzae]]'' na [[Mikrosporangium|mikrosporangiích]] v šištici [[mikrocykas]]u, které opyluje. Dorůstá velikosti až 3,9 × 1,4 mm.]] [238] => [[Opylení]] je v přírodě vázáno především na specifické druhy brouků. Možnost opylení větrem, zmiňovaná ve starší literatuře, byla ve většině případů vyvrácena, a pokud k němu někdy dojde, pak pouze náhodně,{{Citace monografie [239] => | rok = 2002 [240] => | příjmení = Whitelock [241] => | jméno = Loran M. [242] => | titul = The Cycads [243] => | url = https://archive.org/details/cycads00whit [244] => | vydavatel = Timber Press [245] => | místo = Portland, USA [246] => | jazyk = anglicky [247] => | isbn = 0-88192-522-5 [248] => | strany = [https://archive.org/details/cycads00whit/page/n38 38]–42 [249] => }} i když ne všechny cykasy jsou dobře prozkoumány. Výzkumy naznačují překvapivou specializaci jednotlivých druhů cykasů na konkrétní druhy brouků. Například kubánský druh ''[[Mikrocykas krásný|Microcycas calocoma]]'' je opylován broukem ''[[Pharaxonotha esperanzae]]'', druh [[Zamie otrubnatá|keják otrubnatý]] je opylován [[nosatcovití|nosatcem]] ''[[Rhopalotria mollis]]'' (Sharp) a druh ''[[Zamie celolistá|Zamia integrifolia]]'' broukem ''[[Pharaxonotha zamiae]]'' (Blake).{{Citace monografie [250] => | rok = 1989 [251] => | příjmení = Norstog [252] => | jméno = K. J [253] => | příjmení2 = Fawcett [254] => | jméno2 = P. K. S [255] => | titul = Insect Pollination of Cycads [256] => | strany = 38–42 [257] => | jazyk = anglicky [258] => }} Australský rod [[bowenie]] je opylován rodem nosatců ''[[Miltotranes]]'', zatímco také australskou ''[[Lepidozamia peroffskyana]]'' opylují nosatci ''[[Tranes]]''. Ti žijí v samčích šiškách a v době jejich zrání hromadně migrují na šištice samic. [259] => [260] => Opylování brouky ''[[Languriidae]]'', u kterých je potvrzen velmi starý původ (200 mil. let), je známo z Asie, Ameriky i Austrálie. Silná podobnost mezi jednotlivými opylovacími systémy napříč kontinenty naznačuje, že způsob opylování se stabilizoval dlouho před rozpadem superkontinentu [[Pangea]]. V zajetí je možné umělé [[opylení]], pyl vzácnějších druhů bývá v komerčním prodeji. Opylení se obvykle provádí přesným vefukováním pylu, případně vléváním vody s rozmíchaným pylem do spár zralé samičí šištice. [261] => [262] => === Jedovatost === [263] => Cykasy v minulosti byly a stále jsou zdrojem potravy pro domorodce, kteří připravují placky ze škrobovitého středu kmene (tzv. [[ságo]]),{{Citace monografie [264] => | příjmení = Jones [265] => | jméno = David L [266] => | rok = 2002 [267] => | titul = Cycads of the World [268] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [269] => | strany = 42 [270] => | isbn = 1-56098-220-9 [271] => | jazyk = anglicky [272] => }} případně semen.{{Citace monografie [273] => | příjmení = Jones [274] => | jméno = David L [275] => | rok = 2002 [276] => | titul = Cycads of the World [277] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [278] => | strany = 44 [279] => | isbn = 1-56098-220-9 [280] => | jazyk = anglicky [281] => }} Je známo i kvašení pro výrobu alkoholických nápojů{{Citace monografie [282] => | příjmení = Jones [283] => | jméno = David L [284] => | rok = 2002 [285] => | titul = Cycads of the World [286] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [287] => | strany = 45 [288] => | isbn = 1-56098-220-9 [289] => | jazyk = anglicky [290] => }} v Africe a v Japonsku, kde se na souostroví [[Rjúkjú]] z [[cykas japonský|cykasu japonského]] vyrábí zvláštní [[Sake|saké]], které je ovšem mírně jedovaté. Z americké ''Zamia integrifolia'' se v 19. století průmyslově vyráběl škrob,{{Citace elektronické monografie [291] => | url = http://cycadjungle.8m.com/cycadjungle/The%20Coontie%20of%20Florida.html [292] => | titul = The Coontie of Florida [293] => | příjmení = Broome [294] => | jméno = Tom [295] => | jazyk = anglicky [296] => | datum přístupu = 2008-1-11 [297] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070904132703/http://cycadjungle.8m.com/cycadjungle/The%20Coontie%20of%20Florida.html [298] => | datum archivace = 2007-09-04 [299] => | nedostupné = ano [300] => }} což ji dovedlo na pokraj vyhynutí. [301] => [302] => Všechny části cykasů jsou jedovaté a [[otrava cykasy]] může být i smrtelná. Sinice v kořenech cykasů totiž produkují neurotoxin [[beta-methylamino-L-alanin]], který se ukládá v semenech. Dalším jedem, který produkují všechny cykasy, je [[cykasin]]. Před konzumací potravy z cykasů je proto zapotřebí značné úpravy, propírání či [[Kvašení|fermentace]], která vyplaví [[Jed|toxiny]]. [303] => [304] => Vědci nyní studují dlouhodobý vliv pojídání nedostatečně upravené potravy z cykasů na atypická nervová a jiná onemocnění některých komunit. Nebezpečné je zejména přímé pojídání rostlin, zejména vnitřku semen po „vypeckování“. Známé [[otrava cykasy|otravy]] způsobují selhání [[játra|jater]] a [[Ledvina|ledvin]] případně některá nervová onemocnění. [305] => [306] => U [[dobytek|dobytka]] v Austrálii je známá další [[otrava cykasy]] – nevratné [[ochrnutí]] končetin po spasení listů či semen některých druhů makrozamií (tzv. {{Cizojazyčně|en|zamia staggers}}). [307] => {{Citace monografie [308] => | rok = 1968 [309] => | příjmení = Hall [310] => | jméno = W. T. K. [311] => | příjmení2 = McGavin [312] => | jméno2 = M. D [313] => | titul = Clinical and neuropathological changes in cattle eating the leaves of Macrozamia lucida and Bowenia serrulata [314] => | jazyk = anglicky [315] => | strany = 26–34 [316] => }} [317] => [318] => === Evoluce === [319] => [[Soubor:E.altensteinii kg 011.jpg|náhled|vpravo|Pravěk ve skleníku – stará rostlina afrického cykasu ''[[Encephalartos altensteinii]]'' byla do londýnského skleníku [[Královské botanické zahrady (Kew)|Kew]] přesazena v roce 1775]] [320] => Cykasy jsou vývojově nejstarší žijící semenné rostliny na světě.{{Citace monografie [321] => | příjmení = Norstog [322] => | jméno = Knut J. [323] => | příjmení2 = Nicholls [324] => | jméno2 = Trevor J [325] => | rok = 1997 [326] => | titul = The Biology of the Cycads [327] => | vydavatel = Cornell University Press [328] => | místo = Ithaca, N. Y. [329] => | isbn = 0-8014-3033-X [330] => | strany = 1 [331] => | jazyk = anglicky [332] => | url-access = registration [333] => | url = https://archive.org/details/biologyofcycads00nors [334] => }} Jsou známy jako [[živoucí fosilie]], tedy rostliny známé ze [[Fosilie|zkamenělin]],{{Citace elektronické monografie [335] => | url = http://www.plantapalm.com/vce/fossils/cycad-fossil2.jpg [336] => | titul = Zkamenělý kmen cykasu - fotografie [337] => | datum přístupu = 2008-1-11 [338] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927001315/http://www.plantapalm.com/vce/fossils/cycad-fossil2.jpg [339] => | datum archivace = 2007-09-27 [340] => | nedostupné = ano [341] => }} málem vymřelé a s řadou prehistorických rysů přežívajících do současnosti. I proto jsou, vedle [[kapradiny|kapradin]], [[přeslička|přesliček]] a [[blahočet]]ů, základem pravěkých sekcí řady botanických zahrad. V České republice, kde ostatně cykasy dříve také rostly, má bohatou pravěkou sekci [[Botanická zahrada Liberec]]. [342] => [343] => [[Soubor:Phylogeny of cycads.jpg|náhled|vlevo|Fylogenetický strom ukazuje cykasorosty jako nejstarší [[semenné rostliny]], které s mladšími [[Jinan dvoulaločný|jinany]] (''Ginkgophyta'') sdílejí pohyblivé spermatozoidy, u [[jehličnany|jehličnanů]] (''Pinophyta'') již chybějící. K [[Arekovité|palmám]], řadícím se mezi [[krytosemenné]] ''(Magnoliophyta)'', již mají velmi daleko]] [344] => Za předchůdce cykasů jsou obvykle udávány vyhynulé [[kapraďosemenné]] rostliny, které jsou jim vývojově nejbližší, po nich naopak vznikly jinany a [[jehličnany]]. Cykasům podobné rostliny, či dokonce přímo cykasy jsou poprvé známy z [[trias]]u, z doby kolem 230 mil. let. Podobné rostliny existovaly již dříve, nicméně není jasné, zda se jednalo o jejich předchůdce.{{Citace monografie [345] => | příjmení = Jones [346] => | jméno = David L [347] => | rok = 2002 [348] => | titul = Cycads of the World [349] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [350] => | strany = 21 [351] => | isbn = 1-56098-220-9 [352] => | jazyk = anglicky [353] => }} Největší rozmanitosti dosáhly v období [[trias]]u a hlavně v [[Jura|juře]], kdy spolu s [[Jinan dvoulaločný|jinany]] a dalšími [[nahosemenné|nahosemennými]] dominovaly tehdejší flóře a tvořily až 20 % všech rostlin.{{Citace elektronické monografie [354] => | url = http://www.nybg.org/bsci/herb/cycads.html [355] => | titul = Newyorská botanická zahrada [356] => | jazyk = anglicky [357] => | datum přístupu = 2007-12-10 [358] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070930224557/http://www.nybg.org/bsci/herb/cycads.html [359] => | datum archivace = 2007-09-30 [360] => | nedostupné = ano [361] => }} Unikátní objevy z barmského jantaru prokázaly, že opylovači cykasů byli v období přelomu rané a pozdní křídy (asi před 99 miliony let) brouci z čeledi [[Boganiidae]].https://phys.org/news/2018-08-million-year-old-beetle-amber-pollinator-evergreen.html [362] => [363] => Pravděpodobné fosílie řádu ''Cycadales'' jsou známy ze všech kontinentů (např. rody ''Nilssonia'', ''Ctenis'' a ''Pseudoctenis''). Z [[Křída|křídy]] je známý fosilní druh ''Sanchucycas gigantea'', jehož obří kmen byl nalezen v Japonsku a který patřil k největším druhům cykasů, byť nalezené zkamenělé cykasy byly obvykle štíhlejší a menší než současné. Ve vrchní křídě a na přelomu křídy a [[Třetihory|třetihor]] mnoho rodů a druhů cykasů vymřelo. Naopak vyhynulý řád ''[[Benetity|Bennettitiales]]'', dříve považovaný za cykasotvarou rostlinu, dnes do této skupiny již řazen nebývá.{{Citace monografie [364] => | příjmení = Norstog [365] => | jméno = Knut J. [366] => | příjmení2 = Nicholls [367] => | jméno2 = Trevor J. [368] => | rok = 1997 [369] => | titul = The Biology of the Cycads [370] => | vydavatel = Cornell University Press [371] => | místo = Ithaca, N. Y. [372] => | isbn = 0-8014-3033-X [373] => | strany = 20 [374] => | jazyk = anglicky [375] => | url-access = registration [376] => | url = https://archive.org/details/biologyofcycads00nors [377] => }} [378] => [379] => === Taxonomie === [380] => [[Soubor:Cycas tansachana young leaflets www.jpg|náhled|upright=0.4|vpravo|Lístky cykasovitých se středovou žilou (''[[Cycas tansachana]]'')]] [381] => [[Soubor:Microcycas calocoma04.jpg|náhled|upright=0.4|vpravo|Lístky kejákovitých bez středové žíly (''[[Microcycas calocoma]]'')]] [382] => [383] => Třída cykasy je jedinou v oddělení '''cykasorosty''' (''Cycadophyta''). Dříve se do tohoto oddělení řadily i [[benetity]], dnes se tato skupina vyřazuje, protože je bližší kvetoucím rostlinám. [384] => [385] => Z dnes rostoucích cykasů je známo nejméně 303 druhů, z nichž řada byla popsána poměrně nedávno a proces jejich klasifikace dále pokračuje. Od devadesátých let dvacátého století tak přibyla více než stovka nově uznaných druhů. Žijící cykasy se dělí na jediný řád cykasotvaré a jedenáct [[Rod (biologie)|rodů]] ve třech [[Čeleď|čeledích]]: [386] => [387] => # '''Cykasovité''' (''Cycadaceae'') mají na lístcích středovou [[žilnatina (botanika)|žílu]] a chybí jim boční žilky; [388] => # '''Stangeriovité''' ''(Stangeriaceae'') mají středovou žílu a na ní kolmé boční žilky (s výjimkou ''[[Bowenie|Bowenia]]''); [389] => # '''Kejákovité''' (''Zamiaceae'') nemají středovou žílu, jen četné souběžné žilky (s výjimkou ''[[Chigua]]'').{{Citace elektronické monografie [390] => | url = http://www.plantapalm.com/Vce/intro/fossilspast.htm [391] => | příjmení = Sanchez de Lorenzo Cáceres [392] => | jméno = José Manuel [393] => | titul = The Cycads: Fossils of the Past [394] => | jazyk = anglicky [395] => | datum přístupu = 2007-12-27 [396] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071016111053/http://plantapalm.com/vce/intro/fossilspast.htm [397] => | datum archivace = 2007-10-16 [398] => | nedostupné = ano [399] => }} [400] => [401] => Další druhy cykasů jsou vymřelé a jejich zařazení do této třídy rostlin není zcela jednoznačné. Následující systemizace řádu cykasotvarých (''Cycadales''), jediného žijícího řádu ve třídě cykasy, pochází z [[Kladistika|kladistické analýzy]] Dennise Stevensona z roku 1990, upravené v roce 1992.{{Citace monografie [402] => | příjmení = Stevenson [403] => | jméno = Dennis W [404] => | rok = 1992 [405] => | titul = A Formal Classification of the Extant Cycads [406] => | vydavatel = Brittonia Vol. 44, no. 2 [407] => | strany = 220–23 [408] => | jazyk = anglicky [409] => | doi = 10.2307/2807191 [410] => }} [411] => [412] => '''Řád: Cykasotvaré (''Cycadales'')''' [413] => * '''Podřád: ''Cycadineae''''' [414] => ** '''Čeleď: [[Cykasovité]] (''Cycadaceae'')''' [415] => *** Podčeleď: ''Cycadoideae'' [416] => ****** ''[[Cykas|Cycas]]''. [[Nomenklatorický typ v botanice|Typ]]: ''[[Cykas indický|Cycas circinalis]]'' [417] => * '''Podřád: ''Zamiineae''''' [418] => ** '''Čeleď: [[Stangeriovité]] (''Stangeriaceae'')''' [419] => *** Podčeleď: ''Stangerioideae'' [420] => ****** ''[[Stangerie|Stangeria]]''. Typ: ''[[Stangerie plstnatá|Stangeria eriopus]]'' [421] => *** Podčeleď: ''Bowenioideae'' [422] => ****** ''[[Bowenia]]''. Typ: ''[[Bowenie obdivuhodná|Bowenia spectabilis]]'' [423] => ** '''Čeleď: [[Kejákovité]] (''Zamiaceae'')''' [424] => *** Podčeleď: ''Encephalartoideae'' [425] => **** Tribus: ''Diooeae'' [426] => ****** ''[[Dión|Dioon]]''. Typ: ''[[Dión jedlý|Dioon edule]]'' [427] => **** Tribus: ''Encephalarteae'' [428] => ***** Podtribus: ''Encephalartinae'' [429] => ****** ''[[Encephalartos]]''. Typ: ''[[Encephalartos friderici-guilielmi]]'' [430] => ***** Podtribus: ''Macrozamiinae'' [431] => ****** ''[[Makrozamie|Macrozamia]]''. Typ: ''[[Macrozamia riedlei]]'' [432] => ****** ''[[Lepidozamie|Lepidozamia]]''. Typ: ''[[Lepidozamia peroffskyana]]'' [433] => *** Podčeleď: ''Zamioideae'' [434] => **** Tribus: ''Ceratozamieae'' [435] => ****** ''[[Ceratozamie|Ceratozamia]]''. Typ: ''[[Ceratozamia mexicana]]'' [436] => **** Tribus: ''Zamieae'' [437] => ***** Podtribus: ''Microcycadinae'' [438] => ****** ''[[Mikrocykas|Microcycas]]''. Typ: ''[[Microcycas calocoma]]'' [439] => ***** Podtribus: ''Zamiinae'' [440] => ****** ''[[Chigua]]''. Typ: ''[[Chigua restrepoi]]'' [441] => ****** ''[[Zamia]]''. Typ: ''[[Zamia pumila]]'' [442] => [443] => == Rozšíření == [444] => [[Soubor:Cycads world distribution.png|vpravo|náhled|Rozšíření cykasorostů]] [445] => Cykasy se vyskytují v [[Tropický pás|tropickém pásmu]] a zasahují až do [[Subtropický pás|subtropů]], kde některé z nich jsou schopny přežít i teploty pod nulou a hluboké mrazy.{{Citace elektronické monografie [446] => | url = http://www.pacsoa.org.au/cycads/Cycas/panzhihuaensis.html [447] => | příjmení = Gray [448] => | jméno = Mike [449] => | titul = Cycas panzhihuaensis [450] => | web = Australská společnost palem a cykasů [451] => | datum přístupu = 2007-12-28 [452] => | jazyk = anglicky [453] => }} Mezi druhy odolné vůči mrazu se řadí např. čínský ''[[Cycas panzhihuaensis]]''. V Asii zasahuje nejdále na sever nejznámější rod [[cykas]] (východní [[Čína]] a [[Japonsko]]), v Americe na sever rod keják (''[[Zamie|Zamia]]''). Nejdále na jih dosahují rody píchoš (''[[Píchoš|Encephalartos]]'', Jižní Afrika) a makrozamie (''[[Makrozamie|Macrozamia]]'', Austrálie). [454] => [455] => == Cykasy v Česku == [456] => Cykasy v minulosti rostly i na území Česka, jak dokazují drobné zlomky zkamenělin ve sbírkách [[Národní muzeum|Národního muzea]] a větší kusy kmenů v [[botanická zahrada Liberec|Botanické zahradě Liberec]], pocházející z [[Železnice (okres Jičín)|Doubravice u Železnice]]. [457] => [458] => Nejstarším českým cykasem je pravděpodobně 300 až 400 let starý{{Citace elektronické monografie [459] => | url = http://www.zamek-lednice.info/sklenik.php [460] => | příjmení = [461] => | jméno = [462] => | titul = Lednice [463] => | strany = [464] => | datum přístupu = 2008-3-1 [465] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200605080258/http://www.zamek-lednice.info/sklenik.php [466] => | nedostupné = ano [467] => }} ''[[Píchoš Altensteinův|Encephalartos altensteinii]]'' ve skleníku [[Lednice (zámek)|zámku Lednice]]. Pochází ze soukromých sbírek [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]]. Tento druh cykasů patří k nejstarším skleníkovým rostlinám na světě vůbec, podobně staré lze najít i v belgické Národní botanické zahradě v Meise či londýnském skleníku [[Královské botanické zahrady (Kew)|Kew]]. [468] => [469] => V současnosti největším a na nejvyšší cenu oceněným cykasem v České republice je pravděpodobně 200 let{{Citace elektronické monografie [470] => | url = http://www.vso-praha.eu/storage/1170965820_sb_zahrady_iv.pdf [471] => | příjmení = Větvička [472] => | jméno = Václav [473] => | titul = Botanická zahrada University Karlovy v Praze, Pracovní texty k cyklu Královské a šlechtické zahrady v Praze [474] => | strany = 5 [475] => | datum přístupu = 2008-1-11 [476] => }}{{Nedostupný zdroj}} starý [[cykas indický]] (''Cycas circinalis''), který vlastní ''[[Botanická zahrada Univerzity Karlovy]]'' v Praze (Na Slupi). Tamní vzrostlé stromy byly znaleckým posudkem ohodnoceny každý na 1 000 000 Kč. Jedná se tedy o pravděpodobně nejdražší známé rostliny v Česku. Tyto cykasy jsou zasazeny ve volné zemi a jsou tedy prakticky nepřesaditelné, což ovlivnilo i nedávnou rekonstrukci skleníků, které musely být obestavěny kolem nich. Na Slupi nově roste i mladá rostlinka ''[[Stangerie plstnatá|Stangeria eriopus]]''. [477] => [478] => [[Soubor:Cycas Circinalis - 200 Years Old in Prague - DSC 0068.jpg|náhled|vpravo|200 let starý [[cykas indický]] v Praze Na Slupi. V popředí samičí [[megasporofyl]]y se semeny, v pozadí další již více rozevřené]]''Pražský skleník [[Fata Morgana]]'', který je v majetku nejbohatšího českého města, v poslední době investoval do získání vzácných druhů cykasů. Nově je majitelem extrémně vzácné rostlinky v přírodě takřka vyhynulého ''[[Encephalartos latifrons]]''. Jedná se o jeden nejvzácnějších druhů cykasů v českých sbírkách. Zahrada vystavuje i v České republice ojedinělý druh ''[[Cykas Wadeův|Cycas wadei]]'' a řadu mladých rostlin, včetně jediných veřejně dostupných ''[[Zamie Roezlova|Zamia roezlii]]'' a ''Zamia vazquezii'', jediné africké cykasovité rostliny ''[[Cykas Thouarsův|Cycas thouarsii]]'', vzrostlého ''[[Dioon merolae]]'' či modrého cykasu ''[[Píchoš hrozný|Encephalartos horridus]]''. Velkou skupinu mladších rostlin vystavuje navíc i o výročních výstavách palem a cykasů. Na rozdíl od jiných skleníků s delší tradicí však Fata Morgana zatím nevlastní žádné velké rostliny. [479] => [480] => Vzrostlé rostliny vystavuje ''[[Botanická zahrada Liberec]]'', která jediná v České republice má vytvořenu i pravěkou sekci a zajímavý soubor velkých, převážně však běžnějších druhů cykasů. Ovšem liberecký strom ''[[Mikrocykas krásný|Microcycas calocoma]]'', který je v přírodě kriticky ohrožen, je jedním z nejvzácnějších cykasů v českých sbírkách. Liberec vlastní i vzrostlé ''[[Encephalartos villosus]]'', ''[[Zamie celolistá|Zamia integrifolia]]'', ''[[Zamie drobná|pumila]]'' a ''[[Zamie trpasličí|pygmaea]]'', dále některé vzrostlé běžnější cykasy (''[[Cykas indický|Cycas circinalis]], [[Cykas Rumpfův|Cycas rumphii]], [[Ceratozamie mexická|Ceratozamia mexicana]]'', ''[[Dión jedlý|Dioon edule]]'') a řadu mladých rostlin (''[[Lepidozamia hopei]]'', ''[[Lepidozamia peroffskyana]]'', v Česku ojedinělou sazenici druhu ''Macrozamia dyeri'' a jiné makrozamie). [481] => [482] => ''[[Botanická zahrada Teplice]]'' vlastní především mimořádnou skupinu samčích rostlin ''[[Encephalartos villosus]]'' nejméně sto let starých a celou řadu menších nově získaných sazenic včetně například velké skupiny [[Bowenie|bowenií]] či v Česku veřejně nedostupných rostlin ''Zamia neurophyllidia'' nebo vzácné ''Cycas debaoensis'' a dalších. [483] => [484] => ''[[Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity|Zahrada v Brně]]'' představuje mimo jiné i v českých botanických zahradách ojedinělou velkou rostlinu ''[[Píchoš Hildebrandtův|Encephalartos hildebrandtii]]''.{{Citace elektronické monografie [485] => | url = http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/plantarum.html [486] => | titul = Botanická zahrada Masarykovy university v Brně, Přehled rostlin [487] => | datum přístupu = 2007-12-18 [488] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071209074910/http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/plantarum.html [489] => | datum archivace = 2007-12-09 [490] => | nedostupné = ano [491] => }} [492] => [493] => ''Sbírkové skleníky v Olomouci'' vlastní velmi staré a pravidelně plodící stromy samic ceratozamie mexické (''[[Ceratozamie mexická|Ceratozamia mexicana]]''),{{Citace elektronické monografie [494] => | url = http://www.flora-ol.cz/view.php?nazevclanku=sbirkove-skleniky&cisloclanku=2006060007 [495] => | titul = Flora Olomouc – sbírkové skleníky [496] => | datum přístupu = 2007-12-10 [497] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071012204735/http://www.flora-ol.cz/view.php?nazevclanku=sbirkove-skleniky&cisloclanku=2006060007 [498] => | datum archivace = 2007-10-12 [499] => | nedostupné = ano [500] => }} ''Ceratozamia mexicana'' je ve vlastnictví i většiny ostatních českých skleníků. [501] => [502] => Bohaté sbírky cykasů v České republice ovšem vlastní ''soukromí sběratelé'', včetně velmi vzácných rostlin rodu ''Encephalartos'' a dalších. Jejich sbírky ovšem zatím nejsou otevřeny veřejnosti. Od soukromých sběratelů pochází i řada rostlin v městských a univerzitních sklenících, včetně již zmíněného nejstaršího českého cykasu v Lednici. [503] => [504] => V Česku zatím není vůbec zastoupen nejvzácnější ''[[Píchoš Woodův|Encephalartos woodii]]'', oba druhy čigua (''[[Chigua]]'') a několik dalších vzácných druhů.{{Citace elektronické monografie [505] => | url = http://florius.cz/ [506] => | titul = Florius – vyhledávání rostlin v českých botanických zahradách [507] => | datum přístupu = 2008-1-11 [508] => }} Většina rostlin se do sbírek dostala po roce 1989 a jedná se obvykle o drobné rostliny mladých cykasů, jejichž získání je finančně dostupnější. [509] => [510] => V prodejnách jsou dostupné hlavně [[cykas japonský]] (''Cycas revoluta'') pocházející z [[Japonsko|Japonska]]. Tato rostlina se také většině prodejců vybaví pod názvem „cykas“. V některých obchodech lze nicméně zakoupit i druh [[Zamie otrubnatá|keják otrubnatý]] (''Zamia furfuracea'') z [[Mexiko|Mexika]], nazývaný pro tvrdost listu také chybně „kartonová palma“, a zcela výjimečně i východoasijský cykas Rumpfův (''[[Cykas Rumpfův|Cycas rumphii]]''). Další, často velmi vzácné druhy lze zakoupit v evropských sklenících a také od českých sběratelů nebo na burzách (například na podzimní burze sukulentů v botanické zahradě UK Na Slupi). [511] => [512] => == Pěstování == [513] => Cykasy se díky atraktivnímu vzhledu, vzácnosti i vysoké ceně staly [[kult]]ovní rostlinou a předmětem zájmu sběratelů na celém světě, mezi majitele sbírek se řadí i hvězdy typu [[Brad Pitt|Brada Pitta]] či [[David Bowie|Davida Bowieho]].{{Citace elektronické monografie [514] => | url = http://www.nytimes.com/2005/08/28/magazine/28CYCADS.html?ex=1282881600&en=e1a5c185b2ff4ee2&ei=5090&partner=rssuserland&emc=rss [515] => | jméno = Lauren [516] => | příjmení = Kessler [517] => | titul = Cult of the Cycads [518] => | datum přístupu = 2008-1-11 [519] => | jazyk = anglicky [520] => }} Jedná se ovšem o náročný koníček, ceny vzácnějších cykasů vypěstovaných ve sklenících se pohybují kolem 9000 Kč za rostlinu velikosti 5 cm.{{Citace elektronické monografie [521] => | url = http://www.tropicalcentre.com/cycads/encephalartoshorridus/encephalartoshorridus.htm [522] => | titul = Tropical Centre: Encephalartos horridus [523] => | jazyk = anglicky [524] => | datum přístupu = 2008-1-6 [525] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070330190231/http://www.tropicalcentre.com/cycads/encephalartoshorridus/encephalartoshorridus.htm [526] => | datum archivace = 2007-03-30 [527] => | nedostupné = ano [528] => }} Některé botanické zahrady v bývalých koloniálních mocnostech vlastní cykasy staré kolem 300 let,{{Citace elektronické monografie [529] => | url = http://www.kew.org/plants/cycads/encephalartos_altensteinii.html [530] => | titul = Cykas v zahradě Kew z roku 1770 [531] => | jazyk = anglicky [532] => | datum přístupu = 2008-1-6 [533] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070929133520/http://www.kew.org/plants/cycads/encephalartos_altensteinii.html [534] => | datum archivace = 2007-09-29 [535] => | nedostupné = ano [536] => }} dovezené při výpravách na [[kolonie|kolonizovaná území]]. Přístupnější veřejnosti se pak staly po výprodejích z královských kolekcí v [[Spojené království|Británii]] či [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Určování věku cykasů je však složité, protože tyto stromy nemají [[letokruh]]y. U nejdéle žijících rostlin se odhady kromě historických údajů opírají o propočty z počtu jizev po listech a znalostech průměrné rychlosti růstu. [537] => [538] => [[Soubor:Dioon mejae.jpg|náhled|vlevo|Mladá rostlina středoamerického cykasu ''[[Dioon mejiae]]'']] [539] => Pěstování běžně dostupných cykasů je jednoduché. Rostliny v domácích podmínkách vytvářejí obvykle jednou za rok vrh listů, které rostou ze středu a odvíjejí lístky podobně jako listy kapradin. Vzhledem k hlubokému a mohutnému hlavnímu kořenu jsou doporučovány vysoké květináče, které nemusí být příliš široké, musí ovšem zůstat prostor pro vystoupení [[kořen|korálovitých kořenů]] na povrch. [540] => [541] => Absolutní podmínkou pro pěstování cykasů je prodyšná [[hlína]], kterou [[voda]] proteče, zůstane [[Vlhkost vzduchu|vlhká]], ale nikoliv zbytečně dlouho mokrá. Škodí jim přílišné vlhko a zcela zásadně nesnášejí mokro a [[chlad]] současně. Nejběžnější příčinou úhynu pěstovaných rostlin je proto [[Hnití|uhnití]] kořene ve vlhkém prostředí, které nebývá zpočátku na rostlině patrné. Hlínu je tedy třeba namíchat s kaménky či jiným hrubým materiálem jako je [[pemza]] či [[perlit]], nouzově lze využít prodyšné směsi pro palmy nebo pro [[Kaktusovité|kaktusy]]. Cykasy jsou navyklé na chudou půdu. [542] => [543] => U rostlin dochází ke [[Výměna listoví|žloutnutí starých listů]] odspodu a přirůstání shora. Rostlina tak vytváří kmen. Staré listy je možno odstřihnout. [544] => [545] => Pro růst je nutné i [[teplo]] a [[světlo]] – bez nich je obtížné dosáhnout rašení nových [[list]]ů, což je typický problém v českých podmínkách. Na jaře se proto doporučuje rostliny umístit na teplá a světlá místa, teplo přitom musí být zajištěno i v noci. Naopak by teplo rostlinám nemělo být v zimě, vyhnaly by totiž nové listy již koncem zimy, kdy je nedostatek denního světla. [546] => [547] => Cykasy držené v teple ale [[polostín]]u vytvářejí protáhlé a často deformované listy (podstatně delší než listy původní), které se po vyzrání a zatvrdnutí již nikdy nezmění, a je možné je tedy odstřihnout. V případě zahájeného rašení nového vrhu listů je proto potřeba rostlinu okamžitě umístit alespoň dočasně na velmi teplé a velmi světlé místo do doby než mladé měkké listy zatvrdnou, poté je možno rostlinu vrátit zpět. [548] => [549] => == Ochrana == [550] => [[Soubor:Encephalartos lebomboensis - Lebombo cycad - desc-fruiting stalk.jpg|náhled|vlevo|Semena na uzrálé samičí šišce ''Encephalartos lebombensis'']] [551] => Přežití starobylých cykasů je ohroženo. Jejich počet prudce poklesl především v posledních letech a několik druhů již ve volné přírodě vyhynulo.{{Citace elektronické monografie [552] => | url = http://www.iucnredlist.org/search/details.php/41764/summ [553] => | Rok = 2003 [554] => | jméno = John S [555] => | příjmení = Donaldson [556] => | titul = Encephalartos relictus [557] => | vydavatel = IUCN Red List [558] => | jazyk = anglicky [559] => | datum přístupu = 2008-1-14 [560] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080106114722/http://www.iucnredlist.org/search/details.php/41764/summ [561] => | datum archivace = 2008-01-06 [562] => | nedostupné = ano [563] => }} Prudký pokles počtu cykasů je způsoben jak změnami v jejich přirozeném prostředí, tak i krádežemi rostlin z volné přírody. [564] => [565] => * ''[[Píchoš Woodův|Encephalartos woodii]]'' ve volné přírodě vyhynul,{{Citace elektronické monografie [566] => | url = http://www.iucnredlist.org/search/details.php/41881/all [567] => | Rok = 2003 [568] => | jméno = John S [569] => | příjmení = Donaldson [570] => | titul = Encephalartos woodii [571] => | vydavatel = IUCN Red List [572] => | jazyk = anglicky [573] => | datum přístupu = 2008-1-14 [574] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080228045839/http://www.iucnredlist.org/search/details.php/41881/all [575] => | datum archivace = 2008-02-28 [576] => | nedostupné = ano [577] => }} ve sklenících přežívá pouze několik samčích rostlin, všechny odebrané jako přírůstky jediného jihoafrického samčího stromu. Neexistují tedy semena. [578] => * ''[[Encephalartos latifrons]]'' je odkázán na umělé [[opylení]], protože poslední existující rostliny jsou od sebe příliš vzdálené. Nové sazenice rostou extrémně pomalu. Poslední přirozeně vzniklá semena byla nalezena v roce [[1925]].{{Citace elektronické monografie [579] => | url = http://www.pacsoa.org.au/cycads/Encephalartos/latifrons.html [580] => | Rok = 2003 [581] => | jméno = John S [582] => | příjmení = Donaldson [583] => | titul = Encephalartos latifrons [584] => | vydavatel = IUCN Red List [585] => | jazyk = anglicky [586] => | datum přístupu = 2008-1-15 [587] => }} [588] => * ''[[Mikrocykas krásný|Microcycas calocoma]]'' roste ve volné přírodě jen v počtu kolem 600 rostlin.{{Citace monografie [589] => | příjmení = Jones [590] => | jméno = David L [591] => | rok = 2002 [592] => | titul = Cycads of the World [593] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [594] => | strany = 374 [595] => | isbn = 1-56098-220-9 [596] => | jazyk = anglicky [597] => }} [598] => * ''[[Encephalartos brevifoliolatus]]'' vyhynul v přírodě a přežívá jen ve sbírkách.{{Citace elektronické monografie [599] => | url = [600] => https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/search/details.php/41882/all [601] => | Rok = 2007 [602] => | jméno = John S [603] => | příjmení = Donaldson [604] => | titul = Encephalartos brevifoliolatus [605] => | vydavatel = IUCN Red List [606] => | jazyk = anglicky [607] => | datum přístupu = 2008-4-3 [608] => }} Jeho krátká historie je typickou ukázkou osudu cykasů. Druh byl poprvé popsán v roce 1996, kdy bylo nalezeno pět rostlin. Při leteckém průzkumu v roce 2001 objeveno celkem sedm stromů. Při kontrole v roce 2004 byly nalezeny již pouhé dvě a bylo přijato rozhodnutí o jejich přesazení do botanické zahrady. To se ovšem nepodařilo realizovat. Během příprav na stěhování byla jedna rostlina ukradena, druhá byla pytláky rozřezána na části. [609] => [610] => * ''Encephalartos relictus'' již v přírodě vyhynul. [611] => [612] => Všechny cykasy jsou chráněné. 38 % je na [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN]] v kategoriích kriticky ohrožené (CR) nebo ohrožené (EN). Zbylých 62 % je v ostatních kategoriích. [613] => [614] => [[Soubor:Status iucn3.1 EN cs.svg|náhled|vpravo|Stupně ohrožení]]Všechny cykasy jsou také na seznamech ohrožených druhů [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin|CITES]], které slouží ke kontrole obchodu s nimi. Část cykasů je na seznamu CITES II, což jsou rostliny jejichž prodej je kontrolovaný, ale obchod se semeny je volný. Následující kriticky ohrožené druhy jsou na hlavním seznamu CITES I, kde kontrole podléhá jak obchod s celými rostlinami, tak i se semeny: [615] => [616] => * ''[[Cykas Beddomeův|Cycas beddomei]]''; [617] => * ''[[Stangerie plstnatá|Stangeria eriopus]]''; [618] => * ''[[Mikrocykas krásný|Microcycas calocoma]]''; [619] => * všechny ''[[Ceratozamie|Ceratozamia]]''; [620] => * všechny ''[[Chigua]]''; [621] => * všechny ''[[Píchoš|Encephalartos]]''. [622] => [623] => Zájemci o koupi cykasů samozřejmě najdou obchodníky, kteří mají zajištěn legální prodej těchto rostlin; naprostá většina dnes pochází ze skleníků (viz odkazy níže). V [[Evropská unie|Evropské unii]] je převoz přes hranice bezproblémový, na rozdíl od dovozu z jiných zemí, odkud je nutné zajistit dokumentaci CITES. I tak [[černý obchod]] s cykasy nadále pokračuje. [624] => [625] => == Etymologie a české názvy == [626] => [[Soubor:Zamia-CzechEntomology.jpg|náhled|vpravo|Wšeobecný rostlinopis J. S. Presla z roku 1846 stanovil české názvy nejen cykasům]] [627] => České názvy cykasů nejsou zcela ustáleny mj. i proto, že tyto rostliny nejsou širší veřejnosti známy a neexistují o nich česky psané publikace. Sami odborníci často používají pouze počeštěné latinské názvosloví, pro veřejnost nesrozumitelné. Jediné dva stabilizované české názvy nesou [[cykas indický]] (''Cycas circinalis'') a [[cykas japonský]] (''Cycas revoluta''). Se zvyšujícím se povědomím o exotických rostlinách v České republice však v poslední době vzniká tlak na obnovu nebo vytvoření nových českých názvů; nejsou příliš známé, nicméně existují. [628] => [629] => V případě cykasů česká jména vznikla v 19. století (1846) především díky úsilí [[Jan Svatopluk Presl|Jana Svatopluka Presla]], jinak autora i známějších jmen jako např. [[bledule]], [[kukuřice]] či [[kopretina]]. Tyto názvy uvádí i Ottův slovník naučný{{Citace elektronické monografie [630] => | url = http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/357030-zamia [631] => | rok = 1908 [632] => | autor = Kolektiv autorů [633] => | titul = Ottův slovník naučný [634] => | vydavatel = Ottovo nakladatelství [635] => | místo = Praha [636] => | jazyk = [637] => | datum přístupu = 2008-1-12 [638] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080106032159/http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/357030-zamia [639] => | datum archivace = 2008-01-06 [640] => | nedostupné = ano [641] => }} ve vydání z roku 1908. Zde jsou použity vždy nejstarší známé názvy, doplněné o nově vytvořené názvosloví užívané botanickými zahradami [[Botanická zahrada Liberec|Liberec]] (např. [[bowenie pilovitá]], [[bowenie obdivuhodná]]) a Univerzity Karlovy Na Slupi (např. [[dión jedlý]]), obvykle se opírající o překlad latinských jmen. [642] => [643] => Prvním pojednáním o cykasech v češtině byly čtyři stránky ve Wšeobecném rostlinopise z roku [[1846]]. [[Jan Svatopluk Presl|Presl]] zde pojmenoval i tři z nyní popsaných jedenácti rodů cykasů: [644] => {{Citace monografie [645] => | rok = 1846 [646] => | příjmení = Presl [647] => | jméno = Jan Svatopluk [648] => | titul = Wšeobecný rostlinopis [649] => | url = https://archive.org/details/wseobecnrostlin01presgoog [650] => | vydavatel = Kronberger & Řiwnáč [651] => | místo = Praha [652] => | jazyk = [653] => | strany = pp. I–XXXII, 1–1006 (vol. 1.) et 1007–2072. S. 1403–1406 [654] => }} [655] => [656] => * cykas = ''[[Cykas|Cycas]]'' – název {{Cizojazyčně|el|kykas}} značí v řečtině palmu; [657] => * keják = ''[[Zamie|Zamia]]'' – odvozeno od kyjovitého tvaru samčí šišky na stonku; [658] => * píchoš = ''[[Píchoš|Encephalartos]]'' – řada rostlin tohoto druhu má pichlavé listy. [659] => [660] => Ve zmíněné knize byly pojmenovány i první druhy cykasů. Například Preslovy názvy „cykas indický“ pro ''Cycas circinalis'' a „cykas japonský“ pro ''Cycas revoluta'' jsou dnes běžně používány. Další Preslovy názvy nejsou příliš rozšířené. Presl tedy pojmenoval: [661] => [662] => * [[cykas indický]] (původně indský) (''Cycas circinalis''); [663] => * [[cykas japonský]] (původně žapanský) (''Cycas revoluta''); [664] => * [[Zamie otrubnatá|keják otrubnatý]] (''Zamia furfuracea''); [665] => * [[píchoš hrozný]] (''Encephalartos horridus''). [666] => * [[Zamie celolistá|keják celolistý]] (''Zamia integrifolia'') byl pojmenován v roce 1848 v publikaci Počátkowé rostlinoslowí [667] => {{Citace monografie [668] => | url = http://books.google.com/books?id=iskGAAAAQAAJ&pg=PA354&dq=zamia+presl&hl=cs#PPA355,M1 [669] => | rok = 1848 [670] => | příjmení = Presl [671] => | jméno = Jan Svatopluk [672] => | titul = Počátkowé rostlinoslowí [673] => | vydavatel = Kronberger & Řiwnáč [674] => | místo = Praha [675] => | jazyk = [676] => | strany = 354 [677] => }} od téhož autora. [678] => [679] => Jeden cykas má dokonce jméno po českém botanikovi. Je jím [[Zamie Roezlova|keják Roezlův]] (''Zamia roezlii''), kolumbijský druh pojmenovaný po [[Benedikt Roezl|Benediktu Roezlovi]]. Je považován za jednu z nejprimitivnější zamií a dorůstá výšky až 7 m.{{Citace monografie [680] => | příjmení = Jones [681] => | jméno = David L [682] => | rok = 2002 [683] => | titul = Cycads of the World [684] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [685] => | strany = 421 [686] => | isbn = 1-56098-220-9 [687] => | jazyk = anglicky [688] => }} [689] => [690] => == Seznam druhů == [691] => [[Seznam rostlin třídy cykasy|Seznam všech druhů cykasů]] je pravidelně vydáván ve Světovém seznamu cykasů.{{Citace elektronické monografie [692] => | url = http://www.iucn.org/themes/ssc/sgs/csg/publications/WL9-Hill-Stevenson-Osborne-CYCAD-2002.pdf [693] => | příjmení = Hill [694] => | jméno = Ken D. [695] => | příjmení2 = Stevenson [696] => | jméno2 = Dennis W. [697] => | příjmení3 = Osborne [698] => | jméno3 = Roy [699] => | titul = The World List of Cycads [700] => | jazyk = anglicky [701] => | datum přístupu = 2008-1-25 [702] => }}{{Nedostupný zdroj}} Tento seznam byl poprvé publikován v roce 1985 v jihoafrickém časopise ''Encephalartos'' a obsahoval tehdy 130 druhů. Tento počet se do současnosti rozrostl na aktuálních 303 druhů. Světový seznam cykasů tvoří i výchozí informaci pro klasifikaci cykasů v [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu IUCN]]. [703] => [704] => == Reference == [705] => [706] => [707] => == Literatura == [708] => [709] => === Česky === [710] => * {{Citace periodika [711] => | příjmení = Chalupský [712] => | jméno = Josef [713] => | odkaz na autora = [714] => | spoluautoři = [715] => | titul = Nemoc z ostrova Guam a cykasy neplatí? [716] => | periodikum = Vesmír [717] => | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) [718] => | datum = 1994-04-05 [719] => | ročník = 73 [720] => | číslo = 4 [721] => | strany = 210 [722] => | url = http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3216 [723] => | issn = 1214-4029 [724] => | datum přístupu = 2007-10-01 [725] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080107021229/http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3216 [726] => | datum archivace = 2008-01-07 [727] => | nedostupné = ano [728] => }} {{Wayback|url=http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3216 |date=20080107021229 }} [729] => * {{Citace monografie [730] => | příjmení = Presl [731] => | jméno = Jan Svatopluk [732] => | odkaz na autora = Jan Svatopluk Presl [733] => | rok = 1846 [734] => | titul = Wšeobecný rostlinopis [735] => | url = https://archive.org/details/wseobecnrostlin00presgoog [736] => | vydavatel = Kronberger & Řiwnáč [737] => | místo = Praha [738] => | isbn = [739] => }} [740] => [741] => === Anglicky === [742] => * {{Citace monografie [743] => | příjmení = Jones [744] => | jméno = David L [745] => | rok = 2002 [746] => | titul = Cycads of the World [747] => | vydavatel = Smithsonian Institution Press [748] => | isbn = 1-56098-220-9 [749] => }} [750] => * {{Citace monografie [751] => | příjmení = Norstog [752] => | jméno = Knut J. [753] => | příjmení2 = Nicholls [754] => | jméno2 = Trevor J [755] => | rok = 1997 [756] => | titul = The Biology of the Cycads [757] => | vydavatel = Cornell University Press [758] => | místo = Ithaca, N. Y. [759] => | isbn = 0-8014-3033-X [760] => | url-access = registration [761] => | url = https://archive.org/details/biologyofcycads00nors [762] => }} [763] => * {{Citace monografie [764] => | rok = 2004 [765] => | příjmení = Walters [766] => | jméno = Terrence [767] => | příjmení2 = Osborne [768] => | jméno2 = Roy [769] => | titul = Cycad Classification Concepts and Recommendations [770] => | vydavatel = CABI publishing [771] => | místo = Wallingford, Velká Británie [772] => | isbn = 0-85199-741-4 [773] => }} [774] => * {{Citace monografie [775] => | rok = 2002 [776] => | příjmení = Whitelock [777] => | jméno = Loran M [778] => | titul = The Cycads [779] => | vydavatel = Timber Press [780] => | místo = Portland, USA [781] => | isbn = 0-88192-522-5 [782] => }} [783] => [784] => == Externí odkazy == [785] => * {{Commonscat}} [786] => * {{Commons|Cycadophyta}} [787] => * {{Wikislovník|heslo=cykas}} [788] => * {{Wikidruhy|taxon=Cycadopsida}} [789] => * [http://www.sci.muni.cz/botany/bures/vysrost/14_cyca.pdf BUREŠ, Petr: ''Oddělení Cycadophyta – (Cykasy)''] – ústav botaniky a zoologie [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|Přírodovědecké fakulty MU]] (formát pdf) [790] => * [http://www.osel.cz/index.php?clanek=3031 PETR, Jaroslav: ''Cykasy ohřívají květy o 25 stupňů''] [791] => * {{En}} [http://www.pacsoa.org.au/cycads/index.html Encyklopedie cykasů PACSOA na stránce Australské společnosti palem a cykasů] [792] => * {{En}} [http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/PlantNet/cycad/ Cycad Pages – encyklopedie, fotografie a články o pěstování] {{Wayback|url=http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/PlantNet/cycad/ |date=20210329095733 }} [793] => * {{En}} [https://web.archive.org/web/20070928020106/http://www.cycadsociety.org/index.html Společnost pro cykasy, Jižní Afrika] [794] => * {{En}} [http://academic.reed.edu/biology/Nitrogen/Nfix1.html Zpracování dusíku u cykasů] [795] => * {{En}} [http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/PlantNet/cycad/toxic.html Jedovatost cykasů] {{Wayback|url=http://plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au/PlantNet/cycad/toxic.html |date=20130708225732 }} [796] => * [http://www.cykasy.cz Cykasy – www.cykasy.cz – Stránka zaměřená na cykasy, včetně atlasu] [797] => [798] => {{Nejlepší článek}} [799] => {{Taxonbar|from=Q157114}} [800] => {{Autoritní data}} [801] => {{Portály|Rostliny}} [802] => [803] => [[Kategorie:Cykasy| ]] [804] => [[Kategorie:Jedovaté rostliny]] [805] => [[Kategorie:Živoucí fosilie]] [] => )
good wiki

Cykasy

Cykasy (Cycadopsida) tvoří souhrnnou třídu pro všechny cykasy - chráněné nahosemenné rostliny z oddělení cykasorosty (Cycadophyta). V současnosti je popsáno nejméně 303 druhů těchto rostlin, které patří mezi nejstarší živé organismy na světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'megasporofyl','šiška','Mikrocykas krásný','Zamie celolistá','Píchoš','Chigua','cykas indický','cykas japonský','otrava cykasy','cykas','Lepidozamia peroffskyana','Zamie otrubnatá'

Cykas

Megasporofyl

Megasporofyl je rostlinný orgán, který produkuje megasporangia.

Píchoš

Šiška